Rajčata

Bazalku (PŘEDPĚSTOVANOU VE SKLENÍKU a dostává také protislimáčí límec z měděného plechu, nebo průhledný jednorázový plastový kelímek) můžeme pěstovat společně s rajčaty.

• Rajče seté na Jozefa (19.3.) nachystá se včas do léta.

Sladkost rajčete je dána rovnováhou mezi cukry a kyselinami nacházejícími se jak ve šťávě, tak i v dužině. Důležité je, aby plody obsahovaly alespoň 50 % přírodního cukru. To ovlivňuje hned několik faktorů. Především dostatek slunečního světla, optimální teploty, ale také typ odrůdy, kvalita půdy, zálivka a především hnojení. Právě tím můžete rajčatům dopomoci k ještě sladším plodům. Největší injekcí, kterou můžete rajčatům dopřát, je obyčejný dřevěný popel. Podle studií může popel obsahovat až 30 % vápníku, 10 % draslíku, 5 % hořčíku a 3 % fosforu. Většina těchto živin se do dřeva dostala z půdy v průběhu růstu stromu, a tak se nyní po jeho spálení může přirozeně vrátit zpět. Právě tyto minerály jsou ideální pro pěstování plodové zeleniny, cibulovin či drobného ovoce, jako jsou například jahody, maliny nebo rybíz, a taky mnoha okrasných rostlin. Jednoduše si nasypejte zhruba kilogram popele do kbelíku a zalijte jej vodou. Nechejte jej odstát, a poté používejte během zálivky. Popel můžete také na záhony sypat přímo, a to v dávkách 0,5 až 2 kg na 10 m2, anebo ho přidat do kompostu, a to v dávkách 3 až 5 kg na 1 m3.  

Chcete-li mít rajčata opravdu velká, pak si kupte klasickou epsomskou sůl. Lidově se jí také říká hořká sůl. Rozmíchejte 1 lžíci soli v 1 litru vody. Zalévat tímto roztokem můžete každé 3 až 4 týdny. Použít můžete také epsomský roztok v rozprašovači a jednou za čas jím rajčata postříkat.

Rajčata, hnojení a tipy

Rajčatům svědčí nejlépe rozmezí 5,5 až 6,5 pH půdy. 

• Vaječné skořápky, které se v půdě velmi rychle rozloží a také mohou ochránit vaše rajčata před některými škůdci, jako je například hmyz či šneci.
• Přimícháním kávové sedliny, která bude v půdě působit jako pomalu se uvolňující hnojivo s obsahem dusíku.
• Zbytky ryb a jejich kosti (zdroj fosforu či draslíku).
• Trus křepelek.
• Slupky cibule podporují růst rajčat a zároveň je chrání před některými jejich škůdci a také před nízkými teplotami.
• Výtažek z mladého borovicového jehličí je výborný pro zlepšení úrody zeleniny (rajčat, okurek) ve formě zálivky.
• Popelová voda (500 gramů obyčejného popela a zalijte 5 litry převařené vody. Nechte popel sednout na dno a vodu přelijte do jiného kýblu. Přidejte dalších 5 litrů obyčejné vody a můžete zalévat, nejenom rajčata, ale cokoliv na zahradě).
• Dřevěný popel totiž obsahuje velké množství draslíku, fosforu a vápníku. Rozpusťte jej v deseti litrech vody a nechte několik hodin odstát, pak použijte.
• Roztok kvasinek a mléka (do 3 litrové nádoby nasypte půl sklenice cukru a přidejte 100 g kvasinek. Nechte působit pod víkem zhruba týden. Poté přilijte do 10 litrů vody a roztokem zalévejte rajčata přímo u kořene).

• Mléko kromě vápníku obsahuje také draslík, zinek nebo selen. Najdete v něm i vitaminy A, C, D nebo K. Používá se hlavně k hnojení rajčat, paprik, okurek nebo brokolice. Budete potřebovat půl litru kravského mléka a pět litrů vody. Smíchejte obě suroviny a ihned můžete rostliny zalévat. Stačí to jednou týdně a rostliny budou zdravé a hodně plodit.

• Roztok mléka a jodové tinktury (1 litr mléka smíchejte s 9 litry vody a přidejte k tomu 30 kapek jodové tinktury. Následně každých 7 až 10 dní polijte roztokem rostlinu rajčat).
• Mléko: hnojivo zhotovíte smícháním sklenice mléka, jednoho a půl mililitru jódu, lžičky močoviny s deseti litry vody. Nejvhodnější je voda dešťová, nebo odstátá. Směs řádně promíchejte a přelijte do rozprašovače. Pěstované plodiny pak kropte zhruba 1 x za deset dní. Rostlinám doplníte touto aplikací potřebný vápník a sodík. Zejména rajčatům hnojivo s mlékem svědčí.
• Jedlá soda (2 lžičky jedlé sody smíchejte s jedním litrem teplé vody a tímto roztokem zalijte květinu. Můžete rovněž použít metodu s popelem).
• Slupky z banánu přidáme do půdy kolem rostliny, pouze BIO.
• Aby byly rostlinky rajčat obsypané plody, je zapotřebí je opravdu hodně hnojit. Nepotřebujete k tomu ale žádná drahá speciální hnojiva, úplně si vystačíte s hořčíkem, který se v epsomské soli bohatě vyskytuje. Zalévejte rajčata vodou s rozpuštěnou epsomskou solí (2 polévkové lžíce na 1 litr vody) každé 2 týdny.
• Kvasnice spolehlivě stimulují růst rostliny a tvorbu květů.
• Slepičince obsahují hodně dusíku, fosforu, draslíku a vápníku, a jsou tedy pro rajčata skutečnou výživnou bombou.
• Někdo Colu colu využívá i pro papriky a rajčata. Obsahuje totiž fosfor a jiné látky, které jsou užitečné pro rostliny. Vždy ale nezapomínejte, že je třeba nápoj před použitím pro květiny ředit. Stačí smíchat šálek nápoje v jednom litru vody. Připravenou tekutinou byste měli zalévat rostliny přímo ke kořenům. Nikoli na listy a plody. Nezvyšujte dávky, protože hrozí velké překyselení zeminy.  
  
• Na posílení malých rostlin rajčat  které padají, může použít výluh z heřmánku, kterým obohatíme zálivku.
• Kopřivová jícha
• Dřevěné uhlí se přidává do půdy pro zvýšení absorpce vody a také pro akumulaci živin.

Ale pozor: tmavě zelené a zvlněné listy naznačují, že jste to s hnojením přehnali.  

Rajčata nevysazujte poblíž záhonků, na kterých pěstujete brambory. Abyste předešli případné plísni bramborové, rajčata nesázejte ani na záhoncích, na nichž jste v předchozím roce měli brambory, ale i papriky. Tyto rostliny totiž s rajčaty sdílí společné choroby.

Hnojení rajčat v červenci: 

Hnojivo z těchto tří složek (soda, popel a kvasnice) si vyrobíte snadno. Prim v něm hraje popel, v němž najdete 1,5 gramu fosforu, 4 gramy draslíku a 12 gramů vápníku na 100 gramů váhy. Jedlá soda pomáhá rostlinám s obranyschopností a droždí jim dodá prospěšné bakterie, které jim pomohou lépe využívat živiny obsažené v půdě. A jak si hnojivo pro rajčata připravit? Sodu, popel a kvasnice jednoduše smíchejte.

Do deseti litrů vody nasypte sklenici popela a přidejte kostku droždí a deset lžic jedlé sody. Nechte společně chvíli vylouhovat a poté směs použijte jako zálivku. K jedné rostlině vám bude stačit asi půl litru tohoto účinného prostředku. Rajčata vyživí, a vy se tak můžete v jejich dužině těšit na vitamíny C, B a E, minerály draslík a hořčík a také prospěšný karoten, mnohdy nedostatkový lykopen, zeaxanthin a komplexně působící lutein.

• Pokud nechcete, aby rajčata na vašem záhonu trpěla nepříjemnou podvýživou, použijte dvě sklenice zálivky jedenkrát do týdne. Zalévejte ráno nebo večer, aby se živiny stihly dostat až ke kořenům dřív, než se voda vypaří. A dejte pozor na to, aby jí příliš mnoho neulpělo na listech, mohly by se popálit.

Kvas ze slepičinců pro rajčata:

• Slepičince obsahují hodně dusíku, fosforu, draslíku a vápníku, a jsou tedy pro rajčata skutečnou výživnou bombou.

Slepičince v kbelíku (půl kbelíku) zalijeme vodou, nádobu uzavřeme a necháme ji na teplém místě 2 týdny kvasit. Opětovné nadzdvihnutí víka je jen pro silné žaludky! Ale když se překonáte, získáte velkou zásobu organického hnojiva, po kterém budou rajčata plodit jako o závod.

Musíte jen dát velký pozor, abyste to s hnojením nepřehnali. Zkvašené slepičince totiž mohou v koncentrované formě spálit rostlinám kořeny. Hnojivo je proto třeba naředit s vodou v minimálním poměru 1:10 a přidávat k zálivce po troškách maximálně jednou za měsíc nebo jen dvakrát za sezonu.

Kvasnicové hnojení pro rajčata:

Kvasnicové hnojivo je vhodné rajčatům dopřát hned na začátku vegetačního cyklu, jelikož podpoří nakvétání rostliny. 

• Kvasnice spolehlivě stimulují růst rostliny a tvorbu květů. 
  

Na výrobu kvasnicového hnojiva vám postačí 100 g lisovaného droždí (může být i prošlé) nebo sáček droždí sušeného. V některých návodech se uvádí, že máte kvasnice povařit, to ale nedává smysl, protože var živé kvasinky zabíjí. Nám se osvědčilo nechat droždí vykvasit v teplé vodě a na teplém místě. Reakce proběhne rychle, zákvas bude připraven během dvou dnů. Sušené droždí raději povzbuďte dvěma lžícemi cukru. Tímto způsobem si připravíte 5 litrů tekutého hnojiva z droždí lisovaného nebo až 40 litrů z droždí sušeného.

https://www.ireceptar.cz/zahrada/rajcata-hnojivo-kvasnice-slepicince-20210507.html?

Hnojivo z chleba na rajčata:

Tajemství účinnosti chlebového hnojiva tkví v droždí, bez něhož se pečení neobejde. Kvasinky stimulují růst rostlin tím, že jim dodají potřebné živiny. Navíc hnojivo z chleba zvyšuje odolnost vůči chorobám a nepříznivým povětrnostním podmínkám, podporuje tvorbu silného kořenového systému, zvyšuje plodnost rostlin a chuť plodů. Celkově si rostliny z tohoto hnojiva vezmou fosfor, dusík, draslík, mangan, železo a sodík. Jednoduché sacharidy se stávají živným médiem pro nenápadné množství hub a bakterií, které jsou samy o sobě potravou pro vysazenou rostlinu. Mikroby přeměňují dusík obsažený ve vzduchu na dusíkatou sůl, kterou rostlina potřebuje.

Mezi "milovníky chleba" patří okurky, rajčata, lilky, mrkev, jahody, melouny a papriky. Okurky, melouny a jahody by se měly hnojit během celého vegetativního období. Rajčata, papriky a lilky byste měli pohnojit celkově třikrát. Poprvé ještě před vypučením, podruhé a potřetí během růstu plodů s intervalem 10-15 dní. Květiny nakrmte několikrát za sezónu. Na jaře, aby se aktivoval jejich růst a podruhé před kvetením. 

Budete potřebovat:

• 30 g domácích chlebových krutonů
• 1 litr vody
• 2 čisté zavařovací sklenice
• cedník

Litr vody převařte a nalijte ji do vyčištěné zavařovací sklenice. Počkejte, až bude mít pokojovou teplotu a přidejte do ní chlebové krutony. Sklenici uzavřete a dejte na chladné místo, nejlépe do lednice. Tam ji nechte 24 hodin. Poté hnojivo skrz cedník přeceďte do druhé sklenice. Pokud se vám dostanou do macerátu i kousky chleba, nevadí to. Hnojivo opět dejte do lednice, kde by vám mělo vydržet pět dní.

Jak používat?

Pokud jde o malé sazeničky, buďte opatrní, abyste rostlinky nespálili. Na každou sazenici stačí půl čajové lžičky roztoku. Jakmile rostlina vyroste, můžete jí dávku zvýšit na jednu čajovou lžíci.

Na co si dát pozor:

• Aby hnojivo účinkovalo, je nutné ho aplikovat do zahřáté půdy. Hnojte tedy rostliny ve skleníku nebo na sklonku léta. Zálivku provádějte u kořene, nejlépe večer, kdy je půda teplá a sluneční paprsky již nejsou agresivní.
• Rostliny před pohnojením zalijte, aby kořenový systém lépe absorboval živiny.
• Během zpracování organických látek se bakterie živí draslíkem, čímž vyčerpávají půdu. K hnojivu přidejte dřevěný popel nebo nadrcené vaječné skořápky. 
• https://www.ireceptar.cz/zahrada/hnojivo-z-chleba-rajcata-30000421.html

Péče o rajčata:

• Vyštipování se týká tyčkových rajčat, keříčková se nechávají růst bez zásahu. Na první pohled se odstraňování výhonů může zdát náročné, ale stačí trocha praxe. Proč se to dělá? Rajčata by dávala energii do listů, nikoli do plodů. Když se na tyčková rajčata podíváte, tak v úžlabí listu vyrůstá takzvaný zálistek - ten opatrně vylomte nebo vyštípněte prsty.
  
• Abyste urychlili nasazování plodů a dozrávání rajčat, můžete rostlinu zaštípnout nad pátým až šestým květenstvím, aby už nerostla dále do výšky. V teplejších oblastech to může být až za sedmým nebo osmým květenstvím. Plody, které rostlina nasadila, tak rychleji dozrají, protože nebude plýtvat energií na další a další květy.
• Můžete také odříznout nadbytečné listy, aby slunce mohlo k plodům.
  
• Rostliny zalévejte nejlépe ráno nebo večer, kdy už nepraží slunce a voda se neodpařuje, vodu lijte vždy přímo ke kořenům, nikdy ne na listy, protože by mohly chytnout plíseň bramborovou.
  
• Rajčata ocení, když jim u kořenů takzvaně nastelete. To znamená, že k nim přihrnete zeminu nebo ještě lépe kompost. Nastýlka ochrání kořeny a kompost dodá rostlině živiny. Přihnojovat můžete rajčata také mletou rohovinou, která obsahuje vysoký podíl důležitých živin, zejména dusíku.
  
• Prevencí plísně bramborové je vysazení afrikánů ke každé rostlině, protože tyto květiny v sobě mají látky, jež rajčatům pomáhají plísni odolat, při napadení rostlinu pak postříkejte buď ryze chemickým postřikem, nebo postřikem s vysokým podílem šalvěje . Jako prevence před plísní funguje česnekový výluh.
  
• I z nedozrálých rajčat lze ale kouzlit: třeba z nich uvařit marmeládu či čatní.
  

Zálivka rajčat:

• Mladé sazenice byste měli po přesazení do záhonku nechat dva až tři dny bez přístupu vody. Pokud to neuděláte, hrozí, že budou jejich kořeny, již tak zatížené přesunem do neznámého prostředí, poškozené hnilobou. Samozřejmě by jste rajčata neměli sázet během velmi horkého dne.
• Posléze stačí rajčata zalévat podle počasí přibližně jednou nebo dvakrát týdně. Jen v době velkých veder je nutné vzít konvičku do rukou o něco častěji.
• U rajčat bývá větším problémem přemokření než nedostatek zálivky. Proto se při přísunu vody řiďte jejich vzhledem. Jakmile trochu svěsí listy, je čas na pravidelnou dávku vody. Ale pozor - během poledního úpalu dělají něco podobného pravidelně, pokud se jim ovšem listy večer zase narovnají, není třeba se zálivkou spěchat.
• Rajčata také vždy zalévejte večer nebo ráno, nikdy ne během dne. A dejte pozor, aby se voda nedostala na listy, jinak hrozí rozvoj houbových a plísňových chorob. A pokud je to možné, používejte vždy odstátou vodu s optimální teplotou (Studenou zálivkou byste je mohli nepříjemně šokovat, a to především během horkých dní). Nejlepší je ta dešťová, ale v případě nouze vám postačí i ta z vodovodu.
• Snažte se při zálivce příliš nenamáčet listy. Pokud byste to totiž nepohlídali, mohlo by u rajčat dojít k rozvoji nebezpečné plísně. Snažte se proto vždy rajčata zalévat přímo ke kořenům, tím eliminujete problémy s možným namočením listů. Výjimku mají jen nejrůznější postřiky, ty můžete na listy aplikovat zcela bez obav.
• Rajčata nemají ráda přeschnutí, velmi obtížně se z něj totiž vzpamatovávají. Proto byste si měli na tento aspekt péče o ně dát pozor. Je proto vždy lepší povrch substrátu, na kterém rajčata pěstujete, zakrýt vhodným mulčem. Pro rajčata je velmi vhodná sláma nebo posekaná tráva. Naopak tradičně používaná kůra jehličnanů se příliš nehodí - půdu totiž příliš okyseluje.

Praskání rajčat

Hlavním důvodem, proč rajčata praskají, je nepravidelná zálivka. Stačí totiž, aby rostlina byla pár dnů na suchu a ve chvíli, kdy jim dodáte vydatnou zálivku, si s tak velkým přísunem vody neumí poradit a dochází k popraskání pletiv a tedy i plodů. Bohužel, nadměrnou zálivkou se myslí i vydatný déšť.

• Popraskané plody jsou pak hodně náchylné na plísně, viry, bakterie nebo další škůdce. Proto by se takové plody měly sklidit co nejdříve. 
• Aby vám rajčata nestihla popraskat, sledujte předpovědi počasí. Pokud hlasí vydatné deště či bouřky, skliďte všechna červená rajčata. Nečekejte na to, až dozrají poslední plochy plodu. Ty vám dozrají i v domácích podmínkách. 
• Nejlepší možnost, jak udržet co nejvíce vláhy v půdě, a tedy i v rostlinách, je mulčování. K tomu můžete použít dřevěnou štěpku, slámu, suché listy, ale i čerstvě posečenou trávu. Tato přikrývka totiž zajistí, že vlhkost z půdy bude odpařovat mnohem pomaleji. V každém případě zalévejte každý den bez ohledu na počasí, a to i před deštěm. V době veder klidně i dvakrát denně. 
• Aby byly rostliny co nejvíce odolné a silné, potřebují pravidelný přísun kvalitních hnojiv. Máte-li půdu bohatou na dusík, sáhněte po takovém přípravku, který má nízký obsah dusíku, ale vysoký obsah fosforu, např. 5-10-5 nebo 5-10-10. A naopak, pokud dusík v půdě chybí, použijte hnojivo s jeho vyšším obsahem. Zkusit můžete také malý experiment. Podle studie publikované v Journal of American Society for Horticultural Science pomohou praskání rajčat zabránit prvky bor, dusík, draslík či vápník. Zdroj těchto látek najdete například ve vaječných skořápkách. Rozhodně tím rajčatům neublížíte.
  
• Někteří zahrádkáři také přisuzují praskání rajčat určitým odrůdám. Podle nich jsou náchylné zejména F1 hybridy. Naopak mnohem odolnější jsou Bejbíno, Tipo, Toríno, Parto, Strillo, Dafne, Orfea, Orkado, Start, Partner.    
• https://hobby.instory.cz/5771-jak-zamezit-praskani-rajcat-zkuste-jednoduchy-a-levny-trik.html?
  

Bylinky, které pomáhají chránit rajčata před škůdci

Rostlinami, ze kterých budou rajčata prosperovat jsou především bazalka, kopr, česnek, cibule, petržel, či měsíček lékařský a tymián. Jde vesměs o aromatické rostliny, které fungují především jako repelenty. Mezi další, které se k rajčatům hodí, patří také saláty, okurky, mrkev a další kořenová zelenina či chřest.  

• bazalka
• tymián
• máta
• meduňka
• estragon
• majoránka

Rajčata rozhodně nevysazujte společně s fenyklem, hrachem či bramborami a tykvemi. Jednou z rajčaty nejhůře snášených plodin k sesazení, ale také nejhorší předplodinou, je červené zelí. Dalšími nevhodnými jsou kukuřice a lilek.

Také byste nikdy neměli vysazovat rajčata pod či v blízkosti ořešáku. Právě tyto stromy jsou příkladem zeleně vylučující alelopatické látky, které negativně ovlivňují růst, a to nejen rajčat.  

Hnojení: nejdříve jsou vhodné ředěné (nejméně 1:10) kopřivové a jiné rostlinné výluhy - zákvas (start růstu - hnojiva bohatá na dusík), později ředěná zálivka vyrobená z zkvašeného drůbežího trusu (květy a plody - dostatečný přísun fosforu a draslíku). Zálivku můžeme aplikovat do rýh či důlků přibližně 10 cm hlubokých, které se předem vytvoří pod obvodem koruny, aby se živiny ke kořenům opravdu dostaly. Hnojit je vhodné za deštivého počasí, nebo spolu s další zálivkou.

• Vhodná je také jícha vyrobená z kostivalu.

Bazalka, česnek a cibule jsou nejlepšími rajčaty v kuchyni i na zahradě. Společně se jim zkrátka daří mnohem lépe.

Ochrana rajčat proti plísním

Optimální je zaměřit se na spodní část rostliny. Především spodní výhonky dokážou rostlinu vyčerpávat a je nezbytné, abychom je odstranili. Nic složitého, často to jde pouze rukou a nejsou zapotřebí ani nůžky. Zdrojem plísní mohou být také spodní listy, především ty, jež se dotýkají země.  

Příprava: z mléka a vody připravíme roztok v poměru 1:9. Roztokem zaléváme 1x měsíčně půdu kolem rostlin. Tento roztok by měl zafungovat jako prevence proti plísním. Zmíněný roztok pomůže vaše rostliny ochránit i před škůdci.

• Nejjednodušší aplikací je nalít mléko rovnou do půdy k rostlinám. Je prokázáno, že vitálnější rostliny totiž snadněji odolávají případným škůdcům či chorobám. 

Pokud žloutnutí listů způsobují virové nebo bakteriální nákazy, připravte si na ně účinný prostředek. Na pět litrů vody budete potřebovat jednu lžíci jedlé sody, jednu lžíci rostlinného oleje a třicet gramů strouhaného mýdla. Použijte nejlépe takové, které bylo původně určeno na prádlo.

Postřikem ošetřete listy ze všech stran (zaměřte se zejména na tu spodní). Podle potřeby opakujte, ale ne častěji než 2x do týdne. Jinak by naopak hrozilo poškození listů. Nebojte se, plodům nijak neublížíte a budete je moci konzumovat i v průběhu takového ošetření. Jen je předtím dobře omyjte.

Přepichování paprik a rajčat

Rajče v zahradě.

Pěstování rajčat bez každodenní námahy a s minimem vody

16.4.2022 

Hnojivo z cibulové slupky

Bujné olistění, hustý kořenový systém a silný stonek sazenicím přinese hnojivo bohaté na železo a vápník. Na jeho přípravu budete potřebovat:

• 1 litr vody,
• slupky ze 2-3 cibulí,
• kapku jódu.

Do uvedeného množství vody přidejte jód a cibulové slupky. Následně vše důkladně promíchejte a nechte alespoň 24 hodin louhovat. Slitou tekutinu zřeďte s čistou vodou v poměru 1 : 2 nebo 1 : 3 a použijte ji jakožto zálivku.

Sazenice lze přihnojit i cukrem

Plné železa je také hnojivo vyrobené z droždí, které navíc obsahuje aminokyseliny, vitamín B a sacharidy. Připravte si:

• 100 gramů kvasnic (v kostce),
• 250 gramů cukru krystal nebo moučka,
• 10 litrů vody.

Droždí nejprve rozdrobte, přidejte k němu cukr a nechte přibližně 2 hodiny odpočívat. Poté přilijte horkou vodu. Alespoň týden počkejte kvůli řádné fermentaci. Výsledný roztok používejte tak, že 1 sklenici smícháte s cca 5-7 litry dešťovky.

Výživová hodnota starých kůrek

Máte doma starý chleba? Nemusíte ho nutně vyhazovat. Použijte ho jakožto výživu vašich zeleninových sazenic. Počínejte si následovně:

• Do kbelíku o objemu 5 litrů nasypte tvrdé chlebové kůry (přibližně do jeho poloviny).
• Přidejte vodu (až po okraj nádoby).
• Umístěte nádobu do teplé místnosti a nechte 1 týden kvasit.
• Sceďte tekutinu a nařeďte ji 1 : 3 s vodou.
• Používejte ve formě zálivky jednou týdně až do sklizně.

Hnojivo z bobkového listu

Bobkový list není jen obyčejné koření pro ochucení omáček. Hodí se i jako hlavní přísada účinného domácího hnojiva. Připravit si ho můžete hned ve dvou formách.

1. Práškové: usušené bobkové listí dokonale rozemelte mlýnkem, prášek jednou měsíčně promíchejte se svrchní vrstvou substrátu.
2. Tekuté: 4 listy zalijte vodou o teplotě 70 °C a nechte 4 hodiny louhovat, používejte jednou za měsíc jakožto zálivku.
3. https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/zeleninove-sazenice-domaci-hnojiva/
   

Jak na vytáhlé sazenice - tipy a triky, přesazování sazenic

3.8.2023 Asprin (u nás známý spíše jako acylpirin) je známá bílá tabletka, která dokáže snížit horečku nebo zatočit s bolestí hlavy. Ale taky prospívá rostlinám, které jsou náchylné k plísním, např. rajčatům, okurkách a bramborám, pomůže i pokojovým a řezaným květinám. Hlavní složkou aspirinu je kyselina acetylsalicylová, aspirin zlepšuje celkovou vitalitu rostliny a kvalitu úrody.

Aspirin proti plísni

Aspirin nejvíc prospívá rostlinám, které jsou náchylné k plísňovým a houbovým chorobám a infekcím. Především jde o rajčata, okurky, papriky a brambory. Jsou ale i rostliny, u kterých může mít aspirin negativní účinky - zejména to platí pro ředkvičky.

Jak aspirin používat

Dobré je přidat roztok aspirinu s vodou do substrátu už při výsadbě sazeniček rajčat a spol. Během vegetačního období rostliny, když jsou už sazenice vzrostlé, stačí je občas zalít nebo postříkat.

Postřik

Na postřik rozpustíme půl tablety aspirinu v 1 litru destilované nebo převařené vody, necháme nejméně dvě hodiny odstát.

• Aspirinový postřik preventivně aplikujeme jednou za dva až tři měsíce. V případě, že už plíseň sazenice rajčat či okurek napadla, tak častěji, ale max. jednou za tři až čtyři týdny. Dáváme pozor, aby se nepopálily listy, proto ho aplikujme pouze brzy ráno nebo pozdě večer.

Zálivka

Na zálivku necháme rozpustit jednu tabletu ve čtyřech až pěti litrech (nejlépe dešťové) vody.

• Roztokem zaléváme jednou za měsíc ke kořenům ráno, rostliny ho lépe absorbují.
• https://living.iprima.cz/aspirin-neni-jen-lek-taky-chrani-rajcata-nebo-okurky-pred-plisnemi-373985?
  

3.8.2023 Proč je droždí ideálním hnojivem?

Droždí neboli kvasnice jsou skvělým pomocníkem jak v domácnosti, tak na zahrádce při pěstování zeleniny. Droždí je snadno dostupné v každém obchodě ve formě malých kostiček, takže si nemusíte lámat hlavu s jejich sháněním. Samotný roztok z droždí je ekologická forma postřiku, která neobsahuje škodlivé chemikálie, a vyvarujete se tak nežádoucím účinkům, jež mohou nastat, a zároveň uvidíte skvělou účinnost droždí. Při používání droždí je ale potřeba si i tak dávat pozor na množství, protože i větší množství roztoku může rostlinám uškodit. Účinky droždí na růst a vývoj rajčat má především jeho složení. Kvasnice obsahují potřebné látky, jako například fosfor, dusík nebo hořčík. Kvasnicový roztok účinně napomáhá zdravému vývoji a růstu rajčat, bojuje se škůdci, škodlivými houbami, chorobami a plísní a eliminuje výskyt plevele. Napomáhá také vstřebávat živiny z půdy a doporučuje se nejvíce používat při výsadbě sazenic, protože se díky roztoku kořeny lépe rozvíjejí.

Jak připravit roztok z droždí?

Příprava a výroba kvasnicového roztoku není nijak složitá nebo finančně či časově náročná. Potřebujete pouze nechlórovanou vodu, 100 g droždí a cukr. Začnete tím, že do velké sklenice nalijete asi 2,5 litru čisté horké vody, přidáte 100 g droždí a promícháte. Poté přidáte asi půlku lžičky cukru, opět zamícháte a nádobu zakryjete třeba utěrkou. Směs nechte na teplém místě a pravidelně ji protřepávejte. Jakmile bude dokončena fermentace, je roztok připraven k aplikaci.

Než směs aplikujete, je nejprve potřeba záhonky s rajčaty zalít jen vodou. Potom do vody přidáte šálek směsi, promícháte a můžete aplikovat na záhonky, nejlépe ke kořenům rajčat. Směs můžete použít vícekrát a hodí se i na jiné druhy zeleniny jako například papriky nebo i na různé druhy květin. Díky tomuto roztoku se rostliny také uchrání před velkým horkem, aby nedošlo k jejich spálení.

https://www.nasezahrada.com/jak-a-cim-pohnojit-rajcata-prave-ted-aby-vydrzela-plodit-az-do-podzimu/?

2.8.2023 I v srpnu je nutné šetrně hnojit rajčata, aby plody rychle dozrály a rostliny byly zdravé. Obecně lze ale říci, že hnojiva s vyšším obsahem dusíku, by se měla aplikovat tehdy, pokud chcete podpořit růst zelených částí rostlin. Proto, pokud plody dozrávají, neměli byste to s ním přehánět. Naopak velký význam bude mít vápník, fosfor a draslík. Pomohou nejen s vývojem kořenového systému a nakvétání, ale také, a to především draslík, pomůže s vývojem lahodných plodů. Velkým pomocníkem je například dřevěný popel. Ten rajčata milují. Jak z něj připravit výživné hnojivo?

Proč použít hnojivo z popela

Popel doporučujeme použít ze dřeva, nikoli z grilu a tak podobně. Obecně lze říci, že popel obsahuje značné množství vápníku, který rajčata potřebují. Obsahuje také fosfor a draslík, o kterých víme, že mají pro rostliny i plody velký význam. Navíc popel působí dezinfekčně a vápník zabraňuje tmavnutí a zahnívání špiček rajčat. Pokud však máte popel pouze z dřevěných peletek, které vznikly lisováním, nebojte se je použít.    

Jak připravit hnojivo z popela

Máte dva způsoby, jak rajčata přihnojit popelem. Buď popel nasypete kolem rostlin a mírně jej vpravíte do půdy, nebo popel smícháte s vodou a aplikujete ho jako zálivku. Druhá možnost je z našeho pohledu lepší, neboť se ke kořenům dostane mnohem lépe. Co se týká přípravy hnojiva, budete potřebovat 400 gramů popela, nejlépe nadrceného a 10 litrů vody. Takto připravenou směs nechte do druhého dne louhovat a poté přeceďte a nalijte k rajčatům. 

https://magazindoma.cz/bydleni-exterier/336-i-v-srpnu-je-nutne-setrne-hnojit-rajcata-aby-plody-rychle-dozraly-a-rostliny-byly-zdrave?

25.7.2023 Vykopejte díru v zemi a přidejte do ní půl kbelíku kompostu, hrst dřevěného popela a stejné množství granulovaného slepičího hnoje," vysvětluje Mirek svůj zahradnický zázrak.

"Vše důkladně promíchejte s půdou. Poté nalijte do díry 5 litrů vody a přidejte 1 gram manganistanu draselného. Rajčata (pokud jich máte více) vysazujte ve vzdálenosti 60 až 70 cm od sebe. Pro pěstování na balkóně si připravte nádoby hluboké alespoň 40 cm," pokračuje.

A proč to funguje? "Díky tomuto postupu jsou rostliny rajčat odolnější a díky tomu jsou i schopné přežít v náročnějších podmínkách včetně situací, kdy nedostávají dostatek vody. Tento způsob je tedy ideální během horkých a suchých období. Dalším krokem pro podporu jejich vývoje je aplikace ředěného kopřivového hnojiva ve formě postřiku," prozrazuje Mirek.

"S aplikací tohoto hnojiva se zvyšuje koncentrace oxidu uhličitého, který spouští aktivní fotosyntézu. Díky tomu rajčata rychleji rostou a mají bohatší úrodu," dodává čtenář. Jestliže si tedy tento přístup osvojíte, můžete se každý rok těšit z bohaté úrody. A příští jaro a léto můžete takto vysadit všechna rajčata – budete totiž vědět, že ta malá námaha navíc určitě stojí za to.

Jak připravit hnojivo z kopřiv

Kopřivy jsou často považovány pouze za invazivní plevel. Pro půdu a rostliny jsou ale nesmírně prospěšné díky vysokému obsahu základních živin, jako je dusík, draslík, vápník, hořčík a železo. A právě tyto živiny můžete využít k vytvoření přírodního a cenově dostupného hnojiva, které podporuje zdravý růst rostlin. Jak na to?

"Nejprve posbírejte dostatek čerstvých kopřiv. Nejlepší je sbírat ty, které jsou ve fázi růstu – tedy předtím, než vykvetou nebo se vysemení. Ale v nouzi postačí jakákoliv kopřivová nať," radí Mirek.

"Následně naplňte dostatečně velkou nekovovou nádobu vodou (nejlépe dešťovou nebo nechlorovanou) a nakrájejte nebo nastříhejte kopřivy na menší kousky. Díky tomu se živiny snáze vyluhují do vody. Nakrájené kopřivy vložte do nádoby s vodou. Poměr by měl být přibližně 1 díl kopřivy na 10 dílů vody. Směs promíchejte, aby byl plevel zcela ponořen. Nádobu poté zakryjte víkem nebo prodyšnou látkou, aby se do ní nedostaly nečistoty a škůdci a vše nechte kvasit asi dva až tři týdny. Během této doby proběhne fermentace, při níž se do vody," pokračuje.

Výslednou tekutinu pak přeceďte a máte připravené výživně bohaté hnojivo. Když ho chcete použít pro zalévání, zřeďte ho vodou v poměru 1 ku 10. Pokud ho hodláte využít jako postřik, použijte vyšší poměr 1 ku 15. Toto hnojivo aplikujte na rajčata každé dva týdny,"

https://storylife.cz/rajcata-porostou-i-kdyz-je-nebudete-zalevat-delam-to-uz-leta-a-deti-mi-je-trhaji-od-ruky-rika-zahradnik-mirek/

15.7.2023 Rajčata porostou i bez zalévání:

"Určitě i vy máte letos sazenice, kterým se příliš nedaří a jdou zralé tak nanejvýš do kompostu. Tak proč je nezkusit ještě na poslední chvíli neoživit? Pro vytvoření ideálního prostředí vykopejte v zemi jámu a přidejte do ní půl kbelíku kompostu, hrst dřevěného popela a stejné množství granulovaného slepičího hnoje. Vše důkladně promíchejte s půdou. Poté do jámy nalijte 5 litrů vody a přidejte 1 gram manganistanu draselného. Rajčata (pokud jich máte více) vysazujte ve vzdálenosti 60 až 70 cm od sebe. Pro balkonovou výsadbu si pak připravte nádoby hluboké alespoň 40 cm."

Proč to funguje

Prozradil nám také, v čem tkví tento trik. "Díky této metodě jsou rostliny rajčat odolnější a schopné přežít i ve velmi náročných podmínkách, včetně situací, kdy z nějakého důvodu nedostávají dostatek vody. Tato metoda se proto osvědčuje zejména během vlny veder a sucha. Další skvělou podporou jejich vývoje je aplikace zředěného kopřivového hnoje ve formě postřiku."

Dodává i další podrobnosti. "A proč? Protože zvyšuje koncentraci oxidu uhličitého, který spouští aktivní fotosyntézu. Díky tomu rajčata rychleji rostou a plodí hojněji. Osvojíte-li si tento přístup, můžete se rok co rok těšit z bohaté úrody. A během příštího jara a léta takto můžete vysadit všechna rajčata – budete totiž vědět, že ta trochu práce navíc rozhodně stojí za to…"

Jak na hnojivo z kopřiv

Kopřivy jsou běžně považovány za invazivní plevel. Pro půdu a rostliny jsou však nesmírně prospěšné díky vysokému obsahu základních živin, jako je dusík, draslík, vápník, hořčík a železo. A právě využitím těchto živin můžete vytvořit přírodní a cenově výhodné hnojivo, které podporuje zdravý růst rostlin ve všech ohledech. A jak na to? "Ze všeho nejdříve nasbírejte dostatečné množství čerstvých rostlin kopřivy. Nejlepší je sbírat ty v počátečních fázích růstu – tedy předtím, než vykvetou nebo se vysemení. Ale v nouzi postačí jakákoliv kopřivová nať.

"Poté naplňte dostatečně velkou nekovovou nádobu vodou (nejlépe dešťovou nebo nechlorovanou) a nakrájejte nebo nastříhejte kopřivy na menší kousky. Díky tomu se živiny snáze vyluhují do vody. Nakrájené kopřivy vložte do nádoby s vodou. Poměr by měl být přibližně 1 díl kopřivy na 10 dílů vody. Směs promíchejte, aby byl plevel zcela ponořený. Nádobu poté zakryjte víkem nebo prodyšnou látkou, aby se do ní nedostaly nečistoty a škůdci a vše nechte kvasit asi dva až tři týdny. Během této doby proběhne fermentace, při níž se do vody uvolní živiny," pokračuje Jaroslav.

Jak hnojit rajčata kopřivami

Každých několik dní směs promíchejte, abyste podpořili proces kvašení a zabránili růstu nežádoucích bakterií. Během kvašení můžete zaznamenat silný zápach, což je normální. Po dvou až třech týdnech ovšem zápach zmizí a na hladině se také přestane tvořit pěna, v tuto chvíli tekutinu sceďte a použijte jako hnojivo bohaté na základní živiny. Nařeďte ho vodu (pro zálivku v poměru 1:10 a pro postřik v poměru 1:15) a aplikujte na rajčata každých 14 dní.

https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/rajcata-porostou-i-bez-zalevani/?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového