Mgr. Jan Kozák 

• Jan Kozák (21. května 1951 v Praze), český religionista a překladatel ze sanskrtu. 
  
• Překladatel a učitel sanskrtu a filosofie.
• Provozuje nakladatelství Bibliotheca Gnostica, které se zabývá vydáváním starých duchovních textů. Knihy jsou zaměřeny převážně na indoevropské myšlenkové a religiózní tradice.
• Autor několika knih: Příběh Buddhova života, Praha 2005; Manuův zákoník (3 roky na něm pracoval), Praha 2012, ,Kořeny indoevropské duchovní tradice, Tři přednášky o gnozi.
• Kontakt: Praha, tel: 605 266 045, mgr.jan.kozak@seznam.cz
• Zapsané slovo je obrazem oslabené kultury vědění - vědění se předávalo pouze ústně nejlépe chápajícím žákům arijská tradice byla ústní, svaté písmo se nesmělo zapisovat (široká veřejnost učení zanikne-lidé se je převrátí, špatně vyloží)- zapsáním svých textů znamenalo úpadek učení -vědění teprve tehdy, pokud se energie učení vyčerpá, pouze tehdy je možné texty zapsat, aby byli zachovány a předá se širokým vrstvám, a tím je dána smrt svaté školy slova ani písmena nenesli nauku (2019).
  

Sóma: vykřesávaný nápoj poznání.

26.8.2023 Mgr. Jan Kozák - Vliv náboženství na politiku

• Většina aktivních reprezentantů charty 77 je židovského původu, charta celá byla židovské hnutí ke kterému se  připojilo pár Čechů a ti nesehrály žádnou význačnější roli. 
• Protestantismus vznikl v Čechách, M. Luter se chodil učit do Čech.
• Okupace v 1968 byla velkým zářezem do české mentality, ze kterého těží do dneška těží celá parta těch západofilů, kteří dnes slouží USA k bídě tohoto státu. Sověti nás nechtěli zničit, ale atlantská síla opravdu pracuje na likvidaci národů. Každý kdo slouží atlantské síle spolupracuje na likvidaci českého státu a etnika jako takového. 
• Osa zla je Jeruzalém - Washington - Praha.
• Nejvíce škodící ideologie a náboženská tradice je židovská (chtonické náboženství, duch nápodoby) a židokřesťanská. Židé převrátili smysl původního křesťanství, které před tím vzniklo jako odpor proti Demiurgovi (neboli židovskému Bohu). Z gnostického ďábla udělali boha a naopak. Ta převráceno, perverzita se neustále promítá do vítězství této síly, kterou máme každý den na talíři. 
• Desatero je na úrovni vlčí smečky. Bližní je myšleno jako žid, to není myšleno všeobecně na každého člověka. Už tímto je to desatero dezinterpretováno.
• Konzum je nejvyšší hodnota lidského života. 
• Já propaguji a hlásám, že nejvyšší společenský zákon (tím pádem i politický atd.) je globální strategie autority. Jsou tady dva póly, které jsou prameny, zdroje dvou světonázorových pohledů. Jeden je v Indii a druhý v USA (chtonický systém, který nadřazuje peníze nad člověka a jeho hodnoty). Souboj těchto dvou pramenů, sil určuje vše co se na planetě děje. 
• Nesouhlasím s tím, že svět ovládají židozednáři (židovství má přirozenou tendenci ovládat svět peněz a pomocí chtonické nauky se jim to daří, ale že by ovládal celý svět, islám atd). Nevěřím, že tu vznikne jedno náboženství na základech těch současných. Vždy jsou tady přítomny dva světa (věčný duchovní člověk se světlem poznání a svět podvodnictví, chtonismu). Tyto dva systémy nemohou nikdy splynout dohromady (to by znamenalo zhroucení kruhu, koloběhu, svět bez celistvosti nemůže existovat). Může se stát, že chtonismus pomocí ducha nápodoby napodobil skutečnou duchovní školu (védu, nebo gnostické učení) a svedl stamiliony lidí k tomu, že je to údajně duchovní škola.
• Jsme nyní ve stádiu konce civilizace. Civilizace vždy končí rozmachem měst a městského způsobu života, kde dochází k efektu Babylonské věže (smíchávání všeho se vším), je to ale jen dočasná, přechodná záležitost, protože člověk takový být nemůže, nemůže být směskou, člověk potřebuje ke svému životu třetí oko (světlo poznání, potřebuje chápat pravdu, čistotu atd.). 
• Tak vážná situace ještě nikdy nebyla, protože planeta nebyla tak zglobalizovaná, zkomunikovaná (svět takto propojený ještě nikdy nebyl), ale tato propojenost nemění nic na zákonitosti a přirozenosti historie - koloběh (gnostický mýtus o Sophii). Až se zuřivý princ vybouří (má armádu), tak se vše obrátí k dobrému.
• https://www.youtube.com/watch?v=STv2vbhq5Uo

22.4.2023 Mgr. JAN KOZÁK: GNOZE jako zlatá žíla duchovní nauky | Klenoty života. V čem spočívá gnostický pohled na svět a jak objevení starých gnostických textů změnilo to, jak dnes můžeme vnímat Bibli? Byl Ježíš Kristus člověkem z masa a kostí? Jaký je rozdíl mezi světem pomíjivým (bhava) a světem věčným (abhava)?

• Každá civilizace se mění v městskou společnost, kde trh a peníze začínají hrát čím dál důležitější roli a je to vždy poslední úpadkové stádium každé kultury. Nyní jsme v úpadkové době rozkladu, je to něco naprosto obvyklého (Indové, Sumerové, Číňané, Egypťané atd.). Je potřeba zachovat klid a setrvat na lidských hodnotách, bez kterých bychom ani nebyli lidmi.
• Svět a život v zásadě formují dvě síly, které věčně stojí proti sobě (světlo poznání a tma nevědění). Základem síly tmy (duch nápodoby, záměna tmy za světlo atd.), neprobuzenosti je neúcta ke světlu poznání a tuto sílu nejde zničit, jen se lze vůči ní vymezit.
• Gnoze je pravá součást všeho, čemu můžeme říkat duchovní nauka. 
• Židokřesťanská nauka - bůh může existovat v těle - Ježíš Kristus, nebo nauka, že vše hmotné bylo stvořeno dobrotivým Stvořitelem, který vše určil a stanovil a který řídí naše životy a životy společností atd. To vše jsou omylné nauky, které byli způsobeny synkretizací pravé duchovní školy gnostického typu (gnostici směřují k věčnému životu) s Židovstvím (spodní svět - chtonický, je to svět času a smrti, svět, který vstupuje do manifestace těl, tělesnosti, je to svět pomíjivý) v našem případě. Pokud budeme považovat svět za určený Bohem stvořitelem, který má s námi má nějaké záměry, který určuje co bude a nebude, tak to je svět už od samého počátku nesmyslný v tom, že lidské snažení nemá téměř žádný význam. To vede k osudovosti, fatalismu, kterému propadají stamiliony lidí a to člověka vede ke slouhovitosti a oddanosti, tam se také projevuje ta tendence (u těch chtonických kultur), že se považují za sluhy toho Boha, který je pánem času a všech událostí a to vede ke katastrofálním důsledkům. S tím měli problém Židé (víra v Boha, který vše určuje), protože jim poslal Adolfa Hitlera a s tím se těžko vyrovnávali. Gnoze je o jedno patro inteligenčně výše v chápání světa, pro mě je to zázračný objev, pro který jsem se natchl. 
• Význam Kumránských textů (nalezeny 1947, jejich datace je 2 století před a po Kristu) je velký, tato židovská obec byla v ostrém nepřátelství s jeruzalémskou tradiční církví a odmítala samou podstatu chtonického náboženství, které je pro židovství tak typické (krvavé oběti). A tím je vidět, že to učení přišlo z východu z Védy (popsané v kumránských svitcích). Někteří tvrdí, že kumránské svitky jsou nějaké varianty Starého zákona, ale to není pravda (bez pochopení vzniku, nemůže člověk bibli rozumět).
• Gnóze nevznikla z biblického křesťanství, ale naopak žido-křesťanství je heretická padlá větev gnoze, protože gnóze má kořeny ve Védě, brahmanismu, zkrátka v pravé duchovní škole, která uctívala světlo poznání, jako nejvyšší co člověk má vzývat a sledovat. Kdežto všechny chtonické náboženské tradice útočí na světlo poznání (Adam s Evou byli vyhnáni z ráje protože se odvážili jíst ze stromu poznání).
• Ježíš Kristus je naprosto doložené, že biblický Ježíš Kristus, tak jak ho popisuje bible, nikdy neexistoval, je to mýtus, který má důležitou zápornou roli ve vývoji lidstva. Protože židokřesťanství obsadilo násilím, kolonizací 2/3 naší planety a zničilo spoustu svérázných kultur v Asii, Africe, zlikvidovalo miliony indiánů v obou Amerikách. A toto náboženství je pravou příčinou úpadku současného života. 
• Postava tzv. spasitele je doložitelná již od védských dob a Véda stojí na prapočátku indoevropské kultury, ale možná celosvětově na počátku člověka, jako takového. Ta postava spasitele vůbec není postavou, ale je to vykřesávané světlo poznání - Sóma, které má stovky jmen. (např. Išas, který se potom v různých podobách objevuje po celém světě).
• Svět postupně zpředmětňuje a materializuje všechny ideje, které se dostanou do jeho dosahu. Takhle se chová i kult spásného světla poznání, které zůstává tím světlem poznání i pod názvem Ježíš, nebo Jezous v té původní variantě gnostického křesťanství. Teprve ta inkarnace, to zmasovění, to ztělesnění je provedeno židovskými autory, kteří jako chtonici postupně věří na to tělo, které je všechno a je dokonce svaté. A z toho důvodu tady vznikla ta legenda o Ježíši o kterou se vedli mnoho století v počátcích křesťanství na počátku velké spory, exkomunikace atd. (nebyl jednotný názor na postavu Ježíše Krista a na konec vyhrála ta varianta nejzápadnější a římská, ve které jsme dodnes uvězněni). Říká, že se tady narodilo děťátko, které se narodilo z panny, který byla oplodněna uchem, to znamená zvěstí o tom, že bude těhotná. Která porodila ne imaginární, ale skutečné děcko z masa a kostí, jejím oplodnitelem nebyl muž, ale byl to sám Bůh. Tento bohočlověk, nebo člověkobůh, tady reprezentuje spasitelskou roli, která nahrazuje, nebo až pantomimickým způsobem, jako ve filmu, znázorňuje  to, co platilo po tisíciletí o světle poznání (ztělesněné světlo poznání). A to je tragický omyl a nesmysl, který je příčinou všeho zla, co se děje na naší zemi a možná bude i příčinou zániku života na této planetě (je to víra neprobuzených lidí, kteří si pletou, co je člověk). Domnívají se, že duše je krev a Jehova (židovský bůh) tuto krev potřebuje k tomu, aby byl silný a mocný. A obětina v podobě toho krvavého beránka, když se podřízne a když se ta jeho krev vyleje do země , tak Jehova to chlemtá, aby byl mocný. A to má být zástupná oběť, která nás má očistit od všech hříchů (vražděním nevinného zvířete se může člověk těžko očistit). 
• Jsou dva základní náboženské směry: kult světla poznání, kult věčného duchovního člověka x  kult stvořitele, pána času, těla a smrti. Tyto dva světy stojí vždy proti sobě a když se unaví síla, která chápe věčně jsoucí hodnoty (je to často důsledkem zpohodlnění), tak se zavře ten pohled nahoru a zůstává tady jen pohled dolů, k tělu, k zemi, k formě atd. Tělo se zbožští a uctívá se potom boží tělo (svátek božího těla).
• V biblickém křesťanství je vše vymyšlené. Je tradice věčného lhaní a podvádění a to nám vysvětluje dnešní svět. Pokud Ježíš Kristus nebyl a je vylhán a jeho utrpení je vylháno, životy světců jsou vylhané, vymýšleli si mučednické příběhy.
• Svatý Václav, patron České země je vylhaný a tato postava nikdy neexistovala. Pak můžeme chápat, že zbraně hromadného ničení v Iráku žádné nebyly a přesto se na ně zaútočilo, že v ukrajinské Buchi to bylo obráceně a vraždili tam Angličané ruské obyvatele, kteří si šly pro potravinové balíčky (za 4 dny tam byli nastrčené mrtvoly). 
• Při studiu textů (Nagamatské texty) je důležité vědět, že ta pravá tradice spočívala v ústní tradici, nikoliv v písemné, tady se písmo doslova zakazovalo. Pokud se již v ranném křesťanství objevili písemné zápisy, tak už se dá předpokládat, že to byli většinově židovští písaři, kteří tyto písemnosti zachovali a jeto také v těch textech znát. Jsou tam texty, které parafrázují gnozy.
• Člověk vznikl kultem věčného duchovního člověka, kultem síly, která se rozpíná mezi oběma světskými silami, které jsou znázorňovány tygrů, nebo jiných zvířat, která teprve umožňuje, tato rozpaženost, toto bránění člověka a jeho hodnot mezi těmi světskými dualitami umožňuje člověku teprve stoupat, jako komínem vzhůru. Toto je symbol, který naleznete i na základní teologické učebnici, kterou jsem napsal a jmenuje se Kořeny indoevropské duchovní tradice (rozpažený člověk, jakoby ukřižovaný mezi dvěma šelmami a já tento symbol nazývám védský Kristus.
• Velikonoce jsou svátkem lunetickým. První jarní den, je když přestane převažovat den nad nocí (první neděle po prvním jarním novoluní, tzn. že když je Měsíc v úplňku a je již po jarní rovnodennosti, tak neděle na to jsou určeny Velikonoce). Od určení velikonoc se potom určují celoročně církevní svátky. Je dané, že luna tady určuje úplně vše. A chtonismus je navázaný na lunu a chtonismus je duch nápodoby (odraz světla ze Slunce na osvětlení Měsíce).
• Dnes je také vidět, že Indie je v náboženském úpadku (Šiva a bohyně Kálí). Symbolem Šivy je měsíční srpek na hlavě a tělo hada obtočené kolem těla - to jsou typické znaky chtonického lunetismu.  
• Naše pohanská slovanská náboženská tradice vychází u védského myšlení, z té původní védské kultury, která se rozmohla a byla zdrojem a počátkem mnoha náboženských tradic na planetě. 

https://www.youtube.com/watch?v=Rt6aOqw3-Ek

24.8.2022 Mgr. Jan Kozák: Teologické příčiny současné krize a možná řešení

• Společnost v celé Evropě se rozdělila na dvě proti sobě stojící skupiny, je to ideová válka. Tato válka je válka věčná, vždy bylo a vždy bude, je to válka, která se dokonce odehrává v každém z nás. Je to srážka kontinentálního myšlení s myšlením atlantským, neboli vodním. Oba dva póly lze charakterizovat, atlantská síla je síla, která vůči té kontinentální v absolutním odmítání, nebo spíše v útoku na její autoritativní a panovačný princip. Snaží se pod heslem demokracie, či lidskosti rozdrobit a erodovat kontinentální sílu. Tato válka probíhá latentně (skrytě) a nevyvře na povrch v podobě vojenského konfliktu, Ale velmi často přechází do otevřené války.
• Při tom věčném souboji těchto dvou sil (jsou věčné a nezničitelné, protože jsou principem života a kosmu jako takového), které se nazývají nebe a země, nebo také radžas a tamas jde o to, aby člověk, když se vzdělává, tak by měl zůstat ve středu mezi těmito silami (poklicemi), měl by je obě respektovat a současně odmítat, aby se s totálním nasazením účastnil tohoto věčného sváru. protože ať je na jakékoliv straně, je důležité vnímat zvuk dvou poklic, které se srážejí.
• U člověka se věčně setkává ta spodní síla žádosti, dychtivosti, smyslnosti, nemravnosti a horní síla sebeovládání panovačnosti, příkazovosti a imperativů. Protože jsme v těle, tak se účastníme této války. Ani jedna z těchto sil by neměla trvale zvítězit i když se to dočasně děje. Člověk by se měl zaměřit na to, aby ty protichůdné síly pochopil a už jen tím pochopením je ovládnul, protože již ho ty síly neovládají. 
• Krize současného světa: trojtrincipiální pohled (indoevropská nauka), nikoliv dualistický (světské vnější síly - vyšší úroveň možností, bohatství, organizace atd.), dochází k správným příčinám a závěrům. Člověk ztrácí niternost, lidskost, duchovní zdroj atd.
• Opakovaný vývoj kultury: Společnost se dostává na vyšší úroveň možností, bohatství, organizace atd., potom už je bohatá, začíná ztrácet zájem o religiózní kořeny a teze, ze kterých se zrodila a čím dál více se všímá hmotných statků a poživačnictví. A pohled společnosti a člověka otočí z pohledu vzhůru na pohled pouze dolů k zemi, materii, osobnímu bohatství atd. To je základní charakteristika, která je osudem každé kultury. Kultura se z religiózního stádia se proměňuje ve stádium městské civilizace (obchod nabývá stále větší význam a narůstá zisk), rostou města jak houby po dešti. Městský a tržní způsob života neustále jen posiluje tu světskou materiální stránku člověka a stránka duchovní se čím dál více odstraňuje. Zviditelňuje se stále více kult žádostivosti, která vede člověka i celou společnost k tomu, že hmotné bohatství se stává cílem a potom podle toho lidé jednají.
• Můžeme pozorovat jak přerod člověka z toho původního, bytosti vázané na věčné hodnoty, se mění a člověk se proměňuje, je čím dále více egoistický, ve vleku všech těch žádostí (smyslových, či materiálních a karierních, které nerespektuje lidské hodnoty), tak se celá společnost doslova mění v peklo, kdy se zcela ztrácí zábrany (věčné kvality člověka, které dodržovali a ze kterých je složen), které ti lidé dříve v té první polovině rozvoje vždy měli. Tak se dostáváme do stádia úpadku, který je charakteristický úplně všude, kde k němu došlo. To je doprovázeno chtonismem - kult nitra země, kult hmoty, kult síly, která vychází jen z hmoty a která ostře nenávidí síly, které pochází z ideje poznání. To je ten boj mezi světlem poznání a mezi hodnotami, které člověka stvořili a oddělili ho od zvířecí říše x světem a silami, které vychází pouze z hmoty (horní síla nebe x spodní síla země). V posledním stádiu každé kultury dochází k přerodu myšlení (v tom smyslu, že se najednou objeví místo kultu věčného duchovního člověka (indický Puruša, věčné světlo beze stínu, indické kultury ho chápali jako věčného duchovního člověka. Puruša je vše prostupující síla, která současně spojuje celý kosmos a který je zdrojem všeho živého, bez kterého by to živé nebylo) a mění se to otočením pohledu dolů na kult spodní síly a najednou se začíná velebit příroda, jako taková ((což je velmi problematický kult, protože v rámci té přírody je potřeba vidět, že člověk ustupuje od své základní tradice (od zdroje ze kterého vznikl, je nadpozemský, duchovní, světelný, rodí se z ideje)) a  přechází do stádia, kde ztotožňuje člověka a lidskou bytost se zvířetem a falešně chápe přírodu kýčovitým, nebo neprobuzeným způsobem jako něco přirozeného, něco co bychom měli akceptovat. Nevidí, že celá příroda žije jedním velkým strachem, zvířata nejsou v noci schopna ani spát, větší zvíře žere menší, býložravci požívají všechny listy a ty býložravce zase žerou masožravci atd. Je džungle plná neustálého strachu a smrti. A ten lidský řád, kterém se podařilo několikrát v minulosti nastolit a ten člověk je především jako takový stojí nad přírodou. Chovat se jako predátor, jako bytost, která když něco chce, tak si to vezme, tak to není vůbec lidské (nelze to brát jako základ pro člověka). Svět v úpadku, ve kterém nyní jsme, je vlastně kultem síle, které Indové říkají Kálí, kterou antičtí gnostici nazývali Porneja (Spodní Afrodita, spodní Sophia, na západě se nazývá Fréja) - nemravnost (kriminalita, zločinnost). A je jasné, že Porneja ovládá celou naši společnost a myslí si, že je to svoboda. Pomocí korupce, která ovládá naprosto vše dnes, tak je možné zničit (naprosto vše) jakýkoliv řád, zákon, lidské vztahy atd.
• Z toho již vyplývá první rada a závěr, že člověk by si měl uvědomit důležitost hodnot, jako je úcta k pravdě, čestnost, spolehlivost, schopnost být něčemu věrný, zodpovědnost, soucit atd. Měl by trvat statečně i vůči atakům světskosti a světa jako takového. Potom se stává sluhou démonských sil a podle toho potom vypadá jeho život a život celé společnosti. Tento styl stoupá jako potopa, která pohlcuje vše, utápí to a společnost likviduje.
• Lidé se mylně domnívají, že svoboda bude, když bude vše dovoleno, a ten kdo něco zakáže a udělá hranici, tak je odporný totalitní netvor, který musí být zlikvidovaný.
• Horní síla nebe, je síla, která uctívá pravdu, spravedlnost a která chce řídit společnost řádně podle zákona a která si je vědoma toho, že když přestane fungovat zákon, lidé přestanou poslouchat a bát se čehokoliv a změní se egoistické a kriminální živly. Měla by fungovat rovnováha obou principů - trojprincipiální princip (nikoliv dualita, nadvláda východního, nebo západního bloku - typičtí představitelé síly země, nebo Porneje) a člověk by měl vždy vystupovat na obranu toho, co je potlačováno.
• Až Rusové dobijí Ukrajinu, tak síle nezbyde nic jiného, než nastolit polo-policejní režim. Protože pokud chcete nějaké území držet pod kontrolou, tak aby nepřátelská síla (v tomto případě USA) se té země nezmocnila, tak jí nezbude nic jiného, než mít všelijaké STB, KGB, GRU, CIA atd. Bez kontroly je jasné tomu pánovi území, že nemá vládu ve svých rukou. 
• Třetina orné půdy na Ukrajině už patří USA (Monsanto - pozn. tu vlastní německá společnost, Shell, už má dohodnutou smlouvu na těžbu břidličného plynu na Ukrajině). 
• Už biblické křesťanství přecházelo nápodobou, nebo stínem východního buddhismu na něco jiného, na kult těla, co by svatého těla. Boje na začátku křesťanství (od roku 0) trvá stovky roků byli o tom, jestli má tělo být svaté, nebo ne. A vyhrála ta římská, západní strana atlantská, která prosadilo to, že tělo je svaté. A tím jsme se dostali do pasti materialismu, který se od té doby začíná rozvíjet a který dnes ovládá celý svět (největší katolický svátek, je svátek božího těla). Základní mystérium křesťanství je legenda o tom, že panna Marie byla oplodněna slovem božím, který reprezentuje posel - anděl, který jí zvěstuje, že porodí syna, který bude bohočlověk. to to je základem toho, že se bůh hledá ve hmotě a to je počátek vědecko-technické revoluce, ale s tím že se omezil myšlenkový rozměr tíhnutím k bohovi ve hmotě (syn boha - spasitel). Pokud na tom chceme něco změnit, tak musíme začít tím, že bůh nemůže mít nikdy tělo, protože podstata ducha je, že odmítá vstoupit do času a smrti, že je to hodnota věčná, která je tady neustále přítomná, ke které my máme kontakt přes inteligenci a gnostické úsilí. Z teologického hlediska je potřeba vidět, že celé židokřesťanství je taková stínová nápodoba buddhismu (přeměňovali buddhismus chtonickým způsobem a tím oddělili člověka a jeho myšlení od zdrojů a pramenů, které jsme ještě v dobách předkřesťanských uctívali - čisté zdroje - studánky). 
• Nový a starý zákon není kompatibilní. Původní křesťané Jehovu (chtonická síla) považovali za ďábla. Bible je omylné učení smyšlené nečistými, chtoniky, uctívající zcela jiného boha, je náš minimálně indoevropský, náš všelidský bůh. To je ta hlavní příčina současné krize. Nás nemůže zachránit žido-křesťanství, bible, nás zachrání jen gnóze (cesta poznání a kult věčně jsoucího člověka se všemi kvalitami, které k tomu patří).
• Polarizace musí existovat, protože je polarizováno úplně vše (tíhnutí ke hmotě - pán Bůh je stvořitel hmoty do vedlo atlantské smýšlení až do dnešní doby, která vyhovuje a bude dál vyjevovat omylnost tohoto světonázoru). 
• Současnou krizi vidím tak, že není ojedinělá, je to něco přirozeného, logického, že vyplývá ze základních idejí, kterými se společnost řídí a ty ideje byly od začátku mylné a renegátské. Skupiny lidí záviděli buddhismu a vytvořili si nápodobu, která vykradla buddhismus a bráhmanismus. Vytvořili nesvaté a místy ďábelské učení, které nás dovedlo až do dnešní doby.
• 
  

• Apokalypsa = zjevení světla poznání. Žádní 4 jezdci apokalypsy to nejsou, není to hrůza, plameny atd. Tam naopak priští světlo poznání a člověk je blažený, že se to poznání dozvěděl. To je pravá apokalypsa.
• Duch = světlo poznání.
• https://www.youtube.com/watch?v=_xaXavGKfVY
  

31.10.2021 Mgr. Jan Kozák - Příčiny a vznik husitského hnutí, Původ Legendy o svatém Václavu

16.10.2021 Mgr. Jan Kozák - Je Bůh stvořitelem světa? Co je to Duch a duše?

• Bůh (Puruša) je způsobovatel hmotného světa a proti němu stojí věčně, stejně jako on sám, hodnota antagonistická, proti pól (Prakrty) - zakrývač, pokrývač. Základním principem je zrcadlo nápodoby, napodobuje a zrcadlí naprosto vše, co vnímá z Puruši a snaží se ho zastoupit. Křesťanství mluví o Bohu stvořitelském, pánovi hmoty a osudu, všeho těla. Ve východní tradici se paprsky poznání nešíří všude, ale šíří se do jisté hranice (např. hladina spodních vod, nebo moře) a všechno to, co není schopno poznání přijmout, tak okamžitě, díky svému nevědomí přetváří ti ideu v něco předmětného, nějaký objekt. Když si stoupnete před zrcadlo, vidíte sebe sama, zrcadlo reflektuje, to co vidí před zrcadlem, stejným způsobem vidí gnostická škola stvoření, přičemž ten Stvořitel (Jehova, Demiurg - v Platónově dialogu Timaios jakýsi architekt, který buduje Vesmír podle vzoru světa idejí. Prostředník mezi dokonalým Bohem a hmotným světem.) je nevědoucí. On neví o tom, že není nejvyšším pánem, on si na něj hraje ve své nevědomosti a z toho vzešel celý ten kult stvořitele, tak jak ho známe my, to znamená všichni ti neprobuzení (zejména židovská, židovsko-křesťanská tradice) a ti právě uctívají pána stvoření, Stvořitele a tím se dostávají na šikmou plochu, putují do omylu. Dnes vidíme , jak Demiurg, výrobce, který se raduje z hmoty a svoji sílu má v moci a tak vyrábí stále neživější a neživější objekty a svěřuje život do studena, do chladu a do neživota. To je rozdíl mezi Bohem (svět je stále tvořen světlem poznání - to je permanentní proces, on neustále svítí a paprsky neustále dopadají na hladinu nevědomosti a z ní se vytváří celý ten předmět) a Stvořitelem (Jehova, Demiurg). 

6.8.2021 Mgr. Jan Kozák - o Emilu Pálešovi, k diskuzi o Indoevropské duchovní tradici, Osho a další.

• To největší nebezpečí, nebo ta zkáza, která postihla lidstvo ohledně probuzení člověka spočívá v tom, že se překládají všechny ideje ze světelnosti a inteligence do těla a hmoty, kde se jich zmocní všichni vládcové těla a tělesnosti a ten člověk není osvobozený, osvobození má zakryté tělem. 
• Princip trojprincipiálnosti světa (např. tři guny): Křídla představují dvě extremistické síly Radžas, Tamas (světské protivy) a moudrost (čistota) Satva (cílem je vydobýt prostor mezi dualitou Radžas a Tamas). Symbol orla s roztaženými křídly. Bez tohoto principu nelze vytvořit žádnou stabilitu, to je naše páteř a smysl lidského života.  Stabilizace lidské mysli a otevření komínu vzhůru ke svobodě je často symbolizován hořící svíčkou. Ty síly Radžas a Tamas, které stojí proti sobě v podobě puklic nebe a země, tak vykřesávají světlo poznání (Satva, která je ve středu, mezi 2 silami). A světlo poznání jsme my - člověk (átma). Jeho podstata není nic jiného než světlo poznání (cesta světla). Vše ostatní je sekundární. Tělesnosti vnímá jen člověk neprobuzený. Zapálená svíčka - symbol: Satva, světlo poznání zapaluje člověka a jeho cestu vzhůru, který ho ohřívá, osvětluje, který mu dává jistotu, pevnost. To vše je ta uzrálá satvická síla, která samozřejmě stojí proti silám Radžas a Tamas (proti věčné světské dualitě). My musíme vnímat tu trojitost, nemůže říci, že Radžas a Tamas je jedna síla, která stojí pro satvické síle. Ty síly by chtěli, aby Satva nebyla, aby žádný oheň nesvítil, ale současně jsou proti sobě postaveny síly Radžas (mužská síla, nesnese slabost a podlézavost Tamas) a Tamas (ženská síla), protože se tak trochu chovají jako žena a muž. Pokud by tady nebyli muž a žena, tak by tu nebyl ani život. Je potřeba tyto dvě síly pevně svázat, spojit tou silou poznání, silou člověka, který musí stát mezi nimi a musí je ovládat. Pokud by ta síla středu (ducha) nebyla, tak by svět shořel svárem těchto dualit.
• Společnost musí mít strukturu (stejně jako člověk a jeho ruce, nohy, tělo, hlava, každá má svůj nezastupitelný smysl z pohledu celku a nemohou sít být všichni rovni a stejní). Jakýkoliv Šudra se může stát Brahmanem, ale během mnoha 7 zrození (jak píše Manuů ve svém zákoníku). Pokud plní svou darmu, tak se v dalším životě posune výše. Není možné, aby se někdo narodil do rodiny šudra (nejnižší kasta), studoval a stal se prezidentem, je to možné pouze v době úpadku. Současná Indie je v naprostém úpadku, vidíme to na systému kvót, který zavedli okupační Angličané chtonického typu (nejnižší z bytostí se musí dostat do vedoucích pozic, jak v oblasti intelektuální, tak mocenské. Z toho potom vzešlo i prezident byl z kasty nedotknutelných (nejvíce opovrhovaná rasa ve starém varnovém systému). To nejcennější, co Indie uchovala pro budoucnost je naprosto potlačená a vládne tam chtonický způsob přemýšlení. 
• Smysl celého Manuůovského řádu a staré religiózní společnosti (nejdůležitější na světě je obrana toho Brahma - vnitřní duchovní člověka, Brahmani vůbec neusilovali o nějaké posty v politickém systému jako mocensky. Dělali pouze poradní sbory pro Maharadžu.

Svět podle Jana Kozáka

23.01.2019 Jan Kozák (sanskrt)-

Zapsané slovo je obrazem oslabené kultury vědění - vědění se předávalo pouze ústně nejlépe chápajícím žákům arijská tradice byla ústní, svaté písmo se nesmělo zapisovat (široká veřejnost učení zanikne-lidé se je převrátí, špatně vyloží)- zapsáním svých textů znamenalo úpadek učení -vědění teprve tehdy, pokud se energie učení vyčerpá, pouze tehdy je možné texty zapsat, aby byli zachovány a předá se širokým vrstvám, a tím je dána smrt svaté školy slova ani písmena nenesli nauku.

• slovanština je sekundární řečí arijštiny, nebo jiné původní řeči -pravédština řeka Sómma - Jméno Somme má keltský původ. Římané řeku nazývali Samara. R se ohlazuje do l (védština) R je staré a je degradováno do L 

 https://www.youtube.com/watch?v=UBw5XO9GhcQ neházejte perly sviním, oni je rozšlapou