Doc. Ing. Eva Zamrazilová CSc.

Eva Zamrazilová (8.5.1961, Praha) je přední česká ekonomka, která od ledna 2018 předsedá Národní rozpočtové radě. V letech 2008 až 2014 byla členkou bankovní rady České národní banky, od srpna 2014 pak působila jako hlavní ekonomka České bankovní asociace. V 90. letech se podílela na řadě studií, které se věnovaly transformaci české ekonomiky, absolvovala rovněž krátkodobé stáže v zahraničí. Od roku 1994 pracovala na makroekonomických analýzách a prognózách v týmu hlavního ekonoma Komerční banky. Je členkou vědeckého grémia České bankovní asociace, členkou Vědecké rady Národohospodářské fakulty, pracovala v předsednictvu České společnosti ekonomické. Na Národohospodářské fakultě VŠE přednáší makroekonomickou analýzu, publikuje v domácím i zahraničním odborném tisku.

  • Od července 2022 je viceguvernérkou ČNB.
  • Předsedkyní Národní rozpočtové rady byla od roku 2018 do poloviny roku 2022.
  • V letech 2008 až 2014 byla členkou bankovní rady ČNB.
  • V letech 2014 až 2018 pracovala jako hlavní ekonomka České bankovní asociace.
  • Přednáší makroekonomickou analýzu na VŠE.
  • Členka Aspen institutu.

Eva Zamrazilová názory:

Ukazatel 60 % Maastrichtu nebo 55 % u nás nejsou čísla, která by si někdo vymyslel nebo vycucal z prstu. To je koncentrovaná zkušenost získávaná po desetiletí v zemích, kde se postupně ukázalo, že nad 60 % už se jen samotnou obsluhou dluhu a platbou úroků ubírá prostor rozvoji ekonomiky, ať už tomu říkáme investice nebo jakkoliv jinak. Potom už země spíše stagnují nebo chátrají, než že by se rozvíjely. 

19.2.2024 Viceguvernérka ČNB Zamrazilová: "Já jsem spíš pro mírnější snižování, protože si myslím, že riziko z prodlení v týdnech nebo několika měsících není zas až tak významné. Když bude kurz na slabších hodnotách, než které čekáme střednědobě nebo dlouhodobě, tak budeme muset sazby snižovat pomaleji." Viceguvernérka ČNB Zamrazilová říká, že na inflační cíl ČNB, tedy na 2 %, dosedne inflace na jaře. "Já si myslím, že bychom se na cíl, na tu čistou dvojku, mohli dostat třeba v březnu nebo v dubnu, ale jsem velmi spokojená i s tím číslem 2,3 %," řekla Zamrazilová (SeznamZprávy)

12.6.2023 Ačkoliv jiné země od covidu zaznamenaly i dvouciferný růst, Česko se od pandemie ekonomicky propadá. Zaostává i proto, že si lidé navykli pracovat méně intenzivně, radši si odpočinou.

  • Zatímco Chorvatsko od začátku roku 2020, kdy v Evropě udeřila pandemie, do konce loňska vyrostlo o 10,7 %, výkon české ekonomiky za tu dobu o jedno procento spadl. Jsme nejhorší v EU. A spolu se Španělskem jediná země Unie, které se ještě nepodařilo rozdmýchat ekonomiku na předpandemickou úroveň.
  • Kladu si otázku, zda trh práce v Česku nezačíná být napjatý proto, že lidé nejsou ochotní pracovat tak intenzivně jako dřív nebo jako v jiných zemích.
  • Preferují volný čas a dodatečný výdělek je tolik nezajímá. Nemám to podložené daty, je to spíš pozorování. Třeba ve službách se těžko shání někdo, kdo je ochoten provést službu v rozumném horizontu,.
  • Po covidu tu vznikla nároková společnost. Lidé se přestali bát o práci. V ekonomice vidíme více volných pracovních míst než nezaměstnaných, a to v situaci, kdy ekonomika prakticky neroste. To nejde makroekonomicky moc dobře dohromady. Přitom tu máme vysokou inflaci.
  • Růst českého HDP brzdí i vysoká, už 16 měsíců v řadě dvouciferná, inflace. "Inflace ukrajuje z celkového růstu ekonomiky. Máme strukturu hodně založenou na průmyslu, zejména automotivním. Problémy v dodavatelských řetězcích byly dlouhodobé a intenzivní.
  • Jedním z důvodů bude i přísná měnová politika, která utlumuje spotřebu domácností. 7 % je jedna z nejpřísnějších politik ve vyspělém světě, to utahuje ekonomické podmínky. I to je důvod, proč je růst slabý a ekonomika je v recesi.
  • Teď vůbec nepřemýšlíme o tom, kdy budeme snižovat úrokové sazby. Dokud neuvidíme, že inflace spolehlivě míří do cíle. Dubnové číslo inflace mě potěšilo, ale takových čísel musí být víc. Uvolňovat (měnovou politiku, pozn. red.) předčasně by byla chyba. Takové jsou zkušenosti ze 70. let, kdy bylo inflačních vln více. 
  • Růst čekáme zase plus minus kolem nuly, teprve v příštím roce by ekonomika mohla oživit někam mezi dvě až tři procenta.
  • Potáhne ji zejména export, především strojírenský. "Bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet situace v automobilovém průmyslu, hlavně ve strojírenství. To je náš hlavní vývozní artikl. Od vývozu se budou vyvíjet zaměstnanost, mzdy i životní úroveň.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-proc-cesko-zaostava-podle-zamrazilove-z-cnb-lidi-prestala-zajimat-prace-232308#  

9.6.2023 Fialova, či Babišova drahota? Může za ni Putin, ale i Babiš, říká první dáma ČNB.

  • Inflace podle viceguvernérky České národní banky zdárně klesá. V červnu bude pod 10 % a začátkem příštího roku na 3 %. Pro zvyšování sazeb tak nevidí důvod. Stejně tak ale ani pro jejich snižování. České mzdy a úspory tak konzumuje už víc než 16 měsíců v řadě dvouciferná inflace.
  • V první řadě je to Putinova drahota. Nebýt války na Ukrajině, měli bychom tu vyšší inflaci než dvě procenta, ale nedostala by se do rekordních výšek. Skutečný šok byly ceny energií a pohonných hmot v důsledku války.
  • Že se tu ale vysoké ceny tak dobře zahnízdily, za to může svou rozpočtově neodpovědnou politikou minulý kabinet Andreje Babiše. "Podhoubí inflace bych postavila do let 2019 až 2021, tedy už před pandemií covidu. 
  • Měnověpolitická sazba kolem pěti až šesti procent by byla dostatečně přísná, pokud by česká ekonomika nebyla silně spontánně euroizována. České podniky mají kolem tří bilionů korun úvěrů a z toho minimálně polovina je v eurech. A tam je sazba výrazně nižší. Podniky, které získají úvěr v nedomácí měně, nám z přísné domácí politiky utečou.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-fialova-ci-babisova-drahota-muze-za-ni-putin-ale-i-babis-rika-prvni-dama-cnb-232282# 

14.3.2023 Inflace v Česku ve druhé polovině letošního roku podle viceguvernérky ČNB Zamrazilové klesne pod 10 % do jednociferných hodnot, pokud nepřijde neočekávaná událost typu změny ve vývoji válečného konfliktu (Bloomberg)

27.2.2023 Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová odmítla, že by kroky centrální banky v měnové politice vedly k vyšší inflaci a vyšším inflačním očekáváním společnosti. Dodala, že nevěří názorům ekonomů, podle kterých lze dlouhodobě kumulované inflační tlaky srazit jednou rychlou akcí, po níž se trajektorie inflace rychle vrátí dolů. Někteří ekonomové tvrdí, že by ČNB měla při rostoucí inflaci sazby dále zvedat (ČTK)

10.1.2023 Viceguvernérka ČNB Zamrazilová: Delší období vyšším úrokových sazeb je pravděpodobné. Nevylučuji jejich další růst, ale nikoli v rámci panické reakce. Za podstatné v tomto směru považuje promítnutí inflace do růstu mezd, nikoli růstu cen, a taková data v tuto chvíli nemá (Reuters) 

3.11.2022 Viceguvernérka ČNB Zamrazilová: Čas od času je třeba mít odvahu nezakročit pod náporem tržních tlaků. Jsem silně přesvědčena, že základní úroková sazba 2T repo je na úrovni 7,00 % dostatečně vysoko na to, aby vedla k návratu inflace k cíli na horizontu 18-24 měsíců. Obávám se ale, že budeme muset držet sazby vysoko po delší dobu, než čemu byly trhy uvyklé v minulosti. Viceguvernérka ČNB Zamrazilová: Úrokový diferenciál považujeme za dostatečně vysoký na to, aby udržel českou měnu na stabilních úrovních i pokud bude ECB zvyšovat sazby. Riziko mzdově-inflační spirály vidíme polevovat (Reuters) Česká národní banka (ČNB) zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 3,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,1 procenta. V srpnovém odhadu centrální banka očekávala schodek 4,9 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice (ČTK)

22.9.2022  Pokud nebudou dál růst ceny energií nebo se nebudou zásadně zvyšovat mzdy, inflace by už dál zrychlovat nemusela, uvedla v rozhovoru s Deník N viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová (denikn.cz)


28.8.2022

  • Zastropování (ne nutné celoevropské opatření) ceny plynu vyjde na cca 150 miliard kč (pokles o 100eur za MWh plynu).
  • Tzv. válečná daň se vybere až to spotřebitelé zaplatí, proto je lepší ceny zastropovat. 
  • Všichni zaměstnanci ČNB mají inflační doložku kolektivní smlouvě na 3 roky, takže se to bude týkat i roku 2022.
  • Zvednutí platu státních zaměstnanců o 10 % je špatný krok zejména pro mzdová vyjednávání v soukromém sektoru. Růst do 5-6% to nevidím jako problém, ale někteří zaměstnavatelé budou narážet na života schopnou hranici.
  • Nezvyšovali jsme nyní sazby, protože čekáme na mzdově politické vyjednání. Pokud budou mzdy výrazně růst, budeme zvedat výrazně sazby. Ceny energií se musí řešit specificky. 
  • Měnová zásoba M1 oběživo a vklady na viděnou) by měla být kolem 7 %, nyní klesly téměř o 4%, to znamená, že lidé přesouvají vklady na úročené účty a také to může signalizovat razantní ochlazení poptávky a to uklidňuje inflaci. Peněžní zásoba M2 a M3 se dostává k 5% a covidovém období byl přes 10% a to byl hlavní zdroj inflace (inflace je peněžní jev).
  • Díky covidu a neadresným dávkám se zadlužil stát a přispěl k současné inflaci (inflační peníze), protože firmy i lidé zvýšili své úspory. pomáhat se má jen těm nejpotřebnějším. A myslím si, že plošná řešení opět vyvolají nežádoucí účinky. Nová potření budou opět inflačním impulsem. Inflační peníze se musí z ekonomiky odsát prostřednictvím zasání domácností na úspory. 
  • Sektorové (válečná daň) daně (banky, rafinerie, energetické firmy) ano (ale pro bankovní sektor, ale k tomu se vyjádří ČNB později), ale je lepší zastropovat ceny u zdroje, aby nadměrné zisky nevznikaly a zastropování se musí vyjednat na úrovni EU.
  • Jak se dostaneme do plošnosti podpůrných opatření, tak inflaci neukočírujeme a neozdravíme veřejné finance, to jsou spojené nádoby.
  • Vláda zatím nedošla odvahu k redukci zaměstnanců ve státní sféře a to je základní problém a ulevilo by se trhu práce, kde je nedostatek pracovníků a tlačí na růst mezd..
  • https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030510828/

9.1.2022

  • Mimořádné zákonné navýšení důchodů kvůli inflaci si v letošním roce vyžádá zřejmě 17 až 17,5 miliardy korun. Navíc pravděpodobně nastane kvůli rychlejšímu růstu cen o měsíc dříve, tedy v červnu. Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím počítalo v rámci mimořádné valorizace se zhruba 12 miliardami korun a se zvýšením důchodů od července.  
  • Ta inflace je rychlejší, než se čekalo. Pokud v lednu bude inflace více než 6,6 procenta, potom ta valorizace bude spuštěna už v červnu, původně se počítalo až v červenci". Ekonomové v lednu dokonce nevylučují inflaci i vyšší než osm procent. 
  • Podporuje adresnou pomoc v případě rostoucích cen energií. Vláda schválila tento týden zvýšení příspěvku na bydlení, který by mohl vyjít státní rozpočet na pět až šest miliard korun. Plošná pomoc v podobě odpuštění DPH u energií na celý letošní rok by připravila státní rozpočet o 25 miliard korun.
  • Podle dat Českého statistického úřadu je příjmovou chudobou ohroženo jen asi deset procent domácností, což je podle ní rekordně nízká hodnota. Navíc během pandemie stouply v průměru na každého obyvatele vklady o 55 tisíc korun. 
  • U domácností peníze jsou, spotřeba ve třetím čtvrtletí vzrostla dvakrát tolik, než čekalo ministerstvo financí. Pokud bychom dále stimulovali spotřebu, tak budeme stimulovat i inflaci a ta je problémem a ovlivňuje finanční situaci domácností.
  • Výdaje na mimořádnou valorizaci penzí a zvýšení příspěvku na bydlení nejsou v návrhu rozpočtu na letošní rok se schodkem 377 miliard korun, který připravila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO).  
  • Dluh by v roce 2022 dosáhl až ke třem bilionům korun. Rozpočtové provizorium je tak mnohem menší zlo než uzákonit výdaje, co byly v rozpočtu s tím, že přijdou výdaje ještě další. Schodek rozpočtu za loňský rok činil zhruba 420 miliard korun a státní dluh stoupl na 2,5 bilionu korun.
  • Při mimořádné valorizaci se podle zákona zvedá zásluhový díl penze o tolik procent, o kolik rostly ceny. Na konci září starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo 2,86 milionu lidí. Starobních důchodců a důchodkyň z toho bylo 2,38 milionu. 
  • https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/zamrazilova-mimoradne-zvyseni-duchodu-kvuli-inflaci-bude-nakladnejsi-a-drive-40383390#

11.11.2021

  • Výše české inflace se však výrazněji nevymyká ani v mezinárodním srovnání. Zářijová inflace v USA dosáhla hodnoty 5,4 procenta a průměrná říjnová inflace v zemích EU byla dle předběžných odhadů 4,1 procenta, přičemž například v sousedním Německu dokonce 4,6 procenta.
  • Vysoký nárůst cen zapříčinilo působení mnoha faktorů. Koronavirová pandemie napáchala škody v mezinárodním obchodu. Kromě nedostatku některých zásadních komponentů, jakými jsou třeba polovodičové čipy, dochází také k problémům v mezinárodní kontejnerové přepravě. Problémy s hromaděním kontejnerových lodí v přístavech v kombinaci s nedostatkem pracovní síly mohou za zvýšení cen mezinárodní přepravy zboží. Dalším faktorem jsou pak rostoucí ceny komodit a energií na světových trzích.

  • Na inflaci ale z velké části působí také čistě domácí faktory. Jedná se například o vývoj cen nemovitostí, jehož meziroční dynamika dosahuje téměř 15 procent, což je dvojnásobek průměru Evropské unie. 

  • Druhým slabým místem je přehřátý tuzemský trh práce, kde již delší dobu počet volných pracovních míst výrazně převyšuje počet uchazečů o zaměstnání. To je unikátní. Tento problém dále rostl během koronavirových restrikcí, které působily nedostatek zahraničních pracovníků. S trhem práce dále souvisí silný růst mezd, který byl v posledních pěti letech výrazně nad růstem produktivity práce. A dobré je zmínit také expanzivní fiskální politiku vlády.

  • Při podrobnějším pohledu na říjnovou inflaci zjistíme, že k největšímu růstu inflace došlo v kategorii dopravy. Ceny pohonných hmot a olejů meziročně zvýšily o více než 26 procent. 

  • Ceny elektřiny a plynu se v říjnu zvýšily přibližně o tři procenta. Energii však lze v českém prostředí považovat za další specifikum. V situaci dlouhodobých smluvních kontraktů by se i přes kolísání cen energií na světových trzích změny pro konečné spotřebitele neprojevily tak rychle. V důsledku krachu některých dodavatelů lze však silný nárůst cen pro některé domácnosti v budoucích měsících očekávat. Dvouciferný růst byl nadále naměřen u tabákových výrobků, imputovaného nájemného a také u oblečení a bot. 

  • https://forbes.cz/inflace-jako-v-roce-2008-co-delat-aby-ji-vase-uspory-prezily-ve-zdravi/ 

22.8.2021

  • Pokud nedojde ke změně, prolomí Česko takzvanou dluhovou brzdu už za tři roky," upozornila. Jako "dluhová brzda" se označují drsná opatření včetně okamžitého zvýšení daní nebo zmrazení penzí. Vláda je musí použít, pokud státní dluh překročí hranici 55 procent ekonomického výkonu země. Důvodem je nebezpečí, že banky zvýší vysoce zadlužené zemi úroky, následně se rychlost zadlužování zrychlí, o to víc vyrostou úroky atd. Země se propadne do dluhové pasti.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jak-zastavit-dluhy-a-nezvysit-dane-strany-uz-maji-recept-172731# 

1.8.2021

  • Navýšení penzí o 300 korun nad zákonnou valorizaci vyjde jen pro příští rok státní rozpočet na dalších 10 až 11 miliard korun. A v dalších letech půjde ještě o vyšší částky, protože se o navýšení bude znovu zvyšovat předepsaná valorizace.
  • Systém penzijního pojištění je dlouhodobě v nerovnováze," loni činil schodek kolem 40 miliard, letos bude obdobný. Za posledních 25 let vygeneroval deficit zhruba 400 miliard korun, a všechno se to propsalo do dluhu. A to je problém. Systém by měl být vybalancovaný a valorizační schéma by mělo vybalancovanost celého systému zohledňovat. Přece není možné si na dodatečné, jaksi nadstandardní zvýšení penzí donekonečna půjčovat.
  • Na příští rok plánován schodek 390 miliard, tedy vyšší, než byl schodek v covidovém roce - 367 miliard. 
  • Zapomíná se na to, že Japonsko je tiskař části světových rezervních měn a je v naprosto jiné pozici. Itálie je klíčová země eurozóny. Nemůžeme nechat padnout Itálii, protože by se rozpadla celá eurozóna. A tak dále. My jsme malý, mladý dlužník a nemůžeme si dovolit to, co si dovolí velcí, tradiční hráči.
  • V roce 2024 budeme mít jak podle Mezinárodní měnového fondu, tak podle nejnovější zprávy platformy nezávislých fiskálních institucí už v roce 2024 nejvyšší deficit z celé Evropské unie. Během tří, čtyř nebo pěti let jednak nebudeme v té nejlepší desítce, jednak budeme mít největší vzestup zadlužení z celé evropské 27.  
  • Dnešní navýšení penzí o 300 korun odnesou, nebo zkrátka budou muset zaplatit naše děti a naše vnoučata. Prostě si půjčujeme peníze na úkor budoucnosti. 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sefka-narodni-rozpoctove-rady-uz-vi-kdy-bude-cesko-s-dluhy-nejhorsi-v-eu-171066#

12.7.2021 Současné zadlužování Česka nejspíš zapříčiní zvedání daní v příštích letech, míní předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Představa některých politiků, že se uspoří snížením počtu úředníků, je podle ní lichá. Stát musí vyřešit zvýšení příjmů rozpočtu. Pokud tak neučiní, ohrozí tím podle Zamrazilové kvalitu zdravotní péče, výši penzí, platů státních zaměstnanců a výstavbu silnic a dálnic.

  • Česko by mohlo dosáhnout zadluženosti již v roce 2024 na úrovni 55 % HDP. Vláda v takovém případě musí podle zákona o rozpočtové odpovědnosti schválit a předložit Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které povedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, tedy zpět pod 55 % HDP. 
  • Obecně vzato by tak po dosažení dluhové brzdy mohlo dojít k omezení rozsahu nebo kvality státem poskytovaných služeb. Například by mohlo dojít ke zmrazení či snížení platu úředníků, hasičů, učitelů, policistů, vojáků a dalších státních zaměstnanců anebo k redukci jejich počtu, což by se projevilo na kvalitě řady služeb od justice až po vzdělávací systém.
  • https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/sefka-rozpoctove-rady-dluhy-statu-mohou-ohrozit-i-zdravotnictvi-dojde-ke-zvyseni-dani-40365900#<br>

5.3.2021

  • Zadlužení Česka skokově roste a není to pouze vinou pandemie covidu-19. Politici by už před volbami měli lidem říct, jak hodlají veřejné finance stabilizovat. Do tří let hrozí, že si budeme muset utáhnout opasky, škrtat výdaje a zvyšovat daně, řekla Právu předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
  • Musíme se připravit na to, že po roce 2030 tvrdě narazíme na dopady stárnutí obyvatelstva.
  • U nás se teď dluh za dva roky zvýší najednou o zhruba bilion korun, což je více než polovina dluhu nahromaděného za předchozích téměř 30 let. To je absurdní, to jen covidem nezdůvodníte. Jsme malá otevřená ekonomika a kredit ratingových agentur nám nevydrží navždycky. 
  • https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/hrozi-utahovani-opasku-cesko-se-riti-k-dluhove-brzde-rika-sefka-rozpoctove-rady-40353080#   

19.2.2021

  • Když loni v červnu vláda ve sněmovně prosazovala navýšení schodku státního rozpočtu na půl bilionu korun, Národní rozpočtová rada označila tento krok za předčasný, nadměrný a neopodstatněný. Skutečný schodek ve výši 367 miliard korun dal těmto tvrzením za pravdu.
  • HDP v roce 2020 nakonec ve skutečnosti klesl o 5,6 procenta, což byl dokonce lepší výsledek, než ukazoval nejoptimističtější odhad ještě v prosinci. 
  • Ratingové agentury Moody's a Fitch Česku sice v úvodu letošního roku potvrdily rating i jeho stabilní výhled, ale upozornily, že pokud po roce 2022 nedojde ke konsolidaci veřejného dluhu, nebo alespoň k jeho stabilizaci, hrozí snížení ratingu. Stávající konsolidační strategie ministerstva financí přitom takovou stabilizaci neobsahuje, je nekonkrétní a výslovně přenáší veškerou odpovědnost až na příští vládu. 
  • Výsledkem by tak podle našich propočtů, zahrnujících již letošní návrh na půlbilionový schodek, byl náraz veřejných financí na dluhovou brzdu na úrovni 55 procent HDP již v roce 2024. Ještě předloni přitom projekce ukazovaly, že dluhové brzdy Česko dosáhne až v roce 2043. 
  • Během pouhých dvou let jsme se tak dostali do situace, kdy budeme muset ze zákona zásadně krotit dluh a stabilizovat veřejné rozpočty v době, v níž už budeme intenzivně konfrontováni s dopady stárnutí populace, což na veřejné finance vytvoří samo o sobě další tlak. Vždyť populačně silné ročníky 70. let začnou do penze odcházet už po roce 2030. 
  • https://archiv.ihned.cz/c1-66885540-navyseni-schodku-prichazi-i-letos-predcasne-stabilizace-verejnych-financi-se-znovu-vzdaluje

17.2.2021 

  • Podle čerstvých výpočtů Národní rozpočtové rady narazí Česko kvůli vývoji veřejného dluhu na takzvanou dluhovou brzdu (zákonná brzda je na 55 % HDP) již v roce 2024. Dnes to řekla poslancům předsedkyně rady Eva Zamrazilová při projednávání novely státního rozpočtu, která navyšuje schodek státního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun. Ještě loni v listopadu předpokládala rada, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později (ČTK) 

24.8.2020

  • V šíři a bohatství vládních návrhů už mám zmatek. Během dvou tří let může být v ohrožení zdraví veřejných financí 
  • Premiér Babiš vysvětlil chystané přilepšení pro důchodce jako kompenzaci stresu, který zažili během koronavirové krize. Důchody byly jedinými příjmy, které nebyly ohroženy. Penzisté stres prožívali, ale určitě ne finanční.
  • https://domaci.ihned.cz/c1-66806420-bonus-pro-duchodce-vlada-predvadi-nesnesitelnou-lehkost-financniho-byti-rika-sefka-narodni-rozpoctove-rady

3.8.2020

  • Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by přitom tento výpadek a faktické snížení zdanění daně z příjmů fyzických osob z 20,1 % na 15 % mohl znamenat výpadek až 90 miliard korun, celou změnu by šlo provést bez dopadů na státní kasu
  • Objem mezd a platů v české ekonomice byl nějakých 1964 miliard korun. To znamená asi dva biliony. A kdyby došlo k danění 15 % sazbou, tak bychom se dostali k nějakým 300 miliardám, což je více, než kolik loni státní rozpočet na dani z příjmů fyzických osob vybral. Vybralo se asi 165 miliard korun. Takže jestli člověk nezná částky, které jsou v odečitatelných položkách a daňových slevách, tak přesně nelze zjistit, jak se k Ministerstvo financí k číslu 90 miliard korun dopracovalo. Pokud by došlo k úpravám těch odečitatelných položek a daňových slev, tak by ten systém šel vybalancovat.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zamrazilova-diru-po-superhrube-mzde-muze-vlada-vyrovnat-upravou-slev-114588#

8.7.2020

  • Ve sněmovně se ve středu možná rozhodne o největším schodku v historii Česka. Zatímco poslanci se chystají odhlasovat půlbilionový deficit,  takový přístup je uspěchaný a může v budoucnu ohrozit udržitelnost veřejných financí. 
  • 2 lidé v produktivním věku budou za patnáct let připadat na jednoho starobního důchodce. Dnes jsou to tři pracující lidé.
  • 40 % může být už za rok podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu, to je velmi rychlá dynamika Dnes jsme na 30 %, zákonná brzda je na 55 % (28 % v roce 2008 a během čtyř let dostal na 45 %)

https://archiv.ihned.cz/c1-66787890-prochazime-testem-krize-zadluzeni-znovu-rychle-poroste-rika-eva-zamrazilova

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...