Ovzduší

Když vzniká led na pólech uvězní v sobě složení atmosféry, klimatické stopy a tak můžeme zpětně zjišťovat její složení. Studiem ledovců jsme byli schopni zmapovat obsah poměr kysličníku uhličitého CO2 za posledních 650 000 roků.

• Díky následkům znečištění ovzduší ročně umře na celkem světě cca 8 milionů lidí.

Čeká nás globální klimatická katastrofa:

Tuto katastrofu způsobují podle všeho rostoucí koncentrace skleníkových plynů (GHG) v ovzduší - oxidu uhličitého CO2, metanu CH4, oxidu dusného N2O, SF6. Emise freónů se podařilo zásadně snížit, byť jejich množství ve stratosféře klesá jen velmi pomalu. Množství vodní páry v ovzduší je prý stabilní (ale současně zhoršuje působení ostatních skleníkových plynů GHG).

• On-line stav ovzduší v Evropě. Předpověď počasí. Meteorologická mapa.
• Více informací v knize Cesta v desetileté metamorfózy.  
  
• V posledních 54 letech pouhá dvacítka firem vypustila 35 % z celkového objemu skleníkových plynů. Více
  

Kvalita ovzduší je významným globálním problémem, jenž pouze v Evropské unii každoročně způsobí přibližně 400 000 předčasných úmrtí (2018).

Lídři členských států EU podpořili na summitu v Bruselu snahu, aby se EU k roku 2050 stala klimaticky neutrální. (HN 20.6.2019) Podle propočtů Evropské komise by přechod ke klimatické neutralitě stál 176 až 290 miliard eur ročně mezi lety 2030 až 2050. Tedy až sedm a půl bilionu korun každý rok. Zároveň ale tato politika podle komise přinese zásadní hospodářské zisky - prý dosáhnou až 400 miliard eur ročně, což je přes 10 bilionů korun. A to hlavně díky snížení nákladů na energie nebo přínosu rozvoje nových technologií. více

• Globální spotřeba energií v roce 2018 rostla o necelá 3%. Emise CO2 se zvýšily o 2 %.
• Za 200 roků se zvýšil obsah CO2 v ovzduší o cca 50%, problémem je dynamika tohoto růstu, příroda se nemůže přizpůsobit (Radim Tolasz, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav) a odpovědná pouze za 20 - 30 % skleníkového efektu.
• Čína totiž jen za pouhé tři týdny vyprodukuje spalováním fosilních paliv více CO2 než veškerá evropská automobilová doprava za rok. Největší trh světa přitom hlásá, že hodlá být klimaticky neutrální, ovšem až v roce 2060. Než se tak ovšem stane, Čína hodlá do roku 2030 emise dokonce zvyšovat. (2020). 
  

Vědci již více než deset let varují, že koncentrace vyšší než 450 ppm mohou způsobit extrémní povětrnostní události a nárůst teploty až na 2 ° C, nad touto hranicí se vliv globálního oteplování pravděpodobně stane katastrofickým a nevratným (nyní cca 415 ppm). Více Průměrná roční míra růstu CO2 ze zrychlila v roce 2019 na 2,5 ppm. Zlomová hranice bude dosažena za cca 10 - 15 roků (2030 - 2035) a potom bude dále růst!

• Největším zdrojem rtuti vypouštěné do ovzduší v Česku elektrárna Vřesová, následována elektrárnami Počerady, Kladno, Prunéřov, Mělník, Chvaletice a Tisová (hnutí Greenpeace, data za rok 2016).
  
• Datová centra budou do roku 2025 zodpovědné za téměř 10 % globálních emisí. Více
  

• Očekává se, že informační a výpočetní technologie budou do roku 2030 představovat až 20% celosvětové poptávky po energii a tomu odpovídá i jejich uhlíková stopa, nehledě na spotřebu vody a produkci nebezpečného odpadu. Přičemž hardware je odpovědný za větší množství stopy než provoz systému, zjistili vědci. "Výroba čipů, na rozdíl od použití hardwaru a spotřeby energie, představuje většinu produkce uhlík (10.4.2021).

• Podle údajů Evropské komise zhruba 40 % z celkové produkce oxidu uhličitého připadá právě na provoz budov (vytápění, klimatizace atd.).
  
• Roční spotřeba mobilních aplikací (bez využití sítí a serverů datových center) odpovídá přibližně 20 terawatthodinám. To je téměř tolik, jako je roční spotřeba energie pětimilionového Irska (nebo cca 30% spotřeby energie Česka).  
  
• 16.4.2019 Světová banka měla v letech 2014 až 2018 podporovat projekty spojené s těžbou nebo využitím ropy, plynu nebo uhlí ve výši 12 miliard dolarů. Na solární a větrné zdroje přitom přispěla pouze cca 5 miliard USD, tvrdí německý spolek Urgewald. Samotní představitelé Světové banky nařčení odmítají (je to jen pozůstatek"staré politiky"), ve finančním roce 2018 banka poskytla na projekty spojené s ochranou klimatu 20,5 miliardy dolarů (463 miliard korun), což je nejvíce v historii organizace, jež byla založena na konci roku 1945. 
  
• Podle údajů Světové zdravotnické organizace 91 % populace žije v prostředí, které překračuje zdravotní limity pro kvalitu ovzduší. Česká republika se přitom umístila na samém chvostu - je zemí s druhým nejvíce znečištěným ovzduším v celé Evropské unii, hůře se dýchá pouze obyvatelům sousedního Polska. Mapa znečištění ovzduší.
  
• Podle listu The Guardian: Znečištění ovzduší může poškodit každý orgán a prakticky každou buňku v lidském těle (od hlavy až k patě, včetně demence, onemocnění srdce a plic, problémů s plodností a snížené inteligence), podle nového komplexního globálního přehledu (únor 2019).
• Znečištění ovzduší je podle Světové zdravotnické organizace " veřejnou zdravotní krizí ", kdy více jak 90% světové populace trpí toxickým venkovním vzduchem. 
  
• Čína v roce 2006 (v roce 2018 30 % podíl na světových emisích) překonala Spojené státy a stala se největším producentem emisí oxidu uhličitého na světě. Hodnoty vyprodukovaného CO2 poté každým rokem stoupaly a v posledních letech stagnují na podobných hodnotách.  více
  

Mezi roky 1988, kdy zazněla první naléhání, a dneškem (2018) vzrostly roční světové emise CO2 ze 30 na 40 miliard tun ročně a jejich koncentrace v atmosféře ze 350 na 408 ppm (415 ppm v roce 2019, 420 ppm v roce 2021). Takový vývoj zřejmě nečekala ani většina těch, kteří oxidu uhličitému nepřikládají v oteplování až tak zásadní důležitost. více

• USA mají 16% podíl na produkci skleníkových plynů, ale mají jen 5% světové populace.
• Čína patří na 1 místo mezi znečišťovateli CO2 (30 % podíl), potom je  USA.
• Evropa (2018) má podíl na celosvětových emisích 9,2%. Přitom oproti Číně s 25 procenty nebo USA s 16% má mnohem přísnější emisní cíle, což by mohlo negativně dopadnout na konkurenceschopnost průmyslu (zejména automobilového).
  
• Výrobci automobilů musí podle nedávno dohodnutých pravidel EU do roku 2021 snížit emise nově vyráběných aut na 95 gramů oxidu uhličitého na ujetý kilometr z nynějších 130 gramů. Do roku 2030 musí tato hodnota v průměru klesnout o dalších 37,5 procenta tedy pod hranici 60 gramů na kilometr, za každý gram vypuštěný navíc hrozí automobilkám finanční pokuty.
• podle analýzy výzkumné společnosti Transport & Environment by se mohl letecký průmysl v příštích 30 letech stát největším producentem skleníkových plynů. Ryanair (Irské nízko nákladové aerolinky) se na seznamu deseti největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě ocitl na devátém místě. Podle Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) aby se aerolinky mely snažily vykompenzovat zvýšení emisí výsadbou stromů nebo investicemi do čistších technologií.
  
• Podle EU by měli klesnout průměrné emise CO2 ze 130g na kilometr do roku 2030 na 59g CO2 na kilometr.
• Podle Evropské agentury pro životní prostředí vznikne přepravou jednoho pasažéra letadlem na vzdálenost jednoho kilometru 285 gramů tohoto skleníkového plynu, zatímco u automobilu je to 158 a pro vlak pouhých 14 gramů. 
  
• Deficit sladké vody je pro Česko větší hrozba, než zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého z průmyslu a dopravy, říká architekt a člen mezinárodního projektu Smart Biotic Pump Hynek Gloser (20.4.2019).

Mezi 5 největších znečišťovatelů světa celkem pochopitelně patří 5 největších ropných firem v pořadí: 

• 1. Chevron Texaco, 2. Exxon Mobil, 3. Saudi Aramaco, 4. BP, 5. Gazprom. 
• Dalších 7 společností jsou pro změnu cementárny. 
• Ale platí, že oněch 90 společností produkovalo 63 % celkových světových emisí skleníkových plynů (měřený byl metan a CO2) vyrobených člověkem od roku 1750.

Z těchto 90 firem patří 50 z nich investorům a mezi nimi jsou ti největší znečišťovatelé. Dalších 31 patří státu a mezi nimi jsou tři velcí znečišťovatelé (Saudi Aramco, Gazprom a norský Statoil). Dalších devět velkých znečišťovatelé jsou převážně státem spravované společnosti těžící uhlí v Číně, Rusku a v Polsku, které z pochopitelných mediálních důvodů hostilo nezdařenou klimatickou konferenci.  (2014)

Virtuální měna bitcoin je zodpovědná za stejné množství emisí CO2 jako města Las Vegas nebo Hamburk. Vyplývá to ze společné studie Technické univerzity v Mnichově a Massachusettského technologického institutu, o které informovala agentura AP. Vědci doporučují zvážit kroky zaměřené na snížení této klimatické stopy 14.6.2019.

Srovnání globálních teplotních anomálií, koncentrace CO 2 a hladiny moře za 400 000 let více

Na grafu je vidět že výšení teploty modrý graf, je provázen zvýšením CO2 a vidíme stav do roku 2005. Za 100 roků se teplota zvýšila o 0,7°C (2005). Předpokládá se, že do roku 2050 se ztrojnásobí množství CO2 v ovzduší a teplota stoupne o 4-6 °C. 

• Hadleyho centrum pro meteorologický výzkum (2009) odhaduje růst teploty o 4°C do ROKU 2060.
• Globální uhlíkový projekt (v roce 2009) odhaduje růst teploty o 6-7°C do roku 2100.
  
• Národní centrum pro výzkum atmosféry (NCAR2011) odhaduje růst teploty o 16°C do roku 2100 (jsou započteny zpětné vazby - včetně důsledků).

Růst množství CO2 v ovzduší od roku 2007 do roku 2019.

Důsledkem zvyšování teploty je tání ledovců, zvětšování pouští, nárůst počtu cyklónů.

Porucha globálního uhlíkového cyklu způsobená antropogenními činnostmi, v průměru za celé desetiletí 2005-2014 (GtCO2/ rok) 

https://www.globalcarbonproject.org/carbonbudget/ 

Obsah ozónu ve vzduchu

• Kritická hodnotu ozónu je 240 mikrogramů na metr krychlový. Zvýšený obsah ozonu v ovzduší dráždí oči, dýchací ústrojí a způsobuje bolesti hlavy.

Měření koncentrace aerosolu (laserový paprsek do výšky 30 km) v Česku v období 15. srpna až 15 září 2017

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika.

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika.

Zprávy z tisku

13.5.2021 Cena emisních povolenek v Evropské unii včera poprvé překročila 55 eur (zhruba 1400 Kč) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4672330/emisni-povolenky-pokorily-dalsi-rekord-cena-se-vysplhala-nad-55-eur.html

11.4.2021 Polovodiče se staly nezbytnou součástí každodenního života a také jedním z největších znečišťovatelů. Očekává se, že informační a výpočetní technologie budou do roku 2030 představovat až pětinu celosvětové poptávky po energii a tomu odpovídá i jejich uhlíková stopa, nehledě na spotřebu vody a produkci nebezpečného odpadu.

Očekává se, že informační a výpočetní technologie budou do roku 2030 představovat až 20 % celosvětové poptávky po energii, přičemž hardware je odpovědný za větší množství stopy než provoz systému, zjistili vědci. "Výroba čipů, na rozdíl od použití hardwaru a spotřeby energie, představuje většinu produkce uhlíku," uzavírají vědci.

To je málo známý a hlavně pro vlády, které výrobu špičkových čipů prosazují, nepohodlný fakt. Snaha prezidenta Joe Bidena zřídit špičkové výrobní závody v USA by mohla kolidovat s jeho programem ochrany klimatu a plány Evropské unie na výrobu čipů by mohly ohrozit její závazek stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050.

Je to paradox. Polovodičové společnosti na jednu stranu obecně uznávají, že mají problém s uhlíkovou stopou, ačkoli zdůrazňují opatření, která přijímají ke snížení svých emisí. Toto odvětví na druhou stranu podporuje technologický pokrok, díky kterému se čipy staly neuvěřitelně výkonnými při provozu a mají tak mnohem vyšší účinnost, čímž snižují spotřebu energie během jejich životnosti.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4646870/zamlcovany-problem-cipu.html

10.2.2021 České lesy jsou v nejhorším stavu ve střední Evropě. Jako jediné už nevážou oxid uhličitý. Podle dat OSN jsou jediné v regionu, které přestaly jako celek vázat oxid uhličitý a přispívat tím k lepší bilanci skleníkového plynu. V posledních třech letech dokonce začaly být vlivem masivního kácení a větší krátkodobé spotřeby dřeva zdrojem skleníkového plynu.

Kvůli lesní kalamitě se české emise CO2 zvýšily v roce 2019 podle předběžných odhadů o celých 15 milionů tun ročně (emise státy vykazují zpětně se zpožděním dva roky). Celkově přitom země do roku 2018 vypouštěla skleníkových plynů 130 milionů tun za rok. Česku za to hrozí nákup emisních povolenek v rozmezí od 350 milionů do 2,1 miliardy eur (devět až 55 miliard korun). Ty jsou vlastně pokutami za nadměrné vypouštění skleníkových plynů a mají bránit změně klimatu. Výjimečnost Česka potvrzují nejnovější čísla o emisích skleníkových plynů z databáze OSN. Podle posledních dat z roku 2018 české lesy vyprodukovaly 7,32 milionu tun skleníkového plynu, zatímco u údajů všech našich sousedů je opačné znaménko. Tady lesy jako celek CO2 vázaly. Například Slováci si díky svým zdravějším hvozdům mohli odečíst od celkové bilance skoro 3,8 milionu tun skleníkového plynu, Němci dokonce 67 milionů tun.

• Německé podniky využívaly ve větší míře vlastní dřevorubce a přešly v řadě polesí na přírodě blízké hospodaření už před deseti či dvaceti lety. Při něm nevznikají paseky a lesníci více využívají přirozenou schopnost lesa se obnovit.
  
• Les musí přestat být jen továrnou na dřevo. "Nejdůležitější je pěstovat do budoucna takové porosty, které budou odolné proti pokračujícím změnám klimatu.
  
• Část odborníků navíc kritizuje státní dotace podporující masivní kácení často uschlých stromů, ze kterých už dávno kůrovec vylétl. Subvencemi kolem pěti miliard korun podle nich stát jen podporuje těžbu už téměř bezcenného dříví. Těžba navíc zhoršuje bilanci oxidu uhličitého. "I kvůli půdě a vodě by bylo lepší ty kmeny nechat na místě.
  
• Zanechání velké části vyschlých kmenů v lese by podle něho omezilo přístup do lesů pro veřejnost a zvýšilo riziko požárů. Klasický způsob výsadby nových stromků na pasekách podle něho zajistí obnovu lesa dříve než spolehnutí se na přírodní proces. "Ponechání dřeva v lese vede v určitém nadhledu k tomu, že společnost je nucena hledat jiný zdroj materiálu pro svoji spotřebu. Jiným zdrojem je především plast.
• https://archiv.ihned.cz/c1-66880030-ceske-lesy-jsou-v-nejhorsim-stavu-ve-stredni-evrope-jako-jedine-uz-nevazou-oxid-uhlicity 

5.1.2021 Benzo(a)pyren dál škodí

Největší problém ovzduší v Česku však představuje zejména kvůli svým prokázaným rakovinotvorným účinkům benzo(a)pyren, který vzniká při nedokonalém spalování. Jeho roční limit byl podle poslední vládní zprávy z roku 2018 překročen − často násobně − zhruba na 13 procentech území. Během roku tak tyto zdraví škodlivé látky dýchala více než třetina, přesně 35,5 procenta Čechů.

A zatímco se množství prachu a oxidů dusíku v ovzduší výrazně snížilo, u benzo(a)pyrenu meteorologové loni zaznamenali jen mírný úbytek. Nejpříznivější hodnoty naměřili v únoru, kdy panovaly oproti předchozím letům mimořádně příznivé rozptylové podmínky. "Bylo teplo, lidé méně topili, a někde jsme tak naměřili pouze přibližně 15 procent průměru z let 2015 až 2019," říká Brzezina. Celkově však loňský rok podle předběžných výsledků spíše potvrzuje trend velmi pomalého poklesu obsahu nebezpečné látky v ovzduší. V posledních pěti letech se podle Brzeziny díky mírnějším zimám, kdy se méně topí, a obměně starých kotlů na pevná paliva za modernější snížily jeho koncentrace v ovzduší přibližně o 15 procent.

Ve světě ubylo CO2, v Česku ne

Výjimečný rok se ve světě projevil i na emisích oxidu uhličitého. Jak vyplývá ze studie, jejíž závěry zveřejnila v časopise Nature Communications skupina vědců z Číny, Francie, Japonska a Spojených států, poklesly na celém světě v prvním pololetí téměř o devět procent. Úbytek je způsoben zejména koronavirovými opatřeními, tedy zpomalením života společnosti a snížením spotřeby.

https://www.nature.com/articles/s41558-020-00977-5<br>

V Česku budou známa přesnější data o emisích až za dva roky. Tak dlouho trvá takzvaná inventura emisí. "Teď například máme k dispozici přepočty za rok 2018," řekl klimatolog Radim Tolasz, český zástupce v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC). V jeho bilanci bude podle Tolasze Česko spíš propadat, a to i přes vliv pandemie. Oxid uhličitý významně zadržují lesy a ty jsou v Česku v bídném stavu. "Kůrovcová kalamita je u nás tak rozsáhlá, že se na našich emisích nepochybně negativně projeví.

https://archiv.ihned.cz/c1-66864470-vzduch-byl-loni-nejcistsi-za-posledni-roky-vliv-mela-pandemie-koronaviru-i-deste<br>

25.12.2020 Bohatá elita může za víc emisí než chudší polovina lidstva. Pokud má být boj proti globálním změnám klimatu úspěšný, bude muset svůj životní styl změnit zejména bohatá elita, která produkuje obrovský podíl emisí skleníkových plynů. Jedno procento nejbohatších obyvatel planety má na svědomí dvakrát tolik emisí než celá chudší polovina lidstva, uvedl tento měsíc ve své zprávě Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP). Zpráva sleduje, jak souvisí uhlíková stopa s životní úrovní lidí, a upozorňuje na to, že disproporčně velký podíl na globálním oteplování mají kvůli vyšším emisím zejména lidé s vyššími příjmy. Deset procent obyvatel planety s nejvyššími příjmy spotřebovává 45 procent veškeré vyrobené energie a dokonce 75 % energie v letecké dopravě. Naproti tomu chudší polovina lidstva spotřebovává jen deset procent energie a 5 % energie v letecké dopravě.

Pokud by se státy světa skutečně odhodlaly k boji proti oteplování a pokusily se růst teplot omezit na 1,5 stupně Celsia do konce století, jak to předpokládá pařížská dohoda o klimatu, pak by se produkce oxidu uhličitého na hlavu musela snížit na 2,5 tuny ročně do roku 2030. Ti chudší by paradoxně mohli svou uhlíkovou stopu zvětšit až třikrát, desetina nejbohatších by ale musela emise omezit na desetinu toho co dosud. "Emise nejbohatšího procenta celosvětové populace činí více než dvakrát tolik, co emise těch chudších 50 %. Tato elita by tak musela svou uhlíkovou stopu zmenšit třicetkrát, pokud bychom chtěli dostát pařížské dohodě

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/bohata-elita-muze-za-vic-emisi-nez-chudsi-polovina-lidstva-40346168#

6.12.2020 Ruské plíce světa se zmenšují. Ruské lesy se rozkládají se na více 800 milionech, podle analýzy think-tanku Earth.com tak představují více než 20 procent celkové lesní plochy na Zemi. Vedle nekontrolovaného odlesňování je ohrožují také masivní požáry.

Od roku 2001 do roku 2019 přišlo Rusko o 64 milionů hektarů lesů což podle serveru globalforestwatch představuje ekvivalent emisím oxidu uhličitého o objemu 10,1 gigatuny (Gt). Jen pro srovnání: letošní rozsah brazilského rekordního odlesňování postihl necelý 750 tisíc hektarů pralesů, zatímco v Rusku se v posledních letech těžba týkala milionu hektarů.

Jak podotýká organizace Jamestown Foundation za 80 procent mohou lesní požáry, ale dalších 20 procent připadá na těžbu dřeva. Například letos v květnu shořely lesy v okolí Bajkalu na ploše velikosti Jihočeského kraje. Nicméně řada požárů je často založena, aby zakryla právě stopy po nelegální těžbě dřeva, které míří do Číny.

Miliardové zisky

Podle expertů činí škody napáchané "černými dřevorubci" až 100 miliard rublů ročně (cca 29 mld. Kč). Oficiální statistiky ovšem přiznávají pouze 15 miliard rublů (4,3 mld. Kč). "Někdo z obchodu má zisk, a to na obou stranách rusko-čínské hranice,

Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/misto-tajgy-pustina-pohostinne-rusko-by-cine-prodalo-celou-sibir.A201204_103837_firmy-trhy_tesa

8.10.2020 Evropský parlament ve finálním hlasování potvrdil svou podporu pro snížení úrovně emisí do roku 2030 o 60 % oproti úrovni z roku 1990, současný cíl pro státy EU ..byl přitom nastaven na snížení o 40 % (Reuters)  

13.7.2020 Cena emisní povolenky v Evropské unii dnes poprvé od roku 2006 vyrostla nad 30 EUR za tunu. EU pracuje na hluboké revizi na snížení skleníkových emisí a uhlíkové futures rostou i přesto, že globální ekonomice se kvůli koronavirové krizi na lepší časy nesvítá. Míra znečištění by přitom v tomto roce měla spadnout na nejnižší úrovně za několik desítek let.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4450910/emisni-povolenka-nad-30-eur---poprve-po-14-letech.html

21.5.2020 Experti: Emise CO2 během pandemie klesly celosvětově o 17 %. Ke zjištění došli neobvyklou metodou. Denní globálně vyprodukované emise oxidu uhličitého se k začátku dubna snížily o 17 % oproti průměrným hodnotám v roce 2019, vypočítala nová vědecká studie. Na vrcholu karanténních opatřeních dosáhlo denní snížení v zemích průměrně dokonce 26 % a vědci odhadují, že celkový roční pokles by mohl být okolo 4 %.

Studie tak ke svým zjištěním dochází pomocí kombinace dat o energii, aktivitě v ekonomice a informacích o nařízeních v různých zemích, která ovlivnila běžné chování jejich obyvatel. Výsledná čísla porovnali výzkumníci s průměrnými denními emisemi v loňském roce. Analýzu provedli u 69 zemí, 50 amerických států a 30 čínských provincií, které jsou odpovědné za 97 % globálních emisí CO2 a zahrnují 85 % světové populace.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/experti-emise-co2-behem-pandemie-klesly-celosvetove-o-17-procent-ke-zjisteni-dosli-neobvyklou-metodo.A200520_161240_ln_veda_ele

27.3.2020 Data Evropské vesmírné agentury ukazují, že útlum aktivity kvůli koronaviru vedl v Evropě k výraznému snížení znečištění ovzduší. Nad Paříží, Římem či Madridem bylo pomocí satelitních snímků možné pozorovat výrazné snížení množství jedovatého oxidu dusičitého, který pochází především ze silniční dopravy (FT)

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového