Evropa v letošním roce zažívá prudký růst cen plynu, který vede i ke zdražování elektřiny. Bohužel neexistuje důvod, proč by cena elektřiny a plynu měla ve střední Evropě zásadně klesnout. Spíše naopak. Hlavně v důsledku odstavení německých jaderných elektráren. Navíc po celé Evropě se plánuje v nejbližších letech zavírání dalších jaderných a uhelných zdrojů, které představují výrobu několika set Twh za rok. I to bude důvodem růstu ceny elektřiny a plynu zejména v podzimních a zimních měsících (další vrchol je v létě), kdy energii logicky nejvíce potřebujeme.

• Je potřeba přijmout fakt, že elektřina není jen komodita. Je to základní podmínka fungování naší technologicky vyspělé západní civilizace, nedostatek elektřiny může vést ke kolapsu západní civilizace (7 zákonů zániku civilizací). 
  
• Energetická krize se dotýká de facto celého světa - ceny energií rostou do bezprecedentních výšin v zemích Evropské unie, Číně nebo třeba státech Jižní Ameriky.
  

Dá se očekávat diplomatický střet mezi chudšími státy EU a zeměmi evropského severozápadu, jež více tlačí zelenou agendu," říká Jan Mazač z Ústavu mezinárodních vztahů. 

Názory, co jsou příčiny zdražení plynu a elektřiny:

Není pouze to pouze jedna příčina, ale množství a souběh faktorů, které se řetězí do dílčích bodů zlomu, které následně vedou k dominovému efektu, který se již nedá zastavit (byl vypuštěn Džin z lahve) a může ohrozit soudržnost a stabilitu v rámci celé EU (jsme na pokraji velké multikrize, která se již rozlévá do celé civilizace).

• Putin tvrdí, že za krizí na trhu s plynem v Evropě stojí přesun EU od dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu k promptnímu trhu, a zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů. Producenti zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států a Blízkého východu podle něj v důsledku tohoto vývoje omezili dodávky do Evropy (22.10.2021). 
• Zdražení plynu a elektřiny je geopolitickou hrou, součástí boje (na úrovni energetiky a surovin) o nové přerozdělení světa a jeden z dílčích kroků Velkého resetu. Vše platí většinová populace, zisky se koncentrují u globálních korporací. 
• Snad každého v Česku zajímá, kdo je viníkem exploze cen elektřiny a plynu. Evropská komise přispěchala s tvrzením, že příčinou je cena fosilních paliv, a hlavně ruská cenová politika v plynu. Naopak za to prý nemohou obnovitelné zdroje, jichž má být pro řešení energetické krize podstatně více. 

• Energiewende.

• Spekulace obchodníků.

• Bezvětrné léto bylo jedním z faktorů, proč se zdražuje zemní plyn a uhlí, jež dosáhly na historické rekordy. Právě výkyvy počasí budou pro řadu států znamenat stále větší problémy při produkci elektřiny ze zelených zdrojů.

• Zvýšila se poptávka po zemním plynu v Číně.

• Současná devastace evropských cen elektřiny je důsledkem ideologicky zaslepené a neustále urychlované realizace programu Green Deal poháněné přesvědčením, že hlavně vítr a slunce nás energeticky spasí. Ideologickými nástroji a tvrdošíjným trváním na jejich ještě intenzivnější výstavbě bez ohledu na následky se v EU sami dostáváme do slepé uličky. Raketově rostoucí ceny elektřiny se promítnou do cen všech produktů a služeb (inflace, hyperinflace) a povedou ke zchudnutí stamilionů obyvatel EU.  
  
• Prodlužování stavby a spuštění Nord Stream 2 (zprovoznění se plánuje na polovinu roku 2022).
• Závislost části EU na nestabilních obnovitelných zdrojích (soláry a větrníky), které musí být vyváženy dostatečnou kapacitou stabilních a rychlenabíhajících disponibilních zdrojů energie (vodní elektrárny, plyn, uhlí).
• Rostoucí energetická náročnost Evropy je způsobená elektromobilitou, digitalizací, moderními technologiemi (cloudy atd.), nadvýrobou, Bitcoinem (kryptoměny), Zeleným údělem atd.
• Pokud jde o příčinu růstu cen energií, tak je to mimo jiné v cenách emisních povolenek (ekonomický expert ODS Jan Skopeček). 
  
• Nákup plynu a elektřiny na spotovém trhu (zrušení dlouhodobých kontraktů na plyn kromě Německa a Maďarska), podobný model jako Bohemia energy (byl přebytek energie a plynu, bylo to výhodnější než dlouhodobé kontrakty).
• Nedostatečné a poloprázdné zásobníky plynu, které se stali strategickou Achillovou patou, při odchodu od fosilních paliv, uhlí a současně přechodem na nestabilní zdroje ze slunce a větru.
• Klimatické vlivy - nepředvídatelné a nestabilní počasí (větrné a sluneční elektrárny, tuhé zimy, atd.).
• Francie přechodně (prosinec 2021) odstavuje dvě jaderné elektrárny, desetinu své jaderné kapacity k výrobě elektřiny, poté, co inspekce odhalila korozi několika reaktorů. Německo ke konci roku 2021 dle plánu definitivně ukončí provoz hned tří svých jaderných elektráren.
• Rozkolísanost a nestabilita, která byla zviditelněna a umocněna covidovou pandemií ve všech úrovních průmyslu, energetiky, dopravy, surovin atd.
• Obnova ekonomiky po koronavirové pandemii, tedy celosvětově zvýšená poptávka po energiích. Na druhé straně je pak potřeba vzít v potaz předešlou zimu a vyčerpané zásoby. A také zvyšující se poptávku v Asii, kde je cena energií ještě mnohem vyšší než v Evropě.  
  
• Elektromobilita: Evropští výrobci elektromobilů vykoupili energii na spotovém trhu pro svoje zákazníky ze Západní Evropy, kteří si koupí nové elektromobily (pan VK).
• Lidský faktor: způsobí kolaps západní civilizace, která nezvládla efektivní výrobu a přechod na nové energetické zdroje. Místo šetření se zdroji chceme mít udržitelný růst, který je nutný pro zachování Kapitalismusu 21. století (hnacím motorem je zisk a růst) a ten nás vede do slepé uličky a ke kolapsu západní civilizace (naplňuje se tak jeden ze sedmi zákonů zániku civilizací podle prof. Bárty).
• Nedostatek energie a její zdražování je také důsledkem procesů, které jsou obsažené ve Velkém resetu.
• Cena plynu, která více než ztrojnásobila a v našem regionu se do cen elektřiny promítá nejvíce, a také cena povolenky, která se zdvojnásobila. To jsou podle ředitele divize obchod a strategie a místopředsedy představenstva společnosti ČEZ Pavla Cyraniho hlavní faktory, které stojí za prudkým růstem cen energií na trzích (25.10.2021).
  
• Dlouhodobé kontrakty (řádově nákup za 200 - 300 USD za 1000m3) s Ruskem na dodávky plynu má Maďarsko, Německo, Srbsko a další.

A jaká jsou fakta?  

V pátek 8. října v Německu přestalo foukat a tamní obří instalovaná kapacita 65 GW na souši i moři využila jeden jediný gigawatt svého výkonu, fotovoltaické elektrárny o instalovaném výkonu přes 50 GW v té době nevyráběly vůbec nic! Celkový instalovaný výkon obou typů obnovitelných zdrojů v Německu představuje pro srovnání výkon neuvěřitelných 58 jaderných elektráren Temelín v Česku.

Jejich výstavba a provoz stojí německé daňové poplatníky desítky miliard eur ročně. Nyní se v praxi potvrdilo, že OZE jsou v reálné praxi nestabilní a nespolehlivé. Německý správce sítě proto musel povolat do práce 48,5 GW konvenčních zdrojů hnědého a černého uhlí, naplno pracovaly i jaderné zdroje. Nejpodstatnější deficity ve špičce vykryly velmi drahé plynové elektrárny (12 GW), které správce sítě provozuje mimo trh.

Veškeré náklady na pokrytí deficitu elektřiny z emisních zdrojů pak znamenaly, že v devět hodin ráno cena vylétla na 393,1 eura (9 984 korun) za MWh. Poté zase klesla, protože začaly fungovat fotovoltaické zdroje, ale po západu slunce elektřina znovu vystoupala až na 442 eur, tedy 11 227 korun za MWh.

Němci vše transparentně dokumentují na webu. Je pravdou, že na opačné straně německého cenového kyvadla je taková nadprodukce elektřiny z OZE, že ceny pro odběratele mají zápornou hodnotu. Tato situace se však nejen během týdnů a dnů, ale i během jedné až dvou hodin v průběhu jediného dne dramaticky mění. A to podle toho, zda začne, nebo přestane v německém vnitrozemí foukat.

A jak je drahá produkce elektřiny z českých zdrojů? Loni vyrobily jaderné elektrárny 37 procent z celkové produkce elektřiny, uhelné zdroje 43 procent, na sluneční zdroje připadla tři procenta a na vítr jedno. Jak nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl podnikatel Pavel Tykač, jeho uhelné zdroje vyrábějí elektřinu za 0,15 Kč za kWh. Jak dodal, emisní povolenka cenu zvyšuje o 1,60 Kč za kWh. I když cena produkce z jádra patří k obchodnímu tajemství, na konferenci institutu Equilibrium 18. 10.  ukázal Hynek Beran z CIIRC ČVUT ceny elektřiny z jádra v přepočtu 0,25 Kč za kWh.

Výsledná cena silové složky se ale bez ohledu na české náklady stejně tvoří na burze v německém Lipsku. A německá cena je a bude zásadně ovlivňována nespolehlivostí zdrojů z dominantního větru a částečně i ze slunce, za něž musejí zaskakovat konvenční zdroje. Ty však musejí postupně tvrdě omezovat svou činnost ve prospěch OZE a dostávají za to kapacitní platby. Takže vedle sebe v Německu fungují stabilní konvenční elektrárny, jež by spolehlivě utáhly po celý rok celou spotřebu, ale když fouká a svítí slunce, nesmějí vyrábět, protože ze zákona mají přednost OZE, které to ale pochopitelně dokážou jen po omezenou dobu, kterou navíc nelze předvídat, natož plánovat.

Že jsou oba systémy nesmírně drahé a složité k řízení stability sítě, je zřejmé. Němci ovšem jsou a budou nadále tvrdošíjně v čele úsilí EU o dekarbonizaci, které nalezlo zhmotnění v programu Green Deal.

Němci i jiní stoupenci boje s klimatickou změnou v EU mají trauma mimo jiné z uhlí. A boj s CO2 má proto kvůli nestabilitě OZE zachránit zemní plyn. Je sice bezmála stejně emisní jako uhlí, ovšem v situaci, kdy Němci omezují uhelné zdroje a letos zastaví tři a v příštím roce poslední tři funkční jaderné reaktory (celkem 9 GW), už jim plyn prostě zbývá jako poslední zdroj nouzové záchrany. Přitom německý strach z blackoutu oprávněně roste a 9. října se už v Bonnu oficiálně cvičilo, jak tyto ještě nedávno nepředstavitelné situace zvládnout.

Rusko přitom letos dodalo nasmlouvané množství zemního plynu, zřejmě i o něco více, ale podle zákonů trhu roste cena toho, čeho je málo. Určitě i Moskva si umí s cenou hrát tak, aby byl co nejdříve německými úřady povolen provoz dokončeného rusko-německého plynovodu Nord Stream 2.

Loňská zima byla dlouhá a očekávání, že bude možné doplnit zásobníky v létě levným plynem, se nenaplnila. Čína a další asijské země dnes v postcovidovém boomu nakupují jakoukoli kapacitu ruského plynu za ceny významně vyšší než evropské. A tahle poptávka z Asie nadále poroste i s tím, jak rusko-čínský plynovod Síla Sibiře v roce 2026 doplní přes Pákistán propojení na Indii. Pak bude Rusko schopné prodat všechen svůj plyn do Asie. Pozice EU bude velmi nevýhodná pro jednání s Ruskem s jeho nepokrytými geopolitickými zájmy.  

Co způsobí zdražení plynu a elektřiny?

Ceny elektřiny a plynu, zprávy z tisku:

2.7.2022 Snížení DPH, jednorázové příspěvky či zastropování cen elektřiny. Sousední státy se vyrovnávají s nárůstem cen energií už od začátku roku. Češi se plošné pomoci dočkají až v říjnu. Slovenská vláda se v únoru dohodla s energetickou společností Slovenské elektrárne, která má na starost výrobu elektrické energie, na zastropování cen energie. Slovenské elektrárne budou domácnostem dodávat až do roku 2024 elektřinu, kdy je regulovaná složka vyjde na 61,21 eura (1 490 Kč) za MWh. Po dobu dvou let se tak cena elektřiny domácnostem nezmění, pokud se nezvednou poplatky za distribuci, které jsou regulované státem.

Podle slovenského ministra hospodářství Richarda Sulíka (SaS) díky jednotné ceně ušetří průměrná slovenská domácnost za roky 2023 a 2024 až 500 eur (zhruba 12 300 korun). Dohromady má jít o jednu miliardu eur. Slovensko se na oplátku za levnější elektřinu dohodlo se Slovenskými elektrárnami, že v následujících letech nezdaní jejich nadměrný zisk z elektřiny vyrobené z jádra. Firma totiž avizovala, že by ji tento záměr mohl přivést ke krachu. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-slovakum-elektrina-dva-roky-nezdrazi-jak-s-rustem-cen-bojuji-u-sousedu-207863# 

26.6.2022 Rostoucí ceny energií donutily vládu hledat řešení a chvályhodné je, že si uvědomuje, že nutná kompenzace drahoty jen kupuje čas, a uvažuje o cestě, která sice nese značné politické náklady, ale odstraní příčiny. Tedy zabývá se strukturou trhu s elektrickou energií a rolí ČEZ.

Méně potěšitelné je, že nastíněný přístup, tedy rozdělení ČEZ, samo o sobě nic nevyřeší, protože neřeší příčinu problému, tedy přenos cen v důsledku Energiewende z německého trhu. Pro úspěch jakéhokoliv přístupu je nutná separace cenotvorby na domácím a zahraničním trhu. To není možné bez vyjednání řešení s Bruselem, protože náš trh je, na rozdíl od mnoha států, které si, třeba jako Slovensko, vyjednaly výjimky, plně liberalizován, a tato omezení jednotného trhu budou platit i pro nástupnické firmy po dělení ČEZ. Možností, jak věci změnit, je více, ale čím lepší pro domácí ekonomiku, tím dále od liberalizovaného trhu a tím větší ústupky je nutné získat v Bruselu.

Ukážu teoreticky ideální řešení, které asi v Bruselu nedojednáme, a pak uspořádání horší, ale přesto dostatečná a levná, kdy nákladné dělení ČEZ vůbec není potřeba, a přesto vedou k nízkým domácím cenám.

Národně optimální řešení

Jelikož náš trh je dlouhodobě přebytkový, jsme čistý exportér. Teoreticky ideální stav je, kdy přebytky energie rovné roční nadprodukci lze vyvézt pouze s exportní licencí, kterou stát uděluje výrobcům elektřiny aukčním způsobem. To vede k ideální separaci domácího a exportního trhu včetně rozdílné cenotvorby.

Aukce exportních povolení navíc zajistí, že výnos z rozdílných cen je téměř v celé výši příjmem státního rozpočtu. Takže dvojí benefit, náklady nula. Pokud chceme třešničku na dortu, tak vyvážet lze jen produkci uhelných elektráren, a domácí spotřební mix, který bude vstupovat do kalkulace průmyslových podniků z hlediska CO2, bude čistší než produkční mix. Tím domácí podniky získají další konkurenční výhodu. Naopak, zahraniční odběratelé budou v exportní ceně platit potřebné povolenky na CO2 a jejich spotřební mix bude naopak špinavější o dovezenou energii vyrobenou z uhlí. Toto uspořádání požaduje výjimky z jednotného trhu prakticky v celé oblasti, ale funkčně se blíží starému návrhu Francie, Španělska, Itálie a dalších zemí, které se chtěly včas vymanit z vlivu německé Energiewende.

Proto není zcela bez šance se tomuto stavu přiblížit, pokud budeme schopní během právě začínajícího českého předsednictví správně vyjednávat. Můžeme klidně obětovat onu třešničku na dortu, byl by to skvělý obchod.

Jednotná protistrana

Obdobný výsledný efekt jako exportní licence má model postavený na principu jednotný kupující, jedinečné protistrany pro výrobce i distributory. Jde o tzv. Single Buyer/Single Seller, kdy se legislativně vynucuje, že výrobci energie i distributoři musí obchodovat pouze s ním.

Státní obchodník pak sám realizuje zisky z exportu, které jsou opět v celé výši příjmem rozpočtu, jen asi budou trochu nižší, protože bez aukce chybí motivace prodat v zahraničí co nejdráž, stačí prodat draze. Distribuční společnosti ani nikdo další však nemá možnost přeprodeje mimo koncové zákazníky.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-ocima-byznysu-proc-delit-cez-od-drahoty-dovezene-z-nemecka-se-muzeme-odstrihnout-levneji-207435#

21.3.2022 Evropské ceny zemního plynu sestoupily na nejnižší úroveň od 1. března. Dodávky z Ruska jsou stabilní a předpověď počasí mírná. Referenční nizozemské futures klesly až na 96,85 EUR/MWh (Bloomberg).

18.3.2022 Mezinárodní agentura pro energii dnes v reakci na rusko-ukrajinský konflikt představila návrhy na snížení spotřeby ropy. Desetibodový plán zahrnuje například snížení maximální povolené rychlosti na dálnicích minimálně o deset kilometrů za hodinu, využívání práce z domova, zlevnění veřejné dopravy, podporu cyklistiky a chůze či větší využívání vysokorychlostní železniční dopravy místo letadel (ČTK).

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4946053/snizeni-rychlosti-na-dalnici-ci-home-office-iea-predstavila-10-bodu-ktere-mohou-pomoci-snizit-spotrebu-ropy.html

15.3.2022 V Americe nás zemní plyn stojí jednu dvanáctinu toho, co platíme v Evropě, čpavek je v USA o desítky procent levnější a elektrická energie nás tam také stojí jen zlomek toho, co v EU," říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf skupiny Draslovka Pavel Brůžek.

Budeme vyrábět co možná nejvíc kyanidu sodného v naší továrně ve Spojených státech (Draslovka na sklonku roku převzala amerického konkurenta za téměř 12 miliard korun, pozn. red.) a budeme až do té doby, dokud ceny nebudou odpovídat evropským nákladům, minimalizovat výrobu kyanidu sodného v Evropě. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-sef-draslovky-proti-tomu-co-prijde-byl-covid-19-jen-slaby-odvar-193663#

7.3.2022 Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé vystoupala na 345 eur/MWh. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Za nárůstem o 60 % je ruská invaze na Ukrajinu, kde se situace stále více vyostřuje, a související západní sankce. Ruský plynárenský gigant Gazprom nicméně uvedl, že dodávky do Evropy přes Ukrajinu pokračují jako obvykle, jsou na vysoké úrovni a odpovídají potřebám evropských zákazníků (ČTK).

21.2.2022 Ceny jsou na trojnásobku, dodávky skomírají, zásobníky poloprázdné. Experti poukazují hned na několik příčin, které za vysokými cenami stojí.

Zemní plyn tvoří jednu pětinu celkových zdrojů energie, kterou státy Evropské unie ročně spotřebují. V Česku je poměr plynu v energetickém mixu o něco nižší, konkrétně 16,7 procenta. Největším zdrojem energie je pro Evropany i přes rostoucí podíl obnovitelných zdrojů stále ropa a ropné produkty, v roce 2019 tvořily více než třetinu spotřebované energie.

Plyn je však nutné téměř výhradně dovážet. Do Evropy v současnosti přichází dvěma způsoby - plynovody a prostřednictvím námořních tankerů. Plynovody dováží plyn z Ruska, Norska a z Alžírska, tankery umožňují dovézt surovinu i ze vzdálenějších lokalit, jako jsou USA a Katar. Je to možné díky změně skupenství - plyn se zkapalňuje a ve formě LNG se přečerpává v přístavních terminálech.

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/anatomie-plynove-krize/r~61521dac7f6011eca89f0cc47ab5f122/?

19.2.2022 Ceny elektřiny v Evropě se v důsledku větrných bouří propadají na letošní minima. Čistě vzhledem k vývoji cen elektřiny jde o vítanou úlevu, neboť zvláště na sklonku loňska elektřina v Evropě dramaticky zdražovala na historické rekordy, vinou evropské plynové krize.

https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/francie-neplanovane-odstavi-dalsi-reaktory-elektrina-kvuli-tomu-podstatne-zdrazuje-i-cr?

10.12.2021 Ceny elektřiny i plynu lámou nové, dosud nepředstavitelné rekordy. Energie budou v příštích měsících dražší, než se čekalo. Zasáhne to všechny.

Emisní povolenky tento týden překonaly nový cenový rekord, padla hranice 90 eur za tunu oxidu uhličitého v ovzduší. Od začátku roku jsou povolenky na trojnásobku.

Taková čísla nikdo nečekal. "Byl jsem přesvědčen, že trh si najde rovnováhu někde na 50 eurech za povolenku, pak na 70 eurech. Ale dneska jsme na 90 a může to jít výš," říká analytik skupiny Sev.en Energy Radek Jirků. Stovka může padnout ještě letos. A například analytik Lawson Steele z hamburského bankovního domu Berenberg tvrdí, že cena povolenky do konce roku vystoupá až na 110 eur za tunu emisí.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-masakr-na-trhu-s-energiemi-chystejte-si-penezenky-nadeje-na-obrat-neni-183049#<br>

1.12.2021 Energetický regulační úřad představil ceny regulované složky energií - u elektřiny i plynu. Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti příští rok vzroste v průměru o 3,7 procenta a u plynu o 2,4 procenta.

Dodavatelé energií svým klientům nové ceníky už představili - a kdo neměl fixaci nebo mu končí, dozvěděl se o výrazném navýšení silové složky energií.

Například energetická společnost ČEZ od Nového roku zvýší cenu silové elektřiny u těch nejběžnějších sazeb v průměru na dvojnásobek. U sazby D02 lidé dosud za megawatthodinu platili 1 700 korun bez DPH, nově to bude 3 120 korun. A ceníky jiných dodavatelů se dočkají podobných korekcí.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-kolik-bude-stat-elektrina-a-plyn-eru-predstavuje-ceny-na-rok-2022-182324#<br>

2.11.2021 V souvislosti se změnou klimatu dochází k takzvaným větrným suchům, což bude znamenat problém pro produkci elektřiny z větrných parků. Letošní léto bylo z pohledu větru "nejsušší" za posledních sedmdesát let. Během tohoto roku až do začátku podzimu si Evropa vybrala dlouhé období takzvaného větrného sucha. To znamená, že rychlost větru byla minimální ve srovnání s jinými roky. "Nedostatek větru může být vážným problémem, když zvažujeme, odkud by mohla pocházet naše elektřina.

• Stále více diskutuje o rizicích využívání obnovitelných zdrojů, jež sice nepřispívají k produkci skleníkových plynů jako fosilní zdroje, ale zároveň je nutné počítat s tím, že produkce elektřiny z mnoha větrných parků o instalovaném výkonu desítek gigawattů je značně nejistá.
• Bezvětrné léto bylo jedním z faktorů, proč se zdražuje zemní plyn a uhlí, jež dosáhly na historické rekordy. Zásoby plynu byly v Evropě menší než v minulých letech, Rusko dodávky také omezilo a naopak se zvýšila poptávka po zemním plynu v Číně.
  
• Právě výkyvy počasí budou pro řadu států znamenat stále větší problémy při produkci elektřiny ze zelených zdrojů. Britská energetická společnost SSE na konci září uvedla, že její obnovitelné zdroje produkovaly mezi dubnem a zářím o 32 procent méně elektřiny, než se očekávalo.
  
• Premiér Boris Johnson se zavázal udělat ze Spojeného království "větrné království", jež bude světovým lídrem v produkci energie z větru. V roce 2030 měla mít Británie podle vládních plánů v offshorových parcích instalovanou kapacitu 40 gigawattů.
  
• Období stagnujícího vysokého tlaku nad střední Evropou vede k dlouhodobému snížení rychlosti větru, což by se mohlo stát významnou komplikací pro energetické systémy. Navíc je nutné při plánování produkce elektřiny z větrných parků počítat s tím, že každoročně dochází k proměnlivosti rychlosti větru.
  
• Nejnovější zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) uvedla, že se průměrná rychlost větru nad Evropou v důsledku změny klimatu sníží o osm až deset procent. I když je taková prognóza velmi nejistá, znamená to, že výkyvy v produkci větrné energie mohou být značné. Výkon turbín totiž závisí na rychlosti větru třetí mocninou.
  
• Ke snižování rychlosti větrů na celé Zemi může docházet kvůli jevu známému jako globální ticho. Vysvětluje se tím, že se Arktida otepluje rychleji než oblasti okolo rovníku. To znamená, že se mezi horkými a studenými oblastmi Země snižuje rozdíl v teplotách, a to je zásadní faktor, který určuje proudění vzduchu. I proto by měly státy, které ve velkém spoléhají na budování rozsáhlých větrných parků, počítat s tím, že některé roky budou v produkci elektřiny o dost slabší než jiné.
  
• https://www.tydenikhrot.cz/clanek/letni-vetrne-sucho-evropa-ma-problem?

27.10.2021 Očekávám diplomatický střet mezi chudšími státy EU a zeměmi evropského severozápadu, jež více tlačí zelenou agendu," říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník na energetickou bezpečnost Jan Mazač z Ústavu mezinárodních vztahů.

Energetická krize se dotýká de facto celého světa - ceny energií rostou do bezprecedentních výšin v zemích Evropské unie, Číně nebo třeba státech Jižní Ameriky. 

• Obnova ekonomiky po koronavirové pandemii, tedy celosvětově zvýšená poptávka po energiích. Na druhé straně je pak potřeba vzít v potaz předešlou zimu a vyčerpané zásoby. A také zvyšující se poptávku v Asii, kde je cena energií ještě mnohem vyšší než v Evropě. Dodavatelé zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA i Kataru tak své nákladní lodě odklánějí právě do Asie.
  
• Paradoxně se pak producenti uchylují více k uhlí - podle posledních čísel za tento rok má třeba Německo nejvyšší uhlíkové emise od roku 1990 díky zpuštění uhelných elektráren. 
  
• Zásadní bude podle něj nakonec to při projednávání klimatického balíčku Fit for 55 , jak bude vypadat finální podoba legislativy představené Evropskou komisí. "Všechny členské státy budou krizovou situaci zohledňovat - zejména růst cen energií. Očekávám tedy nějaký střet mezi novějšími, chudšími státy EU a zeměmi evropského severozápadu, které obecně více tlačí zelenou agendu.
  
• Bohatství jednotlivých zemí se ostatně podle něj projevuje i na tom, s jakou urgencí státy energetickou krizi a s ní spojený raketový nárůst cen energií řeší. 
  
• Na africkém kontinentu jsou stovky milionů lidí, kteří nemají přístup k elektřině. Je tam pro Rusy tedy obrovský obchodní potenciál. V Evropě řešíme dekarbonizaci, v Africe platí za palčivou otázku přístup k elektřině a je jedno, jestli pochází z uhlí nebo plynu. Ti lidé si prostě chtějí doma rozsvítit a zatopit.
• S energetickou krizí vyvstalo i několik bezpečnostních hrozeb spojených s energetikou: "Koncept energetické bezpečnosti má tři klíčové elementy - jsou to fyzická a finanční dostupnost energetických zdrojů a jejich přijatelnost. Jednu z hrozeb nyní představuje snižující se dostupnost energií, kromě jednotlivců, kterých se krize dotýká, zastavují provoz kvůli cenám energií i fabriky. Řeší se i otázka přijatelnosti energetických zdrojů z klimatického či environmentálního hlediska, v níž je potřeba najít nějaký balanc.
• Nakonec i samotná fyzická dostupnost energetických zdrojů v současnosti představuje problém. "S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů, jež můžou třeba kvůli povětrnostním podmínkám zničehonic vypadnout, bude do budoucna velmi důležité, aby byly k dispozici i jednoduše řiditelné zdroje. Tedy takové, které budou schopny udržet energetickou soustavu v rovnováze.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/energeticka-krize-svira-svet-expert-popsal-jake-spory-to-vyvola-178973#  
  

25.10.2021 Cena plynu, která více než ztrojnásobila a v našem regionu se do cen elektřiny promítá nejvíce, a cena povolenky, která zdvojnásobila. To jsou podle ředitele divize obchod a strategie a místopředsedy představenstva společnosti ČEZ Pavla Cyraniho hlavní faktory, které stojí za prudkým růstem cen energií na trzích. Trhy dle slov Cyraniho věří, že se plyn někdy v roce 2024 vrátí na poloviční ceny, očekávané pro rok 2022. Jak se to vše propíše do výsledků ČEZ? Pro skupinu je nyní nejdůležitější procesně zvládnout úlohu dodavatele poslední instance, kterou začala náhle sehrávat pro statisíce zákazníků, na odhady dopadů tohoto vývoje na skupinové tržby je ještě brzy.

Na straně emisní povolenky je to podle všeho taženo zpřísňující se legislativou, respektive zpřísňujícími se cíli Evropské unie v oblasti snižování emisí CO2. Na straně plynu je to disbalance mezi nabídkou a poptávkou, za čímž stojí loňská tuhá zima, která zanechala prázdnější zásobníky proti dlouhodobému průměru, a rychlé ekonomické zotavování po Covid-19, které zažíváme nejen my, ale i zbytek Evropy a zbytek světa. To naopak táhne poptávku nahoru. To se tedy potkává v Evropě. Do toho navíc hraje fakt, že Rusko chce zvýšit dodávky plynu až po zprovoznění Nord Stream 2.

https://www.patria.cz/rozhovor/4825328/pavel-cyrani-z-cezu-tahounem-cen-elektriny-je-predevsim-plyn-a-povolenka-ted-musime-zvladnout-statisice-novych-odberatelu-pak-pocitat-trzby-a-vyhled.html

24.10.2021 Skopeček se pustil do Schillerové: Nulová DPH na energii neřeší příčinu zvyšování cen.

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/skopecek-se-pustil-do-schillerove-nulova-dph-na-energii-neresi-pricinu-zvysovani-cen-40375880#<br>

22.10.2021 Komentář: Za drahou elektřinu může německá Energiewende.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/komentar-za-drahou-elektrinu-muze-nemecka-energiewende-178614#

22.10.2021 Rusko je připraveno bezprostředně po schválení provozu nového plynovodu Nord Stream 2 zvýšit dodávky plynu do Evropy, a to zhruba o deset procent. Ruský plynárenský gigant Gazprom by podle Putina mohl po získání povolení okamžitě zahájit dodatečné dodávky v objemu 17,5 miliardy metrů krychlových plynu ročně. Toto množství odpovídá zhruba deseti procentům loňských dodávek ruského plynu do Evropy a Turecka.

Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Nord Stream 2 nicméně čelí kritice ze strany Spojených států a některých evropských zemí, podle nichž chce Moskva tento plynovod využít jako geopolitickou zbraň ke zvýšení závislosti Evropské unie na Rusku.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4825312/putin-rusko-muze-po-schvaleni-plynovodu-nord-stream-2-okamzite-zvysit-dodavky.html 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového