George Soros

George Soros je předsedou představenstva společnosti Soros Fund Management a nadační sítě Open Society Foundations. Je průkopníkem odvětví hedžových fondů a autorem knih The Alchemy of Finance (Alchymie finančnictví), The New Paradigm for Financial Markets: The Credit Crisis of 2008 and What it Means (Nové paradigma pro finanční trhy: Úvěrová krize roku 2008 a co z ní plyne) a In Defense of Open Society (Na obranu otevřené společnosti).

V září 1992, kdy George Soros porazil Bank of England, se nepropadla jen britská libra. Následovala ji i italská lira a šlo o poslední z jejích četných devalvací 20. století. Vlastní investiční fond Quantum.

Právě kvůli podpoře lidskoprávních organizací a hnutí (a také pro svůj židovský původ) je George Soros trnem v oku neofašistů, ultrapravicových médií a autoritářských politiků typu Donalda Trumpa. Ten nazval Sorose - v nejlepší tradici rčení "zloděj křičí, chyťte zloděje" - podvodníkem.

15.8.2023 Nejznámější progresivní nadace na světě Open Society Foundations (OSF), kterou založil a platí americký miliardář narozený v Budapešti George Soros (93), minulý týden oznámila radikální změnu strategie, jejíž součástí je i významné omezení peněz směřujících do zemí Evropské unie.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/soros-eu-nadace-open-society-foundations-globalni-strategie.A230815_210331_ln_zahranici_lsva?

11.6.2023 Miliardář a finančník George Soros předává kontrolu nad svým rozsáhlým impériem sedmatřicetiletému synovi Alexandrovi. Řekl to v rozhovoru, který v neděli zveřejnil list The Wall Street Journal (WSJ).

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-soros-predava-kontrolu-nad-svym-imperiem-synovi-40434367#

21.2.2023 Soros: Ukrajině se na jaře otevírá příležitost k protiútoku. Vítězství by znamenalo rozpad ruského impéria.

Až do října Ukrajina na bitevním poli vítězila. Pak Rusko s pomocí Íránu začalo ve velkém měřítku používat bezpilotní letouny, jejichž cílem bylo připravit civilní obyvatelstvo o elektřinu, teplo a vodu a podlomit jeho morálku. Tím se Ukrajina dostala do defenzivy.
Dne 22. prosince odletěl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Washingtonu, aby situaci projednal s prezidentem Joem Bidenem. Shodli se na tom, že jediným způsobem, jak válku ukončit, je vyhrát ji. Biden však Zelenského upozornil, že jeho ochota k jednání má své meze. Třetí světové válce je třeba se vyhnout za každou cenu a je třeba zachovat evropskou podporu Ukrajině.
Země bývalého Sovětského svazu se nemohou dočkat, až budou Rusové na Ukrajině poraženi. Chtějí totiž prosadit svou nezávislost. Ukrajinské vítězství by mělo za následek rozpad ruského impéria. A Rusko by již nepředstavovalo hrozbu pro Evropu a svět. To by byla velká změna k lepšímu. Otevřeným společnostem by přinesla obrovskou úlevu a uzavřeným společnostem by způsobila obrovské problémy.
V Číně navíc už možná dochází k revoluci, přičemž většinu problémů si Si Ťin-pching zavinil sám. Hned na začátku své vlády začal špatně řídit ekonomiku, když se vydal cestou rušení úspěchů reformátora Teng Siao-pchinga, a později se jeho největší chybou stala politika nulové tolerance covidu. Touto politikou způsobil obyvatelům Číny obrovské strádání a přivedl je na pokraj otevřené vzpoury.
Současná situace naplňuje všechny předpoklady pro změnu režimu nebo revoluci. Je to však pouze začátek procesu, jehož důsledky budeme pociťovat ještě po delší dobu. V nejbližší době se Si pravděpodobně udrží u moci, protože má pevně pod kontrolou všechny nástroje represe. Jsem však přesvědčen, že Si nezůstane v úřadu doživotně, a dokud v něm bude, Čína se nestane dominantní vojenskou a politickou silou, o kterou Si usiluje.
https://archiv.hn.cz/c1-67174210-ukrajine-se-na-jare-otevira-prilezitost-k-protiutoku-dusledky-by-mohla-velmi-pocitit-i-cina

16.9.2022 Britská libra si dnes připomíná 30 let od "černé středy", kdy ji britská centrální banka nedokázala ubránit před tlakem spekulantů v čele s George Sorosem a Británie vystoupila z Evropského mechanismu směnných kurzů. I když kulisy se změnily, nachází se dnes libra opět pod tlakem. K dolaru je nejslabší za skoro čtyři desítky let a někteří se ptají, zda už nepřipomíná měny rozvíjejících se ekonomik.

Drama z 16. září 1992 bylo souběhem několika zátěžových událostí. Podobně jako nyní byla libra byla pod tlakem kroků centrálních bank v zahraničí, a když narostly pochybnosti, zda britské úřady dokážou kurz ukáznit, vyrazil trh do útoku. Britská centrální banka tehdy utratila miliardy z devizových rezerv, aby libru udržela uvnitř vytčeného intervalu, což bylo podmínkou pro setrvání ve směnném mechanismu, a horečnatě zvyšovala úrokové sazby (dvakrát během jediného dne), nakonec ale v pozdním odpoledni kapitulovala. Důsledky byly zásadní.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5146262/tricet-let-od-cerne-stredy-je-libra-opet-pod-tlakem.html

27.5.2022 Co mají diktátoři Putin a Si Ťin-pching společného? Oba vládnou pomocí zastrašování a oba se dopouštějí chyb. Od posledního výročního setkání Světového ekonomického fóra se dramaticky změnil běh dějin. Rusko vpadlo na Ukrajinu a Evropskou unií, která byla založena, aby bránila návratu války na kontinent, to otřáslo až do morku kostí. Do dřívějšího stavu se situace nevrátí, ani až ustanou boje, které nakonec ustat musí. Ruská invaze se dokonce může zvrtnout v začátek třetí světové války a naše civilizace ji nemusí přežít.

Invaze na Ukrajinu nepřišla jako blesk z čistého nebe. Během poslední půldekády či déle se svět rostoucí měrou ocital v zápase mezi dvěma diametrálně odlišnými systémy vládnutí: otevřenou a uzavřenou společností. Dovolte mi jejich rozdíly vymezit, jak nejjednodušeji dokážu.

V otevřené společnosti je úlohou státu chránit svobodu jednotlivce; v uzavřené společnosti je úlohou jednotlivce sloužit vládcům státu. Ostatní záležitosti týkající se celého lidstva - boj s pandemií a změnou klimatu, předcházení jaderné válce, údržba globálních institucí - musely oproti tomuto systémovému zápasu ustoupit do pozadí. Proto říkám, že naše civilizace možná nepřežije.

Do snah, které nazývám politickou filantropií, jsem se zapojil v 80. letech, kdy velká část světa strádala pod komunistickou vládou. Chtěl jsem pomoci lidem, kteří byli rozhořčeni a bojovali proti útlaku. V tehdejším sovětském impériu jsem v rychlém sledu zakládal jednu nadaci za druhou. Ukázalo se, že toto úsilí bylo úspěšnější, než jsem čekal.

Byly to vzrušující dny. Nadešly také současně s obdobím osobních finančních úspěchů, které mi umožnily rozšířit své roční dary ze tří milionů dolarů v roce 1984 na víc než 300 milionů dolarů tři roky nato.

Po teroristických útocích z 11. září 2001 se vlna obrátila proti otevřeným společnostem. Na vzestupu jsou teď represivní režimy a otevřené společnosti jsou v obklíčení. Největší hrozbu pro otevřené společnosti dnes představují Čína a Rusko. Dlouho a usilovně jsou hloubal, proč k tomuto posunu došlo. Část odpovědi se nachází v rychlém rozvoji digitálních technologií, zejména umělé inteligence.

Technologie s tesáky

Teoreticky by umělá inteligence měla být politicky neutrální: využitelná v dobrém i zlém. V praxi je účinek asymetrický. Umělé inteligenci se obzvlášť daří ve vývoji nástrojů ovládání, které pomáhají represivním režimům a ohrožují otevřené společnosti. Takové nástroje kontroly pomohl také legitimizovat covid-19, protože jsou opravdu užitečné při řešení pandemie.

Rychlý rozvoj umělé inteligence jde ruku v ruce se vzestupem velkých technologických firem a platforem sociálních médií. Tyto konglomeráty začaly okamžitě dominovat globální ekonomice a jejich dosah proniká do celého světa. Toto dění má dalekosáhlé důsledky. Vyostřilo už konflikt mezi Čínou a Spojenými státy. Čína proměnila své technologické platformy v národní šampiony. Spojené státy byly dosud zdráhavější, protože se obávají vlivu těchto technologií na svobodu jednotlivce.

Rozdílnost těchto přístupů vrhá nové světlo na střet mezi těmito dvěma systémy vládnutí. Takový vývoj by měl prospívat Číně prezidenta Si Ťin-pchinga, shromažďující osobní údaje s cílem sledovat a kontrolovat své občany agresivněji než kterákoli jiná země v dějinách. Jak ale vysvětlím, není tomu tak.

Putin a Si vytvářejí pár

Dovolte mi nejprve se obrátit k nedávným událostem, konkrétně ke schůzce mezi Siem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, která se uskutečnila 4. února na zahajovacím ceremoniálu zimní olympiády v Pekingu. Vydali dlouhé prohlášení oznamující, že spolupráce mezi nimi nemá "žádné meze". Putin informoval Siho o "speciální vojenské operaci" na Ukrajině, ale není jasné, jestli Simu řekl, že má na mysli totální invazi. Američtí a britští vojenští experti rozhodně svým čínským protějškům sdělili, co se chystá. Si souhlasil, ale požádal Putina, aby počkal, až skončí zimní olympijské hry.

Si se zase rozhodl uspořádat olympiádu navzdory výskytu vysoce nakažlivé varianty omikron, která se v Číně právě začínala šířit. Organizátoři zašli do krajností, aby pro sportovce vytvořili neprodyšnou bublinu a olympiáda proběhla bez zaškobrtnutí.

Jenže omikron se uchytil v komunitě, nejprve v Šanghaji, největším městě Číny a obchodním uzlu. Teď se šíří do zbytku země. Si přesto dodnes trvá na své politice nulového covidu, která už obyvatelům Šanghaje způsobila velké těžkosti, neboť místní tlačí do provizorních karanténních center, místo aby jim dovolila odbýt si karanténu doma. Obyvatelé Šanghaje už byli dotlačeni na pokraj otevřené vzpoury.

Mnohým tento zdánlivě iracionální přístup k pandemii nejde na rozum, ale já vám mohu předložit vysvětlení: Si zakrývá svou vinu. Nikdy čínskému lidu neřekl, že byli očkováni vakcínou, která byla vytvořena proti původní, wuchanské variantě nemoci, ale proti novým variantám poskytuje malou ochranu.

Si si nemůže dovolit se k tomu přiznat, protože se ocitá ve velice choulostivém okamžiku své kariéry. Jeho druhé funkční období končí letos na podzim a on chce být jmenován na bezprecedentní třetí období a nakonec se stát doživotním vládcem. Pečlivě zrežíroval proces, který by mu umožnil jeho životní ctižádost naplnit, a tomuto cíli je zapotřebí všechno podřídit.

Odolávání Rusku

Mezitím se podle plánu nevyvíjí ani Putinova "speciální vojenská operace". Očekával, že rusky hovořící obyvatelstvo Ukrajiny přivítá jeho armádu jako osvoboditele. Jeho vojáci si vezli slavnostní stejnokroje na vítěznou přehlídku.

Ukrajina ale naopak spustila nečekaně silný odpor a invazní ruské armádě, která byla špatně vybavená, špatně vedená a brzy ztrácela morálku, zasadila těžké rány. Spojené státy a Evropská unie se sešikovaly na podporu Ukrajiny a dodaly jí výzbroj. S jejich pomocí Ukrajina dokázala přemoci mnohem větší ruskou armádu v bitvě o Kyjev.

Putin si nemohl dovolit přijmout porážku, a tak změnil plány. Pověřil velením generála Vladimira Šamanova, známého krutostí při obléhání Grozného a pozdější surovostí operace, kterou prováděl v Sýrii, a přikázal mu zajistit nějaký úspěch do 9. května, kdy se v Rusku slaví Den vítězství.

Mnoho důvodů k oslavě ale Putin neměl. Šamanov soustředil úsilí na přístavní město Mariupol, kde dříve žilo 400 tisíc obyvatel. Proměnil jej v trosky, stejně jako kdysi Grozný, ale ukrajinští obránci dlouho vzdorovali.

Spěšné stažení od Kyjeva odhalilo zvěrstva, která Putinova armáda páchala na civilním obyvatelstvu v severních předměstích metropole. Tyto válečné zločiny jsou dobře zdokumentované a záběry civilistů zavražděných ruskými vojáky ve městech jako Buča vyvolaly široké mezinárodní pobouření. Jen v Rusku byl klid, jelikož tamní populace je ohledně Putinovy války držena v temnotě.

Invaze na Ukrajinu teď pro obránce země vstoupila do nové, náročnější fáze. Ukrajinská armáda musí bojovat v otevřeném terénu, kde je těžší překonávat početní převahu ruských sil.

Ukrajinci dělají, co mohou; provádějí protiútoky, a dokonce občas neohroženě pronikají na ruské území. Taková taktika má dodatečný přínos v tom, že ruské populaci dává možnost jasně vidět, co se skutečně děje.

Také Spojené státy dělají, co mohou, aby zúžily finanční nepoměr mezi Ruskem a Ukrajinou, naposledy alokací bezprecedentních 40 miliard dolarů na vojenskou a finanční pomoc ukrajinské vládě. Předvídat výsledek nedokážu, ale Ukrajina rozhodně má v bojích šanci.

Sjednocenější Evropa

Italský premiér Mario Draghi a další evropští lídři nedávno zašli ještě dál. Chtějí ruské invaze na Ukrajinu využít k prosazení silnější evropské integrace, aby se to, co teď dělá Putin, nemohlo už nikdy opakovat.

Bývalý italský premiér Enrico Letta, lídr strany Partito Democratico, předložil plán na částečnou federalizaci Evropy. Federální výseč by zahrnovala zahraniční věci, azylové záležitosti, energetiku, obranu a sociální a zdravotní politiky. Mnozí, včetně mě, naléhají, že na seznam je zapotřebí přidat potravinovou a klimatickou bezpečnost. U federálního jádra Evropy nebude mít žádný členský stát právo veta. V ostatních politických oblastech by členské státy mohly vstupovat do "koalic ochotných" nebo si jednoduše zachovat právo veta.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při významném rozšíření svého proevropského přístupu přednesl obhajobu důležitosti geografické expanze a nutnosti, aby se na ni EU připravovala. Nárok na členství v EU by měla získat nejen Ukrajina, ale i Moldavsko, Gruzie a země západního Balkánu. Rozpracovat podrobnosti bude vyžadovat čas, ale zdá se, že se Evropa posouvá správným směrem. Na invazi na Ukrajinu zareagovala s větší rychlostí, jednotou a razancí než kdykoli dřív v dějinách. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po váhavém začátku také našla silný proevropský hlas.

Zůstává ale přílišná závislost Evropy na ruských fosilních palivech, do značné míry v důsledku merkantilistických politik prosazovaných bývalou německou kancléřkou Angelou Merkelovou. S Ruskem uzavřela zvláštní dohody o dodávkách plynu a Čínu učinila největším obchodním partnerem Německa. Německo se stalo nejvýkonnější ekonomikou v Evropě, ale teď je za to nutné zaplatit vysokou cenu. Německé hospodářství je zapotřebí přeorientovat. A to bude trvat dlouho.

Německý kancléř Olaf Scholz byl zvolen, protože slíbil kontinuitu s politikami a stylem vládnutí Merkelové. Události jej ale přiměly od kontinuity ustoupit, což se nestalo snadno, protože musel prolomit některé posvátné tradice své vlastní sociálnědemokratické strany.

Co se však týče zachování evropské jednoty, Scholz se zřejmě nakonec vždy zachová správně. Pozastavil plynovod Nord Stream 2, vyčlenil sto miliard eur na obranu a poskytl zbraně Ukrajině, čím porušil dlouhotrvající tabu. Západní demokracie přitom obecněji zareagovaly na ruskou invazi na Ukrajinu s podobným odhodláním.

Despotické pohromy

Čím se dva diktátoři, Putin a Si, které teď váže spojenectví, mohou pochlubit? Mají mnoho společného. Vládnou pomocí zastrašování, a v důsledku toho se dopouštějí ohromujících chyb. Putin očekával, že bude na Ukrajině vítán jako osvoboditel; Si zase trvá na politice nulového covidu, kterou nelze udržet.

Putin zřejmě pochopil, že vpádem na Ukrajinu udělal strašlivou chybu, a teď si připravuje půdu pro vyjednávání o příměří. Jenže příměří je nedosažitelné, protože mu nelze důvěřovat. Putin by musel zahájit mírová jednání, což nikdy neudělá, protože by to bylo totéž jako se vzdát.

Situace je matoucí. Vojenskému odborníkovi, který se stavěl proti invazi, bylo dovoleno jít do ruské televize a informovat veřejnost, jak špatná je situace. Později přísahal věrnost Putinovi. Zajímavé je, že Si nadále Putina podporuje, ale už ne bezmezně.

Od toho se odvíjí vysvětlení, proč Si neuspěje. Dát Putinovi souhlas k zahájení neúspěšného útoku proti Ukrajině neposloužilo nejlépe čínským zájmům. Přestože by ve spojenectví s Ruskem měla být významnějším partnerem Čína, Siův nedostatek asertivity umožnil Putinovi, aby si toto postavení uzurpoval. Nejhrubší Siovou chybou ale bylo ještě zvýšit sázku na svou politiku nulového covidu.

Pokračující lockdowny mají katastrofální důsledky a od března tlačí čínskou ekonomiku do volného pádu. V dubnu se celostátní index dálniční logistiky, zachycující silniční přepravu zboží napříč Čínou, propadl na 70 procent úrovně z doby před rokem. V samotné Šanghaji se index dálniční logistiky propadl na 17 procent loňské hladiny. Vzhledem k tomu, že se nákladními automobily v Číně přepraví přes 80 procent veškerého přemisťovaného zboží, poukazují tato čísla bezmála na kolaps domácí komerční přepravy.

Kromě toho kompozitní index PMI Caixin, který ke sledování trendů v podnikání soukromého sektoru v Číně využívá data shromážděná zhruba od 400 společností, včetně obratu, nových zakázek, zaměstnanosti, zásob a cen, klesl na 37,2, z březnové hodnoty 43,9. Když je hodnota PMI pod 50, ekonomika se smršťuje. Strmě ubývající ekonomická aktivita Číny bude mít nutně globální důsledky, ale přípravy na ně jsou přinejmenším prozatím mizivé.

Tyto nepříznivé výsledky budou dál sílit, dokud Si nezmění kurz - což nikdy neudělá, protože nemůže přiznat chybu. Jelikož tato újma přijde ještě navrch k realitní krizi, bude tak velká, že postihne globální ekonomiku. Při poruchách v dodavatelských řetězcích se globální inflace snadno zvrtne v globální depresi.

Minimalizovat rizika

Dilema Západu v přístupu k Rusku je v tom, že čím slabší bude Putin, tím bude nevypočitatelnější. Členské státy EU tento tlak pociťují. Uvědomují si, že Putin nemusí čekat, než vyvinou alternativní zdroj energie, a může sám utáhnout plynové kohouty, dokud to bude skutečně bolet, jak už udělal Bulharsku, Polsku a Finsku.

Tyto obavy se odrážejí v programu REPowerEU, předloženém minulý týden. Obzvlášť nervózní je Scholz, kvůli zvláštním dohodám, které s Ruskem uzavřela Merkelová. Draghi je odvážnější, přestože italská plynová závislost je téměř stejně vysoká jako ta německá. Soudržnost Evropy projde náročnou zkouškou, ale bude-li dál jednat společně, mohlo by to posílit jak evropskou energetickou bezpečnost, tak vůdčí postavení kontinentu v boji proti změně klimatu.

A co Čína? Si má mnoho nepřátel. Nikdo si netroufá na něj přímo zaútočit, protože ovládá všechny nástroje sledování a represe. Je ale dobře známo, že rozbroje uvnitř komunistické strany se vyostřily tak, že nacházejí vyjádření v článcích, které si mohou přečíst obyčejní lidé.

Kvůli chybám, které Si udělal, nemusí navzdory očekáváním získat své vytoužené třetí období ve funkci. I pokud jej ale získá, politbyro mu nemusí dát volnost při výběru členů příštího politbyra. To by významně zmenšilo jeho moc a vliv i pravděpodobnost, že se stane doživotním vládcem.

Dokud zuří válka na Ukrajině, na druhé místo musel zatím ustoupit boj proti klimatu. Experti nám však říkají, že jsme ve skluzu a změna klimatu je na pokraji nevratnosti. To by mohlo přinést konec naší civilizace. Tato vyhlídka mě obzvlášť děsí. Většina z nás přijímá myšlenku, že jednou musíme zemřít, ale bereme za samozřejmé, že naše civilizace přežije.

Musíme proto mobilizovat všechny své zdroje, abychom válku přivedli k brzkému konci. Nejlepším a možná jediným způsobem, jak zachovat naši civilizaci, je porazit Putina. To je nejpodstatnější.

Z angličtiny přeložil David Daduč

George Soros, zakladatel a předseda nadační sítě Open Society Foundations, je autorem knih, nejnověji In Defense of Open Society (Public Affairs, 2019).

https://archiv.hn.cz/c1-67074360-co-maji-diktatori-putin-a-si-tin-pching-spolecneho-oba-vladnou-pomoci-zastrasovani-a-oba-se-dopousteji-chyb

24.5.2022 Ruská invaze na Ukrajinu může znamenat začátek třetí světové války. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu to řekl miliardář a filantrop maďarského původu George Soros. Nejlepším způsobem, jak zachovat svobodnou civilizaci, je podle něj porazit ruského prezidenta Vladimira Putina.

Soros označil válku na Ukrajině za součást širšího boje mezi otevřenými společnostmi, které se zakládají na respektu k lidským právům, transparentní veřejné správě a vládě práva, a uzavřenými společnostmi, jako je Čína či Rusko. Uzavřené společnosti jsou přitom podle Sorose na vzestupu.
Invaze byla možná začátkem třetí světové války a naše civilizace ji nemusí přežít," uvádí text Sorosova projevu, který zveřejnila jeho kancelář. "Nejlepší a možná jediný způsob, jak zachovat naši civilizaci, je co nejdříve porazit Putina. To je to nejdůležitější," dodal podle zveřejněného textu finančník. "Nemohu předvídat výsledek, ale Ukrajina má určitě šanci zvítězit,"
https://www.e15.cz/valka-na-ukrajine/ruska-invaze-na-ukrajinu-muze-byt-pocatkem-treti-svetove-valky-varuje-soros-1390345?

1.12.2020

O vhodnosti toho, aby Evropská unie vydala věčné dluhopisy, jsem už napsal mnoho. Dnes však navrhuji, že by tak měly učinit jednotlivé členské státy.
EU by právě teď vydat věčné dluhopisy nedokázala, protože členské státy jsou příliš nejednotné. Polsko a Maďarsko vetovaly příští rozpočet EU a fond na podporu zotavení z covidu-19 a takzvaná "šetrná pětka" (Rakousko, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko) má větší zájem šetřit peníze než přispět ke společnému dobru. Investoři věčné dluhopisy koupí jen od subjektu, u něhož budou věřit, že bude v předvídatelné budoucnosti existovat. To platilo pro Británii osmnáctého století (kdy vydala "konsolidované dluhopisy") a pro Spojené státy devatenáctého století (kdy konsolidovaly dluhy jednotlivých států). Pro EU to dnes bohužel neplatí.
Ukazuje se, že existuje snadný způsob jak veto překonat: využít takzvaného postupu posílené spolupráce. Formální podobu mu dala Lisabonská smlouva s výslovným záměrem vytvořit právní základ pro další integraci eurozóny, přesto za tím účelem nikdy využit nebyl. Jeho obrovskou výhodou je, že jej lze využít k fiskálním účelům. Podmnožina členských států si může stanovit rozpočet a dohodnout se na jeho financování - řekněme prostřednictvím společného dluhopisu.
V tomto bodě by se mohly velice hodit věčné dluhopisy. Emitovaly by je členské státy, jejichž setrvalou existenci by dlouhodobí investoři jako životní pojišťovny ochotně akceptovali.
Věčné dluhopisy nabízejí úžasnou výhodu v tom, že jistinu není nikdy nutné splatit; splatný je jen každoroční úrok. Diskontovaná současná hodnota budoucích splátek úroků časem klesá - bude se blížit nule, byť jí nikdy nedosáhne. Určitá suma finančních prostředků - řekněme aktuálně plánovaných 1,8 bilionu eur - by přinesla několikanásobně víc, kdyby jí bylo využito k vydání věčných dluhopisů, oproti těm běžným. To by do velké míry vyřešilo finanční problémy Evropy.
Kdyby věčné dluhopisy vydala jedna země, mělo by to tu přidanou výhodu, že by další evropské země viděly příklad hodný následování. Obzvlášť přitažlivými by věčné dluhopisy měla shledat šetrná pětka. Vždyť její členové rádi šetří peníze.
V Evropě je spousta neuspokojené poptávky po dlouhodobých dluhopisech ze strany pojišťoven a dalších dlouhodobých investorů. Zprvu budou možná za věčné dluhopisy požadovat přirážku, protože s tímto instrumentem nemají zkušenost. Jakmile se s ním ale obeznámí, přirážka se pravděpodobně vytratí.
Itálie nepatří k zemím, které mají to štěstí, že mohou vydat věčné dluhopisy na své jméno; jejich přínosy však potřebuje víc než ostatní. Itálie je přitom třetí největší ekonomikou EU - čím by EU byla bez ní?
Bylo by nádherným gestem solidarity, kdyby se země prodávající věčné dluhopisy na své jméno zaručily také za jejich emisi ze strany Itálie. Posílilo by to EU, a tedy i jim by to nepřímo prospělo. Nakonec by EU mohla růst dostatečně rychle na to, aby věčné dluhopisy vydala i na své jméno. To je meta, o jejíž dosažení stojí za to usilovat.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4554324/ucinna-odpoved-na-fiskalni-ochromeni-evropy-podle-george-sorose.html<br>

14.7.2020

Miliardář, investor a filantrop George Soros oznámil, že skrze svou nadaci Open Society Foundations poskytne až 220 milionů dolarů (tedy zhruba pět miliard korun) organizacím pracujícím na zlepšení podmínek v černošských komunitách. Tímto krokem si upevnil přední pozice mezi zastánci rasové spravedlnosti - a také svůj status hlavního terče pravicových konspiračních paranoiků. Většina z avizované částky bude rozdána formou pětiletých grantů pro organizace vedené černošskými lídry a usilující o "vytvoření a udržení posunu směrem k rasové rovnosti".
https://www.forbes.cz/pet-miliard-proti-rasismu-george-soros-pomuze-iniciativam-za-rasovou-spravedlnost/

22.5.2020

Evropská unie by nemusela přežít problémy způsobené současnou koronavirovou krizí, pokud těžce zasažené členské země, jako například Itálii, nepodpoří prostřednictvím vydávání věčných dluhopisů. Myslí si to americký miliardář a filantrop maďarského původu George Soros.
"Mimořádné okolnosti vyžadují mimořádná opatření. A věčné dluhopisy jsou právě takovým opatřením. V normální době by se o nich ani nemělo uvažovat. Pokud však o nich EU není schopna uvažovat nyní, nemusí být schopna přežít potíže, kterým v současnosti čelí
"Není to teoretická možnost; může to být tragická realita. Koronavirus a klimatické změny ohrožují nejen lidské životy, ale i přežití naší civilizace," dodal.
U věčných dluhopisů emitent nikdy nesplatí jistinu, trvale však jejich držitelům vyplácí úroky. EU by podle Sorose mohla peníze získané prodejem těchto dluhopisů poskytovat zemím v největší nouzi. "Většina peněz by směřovala do jižních zemí, protože ty byly zasaženy nejvíce
Soros také varoval, že ekonomika eurozóny se bude s dopady koronaviru potýkat déle, než se většina lidí domnívá. "Jedním z problémů je, že tento virus se rychle vyvíjí a mění způsob, jak útočí na lidské orgány. To výrazně zkomplikuje vývoj spolehlivé vakcíny

dříve

skeptik miliardář Soros a nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglit říkají že jen otázka času, než se nedokonalá unie vzdalujících se ekonomik nakonec rozpadne (buď se unie v průběhu času přiblíží, nebo se rozpadne)
ECB umožnila Itálii obsluhovat její dluhové zatížení ve výši 2,4 bilionu euro za přijatelnou cenu. Zatímco náklady na pojištění proti úpadku v březnu vzrostly na nejvyšší hodnotu od roku 2013, desetileté dluhopisy stále vynášejí méně než 2 %. V roce 2011 dosáhli vrcholu 7 %
podle údajů italské centrální banky drží zahraniční investoři v jejích dluhopisech více než 700 miliard eur, což je třetina všech. Jakýkoli problém by stačil na vyslání rázové vlny na globální finanční trhy a do oslabeného evropského bankovního systému.
spolu s Francií a Španělskem Itálie prosazuje blok pro společné půjčky proti opozici ze strany Německa, Nizozemska a Rakouska.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4405297/duch-italske-devalvace-z-roku-1992-se-vraci-aby-strasil-eurozonu.html