Prof. Miroslav Bárta, egyptolog

Miroslav Bárta vystudoval pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově a ve studiu egyptologie pokračoval na univerzitách v Praze a v Hamburku. V roce 2009 ho jmenovali profesorem pro obor egyptologie. Na základě studia dlouhých časových řad a srovnávacího studia vývoje civilizací formuloval teorii sedmi obecných zákonů, které vystihují podstatu vývoje každé komplexní civilizace, včetně té naší. Svou teorii formuloval v knize Civilisations: Collapse and Regeneration. Prof. Miroslav Bárta (25.12.1969) v roce 2019 obdržel jedno z nejvyšších tuzemských vědeckých ocenění Česká hlava. Je držitelem prestižních zahraničních ocenění, přednáší na univerzitách, ale také pro nadnárodní firmy či pro americkou armádu. Miroslav Bárta přednášel a přednáší na mnoha univerzitách (USA - Ivy League, Egypt a Súdán, Evropa, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland), pro české i nadnárodní korporace, OECD v Paříži, finanční ústavy a mnohé jiné. Spolupracuje s Generálním štábem armády ČR a pořádá semináře v Poslanecké sněmovně PČR. Je zakladatelem thinktanku Komplexní společnosti (www.komplexni-spolecnosti.cz). 

• Od roku 2019 prorektor Univerzity Karlovy, od roku 2022 už není prorektorem.
• Od cca roku 1991 začal jezdit do Egypta.
• Zabývá se srovnávacím studiem civilizací a adaptací člověka na změny přírodního prostředí.
  
• Specializuje se na srovnávací studium civilizací. Zabývá se také vztahem člověka a krajiny ve starověku, vývojem a kolapsem komplexních společností nebo archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého Zákona.
  
• Vede ceněné české výzkumy v Egyptě a Súdánu. 
  
• Člen Aspen institutu, s Olgou Menzelovou má syna.
• Dlouholetým snem je objevit v Abúsíru hrobku legendárního Imhotepa. 
  
• Mezi laickou veřejností se zviditelnil teoriemi o vývojových fázích, kolapsu a regeneraci civilizací. 
• Předsedá správní radě Institutu Equilibrium, který sdružuje akademiky celé řady oborů - od kybernetiky přes medicínu, biologii nebo management až po ekonomii a historii.  
• Obdivuje sira Winstona Leonard Spencer-Churchilla.
• V roce 2018 jsme dělali studii pro americkou armádu (má zájem vidět na dlouhých řadách z archeologie a přírodních věd, chtěli porozumět co se děje se společností, která kolabuje nebo roste) s Karlem Řehkou, Otou Foltýnem a Martinem Kovářem. (1:01:00) 15. listopadu 2022.
• 19. května 2021 mu vyšla kniha "Sedm zákonů" (vznikala několik roků a je postavená základech, které byli tvořeny 30 roků).  
  

Kontakt: https://www.miroslavbarta.cz/, miroslav.barta@gmail.com

Prof. Miroslav Bárta, názory, pohledy, teze:

31.3.2024 Egyptolog Miroslav Bárta: Mír za každou cenu zpravidla vede ke zničující válce.

https://www.forum24.cz/egyptolog-miroslav-barta-mir-za-kazdou-cenu-zpravidla-vede-ke-znicujici-valce?

29.1.2024 Prosincová střelba na Filozofické fakultě potvrdila, že se svět kolem nás mění. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl egyptolog Miroslav Bárta, který se dlouhodobě věnuje srovnávání vývoje jednotlivých civilizací. Podle něj je před západní společností zásadní skok, po kterém bude leccos jinak; možná lépe, možná hůře. Rozhodně se ale o sebe bude muset každý z nás postarat mnohem víc než dosud.

• Pár dětských psychologů a lékařů mi třeba nezávisle na sobě potvrdilo, že počet nezletilých, kteří v oblasti duševního zdraví potřebují odbornou péči, narůstá velmi strmě. I z toho poznáte, že bezproblémové období jako společnost opravdu nezažíváme. 
  
• Nezapomínejme navíc na to, že naši zemi tíží obrovský vnitřní dluh, který budeme muset dlouhé roky splácet. Česko dopustilo zásadní nakynutí problémů s lékařskou péčí, bezpečností, bytovým fondem, školstvím, nedostatečnou údržbou a rozvojem komunikačních sítí všeho druhu. Podobně zanedbaných oblastí by se našla jistě velmi dlouhá řada. A tyhle výdaje nás doženou. Každou vyspělou společnost charakterizuje vysoká rychlost přesouvání zdrojů, zboží, informací i osob. 
  
• Taky mám pocit, že směr vývoje není zrovna blahý. Je za tím souběh různých důvodů: selhávající společenská smlouva, ekonomické trable, krize leadershipu. Výsledkem je tak natlakovaná společnost, že stačí sebemenší spouštěč a dojde k velkým změnám. 
  
• Naše společnost je ve stavu, kdy ji dokáže vykolejit, či alespoň poškodit i naprostá maličkost. Třeba to, že se okrajové radikální proudy stanou populárními. Přesně takový proces sledujeme v Německu, v Maďarsku, na Slovensku. Je vlastně zázrak, že jsme i my nesklouzli do stejné reality, jaká teď panuje v Orbánově nebo Ficově vlasti. Zatím. Je fér uznat, že jsme z ekonomického pohledu měli lepší výchozí pozici. Jen jsme ji už možná promrhali… 
  
• Pořád v nás jsou dopady toho, že jsme se v roce 1938 nepostavili Hitlerovi. Že prezident Edvard Beneš utekl před Němci do ciziny, nechal nacistům svůj národ napospas. Odkázal nám tím do genetické výbavy rezignaci, poraženectví. A to nikomu při řešení velkých problémů neprospívá. 
  
• Benešovi skutečně je co vyčítat, tenkrát jsme určitě měli bojovat. Alespoň pár dnů, aby Hitler pocítil, že si tenhle národ stojí za svým. Nedávno jsem se vypravil do Brd, kde se nachází malé letiště, odkud Beneš z Československa utíkal. Ptal jsem se několika expertů na historii, zda je můj laický pohled na tuhle událost správný. A bez výjimky mi to potvrdili: Beneš tehdy utíkat neměl. Představte si, že by to samé udělal Zelenskyj. Kde by teď byla Ukrajina? To je přece těžko představitelné, že? 
  
• Neděláme nic pro to, aby tu vznikalo co nejvíce start-upů. Aby šikovní lidé neodcházeli do ciziny. Aby se jim i tady nabízely solidní podmínky. Možná to souvisí s tím, že ve vyspělých zemích západní Evropy nevolnictví vymizelo v průběhu 16. století, kdežto u nás až v roce 1781.
  
• Uvidíme, jak to celé dopadne. Pro nás i pro celou západní civilizaci. Před námi je každopádně nějaký skok. Může směřovat jak nahoru, tak dolů; myslitelné je obojí. Je to jen na nás. 
  
• https://cnn.iprima.cz/egyptolog-barta-stojime-na-rozhrani-budeme-se-muset-o-sebe-postarat-mnohem-vice-sami-423340?
  

14.8.2023  Osobnost Plus "Zřetelně nyní vidíme, co nám nešlo a co můžeme začít dělat mnohem lépe. A to je podstata vzestupu, pádu a regenerace civilizací," řekl muž, který ví, jak se rodí, rostou a upadají civilizace. Jsme podle něj společností, která je nyní v nezpochybnitelné krizi - v energetické krizi, v krizi společenské smlouvy, v krizi leadershipu.

• Od roku 1989 vzrostl HDP asi 7 x.
• Pan Kysilka by byl skvělý premiér, protože tvrdí, že kdyby se propustilo 80% úředníků, tak na výstupu jejich práce by se to nepoznalo.
• Každý lídr (má vizi) musí mít tři základní vlastnosti: má mít ducha (silná osobnost, autorita), morální sílu a schopnosti a dovednosti, aby ukázal, že to co dělá, děla skvěle.
• Lídrem byl třeba TGM, Václav Havel a žijící Henry Kissinger, Naill Ferguson (na rozhraní roku 2016 předpověděl útok Ruska na Ukrajinu).
• Elon Musk zásadně utváří 21. století. 
• Když vám bůh na jedné straně přidá, tak někde vám musí ubrat.
• Jedna u katastrof naší demokracie (je to nástroj) je, že k volbám chodí 50% voličů, pokulhává také vzdělanost naší populace. 50% voličů kašle na to, kdo nás bude reprezentovat ve veřejné sféře.
• Česká společnost je rozpolcená a vystresovaná (narostla skokově nervozita řidičů) - z důvodu růstu cen a geopolitické situace, také se už opět vyhrožuje covidem.
• V krizích se pozitivní lídři rodí (např. Zelenský) i formují a věřím, že takové lidi brzo uvidíme, nebo už jsou v našem veřejném prostoru. Válka na Ukrajině bude významně utlumena před volbami v USA, nikdo zde nechce řešit Ukrajinu v průběhu voleb. Je velmi realistický scénář, že Zelenský z velké politiky odejde.
• Systém když vzniká, tak se rodí z konfliktů (nejen z válek).

15.3.2023 Zažíváme další americké století. USA neoslabují ani omylem a Evropa by bez nich byla na lopatkách

• V oblasti geopolitiky se dožijeme významných překvapení, jak v zahraničí, tak v rámci USA.
• Vážím si Fareeda Rafiqa Zakarii (je to americký spisovatel a žurnalista indického původu, vystudoval universitu v Yale).
• Zdražení benzínu (o 100%) američané velice cítí. Velké množství zejména bohatých lidí se stěhuje ze západního na východní pobřeží (např. Florida, která je republikánská).
• Nevěřím na to, že byl Biden znovu zvolen.
• Čína a USA (mají vize) mají oproti Evropě (je to zde hodně o ideologiích a data sesbírat téměř neumíme) jednu obrovskou výhodu, jsou schopni, každá z jiných důvodů a jiným způsobem, sbírat a interpretovat relevantní data o tom, jak na tom jsou. Ani náš stát netuší, jak na tom je, protože data neumí sebrat. A to odlišuje země, které mají a nemají budoucnost. Země, která nedokáže sama sebe diagnostikovat na základě objektivních dat nemá budoucnost. A tak to bylo se všemi civilizacemi. USA, díky tomu že májí paralelní možnost sbírání dat na svém území a po celém světě, tak ani náhodou neustupuje ze své pozice a k tomu jí pomáhá přístup Číny, která v posledních letech nezastává úplně nejšťastnější řešení, ať už jde o Rusko, Tchaj-wan atd. Jedna z největších slabostí Číny jako říše středu, já to říkám roky a to je ta dlouhá časová řada, má ve svých genech to, že je centrem světa a to ostatní je jen periferie. A s tím souvisí i to, že pro ˇCínu je alfou a omegou její existence, naprostá homogenita toho vnitřního prostředí, čili říše středu. Kdykoliv se Čína nadechovala, nebo sahala po globální hegemonii, tak cukla, protože takový krok by pro ni znamenal obrovské narušení té homogenity. Pro ně je alfou a omegou, náboženským paradigmatem ta homogenita. USA v tom jak je otevřená a nebojí se nasávat různé vlivy, názory, představy, trendy atd., tak někdy samozřejmě udělá úkrok stranou, nebo chybu, ale obecně je to takový melting pod, který nemá konkurenci, pokud jde o jeho inspirativní sílu. 
• Jedno americké století je za nám a druhé před námi. Z těch možností, které tady jsou je to asi ta nejpřijatelnější, pokud se Evropa probere. 
• Jedním z velkých skutků, který jsem ocenil u Trumpa, byl, že přijel do Evropy a řekl: buď zvýšíte svůj podíl na zbrojení, nebo nemůžete počítat s tím, že Američani budou po vás pořád uklízet to, co vy si tady vymyslíte. 
• Amerika bezesporu hegemon se vším všudy i s těmi mnohými negativy. To prokazování respektu a díků je velice střídmé ze strany Evropy a kdyby USA významně nezasáhli do bojů na Ukrajině, tak už je dávno dobojováno. Bez USA by to bylo už dávno pryč a kdyby Američani neměli plán obnovy po roce 1945, tak tady nemáme demokracii takovou jak tady máme, EU a Rusové by dnes byli minimálně na Rýnu.
• https://www.youtube.com/watch?v=Xn9HAD-gQ7M
  

18.12.2022 V listopadu Netflix vydal osmidílnou sérii Starodávné apokalypsy (Ancient Apocalypse), ve které britský spisovatel Graham Hanckock cestuje po světě a předkládá divákům svůj alternativní pohled na lidskou historii. Pořad slaví u diváků velký úspěch, v mnoha zemích po celém světě se držel řadu dní v žebříčku top 10 nejsledovanějších pořadů a filmů Netflixu. Populární ale rozhodně není u archeologů. Hancock na archeologii či vědu obecně opakovaně útočí a tvrdí, že "mainstreamoví archeologové" záměrně přehlížejí a cenzurují jeho myšlenky.

• Stejně jako drtivá většina ostatních vědců Bárta Hancockovi vyčítá především absenci důkazů pro jeho tvrzení. Seriál Bárta označil za "upachtěný pokus nalézt vysvětlení tajné a ztracené civilizace", při kterém Hancock nejenže neukazuje důkazy, ale také překrucuje a nafukuje fakta a známé archeologické lokality prezentuje jako "přelomové objevy tajené před lidstvem tisíce let". 
  

• Co Hancock vlastně říká? Ve zkratce řečeno tvrdí, že ještě před koncem poslední doby ledové (cca 10 tisíc let před naším letopočtem) existovala vyspělá civilizace. Tu zničila obří potopa, která zároveň pohřbila i drtivou většinu důkazů o její existenci. Část lidí z této civilizace nicméně měla přežít a předat své vědomosti o architektuře, zemědělství, matematice, astronomii a dalších vědách tehdejším lovcům a sběračům. Právě díky tomu měly podle Hancocka vzniknout první známé civilizace. Starověká Mezopotámie, Egypt a další jsou tak podle Hancocka jen stínem mnohem dávnější a vyspělejší civilizace, která vzkvétala před velkou potopou. Hancock tuto myšlenku propaguje už desítky let a napsal o ní už několik knih.

• Bárta osobně moderoval Hancockovu debatu s archeologem Zahim Hawassem v egyptské Káhiře. Hancocka podle něj nikdo neumlčuje. Když ale spisovatel "pořád opakuje to samé bez jakékoliv reflexe vědeckých poznatků a dat", nemůže se podle Bárty nikdo divit, když vědci raději "věnují svou pozornost něčemu, co má smysl".

• Jako konkrétní příklad Hancockovy manipulace Bárta zmiňuje právě díl o Göbekli Tepe. Naleziště Hancock prezentuje jako důkaz, že se archeologové ve všem zmýlili a mýlí, protože v době vzniku této struktury z velkých kamenů "byli lidé podle archeologů" jen primitivní lovci a sběrači a civilizace měly vznikat až po vzniku zemědělství. Hancock tedy tvrdí, že podle pravidel archeologie by Göbekli Tepe nemělo existovat a vědci se i dosud tváří, že neexistuje. To je ale demagogie. Göbekli Tepe podle Bárty opravdu ukázalo, že "mnohé z našich dějin ještě neznáme" a prokázalo nové zjištění, že lidé byli schopni v dané době budovat struktury s několik metrů vysokými vápencovými sloupy. Tohle nikdo nepopírá. Archeologie nicméně za civilizaci považuje vyspělou společnost, která má kromě architektury i písmo, které se v Göbekli Tepe nenašlo, proto se zatím díky této lokalitě stáří prvních známých civilizací v učebnicích neposunulo.

• Za "důkazy", že Göbekli Tepe lidé postavili podle instrukcí vyslanců dávné civilizace, Hancock považuje třeba reliéfy zvířat v kamenech nebo orientaci chrámu podle hvězd. "Co by Hancock asi tak dělal s nálezy z Dolních Věstonic, které jsou staré více než 20 000 let a poukazují na výrobu primitivní keramiky a látek v době lovců mamutů?" okomentoval spisovatelův přístup k historii český egyptolog. Obratem Bárta přidal i vlastní vysvětlení výše zmiňované "záhadné" podobnosti architektury mezi vzdálenými kulturami. "Velkou roli v tom nepochybně hraje stejná povaha přírodních procesů a fenoménů - vynoření první pevniny po potopě, pyramidy imitující přírodní kopce (v egyptské poušti stovky případů), a tak bychom mohli pokračovat případ po případu," podotkl. Že "různé civilizace stavěly v různých historických dobách monumenty ve tvaru jehlanu, přičemž jeho funkce byla pokaždé trochu jiná" proto nechává Bártu "naprosto klidným". "Nemusím kvůli tomu hledat jakousi prastarou tajemnou civilizaci, co nikdy zřejmě neexistovala.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-historie-lidstva-zacala-jinak-hlasa-poburujici-dokument-a-je-to-trhak-221490#
  

11.12.2022 Miroslav Bárta - Vzestupy a pády civilizací | Neurazitelny.cz | Večery na FF UK

• Kolaps velkého impéria Velké Británie nastav v průběhu 10 roků, mezi roky 1945 -1955.
• Kolaps je jen skokovitá ztráta komplexity, kdy ten systém už nemá dál na to, aby existoval v té podobě v jaké je.
• 50 tiletý cyklus - Peter Turchin 1870 -1920 - 1970 -2020 (největší akumulace konfliktů ve společnosti) https://peterturchin.com/
• Zdroj energie: věk páry x ropa x ?? Zákon energetické determinace vidíme v přímém přenosu na energetické krizi.
• Od 16. století s příchodem Gutenbergova knihtisku všechny vědní obory prudce rostou ve svém vývoji v počtu objevů a inovací, protože lidé začali pokrok sdílet a nemuseli začínat od znovu.
• Povinnosti vymezují prostor, abychom svá práva.
• V roce 2018 jsme dělali studii pro americkou armádu (má zájem vidět na dlouhých řadách z archeologie a přírodních věd, chtěli porozumět co se děje se společností, která kolabuje nebo roste) s Karlem Řehkou (47), Otou Foltýnem a Martinem Kovářem. (1:01:00)
• Ing. Aleš Michl ukázal, že civilizace, které jsou na vyšší úrovni náročnosti, kompikovanosti, tak trvají mnohem kratší dobu, zatím co civilizace s nízkou komplexitou (Aboridžinci), přežívají desítky tisíc roků. Vyšší složitost vše urychluje, vyšší složitost je příjemná, ale současně křehká.
  
• Před skovou změnou se systém nejprve rozkolísá a zmenšují se období klidu v tom vývoji. Pokud víte že to tak funguje (zákon o skokové změně) tak můžete zmírnit jejich dopad. S pomocí 7 zákonů zániku civilizací se na tuto změnu připravit (dá se očekávat, že věci přichází) a tím můžeme zmenšit jejich negativní účinek.
• Doufám, že umělá inteligence nezpůsobí zánik naší civilizace a budou platit zákony robotiky tak jak byli formulovány před desítkami roků. Doufám, že robot nepůjde nikdy proti člověku.
• Baše civilizace se promění pod vlivem nějakých faktorů, možná už to je teď, možná v nějakou jinou, která bude na vyšší úrovni vývoje. Gaussova křivka je největší nepřítel pokroku.
• Stát by měl být štíhlý a výkonný a my nic z toho nemáme. 
• Má vliv velikost populace na její pád? Čím je nějaká společnost větší a heterogennější, tím je silnější, ale má větší náklady na zdroje, udržitelnost atd. Neexistuje na tuto otázku jednoduchá odpověď.
• Kolaps není hned za vrcholem civilizace, ale za vrcholem je nějaká krize, zaleží na tom, zda krize směřuje ke kolapsu, nebo se zastaví a půjde k dalšímu vrcholu. Jsme výjimečnou civilizací v tom pozitivním slova smyslu, technologicky, komunikačně, informačně i poznáním, tak věřím tomu, že budeme řešit jen ty krize a od nich půjdeme zase na nové vrcholy, nikoliv ke kolapsu a hlubokému propadu složitosti. 
• https://www.youtube.com/watch?v=g0l4rZEKR7Y
  

17.10.2022 Blíží se konec jedné epochy Ruska. Otázkou je, jakým směrem se bude dál ubírat, zamýšlí se egyptolog Bárta.

• V krizích se objevuje v lidech to nejlepší, kromě toho špatného. Lidé v sobě nachází leadership, dokážou nabídnout směr a strhnout lidi v tom dobrém.

• Potřebujeme politiky s vizí. Lidstvo se k planetě musí začít chovat jako hospodář, ne jako pán.

• Zánik Ruska si nikdo nemůže dovolit. Je tam minimálně 1700 jaderných hlavic a nikdo nechce, aby se polovina z nich rozkutálela po světě.
  

• Čím nás konce světa tak fascinují, když víme, že u toho nechceme být, ale strašně to potřebujeme vidět? První věc je, že si nemyslím, že by se blížil konce světa. To, co žijeme, je nelehká doba, která v sobě skrývá hodně příležitostí. Lidé se obecně svým způsobem rádi bojí, proto také chodí na různé horory. Vezměte si, jak úspěšné byly Čelisti od Spielberga. Pocit ohrožení v nás mobilizuje možná lepší schopnosti. Spoustě lidí to možná otevírá oči, že žijí úžasný život, že nejsou žádné šílenosti kolem nás, až na výjimky. 

• Necharakterizuje civilizaci před kolapsem i to, že už se nebojíme, nemáme autority a máme pocit, že jsme nesmrtelní? To je důležitá myšlenka. Protože když se člověk podívá, jak to s těmi krizemi bylo v minulosti, tak velmi snadno zjistí, že krize se nepřekonávají jenom technickým součtem toho, že máte lepší vybavení nebo víc zdrojů, ale mentálním nastavením - srdcem, jak se říká. Kdyby tohle neměli Britové na začátku druhé světové války, tak dneska mluví německy.

  Ať chceme nebo nechceme, tak společnosti stojí a padají s nějak myšlenkou, s nějakou vizí.

  Z dálnější minulosti mám rád případ lidí z lokality ve východním Turecku staré 12 tisíc let. Je to komplex několika svatyní, které lidé stavěli v době, kdy se vypnul Golfský proud a teploty klesly o pět až osm stupňů. A lidé místo toho, aby si udělali do písku excelovou tabulku a řekli, že místo dvou zajíců musí ulovit tři a mít více dřeva, tak začali stavět tyto svatyně. Zafungovala komunita, společenská smlouva, nějaká vize. Někdo musel tuto myšlenku prosadit. Tyto vertikální stonehenge spojovaly lidi s tím, co je přesahovalo. Jsem přesvědčený, že tahle pokora a vize je dokázala přes tu šílenou dobu dostat. A přežili.

• Dá se taková stavba jako Eifellova věž přirovnávat třeba k egyptským pyramidám? Myslím si, že ani moc ne. Samozřejmě mají leccos společného - ukazují, čeho je člověk schopen, jaké má zdroje, technologie. Nicméně dřív stavby měly mnohem významnější symbolický smysl. Měly demonstrovat to, že civilizace něčemu věří - že věří v nesmrtelnost, že věří v to, že i když samotné stavby nejsou ekonomicky přínosné, tak mají důležitou roli v oblasti budování společenské smlouvy. Samozřejmě mohla tam hrát roli i pýcha faraonů, z nichž každý chtěl větší a větší hrobku.

  A v případě těch dnešních věží a mrakodrapů, tak tam dominuje praktická stránka - vytěžit z toho, mít tam obchody. Někde po cestě se nám vytratila symbolická část. A možná je to jeden z důvodů, že dnes jsme společností, která hledá smysl. Ať chceme nebo nechceme, tak společnosti stojí a padají s nějak myšlenkou, s nějakou vizí.

• To, že naše civilizace jsou omezené v čase a prostoru a na začátku a konci stojí obvykle konflikt, mě nabádá k otázce, jestli bude současná válka na Ukrajině znamenat nějaký zásadní zlom ve vývoji naší civilizace? Otázka války je zajímavá. Před lety jsem psal projekt, který vyšel i knižně - Příběh civilizace. A tam jsem se zabýval do větší hloubky konflikty. Ukázalo se - k mému šoku, přestože jsem hrdým majitelem modré knížky -, že civilizace na začátku, když vznikají a začínají růst, stejně tak na konci, mají téměř vždycky konflikty... Na válce něco je. To je obecné konstatování, nejsem bojovník, válečník ani militarista. A teď ta Ukrajina - dopustil jsem se úsudku, že to může de facto znamenat konec Ruska, jak ho známe, které všechny své problémy takzvaně outsourcuje, aby odvrátilo pozornost lidí od toho, co se děje v zemi, od nelehké situace a tak dále. To je asi jeden aspekt, který bych si myslel, že hraje roli pro ruskou vládu a Putina samotného.

• Druhá věc je, že Putin se stylizuje do role Petra Velikého. A tyto aspekty dohromady mě vedou k laickému úsudku, že to může být konec epochy, jak Rusko známe. To neznamená jeho zánik, to si nikdo nemůže dovolit. Je tam minimálně 1700 jaderných hlavic a nikdo nechce, aby se polovina z nich rozkutálela po celém světě.  Ale myslím si, že budeme svědky, a nemusí to být dlouho, velikých proměn Ruska. Ale je otázka jakým směrem se bude ubírat.

• https://radiozurnal.rozhlas.cz/blizi-se-konec-jedne-epochy-ruska-otazkou-je-jakym-smerem-se-bude-dal-ubirat-8849355?

10.10.2022 Bárta: Volby ukazují, že většina občanské společnosti má negaci k veřejnému životu. To je šílené

• Demokracie vyžaduje, mimo jiné, zodpovědnost a určitý stupeň dosaženého povědomí o tom, co je občanská společnost a komunita. Nízká účast ve volbách není selhání demokracie, ale lidí. 
• Demokracie je výborný koncept a nemáme lepší. 
• I v USA přešli před drahnou dobou na to, že myšlenka takového kapitalismu jako si představujeme my (bez kontroly, regulací), je špatně a důsledkem toho byly jevy jako velké ropné kartely, které byly děleny americkým zákonem a příkladů je celá řada. Přišlo se i na to, že kapitalismus vyžaduje regulace a určitou formu dozoru a to vyžaduje určitou etickou úroveň. Není to bojiště, kde silnější vítězí.
  Základem kapitalismu je tržní prostředí, dosažení zisku a soukromé vlastnictví. Dnes ale nelze dohledat, kdo vlastní konkrétní firmu (anonymní akcie, akcie na doručitele, nadnárodní korporace atd.). 
• Velké myšlenky 20. století utržily zásadní rány ke své škodě. Nemůže všechno shodit ze stolu a vymýšlet něco nového. Jsem přesvědčen, že se svět změnil v důsledku posledních událostí (covid, ruskou agresi na Ukrajině), systém projde podstatnými změnami, například způsob zacházení s energetickými zdroji, nebo fungování společnosti jako takové.
  Jedna z věcí, která je nyní problémem je nárokovost společnosti (máme přes 90% mandatorních výdajů státu, před 100 roky to bylo pouze 10%) a to je neudržitelný systém.
• Já jsem z podstaty proti tomu, aby se uvažovalo o tom, jak vylepšovat společnost, jsem pro to, aby lidi mnohem více uvědomovali svoji zodpovědnost za to, že svět bude takový, jak k němu budou přistupovat a děsí mě, že většina občanské společnosti v České republice má naprostou negaci k veřejnému životu a uspořádání společnosti. To ty volby ukazují a to je šílené.
• Já jako příslušník euroatlantické civilizace si myslím, že nejvíce má našlápnuto ta naše (ať je to volný přístup k informacím, seberealizace, demokratické prostředí, světonázor, svobody), nevidím lepší prostředí. Ale to neznamená, že bychom neměli uvažovat o tom, co můžeme dělat podstatně lépe, anebo trochu lépe. 
• Cop bychom mohli dělat lépe, Jsou to šílené mandatorní výdaje, které jsou cestou do pekel. Je to také role elit (politické, technokomplex - lidé co sami vymýšlejí věci atd.), proto u nás nejsou. U nás i v Evropě jedeme v paradigmatu "čím více zákonů, tím více spravedlnosti a čím více regulací, tím více vynálezů", což je deviantní. Proto by Elon Musk u nás nikdy nevyletěl s jedinou raketou. V USA to bylo za 18 měsíců. Čím více vypisuje strategií, tím méně máme takovýchto firem, ani jedna z těch globálních firem není z Evropy.
• Pakliže většině lidí, kteří by měli mít odpovědnost, je to v naší zemi jedno, tak ta cesta, kterou máme před sebou je sakra dlouhá. Když se podíváme na zacházení s energiemi, na vizi České republiky, tak více jak 30 roků, po roce 1989, tak máme provozy, které jsou dvojnásobně energeticky náročné, než ve zbývající vyspělé západní Evropě. To se musí zásadně změnit a přesně v dobách krize přicházejí lidé, kteří mají tu kvalitu leadershipu a také se rodí nová technická řešení. Jsem optimista a ty události po covidu a 24.2.2022 lze chápat jako velkou mobilizaci toho, co tady je možné. Jsme země, která nemá zdroje, takže jediná cesta je využít chytrých lidí, nic jiného nemáme. 
• To že budeme vozit plyn z Kataru (LNG) je bezva na chvíli a dlouhodobě to také není řešení.
• Není jiná cesta, když chcete přijít do úrodné krajiny z hor, tam musíte projít vysoko položeným průsmykem obvykle, buď projdete, nebo ne a zmrznete. 
• Společnost bude zodpovědnější, čím bude lepší povědomí o tom, co je vlastně občanská společnost a čím bude obecněji obyvatelstvo vzděláno. Klíč je u nejmenších a nejmladších ve školách, nepléduji pro vysokoškolské diplomy pro 50 -80% populace (to je další deviace). Kvalitní vzdělání se neodráží ve vysokoškolském diplomu, ale v tom jak lidé uvažují o sobě, o světě, o své vlastní odpovědnosti. Demokracie vyžaduje, mimo jiné, obecně vyšší stav vzdělanosti ve společnosti. Systémové změny (politici musí být učeni, jak spravovat stát) jsou naprosto zásadní, aby fungovala společnost.
• https://www.youtube.com/watch?v=EqS2hb5mIEY
  

5.8.2022 Strach ze zimy, vyděšení z raketového nárůstu cen, zvyšování státního dluhu ohrožující budoucnost, bezradnost státu, rozpad společenské smlouvy. Dnešní realita by na člověka z nedávné minulosti působila jako scénář pro béčkový dystopický film. Je tedy namístě otázka, jestli jsme museli do této situace dospět a jestli se z ní vůbec můžeme vyhrabat.

• Ne, dospět jsme do téhle situace opravdu nemuseli," říká mi do telefonu muž, který má, dle mého, k problematice co říct více než jiní. Před šesti lety vyšla pod jeho vedením kniha Na rozhraní. Prakticky všechna rizika, která se nyní zhmotnila, jsou v ní precizně popsána. "Bohužel dochází prakticky ke všemu, před čím jsme tehdy varovali. Nikdo ze zodpovědných lidí neudělal nic, aby se to nestalo. Jsem, mírně řečeno, zklamán," říká onen muž - profesor egyptologie a specialista na civilizační cykly Miroslav Bárta.
  
•  Pokud jsme byli před šesti lety na rozhraní, kde se nacházíme teď? "Myslím, že jsme už překročili určitý práh, "vstupujeme do úplně nové doby. 
  
• Neznamená to, že nutně bude horší. Ale rozhodně bude úplně jiná, přestože se politici pokoušejí tvrdit, že za rok za dva budou staré časy zpátky. Nebudou. Ani náhodou." 
  
• Už v roce 2016 jsme říkali, a samozřejmě jsme nebyli jediní, ba ani první, že ten, kdo ovládá energetické zdroje, nás může zotročit. A přesně to nám teď ze strany Ruska hrozí. Stále mě udivuje, že máme k dispozici dlouhé časové řady ze všech civilizací, víme, jak věci se dějí, víme, jak jsou energie pro přežití kultur a civilizací klíčové, a přesto děláme stále stejné chyby. Sázka na plyn z Ruska byla naprosto naivní. 
  
• Naše závislost na Rusku byla skoro stoprocentní. A vybřednout z ní, pokud se to vůbec povede, nás bude také nejvíc stát."  
  
• Dalším problémem je, že jsme na rozdíl třeba od severských zemí nebo i Německa či Rakouska za poslední roky nepohnuli v podstatě s ničím, co by mohlo zvýšit odolnost společnosti vůči krizím. "Výkonnost státní správy je stále děsivá.  
  
• Stále nemáme ani kvalitní adresný sociální systém. Podívejte se, jak to vypadá s dávkou na bydlení, je to tak složité, že o ni řada lidí v nouzi ani nepožádá, a přitom se dávají peníze plošně i těm, kdo je nepotřebují. A ve zdravotnictví třeba pořád nemáme elektronickou kartu pacienta, řada úkonů se zbytečně duplikuje. To zakládá jen na vyšší dluhy a zbytečné konflikty pohlcující spoustu naší energie. 
  
• Ve srovnání s vyspělými zeměmi jsme dopadli, počítáno podle počtu mrtvých na počet obyvatel, skoro nejhůř. To musí mít důvod. A jedním z nich je podle mého absence skutečných lídrů a vyspělé státní správy. V Dánsku, Británii, ve Francii jste slyšeli lídry, jak vystupují a dodávají lidem optimismu, u nás se leda tak vyhrožovalo paragrafy. Není pak divu, že ve finále zkolabovalo to, co je pro fungování společnosti podstatné, tedy společenská smlouva. 
  
• Dějiny dvacátého století budiž poučením, že velké krize se nevyhrávají jen technologiemi a nařízeními, ale potřebujete i lidi, legitimní leadership. A ten nemáme."  
  
• ČNB dělá bez ohledu na následky, co může, aby udržela kurz koruny, tak aby mohli lidé odjet do Chorvatska, takže problém se odsunuje. Už dnes ale mají lidé problém splácet úvěry."
• Koncem roku tu bude velké množství nesplácení závazků a vrací do hry téma společenské atmosféry: "Pak se teprve ukáže, jak soudržní jako společnost jsme a jak vážně to s pomocí Ukrajincům myslíme."  
  
• Aby demokracie fungovala skutečně dobře jako například v severských zemích, které se na krizi připravit dokázaly, viz Dánsko či Švédsko, vyžaduje to vzdělanou společnost. Každý, kdo někdy učil, ví, že úroveň třídy nenastavují ti nejlepší, ale třetina nejslabších. A ve společnosti je to stejné. Pokud nebudeme mít nejslabší třetinu, nebo až polovinu společnosti na slušné úrovni, nemůžeme doufat, že budeme mít celkově vyspělou společnost a tím i vyspělou demokracii, která je předpokladem pro úspěšné řešení problémů." 
  
• Pokud nezajistíme dětem kvalitní přístup ke znalostem a vzdělání, nemůžeme čelit krizím, nemůžeme uspět.
• Vezměte si, že u nás je v exekuci devět set tisíc lidí. To není normální. Tomu žádný kolega ze západní Evropy, když mu to vyprávím, nevěří. Jak je možné, že tady stát dopustil, aby někdo, kdo dluží pár korun, přišel o střechu nad hlavou? Ano, je tady oddlužovací akce Milostivé léto, ale to je málo. 
• Na Západě do ní už dlouhá léta vstupují lidé z vědy, techniky, hi-techu, armády, start-upů a své znalosti dokážou využít ku prospěchu státu, můžou pomoci určit směr, kterým se stát a společnost může vyvíjet. To u nás bohužel není. U nás je zvykem každou novou tvář ostřelovat ze všech stran.
• Když se podíváme na scénu, která odstřelí na základě sotva podložených pochybností schopného vizionáře, například na podzim Věslava Michalika, a současně nemá sílu na to, aby se zbavila hypertoxického Andreje Babiše, těžko oponovat.   
  
• Vyhrabeme se z krize? "Pevně věřím, že se do podzimu něco pozitivního stane. Ale pokud bude válka pokračovat celou zimu, bude to obrovský problém. Při teoretickém analyzování vzestupů a pádů společností jsem si nedokázal představit, že něco takového budu žít, ale dnes už si dokážu docela živě představit i kolaps. Jak léta upozorňujeme, všechno stojí na energii. Když jdou náklady na získávání energií nahoru, můžeme to zvládnout díky úsporám a novým technologiím. Ale když vyletí nahoru opravdu skokově, podařit se to úplně nemusí."  
  
• Kdyby litr benzinu vystoupal na devadesát až sto korun, pak bych řekl, že to už nemusí být jen krize, ale kolaps. To samozřejmě neznamená, že vyhyneme, ale že s životní úrovní půjdeme skokově dolů. Bude menší výběr zboží, nebudeme jezdit dvakrát ročně na dovolenou, místo léčby zubů zaúřadují v našich ústech kleště. 
  
• Některé africké země jsou z 50 až 70 procent závislé na obilí z Ukrajiny. Pokud nepřijde, odkud ho vezmou? V těchto zemích může zavládnout nedostatek, hlad a lidé se dají do pohybu. Samozřejmě do Evropy. Najedou těch výzev může být tolik, že to svět nemusí úplně ustát. Jak říká kolega Kovář, 'všechny scénáře jsou rozepsané' 
• Nadcházející zima bude zřejmě studená a temná. Ale když se podíváme na dlouhé historické řady, vidíme v nich, že jsme si nikdy nežili tak dobře jako teď. A u vědomí toho bychom měli strázně několika měsíců překonat s dobrou myslí. Není to konec našeho světa a blahobytu, je to transformační období, které nás může posunout k lepšímu."  
  
• "Optimistická zpráva o překročení prahu je, že každá těžká krize je příležitostí. Odhaluje to, co v systému už nefunguje, a umožňuje najít lepší řešení. Nesporně máme šanci. Dějiny civilizací ukazují, že každá chyba řešení měla. I dnes jako vědec vím, že nástroje máme, stačilo by je používat. Krize je prostě chvíle, kdy můžeme odstranit to, co nefunguje, a nahradit to podstatně lepšími mechanismy."
• https://vikend.hn.cz/c1-67095640-prekrocili-jsme-prah-stare-casy-se-nevrati-a-pokud-bude-benzin-za-stovku-dojde-ke-kolapsu-rika-barta 
  

4.1.2022 Miroslav Bárta: Naše euroatlantická civilizace má znalosti, je různorodá, vyspělá a sexy

22.11.2021 Bárta: Strachem se lidi líp ovládají, ale epidemii tak nevyhrajeme. Kolaps můžeme poprvé zvládnout.

• Kolaps není pád, ale regenerace, nabírání nového dechu, přerod.

5.9.2021 Čeští archeologové v čele s Miroslavem Bártou uskutečnili v Egyptě úžasný objev. Našli pohřební komoru dosud neznámé královny Chentkaus III., manželky faraona Raneferefa, jenž vládl Egyptu v době 5. dynastie, to je zhruba před 4500 lety. Bárta ve vnitřních prostorách hrobky objevil také podivné hieroglyfy. Před čím varují?

Bárta uvnitř pohřební komory Chentkaus III. objevil také staroegyptské hieroglyfy, které mají varovat před hrozícím zhroucením civilizace a koncem světa. V Bártově prohlášení podle webu Moře zpráv stojí: "Bylo to zásadní období, kdy Stará říše začala čelit důležitým kritickým faktorům. Vzestup demokracie, příšerný dopad protekce, role zájmových skupin a změna klimatu, to vše hrálo roli v rozpadu staroegyptské říše. Bez dešťů a povodní nebyly ani sklizně, takže lidé neměli jak platit daně a bez nich neexistovaly dostatečné finanční prostředky k udržení ideologie a integrity říše." Profesor Bárta naznačuje, že současná klimatická krize, které svět čelí, může zapříčinit opakování historie.

Miroslav Bárta věří, že nás 4500 let starý text může poučit a pomoci nám najít nové přístupy a cesty, jak se vyhnout globálním katastrofám. Jak totiž víme, mnoho civilizací se zhroutilo kvůli špatnému vztahu s přírodou, zneužívání zdrojů a klimatické krizi.  

https://www.poznatsvet.cz/clanek/barta-pohrebni-komora-chentkause-iii-30000904.html?

22.6.2021 Miroslav Bárta 3. díl: Kdo má autoritu rozhodovat o tom, co je pravda, a co je fake news?

15.6.2021 Miroslav Bárta 2. díl: Lidé jsou vnitřně vyschlí a hledají duchovno, směr, jenž by jim dal naději

Martina: Jak formuluješ v jednom ze svých zákonů, tak to, co civilizaci přivedlo k jejímu růstu, je nakonec také příčinou jejího pádu, když to převyprávím. A stejné to může být i s rychlostí šíření myšlenek, protože tak, jako se po sociálních sítích šíří pragmatické, rozumné, na poznání založené a varující myšlenky, se ještě mnohem rychleji šíří mnohé jiné.

Miroslav Bárta: Bohužel.

Martina: Panikářské, hloupé, založené na pocitech strachu, nebo - a to nejčastěji, podivné ideologie. Myslíš, že se nakonec podaří technickou vyspělost, kterou máme, k tomu využít, protože je to prostě nastavení společnosti?

Miroslav Bárta: Ale to je přece na nás. My víme, že negativní, nebo vymyšlené informace, protože jsou atraktivnější, se šíří 3krát, 4krát rychleji, nebo jsou mnohem populárnější než informace, které jsou střízlivé, věcné, odpovídající realitě. A to proto, protože to lidé chtějí. Na tom je založen veškerý bulvár, což je jedna z velkých skvrn každé vyspělé společnosti, protože šíří nepravdy, krev, senzace, pomluvy, fotí se lidi z křoví, což jsme také před několika měsíci zažívali, a prodává se to lidem. Lidé jsou bohužel velmi často navedeni na takovouto trajektorii, nebo se z nějakého důvodu rozhodnou žít takovou trajektorii života, kdy místo svého vlastního života žijí životy cizích, a říkají si: "Hele, tenhle je v téhle destinaci. A tenhle měl říct tohle," a přitom to často vůbec není pravda.

V poslední době jsem byl nucen koukat do bulváru a úplně jsem žasnul, co to je za svět, kdy prostě bulvár přinese výcuc z nějakého děje seriálu, který večer běží, a lidi na to připravuje. Nebo se tam řeší věci, co se stane v dalším díle vymyšleného seriálu. A to jsem si říkal: "Koho to zajímá?" A když se člověk podívá na čísla čtenosti, tak vidí, že jsou obrovská, a mně úplně stojí rozum, že někdo vůbec potřebuje tyto informace mít, nebo konzumovat, prostě to kupovat.

Martina: Změnilo tě to ve tvé víře v adresáty, kterým určuješ své knihy, myšlenky a varování?

Miroslav Bárta: Ty jsi byla jedním z lidí, kteří říkali: "Tyto věci se nedají číst, nemůžeš to dát na jednu hromadu, a sepsat to nějak lidsky, pro lidi, aby si to mohli vzít do vlaku, nebo na záchod?" A tak původně těch 7 zákonů vznikalo. Když jsem začínal, tak jsem měl to štěstí, že jsem se dobře znal s Jirkou Menzelem. Seděli jsme v hospodě Na rozhraní v Dejvicích, mluvili o tomto záměru a on mi říkal: "Jestli to nemá příběh, tak se na to rovnou vykašli." A já jsem pochopil, že když tyto teorie chci odříkat lidem, tak to musí být pomocí nějakých příběhů, které pomůžou odlehčit to, co chci říct. Já, jako vědec, nemůžu říct: "Jedna paní povídala", ale musím tam mít argumenty, nějakou citaci, aby si to člověk mohl ověřit, ale příběhy jsou strašně důležité. Takže jeden z nich, abych to ilustroval, je o tom, jak jsme třeba v Súdánu nebyli schopni najmout dělníky, protože když přišli z vesničky, kde před chvílí zavedli elektřinu, jejich předák, jmenoval se Abdel Razek, se zeptal: "A proč tady máme pracovat?" A já, vyzbrojen naší západní mentalitou, jsem řekl: "Protože budete mít peníze. Já vám zaplatím." A to na súdánské poměry velice dobře. A ten Abdel Razek mi řekl: "Ale my na to, co potřebujeme, peníze máme. Nepotřebuju víc". A já jsem tam stál...

Lidé jsou vnitřně vyschlí a hledají duchovno, ideový směr, myšlenku, která jim dá naději, vizi, víru

Martina: To je téměř hippies historka.

Miroslav Bárta: Je rok 2009, ve vesničce, kde neexistoval obchod, protože všichni všechno měli vedle baráčku, vypěstovali si to, nebo vyrobili, a já jsem si říkal: "Co já s tím Abdel Razkem budu dělat?" Ale chci říct jinou věc, a zase se vracíme k fungování společnosti. Oba velmi dobře víme, ty ještě mnohem líp než já, že lidé jsou vnitřně vyschlí a hledají duševno. Hledají ho, nemusí to být zrovna oficiální náboženství, ale hledají nějaký ideový směr, nějakou myšlenku, která jim dá naději, vizi, víru, a tak dále. A my jsme jednou s kamarády jeli Západní pouští po oázách, a samozřejmě jsme spali venku ve spacácích. Přišla neděle, byl s námi duchovní, převor bosých karmelitánů Petr Glogar, a řekl: "Jdeme na kopec." Vylezli jsme na kopec, on tam našel plochý kámen, na něj položil svou posvátnou knihu, my jsme si sedli, vycházelo slunce, postupně jsme se zahřívali, protože celou noc byla hrozná zima, a on vyprávěl o věcech, které jsou nadčasové a mají smysl. A pro mě to bylo jeden z nejkrásnějších zážitků na dlouhou dobu. A myslím, že spousta lidí potřebuje toto duchovno, něco, co jim dá naději a víru. A když to nemají, tak končí u nekonečných šílených, deviantních seriálů.

Martina: V tobě toho vězí, viď?

Miroslav Bárta: Mně je hrozně líto, že tato společnost má na mnohem víc. Je mi líto, že společnost funguje takto.

Každý z nás zodpovídá za tuto planetu, nejen politik, ty, nebo já. Všichni mají nepsanou povinnost snažit se, v rámci svých možností, dělat svět lepší.

Martina: Vrátím se zpátky ke krizi. Říkal jsi, že lidé jsou vnitřně vyschlí, a hledají, to je ale situace a okamžik, kdy jsou nejsnadněji sveditelní na scestí. Takže následkem krize nemusí být jen prozření, ale naopak ještě větší zatmění, ještě větší scestí, a následný pád do ještě horší krize, nebo rovnou do celospolečenské katastrofy. Protože pak jsou lidé velmi přístupní i historií prověřené ideologii, i když z historie víme, že byla špatná. Podívejme se, jak lidé po druhé světové válce uvěřili komunismu, po tak obrovské krizi, a upnuli se k něčemu, že mohl nastat rok 1946, 1948, a tak dále. Tímto konstatováním formuluji otázku, jestli si myslíš, že to je věc, která nám velmi reálně hrozí, že nerozeznáme, kudy jít po krizi dál.

Miroslav Bárta: Já na to mám asi trochu jinou odpověď: Dokud budu dýchat, dokud budu tady, na tomto světě, tak právě s tím, o čem mluvíš, budu do posledního dechu bojovat. Do posledního dechu, protože máme děti, chceme jejich budoucnost. Každý z nás zodpovídáme za tuto planetu, ne jenom politik, ne jenom ty, nebo já, ale všichni za ni zodpovídají, a všichni mají nepsanou povinnost snažit se, v rámci svých možností, dělat svět lepší. A kdo to nedělá, tak si zaslouží opovržení.

Martina: Jenomže když čteš některé noviny, a některé ideologické fráze, tak tito lidé jsou přesvědčeni, že dělají svět lepší, že oni mají pravdu. A že když zakazují někomu jinému říkat své myšlenky a názory, nebo klást třeba jen dotazy, tak to dělají ve jménu dobra a pravdy.

Miroslav Bárta: A v tom už je argument, který vyvrací jejich úmysly, protože svět se lepším mimo jiné dělá tím, že naslouchám jiným, a beru v potaz jiné názory, pokud nejsou opravdu ultra radikální, extrémně levicové, nebo pravicové. Jde o schopnost naslouchat, ne bořit, ale budovat a naslouchat. To je naprosto elementární při vytváření lepšího světa, takže tito lidé se dají poznat hned od první věty.

Lidé mají sklon přijímat nabídky rychlého zařízení lepších zítřků, protože v nás je touha po tom, aby se všichni měli hezky a svět byl lepší

Martina: To je důležitý návod, díky za něj. Přišel jsi při studiu historie na to, čím to je, že napříč celými dějinami jsou lidé velmi ochotni přijmout i tu nejhorší ideologii, jenom když se trochu přebarví, a udělá se atraktivnější? Čím to je, že to pořád nedokážeme rozkrýt?

Miroslav Bárta: To je jedna z velkých otázek vědy, proč to takto dopadá. Když někdo přijde s tím, že nabídne lidem rychlý, lepší zítřek, a velmi často uspěje, tak konce jsou tragické. Ale je to něco v nás, a to něco de facto strašně hezkého a pozitivního, a to, že všichni lidi se chtějí mít hezky, chtějí alespoň na začátku lepší svět, lepší život pro své děti.

Když vezmete, abychom to ilustrovali příměrem, dítě do velkého jídelního koutku, kde je 10 restaurací, a máte tam nádhernou čokoládovnu se skvělými zmrzlinami a dorty, a pak tam je nějaká salatérie, tak dítě si podvědomě vybaví asi dort, nebo většina dětí. A takto je to i s námi, že zdánlivě atraktivní nabídky rychlého dosažení cíle nás vždy svedou k řešení, které nemusí být dlouhodobě lepší. Ale jak říkám, jeden z těch dvou paradoxů, Jevonsův historický paradox, ukazuje, že se nejsme schopni, přesto, že to víme, poučit z historie. A dnes, protože se o tom mluví čím dál víc, máme skvělou možnost, aby si větší počet lidí uvědomil, jak se říká: "Kdy, když ne teď? A kdo, když ne my?" A nyní jsme v tomto okamžiku.

Velkou výzvou dnešní doby je rozhodování, zda má být společnost řízena vertikálně, nebo horizontálně

Martina: Když říkáš, že teď jsme v tomto okamžiku, a zdůrazňuješ, že každý sám za sebe, tak přesto všechno asi naše snaha musí mít i hmatatelný výstup. Myslím třeba v tom, že se sešikujeme za někým, kdo pro nás toto pojmenuje, kdo bude tím člověkem, který se nás pokusí vést. Mimochodem, potřebujeme vedení? Je to nutné? Jarda Dušek by nám řekl, že asi ne. Proč bychom se měli seřazovat za někým, kdo nám řekne, že to ví líp, než my?

Miroslav Bárta: To je další velká výzva dnešní doby, vertikální způsob řízení, nebo rozhodování, versus horizontální. A já si taky skoro myslím, že Jarda Dušek je blízko pravdě. Nikdo z nás nemá absolutní pravdu, protože politik velmi často musí jednat podle toho, co lidé chtějí. Člověk, který má vize, lídr, je schopen lidi přesvědčit, i když začíná třeba z pozice, která je naprosto menšinová. Ale lídr, pokud ví, co chce, proč to chce, a je to myšleno dobře, to dokáže prosadit. Je rozdíl mezi lídrem a politikem, ale myslím, že lídr, který má vizi, a nedělá to proto, aby si zvětšil objem bankovního konta, nemá potřebu vést. Podle toho se také potom poznají, že tito lidé de facto mají nějaký cíl, třeba něco lidem osvětlit, a pak chtějí dělat svou práci.

A dnešní doba, vzniká o tom nespočet studií, je víc horizontální, a myslím, že v tom je velké pozitivum, ale také skrytá hrozba takového řízení, kdy čím dál víc lidí, nezávisle na tom kde žijí, se dává dohromady. Existuje krásný příklad z NASA, která se rozhodla dát jako experiment svých 10 největších problémů na svůj web, a vyzvala lidi na celém světě, aby se účastnili jejich řešení. Neřešili to tedy jenom absolventi Harvardu a MIT v USA, kteří na to měli desetileté školy. A ukázalo se, že to v mnoha oblastech přineslo obrovská pozitiva, protože třeba NASA mělo algoritmus na předvídání slunečních bouří, což je pro naši civilizaci naprosto zásadní, který umožňoval vidět šest hodin dopředu třeba se 70 procentní pravděpodobností. A někde, tuším v Británii, byl nějaký inženýr silnoproudař v důchodu, který udělal algoritmus, který to umožňoval třeba na 50 hodin dopředu, a to s 80 procentní pravděpodobností. Takže síla spojování lidí k řešení problémů je dnes díky tomu, že svět je propojen, netušená. A v tom taky spočívá jedna z velkých nadějí.

Martina: Říkáš, že bychom mohli sepsat, nebo že NASA sepsala své největší problémy. Jaké největší problémy, nad kterými bychom se měli opravdu všichni zamyslet, bys viděl ty? Co se kolem nás odehrává, co se děje, co se proměňuje, a my se pořád tváříme, že to buď nevidíme, nebo to naopak vyhodnocujeme tak, že to nikam nevede?

Miroslav Bárta: To je výzva. Zkusím to trošku obejít, ale dostanu se k tomu. Pro mě největší problémy představují fenomény, které popisuji v 7 zákonech, ať už to je legitimita, ať už to je společenská smlouva, udržitelný rozvoj, adaptace, smíření se s tím, že nic není lineární a že není možné, abychom se každý rok měli o dvě procenta líp, to prostě není možné. Takže já za sebe jsme to, čeho jsem byl schopen, už asi udělal, aspoň v tuto chvíli.

A pokud jde o problémy, tak jsem uvažoval, že bych dal nějaké věci takto na web, aby k tomu lidé psali. A asi by nebyl problém lidi vyzvat, aby definovali to, co ve svém životě považují za největší problém na cestě k lepšímu světu, a to pro ně samotné, pro jejich děti, nebo rodiče. A myslím, že tato cesta by mohla být velice zajímavá. Tím spíš, protože zase připravujeme velikou výstavu o energii a civilizaci. Takže bych si udělal malé explicitní promo.

Pokud nepochopíme, jak svět reálně funguje, a pokroutíme vztahy, tak budeme dělat strategická rozhodnutí, která nás přivedou do pekel (poznámka: to se může stát v případě leadershipu).

Martina: Dopřej si ho.

Miroslav Bárta: Seděli jsme s Danou Drábovou, která tam samozřejmě píše o jaderné energetice, a ta mi říkala - protože jeden text je o Fukušimě, o tom, co to znamená, jak to vlastně vzniklo, že za to nemohlo jádro, ale že to bylo selhání člověka, a to se fakt stalo - že ve Fukušimě poté, co došlo ke katastrofě, tak lidé z nejstarší generace se dobrovolně nechávali najímat, samozřejmě s potřebnými obleky, a tak dále, k pomocným čistícím pracím. A říkali: "My už jsme staří, ale chceme, aby to tady zase bylo krásné místo pro žití pro naše děti a vnuky." A to, musím říct, přesto, že se společenskou smlouvou zabývám roky, když mi tohle Dana říkala, tak jsem byl chvíli úplně bez dechu. Toto je konkrétní způsob, jak může fungovat společenská smlouva.

Ve sněmovně jsme dělali velký seminář na společenskou smlouvu, ty jsi to moderovala, a z politiků tam tehdy skoro nikdo nebyl, protože si všichni říkali: "Společenská smlouva? Co to je? K čemu to je? Potřebujeme to?" A dnes o tom mluví každý.

Martina: K čemu může vést to, že odmítáme některé věci nazývat pravými jmény? K čemu to ve společnosti povede? K tomu, že se společnost rozpůlí na ty, kteří to odmítají přijmout, ať už budu třeba hovořit o politické korektnosti, a ty kteří to chápou? Nebo to může celou společnost strhnout bokem? Uvedu příklady, abych byla konkrétní: Já nejsem schopná připustit a pochopit, že jeden druh rasismu je špatný, a jiný dobrý. Nejsem schopna pochopit, že se tvrdému omezování svobody slova říká boj za pravdu. Rozumíš mi? Co myslíš, že tyto jevy mohou ve společnosti napáchat?

Miroslav Bárta: Pokud společnost a lidi ztratí smysl pro realitu, tak se ocitají v tom, čemu se v psychologii říká Amesova místnost. To je místnost, kde všechny prvky, které ji tvoří, jsou reálné - jsou tam lidé, okna, zvířata, předměty, dveře, kliky, strop, televize, spousta předmětů. Ale vztahy mezi nimi - prostorové, velikostní - jsou tak pokroucené, že člověk neví, když se do Amesovy místnosti dívá, jestli pětileté dítě má být skutečně větší, než dospělý, jestli okno je menší než televize, jestli je kočka větší než doga. A může se snadno stát, že my ze světa vytvoříme Amesovu místnost, která bude svět reflektovat v naprosto pokroucených vztazích, i když tam budou kočky, psi, televize, lidé, hory, okna a všechno. A vůbec nepochopíme, jak svět reálně funguje. A na základě toho, že pokroutíme vztahy, budeme dělat strategická rozhodnutí, která nás přivedou do pekel, pokud nebudou odpovídat skutečné realitě, která je dána uspořádáním vesmíru, fyzikou, chemií, principy fungování člověka, a tak dále.

Martina: Vidíš už u nás reálné prvky, že se v této Amesově místnosti zabydlujeme?

Miroslav Bárta: Myslím, že tady jsou poměrně úspěšné pokusy tyto Amesovy místnosti stavět.

Martina: Patří do toho třeba i věčné diskuse o pohlavích, kolik jich tady máme, a jestli muž a žena tvoří rodinu, nebo jestli je to přežitek a zbytečnost?

Miroslav Bárta: Pokud někdo má svou představu, čím je, nebo čím chce být, tak je to úplně v pořádku. A měl by být tolerantní a nechat ostatní, aby také mohli být, a mohli deklarovat, čím chtějí být. Ale asi je na místě nedělat to militantně, nerozpoutávat války, ale být tolerantní, protože tento svět je místo pro všechny, až na nějaké úplné extrémy. Takže to je můj pohled na toto téma.

https://www.kupredudominulosti.cz/barta-miroslav-2d-lide-jsou-vnitrne-vyschli-a-hledaji-duchovno-ideovy-smer-jenz-by-jim-dal-nadeji-vizi-viru/

9.6.2021 "Krize nám nastavují zrcadlo, ukazují nám, co děláme špatně, což potom logicky selže, a otevírají nám tak spoustu oken, kterými můžeme vidět, jak bychom měli dělat tyto věci jinak,"

• Nyní vydal novou publikaci Sedm zákonů, která stanovuje pravidla, podle nichž se dá předvídat vývoj civilizací. "Kdyby to bylo tak jednoduché, život by byl bez větších obtíží, protože by se to dalo spočítat. Nikdy se nedá dopředu říct, co se stane, ale sedm zákonů je něco, co se objevuje v každé civilizaci a společnosti. Když se detekují, dá se říct, k čemu to může vést." Každá společnost se se svými úspěchy i neúspěchy vyrovnává jinak. 
• Jedním ze zákonů je zákon kolapsu a regenerace. Upozorňuje na to, že například i Egypt měl období, kdy rostl, upadal, ale i stagnoval. "Myslím, že nyní jsme rozhodně na vrcholu a další roky ukážou, jestli se nám povede dál růst. Bude záležet na tom, jestli budeme schopni nalézt objektivně levnou energii. Kolaps neznamená zánik, společnost ale narazí na strop svého růstu a začne se zjednodušovat, protože třeba nemá prostředky k růstu. 
  
• Dalším je například zákon skokové změny, podle kterého pozitivní změna přijde, ale nedochází k ní lineárně. "Když se podíváme tisíce let dozadu, tak to člověk - lidově řečeno - dal. Jedna teorie říká, že civilizace rostou na řešení problémů. Čím větší problémy, tím dojdeme dále," uvedl egyptolog. "Myslím, že nás čeká skoková změna, protože covid obnažil spoustu věcí, které minimálně v západním světě nefungují tak dobře, jak bychom chtěli.
  
• V minulosti ovlivnily vývoj civilizací také klimatické změny. "Člověk se k planetě Zemi chová různě, ale nesmíme zapomínat, že přírodní prostředí se mění, podobně jako všechno ostatní. Máme důkazy, že klima se skokově proměňovalo. Nyní se otepluje, ale nevíme, co se bude dít v kombinaci s tím, že dochází k oslabování Golfského proudu. Pokud se vypne Golfský proud, k čemuž už zhruba před 12 tisíci lety došlo, může dojít ke skokovému ochlazení o pět až osm stupňů Celsia během několika desítek let." 
  
• https://cnn.iprima.cz/egyptolog-civilizaci-ceka-kvuli-covidu-skokova-zmena-zpusobi-zanik-spolecnosti-27080?

8.6.2021 Miroslav Bárta 1. díl: Nacházíme se ve velké krizi - a pokud selžeme, může to být katastrofa

27.5.2021 Lidi se mají motivovat, ne strašit! - Miroslav Bárta na Hausbotu Petra Horkého

00:16 Máš radost, že jsi současnou situaci předvídal? 

01:04 Dopady Covidu teprve přijdou. 

03:36 Ztráta legitimity vládnoucích lidí je zřejmá. 

07:36 O přístupu naší země ke Covidu svědčí naše první příčka v žebříčku úmrtí. 

09:48 Jak se chovali leadeři při podobných událostech v minulosti? 

11:39 Co se ve společnostech dělo po těchto krizích? 

12:29 Jsme montovnou Evropy, kapitál zahr. firem u nás nezůstává. 

14:06 Další (nechorobové) problémy teprve přijdou. 

18:02 Lidi se mají motivovat, ne strašit. 

20:49 Já se z toho neposeru, ale mám zodpovědnost za děti a rodiče. 

21:46 V politice jsou lidé, kteří by se v normálním životě těžko uživili. 

23:59 Vidím kolem sebe nešťastné lidi. 

24:48 Kauza Vrbětice - to je takový bordel. 

25:36 Na čem se postavily civilizace, které byly na dně? 

29:04 Hledání viníka, nepřítele mimo vlastní kruhy.

• Jestli je něco jisté, kromě toho že jednou nastane blackout, tak to je, že přijdou další krize a mohou být mnohem horší. 
• Zbožštili jsme postavu odborníka specialisty od USA po Evropu, do vedení se dostávají technokrati, kteří třeba umí zvládat jeden problém, ale nejsou schopni toho širokého nadhledu a nedohlédnou důsledky realizovaných kroků. Typickým odrazem toho úzkoprsého technokratického pohledu, vyřešení jednoho problému za cenu způsobení dalších deseti je MESES (není tam jediný antropolog, sociolog), řeší se striktně technicky jen Covid. 
• O proti průměru EU u nás zbytečně zemřelo na milion obyvatel 1600 lidí navíc.
• Obvykle po velkých krizích (morová nákaza) docházelo k novému rozmachu a vždy to bylo způsobeno jiným mixem faktorů.
• Naší národní katastrofou je, že se odtud kapitál vylévá, mimo Česko putují stovky miliard ročně (jsme montovnou Evropy) a další naše katastrofa (nejdéle jsme drželi školní děti doma a jeho mnohem horší než nějaký kapitál) bohužel máme hodně problémů a můžeme růst hodně vysoko. Kapitálem každé země jsou děti a vzdělaní lidé (řemesla, lékaři, lídři).
• Ti co jsou příčetní, tak už mají on-line prostoru plné zuby. Komunikace bude zase normální lidská, člověk je společenský tvor. 
• Do budoucna, pokud nepřejdeme na model mezioborového řízení ve spolupráci s politiky (politik má přesvědčit lidí, i když to není hezké a bolí to, že je to potřeba udělat).... 
• Svět nebude virtuální, to by byl konec. 
• Naši politici a odborníci také neodolali vábení používat strach k tomu, aby lidi dělali o co jim řeknou. Lidí bychom měli motivovat k aktivnímu postoji, aby nerezignovali, aby byli schopni s odborníky vidět za horizont hrozných událostí, kterými jsme obklopování, tak je straší. Lidé se mají inspirovat a motivovat a v tomto ohledu jsme totálně selhali. 
• Jsme zodpovědní za své rodiče a děti. Domy se pečovatelskou péčí a domovy důchodců jsou polo-vyprázdněné.
• Do politiky se dnes dostávají lidí, kteří v občanském životě nic nedokázali (nejsou to mistři svého řemesla), nejsou to lidé, kteří by udělali něco, coby svým způsobem garantovalo, že jejich jméno bude žít dále i když odejdou z tohoto světa (my dva tuto ambici máme). Takže v police jsou lidi, kteří by se velice často neuživili a to je ta katastrofa, protože se těch pozic drží jak klíšťata (podle toho vypadá i spravování tohoto státu).  
• Kauza Vrbětice - to je takový bordel. Když náš premiér požádá partnery o podporu, tak řeknou, že nemají zájem. Něco nám to říká o tom, kam jsme to dotáhli (nespolehliví, nedůvěryhodní, nestabilní, malí, bezvýznamní). Aktuálně je problém, že nemáme být na co hrdí. 
  
• Každá společnost potřebuje vizi, ta nejde ze spodu a musí přijít lídr, (integrální, důvěryhodný, dokáže lidi zaujmout svými názory a dokáže změnit jejich myšlení, pokud si myslí něco jiného) který věří tomu, co říká, tak dokáže se společností pohnout. Když to lidé vidí, tak se také změní. 
• Každý stát, který má vysoké ambice, musí mít zdroje energie. Stát, který rezignuje na kontrolu a zabezpečení svých energetických zdrojů, tak se stává vazalem na jiném státě (akademik Sacharov). 
• Hledání nepřítele (viníka) vně je hluboká pravda, osvědčená a úsměvná metoda, PR manageři ji neustále používají a je to tak průhledné, že pokud by na tom společnost byla lépe, tak by se každý těm PR managerům (nenesou za nic odpovědnost a v zásadě poškodili tuto společnost v minulém a letošním roce) vysmál. Když děláte vědu, tak vždy hledáte chybu u sebe. Spousta duchovních nauk vychází z toho, že by se člověk posunul ve svém vývoji a vidění světa, tak musí začít sám u sebe.
• Měli bychom apelovat na lidi, že svět neřídí jen politici, ale do značné míry (nemůžeme ovlivnit všechno) jak to bude, záleží na nás, co chceme, co si necháme líbit, co jsme ochotni udělat nebo neudělat, jestli budeme rezignovat ,nebo ne. Každý člověk (většina) má zodpovědnost za své rodiče, kteří stárnou a za svoje děti, ta s tím sakra něco dělejme.  

10.3.2021

• Západ tlačí na zelenou revoluci v energetice, aby lidstvo nezničila globální změna klimatu. Egyptolog Miroslav Bárta říká, že by pomohlo omezení spotřeby. Výhodou naší doby je, že o tom můžeme přesvědčit celý svět. 
  
• Přebujelou ilustruje na letecké dopravě - kdysi byla pro velkou část lidí prakticky nedosažitelná, ale postupně zlevňovala, až se výlet do Milána na operu nebo za nákupy v New Yorku stal reálným požitkem. V konečném důsledku tedy platí, že čím víc se jakákoliv technologie rozšíří, tím více se s ní nakonec plýtvá - a tím víc zdrojů nakonec spotřebuje.
  
• Levná energie a způsob, jak s ní člověk zachází, jsou podle něj jednou z klíčových podmínek pro přežití naší civilizace. 
  
• Dokončil jsem velkou teorii, která mluví o sedmi zákonech civilizací, které zatím existovaly. Kniha vychází teď v květnu v nakladatelství JOTA v Brně. 
• Šestý zákon, který tam zmiňuji, je pojmenován jako Zákon energetické a technologické determinace. A říká, že vývoj každé společnosti a civilizace je determinován technologiemi a jinými zdroji energie. Bez objektivně levné energie nemůže společnost a civilizace ani růst, ani udržet svou komplexitu. Vypadá to hrozně vědecky, ale je to velmi jednoduché. 
  
• Žádný další krok ve vývoji dál se nedá udělat zadarmo, musíte na něj mít energii. Formy energie, které civilizace v různých stádiích svého vývoje a v různých časových obdobích používaly, determinovaly to, kam se ta civilizace dostala. Toto je jeden ze sedmi zákonů civilizace a platí samozřejmě i pro nás. Bez obrovského množství levné energie by nic takového jako je iPhone, internet nebo lety do kosmu prostě nemohly existovat.  
  
• My jsme v mnoha ohledech jiná civilizace než ty předchozí. Jsme první globální civilizace, jsme civilizace, která dokáže absolutizovat událost - něco se udá a je to během několika mikrosekund dostupné na celém světě. Energie jsou součástí toho příběhu. Jsme v situaci, kdy dokážeme, ne nekonečně, ale dlouhodobě, subvencovat formy energie, které třeba v tuto chvíli nejsou tak vydatné.
  
• Pro porovnání energetických zdrojů se používá charakteristika, které se říká ERoI (z ang. Energy Return On Investment - pozn. red.). Ukazuje, kolik jednotek musíte vynaložit na získání energie ve vztahu k počtu jednotek, které získáváte z té vyrobené energie. Typicky třeba u nejklasičtějšího fosilního zdroje, uhlí a ropy, ten poměr činil na začátku 20. století 1:100. Tzn. jeden dolar, vložený na získání určitého množství hmoty, vám vydělal sto dolarů. Dneska ale je ten poměr jen zhruba 1:30, u kvalitnějšího černého uhlí třeba 1:40. Ale u fotovoltaiky, o které se na konferenci bude také mluvit, tak tam je ten poměr třeba 1:10. U nukleární energie to může být třeba 1:20. 
  
• Dodnes platí, že nejvýhodnější způsob získávání energie je z vody, z přehrad, z řek. Tam je poměr ERoI  1: 80. Jedna vložená jednotka vám vydělá osmdesát jednotek. Bohužel v případě Česka máme řek málo, v tomto se nemáme kam rozvíjet. 
  
• Třeba u energie z větru je EroI asi 1:18. Ale když nefouká, tak nemáme žádnou větrnou energii. Když nesvítí slunce, nemáme fotovoltaickou energii. To je další aspekt. A další aspekt je pak ten, že třeba u fotovoltaiky se nezapočítávají vedlejší náklady, například recyklace panelů je v tuto chvíli neznámá. Těch aspektů je strašně moc. Hledání nových zdrojů, pokud možno obnovitelné energie, je určitě správnou cestou. Jsme ale někde úplně na začátku. 
  
• A objektivně platí z hlediska dlouhých časových řad, že jakákoliv forma energie, která se musí subvencovat, nedává smysl.
• Jevonsův paradox (čím je energie dostupnější a levnější, tím víc jí celkově spotřebováváme. Platí to i o pro jiné komodity, než je energie) a říká, že čím máme dokonalejší technologie, tím více máme tendenci plýtvat.  
  
• Myslím si, že v lidské mysli je to tak nastaveno, že pokud není člověk donucen, pokud nenastane opravdu hluboká krize, tak se spotřeby dobrovolně nevzdá. Na druhou stranu my jsme naprosto unikátní civilizací, v dobrém i zlém. 
  
• Pokud dosáhneme takové úrovně vzdělanosti, takového porozumění světu za každého jedince, třeba si řekneme: my to takhle už nechceme, protože naše děti by tím byly ohroženy. A budeme chtít společnost aktivně změnit. Tam je jediná cesta, kterou já vidím. Ne přes rozkazy, autoritativní rozhodnutí a pod rouškou pokut a trestů. Ale v občanské společnosti, která si to téma vezme nenásilnou formou za své právě proto, že si každý z nás uvědomí svoji vlastní zodpovědnost za to, co bude.
• Člověk k poškozování přírodního prostředí rozhodně značnou mírou přispívá. Produkcí CO2, produkcí obrovského množství odpadů. Ale zároveň je také řada důkazů, že přírodní prostředí přes to všechno, jak ho mrzačíme, má i svoji vlastní dynamiku a mění se ve vlnách. Možná jste zachytila informace o "vypínání" se Golfského proudu. Ale i to už máme za sebou, proběhlo to před 12 tisíci lety. Když se tehdy Golfský proud vypnul, nastal pokles teplot na severní polokouli o pět až osm stupňů. Takže etapa globálního oteplování může vést i k tomu, že se skokově ochladí. 
• Každá budoucnost se rodí z nějaké menšinové aktivity, menšinové myšlenky, která se nakonec prosadí. Ale je tady jedno nebezpečí. Když náš západní, severoatlantický civilizační okruh nepřesvědčí a nebude motivovat zbytek světa - tu jeho větší část - aby se choval obdobně, tak můžeme na nějaké světlé zítřky zapomenout. Protože skutečně jsme globální civilizací. A když selžeme, nebo se neprosadí myšlenky, které budou vést k udržitelnosti světa, tak se nám nebude vést dobře. Buď se to povede prosadit celoplanetárně, nebo selžeme.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/expert-na-pad-civilizaci-varuje-ztracime-zdroj-naseho-blahobytu-146301#
  

22.1.2021

• Celý svět má povědomí o tom, že Česko svádí urputný boj s pandemií. "My jsme známí tím, že jsme best in covid. 
  
• Archeologické naleziště Abúsír je ale podle Bárty obrovské a bude trvat celé 21. století, než jej čeští výzkumníci celé prohledají. 
  
• "V poušti je permanentní prach, stres, horko, velkou část dne stráví člověk v podzemí. Šest dní v týdnu se pracuje, sedmý den se dokupují zásoby, je to dost velká zátěž." 
  
• V dlouhých časových řadách je vždy něco, co spustí řetězový sled událostí. Ukáže čas, jestli to byla pandemie. Je namístě být opatrný, je to velký zátěžový test toho, jak naše společnost funguje.
  
• V naší zemi postrádám více laskavosti, u nás se více hrozí. Je to o politicích i dalších lidech veřejně činných. Musejí si uvědomit, že lidé vnímají, co dělají a říkají. Krize se nevyhrávají jen mozkem a technologií, ale i srdcem. A to mi u nás trochu chybí.
  
• https://cnn.iprima.cz/archeolog-ktery-hleda-imhotepa-svet-vi-ze-jsme-best-in-covid-v-egypte-se-nas-bali-17707
  

30.8.2020

• "Velké středověké morové rány v Evropě vesměs zatřásly s tehdejší společností a v důsledku vedly k jejímu růstu. To je šance i v době koronavirové krize, "pak je tu druhá možnost. A to, že se propadneme do zadluženého státu s velkým počtem nezaměstnaných lidí. Škrtnou se projekty, které by měly zásadní význam pro budoucnost země. A to může být spirála, která vede ke kolapsu".
  
• Rozhodující vliv na to, který scénář bude platit, podle něj budou mít elity. I pro ně má Bárta radu, příznačně vypůjčenou z historie: "Antické moudro říká: Jen takové společnosti se bude dobře dařit, ve které staří muži sázejí stromy, o nichž vědí, že v jejich stínu už nebudou odpočívat." 
  
• Kairsua, to byl mudrc uctívaný Egypťany jako jeden z myslitelů jejich civilizace a k jeho odkazu existují písemné zmínky i tisíc let po jeho smrti. Ten člověk byl na úrovni prvního stavitele pyramidy Imhotepa a my teď víme, jak vypadalo místo jeho posledního odpočinku 
  
•  Covid se rozšířil tak prudce po celém světě kvůli, řekněme, až labužnickým návykům části dnešní globální společnosti. 
  
• První zaznamenaná epidemie spadá do doby Amenhotepa III. v Nové říši, což byl otec Achnatona, náboženského reformátora. Egypťané udělali intuitivně totéž, co se dělalo ve středověku, co dělali Britové v dobách londýnského moru a co se děje i dneska, tedy izolace lidí nebo míst, kde se nemoc vyskytovala nejvíc. 
  
• Justiniánský mor z pozdní antiky byla strašná rána, při které podle některých odhadů zemřela polovina obyvatelstva Evropy. Nebo velký londýnský mor v 17. století. Tehdy mu padla za oběť desetina obyvatelstva města. To je, jako by v dnešní Praze zemřelo 120 tisíc lidí.  
  
• Silná epidemie nebyla příčinou pádu civilizací. Zřejmě jen u amerických indiánských společností, když tam vtrhli Evropané a zavlekli tam neštovice a další nemoci. To byla rána, která zásadně podlomila existenci tamních civilizací. Naopak velké středověké morové rány v Evropě vesměs zatřásly s tehdejší společností a v důsledku vedly k jejímu růstu. Došlo například k poklesu cen nemovitostí a naopak k růstu ceny práce, takže lidé měli vyšší příjmy. Ta mince nemá jen tu jednu odvrácenou stranu.
  
• Abychom zvrátili trend v rámci řešení covidu potřebuje skutečné vůdce, kteří umí krize řešit a společnost z nich vyvést. Každá krize, a tou je i covid, nám ukazuje, co neumíme a na co jsme zapomněli (např. proč si platíme stát z našich daní). A tím se můžeme posunout dál. Ale samozřejmě, že je tu vždy hrozba, že to bude vůdcovství hitlerovského typu, kterého se samozřejmě bojíme.
  
• V roce 2019 jsme na škále 1 až 10 byli někde mezi šestkou a osmičkou na cestě ke kolapsu naší civilizace. V roce 2020 (srpen) jsme přibližně 7 až 8. Kolaps není zánik, není rozpad. Je to hluboká krize, kdy dosavadní systém nemá zdroje, aby se udržel. Ale to neznamená, že naše společnost zanikne, že všichni vymřeme. Může se ale stát, že kvalita našeho života se skokově sníží. 
  
• Civilizace stojí a padá na tom, když lidé pracují, tak odvádějí daně. Z těch pak platíme to, o čem jsem už mluvil: školství, zdravotnictví a tak dále. A když naopak nebudou daně, tak tu těžko bude nějaký blahobyt. 
  
• Nejen naše společnost, ale obecně svět má několik vlekoucích se krizí. Třeba to, jak působí globalizace na trh práce a nikdo tomu nevěnuje příliš pozornosti. Vezměte si problémy německých firem ve Spojených státech s praním peněz či podvody. To nebyly omyly nebo přešlapy. K tomu se přidává vyprázdněnost ideologií. Ať už je to víra v kapitalismus, nebo socialismus.   Plus elity v podstatě vůbec neřešily krizi z roku 2008, jen ji přežily a odsunuly. To vše doprovázené nárůstem byrokracie, notabene nefunkční.
  
• Klimatické změny: Golfský proud je totiž něco jako horké kafe. Ale tím přibývajícím se ledem se z něj postupně stane ledová káva, která je tak studená, že se to nedá pít. A co se stane, když vychladne teplý Golfský proud? Vypne se. I to je možný scénář známý z minulosti. V Evropě spadnou teploty o pět až sedm stupňů. Přesně to se stalo před nějakými 12 tisíci lety, Golfský proud se vypnul během padesáti let. To je dost rychlý proces. A pak můžeme mít problémy.
• Ale právě v tom vidím jistý pozitivní přínos covidu, že se ten rozkolísaný systém zatřásl ve chvíli, kdy se s tím vším dá něco dělat. A protože jsem věčný optimista, tak věřím, že to zvládneme. Protože dějiny ukazují, že jsme to vždycky zvládli. Otázka jen je, za jakou cenu to nakonec bude.  

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/padne-nase-civilizace-s-koronavirem-scenare-jsou-rozepsane-dva-rika-vedec-117515#

Dříve:

• Mezi pády minulých civilizací a prohlubující se krizí západního světa vidí mnohé paralely.

• Pozoruji prvky plíživé krize, ale nikomu to nevnucuji. Lidé to moc slyšet nechtějí. Nehodí se to do mainstreamu. Společnost, která kolabuje, si toho vůbec nemusí být vědoma. Ten proces trvá dlouho, ale spouštěčem může být něco docela bezvýznamného. Navíc věřím, že svou budoucnost máme ještě ve svých rukou. 
  
• např. každá civilizace, která spotřebovává stále více energie jen na své zachování místo toho, aby rostla a hledala nové formy energie, jež jí umožní další růst, dojde i vzhledem k dalším faktorům do fáze kolapsu. Skokově se pak musí zjednodušit.
• Kolaps totiž ve společnosti obvykle neznamená zánik nebo vymření, ale to, že společnost může ztratit svou energii (kolaps není zánik, ale přeměna, která je očistná).
  
• Vzestup a krize jsou dvě strany jedné mince. Sedm zákonů poskytuje nástroj, abychom mohli krizi zčásti předcházet a připravit se na ni. 
• Zkoumáním starých civilizací se totiž ukazuje, že skutečně platí tvrzení o tom, že se dějiny v určitých strukturách opakují a člověk je ve své podstatě po staletí stejný. "Profesor Bárta například toto poznávání dovedl ke studiu a srovnávání s jinými civilizacemi, ke zkoumání jejich vzniku, vývoje, úpadku i regenerace. 
  
• Jeden ze základních principů teorie přerušovaných rovnováh říká, že ke změnám nedochází lineárně, darwinisticky nebo evolučně, ale skokově (podobně jako v roce 1989). 
  
• Skokové změny: v Egyptě se právě tehdy poměry skokovitě proměnily: "Během vlády jediného panovníka se moc ve státě rozdrolila mezi krále a mocné rodiny. To bylo nevídané, do té doby ovládali nejvyšší státní úřady výhradně členové královské rodiny, a to včetně úřadu vezíra, dnes bychom řekli premiéra."
• Náboženství vždy hrálo zásadní roli, protože nějakým způsobem lidem předkládalo principy chování - viz třeba biblické Desatero. Víra nás učí pokoře a sebekázni a také si díky ní uvědomujeme, že máme nejen práva, ale také povinnosti a ty musíme plnit - vůči sobě, vůči svým bližním, vůči komunitě, ve které se pohybujeme, i vůči státu.
• Co je naším největším nepřítelem (Rusko, Čína, Islám)? Největším nepřítelem jsme my sami sobě.
• Čína vždy, když dosáhla určitého vývojového vrcholu, tak se zavřela. jde o zajímavý projev sebezáchovy - uzavřít se, stáhnout se do sebe a pohlídat si vlastní integritu... (nemusíme to napodobovat, ale může nám to být inspirací).
  
• Dalším příkladem z historie může být sedmiletý cyklus, v Bibli se píše o střídání sedmi let hojnosti a sedmi let hladu.
• Sociální sítě jsou zničující jako užívání drog. 
• Přírodní prostředí má jednu vlastnost na kterou se zapomíná: nevyvíjí se lineárně, ale také ve skocích podobně jako civilizace a jsou tam určité periody (např. Bondův cyklus, jednou za 1000 roků se klima zásadně mění).

Příběhy začátků a konců civilizací, informační manipulace i oprátky od kolegů (28.3.2020)

• Skoková proměna probíhá v řádu týdnů (v Česku v roce 1989, Arabské jako 2011, Francouzské jaro), skokové změny - během deseti dnů se nám změnil život (koronavirus), obchody jsou zatím zásobované.
• Co je hnacím motorem, co nás táhne k zemi? Přístup k informacím (od tisku knih a Gutenberga) - raketový vzestup věd, hodnota informace - je doba postfaktická, klesá role odborníků, to je moment dochází ke krizi poznání (záměna informace za poznání, ke kterému se dospívá), dochází k informační válce (to je Herakleitův zákon v praxi).
• V roce 2200 př.n.l byly zdrojem energie nilské záplavy (zemědělská produkce, daně, v této době došlo k velkému výpadku v záplavách nebyla úroda, daně atd. - ze dne na den se to zhroutilo). 
• Ztratili jsme pokoru, veřejný prostor zmanipuluje jakoukoliv myšlenku.
• Klimatické změny - obávám se, že se vše zmedializuje, zpolitizuje a udělá se z toho obchodní plán, obávám se, že nezvládneme řízení naší krajiny, která je dlouhodobě v šíleném stavu (hlavní je ekonomický profit, bez ohledu na důsledky).
• Virová krize by mohla otřást naším vnímáním světa kolem nás.
• Základ úspěšnosti každé civilizace nespočívá v ekonomických výsledcích, ale v tom jak funguje společnost, jestli má vize, jaké má vedení a jak dlouhodobě vidí svůj svět.
• Naše civilizace se vymyká, má technologie, poznání (ne informace) abychom tuto krizi zvládli a mohli projít vývojovým filtrem.

Zažíváme zásadní proměnu společnosti, restart lidství, ale i úplné selhání EU (25.3.2020

• Dnes jsme dočasně uvěznění, nemůžeme cestovat - svět se ze dne na den změnil (skokovitá proměna společnosti, která se již nevrátí do původního stavu).

Kolaps (není zánik) i vývoj civilizace ještě můžeme ovlivnit (6.12.2019)

Kolaps znamená zhroucení systému (civilizace žije dále, má podstatně méně zdrojů energie, potravin atd.) nikoliv její zánik, transformací civilizace myslíme zjednodušení systému (odstraní se složité nefunkční části systému) a systém se restartuje (dějinách Egypta i Číny došlo opakovaně ke kolapsům) a nadechne k novému cyklu.

• Implicitní právo (soubor zvyklostí, standardů a postupů chování, které nikde nejsou kodifikovány, ale každý je zná a každý je respektuje) je základem každé společnosti, my jsme ale vytvořili společnost, kde to, co není napsáno, neexistuje a nemá hodnotu (nemusí být kanonizovány textem, a přesto jsou každému srozumitelné). Hodnoty a nekanonizované textem jsou pojivem a hodnotami každé společnosti. 
• Texty, které mají sloužit běžnému občanovi k tomu, aby pochopil míru svých povinností a práv a věděl, co smí a co nesmí, by měly být psány tak, aby je většina lidí mohla pochopit. 
  
• Čím více zákonů, tím méně práva. Normativnost a nákladovost obslužnosti našeho právního systému je taková, že pro mě jako pro laika je na samé hranici udržitelnosti.  
  
• Právní systém je nepřehledný, řada nařízení jde proti sobě. Společnost spotřebovává stále více energie na svojí vlastní obslužnost a ne na to, aby dále rostla. Místo vizí a ambicí vytvořit funkční efektivní systém, si jen neustále kryjeme záda. 
  
• Vršit zákon na zákon, bez ohledu na to, kolik to stojí a co to dělá s etikou společnosti, je dlouhodobě devastující. 
  
• Jedině archeologie a historie může totiž civilizace zkoumat od jejich vzniku, přes vrchol, krizi, transformaci a nový vzestup, to žádná jiná věda nemůže, proto říkám, že to je strategická věda tohoto století - směřuje k tomu, že je archeologie ve své podstatě velmi politická.
  
• Vytvořil se prostor pro celoplanetární transformaci civilizace?

• Nedostatek lídrů je dán svázaností společnosti, vše uzpůsobit předpisům a normám, místo toho, abychom nechali lidi vyrůstat na řešení problémů.
• Při kolapsu společnost ztrácí komplexitu (různorodost), kolaps není zánik ani vymření, je to pouze snížení složitosti systému, který (kapři si svůj rybník nevypustí) se musí zbavit nefunkčních částí, které blokují jeho regeneraci a další vzestup.
• Nyní jsme v Západní Evropě na rozhraní, kdy se problémy nahromadily a hrozí, že ztratíme svoji komplexitu (zdražují se zdroje energie, nedostatek leader shipu, krize společenské smlouvy a ztráta vizí), to vše způsobuje, že se můžeme skokově dostat do velkých problémů.
• Pro regeneraci Evropy je vhodná systémová změna a by se systém zjednodušil komplikovaný systém (vidím problémy, ale nemám řešení).
• Elektromobilita (připomíná mě ideologii, protože nepřipouští debatu) má spoustu ALE (nejsou ekologické, jsou součástí mixu automobilového trhu, jsou nedostupné pro spoustu lidí, nevyřešený problém recyklace baterií a ekologická zátěž).
• více

Nikdy to není pravidlo stříbrné kulky, nikdy to není jeden faktor. Vždy je to souhra více procesů, které vedou k pádu civilizace.

1. První zákon říká, že každá civilizace je definována (omezená) v čase a v prostoru, na  začátku i na konci jejího vývoje obvykle stojí konflikt.
2. Druhý zákon stanoví, že se civilizace vyvíjejí nelineárně, ale k zásadním změnám dochází skokově (teorie přerušovaných rovnováh), teorie skokových proměn. Přebujelá spotřeba je cestou do záhuby.
3. Vnější vlivy: Změny klimatu zásadně mění vývoj civilizace.
   
4. Čtvrtý zákon říká, že pokud civilizace spotřebovává více energie, než je schopna vyprodukovat, spěje ke kolapsu. Zásadní vliv na vývoj každé civilizace mají zdroje a technologie. Přebujelá spotřeba je cestou do záhuby. Kolaps je ale jen přechodová fáze. Obvykle jde o transformační etapu. 
   
5. Zákon pátý stanoví, že civilizace roste a upadá prostřednictvím svých vnitřních procesů. Ať již jde o úřednictvo, kvalitu institucí či roli elit, technologií či mandatorní výdaje. Pokud jde o vnitřní dynamiku, tam je klíčem takzvaná společenská smlouva, tedy to, jakým způsobem elity ve společnosti, ať jsou politické, ekonomické, vědecké, kulturní, vycházejí s většinovou společností.
   
6. Šestý zákon jsem nazval podle řeckého filozofa Hérakleita, který říká, že přesně ty faktory, které stojí na začátku vzestupu systému, jej nakonec přivedou ke krizi (např. mandatorní výdaje státu, nárůst byrokracie). Hérakleitův zákon to vlastně říká, že kolaps je zakletý v počátku systému.
   
7. Sedmý zákon pak stanoví, že když civilizace ztratí svou vizi i své implicitní právo, symboly a hodnoty, zaniká. Pokud elity přestanou dbát o společnost, tato kolabuje. Každá civilizace je charakterizována obecně uznávanými formami chování, hmotné kultury a realizací vizí, které ji spojují.
   
8. více

Jsme první civilizací (máme znalosti, technologie, komunikace a dostatečnou energii), která má šanci projít takzvaným sítem, současné problémy nemůžeme řešit na úrovni jednotlivých států. Musíme vytvořit takovou pestrou společnost, která se globálně shodne na prioritách této planety. Pestrost světa je jeho síla.

• Všechno z minulosti a dlouhé časové řady - které mimochodem považuji za další strategickou věc, jedině archeologie a historie (strategické vědy tohoto století)  může totiž civilizace zkoumat od jejich vzniku, přes vrchol, krizi, transformaci a nový vzestup, to žádná jiná věda nemůže.
• V politice po roce 1989, která zdůrazňovala jen svobody, práva a už ne povinnosti, nebyl jakéhokoliv pocit odpovědnosti  více.
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového