Česko, státní rozpočet

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce roku 2020 zaplatila do rozpočtu EU 677 miliard korun a získala z něj 1,57 bilionu Kč. Od vstupu do EU tak celková čistá pozice ČR činí 896,4 miliardy Kč. 

• Na dividendách však z Česka odchází stovky miliard ročně (je to cca 6 -8% HDP).
• Za celý rok 2020, ovlivněný dopady pandemie, skončil státní rozpočet v rekordním schodku 367,4 miliardy korun, v roce 2021 to bylo dokonce 419,7 miliardy, v roce 2022 bude schodek nižší - měl by se blížit 330 miliardám.
• Česko chce splnit závazek 2% HDP (více jak 100 miliard) na zbrojení v roce 2025 ( v roce 2022 cca 1,4% HDP).
• Obsluha státního dluhu je cca 40 miliard kč. (2020), a může se to vyšplhat na 80 miliard a výše (2023-5). Příčinou je růst dluhů a růst úroků. To může za 3-5 roků ohrozit důchodový, zdravotní, sociální a školský systém (6.2022).
• Obsluha státního dluhu za rok 2021 cca 42 miliard, dluh činil 2, 466 bilionů kč, to je 40,4 % HDP.
• Obsluha státního dluhu za rok 2022 cca 49,7 miliard, dluh činil 2,895 bilionu korun. Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci prosince 116 miliard korun, meziročně o 6,8 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 88,9 miliardy korun (3.1.2023).
  
• Kumulovaný dluh za roky 2020-2022:  1,1475 bilionu kč a dluh dosáhl celkové výše 2,895 bilionu korun, na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275.033 korun. Náklady na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 49,7 miliardy korun, v letošním roce (2023) se ale očekávají 70 miliard korun. 
• 2021 zrušení tzv. superhrubé mzdy, tedy snížení sazby daně z příjmů pro zaměstnance z 20 na 15 procent připravilo stát v rozpočtu na rok 2023 o 130 miliard.  Zrušení daně z převodu nemovitostí zmizely příjmy na úrovni 15 miliard.
• Podle prognóz na rok 2023 překročí celkové výdaje státu 3,3 bilionu, to znamená 47 procent HDP. 
  
• Vloni (2022) vyšla obsluha státního dluhu na 50 miliard, letos (2023) to bude zhruba 70 miliard, příští rok to má být podle slov ministra financí Zbyňka Stanjury 90 miliard a rok následující již 100 miliard. 
  

29.1.2024 Český státní dluh se loni zvýšil o 216,1 miliardy korun na rekordních 3,111 bilionu korun. Výši dluhu dnes potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285.870 korun. Míra zadlužení klesla na 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 42,7 procenta v roce 2022. Podle ministerstva je to důsledek růstu nominálního HDP.

• Celková hrubá výpůjční potřeba státu loni byla 585,5 miliardy korun, meziročně se snížila o 126,5 miliardy korun.
  Stát své finanční potřeby řešil zejména emisemi dluhopisů splatných v rozmezí pěti a deseti let, které vydal v objemu 330,3 miliardy korun. Hrubá emise dluhopisů splatných za víc než deset let měla objem 164,4 miliardy korun, u dluhopisů se splatností do pěti let to bylo 23,2 miliardy korun. Průměrná doba splatnosti státního dluhu ke konci loňského roku vzrostla o 0,2 roku na 6,4 roku. Doba splatnosti dluhu se tak přiblížila cíli ministerstva financí, který byl 6,5 roku.
• Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 68,3 miliardy korun. Meziročně se zvýšily o 18,8 miliardy korun.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5794225/cesky-statni-dluh-loni-vzrostl-o-2161-mld-kc-na-3111-bilionu-kc.html

15.2.2024 Česko bude na strategické investice v příštích pěti letech potřebovat o 350 až 420 miliard korun navíc proti loňsku, kdy byly investiční výdaje státu rekordní. Po dnešním jednání vládního výboru pro strategické investice to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jehož úřad má na příští jednání výboru předložit souhrnný výhled příjmů a výdajů a na jeho základě zpracovat analýzu rizik (ČTK)

8.2.2024 ČR loni dostala z rozpočtu EU o 89,5 miliardy korun víc, než do něj odvedla. Z toho 39,5 mld. Kč jsou peníze z evropského plánu obnovy, uvedlo MF (ČTK)

25.1.2024 Ministerstvo financí dnes ve dvou aukcích prodalo státní dluhopisy za 8,8 miliardy korun. Poptávka investorů po obligacích přitom byla téměř trojnásobná, vyplývá z údajů České národní banky (ČNB), která aukce organizovala. Od začátku roku zatím objem prodaných dluhopisů dosáhl 26 miliard korun, na celý rok stát plánuje emise dluhopisů v rozsahu 300 až 400 miliard korun (ČTK)

5.1.2024  Stát loni vybral na daních 1,39 bilionu korun, proti roku 2022 se inkaso zvýšilo o 17 procent. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob, výrazně se zvýšilo i inkaso daně z příjmu fyzických osob. K vyššímu výběru daně přispěla mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Meziročně se naopak snížilo inkaso spotřební daně nebo silniční daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok (ČTK)

4.1.2024 Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2024

Ministerstvo financí zveřejňuje Strategii financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2024, v rámci níž je především představen základní rámec programu financování České republiky a její emisní činnosti na trhu státních dluhopisů v roce 2024. V roce 2024 dosahuje celková potřeba financování státu výše 468,8 mld. Kč, tj. přibližně 6,1 % HDP. Oproti roku 2023 se tak jedná o meziroční pokles o 191,2 mld. Kč. Tato skutečnost je dána zejména nižším rozpočtovaným schodkem státního rozpočtu oproti jeho skutečné výši v roce 2023 o 36,5 mld. Kč a rovněž nižšími splátkami státního dluhu o 159,1 mld. V roce 2024 a ve střednědobém výhledu dochází ke stabilizaci celkové potřeby financování státu na 6,1 % HDP, respektive 6,2 % HDP pro roky 2025 a 2026, což představuje výrazný pokles ve srovnání s předchozími třemi lety, kdy tento poměr dosahoval 11,3 % HDP v roce 2021, 9,4 % HDP v roce 2022 a 9,0 % HDP v roce 2023. Pokrytí potřeby financování bude zabezpečeno zejména emisemi střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů denominovaných v domácí měně, a to prostřednictvím aukcí na domácím primárním trhu v celkové jmenovité hodnotě v rozsahu 300,0 až 400,0 mld. Kč. Z hlediska refinančního rizika zůstává v platnosti také cílová hodnota průměrné doby do splatnosti státního dluhu 6,5 roku ve střednědobém horizontu, která na konci roku 2023 dosáhla hodnoty 6,4 roku. Pro ukazatele čisté cizoměnové expozice státního dluhu je pro rok 2024 stanovena limitní hranice ve výši 10,0 % (krátkodobě + 2,0 p. b.) celkového státního dluhu.

https://www.kurzy.cz/zpravy/753951-strategie-financovani-a-rizeni-statniho-dluhu-ceske-republiky-na-rok-2024/

4.1.2024 Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Výsledek hospodaření je sice nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek čtvrtý nejhlubší v historii Česka.Návrh rozpočtu na loňský rok předpokládal deficit 295 miliard korun. Stát měl vyšší očekávání od mimořádných daní. V minulém roce vybral na windfall tax 39,1 miliardy korun a na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny 18,5 miliardy korun.

https://www.e15.cz/domaci/windfall-tax-nesplnila-ocekavani-schodek-rozpoctu-byl-ctvrty-nejhlubsi-v-historii-ceska-1412725?

7.12.2023 Plánované výdaje státního rozpočtu v příštím roce budou v reálném vyjádření, tedy při zohlednění inflace, na podobné úrovni jako v roce 2019 před pandemií covidu-19. Růst rozpočtových příjmů ve stejném období ale za inflací výrazně zaostal, uvádí analýza, kterou publikoval Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. Materiál zároveň upozorňuje, že rychleji než inflace rostly jen některé výdajové skupiny rozpočtu, ostatní se v reálném vyjádření snížily (ČTK)

5.12.2023 Celkový majetek České republiky měl ke konci loňského roku hodnotu 7,15 bilionu korun, od konce roku 2021 se zvýšil o 8,5 procenta. Vyplývá to z nejnovější konsolidované účetní závěrky České republiky, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Majetek státu tvoří zejména stavby, pozemky, movité věci a peníze na účtech (ČTK)

5.10.2023 Jak vláda čaruje s rozpočtem. Hampl o schovaných výdajích. Důchody, armáda, učitelé a platby za státní pojištěnce. Položky, které s novým státní rozpočtem už navždy půjdou nahoru (penze, školství, zdravotnictví a obrana). Obrovské náklady, které v praxi nepůjde zrušit. "Jsme z toho nervózní. Vláda hospodařit s deficitem 252 miliard korun.

• Penzisté byli až dosud jedinou skupinou, které se automaticky s inflací přidávalo. S novým státním rozpočtem na příští rok, který čeká schvalování ve Sněmovně, se situace změní. Od roku 2024 bude stát nově automaticky zvyšovat další tři platby – a hned ty největší z celého rozpočtu. Půjde o platby státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění. Dále platy učitelů v regionálním školství. A taky výdaje na obranu, aby Česko splnilo své závazky plynoucí z členství v Severoatlantické alianci. Na ostatní položky zbude naopak méně.

• Mandatorní výdaje mají podle návrhu státního rozpočtu (1940 miliard) na příští rok činit 1347 miliard korun a padne na ně 70 % všech příjmů.

• Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá s tím, že strukturální schodek bude činit 2,2 % HDP. "My myslíme, že se pod nějakých dva a půl procenta můžeme dostat, že to je realistické.

• Podle Hampla není na papíře napsaný schodek "pravdivý". Naráží na 18 miliard korun, které vláda účetně přesunula do státního Fondu dopravní infrastruktury. "My tohle považujeme za špatnou praxi. Všechny klasické výdaje státu by se měly transparentně objevit ve výdajích jednotlivých rozpočtových kapitol. Schodek by měl být v tomto transparentní a pravdivý."

• V návrhu má vláda podle něj necelých 19 miliard korun, které tam nemají co dělat. Jde o příjmy z daní a pojistného, které ovšem nebyly schváleny standardně výborem pro rozpočtové prognózy, upřesnil Hampl. "Kdybyste respektovala řádnou rozpočtovací praxi, tak by takovéto dodatečné příjmy nemohly nastat.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-jak-vlada-caruje-s-rozpoctem-hampl-o-schovanych-vydajich-237776#

27.6.2023 Stát bude na investice do rozvoje dopravní infrastruktury, na opravy i údržbu potřebovat v letech 2024 až 2050 celkem 5,1 bilionu Kč. Z toho v příštích deseti letech půjde o 2,8 bilionu Kč v cenách roku 2022. V průměru bude potřeba zajistit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury 182 miliard korun ročně (ČTK)

22.5.2023 Stát loni vybral na daních do státního rozpočtu téměř 790 miliard korun, což byl proti předcházejícímu roku nárůst o 90 miliard. Rostly příjmy z většiny druhů daní, propadl se pouze příjem ze spotřební daně z pohonných hmot. Zákon loni dočasně snížil daň z benzinu i nafty v reakci na prudký nárůst jejich cen (ČTK)

2.5.2023 Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku 200 miliard korun, je to nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Loni ke konci dubna činil schodek 100,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční prohloubení schodku způsobily rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií či státní investice. Na výdajové straně rozpočtu rostly zejména sociální dávky. Stát na nich vyplatil 288,5 miliardy korun, o 17,3 procenta víc než loni. Důchody tvořily 225,9 miliardy korun z této částky, meziročně se jejich objem zvýšil o 19,9 procenta. Téměř na trojnásobek se zvýšily transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny, dosáhly 52,3 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly o 150 procent na 23,1 miliardy korun.

Výrazný meziroční růst vykázaly kapitálové výdaje, které činily 52,7 miliardy korun, o 84,6 procenta víc než loni. Z toho na financování dopravní infrastruktury směřovalo 18,9 miliardy korun, na zajištění programu Nová zelená úsporám 8,9 miliardy korun. Na celý letošní rok stát plánuje hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5429049/schodek-rozpoctu-ke-konci-dubna-byl-200-miliard-korun-nejvic-od-vzniku-cr.html

21.4.2023 Ministerstvo financí dnes zveřejní výši státního dluhu ke konci prvního čtvrtletí. Na konci loňského roku dluh dosáhl 2,895 bilionu korun, na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 275.033 korun (ČTK).

Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o 0,3 procentního bodu. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284.534 korun. Většinu státního dluhu Česko financovalo prostřednictvím státních dluhopisů vydaných na domácím trhu. Za celý letošní rok ministerstvo podle lednové strategie financování státního dluhu očekává zvýšení dluhu na 3,191 bilionu korun. Za růstem míry zadlužení je podle MF zejména prodej státních dluhopisů se splatností nad jeden rok a státních pokladničních poukázek v prvním čtvrtletí roku 2023 za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu. Během letošního prvního čtvrtletí byla pravidelná emisní činnost státu ve standardním režimu, byly v ní prodány korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 141 miliard korun. Dále byly prodány státní pokladniční poukázky v celkové jmenovité hodnotě 94,6 miliardy korun a dvě miliardy eur.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5417155/cesky-statni-dluh-se-v-1-ctvrtleti-zvysil-na-rekordnich-2997-bilionu-korun.html

14.4.2023 Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března byly 33,5 miliardy korun. Ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun, uvedlo na twitteru ministerstvo financí. Zároveň upozornilo na to, že zhruba 100.000 uprchlíků začalo po příchodu do Česka pracovat, takže odvádějí peníze zpět do české ekonomiky (ČTK)

3.4.2023 Deficit veřejných financí v loňském roce klesl na 3,6 % HDP z předloňských 5,1 %. Celkový vládní dluh stoupl ze 42 % na 44,1 % HDP (ČTK)

6.3.2023 Ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní úvěrový rating České republika na stupni AA minus, výhled ale zůstává negativní. To znamená, že agentura by rating mohla později snížit. Fitch kritizuje více věcí, například nedostatečnou konsolidaci veřejných rozpočtů (ČTK)

• "Fialova vláda se dlouho zaklínala, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Byly to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle míry jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost," uvedl Kovanda. "Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Nové hodnocení agentury Fitch toto dilema potvrzuje," dodává. 
  

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5359531/fitch-potvrdila-aa-minus-rating-ceska-vyhled-zustava-negativni-je-krajne-skepticka-k-vynosu-z-mimoradneho-zdaneni-bank.html

31.1.2023 Zahraniční investoři drží 26,75 % českých státních dluhopisů. Proti konci roku 2021 se tento podíl zvýšil o 0,22 p.b., je ale nižší než po většinu loňského roku. V absolutním vyjádření drží zahraniční investoři české dluhopisy za 698,3 mld. Kč. Celkové zadlužení Česka prostřednictvím dluhopisů je 2,6 bil. Kč. Vyplývá to z údajů ke konci prosince, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí (ČTK) 

23.1.2023 Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, které loni ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostl státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes unijní statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP. Česko patří v EU nadále mezi nejméně zadlužené země. V absolutních číslech dluh přesáhl 2,98 bilionu korun. O rok dříve, tedy ve třetím čtvrtletí 2021, státní dluh přesahoval 2,43 bilionu korun, relativně pak činil 40,4 procenta HDP. "Jak v případě devatenácti zemí eurozóny, tak v případě celé EU je za poklesem státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu zvýšení HDP, které převážilo nad zvýšením státního dluhu v absolutních hodnotách," uvedl Eurostat. Nejvyšší poměr státního dluhu k HDP ke konci loňského třetího čtvrtletí mělo Řecko, a to 178,2 procenta. Následovala Itálie (147,3 procenta), Portugalsko (120,1 procenta), Španělsko (115,6 procenta), Francie (113,4 procenta) a Belgie (106,3 procenta). Nejnižší zadlužení v poměru k HDP mělo Estonsko (15,8 procenta), Bulharsko (23,1 procenta) a Lucembursko (24,6 procenta). 

• Klesat začal státní dluh Česka od roku 2014, kdy činil 38 procent HDP, a snižoval se až do roku 2019, kdy dosáhl 29 procent. HDP. V čele vlády byl zpočátku Bohuslav Sobotka z ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO. Za rok 2020 se dluh v souvislosti s náklady na koronavirovou krizi dostal na 36 procent, v dalším roce vzrostl na 40 procent HDP.
• Státní dluh Slovenska se na konci třetího čtvrtletí loňského roku snížil na 61,68 miliardy eur (téměř 1,5 bilionu Kč). V poměru k HDP se dluh snížil na 58,6 procenta z 60,4 procenta HDP o rok dříve. 
  
• Země EU musejí dodržovat fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu. Ta vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP, deficit rozpočtu pak nesmí přesáhnout tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie pozastavil a kvůli následné energetické krizi se k němu zatím nevrátil. I před koronavirovou krizí ale část zemí EU fiskální pravidla nedodržovala. Evropská komise (EK) loni v listopadu navrhla, aby se návrat k fiskální disciplíně od roku 2024 odehrával podle nového scénáře.  
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5308884/cesko-je-jedinou-zemi-eu-ktere-loni-ve-tretim-ctvrtleti-vzrostl-statni-dluh.html
  

10.1.2023 Stále častěji zaznívají od vládních politiků úvahy o nezbytném zvyšování daní. Hrozí ovšem, že s větším přílivem financí přijdou nové žádosti o podporu a nepřímým důsledkem zvýšení daní bude další zvýšení výdajů. Stát se loni zadlužil 360 miliardami korun. Proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že změnit katastrofická čísla se stává hlavním úkolem vlády. Zároveň se stále častěji ozývá, od vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), rady expertů NERV i Národní rozpočtové rady, že bez zvyšování daní to nepůjde. Pokud vláda poslechne, roztočí spirálu, která ohrozí stabilitu státu.

Rozpočtový deficit explodoval v časech covidu. Před třemi lety se vyšvihl k 367 miliardám, předloni ještě vyrostl na 419 miliard, loni nebyla vinou energetické krize situace o mnoho lepší a letošní plán na 295 miliard se sotva naplní, když nepočítá s výdaji 80 miliard za důchody, energetickou podporu podnikům a investice do dálnic. Důvodem však není výpadek daní. Poplatníci loni odvedli státní pokladně na daních a sociálním pojistném 1822 miliard, skoro o 200 miliard víc než v časech před pandemií.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-zvyseni-dani-roztoci-spiralu-ktera-ohrozi-stabilitu-statu-222800#

5.1.2023 Česko končí s více než dvouletým váháním a využije nabídku půjčit si stovky miliard korun na projekty, jež by zásadně snížily nutnost odebírat zemní plyn z Ruska. Jde o úvěr od Evropské komise, který je mnohem výhodnější, než kdyby si vláda šla pro peníze na finanční trhy sama. "Chceme to skutečně využít na snížení energetické závislosti na Rusku, na transformaci naší energetiky. To jsou přesně ty peníze, u nichž je správné, že si je stát půjčí, když je to možné za takto výhodných podmínek.

• Česko může požádat o úvěr v eurech, v přepočtu až zhruba za 350 miliard korun. Fiala nechtěl komentovat, o jakou část z těchto peněz si kabinet opravdu řekne. Podle zdroje HN nejspíš půjde přibližně o 150 miliard korun.
• Na půjčku má nárok každý stát Evropské unie. Na takové možnosti se dohodly všechny země EU v červenci 2020. Peníze jdou z takzvaného fondu obnovy, který státy založily v zájmu co nejrychlejšího zotavení se z krize, již vyvolala pandemie covidu-19.
• Po ruské agresi proti Ukrajině platí, že zhruba dvě třetiny půjček by země měla použít na snížení energetické závislosti na Rusku. V případě Česka by šlo o budování nových plynovodů, o investice do úspor energie v domech i podnicích nebo do stavby solárních či větrných elektráren. Zbylá třetina peněz má jít na jiné priority, jako je podpora vědy a výzkumu nebo stavba dálnic.  
  
• Na konci prosince například EK vydala třicetiletý dluhopis s úrokem 2,5 procenta. Česko si půjčuje téměř dvakrát dráž, a to se bavíme o jeho desetiletých dluhopisech, které jsou levnější než ty třicetileté. Přesná výše úroku, za niž by si Česko půjčilo, by byla průměrem všech emisí dluhopisů, které komise uskutečnila za předchozí pololetí. 
  
• Česko by tak na půjčce i splácení úroků ušetřilo minimálně desítky miliard korun oproti situaci, kdy by si chtělo půjčit samo. "Je to velice výhodné, není co řešit," říká HN Petr Zahradník.
• Výhodná navíc není jen výše úroků - půjčku by stát splácel 30 let, přičemž prvních 10 let by nemusel platit nic. Evropská půjčka má ale i nevýhody. Jde o kurzové riziko vyplývající z možného posilování nebo oslabování české měny vůči euru. A půjčka je navíc navázaná na jasně dané podmínky - kabinet by musel komisi předložit, na které konkrétní projekty hodlá peníze využít.
  
• https://archiv.hn.cz/c1-67156870-pryc-od-putina-za-penize-od-eu-cesko-chce-obri-pujcku-aby-se-zbavilo-energeticke-zavislosti-potvrdil-fiala
  

3.1.2023 Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun. Novinářům to v úterý řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 367,4 miliardy korun. Co se týče státního dluhu tak ten ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275.033 korun. Na financování státního dluhu bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun, loni na tento účel plánovalo vydat 552,1 miliardy Kč.

• Výdaje státního rozpočtu spojené s podporou pro uprchlíky z Ukrajiny dosáhly ke konci listopadu loňského roku 18,6 miliardy korun. Novinářům to dnes na tiskové konferenci k výsledkům státního rozpočtu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ČTK) 
• Náklady na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 49,7 miliardy korun, v letošním roce (2023) se ale očekávají 70 miliard korun. 
  

Většinu peněz hodlá ministerstvo získat emisí korunových střednědobých a dlouhodobých deficitů. Měly by pokrýt 400 až 500 miliard korun potřebných prostředků.

https://echo24.cz/a/HLisg/zpravy-ekonomika-schodek?

14.12.2022 Prezident Miloš Zeman dnes podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Oznámil to ve středu u příležitosti jmenování nových členů bankovní rady České národní banky. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun. Zeman při oznámení svého podpisu uvítal meziroční snížení schodku o 80 miliard korun, stále je to ale podle něj málo.

Premiér Petr Fiala označil ve Sněmovně rozpočet na příští rok za přijatelný a realistický. Rozpočet podle něho pomůže obyvatelům i firmám překonat energetickou krizi. Opozice naopak rozpočtu ve Sněmovně vytýkala údajnou nereálnost části jeho příjmů a vládu obviňovala, že rezignovala na úspory. Pro letošní rok činí schválený deficit 375 miliard korun. Zatímco původní letošní rozpočet, první rozpočet koaliční vlády Petra Fialy. Zeman podepsal, jeho novelu, která schodek navyšovala až na 375 miliard, naopak vetoval. Sněmovna jeho veto přehlasovala.

https://forbes.cz/prezident-zeman-podepsal-statni-rozpocet-fialovy-vlady-jmenoval-take-nove-cleny-rady-cnb/?

30.11.2022 Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.

• Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
• Na daních plánuje státní rozpočet získat 1,636 bilionu korun. Na straně výdajů má 859 miliard směřovat na sociální dávky. Na investice je vyčleněno 203 miliard korun. Na dani z přidané hodnoty chce stát do státního rozpočtu vybrat téměř 382 miliard korun, což je o 83 miliard víc než loni.
• Výdaje na platy státních zaměstnanců od úředníků přes policisty po učitele mají vzrůst na 264 miliard korun. Jen v regionálním školství má přibýt přes 6000 míst. Na platy poslanců má jít v příštím roce zhruba 312 milionů korun a na platy senátorů 131 milionů korun. Na platy ústavních činitelů celkem má jít 6,5 miliardy korun, což je nárůst o 0,85 miliardy korun. Nejvyšší část z toho, téměř 5,9 miliardy Kč, směřuje do rozpočtu ministerstva spravedlnosti.  
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5244949/snemovna-schvalila-rozpocet-na-pristi-rok-schodek-ma-klesnout-na-295-miliard-pocita-se-s-narustem-statniho-dluhu-az-na-3075-bilionu-kc.html

9.11.2022 Veřejné finance skončí letos ve schodku 4,6 procenta HDP, příští rok se deficit sníží na 4,3 procenta HDP. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou dnes novinářům představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Strukturální schodek zůstane přes tři procenta HDP. Ministr chce příští rok představit opatření, která by strukturální schodek od roku 2024 snížila o jedno procento HDP, tedy asi 70 miliard korun.

Podle prognózy ministerstva financí (MF) by se měla letos míra zadlužení Česka zvýšit na 43,9 procenta HDP z loňských 42 procent. V roce 2023 by státní dluh měl vzrůst na 46,1 procenta. MF je tak ve své prognóze pesimističtější než Česká národní banka, která letos očekává míru zadlužení 41,5 procenta HDP a v příštím roce 42 procent.
Podle Stanjury jsou veřejné finance stále zatížené opatřeními přijatými v době pandemie i současnými vládními nástroji na pomoc lidem a firmám postiženým vysokými cenami energií. Po ukončení platnosti těchto opatření by se podle MF mělo saldo veřejných financí začít zlepšovat, v roce 2024 dosáhnout schodku 2,5 procenta HDP a o rok později 2,3 procenta HDP.
Ministr ale upozornil, že i přes zlepšení celkového salda zůstává v prognóze strukturální deficit, tedy výsledek rozpočtu očištěný o vliv hospodářského cyklu, na úrovni tří procent, což dlouhodobě kritizuje Národní rozpočtová rada. "Jsem přesvědčen, že v příštím roce musíme otočit kormidlem a přijít jako vláda s plánem fiskálně restriktivních kroků, které povedou ke snížení tempa zadlužování,"

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového