Řízkování, hřížení, kopčení, dělení

Letorost je část keře (výhonů), které narostli za poslední rok. 

Způsoby vegetativního rozmnožování v zahradnické praxi

V zahradnické praxi se kulturní rostliny rozmnožují několika způsoby. Patří sem:

• Řízkování - spočívá v nařezání mladých výhonků na kousky. Tyto výhonky nejčastěji obsahují tři listy a nebo se dělají zcela krátké asi 2 cm dlouhé. Následně se nechají zakořenit v půdě, vodě či živném médiu.
• Hřížení - principem je zakořenění větve nebo šlahounu hřížené rostliny. Ta je pak oddělena člověkem a vzniká tak nový jedinec, či jedinci. Hřížení může být:
  • přírodní - spočívá v tom, že se větev nebo šlahoun sama dotýká delší dobu země a po čase zakoření s tím, že například spojení s původní rostlinou uhnije.
  • obyčejné - delší stonek vycházející z rostliny přihrneme hlínou a zbytek se nachází nad zemí. Pokud stonek zakoření, můžeme ho oddělit od mateřské rostliny a vypěstovat novou rostlinu. Využívá se zejména u bobulovin.
  • vrcholové - spočívá v zabodnutí vrcholu stonku do země. V momentu, kdy na tomto místě vyraší ze země nový stonek, oddělíme starý stonek od původní rostliny.
  • paprskové - spočívá v několikanásobném přihrnutí dlouhých stonků. Jedná se vlastně o multiplikovanou podobu obyčejného hřížení.
  • vzdušné (vetikální hřížení) - provádí se ve vzduchu na větvích či šlahounech. Větev se nařízne po vnitřní letorosty a neprodyšně zabalí s ovlhčenou rašelinou nebo jiným materiálem. Po čase můžeme skrz igelit vidět rašící kořínky. V tomto momentě větvičku uřízneme a zasadíme. Důležité je použít průhledný igelit, tak abychom viděli rašící kořínky. Dále musíme pevně utěsnit, aby se do rány stromu nedostali škůdci. Toto hřížení se provádí spíše v humidnějších tropech či sklenících. V suchých oblastech je malá pravděpodobnost úspěchu.
• Oddělky (kopčení) - spočívá v oddělování jednotlivých částí rostlin.
• Odkopky - jde vlastně o oddělování odnoží.
• Množení šlahouny - jde o oddělování zakořeněných i nezakořeněných šlahounů (jahody, ostružiny atd.).

Jarní řízkování ovocných keřů z dřevitých řízků

Důležité je po zasazení řízků udržet půdu stále vlhkou. Nevhodnější je na jaře zasázet řízky do pařeniště. 

• Množit se dají opadavé ovocné keře (rybíz, arónie, muchovník, rakytník, dřín, keřová višeň), zlatice, líska. Arónie krásně koření z řízků.
• Dají se řízkovat i neopadavé keře (thuje, jalovce atd.)

Nářadí: nůžky, ostrý zahradnický nůž (roubovák, očkovák), stimulátor růstu (prášek, rostlinný hormon, zvětšuje a urychluje schopnost rostliny zakořenit), tyčku na dělání dírek do země. 

• Řízek - jednoletý letorost, ustřižený v místě, kde nasedá na dvouletý letorost (zhuštěný letorost mezi roční a dvouročním dřevem.
• Spodní řez u řízku se dělá rovný (u některých dřevin není vidět pupeny, aby se řízek správně zasadil), odpočítáme si 3-5 oček (pupeny), řízek by měl mít 12 - 15cm a nad očkem uděláme šikmý horní řez.
• Řízkuje se pouze vyzrálá část letorostu.
• Abych zvýšil kořenící schopnost řízku, odříznu na spodní straně proti očku kůru (proti očku to nejlépe koření) a tuto spodní část řízku namočím do prášku.
• Do půdy uděláme dírku hůlkou, aby se otřel prášek (stimulátor růstu) a dám to do takové hloubky, že mě zůstanou dvě očka ven (rybíz, u dřínu to může být pouze jedno očko, má dvě očka naproti sobě). Sázíme cca 15- 20 cm od sebe.
• Potom je potřeba řízek v zemi zalít, aby zemina přilnula k řízku a potom je potřeba zalévat, aby řízek mohl kořenit
• Vybíráme letorosty, které ještě neraší (mají pouze pupeny).

Řízkování dřevin v srpnu polodřevitými řízky

Jak množit jehličnany?

• řízky jehličnanů lze odebírat v průběhu podzimu i zimy, ale nejpříhodnější doba pro zakořenění konec léta
• použijte zdravé, mladé, neplodící koncové výhony (řízky), které odeberte pod uzlinou (dlouhé 10-15 cm), nebo odtrhněte nový výhon od starého dřeva i s patkou

Postup řízkování:

• Řeznou plochu ošetřete práškem ze dřevěného uhlí, nebo speciálním stimulátorem, který podporuje zakořenění.
• Řízek opatrně zapíchněte do lehkého substrátu, který udržujete stále mírně vlhký.
• Prospěšné je i vlhké mikroklima - nádobu s řízky proto překryjte fólií, perforovaným průsvitným kelímkem, nebo je umístěte do skleníčku či pařeniště.

 Jaký typ řízkování je pro daný druh nejvhodnější? 

U jedle, smrku, borovice a douglasky řízky odebírejte nejlépe ze čtyř a sedmiletých stromků, měly by být tvrdé, ale ne zcela dřevnaté. Také řízky tisu by měly být sice dřevnaté, ale na bázi zelené. Zcela vyzrálý dřevitý řízek se odebírá ze zdřevnatělého, jednoletého výhonu. Krátký výhon můžete odtrhnout i s patkou. Aby byl ještě na bázi částečně pružný a zelený, je třeba ho odebrat koncem léta, ne až na podzim.

Cypřiš, cypřišek, modřín, jalovec, zerav či pazerav nejlépe namnožíte polovyzrálými řízky. Takovými, které zatím jen zčásti dřevnatí, jejich spodní část tmavne. Odebírá se od poloviny léta do počátku podzimu. Abyste podpořili zakořenění, můžeme šikmo seříznout kůru ve spodní části. Pozor na to, že mnohé jalovce jsou přenašeči rzi hrušňové, která decimuje hrušně v širém okolí. Bez rizika můžete pěstovat a množit jalovec obecný (Juniperus communis), jalovec šupinatý (Juniperus squamata), jalovec polehlý (Juniperus horizontalis), jalovec poléhavý(Juniperus procumbens) a jalovec pobřežní (Juniperus conferta).

Vertikální hřížení

Používá se tam, kde dřevina špatně koření z řízků, například líska.

Potřebujeme: roubovací nůž, světlý igelit, roubovací (lepící) pásku, stimulátor růstu, nůžky, trochu vody, naškrabaný mech.

• Dělá se to od dubna do května (v době rašení, rostlina má nejvíce mízy). Nožem odstraníme výrůstky.
• Dá se provádět na jakkoliv starém dřevě (1- 5 roků), kolem větvičky obalíme igelit (můžeme použít rozříznutou horní část petky) ve tvaru trychtýře, účelem je, aby spodem neprotekla voda, utěsníme a oblepíme páskou.
• Narušíme kůru letorostu (odstraníme dokola kůru po celém obvodu asi 1 cm), aby měl ochotu z těchto míst kořenit (simuluje to přirozené zranění, které vzniká v přírodě, matečná rostlina dále vyživuje poškozenou část) a štětečkem potřeme obnažené místo stimulátorem růstu (odstranit kůru by nešlo udělat, pokud by stromek neměl v sobě mízu). Potom mechem obalíme zraněné místo a nalijeme tam trochu vody (případně tam přidáme zeminu), aby stromek kořenil do vlhkého materiálu a horní část také obalíme páskou a vznikne taková bambulka.
• Necháme to kořenit celou sezónu a na podzim máme nový keříček
• Jedna z výhod vertikálního hřížení je, že získáme větší keřík, pomocí řízkování by to trvalo 2 - 3 roky.

Rozmnožování rybízu a angreštu, množení drobného ovoce a bobulovin

Odrůda červeného rybízu ROVADA, má až 20 cm dlouhé hrozny rybízů. Pokud je například poslední část letorostu zkroucený (klikatí se), byl napaden mšicemi (při řízkování se tato vrcholová část odstraňuje). 

Hřížení

• Hřížení (lze realizovat na podzim nebo na jaře), jeden z krajních výhonů rybízu (keříčková a i stromková varianta) nebo angreštu ohneme od úroveň půdy (před tím jsme připravili v zemi rýhu tak, aby výhon šel snadno ohnout), zasypeme kompostem, zeminou a zatížíme, nebo uchytíme dřevěnou vidličkou, kterou zatlučeme do země. Pro podpoření růst část zanořené větvě nařízneme, nebo odstraníme pokud jsou boční větvičky (z části, která je pod zemí) - tím se podpoří růst kořenů z odstřižených částí.
• Po cca 1 roce zahřížení, výhon zakoření a můžeme ho odstřihnout od mateřského stromku. 
• Novou rostlinu získanou z hřížení můžeme zapustit hlouběji o 5 - 10 cm a z pupenů, které budou pod zemí vyrostou nové výhony (Zvětší se keř) a zasypeme hlínou ve směsi s kompostem. 
• Abychom podpořili růst nových výhonů, můžeme na jaře zakrátit výhonky na polovinu, ale tak, aby tam zůstala očka.

Kopčení

Kopčení spočívá v tom, že na podzim seřežeme starší, necháme mladé výhony a ty také zkrátíme na polovinu a navrstvíme 20 -25 cm kolem celého keře (výhonů) a potom postupně během roku přisypáváme zemi po 5 cm a výhony budou postupně zapouštět kořínky (nebo odstřihneme krajní výhony 5 cm nad zemí a zasypeme je hlínou) a potom tento výhon odstřihneme od matečného keře.

Dělení, prapůvodní způsob rozmnožování

Vykopneme celý keřík, rozdělíme ho (kořenový systém s výhony) na několik částí ostrým rýčem, pilkou nebo nůžkami. Potom je ale potřeba radikálně zkrátit výhony keře, nebo prořezat počet výhonů na třetinu, protože kořenový systém je hodně narušený. Díky tomu můžeme mít z jednoho keře 2 - 4 keře velmi rychle. 

Řízkování

Například mezi srpnem a únorem odebrat řízek. Horní část zakrátíme asi 1 cm nad vrcholovým pupenem, abychom jej nepoškodili) a spodní část asi 1cm pod spodním pupenem. 

• Délka řízků 20 -25cm na 4 - 5 oček. Pokud je stihnete do konce října, tak je můžete rovnou zasadit (zapíchnout do půdy), před tím si udělejte tyčkou dírku pro řízek. Pokud řízek odeberete na konci listopadu, tak řízek zapíchnete do vlhkého písku (umístíme do sklípku se stálou teplotou cca 4 -5 °C, vlhkost písku udržujte po celou dobu uskladnění) a vysadíte ho na jaře v březnu, nebo až se oteplí. 
• V prosinci nebo na začátku ledna si odeberte řízky ze všech bobulovin (angrešty), můžete si také odebrat na rouby z peckovin (meruňky, broskve, švestky atd.), jádroviny v únoru a březnu.

Řízkování levandule z polodřevitých řízků na začátku srpna

• Jak řízkovat levanduli?

Hortenzie, řízkování

Na pomoc si vezměte obyčejný písek a dostatečně velkou plastovou lahev. Z keře hortenzií pak odřežte asi 10-15 cm dlouhé řízky a ve spodní části z nich odstraňte kůru.

• Vezměte větší PET lahev a odřízněte její vrchní část. Poté ji naplňte obyčejný pískem, zapíchněte řízky hortenzií a dobře zalijte. Nakonec přiklopte zbylou částí a postavte na světle a teplé místo (ovšem mimo dosah přímých slunečních paprsků).

• Skrz průhledný obal můžete pozorovat, jak se kořeny u řízků rychle vyvíjejí. Už po měsíci budou tak silné, že můžete rostliny bez obav přesadit na záhon. Nezapomeňte však substrát smíchat s rašelinou, protože hortenzie jsou kyselomilné rostliny. A pokud budete vysazovat hortenzii řapíkatou (Hydrangea petiolaris), pak byste měli vědět, že jí jako skvělí společníci poslouží například vistárie čínská (Wisteria sinensis), popínavé růže (Rosa) a samozřejmě i půvabná povijnice (Ipomoea).

Kompletní popis jak nejlépe a hlavně nejrychleji množit Stromy či Keře!

Horizontální zakořenění hroznů 100% zakořenění odrůd hroznů

Řízkování vinné révy:

Kdy připravit sazenice? To je otázka, která zajímá všechny zahradníky. Nejvhodnějším termínem je přelom listopadu a prosince, kdy je rostlina ve stavu zimního spánku. Řízky se mohou odebírat po prvních mrazících ve dnech, ve kterých panují teploty nad nulou. Pro řízkování se vybírají výhony z vrchní části koruny asi o tloušťce 5 až 6 milimetrů, na délku musí mít asi 30 centimetrů a tři očka. Výhonky musí být dřevnaté, zdravé a bez jakéhokoli poškození. Řez musí být v dolní části seříznutý našikmo, nahoře naopak rovně. 

• Řízky se musí svázat a v případě odebírání více odrůd popsat, což lze provést pomocí doma vyrobené etikety. Ke svázání postačí drátek nebo provázek, nesmí se však poškodit očka. Výhonky se vloží do krabice s vlhkými pilinami z jehličnatých stromů a bedna se uskladní ve sklepě, kde panují teploty nad nulou a je dostatečně vysoká vlhkost vzduchu. Takto přezimují do konce března, kdy se vysazují do větší nádoby nebo do květníků do substrátu, pod který se vysype jemný štěrk nebo keramzit jako drenáž. Substrát lze připravit ze směsi rašeliny a hrubého štěrku. Řízky se umisťují do hloubky asi 10 centimetrů šikmým řezem dolů.
• Nádoba s řízky se přenese do místnosti na mírně zastíněné místo. Réva vinná má ráda teplo, proto teploty musí být v rozmezí 20 až 25 stupňů Celsia, ideální je skleník, případně okenní parapet. Po dvou týdnech sazenice zakoření a začnou rašit lístky, potřebují pravidelnou zálivku. V prvním roce jsou sazenice citlivé na výkyvy teplot, sucho i plísňové choroby a škůdce, proto je potřeba ponechat pouze dva mladé výhonky, aby se keřík nevyčerpával.  
  
• https://pestujme.cz/namnozte-si-vlastni-sazenice-vinne-revy-na-jare-prijde-cas-je-zasadit-prvni-rok-je-klicovy/?
  

DOMÁCÍ STIMULÁTORY PRO ZAKOŘEŇOVÁNÍ ROSTLIN 

• Včelí med: V přibližně litrové sklenici rozpusťte jednu čajovou lžičku a stonek do roztoku namočte. Stonek ponořte asi do třetiny a počkejte 12 hodin. Poté ho z vody vyjměte a přeneste do sklenice, kde bude moci nerušeně pustit kořeny.
• Droždí: Velmi podobně působí také droždí. Vezměte si půl lžičky toho sušeného (nebo adekvátní množství čerstvého) a společně s litrem teplé vody připravte roztok. Růži nebo jinou množenou rostlinu ponořte asi do poloviny a nechte 24 hodin odpočívat. Poté stonek opláchněte a přemístěte do běžné nádoby.
• Aloe vera: 10 kapek čerstvé šťávy stačí na to, aby stimulovaly růst kořenů u řízků květin nebo bylinek. Navíc aktivně brání hnilobě. Přibližně po týdnu od přidání první dávky nakapejte do sklenice ještě jednu a poté ponechte rostlinu jejímu osudu. Určitě se velmi brzy dočkáte zdravých kořenů. 

Pak už stačí jen počkat, dokud dostatečně nezmohutní a přesadit řízky na jejich nové stanoviště. Uvidíte, že porostou opravdu jako z vody.

https://prima-receptar.cz/vhodnymi-stimulatory-podporite-zakorenovani-a-rust-rostlin/, https://www.nkz.cz/praxe/uzitkova-zahrada/diy-rychly-spolehlivy-stimulator-rustu-nase-krasna-zahrada

23.1.2023 Chaos v termínech řezu ovocných stromů aneb co se stane, když...

Chyby v řezu ovocných stromů mohou pramenit také z mýtů o termínech řezu. Vycházejme z faktu, že existují dva základní termíny.

Řez v době vegetačního klidu, tedy zimní nebo v předjaří, a řez v době vegetace, tedy letní.

• Řez v době vegetačního klidu podporuje mimo jiné růst výhonů.
• Řez za vegetace zeslabuje růst výhonů a podporuje plodnost.

O termínech řezu rozhoduje vzhled koruny a sklizeň

Pokud letním zkracováním výhonů chceme dosáhnout diferenciace listových pupenů na květní, musíme k tomuto přistoupit dostatečně brzy.

Roste-li tedy strom příliš bujně, má silné a dlouhé výhony a neplodí nebo plodí málo, musíme uplatňovat zejména letní řez a to až několikrát za vegetaci. Řez v předjaří omezíme jen na nevyhnutelné zásahy jako průklest a podobně.

Naopak pokud strom plodí až příliš, nerostou-li žádné nové výhony, zababčil-li stromek, potom zásadně upřednostňujeme řez v době vegetačního klidu.

• Zde bych rád upozornil na občasnou chybu až příliš svědomitých pěstitelů. Ti každoročně vedle předjarního řezu aplikuji i letní řez. A to i v tom případě, že stromy mají vysokou násadu plodů a minimální roční přírůstky.

Po letním řezu mohou stromy šetřit dech i naopak

e dobré vědět, že silným letním řezem značně zredukujeme listovou asimilační plochu. Následkem se často zmenší velikost plodů a tím i sníží sklizeň.

Na druhé straně pozdně letní řez může podpořit vybarvování plodů. Uváženým letním řezem také můžeme do jisté míry potlačovat výskyt fyziologické skvrnitosti náchylných odrůd jabloní, jako jsou Vanda, Lipno, Coxova Reneta, Dukát, Admirál a podobně.

K termínům řezu dodávám, že se neřídí kalendářem, ale průběhem vegetace. Každý rok je jiný. Řez v době vegetačního klidu většinou provádíme až v předjaří.

• Řezné rány po řezu provedeném v listopadu nebo prosinci se nehojí. Hojivý zával se začíná tvořit až na jaře. Dřevo a kůru tedy mohou napadnout houbové choroby. Pokud řežou v tomto období velkosadaři, tak jen proto, že by to jinak nestihli.

Kdy řezat angrešt, jabloně, broskvoně a jiné

Nejdříve řežeme angrešt, jostu a rybíz, a to od konce února. Začátkem března můžeme začít řezat jádroviny. Po nich peckoviny. Teplomilné druhy, to jsou meruňky a broskvoně, doporučuji zejména ve středních a vyšších polohách řezat až na jaře v době květu.

Později uplatňovaný řez teplomilných druhů, který je někdy doporučován až do období plůdků, osobně nedoporučuji. Značně zeslabuje růst a zhoršuje velikost sklizených plodů. K redukci plodnosti a zlepšení kvality produkce plodů raději uplatňuji u meruněk a broskvoní probírku malých plůdků.

Specifický termín je pro řez ořešáku královského. Časně provedený řez způsobí silné slzení. Pokud ořešák musíme řezat, odložíme řez až na období, kdy nové přírůstky dosáhly délky alespoň 5 cm.

• Termíny letního řezu jsou různé a to podle toho, co chceme letním řezem dosáhnout.
• Kriticky se stavím k často doporučovanému pozdně letnímu řezu peckovin po sklizni. Pozdní odrůdy broskvoní a slivoní zrají koncem září i později. Zejména ve středních a vyšších polohách se rány po říjnovém řezu již nehojí, častěji se objevuje klejotok. Řez je lépe provést až v předjaří nebo na jaře.
  
• https://izahradkar.cz/zahrada/ovoce/jadroviny/chaos-v-terminech-rezu-ovocnych-stromu-aneb-co-se-stane-kdyz/?

27.1.2023 Při množení rostlin řízkováním je důležité, aby řízky brzy zakořenily. Vytváření kořenů můžete podpořit buď kupovaným stimulátorem růstu, nebo si můžete z vrbových prutů vytvoří vlastní domácí stimulátor.

• Vrbové proutky obsahují růstové hormony ze skupiny auxinů a díky tomu proutky dobře koření.
• Vrby, které nevytvářejí "kočičky", řežte teď
  
• Uřezané pruty nastříhejte na centimetrové kousky a ponořte je do teplé vody. Neměla by být ale horká, nebo dokonce vroucí, protože auxiny se při vysokých teplotách rozkládají. Objem vody volte podle množství vrbových špalíčků - stačí jí jen tolik, aby byly všechny kousky pod hladinou. Roztok nechte stát dva dny, aby se vrbové špalíky pořádně vyluhovaly. Poté výluh přeceďte.
  
• Někteří zahrádkáři také doporučují vložit kousky vrbových prutů do hrnce s vodou a na mírném ohni je zhruba dvě hodiny zahřívat. Pozor ale, nesmí se vařit! Po odstavení ze sporáku nechte zakrytý hrnec pomalu vychládat. Po 12 hodinách by měl být výluh z vrby tmavě hnědý a stačí ho přecedit.
• Růstový stimulátor získáte také pouhým vložením vrbových prutů do nádoby nebo vázy s vodou. Počkejte, dokud nezakoření, a do stejné vody pak dejte řízky rostlin.

Jak můžete vrbový stimulátor růstu používat?

Do vrbového výluhu vložte řízky rostlin k zakořenění a ponechte je tam do vytvoření kořenů. Možností je také řízky po 24 hodinách, během nichž nasály dostatek růstových látek, vyndat a zasadit do vhodného substrátu.

Vrbový výluh můžete rovněž naředit vodou v poměru 1:10 a použít k zalévání již vysazených rostlin, které pak budou celkově vitálnější. Ve výluhu je možné mořit i semena, a to 24 hodin před výsevem.

https://www.nkz.cz/praxe/okrasna-zahrada/pripravte-si-z-vrbovych-prutu-domaci-stimulator-rustu-rizky-rostlin-v-nem?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového