Skleníkové plyny

Skleníkové plyny (GHG): CO2 (oxid uhličitý), Metan (CH 4), SF6 (Fluorid sírový, N20 (oxid dusný), vodní páry, aerosoly atd.

"Špinavá šestka" (Čína, USA, EU, Indie, Rusko, Japonsko), vypouštějí dvě třetiny světových emisí (sama EU jen devět procent) následovaná "sedmičkou" (Jižní Korea, Austrálie, Saúdská Arábie, Kanada, Írán, Indonésie, Brazílie) dohromady (13 zemí) dokonce přes tři čtvrtiny, leč nemají snahu - hlavně Čína - se brzdit.

Dnes uvolněný CO2 se zvětší části projeví za 10 - 30 roků, citelná změna klimatu se dle významných ekologů projeví během 10-30 roků (Sýrie, Irán, Indie, Afghánistán atd.) - zdroj: Věk nerovnováhy.

  • Šelfová moře (globálně tvoří 7 % celkové plochy moří a oceánů s 25 miliony kilometrů čtverečních) mají klíčový vliv na absorpci oxidu uhličitého. Většina uhlíku (70 až 88 %) se nachází v horních deseti centimetrech mořského dna. Pokud by se ze dna uvolnil, znamenalo by to vážné důsledky pro globální klima. K uvolnění může dojít lidskou činností (v šelfových mořích probíhá 90 % rybolovu) nebo oteplováním moře. Více
  • Celkové globální emise skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv dosáhly v roce 2018 zhruba 37 miliard tun. více
  • Nedávná Zpráva o změně klimatu a půdě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) odhaduje, že 25 - 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů připadá na potravinový systém. více
  • Čína totiž jen za pouhé tři týdny vyprodukuje spalováním fosilních paliv více CO2 než veškerá evropská automobilová doprava za rok. Největší trh světa přitom hlásá, že hodlá být klimaticky neutrální, ovšem až v roce 2060. Než se tak ovšem stane, Čína hodlá do roku 2030 emise dokonce zvyšovat. (2020)
  • Autoři (Kauppinen a Malmi) této nerecenzované studie (korelace mezi teplotou a nízkou oblačností) ukazují na těsnou korelaci mezi poklesem oblačnosti a nárůstem teploty (1970 - 2014). A dovozují, že příčinou aktuální klimatické změny nejsou zřejmě emise skleníkových plynů, ale spíše pokles oblačnosti (která je také provázána z tryskovým prouděním, změnou salinity vody, zpomalování Golfského proudu, táním ledovců atd.).
  • Ze sopek se uvolnilo pouhé 1 % skleníkových plynů v atmosféře.
  • 1 kráva vytvoří za rok přibližně stejné množství uhlíkových plynů jako auto, které ujede 18 000km. Celosvětová spotřeba masa se od roku 1950 do roku 2019 zvýšila 6x a tím i produkce metanu. V USA zkonzumuje člověk průměrně 120kg  za rok, v Africe je to průměrně 14kg masa na osobu za rok. Velkochov hospodářských zvířat patří k největším zdrojů skleníkových plynů na světě. Dnes na celém světě chováme asi 1,5 miliardy kusů dobytka, který devastuje půdu a ovzduší.
  • Každý rok se vytěží cca 4 miliardy tun ropy (od roku 1860 začala ropná horečka v Pensylvánii, Rock oil company 27. srpna 1859 první úspěšný vrt)- která je největším zdrojem znečištění skleníkovými plyny (ropa je hlavním palivem antropocénu), v roce 2009 jezdilo po světě více než miliarda automobilů a do roku 2025 -2040 se může počet zvýšit až na 2 miliardy (většinu tvoří osobní auta).

Studie připomíná, že podle závěrů Mezivládního panelu pro změnu klimatu při OSN by udržení globálního oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia do konce 21. století vyžadovalo zlikvidovat 100 až 1000 miliard gigatun CO2 (gigatuna je miliarda tun). více

Americká NASA, tedy vládní instituce, jež před 50 lety dostala lidstvo na Měsíc, ve svých zprávách vyčísluje pravděpodobnost, že oteplování způsobuje člověk na více než 95 %. Příčinou je masivní produkce skleníkových plynů. více

IPCC v závěrech nejrozsáhlejší souhrnné zprávy o vědeckých poznatcích ke klimatu uvádí, že současná koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusičitého v atmosféře nemá obdobu za posledních 800 000 let. Lidská produkce těchto skleníkových plynů byla poháněna ekonomickým a populačním růstem a tyto plyny byly extrémně pravděpodobně hlavní příčinou pozorovaného oteplení od poloviny 20. století. 

Světový trh z plastem je zodpovědný za 5 % emisí skleníkových plynů (2019) a do roku 2050 se tento podíl zvýší až na 15% více.

Plyny, které přispívají ke skleníkovému efektu 

  • Vodní pára. Nejhojnější skleníkový plyn, ale co je důležité, působí jako zpětná vazba na klima. Vodní pára se zvyšuje s oteplováním zemské atmosféry, ale také s možností mraků a srážek, což z nich činí jedny z nejdůležitějších mechanismů zpětné vazby na skleníkový efekt.
  • Oxid uhličitý (CO 2 ). Drobná, ale velmi důležitá složka atmosféry, oxid uhličitý se uvolňuje přírodními procesy, jako je dýchání a erupce sopky, a lidskými aktivitami, jako je odlesňování, změny ve využívání půdy a spalování fosilních paliv. Od průmyslové revoluce zvýšil člověk koncentraci atmosférického CO 2 o 48%. Toto je nejdůležitější dlouhotrvající "vynucení" změny klimatu.
  • Metan. Uhlovodíkový plyn produkovaný jak přírodními zdroji, tak lidskou činností, včetně rozkladu odpadů na skládkách, v zemědělství a zejména v pěstování rýže, jakož i trávení přežvýkavců a hospodaření s hnojem spojeným s domácími zvířaty. Na bázi molekuly pro molekulu je metan mnohem aktivnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý, ale také mnohem méně hojný v atmosféře.
  • Oxid dusičitý. Silný skleníkový plyn produkovaný postupy kultivace půdy, zejména používáním komerčních a organických hnojiv, spalováním fosilních paliv, výrobou kyseliny dusičné a spalováním biomasy.
  • Chlorfluoruhlovodíky (CFC). Syntetické sloučeniny zcela průmyslového původu používané v řadě aplikací, ale nyní do značné míry regulované ve výrobě a uvolňování do atmosféry mezinárodní dohodou o jejich schopnosti přispět k destrukci ozonové vrstvy. Jsou to také skleníkové plyny.

Čistá planeta pro všechny, v scénářů vývoje k roku 2050.

EU musí podle Evropského parlamentu (EP) přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby mohla k roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů (cíl klimatická neutralita), to odpovídá závazkům EU podle pařížské dohody.

  • Za klimatickou neutralitu je označován stav společnosti, při kterém jsou emise skleníkových plynů plně vyvážené mechanismy na jejich neutralizaci, ať už přírodními, či technologickými.
  • Je nutné se soustředit na "přímé snižování emisí a upřednostňovat akce směřující k zachování a rozšiřování přirozených propadů a rezervoárů uhlíku". Technologie pro odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry by prý měly být aplikovány pouze tam, kde ostatní mechanismy nelze využít.
  • EK plánuje v souvislosti s rokem 2050 dosažení 80% pokrytí spotřeby elektrické energie obnovitelnými zdroji. "Výroba energie je dnes zodpovědná za více než 75 procent emisí skleníkových plynů v EU, říká Pavel Poc (ČSSD).
  • Dle Evropského parlamentu (EP) má zásadní význam pro snížení emisí skleníkových plynů v zemědělství změny ve stravovacích návycích obyvatel, zejména "významné snížení spotřeby hospodářských zvířat".
  • EK má za cíl původní snížení emise skleníkových plynů o 40 procent proti úrovni z roku 1990, chce navýšit cíl podle nové rezoluce na 55procentní redukci. "Pokud chceme udržet oteplování pod 1,5 stupně Celsia (oproti předindustriální éře), potřebujeme snížit emise alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Současný cíl EU ve výši 40 procent k roku 2030 je nedostatečný,"
  • EU asi splní cíl svých závazků k roku 2020, kterými byli redukce emisí o 20 % produkce 20% spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
  • Pro období 2014 až 2020 mělo být na ochranu klimatu vynaloženo kolem 200 miliard eur (přes pět bilionů Kč).
  • Na léta 2021 až 2027 by pak mohla na ochranu klimatu směřovat až čtvrtina celkových prostředků, tedy více než 250 miliard eur (růst pouze o 20%). více
  • Evropská komise chce, aby se emise CO2 u těžkých nákladních aut snížily do roku 2030 o 40 procent v porovnání s rokem 1990. Připomeňme, že nákladní auta se na produkci emisí CO2 z dopravy podílí zhruba 25 procenty (19.4.2019). 
  • země EU odsouhlasily, že do roku 2030 má v porovnání s rokem 2021 dojít ke snížení emisí CO2 u nových osobních vozů o 37,5 procent. "Díky tomuto návrhu by se emise oxidu uhličitého měly snížit o více než 100 milionů tun, 

Oxid uhličitý a skleníkové plyny se dostaly do ohniska ideologie. Oficiální věda je placená za to, aby dosáhla nízkouhlíkové společnosti, případně uhlíkově neutrální. To máme přestat dýchat? Problémy začínají od vědců, kteří si odporují v principech chápání klimatické změny, mnozí ignorují přímou funkci vody a vegetace v utváření klimatu. Více se věří modelům, nežli vlastním očím a zkušenostem. Modely nedokáží postihnout dynamiku přeměn sluneční energie přes rostliny a vodní páru, která je nejvýznamnějším skleníkovým plynem, tvoří ovšem i mlhu a mraky, které stíní a přenáší sluneční energii v "čase a prostoru". To, že nedokážeme tyto děje modelovat, neznamená, že můžeme tyto nejdůležitější procesy ignorovat, říká biolog doc.Jan Pokorný.

13.5.2019 Zdanění leteckého paliva, kerosenu, v Evropské unii by přineslo snížení uhlíkových emisí sektoru o 11 procent, přičemž dopad na zaměstnanost ahrubý domácí produkt by byl zanedbatelný. Uvádějí to uniklé unijní dokumenty, do nichž měl možnost nahlédnout list Financial Times (FT). více

Mládežnické hnutí Youth for Climate ("mládež za klima") 

Organizované protesty studentů z cca 20 zemí.

30.3.2019 Více než 90 procent tepla, které vyprodukovaly emise skleníkových plynů, pohltily moře a oceány. Pouze zlomek ohřál vzduch, pevninu a ledovce. Obrovské množství energie, které přijala moře, přispívá ke zvyšování jejich hladiny a přináší s sebou hurikány a tornáda, která jsou v posledních letech častější a silnější než dříve. více

Produkce CO2

Uhlík v přírodě koluje, oceány, půda a vegetace ho jsou schopny pohltit. Člověk vypustí ročně cca 11 gigatun uhlíku, na což už příroda nestačí, a stabilita celého klimatického systému je narušena. Polovina CO2 zůstává v atmosféře a ohřívá ji. Průměrná doba setrvání CO2 ve vzduchu se pohybuje v rozpětí od čtyř do 200 let. Co hůř − lidstvo zároveň atmosféru zásobuje dalším skleníkovým plynem metanem a kombinované radiační působení (schopnost ohřívat) těchto plynů rychle roste.

V červnu 2020 nahlásila americká meteorologická observatoř na Havaji, že koncentrace CO2 v atmosféře dosáhla 418,32 ppm (miliontin), nejvíce v historii měření. A díky pokročilým technologiím rekonstrukce klimatu z ledovcových vrtů také víme, že to je největší koncentrace v historii lidstva, respektive alespoň za posledních 800 tisíc let.

"Lidskou činností vzniká jen 3,5 procenta CO2 na planetě, zbytek produkuje přímo Země svou činností, tedy oceány, sopky, vegetace nebo fauna (ekologický web Sceptical science) . Z těchto 3,5 procent se na produkci CO2 osobní automobilová doprava podílí 5,5 procenty. Globálně se tedy osobní doprava podílí na produkci CO2 na Zemi jen 0,2 procenta. "Znečišťovateli" jsou přitom domácnosti, průmysl, energetika. A samozřejmě nákladní, lodní a letecká doprava," dodává Hrdlička ze Škody Auto. více

  • Amerika je přitom druhým největším "znečišťovatelem" planety, na produkci CO2 se vloni podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) podílela 22 procenty. 
  • Zemědělství má dnes na lidské produkci skleníkových plynů podíl více než 20 % (červen 2020).
  • Výroba chipů a digitalizace stává největším producentem skleníkových plynů (CO2).

Největší producenti skleníkových plynů v Evropě (seřazeno podle produkce SP):

  • Německo, je s odstupem největším producentem skleníkových plynů v Evropě
  • Velká Británie
  • Polsko
  • Itálie
  • Francie
  • Španělsko
  • Holandsko
  • Česká republika
  • Belgie
  • Rumunsko

Podle JP Morgan, největší výzvu pro Německo představují emise skleníkových plynů, jež nemají svůj původ ve výrobě elektřiny, tj. emise produkované v dopravě, průmyslu apod. (19.4.2019)

Česko

Česko se zavázalo, že do roku 2030 by mělo 14 % energie spotřebované v dopravě pocházet z čistých zdrojů. V současnosti je to 6,42 procenta a většina z toho připadá na bionaftu.

  • Premiér Andrej Babiš přitom jednoznačně odmítl dotovat nákup drahých automobilů soukromým osobám ze státního rozpočtu.

Trendy v letectví

Ani v roce 2050 nebude možné vybavit letadla elektromotory pro dlouhé lety, byla by příliš těžká a přes Atlantik by to zkrátka nezvládla. Proto se vyvíjí nové možnosti jak snížit spotřebu a emise u současných technologií.

  • Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair se dostaly mezi deset největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě. Před ním byli energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí, nejvíce znečišťujícího fosilního paliva.
  • Roste podíl leteckého průmyslu na emisích tzv. skleníkových plynů,  znečištění od leteckých společností se od roku 2005 zvýšilo o zhruba dvě třetiny.  

Negativní vliv CO2 na zdraví člověka v ložnicích a kancelářích

Záleží na délce pobytu v takovém prostředí a na koncentraci CO2 v ovzduší (hladiny CO 2 okolo 1000 ppm mohou způsobit zdravotní problémy, i když expozice trvá pouze několik hodin). více

  • Roste počet zánětlivých reakcí organismu.
  • Narůstá stres.
  • Zvětšuje se kalcifikace ledvin a demineralizace kostí.
  • Snižují se kognitivní funkce mozku až o 50%.

Emise, zprávy z tisku:

26.1.2022 Psali jsme o nich už v březnu 2020 - jde o letadla, ve kterých krom personálu nikdo nesedí a nerealizují ani jinou smysluplnou přepravu. Jde tu jen o nutnost využití alespoň polovinu přidělených letištních slotů, tedy vzletových a přistávacích intervalů, o které by aerolinky jinak mohly přijít. A tak raději létají nazdařbůh doufajíc v lepší zítřky. Nejde přitom o žádnou malichernost, jen Lufhansa uvádí, že během zimních měsíců uskuteční takových letů až 18 tisíc. To je neskutečné.

EU slibovala, že tahle praxe skončí, o dva roky později si ale můžeme říci, že neskončila. Zatímco se tedy jinde řeší každý gram CO2 za totální prkotiny, ve vzduchu jsou realizovány desetitisíce zcela nesmyslných letů, aniž by to komukoli z oněch bojovníků za lepší zítřky vadilo.

Pokud tedy EU chce dosáhnout uhlíkové neutrality, měla by se přestat vozit po běžných motoristech a místo toho si zamést před vlastním prahem. Takto EU na jedné straně hlásá, že musíme topit a svítit dráž a dráž, aby svět byl lepším místem a zmiňovaná Lufthansa dokonce dostává kompenzace za to, že pandemie narušila její podnikání. Současně jsou ale dle pravidel té samé EU (a i za zmíněné kompenzace) realizovány desítky tisíc zcela nesmyslných letů. To už není jen absurdní, ale naprosto šílené.

https://www.autoforum.cz/zajimavosti/zatimco-politici-mluvi-o-klimaticke-krizi-nad-evropou-dal-letaji-tisice-letadel-duchu-bez-lidi-odnikud-nikam/?

10.1.2022 Globální koncentrace skleníkových plynů oxidu uhličitého a metanu se i v roce 2021 zvyšovaly, upozorňuje v pondělí zveřejněná zpráva evropského projektu Copernicus, který je součástí vesmírného programu EU. Evropa loni zažila extrémní léto se silnými vlnami veder ve Středomoří i povodněmi ve střední Evropě.

Posledních sedm let bylo na základě analyzovaných dat celosvětově nejteplejších v historii měření - a ani Evropa tomuto trendu neunikla. "Předběžná analýza satelitních měření potvrzuje, že atmosférická koncentrace skleníkových plynů v roce 2021 nadále rostla. Koncentrace oxidu uhličitého (CO2) dosáhla ročního globálního rekordu". Celosvětové emise uhlíku z lesních požárů dosáhly celkem 1850 megatun, čemuž přispěly zejména požáry na Sibiři. To bylo o něco více než v loňském roce, každopádně tento má od roku 2003 klesající tendenci.

Rok 2021 byl celosvětově pátým nejteplejším rokem v historii měření. Jeho průměrná roční teplota byla o 0,3 °C vyšší než průměrná hodnota za období 1991-2020 a o 1,1-1,2 °C vyšší než průměrná roční teplota v předindustriálním období mezi lety 1850 a 1900. "Koncentrace oxidu uhličitého a metanu se rok od roku stále zvyšují, aniž bychom zaznamenali známky zpomalení. Tyto skleníkové plyny jsou hlavní hnací silou změny klimatu".

https://domaci.hn.cz/c1-67020010-poslednich-sedm-let-bylo-globalne-nejteplejsich-v-historii-mereni-upozornuje-evropska-zprava

18.12.2021 Nový výzkum, který byl publikovaný ve vědeckém časopise Atmospheric Chemistry and Physics ukazuje, že spalováním dřeva vzniká velké množství polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), jež jsou dlouhodobě prokázané látky s karcinogenními účinky. Nová studie tak ukazuje, že právě těchto látek vzniká při spalování dřeva mnohem větší množství než vzniká třeba při spalování benzínu či nafty v motorových vozidlech. Vědci ve své studii zjistili, že 31 % ročních emisí polycyklických aromatických uhlovodíků pochází ze spalování dřeva a to většinou v zimních měsících, 33 % je pak z nafty a oleje a 29 % pak z benzínu. Jak uvádí studie, kouř ze dřeva navíc obsahuje mnohem toxičtější typy částic, které mají větší vliv na lidské zdraví a jsou tak hlavní hnací sílou dlouhodobého rizika karcinogenních účinků.

Podle vědců by tak mělo dojít ze strany celé Evropy k rychlé reakci a omezení emisí toxických látek ze spalování dřeva. To by následně mělo přispět k čistšímu ovzduší a zlepšení veřejného zdraví. Současné spalování dřeva totiž podle studie stojí za velkým množstvím nemocí jako jsou infarkty, mrtvice, předčasné stárnutí, ale třeba i cukrovka nebo obezita.

https://www.theguardian.com/environment/2021/dec/17/wood-burners-urban-air-pollution-cancer-risk-study

https://energozrouti.cz/z/okamzite-omezte-spalovani-dreva-vyzyvaji-vedci-kvuli-emisim?<br>

30.10.2021 Nejdůležitější summit" nebo také "poslední naděje pro lidstvo". Na klimatickou konferenci COP26 v Glasgow upírá zrak celý svět, mohl by prý zachránit planetu od klimatické krize. Tak úspěšná dvoutýdenní akce ale nejspíš nebude.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zvrat-v-boji-o-zachranu-lidstva-jedna-z-posledni-sanci-zacina-179122#

29.10.2021 Největší světový znečišťovatel zveřejnil dlouho očekávaný národní plán snižování emisí. Z plánu jasně vyplývá, že kroky, které je Čína ochotná přijmout, jsou zcela nedostatečné.

Podle vnitrostátně stanoveného příspěvku (NDC), který Peking předložil OSN, dosáhne Čína vrcholu emisí uhlíku do roku 2030. Na čistou nulu má v plánu spadnout o tři desetiletí později.

  • Čína od roku 1850 vypustila 284 miliard tun CO2. Spojené státy, industrializované o desetiletí dříve, mají na účtu 509 miliard tun CO2.
  • Ke globálnímu oteplování nejvýrazněji přispěly emise vypouštěné i před stovkami let. Svět se od začátku průmyslové revoluce oteplil o 1,2 stupně Celsia. Podle vědců je hraniční k odvrácení klimatické krize 1,5 stupně.  
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cina-predstavila-klimaticky-plan-a-zabila-celosvetove-nadeje-179105#

11.5.2021 Emise skleníkových plynů z českého zemědělství klesly k roku 2019 o 48 procent proti roku 1990. Tvoří tak sedm až osm procent celkového množství emisí. U potravinářství pak jde zhruba o jedno procento. Na webináři ohledně snižování uhlíkové stopy to dnes uvedl ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Petr Jílek (ČTK)

7.5.2021 Čína vypustila do vzduchu poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady. V roce 2019, ze kdy jsou poslední vyhodnocené údaje, jich z této země pocházela více než čtvrtina. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil americký institut Rhodium Group.

Nejlidnatější země světa přispěla v roce 2019 k celosvětovým emisím ekvivalentů CO2 sama 27 procenty, odhaduje americká společnost. Spojené státy na druhém místě byly zodpovědné jen za 11 procent skleníkových plynů a třetí Indie za 6,6 procenta emisí. Ještě o dvě desetiny procentního bodu méně činil příspěvek Evropské unie na čtvrtém místě.
Ekvivalent CO2 je měrná jednotka pro standardizaci dopadu různých skleníkových plynů na klima. Ty ke skleníkovému efektu nepřispívají ve stejné míře a zůstávají v atmosféře po různá časová období.
Podle studie vypustila Čína do vzduchu více než 14 gigatun (jedna gigatuna je miliarda tun) ekvivalentu CO2. Ve srovnání s rokem 1990 je to trojnásobek, a za uplynulé desetiletí nárůst o 25 procent.
Celosvětově se emise skleníkových plynů v roce 2019 zvýšily o 11,4 procenta na 52 miliard tun. Při přepočtu na hlavu poslalo ale 1,4 miliardy Číňanů do vzduchu jen 10,1 tuny. To je o něco méně než úroveň států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která je 10,5 tuny, a výrazně méně než hodnota USA. Ty se 17,6 tuny v přepočtu na hlavu přispívají ke globálnímu oteplování výrazně více. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4669158/cina-vypustila-poprve-vice-sklenikovych-plynu-nez-vsechny-rozvinute-zeme-dohromady.html

21.4.2021 EU dosáhla předběžné dohody snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 o minimálně 55 %. Do roku 2050 by se tak Evropa jako první na světě mohla stát klimaticky neutrálním světadílem. Původní cíl byl snížit emise do roku 2030 o 40 % z úrovní roku 1990 (Reuters). 

20.4.2021 Británie chce snížit emise skleníkových plynů výrazněji, než původně plánovala. Do roku 2035 mají oproti roku 1990 klesnout o 78 procent. Nový ambicióznější plán dnes podle agentury AP oznámila vláda premiéra Borise Johnsona (ČTK)

11.4.2021 Polovodiče se staly nezbytnou součástí každodenního života a také jedním z největších znečišťovatelů. Očekává se, že informační a výpočetní technologie budou do roku 2030 představovat až pětinu celosvětové poptávky po energii a tomu odpovídá i jejich uhlíková stopa, nehledě na spotřebu vody a produkci nebezpečného odpadu.

Očekává se, že informační a výpočetní technologie budou do roku 2030 představovat až 20 % celosvětové poptávky po energii, přičemž hardware je odpovědný za větší množství stopy než provoz systému, zjistili vědci. "Výroba čipů, na rozdíl od použití hardwaru a spotřeby energie, představuje většinu produkce uhlíku," uzavírají vědci.

To je málo známý a hlavně pro vlády, které výrobu špičkových čipů prosazují, nepohodlný fakt. Snaha prezidenta Joe Bidena zřídit špičkové výrobní závody v USA by mohla kolidovat s jeho programem ochrany klimatu a plány Evropské unie na výrobu čipů by mohly ohrozit její závazek stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050.

Je to paradox. Polovodičové společnosti na jednu stranu obecně uznávají, že mají problém s uhlíkovou stopou, ačkoli zdůrazňují opatření, která přijímají ke snížení svých emisí. Toto odvětví na druhou stranu podporuje technologický pokrok, díky kterému se čipy staly neuvěřitelně výkonnými při provozu a mají tak mnohem vyšší účinnost, čímž snižují spotřebu energie během jejich životnosti.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4646870/zamlcovany-problem-cipu.html

8.3.2021 Pandemie pomohla snížit množství emisí. Aby se ochránilo klima, musel by ale podobný pokles přijít každé dva roky následujících deset let.

https://www.nature.com/articles/s41558-021-01001-0

Za celý loňský rok, kdy většina států zavedla během jara tvrdý lockdown a na podzim se k němu v mírnější podobě vrátila, kleslo množství oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší o 7 %, tedy o zhruba 2,6 miliardy tun. Aby se nárůst teploty planety udržel mezi 1,5 a 2 stupni, je podle autorů nutné každý rok v následujícím desetiletí snižovat množství vypouštěného oxidu uhličitého o jednu až dvě miliardy tun.

  • Emise v roce 2020 byly nižší z toho důvodu, že došlo k omezení podniků a dopravy, které stále využívají fosilní paliva. Ne kvůli tomu, že by od nich státy zcela upustily. Když se vrátí do provozu stejně, jako tomu bylo před pandemií, je tu riziko, že dojde k velkému nárůstu vypouštěných emisí.
  • Z výsledků výzkumu je patrné, že 64 zemí snížilo během let 2016 až 2019 svou uhlíkovou stopu oproti předchozím pěti rokům. Problémem ale je, že ve 150 zemích množství vypouštěných emisí za posledních pět let naopak narostlo.

https://zahranicni.ihned.cz/c1-66891790-pandemie-pomohla-snizit-mnozstvi-emisi-aby-se-ochranilo-klima-musel-by-ale-podobny-pokles-prijit-kazde-dva-roky<br>

12.2.2021 Ceny emisních povolenek v Evropské unii poprvé vzrostly nad 40 eur za tunu. Během včerejšího dne ceny stouply až na 40,12 eura za tunu, což bylo nejvýše za 16 let fungování tohoto systému. Později však cena klesla pod 39 eur za tunu, uvedla agentura Reuters. Růst na rekord zřejmě způsobili spekulanti, včetně některých hedgeových fondů, a částečně zájem některých podniků veřejných služeb kvůli současnému chladnému počasí (ČTK). 

28.1.2021 Zdecimované lesy přestaly vázat CO2. Česku hrozí, že zaplatí desítky miliard za emisní povolenky. Tuzemské lesy vždy jako celek skleníkový plyn vázaly, a zlepšovaly tak jeho českou bilanci. V posledních třech letech ale začaly být vlivem masivního kácení jeho zdrojem. Stromů výrazně ubylo, což snížilo množství vázaného CO2. Na druhé straně se zvýšila spotřeba dřeva, a to zrychlilo uvolňování skleníkového plynu.

  • Roční objem emisí České republiky je 129,39 mil. tun CO2 (údaj z roku 2018). V přepočtu na obyvatele to je 12,19 t CO2 ekv./obyvatele.
  • Energetika: 51,07 milionu tun CO2 (39,5 % celkových emisí)
  • Doprava: 20,3 mil. tun CO2 (15,7 % celkových emisí)
  • Průmyslové procesy: 16,26 mil. tun CO2 (12,6 % celkových emisí)
  • Spalování v průmyslu: 9,96 mil. tun CO2 (7,7 % celkových emisí)
  • Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství: 13,15 mil. tun CO2 (10,2 % celkových emisí)
  • Odpadové hospodářství: 5,7 mil. tun CO2 ročně (4,4 % celkových emisí)
  • Zemědělství: 8,61 mil. tun CO2 (6,7 % celkových emisí)
  • K tomu lesy v roce 2019: 15 milionů tun CO2 (10,3 procenta z celkových emisí)

Podle dokumentu, který loni v prosinci v Bruselu projednávali zástupci českých ministerstev zemědělství a životního prostředí (HN ho má k dispozici), se kvůli lesní kalamitě zvýšily české emise CO2 v roce 2019 o celých 15 milionů tun ročně. Celkově přitom země do roku 2018 vypouštěla skleníkového plynu 130 milionů tun za rok. "Nárůst představuje stejné množství jako emise CO2 elektráren Počerady, Prunéřov a Tušimice dohromady. Nebo jako emise ze skoro celé dopravy," poznamenal profesor Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. 

Za proměnu může zejména zvýšená těžba dřeva. Ta činila předloni 33 milionů kubíků a vloni je odhadována na 40 milionů, což je oproti průměru z let 2000 až 2015 více než dvojnásobek. Kácí se tak o hodně více kmenů, než stačí dorůst. "Snížilo se vázání CO2 živými stromy, kterých ubylo, a na druhé straně se zrychlilo uvolňování CO2 z těch vytěžených. Z nich se vyrábí třeba balicí či toaletní papír, odkud se oxid uhličitý rychle vrátí do atmosféry. Ještě rychlejší to je, pokud se dřevo spálí. Plyn se navíc uvolňuje i z plochy kvůli odlesnění a zahřívání odlesněných ploch," vysvětlil profesor Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze Miroslav Svoboda.

Schodek v bilanci CO2 pak podle ministerského dokumentu zřejmě nezbude než pokrýt nákupem emisních povolenek od jiných členských států. "V současné době je velmi těžké spekulovat, jaká by byla jejich cena. Odhadujeme možné celkové náklady na nákup emisních povolenek k pokrytí schodku v rozmezí od 350 milionů do 2,1 miliardy EUR (devět až 55 miliard korun)," píše se v materiálu. Autoři se však v textu přiklánějí spíše k vyšší ceně. Ve druhé polovině současného desetiletí, kdy by Česko muselo zaplatit, se podle nich očekává nedostatek povolenek, a tím i růst jejich ceny.

Mnozí z expertů z akademické sféry, ale i z praxe navíc kritizují státní dotace podporující masivní kácení už často uschlých stromů, ze kterých už dávno kůrovec vylétl. Za ně už stát vyplatil kolem pěti miliard korun. "Dotace jen podporují těžbu už téměř bezcenného dříví. Například Lesy České republiky dostaly vloni dvě miliardy, aby mohly vyschlé kmeny vytěžit, a nyní velká část z nich leží na skladě, protože to dřevo nikdo nechce. A samozřejmě jen zhoršují naši bilanci oxidu uhličitého. Lepší pro přírodu i vzhledem k bilanci CO2 by bylo ty kmeny nechat na místě," uvedl profesor Miroslav Svoboda. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66874760-zdecimovane-lesy-prestaly-vazat-co2-cesku-hrozi-ze-zaplati-dve-miliardy-eur-za-emisni-povolenky

14.1.2021 PepsiCo má v úmyslu dosáhnout čistých nulových emisí skleníkových plynů v celém dodavatelském řetězci do roku 2040, protože spotřebitelé a investoři stále více vyzývají velké společnosti, aby hrály svoji roli v boji proti globálnímu oteplování. Do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů ze svých provozů o 75 % a o 40 % v oblastech mimo vlastní výrobní procesy a dodavatelský řetězec 

11.1.2021 Celosvětové emise oxidu uhličitého se v loňském roce v důsledku pandemie covidu-19 snížily o 7 % a vrátily se na úrovně z období před deseti lety. Uvedl to dnes podle agentury Reuters šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Varoval však, že globální emise se opět začnou zvyšovat, pokud proti tomu vlády nepodniknou rychlá opatření (ČTK) 

25.12.2020 Bohatá elita může za víc emisí než chudší polovina lidstva. Pokud má být boj proti globálním změnám klimatu úspěšný, bude muset svůj životní styl změnit zejména bohatá elita, která produkuje obrovský podíl emisí skleníkových plynů. Jedno procento nejbohatších obyvatel planety má na svědomí dvakrát tolik emisí než celá chudší polovina lidstva, uvedl tento měsíc ve své zprávě Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP). Zpráva sleduje, jak souvisí uhlíková stopa s životní úrovní lidí, a upozorňuje na to, že disproporčně velký podíl na globálním oteplování mají kvůli vyšším emisím zejména lidé s vyššími příjmy. Deset procent obyvatel planety s nejvyššími příjmy spotřebovává 45 procent veškeré vyrobené energie a dokonce 75 % energie v letecké dopravě. Naproti tomu chudší polovina lidstva spotřebovává jen deset procent energie a 5 % energie v letecké dopravě.

Pokud by se státy světa skutečně odhodlaly k boji proti oteplování a pokusily se růst teplot omezit na 1,5 stupně Celsia do konce století, jak to předpokládá pařížská dohoda o klimatu, pak by se produkce oxidu uhličitého na hlavu musela snížit na 2,5 tuny ročně do roku 2030. Ti chudší by paradoxně mohli svou uhlíkovou stopu zvětšit až třikrát, desetina nejbohatších by ale musela emise omezit na desetinu toho co dosud. "Emise nejbohatšího procenta celosvětové populace činí více než dvakrát tolik, co emise těch chudších 50 %. Tato elita by tak musela svou uhlíkovou stopu zmenšit třicetkrát, pokud bychom chtěli dostát pařížské dohodě

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/bohata-elita-muze-za-vic-emisi-nez-chudsi-polovina-lidstva-40346168#

10.12.2020 Banky přisypávají do kotle miliardy na znečišťující fosilní projekty

Téměř pět let poté, co se podepsala Pařížská dohoda o změně klimatu, finanční instituce stále poskytují miliardy dolarů společnostem, které těží a spalují nejvíce znečišťující zdroje na Zemi.

Podle společné zprávy 18 klimatických organizací zveřejněné ve čtvrtek poskytly banky od začátku roku 2016 v půjčkách a zárukách více než 1,6 bilionů dolarů podnikům s fosilními palivy, které plánují a rozvíjejí ropné, plynové a uhelné projekty. U prvních třech bank (Citigroup, Bank of America a JPMorgan Chase) jde dohromady o 295 miliard dolarů.

Tento údaj ale vychází pouze z dat bank a investorů do společností zapojených do 12 energetických projektů, což je daleko od celosvětového rozsahu financování fosilních paliv. Podle Bloombergu se celková částka blíží 3,7 bilionům USD, pokud zahrneme všechny typy korporátních znečišťovatelů.

Podle zprávy, kterou koordinovala německá klimatická skupina Urgewald, má těchto 12 projektů potenciál vyprodukovat nejméně 175 gigatun dalších emisí CO2. To je téměř 75 % zbývajícího uhlíkového rozpočtu, což je množství CO2, které lze podle vědců z Climate Analytics ještě vyprodukovat, aby globální oteplování nepřesáhlo úroveň 1,5 stupně Celsia.

https://www.kurzy.cz/zpravy/570189-banky-prisypavaji-do-kotle-miliardy-na-znecistujici-fosilni-projekty/<br>

6.12.2020 Pouhé jedno procento světové populace je zodpovědné až za polovinu emisí způsobených leteckou dopravou, naznačuje švédská studie. Jak je to možné? Vědci odhadují, že do letadla v roce 2018 nastoupilo pouze 11 procent obyvatel Země. Průzkumy ukazují, že až čtvrtina cestujících jednou ročně létá na dovolenou (a samozřejmě zpět). Jeden z 10 létá často, přičemž ti "nejhorší viníci" (1 procento) téměř každý den.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/za-polovinu-emisi-z-letadel-muze-pouhe-jedno-procento-lidi-40342524#s<br>

22.11.2020 Solární geoinženýrství je jednou z teoretických cest, jak zabránit globálnímu oteplování a vyřešit nežádoucí klimatické změny. Podle nejnovější vědecké studie však ani tato metoda není z dlouhodobého hlediska dostatečná, pokud nebude podpořena efektivním snižováním skleníkových plynů.

Při rozprášení aerosolů oxidu siřičitého do atmosféry, které budou odrážet sluneční paprsky, dojde ke snížení slunečního svitu a důsledkem bude menší oteplování. Takový je jeden z postupů takzvaného solárního geoinženýrství, které má do budoucna pomoci lidstvu v boji s klimatickými změnami. Oporou metody je přitom případ filipínské sopky Pinatubo, která roku 1991 vychrlila do atmosféry miliony tun popela a sopečných plynů, jež následně ochladily planetu na dva až tři roky.

V novém výzkumu vydaném ve Sborníku Národní akademie věd (PNAS) však vědci tvrdí, že postup nebude účinný, pokud bude podíl skleníkových plynů dále stoupat k velmi vysokým hodnotám.

"Solární geoinženýrství možná nebude spásné při zabránění značného oteplování, pokud bude trvat déle než jedno století a během této doby se budou nadále zvyšovat emise skleníkových plynů," uvedl pro The Independent jeden z hlavních autorů studie Tapio Schneider z Kalifornského technologického institutu.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/umele-ochlazovani-planety-nepomuze-pokud-neomezime-sklenikove-plyny-tvrdi-vedci.A201120_132325_ln_veda_liluj

14.10.2020 Globální emise CO2 v prvním pololetí klesly meziročně o rekordních 8,8 %, resp. o 1,551 mld. tun. Vliv na to měly koronavirová omezení. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry zveřejnila v časopise Nature Communications skupina vědců z Číny, Francie, Japonska a USA (ČTK) 

9.10.2020 HSBC se zaměří na nulové emise uhlíku napříč celou svou zákaznickou základnou nejpozději do roku 2050 a poskytne financování ve výši 750 až 1 bilionů dolarů, aby pomohla klientům tento přechod uskutečnit, řekl výkonný ředitel Noel Quinn agentuře Reuters

8.10.2020 Evropský parlament ve finálním hlasování potvrdil svou podporu pro snížení úrovně emisí do roku 2030 o 60 % oproti úrovni z roku 1990, současný cíl pro státy EU byl přitom nastaven na snížení o 40 % (Reuters) 

29.9.2020 Dánská vláda chce snížit emise oxidu uhličitého nad evropský cíl, aniž by škrtala výdaje na sociální stát. Píše to dnes agentura Reuters. Dánsko v loňském roce přijalo zákon, kde se zavázalo snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého o 70 %. Ve srovnání s úrovní z roku 1990 by Dánsko mělo vypouštět o 20 mil. tun oxidu uhličitého méně (ČTK)

17.9.2020 Rozšíření systému emisních povolenek, přísnější limity pro zplodiny z letecké a lodní dopravy či zvýšení požadavků na energetickou účinnost mají EU pomoci dosáhnout nově stanoveného klimatického cíle k roku 2030. Uvedl to dnes místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který představil podrobnosti plánu na omezení emisí skleníkových plynů do 10 let o nejméně 55 % proti hodnotám z roku 1990

16.9.2020 a to, že by Evropská unie slevila z plánů na razantní snižování emisí skleníkových plynů, mohou premiér Andrej Babiš i jeho ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček zapomenout. Na jaře to přitom byli oni, kdo vyzývali, aby EU kvůli pandemii nového koronaviru od svých záměrů ustoupila. Jenže unijní instituce i velká většina členských zemí tvrdí, že "zelené" investice jsou nutné nejen kvůli ochraně životního prostředí, ale že zároveň "nakopnou" ekonomiku, která vinou pandemie spadla do hluboké krize.

Toto přesvědčení se jasně ukáže ve středu, kdy Evropská komise zveřejní návrh, jak by měly státy EU snížit emise k roku 2030. Už předem řekla, že chce, aby emise klesly nejméně o 55 procent. To Babiš i Havlíček opakovaně označili za nepřijatelné. Česko návrh může zablokovat, muselo by pro to ale sehnat mezi ostatními zeměmi EU spojence.

Česko je v rámci Evropy i na celém světě jednou ze zemí s nejvyššími emisemi CO2 na osobu. Na jedné straně je to dané vysokým podílem průmyslu na tuzemské ekonomice, na druhé stále poměrně vysokým podílem hnědého uhlí na výrobě energií. Přechod na čistší ekonomiku tak může vyjít na vyšší stovky miliard až jednotky bilionů korun.

  • Pokud by se planeta Země oteplila o tři stupně Celsia, státy EU by každý rok utrpěly ztráty ve výši 170 miliard eur, tedy čtyři a půl bilionu korun, upozornila Evropská komise na nejnovější odhady vědců. 
  • https://archiv.ihned.cz/c1-66816540-brusel-chce-vyrazne-pritvrdit-ve-snizovani-emisi-v-cesku-jsou-jedny-z-nejvyssich-zmena-muze-stat-biliony<br>

16.8.2020 Keelingova křivka aneb jak víme, že za růst množství skleníkových plynů může lidstvo. Křivka růstu koncentrací CO2 v atmosféře s každoročními odchylkami se nazývá Keelingova křivka po vědci Charlesovi Keelingovi, který koncentrace CO2 začal poprvé monitorovat v roce 1958. Spolu s křivkou poklesu koncentrací O2, k jejímuž měření významně přispěl jeho syn Ralph Keeling, je zobrazena na následujícím grafu.

  • Vlivem fotosyntézy a dýchání se koncentrace CO2 v atmosféře mění během roku, během léta, kdy je hodně vegetace, klesá, v zimě naopak roste. Kdyby nedocházelo k žádnému vnějšímu zásahu, koncentrace by tak pouze každoročně oscilovala okolo stabilní hodnoty. V grafu však vidíme, že mimo zmíněné roční oscilace koncentrace CO2 vytrvale roste tempem okolo 20 ppm za desetiletí. 
  • Protože množství CO2 dlouhodobě roste, musí pocházet z nějakého jiného zdroje. Zdrojem takto velkého množství CO2 mohou být v principu oceány, půda, sopečná činnost anebo spalování fosilních paliv. 

Který z těchto zdrojů je zodpovědný za pozorované dlouhodobé zvyšování koncentrace CO2 nám právě napovídá klesající trend koncentrace kyslíku. Při hoření fosilních paliv je totiž kyslík spotřebováván a jeho množství je úměrné množství CO2, které při hoření vznikne. Při spalování uhlí je reakce jednoduchá, z jedné molekuly kyslíku vznikne jedna molekula oxidu uhličitého: C + O2 → CO2. Spalování zemního plynu spotřebovává kyslíku více, protože při něm vzniká také vodní pára: CH4 + 2 O2 → CO2 + 2 H2O.

V oceánech je přitom pozorován také trend růstu koncentrace CO2 (což je problém samo o sobě, protože zde CO2 způsobuje okyselení oceánů). Sečtený růst množství CO2 v atmosféře a v oceánech pak přesně odpovídá poklesu koncentrace O2, kdyby tento trend byl výsledkem hoření fosilních paliv. To je silný indikátor toho, že za růst koncentrace CO2 je skutečně zodpovědné spalování fosilních paliv.

To, že CO2 přidávané do atmosféry pochází z fosilních paliv, se mimo to také dá dokázat pomocí izotopové analýzy. Izotopové složení CO2 přidávaného do atmosféry totiž odpovídá izotopovému složení uhlíku ve fosilních palivech (a neodpovídá izotopovému složení uhlíku z žádného jiného zdroje). Více o tomto důkazu píšeme v našem minulém článku.

https://www.czechsight.cz/infografika-keelingova-krivka-aneb-jak-vime-ze-za-rust-mnozstvi-sklenikovych-plynu-muze-lidstvo/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=mlY4v3bApgt-202008160936&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box


25.7.2020 Katastrofu už možná nezvrátíme. Vědci našli obrovský únik metanu pod mořským dnem u pobřeží Antarktidy. Permafrost daleko na severní polokouli Země totiž pod ledem ukrývá miliony tun metanu, který při tání půdy samovolně uniká do ovzduší, čímž opět přispívá k ohřívání atmosféry a celý proces tak v zásadě akceleruje i bez přispění člověka. Původ úniku zatím není jasný, dokonce vůbec nemusí souviset s oteplováním oceánů. Možná jde spíše o aktivní vulkán. "Nejsou to dobré zprávy. Trvalo více než pět let, než se zde metan pohlcující mikroby začaly objevovat a dokonce i tak metan stále rapidně uniká z mořského dna

  • Metan z permafrostu, ale nyní i z podmořské hladiny tak přispívá k oteplování planety i bez toho, aby se o další emise musel starat sám člověk 
  • Podle vědců se klima v případě zdvojnásobení objemu CO2 na Zemi oproti dnešku může oteplit o 2,6 až 3,9 °C, což by v příštích desetiletích udělalo mnohé oblasti neobyvatelnými, roztálo ještě více ledovců a uvolnilo další množství metanu. 
  • Existují tedy obavy, že zpomalení oteplování už nemusí být zvratitelné ani při extrémním snížení lidmi produkovaných emisí. Museli bychom přistoupit k mnohem kreativnějším řešením, jako je recyklace plynů nebo stínění oblohy. 
  • https://refresher.cz/86962-Katastrofu-uz-mozna-nezvratime-Vedci-nasli-obrovsky-unik-metanu-pod-morskym-dnem-ktery-take-prispiva-ke-globalnimu-oteplovani?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=368741&dop_req_id=4XISiZuXdo9-202007250716&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

16.7.2020 Tým odborníků britské University of Sheffield navrhuje využívat metodu "zesíleného zvětrávání horniny", která zařídí významné zvýšení schopnosti půdy, například na polích a na farmách, pohlcovat atmosférický oxid uhličitý. Některé horniny - především čedič a některé křemičitany, samovolně pohlcují oxid uhličitý v průběhu svého zvětrávání, když se drolí na stále menší a menší kousky. Reagují přitom s oxidem uhličitým a vytvářejí uhličitany, které dále pohlcují oxid uhličitý. Tento proces je známý jako vázání (sekvestrace) uhlíku.

  • koncept jako takový úplně nový není. Zemědělci již dlouho znají například přidávání vápencového prachu do půdy kvůli snížení její acidifikace.
  • Rozprášený substrát, bohatý na křemičitany (velmi pravděpodobně pak čedičová drť, ale možné je i zužitkování betonu či odpadů z demolic) by na sebe během degradace navázal skleníkové plyny, a vytvořil uhličitany. Oxid uhličitý z atmosféry by díky tomu v řádu měsíců přešel do půdního rezervoáru. Škodní by na tom nebyli zemědělci, protože by se touto cestou zlepšily produkční vlastnosti půdy. A pozitivní vliv by pocítily i oceány, které by nakonec byly vystaveny menší acidifikaci.

Zesílené zvětrávání horniny spočívá v tom, že se dotyčná hornina nejprve rozdrtí na prach, aby se co nejvíce zvýšila plocha povrchu této horniny. Následně se prach z horniny rozptýlí do půdy, například na pole, a tím se dále urychlí proces zvětrávání horniny. Britští badatelé odhadují, že metodou zesíleného zvětrávání horniny by bylo možné odebrat z atmosféry kolem 2 miliard tun oxidu uhličitého ročně. To je zhruba polovina současných emisí uhlíku celé Evropy.

https://www.stoplusjednicka.cz/prach-z-nekterych-hornin-mohl-vyznamne-snizit-mnozstvi-co2-v-atmosfere?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=gnrqUYX22k0-202007160835&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-dostat-oxid-uhlicity-z-atmosfery-zacneme-praskovat-pole-kamennou-drti?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=LVagKzgzTHb-202007160825&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

13.7.2020 Cena emisní povolenky v Evropské unii dnes poprvé od roku 2006 vyrostla nad 30 EUR za tunu. EU pracuje na hluboké revizi na snížení skleníkových emisí a uhlíkové futures rostou i přesto, že globální ekonomice se kvůli koronavirové krizi na lepší časy nesvítá. Míra znečištění by přitom v tomto roce měla spadnout na nejnižší úrovně za několik desítek let.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4450910/emisni-povolenka-nad-30-eur---poprve-po-14-letech.html

30.6.2020 Evropská kosmická agentura (ESA), americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a japonská národní kosmická agentura JAXA využily data ze sedmnácti satelitů a využily je pro unikátní projekt. Vytvořily webovou stránku, s jejíž pomocí lze sledovat, jak pandemie koronaviru ovlivnila naši planetu.

17.6.2020 Looney (BP): Pro splnění emisních závazků pro r. 2050 by svět musel každý rok "vypnout" jako letos (koronavirová pandemie) po dobu následujících 25 let. V dubnu IEA odhadla, že globální emise CO2 by mohly letos klesnout o 8% respektive 2,6 Gigatun oproti úrovním z minulé dekády. Takový pokles by byl více jak 6krát větší než doposud rekordní redukce o 0,4 Gigatun z roku 2009 a dvojnásobný oproti součtu všech snížení od konce 2. světové války. Splnění globálního cíle do roku 2050 bude vyžadovat radikální změnu v nastavení životního přístupu lidstva jako takového. Technologie, které by umožnily splnění cíle existují už dnes, výzvou je ale jejich dostatečná aplikace a rozšíření

https://www.kurzy.cz/zpravy/548439-looney-bp-pro-splneni-emisnich-zavazku-pro-r-2050-by-svet-musel-kazdy-rok-vypnout-jako-letos/

21.5.2020 Experti: Emise CO2 během pandemie klesly celosvětově o 17 %. Ke zjištění došli neobvyklou metodou. Denní globálně vyprodukované emise oxidu uhličitého se k začátku dubna snížily o 17 % oproti průměrným hodnotám v roce 2019, vypočítala nová vědecká studie. Na vrcholu karanténních opatřeních dosáhlo denní snížení v zemích průměrně dokonce 26 % a vědci odhadují, že celkový roční pokles by mohl být okolo 4 %.

Studie tak ke svým zjištěním dochází pomocí kombinace dat o energii, aktivitě v ekonomice a informacích o nařízeních v různých zemích, která ovlivnila běžné chování jejich obyvatel. Výsledná čísla porovnali výzkumníci s průměrnými denními emisemi v loňském roce. Analýzu provedli u 69 zemí, 50 amerických států a 30 čínských provincií, které jsou odpovědné za 97 % globálních emisí CO2 a zahrnují 85 % světové populace.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/experti-emise-co2-behem-pandemie-klesly-celosvetove-o-17-procent-ke-zjisteni-dosli-neobvyklou-metodo.A200520_161240_ln_veda_ele

30.4.2020 Pandemie nemoci covid-19 představuje pro světovou energetiku největší šok za více než 70 let, ve zprávě nazvané Global Energy Review 2020 to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Poptávka po energiích by podle ní letos mohla kvůli karanténním opatřením klesnout až o šest procent, tedy více než za finanční krize v roce 2008. Výsledkem slabší poptávky po energiích zřejmě bude pokles emisí uhlíku až o 8 %, což je šestkrát více než v roce 2009, tehdy ubylo 400 milionů tun emisí. Tuto prognózu agentura považuje za umírněnou.

22.4.2020 Prezident Světové meteorologické organizace očekává, že letos emise CO2 kvůli pandemii klesnou o 6 % (Reuters) 

21.3.2020 "Vědci opakovaně tvrdí, že globální emise musí klesnout na polovinu, a to již v následujícím desetiletí, abychom zabránili růstu teplot o více než 1,5 stupně Celsia z úrovně před nástupem průmyslové revoluce," čteme v NYT. Pokud tak neučiníme, "pravděpodobně se dostaví katastrofa již kolem roku 2040," včetně požárů, sucha a zaplavených pobřežních oblastí.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4364010/nyt-koronavirus-a-zmena-klimatu-maji-spolecnou-jednu-podstatnou-vec.html

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů. Rozšíření NATO na východ se stalo jedním z důvodů konfliktu mezi...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...

Šípky

11.10.2020

Podle všeho nás všechny čeká náročný podzim a zima a ještě teď je čas co nejvíce posílit naši imunitu, kterou čeká těžká zkouška. Šípky, tenhle zázrak zvyšuje imunitu a pomáhá chránit před viry i covidem. Máme ho na dosah ruky. A zadarmo říká Jan Tuna.