Doggerland

Pojem Doggerland byl odvozen od názvu Doggerská lavice, což je rozsáhlá písčina v mělké oblasti Severního moře asi 100 km od východního pobřeží Anglie. Podle některých teorií byla oblast zaplavena mohutnou vlnou tsunami způsobenou podmořským sesuvem půdy v souvislosti s geologickým útvarem zvaným Storegga.  

Příběh zmizení Doggerlandu poskytuje silné poselství pro dnešní a budoucí dny. "Učí nás to, že svět se mění a vždycky se měnit bude. Před 8 tisíci lety (v období 6500-6200 př. n. l. zaplaven Severním mořem, jehož hladina stoupla) zmizel v moři. Před tím byl ale široký pás mezi Británií a kontinentální Evropou úrodnou a lidmi i zvířaty osídlenou oblastí.

Během posledního zalednění posledního ledovcového maxima, které skončilo asi před 18 000 lety, bylo Severní moře a velká část Britských ostrovů pokryto ledovcovým ledem a hladina moře byla asi o 120 m nižší. Klima se později oteplilo a během maxima pozdního glaciálu , kolem 12 000 př. N. L. ,byla Velká Británie, stejně jako velká část Severního moře a Lamanšského průlivu, nízko položené tundry (rozsáhlá rovina spojující Evropu a Velkou Británií). A řeky jako Rýn tehdy tekly více na sever, zmizením Doggerlandu se řeky posunuly více na západ.

• Doggerland postupně mizel od 16 000 př.n.l. do 6 200 př.n.l. (díky zvyšování hladiny oceánů).

• Meltwater pulze 1A (cca 12 700 - 11 500 př.n.l.) rychlé zvýšení hladiny oceánů o cca 16 - 30 m za dobu 400 - 500 roků (12 500 př.n.l. Böllingův interstadiál, globální oteplování).

• Doba meziledová 12 700 - 10 880 př.n.l. došlo v výraznému oteplení na konci doby ledové v pleistocénu.

• Před cca 11 000př. n.l., Vědci našli důkazy pro velkou globální katastrofu, která se měla odehrát před necelými 13 tisíci lety. Byla způsobena dopadem částí komety a odstartovala další dobu ledovou a způsobily rozsáhlou katastrofu doprovázenou změnami klimatu. Katastrofa byla opravdu masivní a vzplálo při ní přibližně 10 % povrchu Země. (26.7.2020). Období, jemuž říkáme mladší dryas, nastalo někdy před 12 800 lety (severní polokouli Země zalila vlna mimořádně chladného počasí. Během několika měsíců se totálně proměnilo klima a přišla malá doba ledová) a trvalo více než tisíciletí. Předcházelo mu oteplení, ke kterému dochází i nyní. Exploze silnější než několik tisíc megatun TNT způsobila před 13 000 roky déšť meteoritů nad územím Severní Ameriky (pravděpodobnou oblastí exploze jsou Velká jezera (The Great Lakes). "Předpokládáme, že dnešní Chicago bylo velmi blízko epicentra). Následně vypukly lesní požáry napříč celým kontinentem, což vytvořilo silnou vrstvu sazí a kouře, která zablokovala přístup slunečního záření na povrch kontinentu. Následovala náhlá malá doba ledová a během krátkého geologického období vyhynula některá z velkých pozemských zvířat. Jejich datování souhlasí s obdobím před 12 900 roky, kdy náhle začíná studené období označované jako mladší dryas, které se projevilo i v Evropě. Toto období trvalo zhruba 1 300 let. Tavené sklo (vytvořené při teplotách vyšších než 2200 stupňů Celsia, které nemohly být důsledkem požárů, vulkanismu nebo meteoritického toku, ale pouze kosmickým dopadem), nanodiamanty, mikrokuličky a uhlíky byli nalezeny v Severní Americe, Evropě a Tell Abu Hureyra (Sýrie), mohla to být však i návštěva mimozemské civilizace spojené s odvozem zlata (mladší dryas období před 12 900 roky) .https://phys.org/news/2014-08-year-old-nanodiamonds-multiple-continents.html

• Cca 10 900 př.n.l Campi Flegrei a v Evropě ožily i jiné velké sopky, např. vulkán Laacher See (VEI 6), pod jezerem Laacher See (erupce přehradila tok Rýnu, sopečný popel způsobil kyselé deště, ty decimovaly pravděpodobně úrodu, snížila se teplota a sluneční záření) v německém pohoří Eiffel (před posledním výbuchem v oblasti se komory plnily zhruba 30 tisíc let), došlo k další výrazné klimatické oscilaci. Možná potopa Doggerlandu i jinde (vzestup hladiny Černého moře o 80m, došlo k zatopení povolením prahu Bospor Dardanely) a ZEP TEPI.

• Göbekli Tepe cca 10 000 př. n. l. (východní Turecko, vznikla v období počínajícího Driasu, kdy během 50 let došlo k propadu teplot o 5 - 8 °C) radiokarbonová metoda určila věk této impozantní stavby zcela přesně, vznikl v době 9600 př. n. l. (byli zde vytesány obrazy lva do kamene). Nejstarší známou společenskou resp. náboženskou stavbou je Göbekli Tepe (česky "Břichatý kopec") na hranici Sýrie a Turecka, snad už z 10. tisíciletí př. n. l. Stavbu tvoří vápencové pilíře, z nichž řada váží desítky tun. V okolí objeveno mnoho pozoruhodných nálezů, včetně nejstarší sochy člověka v životní velikosti.

• Golfský proud je totiž něco jako horké kafe. Ale tím přibývajícím se ledem se z něj postupně stane ledová káva, která je tak studená, že se to nedá pít. A co se stane, když vychladne teplý Golfský proud? Vypne se. I to je možný scénář známý z minulosti. V Evropě spadnou teploty o pět až sedm stupňů. Přesně to se stalo před nějakými 12 tisíci lety, Golfský proud se vypnul během padesáti let. To je dost rychlý proces. A pak můžeme mít problémy. (30.8.2020, Prof. Miroslav Bárta)  

• Mladší dryas 10 800 - 9 600 př.n.l. v plestocénu (ochlazení o cca 5°C), nástup pre-boreálu, oteplení (rychlé oteplení o cca 7°C během 50 roků).

• Teplé období 9 500- 6200 př.n.l., (bylo tepleji než dnes) zakončené EVENT 8200. Před devíti tisíci lety se fyzická mapa Evropy značně lišila od té současné: Hladina moře na severu světadílu ležela asi o 60 metrů níž než dnes.

• Meltwater pulze 1B (cca 9 000 - 6 800př.n.l.), rychlé zvýšení hladiny oceánů (tání Laurentide Ice Sheet a to způsobilo vzedmutí hladiny Atlantského oceánu, zeslábl Golfský proud).

• Cca 6 200 př. n. l. došlo k rychlému ochlazení (COLD EVENT 8 200), globální teplota klesla o 2 stupně, trvalo asi 200 let a bylo doprovázeno suchem a hladomorem, následně se opět oteplilo. Okolo roku 6200 př. n. l. se nedaleko západních břehů dnešního Norska zhroutil podmořský kontinentální svah, čímž se uvolnilo jen stěží představitelných 3 500 km³ sutiny a štěrku. Následná gigantická tsunami, vysoká až 12 metrů, se záhy přelila přes celou obydlenou oblast.

• Meltwater pulze 1C (cca 6 200 - 5 700př.n.l.), rychlé zvýšení hladiny oceánů. Kolem roku 6200 př. n. l. strukturální poruchy Storegga šelfu způsobily tři podvodní sesuvy půdy , které vyvolaly velmi velké tsunami v severním Atlantském oceánu. Na základě uhlíkového datování rostlinného materiálu získaného ze sedimentu uloženého tsunami došlo k poslednímu incidentu kolem roku 6225-6170 před naším letopočtem. Cca 6 000 před n.l. došlo ke kolapsu tzv. Zelené Sahary.

Vědci se domnívají, že Doggerland definitivně zmizel pod vodou s přičiněním dlouhodobého zvyšování mořských hladin v důsledku změny klimatu, k čemuž pak asi před 8 200 lety (COLD EVENT 8 200) přispěla obrovská vlna tsunami po podmořském sesuvu poblíž dnešního Norska. 

• Dogger Bank, horská oblast Doggerlandu, zůstala ostrovem nejméně do roku 5000 př.n.l.
  

Ilustrace ukazuje ohromnou rozlohu Doggerlandu před šestnácti, osmi a sedmi tisíci lety. Foto: profimedia. 

Doggerland, zprávy z tisku:

10.12022 https://www.ceskatelevize.cz/porady/13845033404-nejvetsi-apokalypsy-dejin/221382571660002/

• Cca 6200 před.n.l., Velkou tsunami způsobil Storegga sesuv - podmořský sesuv části Norského pevninského šelfu. Kolem roku 6200 př. n. l. strukturální poruchy šelfu způsobily tři podvodní sesuvy půdy , které vyvolaly velmi velké tsunami v severním Atlantském oceánu. Na základě uhlíkového datování rostlinného materiálu získaného ze sedimentu uloženého tsunami došlo k poslednímu incidentu kolem roku 6225-6170 před naším letopočtem.
• https://en.wikipedia.org/wiki/Storegga_Slide
  

26.12021 Atlantidu Severního moře smetla vlna tsunami vysoká až 12 metrů. Před devíti tisíci lety se fyzická mapa Evropy značně lišila od té současné: Hladina moře na severu světadílu ležela asi o 60 metrů níž než dnes. Stoupající a opět klesající hladina světových moří postupně odhalila některé části pevniny, zatímco jiné se ocitly pod vodou. A právě k tomu došlo i v dnešním Lamanšském průlivu, který zůstával až do 7. tisíciletí př. n. l. pevnou zemí, po níž se dalo mezi Británií a kontinentální Evropou přejít suchou nohou.

Ticho před bouří

V uvedené době se fyzická mapa Evropy značně lišila od té současné: Hladina moře na severu světadílu ležela asi o 60 metrů níž než dnes a řeky jako Labe či Rýn tekly jinými koryty. Zmíněný pevninský most, pro nějž se vžil název Doggerland, se zřejmě táhl až k hranicím dnešního Dánska. O existenci zmizelé pevniny se moderní věda dozvěděla teprve před sto lety, a to díky rybářům, v jejichž sítích čas od času uvízly kosti či zuby vyhynulých mamutů nebo praturů. Nechyběly však ani důkazy o přítomnosti lidského osídlení: Například v roce 1931 moře náhodně vyplavilo asi 20 cm dlouhou harpunu, datovanou později do roku 11 740 př. n. l.

Díky systematičtějšímu průzkumu dna máme již poměrně jasnou představu, že oblast dnes zalitá mořem byla během střední doby kamenné poměrně hustě osídlená. Rozbory sedimentu naznačují, že mírně zvlněnou krajinu pokrývaly lesy a louky, což znamenalo ideální podmínky pro lovce a sběrače. Několik tisíc let tam proto nejspíš zdárně prosperovali, aniž měli ponětí, že se blíží zánik.

Náhlá katastrofa

Obdobně jako bájné Atlantidě se i Doggerlandu stal osudným zvedající se oceán. Hladina každý rok rostla o necelé dva centimetry a postupně vytlačovala obyvatele příbřežních regionů dál do vnitrozemí, až čněla nad vodu jen menší část oddělená od zbytku Evropy širokým vodním pásem. Definitivní konec však přišel náhle a nečekaně: Okolo roku 6200 př. n. l. se nedaleko západních břehů dnešního Norska zhroutil podmořský kontinentální svah, čímž se uvolnilo jen stěží představitelných 3 500 km³ sutiny a štěrku. Následná gigantická tsunami, vysoká až 12 metrů, se záhy přelila přes celou obydlenou oblast.

Pozůstatky pradávné apokalypsy jsou dokonce dodnes patrné i na některých místech britské pevniny. Například v Anglii se našly sedimentární stopy značící, že ničivá záplava dosáhla až 40 kilometrů od současných břehů. Ačkoliv část vody opadla, zůstal už někdejší Doggerland z drtivé většiny pod hladinou. A dnes po něm zbývají jen nepatrné stopy, třeba německý ostrov Helgoland.

https://www.stoplusjednicka.cz/atlantidu-severniho-more-smetla-vlna-tsunami-vysoka-az-12-metru?

14.8.2021 Moře vyplavilo předměty z "pravěké Atlantidy". Výstava jich ukazuje přes 200

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/more-vyplavilo-predmety-z-praveke-atlantidy-vystava-jich-ukazuje-pres-200-171863#

6.1.2021 Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více. Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11.700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více. Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/alpy-pred-6000-lety-mely-zrejme-mene-ledovcu-nez-dnes.A210105_090255_ln_veda_ape

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového