V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Během nadcházejícího týdne je naplánována účast 50 hlav států a předsedů vlád ze směsice zemí G20 a G7, stejně jako 200 ministrů kabinetu, 1 500 podnikatelů, 600 generálních ředitelů, 160 mladých globalistů a 125 odborníků z předních světových univerzit (setkání se zúčastní 2700 členů). Celkem se na setkání v malebném městečku ve švýcarských Alpách představí 130 zemí z celého světa. Tématem setkání v roce 2023 je "Spolupráce v roztříštěném světě". Ale která globální výzva bude hlavní jeho agendou . 

• Základní účast stojí 19 000 dolarů na osobu. Roční členství ve WEF stojí 52 000  - 600 000 dolarů (v závislosti na vašem "partnerském" statusu). WEF bylo založeno v roce 1971 K Schwabem a jeho proklamovaným cílem je "zlepšit stav světa prostřednictvím spolupráce veřejného a soukromého sektoru", známé také jako vícestranné řízení. nestačí tuto částku prostě zaplatit, vaše organizace, kterou reprezentujete, musí být současně členem WEF. 
• Během výročního zasedání se počet obyvatel Davosu zvýší na více než 100 000, včetně účastníků, médií, ochranky a podpůrného personálu. Z tohoto nárůstu je asi 2 500 delegátů WEF a zbytek tvoří jejich doprovod a ochranka nezbytná pro vystoupení delegátů, tedy asi 40 zaměstnanců na jednoho delegáta. 
  
• WEF disponuje obrovskou mocí, která upevnila vládu nadnárodní kapitalistické nadtřídy, kterou reprezentuje - nepatrná skupina, která podle výzkumníků čítá maximálně 6 000 nebo 7 000 lidí, tedy 0,0001 % světové populace, a přesto je mocnější než jakákoli společenská třída, kterou kdy svět poznal.
  
• 17.1.2023  je naplánován projev manželky Vladimíra Zelenského Eleny.
• WEF vede frontman a prezident Klaus Schwab (zakladatel a předseda WEF), který obhajuje "zelený přechod" prostřednictvím své zavádějící agendy "kapitalismu stakeholderů". Vedle hlav států z celého světa se sejdou ředitelé společností Amazon, BlackRock, JPMorgan Chase, Pfizer a Moderna, předseda Evropské komise, výkonný ředitel MMF, generální tajemník NATO, šéfové FBI a MI6, vydavatel The New York Times. Na jejich ochranu může být nasazeno až 5 000 vojáků.
  
• Nezúčastní se pravidelný účastník George Soros, z  hlav států G7 přijede do Švýcarska pouze Olaf Scholz, návštěvu zrušil prezident Jihoafrické republiky (největší ekonomika v Africe), nezúčastní se také čínský byznys, nezúčastní se žádná ruská delegace . Obecně platí, že téměř naprostá absence účastníků na nejvyšší úrovni na současném fóru je tak do očí bijící. Do Davosu přijela spousta podnikatelů - k účasti na fóru se zaregistrovalo až 116 miliardářů, což je o 40 procent více než před deseti lety.
• https://www.weforum.org/
  

5 klíčových bodu WEF 2023:

Krize životních nákladů

Experti WEF popisují rok 2023 jako "rok polykrize", rok, ve kterém jsou všechny problémy, kterým lidstvo čelí, více propojeny, vzájemně se poškozují a nakonec je těžší než kdykoli předtím vyřešit. Z krátkodobého hlediska se tyto problémy scvrkají na jednu velkou výzvu: krizi nákladů na život.

Většina komunity hlavních ekonomů WEF letos očekává globální recesi spojenou s ochromující inflací vyplývající z geopolitických a ekonomických protivětrů z války na Ukrajině. Aby se vyhnuli nejhorším možným scénářům, šéfové vlád a guvernéři centrálních bank - z nichž mnozí se letos zúčastní Davosu - čelí nevyhnutelnému dilematu, zda utratit více peněz za své občany, aby jim zajistili lepší životní úroveň. náklady lze ušetřit. Zvyšování úrokových sazeb v boji proti krizi nebo inflaci, což zase zvyšuje riziko globální recese.

Probíhající válka na Ukrajině

Ruská invaze na Ukrajinu dominovala mimořádnému jarnímu zasedání WEF loni v květnu, pouhé tři měsíce po první invazi na ukrajinské území. Stejně jako tomu bylo v květnu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá k události promluvit prostřednictvím video odkazu. Také Rusko již druhý rok po sobě nebude mít v Davosu zastoupení, jejich tradiční ambasádu Russia House (která byla v květnu zrekonstruována jako Ruský dům válečných zločinů) nyní přebírá delegace Maháráštry do Indie. Pokračující boj zůstává jednou z nejnaléhavějších otázek , o kterých se letos diskutuje, v neposlední řadě kvůli jeho důsledkům pro globální bezpečnost, obrannou politiku, energetiku a produkci potravin.

Očekává se, že kromě vlastního "domova" na Promenádě, hlavní tepně Davosu, bude i masivnější ukrajinská delegace - včetně vládních ministrů -, která bude pokračovat v lobování za mezinárodní podporu.

Klimatická krize

Jak se již stalo pravidlem, ekologičtí aktivisté se již shromáždili do Davosu, aby protestovali - mimo jiné - proti pokrytectví globální elity cestující do Davosu v soukromých letadlech uprostřed hrozící klimatické krize.

V předchozích letech byla Greta Thunbergová pozvána, aby promluvila v panelu na akci, spolu s místními mládežnickými aktivisty, kteří vedli její školní stávku. V květnu byl na Schutzalpe - vrcholu s výhledem na Davos, zřízen arktický základní tábor, aby upozornil na dopad změny klimatu na komunity po celém světě. "Neschopnost zmírnit změnu klimatu je hodnocena jako jedna z nejvážnějších hrozeb v krátkodobém horizontu, ale je to globální riziko, na které jsme nejméně připraveni," napsali odborníci WEF ve své zprávě o globálních rizicích zveřejněné minulý týden. Připraven." Zatímco klima bylo v poslední dekádě v Davosu stálou součástí agendy, bylo pravděpodobně odsunuto na seznam priorit. Stejně jako Ukrajinu v květnu, i letos ji pravděpodobně znovu zasáhne krize životních nákladů, kterou prohloubí řada faktorů, včetně inflace, rostoucích cen pohonných hmot a nedostatku potravin. Jedním z velkých témat kolem změny klimatu bude letos dekarbonizace průmyslu a proces energetické transformace. Investice do nových technologií a jejich rozšiřování, včetně udržitelnějších zdrojů paliva, jsou obzvláště zřejmým tématem, přičemž zelený vodík se letos stal velkým hitem.

Hrozící potravinová krize

Nedostatek potravin, stejně jako mnoho problémů uvedených v tomto článku, je do značné míry propojen s dalšími globálními problémy, mezi které patří především klimatická krize. Ztráta biologické rozmanitosti, stále extrémní počasí a zvyšující se počet přírodních katastrof, to vše sehrálo svou roli v rostoucím nedostatku potravin. V roce 2022 bude svět čelit trojnásobné hrozbě nedostatku potravin, energie a hnojiv. Odborníci již varují, že v roce 2023 bude více lidí čelit hladu než v předchozích letech, protože ceny potravin stále rostou, nedostatek se prohlubuje a přichází o další zdroje obživy. Jak můžeme zvrátit situaci a odvrátit nevyhnutelnou budoucí potravinovou krizi? To je otázka, která bude na letošním ročníku vážně zvažována a diskutována.

"Čtvrtá průmyslová revoluce"

Technologie a inovace jsou vždy ústředním bodem všech diskusí v Davosu. Zejména letos se mluví o tom, co mnozí nazývají čtvrtou průmyslovou revolucí. Nárůst vzájemné konektivity, stejně jako pokroky v oblastech, jako je umělá inteligence a kvantové výpočty, s sebou přináší složité problémy pro správu věcí veřejných. Historicky byla regulace pomalá, aby udržela krok s rostoucím technologickým pokrokem. Vlády v této oblasti stále častěji volí lokalizovanější přístup, zejména s ohledem na obavy o národní bezpečnost své země. Avšak vzhledem k tomu, že se nyní objevuje několik krizí současně - klima, válka, kybernetická bezpečnost atd. - existuje větší potřeba uvolnit potenciál pro inovace, které nám pomohou vyřešit největší výzvy, kterým čelíme. Je zapotřebí globální přístup. Co by to znamenalo? Na základní úrovni to bude vyžadovat větší spolupráci mezi společnostmi a na vyšší úrovni mezi zeměmi - vybudovat důvěru a vytvořit záruky.

https://biz.crast.net/davos-2023-5-key-talking-points-to-dominate-the-agenda-at-this-years-world-economic-forum/

DAVOS 2023 zprávy z tisku:

24.1.2023 Ode dneška mohou výrobci potravin přidávat cvrččí prášek do produktů na bázi mouky. Evropská unie přidala na seznam schválených potravin cvrčky domácí (Acheta domesticus). Podle unijního nařízení se cvrčci smí požívat mražení, sušení nebo semletí na prášek. Cvrčky smí na evropský trh uvádět pouze jedna společnost, a to Cricket One Co. Ltd původem z Asie.

• Společnost v roce 2019 zažádala Evropskou komisi, aby mohla uvést na trh EU částečně odtučněný cvrččí prášek. "V žádosti bylo požadováno, aby částečně odtučněný prášek ze cvrčka byl používán ve vícezrnném chlebu a pečivu, keksech a slaných tyčinkách, cereálních tyčinkách, suchých směsích pro pečené výrobky, sušenkách, omáčkách.
• Ve čtvrtek přijde podobné nařízení pro larvy potemníka stájového (Alphitobius diaperinus). Dalších osm žádostí o připuštění dalších druhů hmyzu unijní úřady zkoumají. Podobná pravidla už existují pro sarančata stěhovavá a larvy moučného brouka.
  
• Hmyz je považován za výživný a bohatý na bílkoviny a je součástí běžné stravy v mnoha zemích. Může také přispět k udržitelné stravě, protože ho lze chovat relativně úsporným způsobem.
  
• Může ale představovat riziko pro alergiky. Podle zkoumání komise cvrččí prášek může vyvolat alergické reakce u osob alergických na korýše, měkkýše a prachové roztoče. Do cvrčků se navíc mohou dostat i jiné alergeny, které jsou přítomné v substrátu, jímž je hmyz krmen.
  
• Zatímco cvrčci jsou považováni za bezpečné a zdravé k jídlu, pro ty, kteří jsou alergičtí, představují vážnou hrozbu," uvedla skupina. "Při požití mohou cvrčci způsobit anafylaxi a další závažné reakce.
  
• Studie naznačují, že pro stejné množství vyprodukovaných bílkovin potřebuje hmyz, zejména mouční červi, mnohem méně půdy než jiné zdroje živočišných bílkovin. Studie o cvrčcích naznačuje, že jsou dvakrát účinnější při přeměně krmiva na maso než kuře."
  
• https://www.dailywire.com/news/european-union-approves-cricket-powder-as-component-of-flour-based-foods-despite-inconclusive-allergy-data
  
• https://www.weforum.org/agenda/2022/02/how-insects-positively-impact-climate-change/
  
• https://echo24.cz/a/HZkRr/zpravy-ekonomika-cvrcci-prasek-hmyz-mouka-eu?

20.1.2023 Exministr financí USA Larry Summers na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyzval centrální banky, aby udělaly všechno pro návrat inflace ke dvěma procentům. Bez toho podle něj hrozí světové ekonomice obrovská recese.

• Zmírnění inflace může uvrhnout globální ekonomiku do recese 70. let.
• Jakýkoli druh úlevy od inflačního cíle spíš drahý pokus o záchranu, která však nakonec nebude mít příznivý účinek. 
  
• Uvidíme, jestli snížení inflace přijde s recesí nebo ne. Firmy již neváhají zvyšovat ceny, což je signál, že není tak snadné vrátit inflaci zpět na dvě procenta.
• Investoři očekávají, že Fed na svém příštím zasedání na přelomu ledna a února zvýší sazby o čtvrtinu bodu. Pak bude pravděpodobně následovat další podobné navýšení v březnu. Několik představitelů Fedu v posledních dnech obhajuje použití menšího zvýšení sazeb o 25 bodů, jelikož to vnímají jako opatrnější postup. 
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-varovani-exministra-kdyz-centralni-banky-selzou-vratime-se-do-70-let-223960# 
  

17.1.2023 Myšlenka neutrální Ukrajiny v těchto podmínkách již nemá význam. Věřím, že ukrajinské členství v NATO bude hodnotnou akcí," řekl během online projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

• Kissinger vysvětlil, že se dříve postavil proti členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci kvůli obavě, že by to mohlo vyvolat "přesně ten proces, který je nyní pozorován".
• Spojené státy podporovaly ukrajinský odpor a měly by nadále podporovat a v případě potřeby zvyšovat svou vojenskou pomoc až do příměří.
• https://ria.ru/20230117/kissindzher-1845598161.html 

17.1.2023 Jmění miliardářů prudce vzrostlo v roce 2022 díky větším ziskům z potravin a energií. Současně však narůstá i extrémní chudoba obyvatelstva. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě více, zatímco extrémně chudých lidí ve světě přibývá. Vyplývá to ze zprávy organizace Oxfam, zveřejněné ještě před zahájením výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu.

" Přežití nejbohatších " vychází v 16.1.2023 den zahájení Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Elity se shromažďují ve švýcarském lyžařském středisku, protože extrémní bohatství a extrémní chudoba se poprvé za 25 let současně zvýšily.  

• Více než 95 potravinářských a energetických korporací loni zdvojnásobilo své zisky.  Vydělaly 306 miliard dolarů v neočekávaných ziscích a z toho vyplatily 257 miliard dolarů (84 procent) bohatým akcionářům. Dynastie Waltonů, která vlastní polovinu Walmartu, získala za poslední rok 8,5 miliardy dolarů. Indický miliardář Gautam Adani, vlastník velkých energetických korporací, zaznamenal jen v roce 2022 nárůst tohoto bohatství o 42 miliard dolarů (46 procent). Nadměrné zisky podniků způsobily nejméně polovinu inflace v Austrálii, USA a Spojeném království.
  

• Nejbohatší 1 % má za poslední dva roky téměř dvojnásobek bohatství než zbytek světa dohromady. Nejbohatší 1 procento ukořistilo téměř dvě třetiny veškerého nového bohatství v hodnotě 42 bilionů dolarů vytvořeného od roku 2020, tedy téměř dvakrát více peněz než spodních 99 procent světové populace.

• Během poslední dekády získalo 1 procento nejbohatších zhruba polovinu (54%) veškerého nového bohatství.  V posledních dvou letech se to zrychlilo na 63 procent. Mezi prosincem 2019 a prosincem 2021 bylo vytvořeno nové bohatství ve výši 42 bilionů dolarů. 26 bilionů dolarů (63 procent) získalo 1 procento nejbohatších, zatímco 16 bilionů dolarů (37 procent) šlo na dno 99 procent. Podle Credit Suisse jsou jednotlivci s majetkem vyšším než 1 milion dolarů v horním 1 procentu.
  

• "Zdanění superbohatých a velkých korporací je bránou z dnešních překrývajících se krizí. Je načase, abychom zbořili pohodlný mýtus, že daňové škrty pro nejbohatší mají za následek, že jejich bohatství nějak "prosákne" ke všem ostatním. Čtyřicet let snižování daní pro superbohaté ukázalo, že stoupající příliv nezvedne všechny lodě - jen superjachty.
  

• Zároveň nejméně 1,7 miliardy pracovníků nyní žije v zemích, kde inflace převyšuje mzdy, a více než 820 milionů lidí - zhruba každý desátý člověk na Zemi - hladoví. Ženy a dívky často jedí nejméně a poslední a tvoří téměř 60 procent světové hladové populace. Světová banka říká, že pravděpodobně vidíme největší nárůst globální nerovnosti a chudoby od druhé světové války. Celé země čelí bankrotu, přičemž nejchudší země nyní vydávají čtyřikrát více na splácení dluhů bohatým věřitelům než na zdravotnictví. Tři čtvrtiny světových vlád plánují v příštích pěti letech úsporné škrty ve výdajích veřejného sektoru - včetně zdravotnictví a školství - o 7,8 bilionu dolarů.
  

• Na celém světě nyní pocházejí z daní z bohatství pouze čtyři centy z každého daňového dolaru. Polovina světových miliardářů žije v zemích bez dědické daně pro přímé potomky. Svým dědicům předají nezdaněnou truhlu s pokladem v hodnotě 5 bilionů dolarů, což je více než HDP Afriky, což požene budoucí generaci aristokratických elit. Příjmy bohatých lidí jsou většinou nezasloužené, odvozené od výnosů z jejich majetku, přesto jsou zdaněny v průměru 18 procenty, tedy o něco málo více než poloviční, než je průměrná nejvyšší sazba daně z mezd a platů. 
  

• Zpráva ukazuje, že daně těch nejbohatších bývaly mnohem vyšší. Během posledních čtyřiceti let vlády v Africe, Asii, Evropě a Americe snížily sazby daně z příjmu nejbohatším. Zároveň zvýšily daně na zboží a služby, které neúměrně dopadají na nejchudší lidi a prohlubují genderovou nerovnost. V letech po 2. světové válce se nejvyšší federální sazba daně z příjmu v USA udržela nad 90 procenty a v letech 1944 až 1981 dosahovala v průměru 81 procent. roli při rozšiřování přístupu k veřejným službám, jako je vzdělávání a zdravotní péče.  
  

• Zdanění superbohatých je strategickým předpokladem pro snížení nerovnosti a oživení demokracie. Musíme to udělat pro inovace. Pro silnější veřejné služby. Pro šťastnější a zdravější společnost. A vypořádat se s klimatickou krizí investováním do řešení, která bojují proti šíleným emisím těch nejbohatších.

• Roční daň z bohatství ve výši až 5 procent pro světové multimilionáře a miliardáře mohla vynést 1,7 bilionu dolarů ročně, což je dost na to, aby vybralo 2 miliardy dolarů. lidi z chudoby, plně financovat nedostatky stávajících humanitárních výzev, předložit 10letý plán na ukončení hladomoru, podpořit chudší země zpustošené klimatickými dopady a zajistit všeobecnou zdravotní péči a sociální ochranu pro každého, kdo žije v nízkých a středních oblastech. příjmové země. Hranice chudoby 6,85 USD byla použita k výpočtu toho, kolik lidí (2 miliardy) by roční daň z bohatství ve výši až 5 procent na světové multimilionáře a miliardáře mohla vymanit z chudoby.   

Oxfam vyzývá vlády, aby:

• Zaveďte jednorázové solidární daně z bohatství a neočekávané daně, abyste ukončili krizové zisky.
  
• Trvale zvyšte daně pro 1 procento nejbohatších, například alespoň na 60 procent jejich příjmu z práce a kapitálu, s vyššími sazbami pro multimilionáře a miliardáře. Vlády musí zejména zvýšit daně z kapitálových zisků, které podléhají nižším daňovým sazbám než jiné formy příjmu.
  
• Zdaňte bohatství nejbohatších 1 procentem dostatečně vysokými sazbami, aby se výrazně snížil počet a bohatství nejbohatších lidí, a přerozdělte tyto zdroje. To zahrnuje zavedení dědických, majetkových a pozemkových daní, jakož i daní z čistého bohatství.

• https://www.oxfam.org/en/press-releases/richest-1-bag-nearly-twice-much-wealth-rest-world-put-together-over-past-two-years

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-nejbohatsi-lide-propast-mezi-chudymi-a-bohatymi-se-zvetsila-223579#<br>