Diverzita (rozmanitost)

Grafické srovnání diverzity fauny a flóry, čím je větší diverzita krajiny, tím je větší diverzita živočichů a naopak. více

Biodiverzita

To, že mezi nejvýznamnější příčiny změn druhové rozmanitosti patří klimatická změna, nové způsoby využívání krajiny, znečištění nebo dálková doprava, je známo. Abychom však lépe porozuměli dopadu těchto změn, je třeba vědět, jak se biodiverzita vyvíjela v minulosti.  

• Hlavním cílem je do roku 2030 zajistit, aby 30 % pevniny a moří (dohromady, nikoliv 30 % z každého) mělo nějakou formu ochrany. V současnosti je přitom podle agentury AP chráněno asi 17 % pevniny a 10 % moří.
• Kromě toho se celkem asi 200 zemí shodlo na financování projektů pro ochranu biodiverzity v chudších zemích bohatšími státy, přičemž bohaté země mají do roku 2025 tímto způsobem přispívat 20 miliardami dolarů ročně. 
• Byl deklarován závazek během dekády snížit úniky nadužívaných živin (dusíku a fosforu) do půdy, řek a moří o 50 %.  
  
• Například v Česku je podle Koteckého chráněno asi 22 % území, přijetí dohody ale neznamená, že do roku 2030 by mělo být chráněno celých 30 %. "Samozřejmě se musí vzít v potaz podmínky jednotlivých států. Je jasné, že jiné možnosti bude mít třeba Alžírsko, kde velkou část pokrývá neobydlená poušť, a jiné zase hustě obydlené Nizozemsko," řekl odborník s tím, že cílem je dosáhnout 30 % globálně.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-historicka-dohoda-staty-se-poprve-domluvily-na-ochrane-prirody-221692#
  

2.2.2023 Biotopové stromy si lesníci v Německu považují. Kdyby les pořádal soutěž krásy svých stromů, tyto by to asi nevyhrály. Ukazují totiž spíš originální charakter, než pro daný druh typické vlastnosti. Stojí křivě, mají rozpraskanou kůru posetou vydlabanými dutinami, ztrouchnivělé větvě. Mnohdy už ani nežijí. Byť jsou plné života. Tyto tzv. biotopové stromy jsou ale pro lesy v Německu důležité.

Hospodářský význam tzv. Biotopbaum - biotopových stromů je prakticky nulový. Zato jejich ekologická role je pro zdraví a diverzitu lesa zásadní. Vynikají svou nedokonalostí, vadami růstu, poškozením. A právě tím v lese nabízí prostor k existenci řady jiných druhů živočichů, rostlin a hub. A podstatné je, že jej budou dál nabízet i poté, co se samy sesunou k zemi. Tím se lehce liší od "našich" doupných stromů. Za doupné stromy - lidsky řečeno stromy nabízející doupata - jsou u nás označovány stromy s vyvinutými přírodními dutinami, které mohou být využívány jako úkryt a hnízdiště pro ptáky, hlodavce, netopýry. Doupné stromy se u nás značí symbolem modrého trojúhelníku, a měly by být - po dohodě s místními správami Lesů ČR - ponechány v rámci lesa netknuté. Teoreticky by neměly být pokáceny ani z důvodů svého zdravotního stavu, neměly by být odstraňovány ani po svém pádu na zem. Ale to se zhusta neděje.

• Biotopové stromy jim totiž povětšinou nevadí. Vnímají je jako přirozenou součást přírody, a dobře chápou, že i "mrtvé dřevo plné života" je součástí zdravého, rozmanitého lesa. A potíže jim nečiní, když se takový strom svalí na zem a rozkládá se dál. Ví, že je takový trouchnivějící kmen cenným přínosem, životním prostředím pro živočichy, rostliny a houby, je zdrojem potravy například pro larvy.
  

• Biotopové stromy pak přirozeně doprovází ještě další mimořádné stromy. Ty věkovité, přezdívané Metuzalémy. Rostou, co les lesem stojí, jsou náležitě mohutné. Připomínají názorně předchozí vývoj porostu. A ano, funkčně se se stromy biotopovými trochu překrývají, ale mají svou vlastní ochrannou kategorii. Dohromady tyhle zdánlivě neatraktivní a neudržované exempláře, celý ten trochu "neuklizený" les se spoustou mrtvého dřeva, Metuzalémů a biotopových stromů, je cestou, jak podpořit biodiverzitu. I v lesích, které jsou pěstované "na produkci", hospodářských.

• Hrubý průměr z německé celonárodní inventarizace lesů pak vypovídá o 9-10 biotopových stromech na hektar. To je dohromady cirka 93 milionů stromů. Přes 60 % z nich jsou listnáče, ale nemají tu problémy ani se smrky.
  

• Pochopitelně, že smrk nelze ponechat jako biotopovou dřevinu, pokud hrozí napadení kůrovcem. Ale když už je smrk suchý - kůrovec z něj již vylétl - může se bez obav stát biotopovým stromem. Momentálním trendem je podíl biotopových stromů ještě zvýšit.
  

• Ani švýcarští lesníci nestojí stranou. Jejich Úřad pro životní prostředí stanovil za národní cíl do roku 2030 - dosažení 3-5 stanovištních stromů na hektar lesní plochy. K tomu ale ještě 2-3 % rozlohy lesů s ponechanými ostrůvky starých stromů (Metuzalémů) a 5 % lesů, ponechaných bez lesnických zásahů.
  

• https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/biotopove-stromy-si-lesnici-v-nemecku-povazuji
  

https://www.lwf.bayern.de/wissenstransfer/forstcastnet/239526/index.php?

28.12.2022 Zhruba 190 zemí světa na zasedání Organizace spojených národů schválilo Úmluvu o biologické rozmanitosti, přezdívanou také jako dohoda 30x30. Ta do roku 2030 slibuje zahrnout 30 procent světové pevniny a oceánů mezi chráněná území.

Dnes ochraně podléhá asi 17 procent plochy Země. Zástupci zemí úmluvu schválili na zasedání v kanadském Montrealu. Návrh, který získal nevídanou podporu takřka všech světových států má za cíl zastavit úbytek biodiverzity, který nabývá nevídaných rozměrů. Krize přírodní rozmanitosti a vymírání živočišných i rostlinných druhů ohrožuje planetární potravinové řetězce i vodní zdroje, nemluvě o potenciální ztrátě druhů, které lidé ještě ani nestihli vědecky popsat. Výzkumníci odhadují, že v následujících dekádách bude ohroženo přežití zhruba milionu rostlinných a živočišných druhů. "Je to obrovský okamžik pro přírodu," řekl podle The New York Times Brian O'Donnell, ředitel koalice Campaign for Nature a dodal, že "pokus o takovýto rozsah ochrany jsme nikdy předtím neviděli".

https://www.obnovitelne.cz/clanek/2256/nevidana-globalni-shoda-tretina-sveta-bude-podlehat-ochrane-prirody-odhlasovala-osn?

19.12.2022 Konference OSN o biodiverzitě v pondělí skončila dohodou, v rámci níž se státy mimo jiné zavazují chránit přírodu na aspoň 30 % světové pevniny a moří. "Dopadlo to lépe než se čekalo

12.12.2022 Biodiverzita je pojem zahrnující jak rozmanitost biologických druhů, tak zdraví ekosystémů, které tvoří naši biosféru. V poslední době si globální společnost začíná uvědomovat svou závislost na stavu biosféry, jakož i fakt, že její destrukcí ohrožuje naše vlastní přežití. Biologické druhy v současné době vymírají nejrychleji od dob dinosaurů a přirozené ekosystémy jsou přetvářeny v průmyslové plantáže, čímž klesá jejich schopnost poskytovat lidem životně nezbytné služby a funkce, jako je jídlo, dřevo, ale i čištění vody a produkce kyslíku.

•  Propojení mezi změnou klimatu a biodiverzitou se začíná v mezinárodních vyjednáváních etablovat. Státy se shodují, že schopnost ekosystémů a půdy zachycovat atmosférický uhlík představuje jednu z nejdůležitějších řešení rostoucích emisí.
• V současné době ale krajinu využíváme nad její možnosti sebezáchovy a vlastnímu vývoji ponecháváme velmi malé části naší biosféry, což dramaticky snižuje její schopnost vázat uhlík a regulovat dopady změny klimatu. 
• Jedná se také o omezení užívání škodlivých látek v zemědělství, zrušení dotací škodlivých aktivit, návratu biodiverzity do intenzivně využívané krajiny, ale zejména o způsobech, jak měřit pokrok v její ochraně. Státy totiž dosud nemají zavedený způsob její kvantifikace a její ztráty.
• Přírodní bohatství není rozložené rovnoměrně. Zatímco vyspělé země už stačily většinu svých ekosystémů zlikvidovat, rozvojové země to ještě v rámci svého ekonomického rozvoje nestihly. Aby bylo dosaženo cílů rámce pro ochranu biodiverzity, je třeba věnovat pozornost jejím centrům, jako jsou tropické deštné pralesy.  
  
• V České republice se začínáme věnovat tématu sucha a adaptace krajiny. Snažíme se posílit odolnost české krajiny a obyvatel vůči extrémnímu počasí právě prostřednictvím přírodě blízkých řešení. I za tímto účelem jsme letos na podzim spustili projekt LIFE WILL - Voda v krajině a půdě, díky němu budeme do české krajiny zavádět takové prvky, které její druhové rozmanitosti zásadně prospějí.

Současné hospodaření v ČR a na Slovensku významně přispívá k zranitelnosti krajiny vůči dopadům klimatické změny a jejím výsledkem je narušený malý vodní cyklus, zemědělské i hydrologické sucho a zvýšené riziko povodní. Zranitelnost krajiny vůči dopadům klimatické změny je prohlubována historickými i současnými důsledky hospodářské intenzifikace, které zahrnují: plošné odvodnění (meliorace), degradace půd erozí vlivem těžké mechanizace a chemizace, scelování pozemků do jednolitých ploch, snížení biodiversity vlivem pěstování monokultur a pokles zastoupení krajinotvorných prvků a krajinné pestrosti. Na národní úrovni v ČR a na Slovensku zatím nejsou rozvinuty adekvátní systémové nástroje na řešení adaptace krajiny na změnu klimatu se zapojením veřejnosti. Projekt přispívá k řešení těchto problémů demonstrací komplexního participativního přístupu ke zvyšování retence vody v kulturní krajině ve 3 vybraných pilotních lokalitách a jeho replikací v rámci ČR a Slovenska i dalších zemí EU.

• https://klima.clovekvtisni.cz/projekt-life-will-pomuze-ceske-a-slovenske-krajine-s-adaptaci-na-zmenu-klimatu-9773gp 

https://medium.seznam.cz/clanek/clovek-v-tisni-cop-15-zvedne-tema-dulezitosti-biodiverzity-pro-lidstvo-804?

19.1.2022 BIOPÁSY POMÁHAJÍ DLE STUDIE PTÁKŮM A SAVCŮM PŘEČKAT ZIMU. Biologická rozmanitost zemědělské půdy v posledních desetiletích prudce klesá. Experti z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické dokázali v nové studii přínos jednoho z opatření - krmných biopásů.

• Výsledky jasně prokázaly, že druhová bohatost i početnost polních ptáků či zajíců byly výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině.
• Biopásy, ať již nektarodárné, pro podporu opylovačů, nebo krmné, patří mezi opatření ke zvýšení biodiverzity zemědělské krajiny. Krmné biopásy mají především sloužit jako zásobárny potravy a úkryt pro ptáky a některé druhy savců zejména v průběhu zimního období.
• Ze získaných výsledků jasně vyplývá, že druhová bohatost i početnost polních ptáků (včetně ubývajících druhů), zajíců i drobných savců byla výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině. Jedinou výjimkou byla srnčí zvěř, u které se efekt biopásů neprojevil.
• I když se nejvíce ptáků vyskytovalo v biopásech kolem křovinatých koridorů, největší rozdíly v početnosti a druhové diverzitě mezi biopásy a kontrolními transekty byly nalezeny u biopásů uprostřed polních bloků. Tato skutečnost platila i pro zajíce a drobné savce, kteří byli početnější také v biopásech uprostřed polí. Detailní analýzy ale ukázaly, že jednotlivé druhy ptáků dávají přednost biopásům s různým krajinným kontextem.
  
• Důležité bylo také zjištění, že se výrazně snížila početnost a diverzita ptáků v biopásech (ale ne v okolní krajině) ve druhé polovině zimy, což znamená, že v důsledku vyčerpání zásob biopásy přestávají plnit svoji pozitivní funkci. Výsledky též naznačují, že záleží na jejich velikosti. Při porovnání několika velkých biopásů s větším počtem menších o stejné rozloze se ukázalo, že pro mnoho druhů ptáků a savců mohou být důležité i malé biopásy. Početnost ptáků a savců je sice obecně vyšší v těch větších, nicméně ani menší nejsou bez významu a někdy mohou být užitečnější než ty větší.
  
• https://techfocus.cz/veda-vesmir/3977-biopasy-pomahaji-dle-studie-ptakum-a-savcum-preckat-zimu.html?

16.3.2021 Vědci Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přinášejí odpověď na otázku, jak se vyvíjela středoevropská biodiverzita od konce doby ledové, tedy za posledních 12 tisíc let.

Nejčastěji využívaná metoda při výzkumu rozmanitosti rostlin v dávné minulosti je analýza fosilního pylu uloženého ve starých sedimentech, například v rašeliništích, aby získali údaje o změnách složení pylu ze sedimentů 18 horských rašelinišť a nížinných slatin na území od Šumavy k Tatrám a od Adršpachu k Podunajské nížině.  

• Ve střední Evropě opakují dva hlavní typy vývoje biodiverzity. První je charakteristický trvalým růstem rozmanitosti od konce doby ledové a setkáváme se s ním v druhově bohatších krajinách nížin a v Karpatech. 
  
• Druhým typem vývoje je stagnace nebo mírný pokles druhové rozmanitosti, vystřídaný pozdějším prudkým růstem, což pozorujeme především v českých pohořích. Tyto rozdíly jsou způsobeny jak odlišnými přírodními podmínkami (klima, horninové podloží), tak různou historií osídlení těchto oblastí člověkem.
• Zatímco v nížinách a karpatských kotlinách začali lidé vytvářet pestrou kulturní krajinu s trvalými sídlišti, poli a pastvinami už v době kamenné, ve vyšších polohách, méně příznivých pro zemědělství, pozorujeme tento vývoj později, často až ve vrcholném středověku. Ačkoli jsou tyto rozdíly v přírodním vývoji a osídlení člověkem dlouho známy, nová studie poprvé přesněji kvantifikuje jejich důsledky pro druhovou rozmanitost rostlin. Například ve zmiňovaných vyšších polohách vzrostl počet pylových typů po osídlení člověkem v průměru o více než 50 %. 
  

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2994-vedci-rekonstruovali-vyvoj-biodiverzity-rostlin-od-konce-doby-ledove.html?

27.4.2021 Krize biodiverzity (David Storch, Vojtěch Novotný, Petr Pyšek, Milan Chytrý)

Úbytek biologické rozmanitosti (biodiverzity) se řadí k největším globálním problémům. Říká se, že žijeme v době masového vymírání rostlinných a živočišných druhů, změny biodiverzity jsou ale ve skutečnosti složitější a zajímavější. Zahrnují i bezprecedentní šíření druhů z kontinentu na kontinent a vznik úplně nových typů prostředí a nových mezidruhových vztahů. Můžeme je pozorovat na planetární škále, ale i v naší krajině přímo před očima. Negativním změnám můžeme čelit, ale je třeba dát si pozor, abychom ve jménu záchrany planety nenadělali víc škody než užitku. 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového