Supervulkány

Supervulkány

Na planetě je cca 20 supervulkánů, v případě aktivace jednoho z nich může způsobit globální katastrofu. Mezi nejnebezpečnější supervulkány patří Yellowstone. Je jich erupce jsou nepředvídatelné.

  • Podle NASA erupce supervukánu může mít nebezpečnější dopad pro lidstvo, než pád asteroidu.
  • Erupcí supervulkánu na planetě může přijít tzv. "nukleární zima", tedy podobné účinky jako při pádu asteroidu, která před 60 miliony let zničila populaci dinosaurů.
  • V případě erupce sopky Yellowstone bude veškerý život v okruhu 100 kilometrů zničen, země se zahalí do prachu a plynu, který nedovolí slunečním zářením dosáhnout povrchu planety a povede k trvalému zimu za několik desetiletí. 
  • Laacher see - evropský Yelloowstone (průměr 2km,, hloubka 53m, západ Německa, u pohoří Eifel), supervulkán VEI 6 vybuchl před cca 11 000 př. n.l. (Doggerland). Má periodu cca 10 000 - 12 000 roků. Láva a popel přehradili řeku Rýn.

  • Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

  • Historické výbuchy supervulkánů a vulkánů.

  • Pacifický ohnivý kruh (Ring of fire).

Sopka, výbuch
Sopka, výbuch

NASA navrhuje způsob, aby se zabránilo katastrofě. Odborníci navrhli k neutralizaci sopky, posílat silný proud vody. Ten pomůže ochladit sopku a extrahovat z ní teplo, které může být  následně převedeno na elektřinu.

Voda se čerpá do vrtu v horké skále, a pak se vrátí zpět k povrchu při teplotě více než 600 stupňů Fahrenheita (316 stupňů Celsia). Toto teplo se může použit k pohonu turbíny a výrobě elektřiny.

Flegrejské pole nebo Campo Flegrei u Neapole v Itálii 

Campo Flegrei má průměr 13 km a leží jen 35 km od Vesuvu v Neapolském zálivu. Právě tento supervulkán je označován za nejnebezpečnější sopku na evropském kontinentu a jeho dřívější explozi je připisováno vyhubení neandrtálců.  Kousek od tohoto supervulkanu leží Vesuv.

  • Poslední erupce byla v roce 1538, nyní se ale objevují silné signály, že v některé ze sopek v tomto poli může dojít k erupci.
  • Vědci zpozorovali, že pod zemskou kůrou v této části Itálie se hromadí magma, k čemuž docházelo i před poslední erupcí ještě ve středověku .
  • Vzhledem k velikosti kaldery by erupce zřejmě byla mnohem ničivější než veškeré erupce Etny v lidských dějinách. Už jen proto, že v bezprostředním sousedství kaldery žije přinejmenším jeden milion lidí a dalších šest milionů žije v "zóně erupce."  
  • více

Ničivé sopky najdeme i v Japonsku 

  • V Japonsku je supervulkan u ostrova Kjúšu, která naposledy vybuchla před 6 300 roky.
  • více

Island, na poloostrově Reykjanes 

  • Ožila v lednu 2020 aktivita vulkánů, poloostrov je prošpikován zhruba pěti vulkanickými systémy.

Vulkanická činnost - více

Supervulkány, zprávy z tisku:

17.9.2021 K supervulkanické erupci sopky Toby došlo zhruba před 75 000 lety v místě dnešního jezera Toba na Sumatře v Indonésii. Jednalo se o jednu z největších známých výbušných erupcí v historii Země. Teorie tvrdí, že tato událost způsobila globální sopečnou zimu trvající šest až deset let a možná i 1 000 let dlouhou epizodu ochlazování.

K erupci sopky Toba došlo na současném místě stejnojmenného jezera v Indonésii. Jednalo se o poslední a největší ze čtyř erupcí komplexu Toba Caldera během čtvrtohor, jejíž intenzita vulkanické explozivity (VEI) dosáhla čísla 8, což je zároveň i nejvyšší hodnocení ze všech známých erupcí na Zemi. Množství vyvržené hmoty bylo přinejmenším 12krát větší než při největší sopečné erupci v nedávné historii a vybuchlá hmota Toby pokryla celou jižní Asii vrstvou popela silnou asi 15 centimetrů. Deka sopečného popela byla také rozložena nad Indickým oceánem, Arabským mořem a Jihočínským mořem.

Sopečná erupce měla málem na svědomí zánik lidského pokolení. Výbuch následovalo šestileté období tzv. vulkanické zimy a rovněž tisíciletá doba ledová s poklesem průměrných letních teplot až o 12 °C, což způsobilo zánik převážné části populace tehdejšího člověka moderního typu, ať již šlo o neandertálce nebo poslední zástupce větve Homo erectus, člověka floréského. Na světě zůstalo pouhých deset tisíc dospělých jedinců, jež byli převážně ve vzdálených oblastech v rovníkové Africe, nebo paradoxně velmi blízko samotné sopce!

Na Jávě totiž přežili zástupci člověka vzpřímeného (Homo erectus soloensis) a na indonéském ostrově Flores zástupci člověka floréského (Homo floresiensis). Studie ukázaly, že zmínění přežili hlavně díky tomu, že se nacházeli na návětrné straně sopky, tedy proti větru vanoucímu od Toby.

Celkově zahynulo kvůli výbuchu nejméně 92 tisíc lidí, jejichž hroby byly později nalezeny. Geologové tvrdí, že se jednalo o jednu ze tří nejsilnějších doložených vulkanických událostí za posledních 450 milionů let, tedy od doby starších prvohor. Silnější byly jen erupce na konci permu před 250 miliony lety a na konci křídy před 65 miliony lety, kdy zřejmě došlo k vyhynutí dinosaurů. 

Erupce sopky však měla ještě daleko závažnější následky. Pokles teploty po jejím výbuchu byl pravděpodobně způsoben tím, že vulkanické aerosoly uvolněné sopkou dosáhly stratosférické výšky alespoň 17 km. Toba přitom vychrlila popel do dvojnásobné výšky. Došlo tak k narušení fotosyntézy a potravních řetězců i k odlesnění jihovýchodní Asie. Kromě teploty poklesla samozřejmě i povrchová teplota moří. 

Porovnáme-li tuto historickou erupci s největší erupcí moderního věku, jíž je výbuch Tambory v 19. století, budiž pro nás ukázkou, že Tambora způsobila v 19. století na severní polokouli "rok bez léta", zatímco Toba přinesla světu vulkanickou zimu na celých šest let a následnou dobu ledovou. Zanikly tak celé ekosystémy a téměř vyhynula populace pravěkého člověka. Přežilo pouhých 10 tisíc jedinců, ale je možné, že jich bylo i daleko méně.

https://www.poznatsvet.cz/clanek/nejvetsi-erupce-v-historii-30000902.html?

7.4.2021 Jejich erupce jsou tisíckrát silnější než výbuchy běžných sopek. Nyní vědci zřejmě objevili další aktivní supervulkán. Nejobávanější podoba sopky se nachází pod aljašskými Aleutskými ostrovy. Jak uvádí server Science News, současná studie tvrdí, že obří kráter, který se vytvořil při explozi supervulkánu a který naznačuje jeho existenci, spojuje minimálně čtyři již známé sopky. "Ještě nepotvrzený objev vznikl na základě několika důkazů, které ovšem na první pohled nejsou vzájemně propojené," uvedla členka výzkumného týmu Diana Romanová.

Spojením mnoha zdánlivě nesouvisejících střípků však vědci dospěli k závěru, že pod povrchem Aljašky dříme supervulkán. Jde o přelomový objev. "Jeho potenciální identifikace nám pomůže porozumět, co můžeme očekávat," podotkl vedoucí výzkumného týmu John Power. Výbuch supervulkánu podle něj totiž může zničit světové civilizace.

Zdroj: https://www.denik.cz/veda-a-technika/supervulkan-aljaska-sopka-20210406.html?

11.12.2020 Aleutské ostrovy jsou 1 900 kilometrů dlouhý řetězec ostrovů, prodlužující aljašský poloostrov. Pás tvoří asi 300 ostrovů s 57 vulkány. Nyní vědci však přicházejí se zjištěním, že tento řetěz z části představuje jednu gigantickou sopku, která by mohla směle konkurovat yellowstoneskému supervulkánu. Těsný shluk šesti vulkanických ostrovů, nacházejících se poblíž středu aleutského řetězce, jsou ve skutečnosti vzájemně propojené průduchy a tvoří tak dohromady jednu sopku, ukrytou pod hladinou oceánu. Jedná se o stratovulkány Carlisle, Cleveland, Herbert, Kagamil, Tana a Uliag. Tato šestice je souhrnně nazývána jako Ostrovy čtyř hor. Předpokládá se, že vlivem masivního propadu mohlo dojít ke vzniku více průduchů. Jednalo by se tak o první zcela podmořskou sopku na Aleutách. 

Vědci analyzovali nejen seismickou aktivitu, ale i emise plynů a v oblasti šesti ostrovů prováděli různá geochemická měření. Ukázalo se, že aktivitu stratovulkánů lze sledovat k mnohem většímu zdroji, který je skryt okolním oceánem. Většina stratovulkánů, jako jsou právě Ostrovy čtyř hor, jsou kuželovité hory se strmými svahy, které vznikají z nahromaděných toků lávy popela a hornin. Jsou stále aktivní díky středně velkým magmatickým krbům uložených pod zemí. 

  • Aleutská sopka Mount Cleveland je jednou z nejaktivnějších sopek Severní Ameriky. Nově nalezené mohutné podmořské kaldery by proto mohly objasnit, proč u ní dochází k erupcím tak frekventovaně. Za posledních 230 let totiž zaznamenala neskutečných 22 erupcí. Kaldera, která zahrnuje šest vulkanických ostrovů, tak pravděpodobně představuje po Yellowstone druhý supervulkán na světě. 
  • Aleutské ostrovy jsou souostroví s desítkami ostrovů, které obsahují 40 aktivních a 17 neaktivních sopek. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru se táhnou mezi Aljaškou a Ruskem a mají rozlohu více než 3 000 kilometrů a tvoří jižní hranici Beringova moře. 
  • https://www.czechsight.cz/druhy-supervulkan-na-aleutech/?
  • https://veda.instory.cz/1484-retezec-aljasskych-ostrovu-muze-byt-ve-skutecnosti-jedna-monstrozni-sopka.html?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...