Alza

10.1.2023 Největší český internetový obchod Alza v roce 2021 vykázal čistý zisk ve výši 2,5 miliardy korun, což bylo zhruba o 360 milionů korun více než o rok dříve. Jeho obrat v druhém covidovém roce meziročně stoupl o pětinu na 45,9 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin, na kterou dnes upozornil server E15.cz. Předseda představenstva Aleš Zavoral ve výroční zprávě označil obrat firmy za rekordní a podle něj k němu přispělo 17,9 milionu objednávek od 5,25 milionu zákazníků (ČTK)

16.12.2022 Největší český e-shop se od pondělí může chlubit největším robotickým skladem v zemi a druhým největším v Evropě. Alza jej v Chrášťanech u Prahy spustila o tři měsíce dříve oproti plánu, aby v předvánočním shonu odlehčila přetíženým pražským AlzaBoxům. Řidiči do nich všechny balíčky nyní vozí právě odtud a e-shop zákazníkům v hlavním městě slibuje, že objednávky odeslané před půlnocí dokáže doručit do šesti hodin ráno druhého dne. Podobnou praxi chce pak do března rozšířit na všechny boxy v republice, kterých je nyní přes 1200 a právě Chrášťany pro ně budou nyní fungovat jako jediný sklad.

Ten se rozkládá na ploše velké přes 8800 metrů čtverečních a vejde se do něj téměř 300 tisíc beden. O jejich distribuci se stará více než 400 pojízdných jeřábů. Alza do robotizovaného skladu investovala jednu miliardu korun. "Loni jsme v předvánočním období nedokázali doručovat všechny dárky do AlzaBoxů ve stejný den nebo o den později. Tato technologie nám to umožní," komentoval novou technologii pro HN místopředseda představenstva Jakub Krejčíř na novinářské exkurzi do chrášťanského skladu. "Expedice je nyní čtyřikrát rychlejší a doručení zákazníkům jsme oproti loňsku zkrátili o 10 až 12 hodin," dodal.

Plně automatizovaný sklad běží na norském systému AutoStore, který používá rovněž například internetový supermarket Rohlík. Na první pohled připomíná jakýsi obří trojrozměrný tetris - v hliníkové konstrukci jsou až v 16patrových sloupcích na sebe vyskládané stovky tisíc beden. Zboží je tak namačkané těsně na sebe, eliminuje prázdný prostor a šetří místem - na metr čtvereční se ho oproti klasickému skladu vejde sedmkrát více. Nad ním pak po kolejnicích přejíždí robotičtí skladníci - zhruba metr vysoké krabice s ramenem jeřábu na boku, pomocí nějž bedny vytahují, vyskladňují a přesouvají. Pohyb strojů přitom řídí chytrý software, který v reálném čase vypočítává nejrychlejší trasy k požadovanému zboží a zároveň koordinuje jednotlivé roboty, aby se nesrazili. 

  • Systém je přímo napojený na e-shop, takže ve chvíli, kdy v něm přistane objednávka, robot pro ni vyráží. Na vyskladnění zboží ze skladu do dodávky, které by dříve zabralo dvě hodiny, nyní stačí 30 minut. Čtyřem stovkám robotů zároveň asistuje jen zhruba 30 zaměstnanců u vyskladňovacích a naskladňovacích stanic, s nimiž dokážou za hodinu odbavit zhruba 9000 objednávek. Dříve 200 lidí stíhalo pouze 5500 objednávek. Zmiňovaná třicítka přitom jenom stojí na pracovních stanovištích, kde zboží z roboty dovezených krabic přendává do jiných beden podle konkrétních objednávek.
  • https://byznys.hn.cz/c1-67151010-nejvetsi-v-cesku-druhy-v-evrope-alza-spustila-roboticky-sklad-za-miliardu-pracuje-v-nem-400-pojizdnych-jerabu

27.8.2020 Alze vadí poplatky za platby kartou. Převedla je na zákazníky. Poplatek si Alza účtuje od července a týká se nejméně 30 tisíc firem a podnikatelů, kteří platí na e-shopu zapamatovanou firemní platební kartou. Tedy kartou, která je vedená na firmu nebo podnikatele. Ten, kdo takovou kartu na e-shopu uloženou nemá, se o poplatku dozví až při placení. Při zadání údajů z karty platební brána rozezná z prvních šesti čísel, o jaký typ karty jde. V tu chvíli ještě může zákazník uhradit objednávku jinak, třeba využít bankovní tlačítko nebo zaplatit převodem a v tom případě poplatek nemusí hradit. Využít může i osobní platební kartu, jenže ta už nemusí být spárovaná s firemním účetnictvím.

Poplatek za platbu jakoukoliv platební kartou, který platí obchodník, se skládá ze tří položek. První je takzvaný mezibankovní poplatek, jenž zahrnuje například zabezpečení transakce, autorizaci apod. a jde bance, která vydala kartu. Pro osobní debetní nebo kreditní karty je regulovaný nařízením EU na 0,20 až 0,30 procenta ze zaplacené částky. U firemních nebo služebních karet se mezibankovní poplatek pohybuje mezi 0,95 až 2,10 procenta. Další část tvoří poplatky kartovým asociacím, pro Visu je to maximálně 0,1 procenta z transakce a pro Mastercard 0,2 procenta. Poslední je poplatek bance, kde má obchodník účet. Ten je stejný jako u vydavatele karet. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66807700-alze-vadi-poplatky-za-platby-kartou-prevedla-je-na-zakazniky 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...