Kůrovcová kalamita

Podle signatářů letos v únoru zveřejněné Lesnické výzvy mohou do budoucna přesáhnout škody na smrkových porostech kvůli kůrovci jenom v ceně dříví 500 miliard korun, tedy více než třetinu současného státního rozpočtu. Více

  • Hlavní příčinou současného rozvratu lesních ekosystémů je extrémní sucho od roku 2014. Kromě projevující se klimatické změny ale kalamita odhalila dlouhodobé bolesti lesního hospodářství - historicky daný vysoký podíl smrku, nedostatek pracovních sil a růst ceny práce, nedostatek těžebních a dopravních kapacit, ztrátu ekonomické rentability lesního hospodářství postavené výlučně na tržbách z prodeje dříví a konzervativnost odvětví.
  • Jak umírá strom napadený kůrovcem?
  • Kůrovcová mapa: https://www.kurovcovamapa.cz/ 

Nejvíc ohrožené jsou nižší polohy, smrky v nadmořských výškách 300 a 400 metrů. Podíl vlivu hospodaření v lesích na odolnost lesa vůči klimatické změně a kůrovci je zhruba stejný jako vliv proměny počasí. Aktuální kalamity jsou přece zároveň závažným indikátorem strukturální krize celého lesnictví.

  • Nepružnost.
  • Velké organizační jednotky orientované na výnos.
  • Skoro 40 % smrkových lesů již uhynulo, nebo v nejbližší době uhyne.

  • "Pro kůrovce je strom atraktivní přibližně ve stáří od 60 let a vysoce atraktivní od 100 let".

"Řada odborníků říká, že do deseti až 15 let nemusí být v ČR žádný vzrostlý smrkový les pod 500 metrů nadmořské výšky," Vzhled lesů se změní. Kolem roku 1750 bylo v ČR 11 % smrku, teď 60 %.  

Kůrovcová kalamita způsobila obrovský nárůst přepravovaného dříví a tím i zvýšené nároky na dopravce a celou dopravní síť (ale také ničení lesních cest, mostů atd.. Kůrovcová kalamita způsobila ekonomické škody na produkci dříví v lesním hospodářství, odhadem kolem 500 miliard korun, ale i na ekosystémových službách, kde už se budeme pohybovat v násobcích státního rozpočtu. Bez lesa nebude nejen dříví, ale nebude také regulováno počasí a záplavy, zemědělská produkce a pitná voda.

Kůrovci spolu komunikují tak, že v tunelech pod kůrou do sebe narážejí. Sameček má většinou nějakou šílenost na zadku a samička má zase na hlavě tykadélka a vlasy. Sameček sedí v díře a vábí samičku vylučováním feromonů. Samička to ucítí a přijde a začne do něj ťukat tykadélky, nabourá ho hlavičkou, ťuká do něj, lechtá ho, a když to funguje, sameček jí pustí do té své díry a je to. 

Největší problém kůrovce je další kůrovec. Mají i dva typy feromonů, ten druhý odpuzuje ostatní kůrovce. Ve chvíli, kdy sameček kůrovce ví, že strom umírá a on má dost samiček, začne vypouštět druhý typ feromonu jako takovou stopku, aby tam už další brouci nelétali. Když je takových spokojených samečků na stromě víc, tak začne vonět úplně jinak, pro kůrovce už není atraktivní - páchne jim. Bránit se kůrovci dá jedině tím, že porozumíme našim ekosystémům a budeme sledovat předpovědi místního klimatu. Musíme si uvědomit, jaké stromy budou růst v našem klimatu za 30 až 50 let. To je zásadní poslání moderního lesnictví. Nemůžeme dělat to, co dělali naši dědové, ale musíme plánovat dopředu.  

Kolik lesa je napadeno kůrovcovou kalamitou?

  • 2018: 50 tisíc hektarů lesa
  • 2019: až 500 tisíc hektarů (odhad), smrk nyní pokrývá více než milion hektarů lesů v Česku. Napadena kůrovcem z nich bude podle mnohých expertů většina, tedy všechny porosty pod cca 800 metrů nadmořské výšky.

těžba dřeva vzrostla o třetinu na historicky nejvyšších 25,7 milionu metrů krychlových (87 % veškerého vytěženého dřeva byl smrk)

4.8.2019 Lesy České republiky zvýšil meziročně těžbu kůrovcového dřeva o 112 procent na 2,87 milionu metrů krychlových z předchozích 1,35 milionu metrů krychlových. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi. Loni se vytěžilo 23 milionů metrů krychlových kalamitního dřeva, z toho 13 milionů metrů krychlových kůrovcového dříví. Více

Co jsou příčiny kalamity?

první projevy přišly už v letech 2012-2013 (severní Moravě a ve Slezsku - podhůří Jeseníků, nejvíce zasažené bylo okolí Bruntálu, Města Albrechtice, Opavy, Šternberku a Vítkova a také Beskydy). Na celém území Česka je možné odložit těžbu suchých stromů, které už kůrovec opustil, do 31. prosince 2022. Zůstává ale zachována povinnost vlastníka lesa aktivně vyhledávat nově napadené stromy, těžit je a asanovat.

Lhůta pro zalesnění se prodloužila ze dvou na pět let a doba pro zajištění porostu 

  • globální klimatické změny (sucho, teplo, změna v rozložení srážek) oslabují a činí je pro kůrovce snadným terčem (smrkové porosty do nadmořské 800 metrů
  • extrémy (teplotní, srážkové, větrné atd.)
  • nedodržování přírodních zákonů (dynamická rovnováha mezi dáváním a braním) a žití na dluh planety (spotřebováváme více, než je schopna příroda doplnit, zregenerovat)
  • monokultury a sucho, oslabené stromy decimují škůdci (duby, jasany, smrky, modříny, jedle, borovice, atd.), je jen otázka časy, kdy důsledkem sucha budou oslabeny téměř všechny stromy
  • nepochopení nutnosti proměny lesů ze strany českých lesníků (jsou stanovené zákony, které tento faktor nereflektují)
  • narušený mikrobiom půdy, mykorhiza a vodní cyklus

Za druhé světové války se tady hodně těžilo a dříví se vozilo do Reichu, aby tam lidé měli čím topit. Neodkorňovalo se, kůrovec se množil. Pak mu pomohlo to sucho v roce 1947. Celé horské stráně zhnědly, likvidovalo se to až do 60. let. A co se vysázelo? Zase smrk. Takže informace, co se může stát, tady byly a jsou. Ale bohužel. Rozhodují peníze - politika neřídí ekonomiku, ale finanční lobbisté řídí politiku. A smrk je nejlépe použitelná a zpeněžitelná dřevina. více

Kůrovcová kalamita, situace v roce 2019

  • Celková plocha lesa: 2,67 mil. hektarů
  • Celková těžba: 25,69 mil. m3,z toho nahodilá: 23,01 mil. m3
  • Listnaté stromy: 1,48 mil. m3
  • Jehličnany: 24,21 mil. m3 (87,20 % smrk, 4,40 % borovice)

Kde se nejvíc těžilo:

  • Vysočina: 3,80 mil. m3
  • Jihočeský kraj: 3,40 mil. m3
  • Moravskoslezský kraj: 3,00 mil. m3

Nově zalesněno: 21 200 hektarů

Vysázeno: 133,20 mil. sazenic (36,8 % smrk, 22,4 % buk, 14,1 % dub)

Kůrovcová kalamita, zprávy z tisku:

12.4.2021 Nejen pivní, ale také peletovou velmocí je Česko. Málokdo ví, že v Evropě jsme největšími vývozci nezpracované kulatiny, z jejíchž zbytků se pelety vyrábějí. To ovšem nelze brát jako dobrou zprávu. Podle Vladimíra Stupavského, zakladatele klastru Česká peleta, by se tuzemské dřevo coby ekologické palivo mělo co nejvíce zpracovat a spálit v Česku.

Jeho přání se asi brzy splní. Největší "čmoudilové" na vesnicích, jak říká domácnostem, které stále používají staré kotle vypouštějící hodně zplodin, budou muset od září příštího roku zakoupit nové a ekologické. "V nové vlně kotlíkových dotací je pro Čechy připraveno 15 miliard korun," říká Stupavský.

https://archiv.ihned.cz/c1-66905510-cesko-je-nejvetsim-vyvozcem-kulatiny-v-evrope-je-to-drancovani-rika-expert<br>

25.3.2021 Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Modřín při použití správných lesnických postupů může pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů. Svým opadem totiž zlepšuje půdu a i ostatní stromy dostávají více vody, uvedl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.

  • Modříny rychle rostou ve smíšených porostech, jsou odolnější vůči biotickému či abiotickému poškození a svou korunou propouštějí poměrně velké množství světla i srážek, což má velký význam v době klimatické změny.
  • Navíc často vedou k podpoře vzácnějších druhů rostlin pod korunovým zápojem a tím k podpoře celkové druhové rozmanitosti lesa. Vytvořená dřevní biomasa má nadprůměrnou kvalitu a předpoklady pro různorodé využití.
  • Díky svým ekologickým vlastnostem jsou vynikající dřevinou do porostních směsí a pomáhají vytvářet porosty produktivnější a odolnější vůči stresu suchem. Přitom zastoupení modřínu v českých lesích se pohybuje dlouhodobě kolem pouhých 4 %. Navíc v porovnání k ostatním dřevinám je dřevinou konkurenčně slabou, nehrozí jeho živelné samovolné šíření na úkor jiných dřevin.
  • Modřín je dosud spíše opomíjená dřevina, stálou pozornost věnují lesníci spíše lesům s buky, smrky, duby a borovicemi. V českých lesích v roce 2019 poprvé mírně převýšil podíl listnáčů jehličnany, které v předchozích letech zabíraly okolo 60 procent plochy. Podíl smrku v umělé obnově se ale postupně snižuje. Z listnatých dřevin má nejvyšší podíl buk, který tvoří téměř polovinu mezi listnáči. Nejvíce ale vzrůstá v umělé obnově podíl dubu, který se za posledních deset let zvýšil o 40 % na současných 16,6 %.
  • V rámci projektu se budou odborníci zabývat zvýšením produkce lesních porostů, možnostmi uplatnění přirozené obnovy s minimalizací ekonomických a energetických vstupů, zlepšením efektivity obnovy rozsáhlých holin nebo úlohou modřínu při podpoře jiných dřevin. Součástí výzkumu je například i zpřesňování poznatků o původu modřínových populací.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-se-zameri-na-vyuziti-modrinu-k-obnove-holin-po-kurovci?

10.1.2021 Česká republika aktuálně vyváží nejvíce dřeva v rámci celé Evropské unie. V roce 2019 Česko vyvezlo 14,4 milionu krychlových metrů kulatiny. To odpovídá více než 25 procentům veškerého exportu kulatiny ze zemí EU, jak vyplývá z údajů Eurostatu. Pro srovnání, Německo vyvezlo ve stejném roce 8,8 milionu kubíků kulatiny a Polsko 4,6 milionu. Růst vývozu souvisí s kůrovcovou kalamitou, která v uplynulých letech, zejména kolem roku 2018, decimovala české lesy zvláště závažně. Kalamita způsobuje nárůst těžby dřeva. Z dat Eurostatu plyne, že v letech 2010 až 2016 se každoročně vytěžilo v ČR 15 až 18 milionů kubíků kulatiny. V roce 2019 to ale bylo už více než 32 milionů. To je v historii novodobé ČR zdaleka nejvyšší údaj.

Česká republika dle odhadu přichází vývozem neopracovaného dřeva nízké přidané hodnoty o zhruba 60 miliard korun ročně. V Česku se totiž zpracuje jen zhruba polovina vytěženého dřeva. Klíčovým důvodem je nedostatečný provoz na českých pilách, který způsobuje nedostatek zaměstnanců.

Chybí ale také pily samotné a komplexní zpracovatelské závody, které ze zbytkového dřeva vyrábějí pelety nebo brikety. Takových závodů sice přibývá, ale pomalu. Překážkou je třeba i pomalá výstavba daná zdlouhavými povolovacími řízeními. Ta by měl zrychlit připravovaný nový stavební zákon.

https://faei.cz/cesko-vyvozem-neopracovaneho-dreva-rocne-prichazi-o-desitky-miliard-korun/

https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?query=BOOKMARK_DS-060541_QID_4AE973EA_UID_-3F171EB0&layout=TIME,C,X,0;GEO,L,Y,0;PROD_WD,L,Z,0;TREESPEC,L,Z,1;STK_FLOW,L,Z,2;UNIT,L,Z,3;INDICATORS,C,Z,4;&

26.10.2020 Již koncem 18. století byly v českých zemích vydávány nařízení k hubení tohoto malého, ale velmi nebezpečného brouka. Správně již tušíte, že jde o kůrovce (lýkožrouta smrkového), který se na Zemi podle vědců objevil již na konci druhohor, což nyní potvrzuje i aktuální archeologický nález z dánského Bornholmu.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/2498-kurovec-decimoval-jehlicnany-podle-archeologickeho-nalezu-jiz-v-praveku.html?

29.9.2020 Kůrovec netrápí jenom české lesy, s globálním oteplováním se přemnožuje a napadá oslabené stromy napříč kontinenty. Entomolog Jiří Hulcr kůrovce zkoumá na Floridské univerzitě. Říká o nich, že jsou úžasní tvorové. "To, co máme v Česku, je smrková kalamita, nikoliv kůrovcová. Kůrovec je jen symptom klimatické změny a přehuštěného smrkového lesa. Lidé říkají, že kůrovec sežere les. Ale to není pravda, kůrovec sežere jenom smrk. Les se skládá i z podhoubí, mrtvého dřeva, zvířat a podobně. Všichni tihle si oddechnou, když smrk zmizí.

Kůrovec rozhodně není jen český problém. Od Japonska přes Čínu, Rusko, Evropu až po Spojené státy a Kanadu se všude děje ta samá věc. Lidé tam nasázeli stromy na husto a do lokalit, kam nepatří. V Japonsku a Koreji jsou to třeba duby, které normálně rostou na horách, ale po válce je lidé nasázeli do nížin. Mají tam krásné dubové porosty, ale rozmnožil se jim tam jejich místní druh kůrovce, který ty duby ničí. 

Největší kůrovcová kalamita na světě je ale dneska pravděpodobně v Rusku. 

Kůrovců je na světě něco přes šest tisíc. Ale naprostá většina z nich jsou hodní členové ekosystému a vůbec je nezajímají živé stromy. Některé druhy žijí v semenech, některé v trávě, v břečťanu. V Česku jich žije asi 130 druhů a jsou to docela hezcí brouci.  

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kurovec-je-uzasny-tvor-rika-vedec/r~84a28ca4fceb11ea80e60cc47ab5f122/

23.8.2020 Kůrovec je přemnožený padesátinásobně oproti normálu. Má potenciál měnit krajinu i počasí a největší nadějí na konec kalamity je, že mu dojde potrava, říkají odborníci.

Ze statistik navíc vyplývá, že od roku 2016 je zdaleka největším důvodem nahodilé těžby hmyz. Následky jeho přemnožení dlouhodobě stoupají a zatímco v roce 2005 měl na svědomí 21,7 % nahodilé těžby, o patnáct let později už to byly necelé tři čtvrtiny (73,6 %).

Místo lesů holiny- Ke konci minulého roku tak byla rozloha holin 54,5 tisíce hektarů, zalesnila se zhruba polovina - 28,7 tisíce hektarů. Podle Řezáče přitom letos vzniknou další holiny, naopak zalesněná rozloha je zhruba poloviční: "Rozloha holin bude v příštích letech narůstat (kumulativně načítat). Než se toto srovná, bude to trvat řadu let."

Sázení lesů tempu kůrovce nestačí: "Rychlost kůrovce je taková, že stále více lesů mizí, než kolik se jich podaří obnovit. Ale ani čerstvě osázená holina neplní zdaleka všechny funkce jako vzrostlý les. Plnohodnotný les tam bude za 20-30 let." Pomyslné klacky hází lesníkům pod nohy i samotná půda. "V současnosti je nejdůležitější zabránit erozi a odnosu půdy na svazích. Pokud půdu spláchne voda, bude na daném místě neuvěřitelně složité obnovit les."

I proto se pokouší pomoct Ministerstvo zemědělství, letos mezi lesníky rozdá mezi devíti a deseti miliardami na kompenzaci škod a obnovu lesů.

"Pozitivní je, že se v loňském roce již vysázelo více listnáčů než jehličnanů (51,3 : 48,7 %). Tento trend bude pokračovat a zásadně promění budoucí podobu lesů," přibližuje Řezáč. Podle něj ani nepřijdeme o smrkové lesy: "Mladé stromky se dokážou přizpůsobit změněným přírodním podmínkám. Smrk i borovici bychom měli zachovat, i když v podstatně menším množství než doposud."

Malý brouk, co umí měnit počasí Rozměry drobný škůdce přitom může ovlivnit dokonce i počasí. "Při dalším masivním úbytku jehličnatých lesů (smrkových a borových, borovice hynou také) se bude bezlesá krajina více ohřívat," upozorňuje Řezáč. To by mělo za následek ohrožení zdrojů vody i změnu jejího koloběhu, například režimu srážek. Bez stromů v krajině bude větší výpar a méně vody, půda bude náchylnější na větrnou a vodní erozi. Počasí bude turbulentnější a častěji tak budou bořivé větry, silné lokální bouřky nebo bleskové povodně.

"Lesy v krajině vždy sloužily jako stabilizační prvek, zadržovaly vodu, zpomalovaly odtok, zvlhčovaly a čistily ovzduší. Až 40 % srážek vzniká lokálně, z mraků, které se tvoří právě nad lesy - a ty nebudou," vysvětluje odborník. Podle něj tak české krajině hrozí významná proměna, bude stále homogennější: "Lesy rostou pomalu, obnova potrvá mnoho desítek let - několik lidských generací."

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-brouk-ktery-umi-menit-pocasi-premnozeny-je-padesatinasobne-116830#

24.5.2020 Majitelé lesů letos vytěží až 40 milionů metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví. Kdy kalamita skončí, si netroufají odhadnout. Chladný začátek května sice kůrovce lehce zbrzdil, ten by tak letos mohl vyvést jen dvě generace. I tak lesníci přiznávají, že boj se škůdcem na mnoha místech prohrají. Ani zatím mírnější průběh počasí však neznamená, že by se Česko blížilo ke konci kalamity. "Situace je velmi vážná. Je velké sucho, což problém ještě prohlubuje. Minulý týden sice zapršelo, ale to téměř nic neznamenalo. Kůrovec už napadá i mladé porosty kolem 20, 30 let. Nejhorší je to stále na Vysočině

"V Česku je zpracovatelská kapacita někde kolem 12 milionů metrů krychlových. Zhruba 12 až 14 milionů šlo loni do Rakouska, avšak obchod s Rakouskem a Německem zbrzdila koronavirová krize. V Rakousku zároveň majitelé lesů sepsali petici za omezení nákupu dřeva z dalších zemí, především z Česka, protože oni také bojují s kalamitou a potřebují odbyt. To by pro nás byl další problém 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/soumrak-smrku-kvetnovy-dest-zbrzdil-jejich-masakr-stacit-to-ale-nebude-107068#

15.5.2020 Rozpad českých lesů hraničí s ohrožením bezpečnosti státu. Hrozí nedostatek vody i dřeva jako stavebního materiálu a kolaps dřevozpracujícího průmyslu, pokud se stát soustředí pouze na výsadbu nových lesů a rezignuje na záchranu dosud zdravých. Vhodnými adaptačními zásahy lze zachránit i smrkové lesy, které jsou pod 800 metry nad mořem, případně alespoň oddálit jejich smrt, hrajeme o zásobu 200 až 300 milionů metrů krychlových smrkového dřeva

  • Každoročně se zvyšuje podíl dřevostaveb a může se stát, že pro ně nebude materiál
  • jedná se o ekologické stavby, které vážou uhlík, a tím přispívají v boji proti oteplování
  • Nabízí řešení, jak postupovat. "Rozvolňovat husté porosty a ty případně i podsazovat, díky tomu pak nevznikají při těžbě souší holiny. Jsou to vyzkoušená adaptační opatření. Pokud se zavádějí včas, lze lesy zachránit nebo jim prodloužit život 
  • měl by vzniknout na úrovni vlády krizový štáb, jenž by řešil problém lesů z krátkodobého i dlouhodobého hlediska 
  • prioritou by mělo být včasné odstranění napadených stromů. Měly by probíhat adaptační těžby a sektor by měl být efektivně financovaný 
  • pořád lze zachránit horské a podhorské lesy v západní části republiky. Na tyto zásahy by se měly přesunout peníze a veškeré úsilí
  • Nemalá část zdravého dřeva z těchto těžeb by se na několik let mohla uskladnit za pomoci kropení vodou, jak to dělají v Bavorsku. Uschlé lesy je lépe ponechat stát výměnou za finanční kompenzace od státu majitelům lesů. I uschlý les je totiž lesem. Část jich lze podrtit a biomasu ponechat na místě pro zlepšení půd 
  • Skládky se znehodnoceným dřívím by se mohly spálit," problém je zacyklený. "Dokud se nevyřeší situace na trhu, jsme v pasti, 
  • Zatím neexistuje, proto pěstují les hlavně kvůli produkci dřeva. Aby se pěstovaly pestré lesy plnící i mimoprodukční funkce, je zapotřebí, aby stát finančně kompenzoval péči o ekosystémové služby penězi na plochu a zároveň podle kritérií, která zohlední, jak se v lese hospodaří, jak se o něj kdo stará a jaký má přínos pro společnost. Jinak se motivace a myšlení majitelů nezmění 
  • https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rozpad-lesu-ohrozuje-podle-experta-bezpecnost-statu?

29.4.2020 Podle předsedy Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků Tomáše Paříka by mohlo současnému přetlaku dřeva (v zahraničí tak končí dřevo, které za pár let, až kalamita skončí, bude v Česku chybět) na trzích alespoň částečně zabránit potopení tisíců kmenů pod vodu. Záleží ale na tom, jak se k téhle možnosti postaví stát.  V Česku se za normálních okolností těžilo ročně mezi 15 až 20 miliony kubíků dřeva, loni to ale bylo kvůli kůrovci a polomům až 30 milionů. A letos to nebude jiné, přibude možná až 40 milionů metrů krychlových. Na zpracování tak obrovského množství dřeva prostě Česko nemá kapacitu a ani vývoz nás nezachrání. Přitom se musíme připravit na to, že až kalamita skončí, bude následovat možná až čtyřicetileté období, kdy dřevo bude v Česku naopak chybět a my ho budeme muset dovážet. Pokud bude odkud.

https://www.info.cz/cesko/lek-na-nadbytek-dreva-ulozme-tisice-pokacenych-stromu-pod-vodu-apeluje-parik-44986.html?

29.2.2020 Brabec: Kalamita kůrovce by mohla skončit za 3 až 5 let. Ministerstvo zemědělství vlastníkům lesů už dříve vyčlenilo 2,5 miliardy korun na obnovu pozemků zasažených kůrovcem, letos pokračuje v postupném vyplácení peněz a prodloužilo lhůtu na zalesnění až na pět let. "Co je důležité, že jsme ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí hlavně otevřeli rozsah těch stromů, které tam mohou být," dodal Toman. Podle něj je třeba zkoušet, které druhy stromů se nejlépe vyrovnají se změnou klimatu.

  • Kůrovec letos způsobí škody za 40 miliard korun. V budoucnu jsou ohrožené smrky za 600 miliard

11.2.2020 Kůrovec v letošním roce napadne až 60 milionů kubických metrů dříví, v příštím roce se pak objem poškozeného dříví může zdvojnásobit až na 120 milionů metrů krychlových. V dalších letech se kvůli tomu, že v poškozeném území zbude už méně než polovina původních smrkových porostů, počty napadených stromů sníží. Odhaduje to think tank Czech forest ve své střednědobé prognóze (ČTK)  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...

Šípky

11.10.2020

Podle všeho nás všechny čeká náročný podzim a zima a ještě teď je čas co nejvíce posílit naši imunitu, kterou čeká těžká zkouška. Šípky, tenhle zázrak zvyšuje imunitu a pomáhá chránit před viry i covidem. Máme ho na dosah ruky. A zadarmo říká Jan Tuna.

Před odpovědí je důležité si položit otázku: víme v jaké části vývojovém cyklu civilizace se nacházíme? (stav světové ekonomiky lze přirovnat k lepení děr starého chladiče). Koloběh, který probíhá v přírodě i v ekonomice můžeme demonstrovat na životním cyklu stromů (zrození ze semene, růst, plody, zánik a rozklad, který vytváří prostředí pro...

Evropské a světové banky vysílají signál snižováním úroků a dalších stimulů: utrácejte peníze jsou levné, nemá smysl spořit a v některých zemích mají úspory i záporný úrok. Spotřebitelé však zatím dělají pravý opak, protože v období současné nejistoty a společenských změn zvyšují svoje úspory a omezují nákup spotřebního zboží (výdaje). Tento...

Obchodní válka (nyní probíhá hybridní válka, ale i technologická, měnová, špionážní, dezinformační, ideologická, geopolitická, surovinová, civilizační atd.) mezi USA a Čínou se transformovala do další fáze jménem STUDENÁ VÁLKA 2.0, nebo je to počátek procesu směřující k 3. světové válce? Je to jen vážná hrozba před volbami v USA? Nebo se vyostřuje ...

Vizionáři, akademici a komentátoři již přemýšlejí (navrhují a modelují různé scénáře budoucího vývoje) nad tím, co udělají dopady pandemie koronaviru následně, až jednou utichne, se společností a ekonomikou. Svět po pandemii se přesouvá do digitálního prostředí, důsledkem bude ztráty svobod, větší koncentrace majetku a moci, budeme závislí na...

Bylinky a viry

02.05.2020

Koronavir (17.3.2020): Zánětům plic souvisejícím s nemocí COVID-19 může podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pomoci předcházet rybí tuk a vitamin D. Navýšení jejich hladiny v těle může trvat šest týdnů až šest měsíců, uvedl na webu profesor Jiří Ruprich z Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ. Zhruba 80 % nakažených novým typem koronaviru na...

LIDÉ ZMĚNY PARADIGMATU: Čeští i zahraniční myslitelé, vědci, lékaři, filantropové, ředitelé, průvodci a další zajímaví hosté společně sdílejí své zkušenosti a naslouchají si.