Arménie

Od roku 2018 se snažila Arménie po barevné revoluci (Nikol Pašinjan) postupně odklonit od Ruska. V roce 2022 podepsal  Nikol Pašinjan v EU, že Náhorní Karabach je součástí Arménie.

Náhorní Karabach spravují posledních zhruba 30 let etničtí Arméni, 21.9.2023 ho však po bleskové vojenské ofenzivě ovládl Ázerbájdžán. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi 2000 vojáků v roli mírových sil. Zejména válku v 90. letech poznamenaly četné masakry civilistů. V oblasti před začátkem konfliktu (21. 9.2023) zde žilo podle dostupných informací asi 120 000 etnických Arménů. Někteří obyvatelé regionu už dříve popsali, že mají jen velmi omezený přístup k jídlu, elektřině či palivu a fakticky žili pod obležením.  

3.10.2023 Arménský parlament ratifikoval Římský statut, smlouvu o zřízení Mezinárodního trestního soudu, vyplývá z výsledků hlasování. Zástupce opoziční frakce "Arménie" Artsvik Minasyan řekl, že postup ratifikace Římského statutu je v rozporu s ústavou země a poslanci z vládní frakce "Občanské smlouvy", kteří jej schválili, překročili své pravomoci. Jak uvedl arménský premiér Nikol Pashinyan , Jerevan se rozhodl ratifikovat Římský statut Mezinárodního trestního soudu, protože nástroje CSTO a arménsko-ruské partnerství jsou nedostatečné k zajištění bezpečnosti země. Předseda parlamentu Alen Simonyan tvrdí, že ratifikace Římského statutu má pro zemi mnoho výhod, protože "na Arménii byly a jsou páchány válečné zločiny". Zároveň dodal, že diskuse s Ruskem o kontroverzních otázkách pokračují. Jurisdikci ICC neuznávají země, kde žije více než polovina světové populace . Mezi ně patří Rusko, Ázerbájdžán , Bělorusko , Egypt , Indie , Indonésie , Írán , Kazachstán , Čína , Saúdská Arábie , USA , Turecko .

https://ria.ru/20231003/statut-1900133904.html

28.9.2023 Z oblasti Náhorního Karabachu, kterou minulý týden po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo do Arménie přes 65 000 lidí. To je více než polovina odhadované populace separatistického regionu. Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian ve čtvrtek podepsal dekret o zrušení všech státních institucí do 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar tak od toho dne přestane existovat, uvedly místní úřady podle zahraničních tiskových agentur.

https://echo24.cz/a/HMbfu/zpravy-svet-exodus-nahorni-karabach-pokracuje-prezident-zrusil-statni-instituce-zeme-zanika?

28.9.2023 Nejnegativnější důsledky pro bilaterální vztahy bude mít ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC) Arménií. Jerevan nevzal v úvahu reciproční návrhy Moskvy ohledně statutu. Agentuře TASS to oznámilo ruské diplomatické oddělení.

"Arménští partneři byli původně informováni o stanovisku, že arménská ratifikace Římského statutu ICC je nepřijatelná za podmínek, kdy tato struktura vydala "zatykače" na nejvyšší vedení Ruska. Byla zvážena iniciativa Jerevanu uzavřít bilaterální dohodu, Moskva navrhl kompromisní variantu, která by mohla vyhovovat oběma stranám. Bohužel nebyla zohledněna a místo toho bylo v Arménii učiněno politické rozhodnutí ve prospěch ratifikace Římského statutu. To bude mít nejnegativnější důsledky pro bilaterální vztahy," řeklo ministerstvo. Jak zdůraznilo ruské ministerstvo zahraničí, takto prosazovaná teze arménských představitelů, že vstup do ICC prý nebude mít žádný vliv na rusko-arménské vazby, "neodpovídá realitě".

Stálá parlamentní komise pro státní a právní otázky ve středu na svém zasedání přijala návrh zákona o ratifikaci Římského statutu ICC a zaslala jej parlamentu. Jerevan uvedl, že tento krok není namířen proti Ruské federaci, ale směřuje k trestnímu stíhání Ázerbájdžánců, kteří spáchali válečný zločin.

https://tass.ru/politika/18866671

26.9.2023 Karel Schwarzenberg: Arméni jsou prastarý národ. Málokdo ale ví, že také nejstarší křesťanský. Svou víru přijali před všemi Evropany, před Římany. Měli svá království, ale od sedmnáctého století se dějiny vyvíjely spíše v jejich neprospěch. Dominující říše Středního východu, Peršané a Turci, vzaly pod svou ochranu Ázery, z části turecky mluvící šíitský národ s íránskými a tureckými kořeny, žijící vedle Peršanů. Protektoři Arménů byli příliš vzdáleni, byla to tradičně od středověku až dodnes Francie a ta v praxi sotva mohla zasáhnout. A bylo to Rusko, které, popravdě řečeno, tento úkol po staletí plnilo. Dokonce i Sovětský svaz byl pro Arménii ochranou před Turky a jejími ázerskými sousedy. Po rozpadu SSSR sice teoreticky tento stát pokračoval, ale v posledních letech degeneroval. Ruská federace, respektive prezident Vladimir Putin, vidí vedle sebe na ropu a plyn bohatý Ázerbájdžán a chudou Arménii – tudíž "droped Armenia like a hot potato", jak mi říkali Američané – ponechal Armény svému osudu. A opravdu, kdykoliv dnes Ázerbájdžán na Arménii zaútočí, mírotvorné ruské síly přispěchají po konci boje a pouze potvrdí stav arménské porážky. To může vést k úplnému zániku arménské státnosti. Strašné je, že se tak chová nejen Rusko, ale mlčí i Evropa, kterou přece jenom s Arménií pojí společné křesťanské kořeny. Evropa, která byla spojencem Arménie již za doby arménských království, se dívá mlčky s přísným výrazem a politováním jiným směrem.Velmi kruté střety v 19. a počátkem 20. století mezi Turky a Armény vedly k tomu, že Arméni ztratili svá původní území u jezera Van a na Araratu, což je dnes čistě turecké území, a Arménům zůstalo pouze území dnešní Arménie a zbytku Karabachu, které byly zachovány jen díky ruské ochraně. Asi nejlépe se dnes paradoxně daří Arménům v Sýrii, kde je tamější diktátor vzal mezi menšiny, které jsou pod jeho ochranou. Ale v Arménii samotné a v Turecku, kde po staletí žili, jsou ohroženi. Na každý pád je jasné, že buď ze slabosti způsobené agresí vůči Ukrajině, nebo kvůli chybějící představě o ruské roli v této oblasti Moskva již není schopna zjednat pořádek u svých sousedů v tomto regionu. Přestává být určující regionální velmocí.

Vydáno v Právu 26.9.

15.9.2023 Arménie, kdysi jeden z nejbližších spojenců Kremlu, se pomalu odklání od Moskvy. Na cvičení do země dokonce přijedou američtí vojáci. Invaze na Ukrajinu totiž ukazuje, že už se Jerevan nemůže spoléhat na Rusko jako na garanta své bezpečnosti, prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan. Aktuální deziluze Jerevanu by mohla představovat zásadní obrat pro zemi, ve které žije zhruba 2,8 milionu obyvatel a v níž rostou obavy z návratu otevřeného konfliktu s Ázerbájdžánem.

• Po rozpadu Sovětského svazu Arménie delegovala velkou část kontroly nad železnicemi, energetickým sektorem a dokonce i vlastními hranicemi na Rusko. Když se v roce 2020 čtyřiačtyřicet dní bránila silnějším, Tureckem podporovaným silám Ázerbájdžánu, byly to ruské jednotky, které přispěly k příměří.
• Arménská vláda kupříkladu podnikla kroky k ratifikaci takzvaného Římského statutu, čímž definitivně uzná jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (ICC), orgánu, který obvinil ruského prezidenta Putina z válečných zločinů a vydal na něj zatykač. Pokud se Arménie připojí, o čemž je Pašinjan přesvědčen, stane se 124. zemí, která tak učinila. 

• Během minulého týdne ruské ministerstvo zahraničí informovalo, že si předvolalo arménského velvyslance k rozhovoru o z pohledu Kremlu nepřátelských krocích Arménie. Nelíbilo se mu totiž rozhodnutí Jerevanu zaslat poprvé od začátku ruské invaze humanitární pomoc na Ukrajinu.

• Arménie také stáhla svého zástupce z vojenské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) zahrnující šest zemí bývalého Sovětského svazu (Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán). Alianci vedenou Moskvou obvinila, že nereagovala na její žádosti o podporu poté, co Ázerbájdžán loni v září zahájil ofenzivu. 

• Arménie navíc pozvala americké vojáky, aby v zemi uspořádali společná cvičení s kódovým označením Eagle Partner. Příjezd 85 vojáků na výcvikovou misi pochopitelně vyvolal silnou negativní reakci ruské vlády. Američané budou trénovat se 175 příslušníky arménské 12. mírové brigády. Cílem je připravit je tak, aby vyhověli standardům NATO a mohli se účastnit mezinárodních mírových misí. 
  

• Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že spolupráce s Američany vypadá "divně" v kontextu posledních dvou let, kdy se Arménie opakovaně odmítala účastnit cvičení s pěti dalšími členy OSKB. "Nevěřím, že to bude pro někoho dobré, včetně samotné Arménie," pokračoval Lavrov a dodal: "Kamkoliv Američané dorazí, vždy to znamená potíže." 
  

• https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3614908-rusko-uz-nezvladne-garantovat-mir-zni-z-armenie-zeme-se-odklani-od-moskvy-pokukuje-na
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového