Prof. David Storch, biolog

Prof. Dr. David Storch, Ph.D. (1970) , biolog, evoluční ekolog, který se zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií na Přírodovědecké fakultě UK a na Přírodovědecké fakultě a je ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR. je jedním z 15 364 signatářů apelu mezinárodních odborníků Varování světových vědců lidstvu: druhá výzva (první byla v roce 1992). Připojil k výzvě, kterou podepsalo 15 tisíc vědců ze 184 zemí světa výzvu, ve které se hovoří o tom, že si lidstvo zahrává se svou budoucností a riskuje cestu do záhuby. Ukazují to kritické křivky týkající se růstu lidské populace, úbytku pitné vody či ryb, ničení biodiversity, ztrát lesních porostů nebo globálních klimatických změn. Přestože mnozí teoreticky uznávají, že je lepší vědět pravdu, tak toto jsou informace, které nezní příliš příjemně a optimisticky - a mnozí z nás je možná ani nechtějí slyšet.

• největší problém je tlak na přírodu spojenou s přelidněním (země populaci neuživí) - optimální stav je na úrovni cca 2 miliard
• 6 globální vymírání druhů - úbytek biologické rozmanitosti
• narážíme na limity země (pokles množství ryb, nedostatek pitné vody, atd), respektivě žijeme na tzv.dluh země
  
• moderní zemědělské technologie (vyrábíme potraviny téměř bez půdy - systém kytička-trubička) ničí přírodu za cenu, že nasytí lidi na planetě
  
• kdyby vymřel hmyz, osud lidstva by byl velmi komplikovaný 
  
• více

Prof. Dr. David Storch, Ph.D., názory, komentáře:

8.11.2021

• V posledních dekádách vymírají zejména organismy polní a obecně zemědělské krajiny. "Zabýváme se mimo jiné dlouhodobým vývojem populací ptáků od roku 1980 a jednoznačně vychází, že polní druhy jsou na tom nejhůř," řekl vědec. Jmenovitě jde třeba o skřivany, koroptve, čejky nebo chocholouše. "Chocholouš je můj nejoblíbenější příklad. To byl dřív jeden z nejběžnějších ptáků volné krajiny. Teď ho vůbec nepotkáte, protože skoro vymřel."

• Podobně na tom jsou i rostliny. "Nejohroženější jsou u nás polní plevely. Některé už prakticky vymřely, jiné jsou na hranici.

• Současné vymírání v Česku způsobují hlavně změny v zemědělství, které se dějí zhruba od padesátých let minulého století. 
  

• Nejobecnější příčina je čím dál tím intenzivnější zemědělství. To má podle něj dva hlavní aspekty. "První z nich je triviální. To známe všichni - lány řepky, kukuřice, používání herbicidů, pesticidů a tak dále,". V mnohém ještě důležitější, a přesto ne tak známý, je ale druhý aspekt - zarůstání krajiny.
  

• Jde o to, že moderní intenzivní zemědělství se vyplatí jen někde - v nížinách, na úrodných půdách a tak dále. Na spoustě míst se ale naopak nevyplatí, a tak se tam krajina 'nechává být',". Ekosystémy, které byly dřív v režii tradičního extenzivního zemědělství, jako například malá políčka a pastviny, se mění na džungli keřů nebo stromů, kde zvířata tradiční zemědělské rodiny nemohou žít. 

• Červený seznam biotopů České republiky z loňského vydání časopisu Příroda vydávaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. 

• Dřív tady byla spousta stepí, všude se pásla zvířata a na to byla vázána spousta živočichů.

• Velká část naší přírody byla vázána na otevřená stanoviště. Těch lesů bylo málo, krajina byla přetvořená už od neolitu.

• Pro lajka na první pohled pozitivní fakt, že je teď v Česku nejvíc dřevinné vegetace za 400 let, proto z hlediska biodiverzity "pozitivní prostě není". Svědčí to sice větším savcům a ptákům jako jsou například vlci, divoká prasata, krkavci, jeřábi, orli a další dravci. Menším zvířatům ale nikoliv a vzhledem k tomu, že těch je víc, biodiverzita celkově klesá.

• Myslím si, že hlavní důvod pro ochranu biodiverzity je jiný, než se běžně říká a vymyká se tomu, jak jsou lidé zvyklí uvažovat. Já si totiž prostě myslím, že hlavní důvod pro ochranu biologické rozmanitosti je ten, že nic cennějšího na zeměkouli nemáme. To je pro mě dostatečný důvod. Nicméně lidé chtějí většinou slyšet nějaké ty utilitární důvody.

• Rozmanité ekosystémy lépe čelí změně, což teď z druhého konce vidíme v českých smrkových monokulturách, které likviduje kůrovec. "Kdyby tam nebyl jen jeden druh stromu, tak se to nestane a to samé platí i o přizpůsobování oteplování klimatu a dalším změnám.

• Na rozdíl od klimatické krize nespočívá řešení poklesu biodiverzity v nutnosti velkých změn ve fungování ekonomiky a infrastruktury na úrovni celých států. Klíč je podle něj naopak ve velkém množství menších lokálních zásahů. 

• V Česku můžeme biodiverzitě pomáhat třeba udržováním bezlesí. Dá se zmínit třeba projekt kosení luk. Ale je toho spousta, třeba rubání křoví nebo zásahy těžkou vojenskou technikou. My máme totiž i tu zkušenost, že jednou z nejcennějších části naší přírody jsou bývalé vojenské újezdy. A to právě díky disturbancím, které tam udržely bezlesí. Vypouští se velcí býložravci, třeba jako zubři a koně v Milovicích. Za zmínku stojí třeba i revitalizace potoků a řek.
  

• Spousta těchto indexů nebere v potaz, že ta příroda se prostě mění. Něco sice ubývá, ale něco zase přibývá," s tím, že i ekosystém s nepůvodními druhy ve změněném prostředí může fungovat. 
  

• Třeba v různých brownfieldech sice třeba přibývají nové nepůvodní druhy na úkor těch původních, ale pořád je to příroda, jen jiná. Dochází navíc i k takovým paradoxům, že třeba i výsypky hnědouhelných dolů nebo dokonce i samotné doly hostí ty poslední druhy, které už zmizely z naší krajiny, odkud je vyhnalo intenzivní zemědělství. I tyhle 'jizvy' v krajině mohou být z hlediska biodiverzity cenné.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ceska-priroda-zchudla-nejvic-z-sireho-okoli-rika-index-vedec-vysvetlil-proc-179364# 
  

1.11.2020 

• Hrozí, že se z naší planety stane místo, kde se nebude moci žít, Attenborough to říká už dlouho. Jestli to někdo může změnit a má vliv, tak je to on, je to mezinárodní hvězda, jeho dokumenty hodně věcí změnily.
• Máme problém, musíme jednat teď, podle něj je třeba zachovat co nejvíce divoké přírody, říká biolog David Storch o přírodovědci Davidu Attenboroughovi a jeho filmu Život na naší planetě.
• https://domaci.ihned.cz/c1-66837840-z-planety-se-stane-misto-kde-se-neda-zit-attenborough-to-muze-zmenit-rika-biolog-storch
  

5.12.2019

• Země by uživila i 25 miliard lidí. Ale cena za to by byla strašná. Přelidnění, strašák, o kterém se prakticky vůbec nemluví. Protože na to skoro nikdo nemá odvahu. 
  
• Současná plocha České republiky stačila na uživení nynější české populace bez chemie. Což je ve skutečnosti nereálné, protože kdyby začali naši zemědělci hospodařit úplně organicky bez chemie, tak by nebyli konkurenceschopní. 
  
• Půdě by prospělo více živočišné výroby, což je ovšem přesný opak toho, co je dnes v módě. 
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového