Energiewende

Německo má plán přejít nejpozději do roku 2050 na obnovitelné zdroje energie a stát se takzvaně klimaticky neutrální. Diskuze se nevede "zda toho Německo dosáhne, ale jak toho dosáhne." 

• Energiewende je (zjednodušeně řečeno) vypnutí jaderných elektráren a přechod na zelenou energii
• více informací v knize Cesta v desetileté metamorfózy   
• energiewende-global.com
• Mapa, která monitoruje výrobu či spotřebu elektřiny a emise s ní spojené https://app.electricitymaps.com/zone/BG

Podle Dany Drábové to není reálné!

není to možné uskutečnit bez toho, aniž by lidé vymysleli, jak skladovat přebytečnou elektřinu na "horší časy".  Na druhou stranu jedině Němci mohou díky své mentalitě a ekonomické síle něco podobného dokázat

• podle některých veřejných zdrojů takzvaná energiewende stojí ročně kolem 32 miliard eur 
  
• abychom mohli nahradit současné konvenční zdroje obnovitelnými, potřebujete mnohonásobně větší prostor, než jaký dnes zabírají uhelné, plynové či jaderné elektrárny.
• pokud chceme vyrobit ze solárních panelů tolik energie jako jaderný reaktor znamená osadit panely obrovskou plochu země, kterou už dnes není kde brát. A pokud ano, pak jedině na úkor polí, lesů, lidských sídel, zbytků volné krajiny, národních parků.
• Obnovitelné zdroje nejsou stabilní, v současnosti přebytky neumíme skladovat
  
• když najednou přestane foukat vítr a svítit slunce? Takovou situace zatím jen pomocí obnovitelných zdrojů řešit neumíme 
• Němci mají s využitím přebytků obnovitelné energie ke stlačování plynu či výrobě metanu a vodíků, využitelných zase jako energetické zdroje, ale zatím jsou to prototypy
• Zařízení, které by dokázalo skladovat ve velkém elektřinu tak, aby se to finančně vyplácelo, zatím prostě neexistuje. 
• pokud neobjevíme levné zařízení na skladování energie, není plný přechod na obnovitelné zdroje energie podle mého názoru možný 
  
• technologie, které se využívají k výrobě elektřiny pomocí slunce či větru mají velkou slabinu a tím jsou vzácné kovy (jejich množství je omezené, nejsou obnovitelné), suroviny navíc těžbou rabujeme v rozsáhlých přírodních oblastech Afriky nebo v Asii. A to kvůli tomu, abychom měli v Evropě čistou energii.
  
• více

Pokud se Němcům energiewende povede, bude to návod pro celý svět.

14.1.2024 Německá energetická revoluce zatím nevede ke kýženým cílům. I přes obrovské náklady Energiewende patří Němci pořád k těm větším evropským producentům skleníkových plynů. Německo loni poprvé v historii vyrobilo více než polovinu své elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle německého regulátora Bundesnetzagentur pokořila země historický rekord v budování solárů a větrníků. Jejich instalovaný výkon meziročně stoupl o 12 procent na celkových 170 gigawattů. V Německu prostě za jediný rok vyrostla kapacita solárů a větrníků čtyřikrát převyšující výkon všech českých jaderných bloků.

• Německá agentura pro obnovitelnou energii uvádí, že jen do roku 2021 přišlo Němce budování obnovitelných zdrojů na 319,6 miliardy eur (přes osm bilionů korun). Jaké toto úsilí nese ovoce? Zdánlivě sladké. Podle think tanku Agora Energiewende loni klesly emise skleníkových plynů v Německu na 673 milionů tun ekvivalentu CO2, což je nejnižší úroveň za posledních 70 let.
• Dobře to ukazuje web elektricitymaps.com, který monitoruje výrobu či spotřebu elektřiny a emise s ní spojené. Podle něj vykazuje v zimě německá energetika třetí nejhorší emisní stopu v Evropě. https://app.electricitymaps.com/zone/BG
  
• Jenomže i když se podíváme na celý rok, nejsou Němci premianty: V emisích jsou na deváté příčce. Většími znečišťovateli jsou Poláci, Estonci, my a pak několik balkánských států.
  
• I v době rozesílání tohoto newsletteru, tedy v pátek, dosahuje uhlíková intenzita v Německu 707 gramů ekvivalentu CO2 na vyrobenou kilowatthodinu proudu. Špinavější je jen Polsko (974 gCO2eq/kWh) a Estonsko (737 gCO2eq/kWh). Češi drží pátou příčku (538 gCO2eq/kWh), před námi jsou ještě Irové.
• Zelenými premianty Evropy jsou Švédsko, Island a Norsko, i teď v zimě s 25 až 28 gramy emisí na kilowatthodinu, následuje Švýcarsko, Francie a Portugalsko. I Francouzi, jejichž energetika stojí takřka ze tří čtvrtin na jádru, mají momentálně desetkrát nižší emise než Němci, kteří své poslední jaderné bloky zavřeli v loňském roce.

• Má-li Energiewende pokračovat, bude si i nadále žádat astronomické částky. Podle Handelsblatt Research Institute (HRI, česky o jeho zprávě informuje web kurzy.cz) budou Němci muset na dosažení svých klimatických cílů vynaložit do roku 2050 zhruba 1,1 bilionu eur. Z toho si zelená energetika jen do roku 2045 vyžádá 440 miliard eur, největší balík na ni půjde ve 30. letech. Různé další studie odhadují celkové náklady na německý dekarbonizační plán v rozmezí jednoho až tří bilionů eur do roku 2050.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-ocima-byznysu-cash-only-nemecka-energiewende-prinasi-obri-naklady-a-skromne-vysledky-243571#

16.12.2019 Vláda v Berlíně hodlá v rámci zásadní přeměny energetiky (Energiewende) do konce roku 2022 odstavit poslední jaderně energetické bloky a výhledově také všechny uhelné elektrárny. Německá energetika by se tak měla spoléhat na obnovitelné zdroje a zemní plyn. Jeho klíčovým dodavatelem by mělo nadále zůstat Rusko. Takového názoru je i kancléřka Angela Merkelová, na kterou Donald Trump během osobních setkání vždy naléhal, aby "nekupovala plyn od Putina".

30.8.2019 Německé regiony, které v příštích letech zasáhne odklon od uhelné energie, mají v první fázi dostat podporu 14 miliard eur (skoro 362 miliard korun). Celková podpora těmto regionům by v příštích dvou desetiletích měla dosáhnout 40 miliard eur (1,03 bilionu korun). Část financí půjde do výstavby infrastruktury - ať už dálnic nebo rychlého internetu - a na zajištění přesunu některých spolkových úřadů na východ Německa. Odklon od uhlí, z něhož Německo teď čerpá asi třetinu energie, bude postupný. Do roku 2022 se mají uzavřít uhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu. Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže v tu dobu by spolková republika z uhlí získávala maximálně 17 gigawattů ročně, zatímco dnes je to asi 45 gigawattů. Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane v Německu využívat zcela. V případě, že na tom bude shoda všech aktérů, bude možné termín uspíšit na rok 2035

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového