Dluhy států

Globální dluh napříč všemi sektory by měl do konce roku vzrůst 2020 na rekordních 277 bilionů amerických dolarů, v přepočtu zhruba 6,1 biliardy korun, protože vlády a firmy dál utrácejí v reakci na pandemii nemoci covid-19. Na konci letošního roku by celková úroveň zadlužení měla činit 365 % globálního HDP. Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu by v roce 2020 měla globální ekonomika klesnout o 4,4 %. 

Celosvětový druh činní cca 252 bilionů USD (2019, to je cca 320 % HDP), na každého obyvatele staršího 14 let připadá dluh ve výši cca 1 milion Kč). Globální zadlužení se podle některých zdrojů šplhalo na konci roku 2020 až k 300 bilionům dolarů (12. prosince 2020).

• On - line, stav dluhů jednotlivých zemí.
• Dluh USA: https://fiscaldata.treasury.gov/datasets/debt-to-the-penny/debt-to-the-penny
• Dluhy států: tradingeconomics.com
• Více než polovina těchto nových dluhů států bude absorbována centrálními bankami (listopad 2020).
• Hrozí Exponenciální růst světových dluhů. Covid zvýšil zadlužení některých států v Evropě až od 20 % a konflikt na Ukrajině tento proces ještě zrychlí (přispěje k tomu také plynová krize, stagflace a nová železná opona - izolace Ruska atd).

• Udržitelnost vládních dluhů je do značné míry dána poměrem tempa růstu ekonomiky na straně jedné a výší úroků placených z vládních dluhů (tedy zejména výnosy dlouhodobějších vládních obligací) na straně druhé. Pokud se sazby a výnosy obligací nacházejí pod nominálním růstem ekonomiky, jde o prostředí, které je z hlediska udržitelnosti dluhů přívětivější, než když panuje poměr opačný. 

• Předlužené státy (řízené zadlužování států) budou kolabovat po roce 2022, pořádek zajistí Technokracii a to umožní vznik digitálních virtuálních států a Metaverse.

Současná hodnota nekrytých závazků vlády USA v oblasti penzí a zdravotního pojištění Medicare dosahuje 46,7 bilionu dolarů, čili zhruba 2,5 násobku amerického HDP. Ve Spojeném království spěje podobný výpočet "časované bomby skrytého dluhu" Institutu Adama Smithe k částce 1,85 bilionu liber (2,34 bilionu dolarů). Situace ve Švýcarsku, Francii, Belgii, Německu, Rakousku a Španělsku se přitom příliš neliší. Zdá se, že všechny vyspělé ekonomiky čekají s veřejnými financemi pořádné trable. více

• Pouze celosvětový objem vládních dluhů se v roce 2020 zvýší o 5% na rekordních 53 bilionů dolarů, z toho více jak 25 % má záporný výnos (2019).
  

Prakticky na historickém rekordu před víkendem skončil celosvětový objem záporně úročených vládních dluhopisů. Dosáhl hodnoty 15,5 bilionu dolarů, což odpovídá asi čtvrtině objemu celého trhu s vládními bondy. (8.2019)

Největší světové ekonomiky (G7) přitom za posledních padesát let skoro zdvojnásobily zadlužení. Veřejný a soukromý dluh vzrostl ze 130 % na 270 % HDP a letos pravděpodobně hravě překoná 300 % HDP. (1.6.2020)

Historie: v září 1715 zemřel Ludvík XIV "král Slunce" udělal z hospodářství monarchie vyprahlou poušť: státní dluh byl 2,4 miliardy livrů, přičemž veškeré roční příjmy z daní, jež byly pro mnoho lidí drakonické, činily 160 milionů. Řešení našel vizionář Law, který přesvědčil regenta Filipa Orleánského o výhodách papírových peněz krytých stříbrem; Skot dostal povolení k jejich tisku, a navrch přiměl regenta k nařízení, aby se daně a poplatky srovnávaly výhradně bankovkami.

Eva Zamrazilová: Ukazatel 60 % Maastrichtu nebo 55 % u nás nejsou čísla, která by si někdo vymyslel nebo vycucal z prstu. To je koncentrovaná zkušenost získávaná po desetiletí v zemích, kde se postupně ukázalo, že nad 60 % už se jen samotnou obsluhou dluhu a platbou úroků ubírá prostor rozvoji ekonomiky, ať už tomu říkáme investice nebo jakkoliv jinak. Potom už země spíše stagnují nebo chátrají, než že by se rozvíjely.

Guvernér ČNB Rusnok říká, že další snížení úrokových sazeb z již tak nízkých úrovní by mohlo podkopat stabilitu finančního systému (15.6.2020, Reuters). Platí tento názor i pro ECB a další banky? 

27.12.2020 Globální zadlužení se podle některých zdrojů šplhá až k 300 bilionům dolarů. Za normálních okolností by takto prudký růst dluhu na finančních trzích vedl ke značnému zvýšení nervozity a k silnému růstu úrokových sazeb jako důsledek stahování peněz z trhu a růstu rizika.

Při silném růstu zadlužení hrozí nebezpečí nadměrného růstu dluhu, což vede k tomu, že za běžných podmínek úrokové sazby rostou a přirozeně tržním způsobem zdražováním dluhu a ekonomických transakcí dalšímu zadlužování brání. Za současné situace je tomu ale jinak, protože na finanční trhy ve velké míře vstupují centrální banky světa, které nakupují dluhopisy. Skupují jak soukromý dluh, tak i dluh státní. A díky této umělé poptávce je umožněno, že sazby se drží na velmi nízkých úrovních. Díky centrálním bankám mají státy zadlužení stále relativně levné.

https://faei.cz/kde-lezi-bod-zlomu-rustu-globalniho-dluhu/?

18.11.2019 Celosvětový dluh se v letošním prvním pololetí zvýšil o 7,5 bilionu dolarů na rekordních 250,9 bilionu dolarů , a to zejména kvůli růstu půjček ve Spojených státech a Číně. Vyplývá to podle serveru CNBC ze zprávy Institutu pro mezinárodní finance (ČTK).  

K 31.3.2019 činí celkový globální dluh (vlád, korporací i jednotlivců) 247 bilionu USD (na každého obyvatele staršího 14 let připadá dluh ve výši 1 milion Kč), přitom v roce 2008 to bylo pouze 175 bilionů USD. více

Stav dluhů jednotlivých států k 14.1.2023 a jejich výše vůči HDP v %:

USA 31 487 000 000 000 USD 94,83 % 

Čína 14 169 000 000 000 USD 80,75 %
Japonsko 13 194 000 000 000 USD 295,99 %
Německo 3 285 000 000 000 USD 78,6 %
Velká Británie 3 705 000 000 000 USD 107,62 %
Indie 3 222 000 000 000 USD 95,09 %
Francie 3 644 000 000 000 USD 126,48 %
Itálie 3 527 000 000 000 USD 170,41%
Belgie 748 000 000 000 USD 122,5%
Řecko 518 900 000 000 USD 225,19 %
Portugalsko 379 000 000 000 USD 143,42 %
Španělsko 1 919 700 000 000 USD 133,26 %

DLUHY STÁTŮ VŮČI HDP

dluhy jsou nesplatitelné.

Stav dluhů jednotlivých států k 15.12.2021 a jejich výše vůči HDP v %:

Čína 8 303 000 000 000 USD 55,2 %

USA 29 029 000 000 000 USD 98,7 %

Japonsko 15 217 000 000 000 USD 277,06 %

Německo 3 329 000 000 000 USD 89 %

Velká Británie 3 729 000 000 000 USD 116 % 

Indie 2 618 000 000 000 USD 83 %

Francie 3 300 000 000 000 USD 123 %

Itálie 3 307 000 000 000 USD 173%

Belgie 699 000 000 000 USD 140%

Řecko 494 800 000 000 USD 255 %

Portugalsko 385 000 000 000 USD 176 %

Španělsko 1 707 700 000 000 USD 130 %

Stav dluhů jednotlivých států k 31.5.2020 a jejich výše vůči HDP v %:

Čína                  7 216 000 000 000 USD 52,73 %

USA                 25 482 000 000 000 USD 70,7 %

Japonsko        11 982 000 000 000 USD 281,06 %

Německo        2 890 000 000 000 USD 81 %

Velká Británie   3 444 000 000 000 USD 105 % (HDP dosahuje přibližně dvou bilionů liber)

Indie                2 262 000 000 000 USD 83 %

Francie            2 972 000 000 000 USD 115 %

Itálie                3 016 000 000 000 USD 157 %

Belgie             623 000 000 000 USD 127 %

Řecko             444 800 000 000 USD 218 %

Portugalsko   326 000 000 000 USD 155 %

Španělsko      1 553 800 000 000 USD 118 %

Česko      

Stav dluhů jednotlivých států k 31.3.2019 a jejich výše vůči HDP v %:

Čína                                  9 205 607 620 000 USD  60%

USA                                 22 171 680 000 000 USD   68%

Japonsko                        11 874 677 000 000 USD  258,7%

Německo                         2 302 591 700 000 USD 59,88%

Velká Británie                  3 508 830 500 000 USD 97,03%  (HDP dosahuje přibližně dvou bilionů liber)

Indie                                2 794 086 000 000 USD  89,23 %

Francie                            2 964 954 000 000 USD 105,84%

Itálie                                2 897 006 000 000 USD 140,55%

Belgie                               605 341 600 000 USD 114%

Řecko                               440 480 000 000 USD 198,4%

Portugalsko                     266 794 450 000 USD  119,8%

Španělsko                     1 553 646 500 000 USD  108,87%

Česko                                 75 901 260 000 USD 34,3%

Čína

Podle odhadu poradenských firem dosahuje skutečný celkový čínský dluh od 220 až do 350% HDP, za posledních 10 roků vzrostl dvojnásobně! Podle dostupných údajů se na zadlužení nejvíce podílí nefinanční společnosti a to (cca 160 %). Dále se do celkového dluhu započítává také vláda (cca 50 %), domácnosti (cca 50 %) a finanční instituce (cca 47 %). více

• Čína má podíl na celosvětovém HDP cca 20 % a brzy se stane světovou jedničkou před USA.
• Podíl na světovém HDP neustále klesá u EU a USA.

23.8.2019 Celkový čínský dluh - státní, korporátní a dluh domácností - v prvním čtvrtletí 2019 vzrostl o šest procentních bodů na 303 procent hrubého domácího produktu oproti 297 % ve stejném období před rokem, dluh tak dosáhl 40 bilionů dolarů a tvoří 15 % celkového dluhu svět (celkový dluh je cca 70 - 80 bilionu USD). 

USA

Jen v období prezidenta Baracka Obamy (2009 - 2017) došlo ke zvýšení dluhu z cca 10 bilionů USD na 20 bilionů USD, tedy o % 100%!!!  K 20.1.2021 byl dluh již 27, 8 bilionů USD, Na rozdíl od Číny (její podíl neustále roste i díky počtu obyvatel) však soustavně klesá podíl USA na celosvětovém HDP!!! K 30.6.2022 byl dluh USA ve výši 30,5 bilionu USD. k 3.10.2022 již byl ve výši 31,123 bilionu USD.  Podle posledních údajů k 3.1.2024 činí dluh USA 34 001 bilionů dolarů (za 5 roků vzrostl dluh o cca 12 bilionu USD).

• Za Trumpovy vlády přibylo Spojeným státům podle ministerstva financí 7,8 bilionu dolarů (174,8 bilionu korun) dluhů (15.12.2021). 
  
• Čína se zbavuje amerických obligací: CNBC tvrdí, že Čína v březnu snížila své investice do amerických vládních obligací asi o 20,5 miliard dolarů. Celkově tak nyní vlastní americké vládní dluhopisy v hodnotě 1,12 bilionu dolarů (2019). Jde o nejnižší úroveň za poslední dva roky a podle CNBC to souvisí se současnými tenzemi v oblasti vzájemného obchodu a "existují obavy, že Čína může využít své pozice k nátlaku na USA během jednání o obchodu".  

Průměrný příjem dosahuje v USA 56 000 dolarů, z něj si vláda a stát berou celkem asi 17 000 dolarů. Vláda pak utratí asi o 3 000 dolarů na hlavu víc, než vybere. Demografické změny a další faktory pak ve středně dlouhém období přinesou dalších 5 000 dolarů dodatečných výdajů.
Ekonom zdůrazňuje, že daně a deficity nejsou nutně špatné, protože vláda obstarává některé důležité služby. Oněch asi 20 000 dolarů výdajů na hlavu se rozdělí na 4 000 dolarů na penze, 4 500 dolarů na zdravotní péči, 3 000 dolarů na vzdělávání, 2 500 dolarů na obranu a další položky. Celkem tvoří mandatorní výdaje přibližně 13 000 dolarů. Na druhou stranu si ale vláda již napůjčovala celkem 80 000 dolarů na hlavu. Současný fiskální balíček k tomu přidá dalších 6 000 dolarů a nemusí trvat dlouho a částka se dostane na 100 000 dolarů. na každý dolar současných daní připadá přibližně pětkrát tolik dluhů. (26.4.2020)

V loňském fiskálním roce, tedy za rok do konce září 2020, rozpočtový deficit činil rekordních 3,1 bilionu USD. V letošním roce Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) očekává deficit tři biliony USD. Loňský i letošní obrovský deficit způsobují hlavně nebývalé výdaje vlády na boj s ekonomických poklesem způsobeným pandemií nemoci covid-19. Předchozí rekordní deficit činil 1,4 bilionu USD a byl z roku 2009, kdy se vláda snažila překonat prudký ekonomický pokles způsobený finanční krizí (12.8.2021).

Dluhy, zprávy z tisku:

22.3.2024 ČNB: Zahraniční dluh České republiky činil ke konci loňského roku 4,622 bilionu korun. Meziročně byl o 129 miliard Kč vyšší a představoval 63 procent hrubého domácího produktu. V posledním čtvrtletí loňského roku zahraniční dluh narostl o 167,4 miliardy korun (ČTK) 

29.1.2024 Český státní dluh se loni zvýšil o 216,1 miliardy korun na rekordních 3,111 bilionu korun. Výši dluhu dnes potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285.870 korun. Míra zadlužení klesla na 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 42,7 procenta v roce 2022. Podle ministerstva je to důsledek růstu nominálního HDP.

• Celková hrubá výpůjční potřeba státu loni byla 585,5 miliardy korun, meziročně se snížila o 126,5 miliardy korun.
  Stát své finanční potřeby řešil zejména emisemi dluhopisů splatných v rozmezí pěti a deseti let, které vydal v objemu 330,3 miliardy korun. Hrubá emise dluhopisů splatných za víc než deset let měla objem 164,4 miliardy korun, u dluhopisů se splatností do pěti let to bylo 23,2 miliardy korun. Průměrná doba splatnosti státního dluhu ke konci loňského roku vzrostla o 0,2 roku na 6,4 roku. Doba splatnosti dluhu se tak přiblížila cíli ministerstva financí, který byl 6,5 roku.
• Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 68,3 miliardy korun. Meziročně se zvýšily o 18,8 miliardy korun. 
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5794225/cesky-statni-dluh-loni-vzrostl-o-2161-mld-kc-na-3111-bilionu-kc.html

27.1.2024 Předseda představenstva a generální ředitel největší americké banky JPMorgan Chase Jamie Dimon říká, že USA se rychle přibližují k útesu, protože státní dluhy stále narůstají, a bije na poplach, že je třeba situaci urychleně řešit, než dojde ke krizi a vzpouře. Americe dává čas deset let. Vládní dluh nyní dosahuje astronomických 34 bilionů dolarů a do 30 let by se mohl zdvojnásobit.

• Dimon nejprve připomněl situaci v roce 1982 s inflací kolem 12 %, základní sazbou kolem 21,5 %, nezaměstnaností někde kolem 10 % a dluhem kolem 35 % hrubého domácího produktu. Poznamenal, že dnes je poměr dluhu k HDP vyšší než 100 %. Přitom se předpokládá, že do roku 2035 dosáhne 130 %.
• Graficky bude vývoj dluhu připomínat hokejku, ale tam ještě situace nedospěla. "Ale až to začne, trhy po celém světě – mimochodem, protože cizinci vlastní 7 bilionů dolarů amerického vládního dluhu – dojde ke vzpouře," řekl s tím, že to je samozřejmě to nejhorší. Mezi největší zahraniční věřitele patří Japonci a Číňané.
  
• Dimon se v páteční diskuzi vyslovil také pro větší zdanění bohatých Američanů. Snížení daní pro Američany s nižšími příjmy by celkově zlepšilo jejich mobilitu, zdraví a životy a přispělo k růstu americké ekonomiky, i když by to znamenalo zvýšení daní pro bohatší lidi.
  
• https://echo24.cz/a/Hqm9M/ekonomika-zpravy-sef-jpmorgan-dimon-usa-smeruji-utesu-10-let-muze-dojit-katastrofe?

22.1.2024 Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh byl v Česku rekordní (ČTK)

• Státní dluh se ke konci třetího čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil v EU nad 13,78 bilionu eur (více než 341 bilionů Kč), zatímco před rokem přesahoval 13,20 bilionu eur. V České republice státní dluh vzrostl na rekordních více než 3,21 bilionu korun. O rok dříve, tedy na konci třetího čtvrtletí 2022, přesahoval 2,98 bilionu korun. 
  
• V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli ministry financí Andrej Babiš a pak Alena Schillerová, oba z hnutí ANO. 
  
• Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5741356/zadluzeni-eu-loni-ve-tretim-ctvrtleti-dal-klesalo-v-cesku-se-naopak-zvysilo.html
  

3.1.2024 Podle posledních údajů činí k úterý dluh USA 34 001 bilionů dolarů (za 5 roků vzrostl dluh o cca 12 bilionu USD). Ještě v září loňského roku to bylo 33 bilionů. Podle expertů dotazovaných RIA Novosti by obsluha tak velkého státního dluhu mohla stát Washington zhruba třetinu rozpočtových příjmů.

• Státní dluh překročil hranici 34 bilionů USD o několik let dříve, než se předpokládalo před pandemií. Podle prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu z ledna 2020 měl hrubý federální dluh překročit hranici 34 bilionů USD ve fiskálním roce 2029.
• Hrubý dluh zahrnuje i peníze, které vláda dluží sama sobě. Dluh v držení veřejnosti činí 26,9 bilionu USD. To je zhruba stejně jako činí hrubý domácí produkt USA, uvedla agentura AP. Zahraniční kupci amerického dluhu, jako Čína, Japonsko, Jižní Korea a evropské státy, ale snížili objem držených státních dluhopisů USA. Analýza Petersonovy nadace ukázala, že podíl amerického dluhu v držení zahraničních kupců dosáhl vrcholu 49 procent v roce 2011, do konce roku klesl na 30 procent.
  
• dluh USA k 3.1. 2019 byl pouze 21,929 bilionu USD.
• dluh USA k 3.1. 2014 byl pouze 17.3 bilionu USD.
• Dluh USA: https://fiscaldata.treasury.gov/datasets/debt-to-the-penny/debt-to-the-penny
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5718204/verejny-dluh-usa-poprve-prekonal-hranici-34-bilionu-dolaru.html
  

https://ria.ru/20240103/gosdolg-1919527958.html

22.12.2023 Zahraniční dluh České republiky ve třetím čtvrtletí stoupl o 126,3 miliardy na 4,546 bilionu korun. V meziročním srovnání byl o 140,4 miliardy vyšší. Výše zahraničního dluhu ke konci září představovala 62,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) země, tedy celkového výkonu české ekonomiky. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Přes 77 procent zahraničního dluhu připadlo na soukromý sektor a zbývající část, 22,7 procenta, byly závazky veřejného sektoru, do kterých spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5707055/cnb-zahranicni-dluh-cr-stoupl-ve-3-ctvrtleti-na-4546-bilionu-kc.html

5.12.2023 Celkový majetek České republiky měl ke konci loňského roku hodnotu 7,15 bilionu korun, od konce roku 2021 se zvýšil o 8,5 procenta. Vyplývá to z nejnovější konsolidované účetní závěrky České republiky, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Majetek státu tvoří zejména stavby, pozemky, movité věci a peníze na účtech (ČTK) 

20.11.2023 USA hrozí zhoršení ratingu a podle Pensylvánské univerzity nakonec i bankrot. Investor Buffett nesouhlasí. Podle agentury hrozí, že Spojené státy se budou dalších několik let potýkat s rozpočtovým schodkem kolem šesti procent hrubého domácího produktu, což právě omezí možnost dluhového financování země. Při vysokých úrokových sazbách a hlubokých deficitech totiž nutně citelně stoupá nákladnost obsluhy dluhu, čímž se zužuje prostor pro další zadlužení, neboť investoři žádají za svoji půjčku ještě vyšší úrok, aby tak ošetřili vlastní riziko spojené s možnou platební neschopností. Úrok na dlouhodobém dluhu USA je v těchto dnech vůbec nejvyšší za posledních šestnáct let, což někteří experti zčásti připisují právě obavám z rostoucího zadlužení země.

• Podle letošní analýzy Whartonovy obchodní školy při Pensylvánské univerzitě (zde) mají Spojené státy zhruba dvacet let na to, aby zásadně napravily své veřejné finance. Jinak se jejich stav stane neudržitelný a země bude čelit platební neschopnosti, čili bankrotu, jenž by dramaticky otřásl celým světem. Mezinárodní investoři však, zdá se, hrozbu bankrotu USA podceňují. Ostatně například jeden z nejslovutnějších z nich, Warren Buffett, dále bezmezně věří dlužnické spolehlivosti vlády Spojených států. https://budgetmodel.wharton.upenn.edu/issues/2023/10/6/when-does-federal-debt-reach-unsustainable-levels

• Buffett míní, že zhoršení ratingu či ratingové výhledu, ať už v podání té či oné agentury, je vždy vlastně jen "plácnutím do vody". Investor je tedy evidentně přesvědčený – jako mnozí jiní –, že Spojeným státům zkrátka bankrot nehrozí ani v tom nejzlejším snu, neboť "všemocný dolar" jim poskytuje supervýhodu, jakou žádná jiná země či ekonomika světa nemá. Tato supervýhoda tkví v tom, že dolar, představující globální rezervní měnu číslo jedna, umožňuje Spojeným státům i sebehlubší zadlužení nakonec řešit – lidově řečeno – tiskem novým peněz. Role dolaru coby světové rezervní měny číslo jedna pak zajistí, že nutné inflační náklady takového tištění neponesou jen Spojené státy samotné, nýbrž celý svět.

• Buffett vlastně mezi řádky praví, že Spojené státy se jako jediná ekonomika světa mohou zadlužovat, v zásadě jak se jim zamane, přičemž dojde-li na nejhorší, o inflační náklady takového tištění se podělí s celým světem. To je ona supervýhoda: dolar Spojeným státům umožňuje půjčovat si na své potřeby, ale pokud by to jednou snad už neutáhly, zatáhne to celý svět.

• https://www.kurzy.cz/zpravy/749462-usa-hrozi-zhorseni-ratingu-a-podle-pensylvanske-univerzity-nakonec-i-bankrot-investor-buffett/

10.10.2023 Český státní dluh letos v prvním pololetí překonal historickou hranici tří bilionů korun. Od začátku roku za prvních šest měsíců vzrostl o 149,6 miliardy korun na 42,8 % HDP. Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládalo, že za celý rok dluh dosáhne 3,191 bilionu korun.

• Vloni vyšla obsluha státního dluhu na 50 miliard, letos to bude zhruba 70 miliard, příští rok to má být podle slov ministra financí Zbyňka Stanjury 90 miliard a rok následující již 100 miliard.
• Střednědobé a dlouhodobé cenné papíry představují aktuálně 93,35 % státního dluhu. Minimální doba splatnosti jsou dva roky, vydávají se ale dluhopisy se splatností 20, 30 či dokonce 50 let. Nejobvyklejší dluhopisy jsou desetileté. 
• Například k 31. červenci 2023 Česko mělo vydané státní dluhopisy celkem za 2,9 bilionu korun, z toho například ve státních spořících dluhopisech bylo bezmála 92 miliard Kč, nejvíce peněz je napůjčováno z 11letého státního dluhopisu (přes 782 miliard, což odpovídá 27 % stávajícího dluhu). Nejdelší splatnost má 50letý dluhopis, v nichž má stát půjčeno necelých 22 miliard.  
  
• https://hlidacipes.org/cesky-statni-dluh-kolik-dluzime-co-za-to-platime-a-o-co-kvuli-tomu-prichazime/?
  

2.10.2023 Dluh vládních institucí v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupl o 357 miliardy Kč na 3,151 bilionu Kč. Míra zadlužení se zvýšila z 43,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,3 procenta. V mezičtvrtletním srovnání se dluh zvýšil o 51,3 miliardy korun a míra zadlužení o 0,7 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) (ČTK)

13.9.2023 Poměr globálního dluhu k výkonu světové ekonomiky se loni druhý rok za sebou snížil. Zůstal nicméně nad úrovní z doby před příchodem pandemie covidu-19. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Poměr globálního dluhu k celosvětovému hrubému domácímu produktu (HDP) se loni podle MMF snížil na 238 procent z 248 procent v roce 2021. V nominálním vyjádření dluh činil 235 bilionů dolarů (zhruba 5,3 biliardy Kč), a byl tak o 200 miliard dolarů nižší než v roce 2021. V roce 2019, tedy před příchodem pandemie, činil poměr dluhu k HDP 229 procent. O rok později se ale vyšplhal na 258 procent. Za jeho poklesem v následujících letech stál silný hospodářský růst a nečekaně vysoká inflace, uvedla agentura Reuters.

• Ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou na světě, loni poměr celkového dluhu k HDP klesl na 274 procent z předloňských 284 procent. V Číně však tento podíl vzrostl, a to z 265 na 272 procent.
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5572338/mmf-pomer-globalniho-dluhu-k-vykonu-svetove-ekonomiky-loni-opet-klesl.html 
  

22.7.2023 Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 280.574 korun.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5523472/cesky-statni-dluh-v-pololeti-poprve-prekrocil-hranici-tri-bilionu-korun.html

22.7.2023 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to dnes uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně druhý největší v unii. Státní dluh je na rekordu.

• Nejvyšší zadlužení má nadále Řecko, a sice 168,3 procenta HDP. Tato země ale zároveň snižuje zadlužení nejrychleji z celé unie - před rokem zadlužení Řecka činilo 189,4 procenta ve vztahu k výkonu ekonomiky. Druhé nejvyšší zadlužení měla Itálie (143,5 procenta), následuje Portugalsko (113,8 procenta), Španělsko (112,8 procenta) a Francie (112,4 procenta). Naopak nejnižší zadlužení mělo Estonsko (17,2 procenta), Bulharsko (22,5 procenta) a Lucembursko (28 procent). V Lucembursku se ale na druhou stranu zadlužení v prvním čtvrtletí zvýšilo nejvíce v EU.
• Státní dluh za celou EU se ke konci prvního čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil nad 13,51 bilionu eur (více než 324 bilionů Kč), zatímco před rokem nepatrně přesahoval 13,02 bilionu eur. V České republice státní dluh vzrostl těsně pod 3,1 bilionu korun a byl rekordní. O rok dříve byl nad 2,68 bilionu korun.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5523454/zadluzeni-eu-v-prvnim-ctvrtleti-kleslo-na-837-procenta-hdp-v-cesku-dal-roste.html
  

3.7.2023 Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 415,3 miliardy korun na 3,099 bilionu korun. Míra zadlužení stoupla ze 42,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,5 procenta. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se dluh zvýšil o 102,3 miliardy korun a míra zadlužení o 0,3 procentního bodu. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5504623/vladni-dluh-ve-ctvrtleti-stoupl-o-415-miliard-a-prekonal-tri-biliony-korun-rostou-emise-cennych-papiru-i-pujcky.html

21.6.2023 Čistý dluh Británie v květnu poprvé od roku 1961 překročil 100 procent hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení bylo vyšší, než se očekávalo. Inflace v květnu zůstala na 8,7 procenta, zatímco analytici čekali její zpomalení. Jádrová inflace pak nečekaně stoupla nejvýše od roku 1992. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad (ONS).

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5489918/cisty-dluh-britanie-poprve-od-roku-1961-prekonal-100-procent-hdp.html

25.5.2023 Převoz nestrategických jaderných zbraní z Ruska na území Běloruska již začal, řekl ve čtvrtek prezident republiky Alexandr Lukašenko.  Vladimir Putin] mě informoval, že dnes podepsal dekret o našich akcích k rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku. Šlo o konkrétní dokument. a tak dále.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/17845377

25.5.2023 Na konci roku 2022 převýšil americký veřejný dluh ruský 107krát. Pro srovnání byl v analýze použit ukazatel celkového přímého dluhu centrální (federální) vlády na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2022. Veřejný dluh USA zároveň převýšil celkový dluh vlád dalších 13 největších dlužnických zemí. Na konci loňského roku dosáhl rekordního maxima 31,42 bilionu dolarů, přičemž závazky dalších třinácti největších dlužníků jsou o 23 miliard dolarů méně – 31,4 bilionu dolarů. Na druhém místě ve světě je vláda Japonska s dluhem 9,59 bilionu dolarů, na třetím je Čína s 3,75 bilionu dolarů. Britská vláda dluží 3,03 bilionu dolarů, zatímco italská ústřední vláda uzavírá první pětici s 2,88 bilionu dolarů. Francie, Indie, Německo, Španělsko, Kanada, Brazílie, Jižní Korea, Singapur a Austrálie jsou další s celkovými 12,15 bilionu dolarů. Veřejný dluh Ruska přitom loni činil pouze 294,8 miliardy dolarů, což je také 33krát méně než japonský a 13krát méně než čínský.

https://ria.ru/20230525/gosdolg-1873987614.html

3.5.2023 Celková výše dluhu USA je zhruba 200 bilionů dolarů, v přepočtu přibližně 4300 bilionů korun, varuje Stanley Druckenmiller, dlouholetý investiční stratég miliardáře George Sorose. Druckenmiller započítává nejen stávající dluh samotný, ale i současnou hodnotu všech plateb, které bude třeba ze zákona uskutečnit. Do roku 2040 například veškeré daně vybrané v USA na celostátní úrovni půjdou na starobní důchody.

• Za nebezpečně kynoucí americký dluh může také tamní centrální banka, která dlouhé roky provozovala extrémně expanzivní měnovou politiku, lidově řečeno "tištění stovek miliard dolarů". Za ně nakupovala dluh americké vlády, který stále ve velkém objemu drží, takže vytváří falešnou iluzi, jak říká Druckenmiller, že s problémem extrémního veřejného zadlužení může vládě USA pomoci.
• Centrální banka USA vlastně svým "tištěním stovek miliard" ještě jednotlivé americké vlády vybízela k rozpočtově nezodpovědnému jednání. Nějaká forma "resetu" se tak nyní zdá být nevyhnutelná. S nedozírnými následky pro globální ekonomiku.
  
• Asymetrie tkví v tom, že centrální banka i na relativně malé otřesy, třeba ten zmíněný březnový bankovní, reaguje velmi agilně, poskytováním nové likvidity čili pumpováním nových podpůrných peněz
  
• Bankovní krize v USA je stále teprve na svém začátku, pročež by americká centrální banka tak měla nyní upustit od dalšího zvyšování své základní úrokové sazby. Se snižováním objemu její rozvahy, a tedy i s tlakem na snížení tempa růstu veřejného zadlužování, by přitom bylo slučitelné spíše další zvyšování základních úrokových sazeb.
  
• https://www.newstream.cz/money/dluh-usa-nebezpecne-kyne-muze-za-to-fed-nejaka-forma-resetu-je-nevyhnutelna-rika-sorosuv-muz?

21.4.2023 Ministerstvo financí dnes zveřejní výši státního dluhu ke konci prvního čtvrtletí. Na konci loňského roku dluh dosáhl 2,895 bilionu korun, na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 275.033 korun (ČTK). 

Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o 0,3 procentního bodu. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284.534 korun. Většinu státního dluhu Česko financovalo prostřednictvím státních dluhopisů vydaných na domácím trhu. Za celý letošní rok ministerstvo podle lednové strategie financování státního dluhu očekává zvýšení dluhu na 3,191 bilionu korun. Za růstem míry zadlužení je podle MF zejména prodej státních dluhopisů se splatností nad jeden rok a státních pokladničních poukázek v prvním čtvrtletí roku 2023 za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu. Během letošního prvního čtvrtletí byla pravidelná emisní činnost státu ve standardním režimu, byly v ní prodány korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 141 miliard korun. Dále byly prodány státní pokladniční poukázky v celkové jmenovité hodnotě 94,6 miliardy korun a dvě miliardy eur.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5417155/cesky-statni-dluh-se-v-1-ctvrtleti-zvysil-na-rekordnich-2997-bilionu-korun.html

11.4.2023 Desítky států s nízkými příjmy letos vydají nejvíce peněz na splátky svých zahraničních dluhů za posledních 25 let. Vyplývá to z nové studie, kterou v úterý zveřejnila britská nezisková organizace Debt Justice. Podle autorů výzkumu hrozí, že země kvůli tomu nebudou mít prostředky na další klíčové výdaje, jako jsou vzdělání či zdravotnictví, a vyzývají věřitele k odpuštění závazků.

• Skupina 91 nejchudších zemí utratí za splátky dluhů zahraničním subjektům v průměru více než 16% veškerých státních příjmů. V roce 2024 by to mělo být skoro 17%,
  
• Velké potíže se splácením zahraničních dluhů zřejmě budou mít také Ghana, Zambie nebo Pákistán. Ghana nedokázala splácet své externí závazky již loni a Zambie je nedodržela v roce 2020. Splátky zahraničních dluhů Pákistánu, který je mimochodem pátou nejlidnatější zemí světa, letos dosáhnou téměř poloviny jeho příjmů.
  
• https://www.e15.cz/zahranicni/odpustte-dluhy-nejchudsim-zemim-nezvladaji-je-splacet-tvrdi-autori-nove-studie-1397618?

6.4.2023 Mezinárodní měnový fond se obává dluhové krize v EU a navrhuje spojit suverénní závazky do společné půjčky vydáním bezrizikových dluhopisů v hodnotě asi 15 procent HDP eurozóny. Kontrolovat je bude nadnárodní struktura – Evropská agentura pro řízení dluhu. Navzdory prohlášením o nezničitelné jednotě je EU konglomerátem zemí s různými ekonomikami, rozpočty a jednou měnou. ECB má právo vydávat peníze, ale každý stát může peníze utrácet a půjčovat si je. Pandemie, skokový nárůst cen energií, narušení logistiky se ukázaly jako obrovské náklady. Celkový dluh se tak do konce roku 2022 přiblížil 100 procentům HDP. Zejména v Itálii – více než 150 procent, ve Španělsku a Francii – přes 110. A Maastrichtská smlouva stanoví maximálně 60 procent.

Bloomberg už v listopadu upozornil na obrovský dluh a extrémně nejistou pozici EU. Úřadům bylo doporučeno připravit mechanismus pro suverénní bankrot – převod státních závazků na soukromé věřitele s cílem chránit daňové poplatníky. Ekonomové varují, že po bankovní krizi bude následovat krize dluhová. MMF se snaží podporovat problémové státy jako Portugalsko, Řecko a Itálie. Ale plán nemusí fungovat. "Samozřejmě, že představitelé EU neuznávají schéma jako nespolehlivé. Ale americké cenné papíry poskytují Spojené státy, Rusko Rusko a která země se bude zodpovídat za dluhopisy EU? Čí jsou dluhy?"

https://ria.ru/20230406/evropa-1862680763.html

28.2.2023 Český státní dluh se loni zvýšil na rekordních 2,895 bilionu korun. Výši dluhu dnes potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275.033 korun. Státní dluh se meziročně zvýšil o 429 miliard korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2021 se zvýšila o 2,5 procentního bodu (Reuters)

23.1.2023 Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, které loni ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostl státní dluh. Dostal se na 45,2 % hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes unijní statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP. Česko patří v EU nadále mezi nejméně zadlužené země. V absolutních číslech dluh přesáhl 2,98 bilionu korun. O rok dříve, tedy ve třetím čtvrtletí 2021, státní dluh přesahoval 2,43 bilionu korun, relativně pak činil 40,4 procenta HDP. "Jak v případě devatenácti zemí eurozóny, tak v případě celé EU je za poklesem státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu zvýšení HDP, které převážilo nad zvýšením státního dluhu v absolutních hodnotách," uvedl Eurostat. Nejvyšší poměr státního dluhu k HDP ke konci loňského třetího čtvrtletí mělo Řecko, a to 178,2 procenta. Následovala Itálie (147,3 procenta), Portugalsko (120,1 procenta), Španělsko (115,6 procenta), Francie (113,4 procenta) a Belgie (106,3 procenta). Nejnižší zadlužení v poměru k HDP mělo Estonsko (15,8 procenta), Bulharsko (23,1 procenta) a Lucembursko (24,6 procenta).

• Klesat začal státní dluh Česka od roku 2014, kdy činil 38 procent HDP, a snižoval se až do roku 2019, kdy dosáhl 29 procent. HDP. V čele vlády byl zpočátku Bohuslav Sobotka z ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO. Za rok 2020 se dluh v souvislosti s náklady na koronavirovou krizi dostal na 36 procent, v dalším roce vzrostl na 40 procent HDP.
• Státní dluh Slovenska se na konci třetího čtvrtletí loňského roku snížil na 61,68 miliardy eur (téměř 1,5 bilionu Kč). V poměru k HDP se dluh snížil na 58,6 procenta z 60,4 procenta HDP o rok dříve.
  
• Země EU musejí dodržovat fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu. Ta vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP, deficit rozpočtu pak nesmí přesáhnout tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie pozastavil a kvůli následné energetické krizi se k němu zatím nevrátil. I před koronavirovou krizí ale část zemí EU fiskální pravidla nedodržovala. Evropská komise (EK) loni v listopadu navrhla, aby se návrat k fiskální disciplíně od roku 2024 odehrával podle nového scénáře.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5308884/cesko-je-jedinou-zemi-eu-ktere-loni-ve-tretim-ctvrtleti-vzrostl-statni-dluh.html

22.1.2023 Zástupci Republikánské strany navrhují vázat státní dluh USA na procento HDP země namísto dosavadní vazby na částku v dolarovém vyjádření. Uvedl to v neděli člen americké Sněmovny reprezentantů, republikán z Pensylvánie Brian Fitzpatrick. Kongresman poznamenal, že v roce 2008 činil veřejný dluh země asi 40 % a nyní je toto číslo 125 %. Tento stav, uvedl politik, nelze označit za stabilní. "Když máte dítě, které má problémy s utrácením, uděláte dvě věci - zaplatíte mu účty a vezmete mu kreditní kartu," řekl.

Americké ministerstvo financí ve čtvrtek uvedlo, že začalo přijímat nouzová opatření k zabránění platební neschopnosti, protože dosáhlo svého zákonného dluhového stropu ve výši 31,4 bilionu dolarů. Limit, který poprvé zavedl Kongres v roce 1917, brání ministerstvu financí vydat nové státní dluhopisy na financování vládních aktivit po uplynutí určité úrovně veřejného dluhu nebo určitého data. Překročení limitu znamená, že schopnost federální vlády provádět mnoho pravidelných rozpočtových plateb, včetně placení různých sociálních výdajů, je ohrožena. Navíc může být vážně narušena schopnost státu splácet dluhy a úroky z již přijatých závazků. Republikánská strana, která nyní ovládá Sněmovnu reprezentantů USA, je tradičně skeptická ke zvýšení limitu státního dluhu a je pro snížení vládních výdajů. Představitelé Bidenovy administrativy již dříve uvedli, že nebudou dělat ústupky republikánům, aby zajistili vyšší dluhový strop.

https://tass.ru/ekonomika/16857367

19.1.2023 Ve Spojených státech se opět schyluje ke dluhovému stropu, což investorům přidává další starosti o trhy. USA ve čtvrtek pravděpodobně dosáhnou svého stanoveného limitu půjček ve výši 31,4 bilionu dolarů, což donutí ministerstvo financí zavést mimořádná opatření pro správu hotovosti, která pravděpodobně mohou zabránit nesplácení dluhu až do začátku června. Opakující se legislativní spory ohledně dluhových limitů se v posledních desetiletí vyřešily z velké části dříve, než se mohly projevit na trzích. Ale tentokrát se někteří investoři se obávají, že těsná většina republikánské strany v Kongresu by mohla dosažení kompromisu ztížit.

• Americká ministryně financí Janet Yellenová minulý týden uvedla, že vláda může platit své účty pouze do začátku června, aniž by navýšila limit. Vláda tak vyčerpá své hotovostní a výpůjční kapacity někdy ve třetím nebo čtvrtém čtvrtletí, což je dříve, než odhadují někteří analytici. Jonathan Cohn, vedoucí strategie obchodování s úrokovými sazbami v Credit Suisse v New Yorku, odhaduje toto datum někdy mezi zářím a začátkem listopadu. Goldman Sachs odhaduje, že dluhového stropu bude dosaženo mezi srpnem a říjnem.
• Po dosažení dluhového limitu může vláda použít hotovost a mimořádná opatření. K 13. lednu byl konečný zůstatek na hlavním účtu státní pokladny (TGA) 321,5 miliardy dolarů. Yellen uvedla, že ministerstvo financí tento měsíc očekává pozastavení nových investic do dvou vládních důchodových fondů a pozastavení reinvestic u spoření pro federální zaměstnance.
• Rostoucí riziko nesplácení by mohlo přimět některé investory k přesunu peněz do mezinárodních akcií a dluhopisů zahraničních vlád. V roce 2011 patová politická situace ve Washingtonu ohledně dluhového stropu vyvolala výprodej na akciích a přivedla Spojené státy na pokraj platební neschopnosti a země ztratila svůj nejvyšší úvěrový rating AAA od Standard & Poor's.
• Goldman Sachs ve své zprávě uvedla, že index S&P 500 během krize v roce 2011 klesl o 15 %, přičemž akcie s největší expozicí vůči americkým federálním výdajům klesly o 25 %. Když v roce 2021 čelil Kongres blížícímu se termínu financování vlády a řešení dluhového stropu, určité oslabení akcií a anomálie v oceňování krátkodobých státních pokladničních poukázek rovněž ukazovalo na rostoucí obavy.
• Skutečný default amerického dluhu by pravděpodobně vyvolal otřesy na globálních finančních trzích, protože investoři by ztratili důvěru ve schopnost USA splácet své dluhopisy, které jsou považovány za jednu z nejbezpečnějších investic a slouží jako stavební kameny pro světový finanční systém. To "by mohlo zanechat trvalé jizvy, včetně trvalého nárůstu nákladů na financování amerického federálního dluhu," řekl David Kelly, hlavní globální stratég společnosti J.P. Morgan Asset Management.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5304533/hrozici-dosazeni-dluhoveho-stropu-v-usa-zacina-znepokojovat-investory.html

13.1.2023 Rozpočtový schodek Spojených států se v prosinci meziročně zčtyřnásobil na 85 miliard dolarů (bezmála 1,9 bilionu Kč). Příjmy státní pokladny se minulý měsíc mírně snížily, zatímco výdaje vzrostly na nový prosincový rekord, k čemuž přispěly vyšší úrokové náklady na federální dluh (ČTK)

3.1.2023 Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun. Novinářům to v úterý řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 367,4 miliardy korun. Co se týče státního dluhu tak ten ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275.033 korun. Na financování státního dluhu bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun, loni na tento účel plánovalo vydat 552,1 miliardy Kč.

Většinu peněz hodlá ministerstvo získat emisí korunových střednědobých a dlouhodobých deficitů. Měly by pokrýt 400 až 500 miliard korun potřebných prostředků.

https://echo24.cz/a/HLisg/zpravy-ekonomika-schodek?

21.10.2022 Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 mld. Kč na 2,89 bil. Kč. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275.000 korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 %, od začátku roku se zvýšila o 3,4 p.b. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu (ČTK). 

12.10.2022 Rakousko na příští rok plánuje rozpočtový deficit 17 miliard eur, což by bylo 2,9 % HDP. Dluh se zvýší na 367 mld. eur, jeho podíl k HDP se ale sníží o 1,6 p.b. na 76,7 %. Na více než dvojnásobek ze 4,3 mld. eur se zvýší platby úroků, které vystoupí na 9 miliard eur. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který dnes schválila rakouská vláda (ČTK). 

5.10.2022 Státní dluh Spojených států poprvé přesáhl 31 bilionů dolarů. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnilo americké ministerstvo financí. V databázi na webu ministerstva financí je v kolonce "celkový veřejný dluh" k 3. říjnu uvedena částka 31,123 bilionu dolarů. Jedná se o rekordní výši veřejného dluhu USA.

Podle The New York Times byl rekord překonán v "nevhodné chvíli, kdy jsou historicky nízké úrokové sazby nahrazovány vyššími úrokovými sazbami z úvěrů, když se Federální rezervní systém (Fed, centrální banka - pozn. TASS) snaží překonat rychle rostoucí inflace." Výsledkem je, že "tyto vyšší úrokové sazby z dlouhodobého hlediska činí obsluhu amerického dluhu nákladnější.

https://tass.ru/ekonomika/15955805

3.10.2022 Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 310,2 miliardy Kč na 2,828 bilionu Kč. Míra zadlužení stoupla ze 42,6 procenta HDP na 44 procent. Ve srovnání s prvním kvartálem se dluh zvýšil o 143,6 miliardy Kč, což představovalo zvýšení míry zadlužení o 1,2 procentního bodu. Vyplývá to z údajů které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ)

20.9.2022 Zahraniční dluh Česka ke konci letošního června dosáhl 4,567 bilionu korun. Ve druhém čtvrtletí klesl o 64 miliard korun, v meziročním srovnání je ale o 338 miliard korun vyšší. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 74,3 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČTK)

Zhruba 77 % zahraničního dluhu připadalo podle ČNB ke konci června na soukromý sektor a zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vlády, soukromých společností garantované vládou a dluhy firem s majoritní účastí státu. 

Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činil 46,9 procenta a podíl vládního sektoru 11,5 procenta. Zahraniční dluh ostatních sektorů se téměř nezměnil. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5150610/zahranicni-dluh-ceska-mezirocne-stoupl-na-4567-bilionu-kc.html

16.9.2022 Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes vydala Národní rozpočtová rada. Premiér Petr Fiala (ODS) ČTK sdělil, že rozpočtová nerovnováha je dědictvím po předchozí vládě, nynější kabinet si podle něj uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5144411/rozpoctova-rada-propast-mezi-prijmy-a-vydaji-rozpoctu-se-v-cr-zvetsuje.html

13.9.2022 Nedostatek likvidity výrobců el. energie způsobil, že státy musí těmto společnostem dávat záruky za úvěry. Celkové záruky v EU se mohou dostat až na 1,5 bilionu EUR, což je 5% HDP EU. Energetika je veřejný statek a nemá se stát spekulací a za to nemůže Putin, ale EU.

https://www.youtube.com/watch?v=chrLJ7qSYcE

9.9.2022 Veřejný dluh zemí eurozóny dosáhl 97 % jejich hrubého domácího produktu (HDP). Oznámil to 9. září evropský komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni. Eurozóna si zatím udržuje mírný růst a vykazuje nízkou nezaměstnanost, ale obrovská inflace nadále ohrožuje recesi," řekl na radě ministrů financí eurozóny v Praze.

V předvečer ECB oznámila, že zvýšila základní sazbu na 1,25 % ročně. Vysvětlili, že opatření urychluje včasný návrat inflace ke střednědobému cíli regulátora ve výši 2 %. Do budoucna se plánuje zvýšení sazeb. Podle Eurostatu dosáhla inflace v eurozóně v srpnu 9,1 %. 29. července také vyšlo najevo, že německý veřejný dluh na konci roku 2021 aktualizoval své historické maximum a dosáhl 2,32 bilionu eur. Oproti loňskému roku vzrostla o 6,8 %. Podobný nárůst ve federálním statistickém úřadu Německa souvisel s opatřeními v boji proti šíření infekce koronavirem. 15. července byl německý kancléř Olaf Scholz obviněn Redaktionsnetzwerk Deutschland z vážných chyb , když působil jako vicekancléř a ministr financí . Politik vydal dluhopisy za katastrofálních podmínek pro rozpočet, kvůli nimž země v roce 2023 přijde o 30 miliard eur.

https://iz.ru/1392917/2022-09-09/gosdolg-stran-evrozony-dostig-97-ot-vvp-na-fone-krizisov

21.7.2022 Cena italských státních dluhopisů dnes ráno klesá, výnosy desetiletých dluhopisů rostou o 18 bps na 3,57 % (Bloomberg) 

19.7.2022 Objem amerického státního dluhu v držení Číny poprvé od května 2010 klesl pod jeden bilion dolarů. Vyplývá to z údajů amerického ministerstva financí. Rostoucí úrokové sazby činí americké státní dluhopisy méně atraktivní (ČTK)

14.7.2022 Vláda uvažuje o tom, že požádá Evropskou komisi (EK) o půjčku 14,3 miliardy eur (asi 350 miliard korun). Peníze by měly jít mimo jiné na investice, které by Česku pomohly snížit energetickou závislost na Rusku. Píšou to čtvrteční Hospodářské noviny (HN). Stát by půjčkou od EK získal peníze výhodněji, než kdyby si půjčoval sám. Podle HN by jen na splátkách úroků z takového úvěru státní rozpočet mohl za stávajících podmínek ušetřit zhruba 11 miliard korun ročně.

• https://www.forum24.cz/501964-2/?

15.6.2022 Česká republika částečně prohrála mezinárodní arbitráž s firmou Diag Human ohledně údajného pochybení ministerstva zdravotnictví při zadávání veřejných zakázek na zpracovatele krevní plazmy a musí společnosti zaplatit 15,5 miliardy korun. Jako první to uvedl server Hlídací pes. V tiskové zprávě o tom pak ve středu informovalo ministerstvo financí. Vláda rozhodla, že se Česko proti rozhodnutí odvolá.

15.6.2022 Vedení Evropské centrální banky na dnešek narychlo svolává své mimořádné zasedání. Téma se zdá být zřejmé: Itálie. Úrok na dluhu této předlužené ekonomiky se začíná nebezpečně zvyšovat. Rozevírají se totiž nůžky mezi úrokem na dluhu právě Itálie a na dluhu Německa, jenž je obecně považován za bezproblémový. Takovéto rozevírání nůžek je nyní zásadním bolehlavem vedení ECB. Z hlediska ekonomů jde o příznak možného tříštění neboli fragmenatce eurozóny. Jestliže by takovéto tříštění nabylo krajní polohy, je ohrožena samotná existence eura.

• Důvodem rozevírání nůžek je vedle předluženosti Itálie také rapidní inflace celé eurozóny. Ta je na čtyřnásobku inflačního cíle ECB ve výši dvou procent. Inflace nutí ECB signalizovat poměrně citelné navyšování základní úrokové sazby.
  
• Italské desetileté dluhopisy za posledních šest měsíců přišly o pětinu své hodnoty. To je ve sféře podnikových dluhopisů znak finanční tísně dané firmy, tedy daného dlužníka. Nyní se v této tísni tedy ocitá dlužník jménem Itálie.
  
• Tento týden se úrok na italském desetiletém dluhu dostal poprvé za skoro 8,5 roku přes úroveň čtyř procent. Je tak na čtyřnásobku v porovnání s počátkem letošního roku. Zmíněné nůžky mezi úrokem dluhu italského a dluhu německého se rozevřely do šíře více než 2,3 procentního bodu, což je dvouleté maximum.
• Dluhová pozice Itálie se od té doby ovšem dále zhoršila. S příchodem světové finanční krize roku 2008 se italský veřejný dluh pohyboval "jen" lehce nad úrovní jednoho sta procent velikosti ekonomiky. Nyní činí zhruba 150 procent velikosti ekonomiky, měřené hrubým domácím produktem. Navíc třetina italského dluhu, v objemu přesahujícím 850 miliard eur (více než 21 bilionů korun), je splatná během následujících čtyř let.
  
• Jen v příštím roce musí Řím umět najít zdroje na pokrytí splátky jistiny a úroků z dluhu za celkem 290 miliard eur, neboli 7,2 bilionu korun. To je částka, která převyšuje celkový nominální hrubý domácí produkt ČR v příštím roce, který tuzemské ministerstvo financí prognózuje na zhruba 7,1 bilionu korun.
  
• Za uplynulý rok se úrok až zdevítinásobil na řeckém dluhu, přičemž trpí také dluhopisy španělské a portugalské. Při ní vytvářením bilionů nových eur a návazným masivním odkupem dluhopisů členských zemí eurozóny uměle stlačovala úrok na jejich dluhu. Tlumila tak prohlubování makroekonomických rozdílů mezi zeměmi eurozóny, které nyní hrozí obnažit právě zmíněné tříštění. To ohrožuje samotnou existenci eura, neboť měnová unie obecně může být funkční pouze při alespoň elementární míře makroekonomické sladěnosti jejích členů.
  
• Bude muset s pravdou ven. Bude muset přiznat, tak či onak, že dluhopisy alespoň některých členských zemí nyní bude odkupovat čistě proto, aby zabránila růstu úroků na jejich dluhu. ECB zřejmě nepřistoupí na plošný odkup dluhopisů, ale selektivně vybere jen dluh některých zemích. Což může být v rozporu se samotným principem jednotného trhu, základním stavebním kamenem EU.
  
• Navíc to již může být prakticky k nerozlišení od starodávné praxe "látání dluhu tiskem peněz". A to je pochopitelně inflační. Hlavně ale takové látání značí, že eurozóna není s to stát na svých vlastních nohou - a že tedy potřebuje berličku v podobě tištění dalších miliard a bilionů.
  
• Jenže ani s touto berličkou si nevystačí navěky, pokud se vnitřně neuzdraví. Bez uzdravení, pro něž ale v posledních takřka patnácti letech vlastně nic neudělala, dříve či později projekt eurozóny, jak ji známe, zákonitě skončí na smetišti dějin. Potíž je v tom, že berlička uzdravení brání, neboť na dluh a za cenu - jak dnes vidíme - rapidní inflace vytváří dojem, že Itálie, ani eurozóna vlastně ani nijak churavé nejsou.
  
• https://www.kurzy.cz/zpravy/656988-vedeni-ecb-dnes-narychlo-mimoradne-zaseda-ve-hre-je-budoucnost-predluzene-italie-a-tedy-i-eura/

19.5.2022 Globální dluh napříč všemi sektory v prvním čtvrtletí stoupl na rekordních více než 305 bilionů USD (7,2 biliardy Kč). Nejvíce si půjčily dvě největší ekonomiky světa, Čína a Spojené státy. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ale klesl. Uvedl to ve své zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě (ČTK) 

22.4.2022 Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat.

Fakticky dluh zemí Evropské unie vzrostl o 675 miliard eur na 12,7 bilionu eur. Většinu nárůstu tohoto dluhu obstaraly země eurozóny, které se při zakládání měnové unie zavázaly chovat se rozpočtově odpovědně. Světová finanční krize i pandemie však pravidla rozpočtové odpovědnosti odsunula na dlouhou dobu stranou," uvedl.

Zadlužení české vlády se loni podle Eurostatu zvýšilo ze 37,7 procenta na 41,9 procenta HDP. Nižší dluh vykazovala pouze pětice zemí: Estonsko (18,1 procenta), Lucembursko (24,4 procenta), Bulharsko (25,1 procenta) a Dánsko se Švédskem (obě 36,7 procenta).

Celkem u 14 zemí překročil dluh 60 procent HDP, což je hranice stanovená dříve závazným Paktem stability a růstu. Evropský blok však jeho platnost po začátku pandemie pozastavil v zájmu podpory ekonomik zasažených krizí a nyní se země chystají vyjednávat o jeho aktualizované podobě.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/vladni-dluh-zemi-eu-loni-mirne-klesl-cesko-patri-k-nejmene-zadluzenym-40394629#

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4976225/vladni-dluh-i-rozpoctovy-deficit-zemi-eu-loni-mirne-klesl-cesko-jde-ale-proti-trendu.html

13.4.2022 13.4.2022 Za vysoký státní dluh, který ke konci února činil zhruba 2,4 bilionu korun (asi 40 procent HDP), stát teď bude platit čím dám vyšší úroky. "Už v letošním roce podle našich propočtů zaplatí stát na obsluze dluhu téměř 60 miliard korun," uvedl pro SZ Byznys hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Loni to přitom bylo 42 miliard. Jak budou platby za úroky dluhu postupně zvyšovat zhruba o 20 miliard ročně. "V příštích třech letech se postupně dostaneme na 120 až 130 miliard korun," dodal Sklenář.

Hlavní příčinou budoucích vyšších plateb za úroky ze státního dluhu je absolutní výše zadlužení, která rychle roste. Dluhy státu v příštích dvou letech převýší hranici 3 bilionů korun. Druhým důvodem jsou pak rostoucí úrokové sazby, které u desetiletých českých státních dluhopisů v posledních dnech už přesáhly 4 %.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-babisovo-dedictvi-za-uroky-statniho-dluhu-zaplatime-desitky-miliard-navic-198064#

11.4.2022 Australský desetiletý výnos dluhopisů poprvé od července 2015 překonal 3 %. Výnosy amerických desetiletých státních dluhopisů poprvé od roku 2019 stouply na 2,75 %. Výnos čínských desetiletých dluhopisů se poprvé od roku 2010 dostal pod výnos amerických (Bloomberg).

5.4.2022 Ministerstvo financí USA nevydá povolení provádět dolarové platby za ruský státní dluh v amerických bankách, píše Reuters s odkazem na zástupce ministerstva. Bloomberg s odkazem na vysvětlení amerického ministerstva financí dříve uvedl, že současný režim sankcí umožňuje Rusku provádět platby při správě státního dluhu v dolarech alespoň do vypršení platnosti příslušné licence na konci května.

https://ria.ru/20220405/platezhi-1781805894.html

23.3.2022 Zahraniční dluh České republiky činil na konci loňského roku téměř 4,472 bilionu Kč. V meziročním srovnání byl vyšší o 150,3 miliardy korun a představoval 73 procent hrubého domácího produktu. Jen za čtvrtý kvartál se zahraniční dluh zvýšil o 105 miliard Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČTK)

23.2.2022 Globální dluh napříč všemi sektory v loňském roce stoupl o deset bilionů dolarů (217,1 bilionu korun) na rekordních 303 bilionů dolarů. Přispěly k tomu hlavně půjčky v rozvíjejících se zemích v čele s Čínou. Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) se ale snížil díky oživení rozvinutých ekonomik. Uvedl to ve své zprávě Institut pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě.

• Poměr globálního dluhu k HDP tak loni klesl na 351 procent z rekordní hodnoty více než 360 procent v roce 2020. Loňská hodnota je však zhruba o 28 procentních bodů vyšší než před pandemií.
• https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/globalni-dluh-stoupl-na-rekordni-hodnotu-303-bilionu-dolaru-1387958? 

6.1.2022 Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun. V roce 2020 vykázal státní rozpočet deficit 367,4 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom dnes informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výsledek státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie koronaviru a doprovodnými podpůrnými opatřeními. Schválený rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 500 miliard korun. Nejvyšší schodek měl doposud rozpočet kvůli dopadům pandemie právě za rok 2020. Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun. Na konci roku 2020 byl státní dluh 2,05 bilionu korun.

Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 11,8 miliardy korun na 1487,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 35,4 miliardy na 1,29 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 64 miliard na 1906,9 miliardy korun. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4879869/statni-rozpocet-loni-skoncil-s-rekordnim-schodkem-4197-miliardy-korun-dluh-se-blizi-25-bilionu.html

Jen samotné vládní dluhy nyní představují téměř 40 procent celkového světového dluhu, což je podle MMF "nejvyšší podíl od poloviny 60. let" minulého století.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4867627/svetovy-dluh-loni-podle-mmf-dosahl-rekordnich-226-bilionu-dolaru.html

Za Trumpovy vlády přibylo Spojeným státům podle ministerstva financí 7,8 bilionu dolarů (174,8 bilionu korun) dluhů. Snížení daní z roku 2017, které republikáni označují za za jeden z největších úspěchů Trumpova prezidentství, vytvořilo mezi bilionem a dvěma (22,4 až 44,8 bilionu korun) nových dluhů, 

23.11.2021 Celkový dluh obyvatel ČR dosahoval na konci třetího čtvrtletí 2,87 bilionu korun a meziročně se tak zvýšil o 314 miliard. To je nejvíce od začátku fungování registrů před 20 lety. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (ČTK)

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4751752/rozpoctovy-schodek-usa-stoupl-v-cervenci-na-rekordnich-302-miliardy-usd.html

Artus ve své analýze poukazuje na to, že udržitelnost vládních dluhů je do značné míry dána poměrem tempa růstu ekonomiky na straně jedné a výší úroků placených z vládních dluhů (tedy zejména výnosy dlouhodobějších vládních obligací) na straně druhé.  

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4721769/kdy-jsou-vladni-dluhy-jeste-udrzitelne.html

Německo od loňského března zavedlo řadu bezprecedentní stimulačních a záchranných opatření, aby zmírnilo dopad pandemie covidu-19 na ekonomiku, největší v Evropě. Opatření byla financována rekordními půjčkami, které loni činily 130 miliard eur a letos přes 240 miliard eur. Vláda bude potřebovat, aby parlament kvůli rozpočtu na rok 2022 pozastavil, třetí rok za sebou, dluhové limity.

2.6.2021 "Mnohé státy v Evropské unii si půjčují peníze za záporné úrokové sazby. Jejich motivace splácet dluhy je tedy velice nízká. Nově se nemusí ohlížet ani na pravidla Paktu stability a růstu, která byla v rámci řešení pandemie pozastavena o další rok," říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Takzvaný Pakt stability a růstu Evropské unie omezuje tvorbu schodků veřejných rozpočtů na maximálně tři procenta hrubého domácího produktu. Zároveň platí, že veřejný dluh musí být menší než 60 procent hrubého domácího produktu, nebo se musí snižovat. V minulosti byla pravidla opakovaně porušována bez zjevných následků. Pro roky 2020, 2021 a nově 2022 byla pravidla pro hospodaření zemí Evropské unie úplně pozastavena, protože by je mnoho zemí stejně nedodrželo. Zdá se tedy, že Pakt stability a růstu platí jen za příznivých ekonomických podmínek. Podle Evropské komise by členské státy měly konsolidovat své veřejné finance, pouze pokud to umožňuje ekonomická situace. Prioritou by měly být výdaje na ochranu klimatu a digitalizaci. V těchto záležitostech by vlády neměly provádět nepromyšlená úsporná opatření. 

31.5.2021 Rozpočtový deficit Francie v letošním roce stoupne na rekordních 220 miliard eur (5,6 bilionu Kč). Řekl to v rozhovoru s agenturou AFP francouzský ministr financí Olivier Dussopt. Částka je zhruba o 47 miliard eur vyšší, než vláda doposud uváděla. Proti loňskému roku schodek stoupne o 20 procent kvůli opatřením na podporu ekonomiky zasažené pandemií nemoci covid-19 (ČTK)

Více než polovinou se na poklesu globálního zadlužení v prvním čtvrtletí podílel finanční sektor. Dluhy v rozvíjejících se ekonomikách se zvýšily o 600 miliard dolarů a překonaly 86 bilionů dolarů. Jejich růst byl ale mnohem pomalejší než v předchozích třech čtvrtletích, napsala agentura Reuters.
Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) se v prvním čtvrtletí zvýšil o pouhý jeden procentní bod a nepatrně překročil 360 procent. V loňském roce přitom v důsledku pandemie covidu-19 vzrostl o více než 36 procentních bodů. V celém letošním roce se očekává mírný pokles podílu, a to mimo jiné díky předpokládanému oživení světové ekonomiky.

28.4.2021 Řada zemí se nyní nachází v situaci vysokého zadlužení a nízkých sazeb. Na stránkách blogu MMF na to poukazují Marcos Chamon a Jonathan D. Ostry s tím, že MMF doporučoval výrazně zvýšit vládní výdaje tak, aby ekonomika byla co nejvíce chráněna před dopady pandemie. Tyto výdaje měly být podle fondu také cílené, a to zejména v rozvíjejících se zemích, kde jsou fiskální omezení často větší než v zemích vyspělých. Co ale dělat s vysokými dluhy poté, co tlak pomine?

• V prvním bude zadlužení dál růst, ale sazby zůstanou i přesto nízko. Poměr dluhů k HDP se pak stabilizuje, i když na vysokých úrovních. 
• Ve druhém scénáři by se sazby zvýšily, ale většině vyspělých zemí by podle ekonomů na stabilizaci míry zadlužení stále stačily primární deficity kolem 2 % HDP. 
• A ve třetím scénáři by se sazby ze současných nízkých úrovní prudce zvedly. Takový vývoj by již nyní volal po snižování dluhů a budování rezerv.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4659785/chamon-co-s-dluhy-po-krizi.html<br>

23.4.2021 Jen za loňský rok se zadlužení zemí eurozóny zvýšilo o rekordní 1,1 bilionu eur a v poměru k HDP se přiblížilo hranici 100 %. Jde samozřejmě především o důsledek pandemie, která srazila ekonomiky zemí eurozóny do nebývalé recese, nicméně tak úplně přehlédnout nejde ani vysokou míru zadlužení řady zemí ještě před krizí nebo nepříznivý vývoj strukturálních schodků některých z nich. V každém případě s ECB za zády to nebudou zatím zprávy, které by si vyžádaly razantnější úpravu rizikových prémií dluhopisů dotčených zemí.
Klub zemí EU s více než stoprocentním zadlužením se v loňském roce rozšířil ze tří rovnou na šest zemí a asi nikoho nepřekvapí, že jsou to shodou okolností všechno členské země eurozóny. Nejzadluženější zemí bylo i v loňském roce Řecko, jehož dluh překonal hranici 200 % HDP, nicméně čtyři pětiny tohoto dluhu představují dlouhodobé půjčky, které země získala v rámci řešení dluhové krize. Druhou nejzadluženější v pořadí byla loni Itálie s dluhem 156 % HDP následovaná Portugalskem se 134 %. Prudký růst dluhu se tentokrát nevyhnul ani ČR, která ovšem i tak zůstala čtvrtou nejméně zadluženou zemí unie.

16.4.2021 Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování státního dluhu 728,4 miliardy korun. To je o 182,1 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021. Za růstem je především zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun kvůli dopadům pandemie a změnám daní. Ministerstvo o tom dnes informovalo v rámci Čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu (ČTK)

Mohlo by rychlé oživení v USA vést k odlivu kapitálu z rozvíjejících se zemí tak, jak se obává například Mezinárodní měnový fond? Reinhartová na tuto otázku odpověděla, že "rozhodně ano". Poukázala v této souvislosti na vlastní ekonomický výzkum, který ukazuje, jak významné jsou z hlediska globálního toku kapitálu americké sazby. Poslední data pak ukazují, že tok tohoto kapitálu skutečně slábne a nachází se na nejnižších úrovních od jara minulého roku.

Reinhartová poukázala následně na to, že řada rozvíjejících se zemí si prošla těžkým obdobím na to, aby dosáhla prostředí nízké inflace. Vysoká inflace je přitom v těchto ekonomikách "velmi regresivní" - postihuje zejména chudší část společnosti, a to hlavně přes vyšší ceny potravin, které u chudších domácností představují významnou část spotřebního koše. Na jednu stranu je tak zvedání sazeb těžké, na straně druhé zejména v těchto zemích nejde jen sedět se složenýma rukama a riskovat vysokou inflaci.

5.4.2021 Ztráta sto miliard korun ročně na dani z příjmů, pětasedmdesát miliard pro zdravotnictví a deset miliard navrch na obsluhu bobtnajícího státního dluhu. Tyto tři položky letos a v dalších letech nejvíce zatíží hospodaření státu, odhadují ekonomové. Budou břemenem především nové vlády, která vzejde z říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Vedle úspor se příští kabinet nevyhne posílení příjmů, tedy zvýšení některých daní. Někteří odborníci dokonce hovoří o daňové smršti.

30.3.2021 V roce 2023 by měl podle Ministerstva financí státní dluh překonat tři biliony korun. Od loňského výsledku by se tak zvýšil o jeden bilion korun. Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. Vyplývá to z informační brožury Ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami například od Evropské investiční banky. 

23.3.2021 Zahraniční dluh České republiky ke konci loňska činil 4,301 bilionu korun, meziročně byl nižší o 83,2 miliardy korun. Představoval 76,1 procenta hrubého domácího produktu. Za samotné čtvrté čtvrtletí se zahraniční dluh snížil o 64,8 miliardy korun, hlavně díky poklesu zadluženosti vládního sektoru. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti.

Na soukromý sektor připadá ze zahraničního dluhu 74 procent. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu. "V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 43,6 procenta z celkových dluhových pasiv," uvedla banka.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4634445/zahranicni-dluh-cr-loni-klesl-o-83-miliard-na-4301-bilionu-korun.html<br>

21.3.2021 Dluh české vlády se prodražuje. Výnos desetiletých státních dluhopisů dosáhl v těchto dnech nejvyšší úrovně za poslední dva roky. Zatímco ještě na začátku roku se pohyboval kolem 1,2 procenta, nyní převyšuje úroveň 1,9 procenta. Úroky, které státy ze svého zadlužení platí investorům, se zvyšují napříč světem, a tak Česko do jisté míry kopíruje globální trend. "Stojí za tím víra, že světové ekonomice se bude ve druhé polovině roku dařit lépe," komentuje dění na trzích hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Ten ale upozorňuje, že na výnosy dluhopisů působí do značné míry plány ČNB, která se v letošním roce chystá zvyšovat úrokové sazby.

https://archiv.ihned.cz/c1-66897960-cesko-plati-u-statnich-dluhopisu-nejvyssi-urok-za-posledni-dva-roky-vladni-dluh-se-prodrazuje 

17.3.2021 Řecko poprvé od finanční krize vydává dluhopisy splatné za 30 let. Dostalo nabídky za více než 17 mld eur, což je více, než kolik si chce vypůjčit, uvedla dnes agentura Reuters. Země se tak zcela vrátila na dluhopisové trhy, kde se může financovat sama a nespoléhat na pomoc ostatních. Řecko se po krizi z let 2007 až 2009 stalo symbolem problémů, před státním bankrotem ho musely zachránit ostatní členské země eurozóny

15.3.2021 Výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů klesají na 1,6178 % poté, co v pátek překonaly rekord z 5. března růstem na 1,625 % (Bloomberg).

Evropská levice se celkem utrhla ze řetězu. "Dokázala" to, co se dřív zdálo nemožné: Zatímco koncem sedmdesátých let činil francouzský dluh ještě méně než 20 procent HDP, v devadesátých letech byl ještě pod 60 procent HDP, aby podle aktuálních predikcí francouzských bank v nejbližších letech směřoval k 125 procentům HDP. Během padesáti let tak dluh vyskočí na víc než šestinásobek.

Velký restart si škrty dluhu vyžádá

• Pochopitelně když budujete kapitalismus, který není zaměřen na zisk, ale na blaho, nejen že to není kapitalismus, ale také škrtání dluhu lze považovat za automatické. Stejně jako záporné úrokové sazby. Půjčíte si a banka vám za to ještě platí. To se musí líbit každému svazákovi. 
  
• Evropská integrace tím dostala nový rozměr. Nejprve se některé státy nehorázně zadluží, pak dotlačí ty odpovědnější ke společnému dluhu, aby následně v rámci budování nového "kapitalismu zaměřeného na obecné blaho" společný dluh škrtli. Geniální: zatáhli do toho všechny. Nebude vítěze, budou jen poražení. 
  

11.3.2021 Dluhy se po celém světě emitují nebývalým tempem, což může vyvolat nejvyšší nárůst nesplácejících společností za více než deset let. To je názor společnosti S&P Global Ratings, která odhaduje, že světový dluh dosáhl na konci loňského roku rekordních 201 bilionů dolarů, což odpovídá neuvěřitelným 267 % HDP.

S&P uvedla, že 12měsíční míra korporátních defaultů u společností s junk ratingem v USA se může do konce roku 2021 vyšplhat na 7 % z 6,6 % o rok dříve. V Evropě se podle ní může zvýšit na 6,5 % z 5,3 %.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4625951/bloomberg-cim-dal-vyssi-hora-svetoveho-dluhu-vyvolava-obavy-z-nesplaceni.html

Veřejný dluh Itálie loni vystoupil na 155,6 % HDP ze 134,6 % v roce 2019. Oficiální prognóza počítala s dluhem 157 procent HDP. Itálie má v poměru k ekonomickému výkonu druhý nejvyšší dluh v eurozóně za Řeckem, upozornila agentura Reuters.
Itálie u dluhu již dlouho neplní pravidla stanovená Paktem stability a růstu, který má koordinovat rozpočtovou politiku zemí eurozóny. Podle toho by měly členské země udržovat veřejný dluh pod 60 % HDP a rozpočtový schodek by neměl překročit tři procenta. Kvůli pandemii ale členské státy loni dodržování pravidel poprvé pozastavily. 

1.3.2021 Ekonom Noah Smith na stránkách Bloombergu tvrdí, že silný dolar již neslouží americkým zájmům, ovšem při přechodu na nový globální monetární systém je podle něj třeba opatrnosti.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4618329/smith-silny-dolar-oslabuje-a-fedcoin-by-ohrozil-par-firem.html

22.2.2021 Výnosová křivka amerických 5letých a 30letých dluhopisů dosáhla nejstrmější úrovně od roku 2014 (Bloomberg).

18.2.2021 Celosvětové zadlužení se v loňském roce kvůli pandemii covidu-19 zvýšilo o 24 bilionů dolarů na rekordních 281 bilionů dolarů (zhruba šest biliard Kč). Vyplývá to z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF). Institut odhaduje, že na růstu zadlužení se zhruba polovinou podílely programy, kterými vlády reagovaly na negativní dopady pandemie (ČTK).

8.2.2021 Výnos amerických 10letých dluhopisů vzrostl na 1,2 % a inflační očekávání jsou nejvyšší od roku 2014, když americký Kongres pravděpodobně schválí podpůrný balík ekonomice a Američanům v objemu 1,9 bilionu USD. Výnosová křivka je tím ještě strmější, rozdíl mezi dvou- a 10letým výnosem je největší od počátku roku 2017 (Reuters).

"Česká republika vstoupila do krize s nízkou úrovní dluhu a se silnou dluhovou flexibilitou. Celková fiskální odolnost zůstane v příštích třech až čtyřech letech navzdory zvýšení dluhové zátěže pevná," uvedla ratingová agentura. "Zpráva Moody´s je velmi očekávaným, nezávislým zhodnocením naší finanční a rozpočtové politiky. Jsem moc ráda, že dopadlo opět výborně. Buďme realisté, černé scénáře se nenaplňují!" napsala ministryně na twitteru. Agentura podle ministerstva vyzdvihuje, že ČR vstoupila do krize s nízkou úrovní veřejného zadlužení a dobrou pozicí na dluhopisových trzích.

https://byznys.ihned.cz/c1-66879530-ratingova-agentura-moody-s-predpovedela-pro-cesko-stabilni-vyhled-krizi-a-zadluzeni-ekonomika-zvladne

28.1.2021 Globální veřejný dluh na konci loňského roku dosáhl 97,6 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžného odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF). Údaj je mnohem vyšší, než MMF původně očekával, kvůli pandemii nemoci covid-19, která přiměla vlády přijmou fiskální opatření na podporu ekonomik za téměř 14 bilionů dolarů (ČTK)

22.1.2021 Pandemie koronaviru se výrazně podepsala na hospodaření zemí EU a vedla k dalšímu zadlužování. Není to vlastně nic překvapivého, nicméně teprve včera se trhy měly možnost seznámit s kompletními výsledky za třetí kvartál zveřejněnými Eurostatem. S oživením ve třetím čtvrtletí přišlo i relativní zlepšení a zmenšení schodku na necelých 6 %. Tyto deficity se automaticky propisují i do vývoje dluhu, který se v případě eurozóny dostal na konci třetího kvartálu nad úroveň 93 % HDP.

Nejvíce zadluženými zeměmi eurozóny zůstávají Řecko, Itálie a Portugalsko. Dluh té první na konci třetího čtvrtletí dosáhl dvojnásobku ročního HDP (přesně to bylo 199,9 %), Itálie zase poprvé překonala hranici 150 % (154,2 %) a Portugalsko 130 % metu (130,8 %). "Klub" zemí s dluhem přesahujícím sto procent HDP se za poslední rok rozrostl z pěti na sedm a asi nemá smysl dodávat, že do něj patří i druhá největší země platící eurem - Francie, která se mimochodem podílela na onom zmíněném biliónovém navýšení dluhu nejvíce.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4590107/rozbresk-dluh-zemi-eurozony-prekonal-97-hdp.html

Státní bankroty přitom už dávno nejsou, co bývaly. Místo paniky v ulicích se škrtá půlka dluhu a natahuje splatnost. Místo bankrotu se restrukturalizuje. A místo obyvatelstva skupují státní dluhopisy centrální banky.

U nás je známější příběh nedalekého Řecka, kde se restrukturalizovalo, slíbilo se utahování opasků a k tomu všemu soukromé řecké banky odpustily přesně půlku celkového nakoupeného dluhu. Technicky to tak bankrot nebyl, i když Řekové do toho vnesli chaos i tím, že jako vůbec první rozvinutá země v historii nesplatila včas svůj dluh Mezinárodnímu měnovému fondu. Do něj posíláme peníze a půjčujeme si, když je úplně nejhůř.

Zdroj: https://www.penize.cz/statni-dluh/423828-jak-bankrotuji-staty-a-kdy-prijde-na-radu-cesko?

12.1.2021 Trh zaplavily dluhopisy se zápornými výnosy. Dosáhly rekordních 18 bilionů dolarů. Výhodné situace k půjčení peněz na trhu využily nejen státy, ale také firmy. Evropská centrální banka totiž nakupuje dluhopisy zemí eurozóny, čímž tlačí výnosy dolů, a naopak cenu bondů nahoru. Na tom pak vydělává celá eurozóna. "U krátkodobých dluhopisů jsou záporné výnosy ve všech zemích eurozóny.

11.1.2021 Vládní dluh Česka stoupl ve 3. čtvrtletí meziročně o 386,4 miliardy korun na 2,1709 bilionu korun. Důvodem jsou opatření proti koronaviru, uvedl ČSÚ.

5.1.2021 Hospodaření státu loni skončilo v rekordním schodku 367,4 miliardy korun. V roce 2019 vykázal státní rozpočet deficit 28,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom dnes informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výsledek státního rozpočtu byl ovlivněn dopady pandemie a je nejhorší od vzniku ČR. Nejvyšší schodek měl doposud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Pro letošní rok MF naplánovalo schodek rozpočtu 320 miliard korun, nepočítá ale s dopady daňového balíčku.

1.1.2021 Vlády členských zemí eurozóny, které v důsledku pandemie covidu-19 výrazně zvýšily veřejný dluh, by se neměly spoléhat na to, že Evropská centrální banka bude donekonečna držet úrokové sazby na nízké úrovni. Uvedl to podle agentury Reuters šéf německé centrální banky Jens Weidmann v rozhovoru s listem Rheinische Post (ČTK) 

Při silném růstu zadlužení hrozí nebezpečí nadměrného růstu dluhu, což vede k tomu, že za běžných podmínek úrokové sazby rostou a přirozeně tržním způsobem zdražováním dluhu a ekonomických transakcí dalšímu zadlužování brání. Za současné situace je tomu ale jinak, protože na finanční trhy ve velké míře vstupují centrální banky světa, které nakupují dluhopisy. Skupují jak soukromý dluh, tak i dluh státní. A díky této umělé poptávce je umožněno, že sazby se drží na velmi nízkých úrovních. Díky centrálním bankám mají státy zadlužení stále relativně levné.

Objevují se názory a hlasy některých ekonomů o tom, že dluhy by měly být státům odpuštěny. Tomu se státní autority hlavně vzhledem k udržení disciplíny a morálky brání, morální hazard a nadměrný růst půjček mohou narušit finanční stabilitu ekonomik, penězi zaplavená ekonomika může srazit hodnotu peněz a zvýšit inflaci a destabilizovat tak makroekonomickou rovnováhu. Dluh, který by měl stát splácet, centrální banky jen "rolují" do budoucna. Světové centrální banky znovu nakoupí nový objem dluhopisů, které nahrazuje předešlé, jimž se blíží splatnost.

23.12.2020 Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 546,3 miliardy korun. Vyplývá to ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2021, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Pro letošní rok ministerstvo počítalo v červnové aktualizaci strategie se 730,6 miliardy korun, a to především kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun (ČTK). Méně peněz na financování dluhu plánuje ministerstvo i v dalších letech. V roce 2022 počítá s 503,5 miliardy Kč a o rok později se 460 miliardami korun. "Potřeba financování v letech 2021 až 2023 vykazuje v absolutní výši i ve vyjádření jako podílu na HDP klesající trend, který je dán klesajícími celkovými splátkami státního dluhu bez zahrnutí dopadů budoucí emisní činnosti i klesajícími plánovanými schodky státního rozpočtu ve střednědobém horizontu 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4572420/mf-bude-potrebovat-na-financovani-dluhu-v-roce-2021-mene-penez.html

18.12.2020 Možná, že vláda ve Washingtonu se bude schopná zadlužit ještě více a poměr dluhů k HDP vzroste ze 100 % na 150 %. I kdyby dluhy potom zůstaly na stejné úrovni, při průměrných sazbách ve výši 1% a 2% růstu produktu by poměr dluhů k HDP klesal a za pár desetiletí by se dostal zpět na výchozí úrovně. Tento scénář ale předpokládá, že sazby skutečně zůstanou nízko, a to i poté, co vláda zvýší své deficity. K tomu je nutné, aby se tempo růstu drželo nad sazbami. A hlavně, aby deficity jednou klesly na nulu. Poukazuje na to ekonom John Cochrane ve své úvaze o udržitelnosti amerických vládních dluhů a tvrdí, že popsaný scénář platí tak maximálně pro jednorázové zvýšení deficitů či pro umělé soustavné deficity kolem 1 % HDP.

17.12.2020 Německo prodá v roce 2021 rekordní sumu federálních dluhopisů. Chce tím podpořit ekonomiku v dalším roce koronavirové krize.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4568078/nemecko-v-roce-2021-proda-dluhopisy-az-za-rekordnich-471-miliard-eur.html<br>

11.12.2020 Výnos španělského 10letého dluhopisu klesá poprvé na 0 % (Bloomberg)

10.12.2020 Artus: Příčina nízkých sazeb a pravděpodobnost dluhových problémů. Dlouhodobé reálné sazby míří ve vyspělých zemích již od počátku osmdesátých let směrem dolů. Nyní dosahují negativních hodnot, což má mimo jiné významný dopad i na vývoj dluhů. Poukazuje na to hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus a ptá se, kam se sazby pravděpodobně pohnou v budoucnu a zda by jejich změna mohla přinést vážnější ekonomické problémy.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4559843/artus-pricina-nizkych-sazeb-a-pravdepodobnost-dluhovych-problemu.html<br>

4.12.2020 Globální dluh do konce letošního roku vystoupí kvůli dopadům nového koronaviru a opatřením na potlačení pandemie na 200 bilionů USD (4,36 biliardy Kč). To bude představovat asi 265 % hrubého domácího produktu (HDP) celého světa. Předpověděla to dnes mezinárodní ratingová agentura S&P Global. Žádnou krizi v souvislosti s nárůstem dluhu ale v dohledné době neočekává.

V České republice se na letošní rok očekává nárůst státního dluhu na 2,14 bilionu korun, konečná výše ale bude záviset především na skutečném výsledku hospodaření letošního státního rozpočtu. Ke konci příštího roku by měl státní dluh vystoupit na 2,439 bilionu Kč. České veřejné finance by letos měly skončit v deficitu 6,4 procenta HDP, což by byla šestá nejnižší hodnota mezi zeměmi EU, a tedy jeden z nejlepších výsledků, vyplývá z údajů Eurostatu. Celkový vládní dluh by měl být 39,4 procenta HDP, což by odpovídalo čtvrté nejnižší hodnotě v EU. 

26.11.2020 ECB by měla zvážit smazání vládního dluhu, které kupuje v současné krizi, aby pomohla zemím při zotavení, anebo prodlužování jeho splatnosti do nekonečna, uvedl vysoký italský úředník (Bloomberg)  

Bez radikálního uvažování se na obzoru objeví národní bankroty, což nevyhnutelně povede k novým spekulacím o rozpadu samotného eura.

Myšlenka na zrušení dluhu se však v posledních několika týdnech díky nové kombinaci okolností znovu prosadila. Nejprve oznámení, že americké a německé společnosti vyvinuly vakcínu účinnou proti COVID-19, umožnilo tvůrcům politik poprvé přemýšlet o životě po pandemii.

Viceprezident ECB Luis de Guindos tuto myšlenku okamžitě odmítl. 

20.11.2020 Z pátečních dat britského statistického úřadu vyplynulo, že si britská vláda v říjnu půjčila 22,3 miliard liber, což představuje rekord za jakýkoliv dosavadní říjen. Jedná se o 94 % vyšší částku v porovnání s loňským říjnem. Od začátku roku 2020 si tak britská vláda již vypůjčila 214,9 miliard liber. 

20.11.2020 Britská vláda si za prvních 7 měsíců finančního roku vypůjčila 214,9 mld. GBP, nejvíce od roku 1984, kdy se začaly vést srovnatelné záznamy. Veřejný dluh se v říjnu vyšplhal na 2,077 bln. GBP, čili 100,8 % roční hospodářské produkce (FT, Reuters)

Jde o sumu navíc k již odhlasovanému schodku státního rozpočtu, který má příští rok činit (bez daňových změn) 320 miliard. Vláda si tak bude muset během jediného roku půjčit dohromady 450 miliard. To je podobná suma, s jakou se počítá letos. Po připočtení k již existujícím závazkům z minula tak státní dluh během dvou let vystoupá z 1,6 na 2,5 biliónu korun.

18.11.2020 Zambie se stala prvním africkým státem, který v éře pandemie nebyl schopen dostát svým závazkům. Země v pátek po vypršení dodatečné lhůty nevyplatila kupón 42,5 milionu USD u jednoho ze státních dluhopisů denominovaných v dolarech. Podle ministra financí hrozí, že se držitelé dluhopisů obrátí na soud (Reuters).

Za devět měsíců letošního roku již dluh podle IIF stoupl o 15 bilionů USD na 272 bilionů USD. Vlády, převážně rozvinutých zemí, přitom na tomto růstu měly téměř poloviční podíl.
Celkový dluh rozvinutých zemí v poměru k hrubému domácímu produktu stoupl ve třetím čtvrtletí na 432 % HDP ze zhruba 380 % na konci roku 2019. U rozvinutých zemí činil tento poměr ve třetím čtvrtletí téměř 250 %, z toho u Číny 335 %. Na konci letošního roku by celková úroveň zadlužení měla činit 365 % globálního HDP. Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu by v letošním roce měla globální ekonomika klesnout o 4,4 %. Mohou za to omezení pohybu a cestování zavedená vládami s cílem zastavit pandemii. V příštím roce však již má globální HDP stoupnout o 5,2 %, napsala agentura Reuters. 

16.11.2020 Světový dluh vykazuje v historicky rekordní míře záporný výnos. Investoři se proto obávají vzedmutí inflace, což pomáhá bitcoinu k cenovému růstu až takřka na rekord. Celkový celosvětový objem dluhu, který vykazuje záporný výnos, se právě teď nachází nejvýše v historii. Daný objem nyní dosahuje hodnoty 17,05 bilionu amerických dolarů, přičemž dosavadní rekord z roku 2019 činil 17,04 bilionu. Za uplynulých osm měsíců se údaj více zdvojnásobil.

16.11.2020 Nejdráže od jara si v posledním týdnu půjčuje peníze na finančních trzích administrativa zřejmě dosluhujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v tom ale není sám, mírně vyšší úrok požadují investoři do vládních dluhopisů napříč světem včetně Česka. Dluhopisy totiž ve světle vlny globálního optimismu přestaly být alespoň pro tuto chvíli dostatečně investorsky atraktivní. Světový kapitál tak před konzervativními dluhopisy upřednostnil akcie.

Státní bankroty kvůli extrémním úrokům prý ale zatím nehrozí. "Prostor pro růst výnosů zůstává nicméně omezený. Centrální banky provádějí mohutné nákupy dluhopisů a jejich rétorika naznačuje, že monetární politika zůstane uvolněná delší dobu 

https://www.e15.cz/dluhopisy/vlady-sveta-zaplati-vice-za-sve-dluhy-zajem-globalniho-kapitalu-o-bezpecne-dluhopisy-klesa-1375254? 

Světová banka minulý měsíc uvedla, že zadlužení zmíněných nejchudších 73 zemí v minulém roce vzrostlo o 9,5 % na rekordních 744 miliard amerických dolarů. Z toho jiným vládám, hlavně těm z nejvyspělejších zemí, chudé státy dlužily 178 miliard. Na tomto čísle má nejvyšší, 63 % podíl Čína. Ta se v minulosti stala významným věřitelem díky půjčkám, které poskytovala často přes státem ovládané finanční instituce, například státní rozvojovou banku. Spojené státy, evropské země a Japonsko dříve vyjadřovaly nespokojenost s tím, že se někteří jiní členové G20 pokoušeli iniciativu narušit, když vydávali státní finanční instituce za soukromé podniky, poznamenala agentura Kjódó. Jak připomíná Reuters, odpisy dluhů se nelíbí Číně, která proto označila zmíněnou čínskou státní rozvojovou banku za privátní firmu.

https://byznys.ihned.cz/c1-66844870-skupina-g20-snizila-dluh-nejchudsim-zemim-jejich-zadluzeni-stouplo-na-tri-ctvrte-bilionu-dolaru

Jak mohou investoři říci, kdy by to politici se svými stimulačními snahami již přehnali? Podle Daviese je pravděpodobnost krize solvence ve vyspělých zemích minimální, ale i tak nemohou investoři rizika ignorovat. To, že se sazby drží pod nominálním ekonomickým růstem, znamená, že dluhy se dají stabilizovat i v případě, že vlády budou dosahovat primárních deficitů (tedy rozpočtových deficitů před započítáním úrokových nákladů). Tyto deficity ale mají svou hranici.
Fulcrum odhaduje, že v případě Spojených států by na udržení dluhů pod 140 % HDP stačilo dosahovat primárních deficitů ve výši kolem 4 % HDP. S předpokladem, že by se nominální sazby pohybovaly na 0,75 %, růst reálného produktu na 1,6 % a inflace na 2 %. Což zhruba odpovídá projekcím Mezinárodního měnového fondu pro roky 2022-2025. Jestliže by američtí politici propadli pokušení zvýšit rozpočtové deficity nad uvedenou hranici, rostla by dál i míra zadlužení. "V určitém bodě dluhy dosáhnou svých hranic, ale ekonomové se domnívají, že to je otázka vzdálené budoucnosti," uzavírá investor.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4537988/kam-az-se-vysplhaji-vladni-dluhy-a-deficity.html<br>

2.11.2020 Rekordní téměř tři čtvrtiny dluhopisů zemí eurozóny za 8,9 bilionu eur, se kterými se obchoduje na platformě Tradeweb, měly na konci října záporný výnos.Proti konci září tento údaj vzrostl o více než šest bilionů eur a byl nejvyšší od roku 2016, kdy se tyto údaje sledují. Skupina dluhopisů se zápornými výnosy se rozrostla v době, kdy začal růst počet nových případů nemoci covid-19 a kdy se očekává další stimulační pomoc od Evropské centrální banky (ECB).

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4532404/zaplat-za-to-ze-pujcis-az-tri-ctrtiny-dluhopisu-vlad-v-eurozone-nesou-zaporny-vynos.html

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4523382/evropsky-trh-s-dluhem-je-na-rekordu-pomohly-specialni-papiry-eu.html

18.10.2020 Stát vybral na daních za tři čtvrtletí meziročně o 8 % méně, tedy o 61,8 miliardy, na 726 miliard korun. Na dani z přidané hodnoty stát vybral meziročně o šest miliard korun méně, na dani z příjmu právnických osob o 28,5 miliardy méně. (ČTK) 

Rozpočtové výdaje v uplynulém fiskálním roce vzrostly o více než 2,1 bilionu na 6,55 bilionu dolarů, a to zejména kvůli zvýšeným nákladům na zdravotnictví a opatřením na podporu ekonomiky v době koronavirové krize. Rozpočtové příjmy naopak klesly o 43 miliard na 3,42 bilionu dolarů, napsala agentura Reuters.

16.10.2020 Státní dluh České republiky stoupl za tři čtvrtletí o 431,7 miliardy korun na 2,07 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu, který Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila ze 40 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 194.000 korun. Ve srovnání s koncem června státní dluh klesl o 85 miliard korun (ČTK) 

14.10.2020 Globální veřejný dluh se letos v důsledku rozsáhlých vládních výdajů souvisejících s pandemií covidu-19 vyšplhá na rekord, který dosáhne téměř 100 % ročního výkonu světové ekonomiky. Předpověděl to dnes MMF. Rozpočtové deficity vlád se letos podle fondu zvýší na 12,7 % HDP z loňských 3,9 %. Vidíme teď jednorázový nárůst zadlužení. Po roce 2021 bude následovat stabilizace a v roce 2025 už mírný sestupný trend," řekl agentuře Reuters ředitel MMF pro rozpočtové záležitosti Vítor Gaspar. Měnový fond v úterý zlepšil výhled globální ekonomiky na letošní rok. Nyní čeká pokles o 4,4 procenta, zatímco v červnu počítal s propadem o 5,2 procenta. Upozornil ale, že proces zotavení z pandemie bude proti původním předpokladům složitější a potrvá déle. Odhad globálního růstu na příští rok fond snížil na 5,2 procenta z dříve předpokládaných 5,4 procenta.

14.10.2020 Největší centrální banky světa apelují na vlády, aby kvůli dopadům šíření nového koronaviru pokračovaly v masivní fiskální stimulaci a pomoc předčasně neukončovaly, i když už mají obavy z rychle narůstajícího zadlužování. K apelu se přidal také MMF, který je obvykle zastáncem rozpočtové zodpovědnosti 

8.10.2020 Výnos řeckého 10letého dluhopisu klesl na rekordní minimum 0,915 % (Bloomberg) 

Podle údajů shromážděných agenturou Bloomberg jsou průměrné výnosy z prašivých dluhopisů v Evropě 4,1 %, což je přibližně o 1 % více než před pandemií. Výnosy by mohly do konce roku vzrůst asi o 50 až 100 bazických bodů, uvedl Thompson.

5.10.2020 Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČTK)

24.9.2020 Německo uvolnilo dluhovou brzdu. Rekordně si půjčuje, aby pomohlo ekonomice z krize. Německo hospodařilo od roku 2014 až do loňska jako jediná velká země eurozóny s vyrovnaným a po většinu let přebytkovým rozpočtem. Ale kvůli současné koronakrizi, jež srazila ekonomiku do hlubokého útlumu, si stát opět musí půjčovat, aby mohl financovat rozsáhlá opatření na podporu konjunktury.

Německý stát si letos půjčí přes 218 miliard eur (5,8 bilionu korun) a v příštím roce dalších 96 miliard, z valné části na dluhopisových trzích. "Je to hodně, opravdu hodně peněz, které nutně potřebujeme, abychom přispěli ke stabilizaci našeho hospodářství," prohlásil ve středu spolkový ministr financí Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD). Politik, který se příští rok hodlá ucházet o post spolkového kancléře, poukazuje také na to, že výpůjčky budou v roce 2021 ve srovnání s letoškem ani ne poloviční a budou dále klesat. Naposledy by si stát měl půjčit v roce 2024. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66820550-nemecko-uvolnilo-dluhovou-brzdu-rekordne-si-pujcuje-aby-pomohlo-ekonomice-z-krize<br>

Necelé tři čtvrtiny (72,8 %) zahraničního dluhu připadaly na soukromý sektor. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru i soukromých subjektů garantované vládou a dluhy firem s většinovou účastí státu.

Zadlužení bankovního sektoru zaujímalo ke konci června 38,8 % celkové zadluženosti. Ve druhém čtvrtletí kleslo, a to vlivem splácení krátkodobých závazků a snížení objemu bankovních dluhopisů v držbě zahraničních investorů.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy. V souhrnu tvoří 53,8 % zahraničního dluhu.

Oznámený schodek je více než dvojnásobný ve srovnání s předchozím jedenáctiměsíčním rekordem 1,37 bilionu dolarů z roku 2009. Tehdy se americká vláda rozsáhlými výdaji snažila pomoci ekonomice vymanit z recese, kterou způsobila finanční krize, připomíná agentura AP.
Fiskální rok ve Spojených státech začíná v říjnu a končí v září. Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) minulý týden předpověděl, že rozpočtový deficit USA v celém tomto fiskálním roce kvůli koronavirové krizi dosáhne rekordních 3,3 bilionu dolarů, což odpovídá 16 procentům hrubého domácího produktu (HDP).
Letošní schodek by se měl podle prognózy CBO více než ztrojnásobit oproti předchozímu fiskálnímu roku a jeho poměr k HDP by měl být nejvyšší od roku 1945. Federální dluh USA se letos podle úřadu zvýší na 98 procent HDP ze 79 procent na konci loňského roku. 

7.9.2020 Ekonomické dopady pandemie nemoci covid-19 mohou Česko rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné. Aktuální vývoj potvrzuje dřívější obavy Nejvyššího kontrolního úřadu, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůř než v době krize v roce 2008. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4488900/nku-obavy-ze-spatne-pripravenosti-statniho-rozpoctu-se-potvrzuji.html<br>

Plánovaný deficit operuje s poklesem výběru daní. Výběr daně z příjmu fyzických osob vykazuje pokles o 11%, výběr firemních daní se snížil o plných 34%.

https://www.kurzy.cz/zpravy/556000-us-vladni-deficit-narostl-na-3-3-bilionu-usd/

21.8.2020 Dnešní Spojené státy vypadají nejen churavě, ale švorc. K vyrovnání pandemií zapříčiněného "velkého ustrnutí" sešikovaly Federální rezervní úřad a Kongres USA ohromující sumy stimulačních výdajů ze strachu, že by se jinak ekonomika zřítila na úrovně polévek pro chudé jako ve 30. letech minulého století. Schodek federálního rozpočtu dosáhne v roce 2020 přibližně 18 % HDP a poměr amerického dluhu k HDP brzy zdolá hranici 100 %. Taková čísla nebyla k vidění od doby, kdy Harry Truman vyslal do Japonska bombardéry B-29, aby uzavřel druhou světovou válku.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4477744/nova-dluhova-naloz-ameriky.html 

19.8.2020 Poptávka po 30-letých německých dluhopise byla během jejich aukce nejvyšší v historii (Bloomberg) 

Ekonomicky významné státy širší skupiny G20 v dubnu přislíbily zmrazit 73 nejchudším zemím světa platby související se zadlužením do konce letošního roku. Odhadem 12 miliard dolarů (264,5 miliardy Kč) mělo místo toho směřovat na boj proti pandemii a zmírnění jejích ekonomických dopadů.
Ale uvést opatření v život se ukázalo být časově náročné, a proto se ozývaly hlasy pro jeho prodloužení a rozšíření. Německo včera zdůraznilo, že na moratoriu splátek chudých zemí se musí podílet i soukromý sektor.
Prezident SB David Malpass začátkem června varoval, že pandemie nemoci covid-19 a s ní související omezení ekonomické aktivity mohou stáhnout až 60 milionů lidí do extrémní chudoby. Až miliardy lidí podle něj pocítí dopady na své životní úrovni.

13.8.2020 Deficit rozpočtu USA za prvních deset měsíců fiskálního roku do konce července vystoupil na rekordních 2,81 bil. USD. Na vině jsou dopady nového koronaviru a s tím spojená opatření na podporu ekonomiky. Oznámilo to dnes americké ministerstvo financí

29.7.2020 Další vlna COVID-19 v USA "dláždí cestu k dluhovému rekordu, a to i pokud vezmeme v úvahu výši vládních dluhů na konci druhé světové války". Spojené státy reagovaly na pandemii pozdě a ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi dělaly chyby. A i to se projevuje tím, jak prudce nyní v této zemi rostou vládní dluhy. "Ještě před dvěma čtvrtletími byly federální dluhy na 23 bilionech dolarů, což představuje 106 % HDP. Za pouhá dvě čtvrtletí se zvedly na 27 bilionů dolarů. Navíc prudce klesl produkt a zadlužení se tak v poměru k HDP pohybuje na 133 %. Zadlužení USA bude navíc dále růst a ve srovnání s Řeckem a Itálií je tu jeden podstatný rozdíl: Tyto dvě země nefungují jako kotva globálního finančního systému.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4460614/steinbock-dluhy-na-rekordech-ekonomika-padajici-o-9-a-za-vsim-ideologicka-slepota.html

21.7.2020 Británie: Vlády si v prvních třech měsících FY půjčila víc peněz než za jakýkoli celý rok s výjimkou dvou na vrcholu finanční krize. Čisté výpůjčky veřejného sektoru mezi dubnem a červnem dosáhly 127,9 mld. GBP (FT)

17.7.2020 Hrubý tuzemský státní dluh narostl ke konci června 2020 na 37,9 % HDP. Státní dluh České republiky stoupl v pololetí o 516,7 miliardy korun na 2,16 bilionu korun, uvedlo MF (Bloomberg) 

9.7.2020 Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.

3.7.2020 Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings v prvním pololetí v důsledku negativních dopadů koronavirové krize na veřejné finance zhoršila rekordních 33 státních ratingů. Zhoršování hodnocení úvěrové spolehlivosti států navíc patrně ještě není u konce. Informuje o tom dnes server televize CNBC. "Nikdy v historii Fitch Ratings jsme neměli negativní výhled u 40 zemí současně," řekl dnes McCormack v televizním pořadu CNBC s názvem Capital Connection. "Už v první polovině roku jsme zhoršili 33 státních ratingů. V žádném roce jsme jich ještě nikdy 33 nezhoršili, nyní jsme to udělali už za půl roku. Fitch v pololetí snížila například hodnocení úvěrové spolehlivosti Británie, Austrálie, Itálie či Slovenska a výhled zhoršila na negativní mimo jiné u Francie. Rating České republiky nicméně potvrdila na stupni AA- se stabilním výhledem.

19.6.2020 Britský vládní dluh poprvé od r. 1963 narostl nad 100 % HDP (Bloomberg). Britský veřejný dluh poprvé od skončení druhé světové války překonal velikost britské ekonomiky. Hlavní ukazatel čistého dluhu veřejného sektoru se vyšplhal na 1,95 bln. GBP, čili 100,9 % národního příjmu (FT)

15.6.2020 Německá vláda schválila dodatečný rozpočet k financování opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, v jehož rámci si hodlá půjčit dalších 62,5 miliardy eur. Celková hodnota nových půjček by tak měla v letošním roce dosáhnout rekordních 218,5 miliardy eur (5,8 bilionu Kč). Oznámilo to dnes ministerstvo financí. Dodatečný rozpočet ještě musí odsouhlasit parlament. Podíl německého dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) by se měl letos v důsledku nových půjček zvýšit na zhruba 77 % z necelých 60 % v loňském roce (ekonomika letos klesne o 6,3 procenta). 

• Platí tento názor i pro ECB a další banky? 
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4429919/guverner-cnb-rusnok-dalsi-snizeni-sazeb-by-mohlo-poskodit-financni-sektor.html
  

3.6.2020 Argentina, od minulého měsíce v neschopnosti splácet, se blíží dohodě s věřiteli o restrukturalizaci svého dluhu ve výši 65 mld. USD, ale stále čelí složitým překážkám. V květnu Argentina nebyla schopná splácet již podeváté (Reuters) 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4418717/rozbresk-deficit-prekona-100-miliard-korun-ekonomika-se-bez-pomoci-na-nohy-ale-nepostavi.html

Hlavním nákupčím byly tentokrát banky, které do dluhopisů za poslední měsíc nainvestovaly 187 mld. a drží tak necelou třetinu státního dluhu. Motivem pro ně mohla být nejenom vidina klesajících sazeb, ale i setrvalý přebytek likvidity, který teď ČNB úročí nejméně za posledních dva a půl roku. Atraktivita státního dluhu se tak zvýšila nejenom pro zahraničí, ale i pro domácí investory.
Podíváme-li se na to, o kolik se zvýšila delší likviditní rezerva (bez poukázek), tak je to prozatím oněch zmíněných 392 mld. Když odpočteme všechny letos splatné dluhopisy, je to plus cca 200. S ohledem na plánovaný nebo spíše pravděpodobný schodek jsou to jen dvě třetiny až polovina potřebné částky.

27.5.2020 vlády byli díky pandemii nuceny přijmout podpůrná fiskální opatření v řádu biliónů dolarů. Současně ovšem musí vlády pracovat ve většině případů s propadem příjmů a zvýšením nákladů ve zdravotnictví a v sociální sféře. To způsobí neudržitelný růst úrovní veřejného zadlužení. Například eurozóně v souvislosti s výše popsaným hrozí dluhová krize. Jejím jádrem budou jihoevropské země, které už před koronavirovou krizí nebyly v tomto ohledu v dobré kondici a nyní se jejich situace ještě dále a řádově zhoršila. ECB se snaží svými masivními podpůrnými opatřeními tento problém potlačit a oddálit, ale je otázkou, zda se jí to skutečně podaří. Pokud ne, tak by to mohlo vyvolat masivní turbulence na finančních trzích, jež mohou následně nakazit rychle také zbytek světa.

12.5.2020 Rakouský kancléř Kurz v rozhovoru s Bloombergem: Itálie nedokáže zvládnout dluhové zatížení bez EU (Bloomberg) 

Pokud nedosáhnou dohody do 22. května, dokdy by Argentina měla uhradit splátku půl miliardy dolarů, automaticky skončí v platební neschopnosti. Už potřetí od příchodu nového tisíciletí. I proto Fernández přišel s návrhem na restrukturalizaci dluhu. Věřitelům navrhuje snížení úroku i odklad splatnosti dluhu, a to o tři roky. To by v praxi znamenalo, že země začne splácet dluh až v roce 2023. Do té doby by tak věřitelé zůstali bez splátek.

https://archiv.ihned.cz/c1-66761730-argentine-hrozi-dalsi-bankrot-ma-jen-deset-dnu-na-rozhovory-s-veriteli-o-dluhu-65-miliard-dolaru

1.5.2020 Španělsko čeká kvůli koronavirové krizi obří nárůst rozpočtového deficitu. Vinou klesajících příjmů a rostoucích výdajů by se měl vyšplhat na 116 mld. EUR, tedy 10,34 % HDP země, uvedla dnes tamní vláda. Tak vysoko - na 10,7 procenta - byl schodek rozpočtu naposledy v roce 2012 na vrcholu eurové krize (ČTK)

26.4.2020 Průměrný příjem dosahuje v USA 56 000 dolarů, z něj si vláda a stát berou celkem asi 17 000 dolarů. Vláda pak utratí asi o 3 000 dolarů na hlavu víc, než vybere. Demografické změny a další faktory pak ve středně dlouhém období přinesou dalších 5 000 dolarů dodatečných výdajů.

na každý dolar současných daní připadá přibližně pětkrát tolik dluhů.  Při současné dynamice ale Spojené státy podle ekonoma míří k tomu, že onen pětinásobek se bude postupně zvyšovat na desetinásobek. Je pak otázkou, ve kterou chvíli se věřitelé začnou ptát na udržitelnost dluhů. 

Česko

12.2.2021 Státní dluh loni stoupl o 410 miliard korun na rekordních 2,05 bilionu korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 191.000 korun (ČTK) 

11.1.2021 Vládní dluh Česka stoupl ve 3. čtvrtletí meziročně o 386,4 miliardy korun na 2,1709 bilionu korun. Důvodem jsou opatření proti koronaviru, uvedl ČSÚ. 

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/deficit-a-dluh-vladnich-instituci-3-ctvrtleti-2020

23.12.2020 Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 546,3 miliardy korun. Vyplývá to ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2021, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Pro letošní rok ministerstvo počítalo v červnové aktualizaci strategie se 730,6 miliardy korun, a to především kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun (ČTK). Méně peněz na financování dluhu plánuje ministerstvo i v dalších letech. V roce 2022 počítá s 503,5 miliardy Kč a o rok později se 460 miliardami korun. "Potřeba financování v letech 2021 až 2023 vykazuje v absolutní výši i ve vyjádření jako podílu na HDP klesající trend, který je dán klesajícími celkovými splátkami státního dluhu bez zahrnutí dopadů budoucí emisní činnosti i klesajícími plánovanými schodky státního rozpočtu ve střednědobém horizontu

Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu by měl letos stoupnout na 36,8 procenta HDP a v příštím roce na 40,1 procenta HDP. Loni byl 28,5 procenta HDP.
Státní dluh České republiky stoupl letos za tři čtvrtletí o 431,7 miliardy korun na 2,07 bilionu korun. V červnové aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2020 MF uvedlo, že státní dluh by měl na konci letošního roku činit zhruba 2,12 bilionu korun. 

5.10.2020 Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČTK)

27.4.2020 Veřejné finance se letos dostanou do schodku 5,% HDP z loňského přebytku 0,3 % HDP. Celkový veřejný dluh by pak měl letos stoupnout na 37 % HDP z loňských 30,8 % HDP. Vyplývá to z Konvergenčního programu, který je součástí Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí vypracované ministerstvem financí (ČTK)

22.4.2020 Ministerstvo ve středu prodalo dluhopisy za 74 miliard. Vláda už si zajistila téměř 90 procent z plánovaného 300 miliardového schodku. Od 21. dubna 8:00 mohli pražští podnikatelé žádat o záruky z úvěrového programu Covid Praha. Vyčerpali ho za devět minut od spuštění. Od 9. dubna mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem žádat za období od 12. března do 30. dubna o příspěvek 25 000 korun, tedy 500 korun denně. O příspěvek je již nyní možné požádat do 29. června. Ministerstvo financí odhaduje, že o příspěvek by mohlo požádat až 700 000 podnikatelů. V případě, že ekonomika letos klesne v souladu s odhady ministerstva financí o 5,6 procenta, bude schodek veřejných financí letos 4,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je přibližně 240 miliard korun. Rada upozornila, že výpadek daňových příjmů by tak letos měl činit zhruba 165 miliard korun. Výpadek se totiž podle rady pohybuje kolem 21 miliard korun za každý procentní bod, o který se sníží tempo růstu ekonomiky. Při propadech o více než pět procent přitom podle rady již lze ale očekávat silnější pokles příjmů při tomto poklesu HDP. 

24.3.2020 ČNB bude do budoucna zřejmě moci podpořit stát při vydávání dluhopisů. Bude totiž moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančním trhu a nakupovat tak například státní dluhopisy. Počítá s tím novela zákona o ČNB, kterou na dnešním mimořádném jednání schválila vláda (ČTK) V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Schválení novely toto omezení ruší, a centrální banka tak bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a také s více subjekty, tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů. ČNB o tuto změnu usiluje od roku 2016. "Aby se stát nedostal do situace, že o jeho dluhopisy nebude mít trh zájem, nebo aby se nemusel zadlužovat za velmi vysoký úrok, ČNB bude moci vyslat signál, že bude mít o dluhopisy zájem. To pak státu umožní si na trhu půjčit za výhodnějších podmínek," Dodal, že v posledních dnech k obdobný krokům přistoupily kromě hlavních světových centrálních bank také například centrální banka Polska nebo Rumunska

Více na https://www.e15.cz/domaci/vlada-chysta-prostor-pro-ceske-kvantitativni-uvolnovani-rozsiruje-moznosti-cnb-1367984?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového