ECB (Evropská centrální banka)

Založena 1. 6. 1998, Prezidentka: Christine Lagardeová (1956) ve funkci od 1. 11. 2019. Osmileté období nelze prodloužit. ECB společně s národními centrálními bankami všech členských zemí EU tvoří Evropský systém centrálních bank. Česká národní banka je součástí tohoto systému od roku 2004, kdy Česko vstoupilo (1. 5. 2004) do Evropské unie.

Lagardeová předsedá šestičlenné výkonné radě, ve které sedí viceprezident a čtyři členové. Klíčový orgán − Rada guvernérů ECB − je složen z výkonné rady a guvernérů 19 národních centrálních bank ze zemí Evropské unie, kde se platí eurem. Výkonná rada je odpovědná za provádění měnové politiky eurozóny, kterou určuje Rada guvernérů ECB. Členové výkonné rady jsou stejně jako prezident ECB jmenováni na osmileté funkční období, které nelze obnovit.

• Mládežnická reprezentantka Francie v synchronizovaném plavání je prezidentkou Evropské centrální banky od 1. listopadu 2019. Předtím osm let vedla Mezinárodní měnový fond. A v letech 2007 až 2011 byla francouzskou ministryní financí.
  
• Následně se stala šéfkou Mezinárodního měnového fondu. Její přesun z Washingtonu, kde sídlí měnový fond, do frankfurtského sídla ECB ale přesto nebyl bez kontroverzí. A to proto, že Lagardeová má právnické, nikoliv ekonomické vzdělání. 
  
• Časopis Forbes ji loni označil za druhou nejmocnější ženu světa, hned za německou kancléřkou Angelou Merkelovou. 
  
• Před vstupem do politiky Lagardeová žila ve Spojených státech, kde vedla velkou mezinárodní právní kancelář Baker McKenzie. 
  
• 21.7.2022 ECB rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazby dostala na 0 %

ECB, zprávy z tisku: 

11.3.2024 ECB se přiklání k zachování povinných minimálních rezerv bank na úrovni 1 % (Bloomberg) .

12.8.2024 Claudia Buch z ECB: Banky v eurozóně nejsou připraveny na některé z nových ekonomických a politických rizik, kterým čelí (Reuters) 

26.1.2024 Eurozóna by neměla využívat jednotnou evropskou měnu jako zbraň v mezinárodních konfliktech, protože by to mohlo snížit její atraktivitu. Řekl to dnes šéf italské centrální banky Fabio Panetta, který je členem Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB). Jeho prohlášení přichází v době, kdy Evropská unie zvažuje konfiskaci ruských státních aktiv (ČTK) 

23.1.2024 Belgie pošle 611 milionů eur na pomoc Ukrajině v roce 2024 z příjmů získaných ze zmrazených ruských aktiv. Podle kanceláře belgického ministra, který informaci potvrdil, mluvíme o úrocích z ruských aktiv zmrazených v Belgii. Celkově EU a země G7 po zahájení speciální vojenské operace zmrazily téměř polovinu ruských devizových rezerv ve výši asi 300 miliard eur. V EU je drženo přibližně 200 miliard EUR, většinou na účtech belgického Euroclearu.

• Jak varovala Evropská centrální banka , použití zmrazených rezerv k financování Ukrajiny by mohlo z dlouhodobého hlediska představovat pro evropskou měnu reputační riziko. Vyzvali Brusel , aby "se podíval za hranice tohoto samostatného konfliktu" a hledal jiné způsoby, jak financovat Kyjev .
• https://ria.ru/20240123/belgiya-1923039402.html

15.1.2024 Hrozby plynoucí z přetrvávající vysoké inflace by mohly Evropské centrální bance (ECB) zabránit v tom, aby v letošním roce zahájila snižování úrokových sazeb. A to i navzdory tomu, že nelze vyloučit hospodářskou recesi. Podle agentury Bloomberg to dnes uvedl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň členem Rady guvernérů ECB. (ČTK)

14.9.2023 Evropská centrální banka dnes v souladu s naším očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,0 %, nejvyšší úroveň v historii eurozóny. Rozhodnutí bylo tentokrát velmi nejisté, nakonec se však dle prezidentky ECB Christine Lagarde našla solidní většina pro vyšší sazby ve světle stále neutěšeného inflačního vývoje. Z doprovodné komunikace je ale zároveň zjevné, že si ECB nyní hodlá dát pauzu a dnešní růst sazeb pravděpodobně bude posledním v rámci tohoto cyklu.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5573482/jestrabi-znovu-vitezi-ecb-zvysuje-sazby-na-40-.html

11.7.2023 Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla zapojit do návrhu nových eurobankovek všechny obyvatele eurozóny. Až do konce srpna se tak mohou Evropané na internetových stránkách ECB vyjadřovat k námětům příští série eurobankovek. Bude to první rozsáhlá modernizace bankovek eurozóny od jejich zaveden před více než dvaceti lety (ČTK)

29.3.2023 Současné napětí v bankovním sektoru eurozóny pravděpodobně opadne a Evropská centrální banka (ECB) bude muset pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby dostala pod kontrolu inflaci. V rozhovoru s německým listem Die Zeit to uvedl hlavní ekonom ECB Philip Lane (ČTK)

22.3.2023 Tvůrci úrokových sazeb v eurozóně musejí být při potírání inflace tvrdohlaví a sazby dál zvedat. Deníku Financial Times (FT) to řekl šéf německé centrální banky Joachim Nagel. Jeho poznámky přicházejí poté, co Evropská centrální banka (ECB) minulý týden zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu navzdory některým hlasům, aby nepokračovala ve zpřísňování měnové politiky, dokud se neuvolní napětí v bankovním sektoru (ČTK)

16.3.2023 Evropská centrální banka (ECB) zvýšila sazbu pro hlavní refinanční operace o dříve avizovaných 50 bps na 3,50 %, úrokovou sazbu mezní zápůjční facility o 50 bps na 3,75 % a úrokovou sazbu vkladové facility rovněž o 50 bps na 3,00 %. Výhled inflace je podle centrální banky příliš dlouhou dobu příliš vysoký a je nutný přístup založený na datech. ECB ale nenaznačila jako dříve, zda bude úroky zvedat i nadále.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5374350/ecb-navzdory-potizim-ve-financnim-sektoru-zvysila-zakladni-urokovou-sazbu-o-avizovanych-50-bps.html

2.3.2023 Prezidentka ECB Christine Lagarde řekla, že navyšování úrokových sazeb by mohlo přetrvávat i po plánovaném zvýšením o půl bodu za dva týdny. Březnové navýšení považuje za nutné a velmi pravděpodobné (Bloomberg)

3.2.2023 Evropská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. V březnu plánuje zvýšit sazby o dalších 50 bps. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na 2,50 procenta.

• Průzkum agentury Bloomberg z minulého měsíce předpokládá zvýšení o 50 a 25 bazických bodů na březen a květen. To by zvýšilo depozitní sazbu na 3,25 %, kde podle analytiků zůstane až do poloviny roku 2024.
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5322503/ecb-dle-ocekavani-zvysila-sazby-o-pul-procentniho-bodu-v-breznu-ceka-stejne-navyseni.html 
  

15.12.2022 Evropská centrální banka dnes dle očekávání zvýšila depozitní sazbu o 50 bazických bodů na 2,0 %. Zpomalením tempa růstu úrokových sazeb z říjnových 75 bps na 50 bps se tak cyklus utahování měnové politiky v eurozóně dostal do další fáze. Tu by měl v příštím roce doplnit i program kvantitativního utahování, jehož základní principy dnes centrální banka oznámila. S dalším růstem úrokových sazeb je konzistentní i nová prognóza z dílny odborného aparátu. Ta nově počítá s krátkou technickou recesí v eurozóně (Q4 2022 a Q1 2023) v důsledku energetické krize a vysoké nejistoty. Recese však nebude dostatečně hluboká, aby se sama postarala o svižné odeznění silných cenových tlaků. Podstatné revize směrem nahoru doznal také inflační výhled pro rok 2023, a to z 5,5 % na 6,3 %. Neméně důležité je, že ECB ve své prosincové prognóze očekává inflaci nad cílem nejen v roce 2024 (3,4 %), ale i v roce 2025 (2,3 %), což evidentně dodalo na dnešním zasedání munici jestřábům v Radě guvernérů. Vedle růstu úrokových sazeb dnes ECB oznámila také základní principy kvantitativního utahování (QT), tj. jak si centrální banka představuje snižování velikosti své bilance.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5264966/dominik-rusinko-jestrabi-ecb-zvysila-sazby-o-50-bps-a-v-breznu-zacne-snizovat-velikost-sve-bilance.html

21.11.2022 Banky eurozóny mají ve středu splatit Evropské centrální bance téměř 300 miliard eur z úvěrů, uvedla v pátek ECB. Jde tak o největší vysátí hotovosti z finančního systému eurozóny v 22leté historii eura. Jde o součást snahy ECB bojovat s rekordně vysokou inflací v eurozóně. Kromě zvyšování nákladů na úvěry je to první krok ECB směrem k odlivu ještě většího množství likvidity v příštím roce tak, že sníží své dluhopisové portfolio v hodnotě několika bilionů eur.

ECB uvedla, že banky splatí 296 miliard eur z víceletého úvěru v hodnotě 2,1 bilionu eur, který si vzaly v rámci jejích cílených dlouhodobých refinančních operací (TLTRO), jakmile dostanou první příležitost tak učinit, tj. 23. listopadu. To je sice méně, než půl bilionu eur, které očekávali analytici, ale stále jde o největší odliv přebytečné likvidity od začátku záznamů v roce 2000. Týdenní sazba ESTR, která měří výpůjční náklady bank po splacení, po oznámení ECB klesla, stejně jako výnosy z dvouletých italských státních dluhopisů, byť jen krátce.
Představitelé ECB budou sledovat, jak trh tento náhlý pokles hotovosti stráví, aby posoudili, jak rychle mohou postupovat při stahování programu nákupu aktiv v hodnotě 3,3 bilionu eur, o kterém budou diskutovat na zasedání 15. prosince. "Tyto značné předčasné splátky redukují rozvahu eurosystému, a tím přispívají k celkové normalizaci měnové politiky, která je nezbytná k tomu, aby se inflace ve střednědobém horizontu vrátila zpět k cíli," uvedla na Twitteru členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabel. 

Další oblastí, na kterou se ECB zaměřuje, jsou peněžní trhy, na kterých si banky půjčují na krátkou dobu mezi sebou. Těmto trhům politika ECB roky překážela, protože banky nemohly najít vysoce kvalitní dluhopisy, které by mohly použít jako zástavu k půjčkám, anebo k tomu neměly ani motivaci, když mohly jednoduše využít TLTRO na dotované půjčky.
Antoine Bouvet, stratég ING, uvedl, že nižší než očekávané splácení "by zasadilo ránu naději na blízkou" úlevu u nedostatku kolaterálu. On i Ducrozet uvedli, že pokud se banky dostanou pod tlak, bude ECB možná muset zavést nový nástroj dlouhodobého financování bank, i když za méně štědrých podmínek. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5230826/ecb-zahajuje-velke-vysavani-hotovosti-banky-splaceji-miliardy-z-dotovanych-uveru.html

18.11.2022 Banky v eurozóně mají příští týden splatit téměř 300 miliard eur (310 miliard dolarů) z půjček Evropské centrální bance, uvedla v pátek ECB, což je největší výběr hotovosti z finančního systému eurozóny v 22letou historii eura.

Tento krok je součástí snah ECB bojovat s rekordně vysokou inflací v eurozóně zvýšením nákladů na úvěry a je to její první krok k vyčištění ještě více likvidity v příštím roce snížením svého portfolia dluhopisů v hodnotě mnoha bilionů eur. Centrální banka eurozóny uvedla, že věřitelé splatí 296 miliard eur z víceletého úvěru v hodnotě 2,1 bilionu eur, který si vzali v rámci jejích cílených dlouhodobých refinančních operací (TLTRO), jakmile dostanou první příležitost tak učinit v listopadu. 23.

https://www.reuters.com/markets/europe/ecb-begin-great-cash-mop-up-banks-repay-billions-loans-2022-11-18/

18.11.2022 ECB bude nadále zvyšovat úrokové sazby a možná bude muset omezit ekonomickou aktivitu, aby zkrotila inflaci, řekla v pátek prezidentka ECB Christine Lagardeová. Naznačila tím, že sazby považuje za klíčový nástroj banky oproti snižování rozvahy (CNBC)

27.10.2022 Guvernérka ECB Lagarde říká, že je možné, že ECB bude zvyšovat úrokové sazby ještě na několika příštích zasedáních (Bloomberg).

27.10.2022 Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu na dvě procenta, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka dnes rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu. Banka zároveň zvýšila úroveň depozitní sazby o 75 bps na 1,50 %. Společná měna euro oslabuje vůči dolaru o 0,7 % a opět se shora blíži paritě.

• Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlil na rekordních 9,9 procenta ze srpnových 9,1 procenta. Rychlý odhad říjnového vývoje inflace v eurozóně zveřejní statistický úřad Eurostat příští týden.
• ECB dnes také zpřísnila podmínky programu zvýhodněných dlouhodobých úvěrů pro komerční banky TLTRO III. To by mohlo komerční banky motivovat k předčasnému splácení úvěrů, což by z finančního systému odčerpalo nadbytečnou hotovost.
• "Během kritické fáze pandemie hrál tento nástroj důležitou úlohu jako protiváha rizikům pro cenovou stabilitu na straně poklesu. Dnes je vzhledem k neočekávanému a mimořádnému růstu inflace nezbytné změnit nastavení těchto podmínek, aby byl zajištěn soulad s širším procesem návratu měnové politiky k normálu  
  

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5202896/ecb-zvysila-zakladni-urok-o-dalsich-075-procentniho-bodu-na-dve-procenta.html

25.10.2022 ECB údajně prozkoumává cesty, jak v době vyšších úrokových sazeb omezit zisky bank z využití ultralevných krizových úvěrů (TLTRO), nasazených v době pandemie (Bloomberg)

10.10.2022 Villeroy z ECB: Správný inflační cíl je okolo 2 %, my jsme od dosažení 2% cíle v eurozóně daleko. Měnověpolitická opatření mají zpoždění, a tak bude trvat 2 až 3 roky, než dosáhneme inflace na cíli (Reuters)

7.10.2022 Evropská centrální banka dle zdrojů agentury Bloomberg vyvíjí tlak na "vybrané banky" směrem omezení variabilních složek bonusů zaměstnanců bank a omezení výplaty dividend. Dle zdrojů, obeznámených dle agentury Bloomberg se situací, se regulátor obává problémů či i pádů bank v souvislosti energetické krize a očekává prudký sestup ve vývoji evropské ekonomiky v příštím roce.

Dle zdrojů Bloomberg je tento rostoucí tlak odpovědí na zveřejněné "býčí" scénáře ze strany bank UniCredit SpA, Commerzbank nebo Deutsche Bank. Tyto scénáře se dle zdrojů regulátorovi nelíbí co do nedostatečného zohlednění rostoucí inflace a úrokových sazeb směrem dopadu na vývoj ekonomiky a v rovině opatření bank co do nedostatečného akcentu na tvorbu rezerv na potenciální úvěrové ztráty. "Existuje určitá neochota na straně bank k seriózní diskusi s regulátorem," řekl dle Bloomberg Andrea Enria, šéf dozorčího orgánu ECB. Evropa dle jeho slov stojí rozsáhlým makroekonomických šokem, který je třeba brát s extrémní vážností a opatrností.

ECB již dříve vyslovila svou připravenost zasáhnout, pokud bude přesvědčena, že "záměry bank co do bonusů nejsou odpovídající hospodářským rizikům". Omezení prosadila s ohledem na pandemii Covidu, následně přiměla několik bank včetně Deutsche Bank, UniCredit či BNP Paribas k omezení plánů bonusů pro rok 2020.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5176460/ecb-se-obava-problemu-bank-znovu-brzdi-bonusy-i-dividendy.html

16.9.2022 ECB se chce "absolutně" vyvarovat vysoké inflace v eurozóně, která by vedla k nadměrným růstovým tlakům na mzdy, řekla prezidenta Lagardeová. K inflaci v eurozóně (Bloomberg) 

15.9.2022 Člen Rady guvernérů ECB Robert Holzmann říká, že růst spotřebitelských cen pravděpodobně ještě zrychlí. V eurozóně je podle něj možná stagflace, v Rakousku technická korekce, nikoli recese (Bloomberg). 

8.9.2022 Evropská centrální banka dnes rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 75 bazických bodů. Centrální banka eurozóny se tím snaží zkrotit rekordní inflaci, která přestřeluje cíl ECB již více než dvojnásobně. O tři čtvrtě procentního bodu ECB ještě nikdy sazby nezvýšila. Pracovníci ECB zároveň zhoršili svoje odhady inflace i hospodářského růstu v eurozóně a centrální banka upozornila, že k dalšímu zvyšování může přistoupit i na příštích několika zasedáních.

V současnosti se očekává, že inflace dosáhne průměrné úrovně 8,1 % v roce 2022, 5,5 % v roce 2023 a 2,3 % v roce 2024," uvedla ECB k odhadům svého odborného aparátu. Pokud jde o odhad hospodářského růstu eurozóny, pracovníci ECB nyní očekávají, že ekonomika poroste tempem 3,1 % v roce 2022, 0,9 % v roce 2023 a 1,9 % v roce 2024. "Velmi vysoké ceny energií snižují kupní sílu příjmů obyvatel, a i když problémy v dodávkách zmírňují, stále omezují hospodářskou aktivitu. Nepříznivá geopolitická situace a zejména neoprávněná agrese Ruska vůči Ukrajině navíc negativně působí na důvěru podniků i spotřebitelů," vysvětlila ECB.

• Šéfka ECB Lagardeová: Pokud data ukážou na "velké" zvýšení úrokových sazeb, přikročíme k němu.

• V základním scénáři recesi nepřepokládáme. Špatný scénář, kde se počítá s úplným zastavením toku ruského plynu a systémem přídělů této komodity, zahrnuje předpoklad recese v roce 2023. 
  

• Šéfka ECB Lagardeová: Dnešní rozhodnutí bylo jednomyslné. Příští zvýšení sazeb nemusí být nutně o 75 bodů. Na neutrální sazbě nejsme, dostat se tam bude znamenat ještě několik hiků na příštích několika zasedáních v tempu, o kterém se bude rozhodovat na základě dat na každém jednotlivém jednání

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5134907/ecb-zveda-urokove-sazby-o-obrich-75-bodu-odhad-inflace-je-horsi-sazby-porostou-i-na-pristich-jednanich.html

29.8.2022 V současnosti je velmi pravděpodobné, že eurozóna sklouzne do recese. To samo o sobě ale nesníží inflaci a Evropská centrální banka (ECB) by se příští měsíc měla rozhodnout pro velké zvýšení úrokových sazeb. Řekl to na sympoziu centrálních bankéřů v USA představitel ECB a šéf lotyšské centrální banky Mártiňš Kazáks (ČTK)

21.7.2022 Evropská centrální banka na svém dnešním zasedání poprvé za více než dekádu zvýšila úrokové sazby. Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazby dostala na 0 %. ECB zároveň dala najevo, že na příštích zasedáních bude vhodné pokračovat v návratu úrokových sazeb k normálu.

Z pohledu finančních trhů byla pozornost upřena především na nový anti-fragmentační nástroj, který ECB oficiálně pojmenovala Transmission Protection Instrument (TPI). Dle ECB je vytvoření TPI nezbytné k podpoře účinné transmise měnové politiky a jeho cílem je bránit destabilizaci dluhopisových trhů států jižního křídla (tj. překotnému rozšiřování rizikových přirážek). ECB se přitom dostala pod tlak jen pár hodin před dnešním zasedání kvůli eskalující politické krizi v Itálii, jež vedla k rezignaci premiéra Draghiho a prudkému růstu rizikové prémie u italských vládních dluhopisů.

Zásadní je, že rozsah případných nákupů dluhopisů bude v rámci TPI neomezen, resp. záviset na tom, jak vážná jsou rizika, kterým transmise měnové politiky čelí. To je důležitý parametr, který by měl podpořit kredibilitu celého nástroje, 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5079348/konec-ery-zapornych-sazeb-ecb-prekvapila-rustem-o-05-pb-a-predstavila-neomezene-anti-fragmentacni-qe.html

11.7.2022 Evropská centrální banka řeší kvadraturu kruhu. Řešení nemůže být jiné než radikální - oddlužení, přísná pravidla a fiskální unie. Po razantní české centrální bance a lehce opozdilé americké se také Evropská centrální banka konečně zabývá otázkou, jak naložit s vysokou a odolnou inflací. Po letech spánku se kvůli tomu ale opět probouzejí dluhové problémy některých států ze skupiny nazývané nehezky PIGS (Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko). A přibližuje se chvíle, kdy jejich neudržitelné zadlužení bude konečně potřeba vyřešit.

• no, ve světle osmiprocentní inflace v eurozóně či dvouciferné v Pobaltí to vypadá spíš jako vtip. Ale ECB nemůže jinak, protože je ve velmi svízelné situaci. Na jedné straně má eurozóna svůj sever, který potřebuje mnohem vyšší sazby ke zchlazení svých přehřívajících se ekonomik. Na straně druhé jsou ovšem jižní státy měnové unie, pro které může být - kvůli jejich obřímu zadlužení - byť jen náznak mírného zvýšení sazeb likvidační.
  
• V měnové politice je vždy někdo vítěz a někdo poražený. Někdo vyšší sazby unese a někdo ne. Ale vždy to platí v rámci ekonomiky jednoho státu. V případě ECB ovšem mluvíme o celých státech, jejichž případný dluhový kolaps je ve všech ohledech mnohonásobně závažnější než kolaps čehokoli v rámci jedné národní ekonomiky. 
  
• Eurozóna nevznikla jako optimální měnová oblast, jak ji známe z učebnic, nýbrž jako politický projekt. K tomu, aby se optimální měnovou oblastí stala, jí chybí příliš mnoho faktorů - například dostatečná mobilita pracovní síly. Především ale eurozóně v tomto směru chybí - či chyběl - fiskální federalismus, tedy rozpočtová autorita, která by finančními transfery mohla tlumit regionální rozdíly v dané měnové oblasti.
  
• Až do dluhové krize po roce 2009 nahrazovaly neexistující fiskální federaci benevolentní dluhopisové trhy. Ty dělaly přesně to, co by jinak dělala ona fiskální autorita - vyrovnávaly rozdíly. Proto tekly velké peníze od německých bank k řeckým důchodcům či veřejným zaměstnancům, na financování infrastruktury v jižních zemích a podobně. Ano, cenou bylo rostoucí zadlužení příjemců. Jenže trhy správně odhadly, že kdyby padla kosa na kámen a jižní zadlužení se stalo velkým problémem, vlády eurozóny společně s ECB udělají "cokoliv, co bude potřeba", aby bankrot jihu (a problémy věřitelů ze severu) odvrátily. Obchodníci s dluhopiosy vsadili (opět úspěšně) i na to, že ono "cokoliv" může klidně obnášet i pád klíčového prvku finanční architektury eurozóny. Tedy Maastrichtských kritérií diktujících zejména přípustnou výši státního deficitu (3 procenta HDP) a celkového zadlužení (60 procent HDP). 
  
• ECB proto bezstarostně přebrala od dluhopisových trhů jejich úlohu z první dekády existence eurozóny a stala se novou nivelizační autoritou. Jenže v pandemii se ohýnek, s nímž si ECB deset let zahrávala, rozhořel v požár. Naprostá ztráta zábran vlád při utrácení a bezbřehá ochota centrální banky vyhovět jejich fiskálním choutkám vytvořily výbušnou směs vysoké inflace a extrémního zadlužení. 
  
• Dnes tak ECB sice cítí čím dál větší potřebu utáhnout měnovou politiku, současně si však uvědomuje, že kvůli zadlužení jihu to nejde. Jinými slovy ECB se svou lehkovážnou, podbízivou měnovou politikou posledního desetiletí vmanévrovala do zrádných vod mezi Skyllou potenciálně kolabujícího jihu a Charybdou inflací rozzlobeného severu. Rozehrála masivní hru morálního hazardu, v níž státům skrze uměle nízké sazby a měnové financování jejich dluhu vždy pomohla. A nic kromě opatrných slov o nutnosti strukturálních reforem za to nevyžadovala. 
  
• Jediným řešením nyní je dohrát hru s ohněm do logického konce. Tím je parciální umazání dluhů členských států eurozóny. Ano, zní to děsivě. Ale je to nutné. Hlavně proto, že má-li se ECB zase vrátit ke standardnímu měnověpolitickému životu, musí si rozvázat ruce. S pouty vysokého zadlužení jihu na zápěstích se nezávislá měnová politika dělat prostě nedá.
  
• ECB má ve své bilanci dluhopisy za 1,7 bilionu eur nakoupené v rámci pandemického programu PEPP. Jen italských a španělských papírů z tohoto programu leží ve Frankfurtu dohromady za 470 miliard eur. Dále jsou tu dluhopisy za 2,6 bilionu eur z programu PSPP - italských a španělských je za 750 miliard. ECB tedy již nyní vlastní více než třetinu společného španělského a italského dluhu a více než třetinu celého dluhu eurozóny. Zadlužení eurozóny přitom v roce 2021 přesáhlo jeden celý roční hrubý domácí produkt.
  
• výměnou za zcela bezprecedentní krok musí Frankfurt dostat skálopevné záruky, že jde o pomoc jednorázovou a že se morální hazard, který tato pomoc chtě nechtě zpečetí, nestane integrální součástí rozpočtové a měnověpolitické architektury eurozóny. 

• Na cestě ke společné fiskální politice eurozóny bude nutné (a ECB musí nekompromisně požadovat) mnohé. Třeba ústavní dodatky v zemích, které dluhový odpustek využijí, stanovující pevné a nepřekročitelné stropy zadlužení. Právo vetovat národní státní rozpočty pro nově zřízený fiskální dohled eurozóny - to bude jakýsi předpokoj společné fiskální politiky. Určení postupu pro vyloučení nepoučitelných fiskálních hříšníků, protože euro nesmí být jednosměrka. A mnoho dalšího.

• Je skutečně nejvyšší čas, aby ECB položila státům eurozóny na stůl nabídku, která se neodmítá. Alternativou je totiž jen permanentní inflace nebo kolaps zadlužených států.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-komentar-bojovat-s-inflaci-se-musi-ale-nemuze-eurozonu-drti-dluhove-kleste-208619#
  

4.7.2022 ECB zvažuje způsoby, jak zabránit vysokým příjmům bank z dotovaných úvěrových programů, jakmile tento měsíc navýší úrokové sazby, píše list FT (Bloomberg)

30.6.2022 Zatímco z eurozóny přicházejí první inflační čísla za červen (v Německu nečekané zpomalení meziroční dynamiky na 8,2 %, ve Španělsku zase překvapivé zrychlení na 10,2 %), výroční konference ECB přinesla další střípky k jejímu připravenému anti-fragmentačnímu nástroji. Připomeňme, že ten má centrální bance umožnit zvyšovat úrokové sazby, aniž by došlo k destabilizaci dluhopisových trhů, respektive k příliš prudkému růstu výnosů států jižního křídla eurozóny.

Přestože detaily ohledně nového nástroje zůstávají nejasné, v podstatě by mělo jít o další program nákupu dluhopisů (QE). Z ECB prosakují informace, že centrální banka má v plánu tyto nákupy sterilizovat, tedy eliminovat jejich efekt na tržní (overnight) úrokové sazby. Toho může ECB dosáhnout dvěma způsoby - buďto odprodejem jiných aktiv ze své bilance, anebo tím, že bude z bankovního systému vysávat likviditu, například výhodnější úložkou než nabízí depozitní sazba.

Druhá varianta se zdá v tento moment preferovaná - jednak si ji již ECB vyzkoušela u jiného programu nákupu aktiv SMP, ale hlavně je politicky průchodnější. Už jen představa, že by ECB ze své bilance prodávala německé dluhopisy a náhradou za ně nakupovala italské bondy, je pro mnohé fiskálně konzervativnější státy eurozóny jen těžko stravitelná...

Zásadní otázkou pak bude samotný design nového QE - tedy jeho velikost, případně délka trvání. Z hlediska kredibility dává smysl, aby byl program nákupu aktiv neomezený a představoval co možná nejsilnější závazek ECB ve vztahu k zastropování kreditních spreadů. Pokud totiž bude závazek pro trhy dostatečně kredibilní, ECB by teoreticky tento nástroj nikdy nemusela v praxi využít. Podobně tomu ostatně bylo v případě programu OMT, který doprovázel Draghiho "whatever it takes" v roce 2012.

V neposlední řadě pak zůstává velkou neznámou, jaká kritéria ECB zvolí pro spuštění nákupu dluhopisů v rámci nového QE. ECB sama tvrdí, že hodlá reagovat pouze v situaci, kdy vývoj na bondovém trhu nebude v souladu s ekonomickými fundamenty. To by však ideálně měla posoudit externí autorita, například Evropský stabilizační mechanismus. V opačném případě se totiž otevírá cesta k trvalému a v zásadě neomezenému financování periferních zemí eurozóny. Tak či onak, detaily bychom se - společně s prvním zvýšením úrokových sazeb - měli dozvědět již na červencovém zasedání ECB.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5056316/rozbresk-ecb-pripravuje-nove-qe-jak-bude-vypadat.html

28.6.2022 ECB poprvé říká, že uplatní měnovou politiku, která dle ní samotné může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými. Zvyšování úroků už nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů

Bohatí budou ještě bohatší a chudí ještě chudší. Takový může být výsledek měnové politiky, kterou si právě kvůli této hrozbě, již sama připouští, Evropská centrální banka až do dneška odpírala. Právě dnes však toto tabu ruší. Musí. Rozevírání nůžek bohatství v celé eurozóně vlivem měnové politiky je tak nyní hrozbou, kterou přiznává sama hlavní instituce měnové politiky, "strážkyně eura".

Šéfka ECB Christine Lagardeová dnes vůbec poprvé připustila, že centrální banka zemí eurozóny uplatní to, co si dosud zapovídala, totiž souběh zvyšování klíčových úrokových sazeb na straně jedné a programu rozsáhlého odkupu dluhopisů na straně druhé. Dosud ECB vždy říkala, že nutným předpokladem zahájení zvyšování úroků je předchozí ukončení programu odkupu dluhopisů. 

https://www.kurzy.cz/zpravy/659406-zlom-ecb-poprve-rika-ze-uplatni-menovou-politiku-ktera-dle-ni-samotne-muze-zavazne-zvysit/

15.6.2022 Evropská centrální banka (ECB) urychlí práce na mechanismu, který pomůže zmírnit rozdíly ve výnosech státních dluhopisů eurozóny. ECB to uvedla po dnešním mimořádném zasedání Rady guvernérů, které nečekaně svolala, aby projednala zejména výprodej na trzích dluhopisů z poslední doby. Finančně slabé a silně zadlužené země na jižním křídle eurozóny totiž čelí citelnému růstu nákladů na obsluhu státního dluhu.

ECB má v úmyslu flexibilněji reinvestovat výtěžek ze splatných dluhopisů, které nakoupila v rámci podpůrného programu Pandemic Emergency Purchase Programme (PEPP). Ten zavedla na začátku pandemie, aby pomohla ekonomice eurozóny. K dispozici měl 1,7 bilionu eur (zhruba 42 bilionů Kč).
Centrální banka chce teď pomoci těm nejzadluženějším zemím, tedy především Itálii, která má třetí největší ekonomiku v eurozóně. Nový nástroj, na kterém ECB pracuje, má zabránit takzvané fragmentaci, tedy příliš velkým rozdílům ve výnosech státních dluhopisů napříč eurozónou. Svým odhodláním situaci řešit se snaží mírnit výprodej na dluhopisových trzích, který přispívá k obavám, že eurozóna je na prahu nové dluhové krize, uvedla agentura Reuters.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5037329/ecb-na-mimoradnem-zasedani-rozhodla-ze-urychli-prace-na-mechanismu-ktery-zmirni-rozdily-ve-vynosech-dluhopisu.html

https://archiv.hn.cz/c1-67082750-evropske-dluhopisy-zazivaji-turbulence-centralni-bankeri-se-narychlo-schazi

15.6.2022 Vedení Evropské centrální banky na dnešek narychlo svolává své mimořádné zasedání. Téma se zdá být zřejmé: Itálie. Úrok na dluhu této předlužené ekonomiky se začíná nebezpečně zvyšovat. Rozevírají se totiž nůžky mezi úrokem na dluhu právě Itálie a na dluhu Německa, jenž je obecně považován za bezproblémový. Takovéto rozevírání nůžek je nyní zásadním bolehlavem vedení ECB. Z hlediska ekonomů jde o příznak možného tříštění neboli fragmenatce eurozóny. Jestliže by takovéto tříštění nabylo krajní polohy, je ohrožena samotná existence eura.

• Důvodem rozevírání nůžek je vedle předluženosti Itálie také rapidní inflace celé eurozóny. Ta je na čtyřnásobku inflačního cíle ECB ve výši dvou procent. Inflace nutí ECB signalizovat poměrně citelné navyšování základní úrokové sazby.  
  
• Italské desetileté dluhopisy za posledních šest měsíců přišly o pětinu své hodnoty. To je ve sféře podnikových dluhopisů znak finanční tísně dané firmy, tedy daného dlužníka. Nyní se v této tísni tedy ocitá dlužník jménem Itálie. 
  
• Tento týden se úrok na italském desetiletém dluhu dostal poprvé za skoro 8,5 roku přes úroveň čtyř procent. Je tak na čtyřnásobku v porovnání s počátkem letošního roku. Zmíněné nůžky mezi úrokem dluhu italského a dluhu německého se rozevřely do šíře více než 2,3 procentního bodu, což je dvouleté maximum.
• Dluhová pozice Itálie se od té doby ovšem dále zhoršila. S příchodem světové finanční krize roku 2008 se italský veřejný dluh pohyboval "jen" lehce nad úrovní jednoho sta procent velikosti ekonomiky. Nyní činí zhruba 150 procent velikosti ekonomiky, měřené hrubým domácím produktem. Navíc třetina italského dluhu, v objemu přesahujícím 850 miliard eur (více než 21 bilionů korun), je splatná během následujících čtyř let.  
  
• Jen v příštím roce musí Řím umět najít zdroje na pokrytí splátky jistiny a úroků z dluhu za celkem 290 miliard eur, neboli 7,2 bilionu korun. To je částka, která převyšuje celkový nominální hrubý domácí produkt ČR v příštím roce, který tuzemské ministerstvo financí prognózuje na zhruba 7,1 bilionu korun. 
  
• Za uplynulý rok se úrok až zdevítinásobil na řeckém dluhu, přičemž trpí také dluhopisy španělské a portugalské. Při ní vytvářením bilionů nových eur a návazným masivním odkupem dluhopisů členských zemí eurozóny uměle stlačovala úrok na jejich dluhu. Tlumila tak prohlubování makroekonomických rozdílů mezi zeměmi eurozóny, které nyní hrozí obnažit právě zmíněné tříštění. To ohrožuje samotnou existenci eura, neboť měnová unie obecně může být funkční pouze při alespoň elementární míře makroekonomické sladěnosti jejích členů.
  
• Bude muset s pravdou ven. Bude muset přiznat, tak či onak, že dluhopisy alespoň některých členských zemí nyní bude odkupovat čistě proto, aby zabránila růstu úroků na jejich dluhu. ECB zřejmě nepřistoupí na plošný odkup dluhopisů, ale selektivně vybere jen dluh některých zemích. Což může být v rozporu se samotným principem jednotného trhu, základním stavebním kamenem EU.  
  
• Navíc to již může být prakticky k nerozlišení od starodávné praxe "látání dluhu tiskem peněz". A to je pochopitelně inflační. Hlavně ale takové látání značí, že eurozóna není s to stát na svých vlastních nohou - a že tedy potřebuje berličku v podobě tištění dalších miliard a bilionů.
  
• Jenže ani s touto berličkou si nevystačí navěky, pokud se vnitřně neuzdraví. Bez uzdravení, pro něž ale v posledních takřka patnácti letech vlastně nic neudělala, dříve či později projekt eurozóny, jak ji známe, zákonitě skončí na smetišti dějin. Potíž je v tom, že berlička uzdravení brání, neboť na dluh a za cenu - jak dnes vidíme - rapidní inflace vytváří dojem, že Itálie, ani eurozóna vlastně ani nijak churavé nejsou.
  
• https://www.kurzy.cz/zpravy/656988-vedeni-ecb-dnes-narychlo-mimoradne-zaseda-ve-hre-je-budoucnost-predluzene-italie-a-tedy-i-eura/
  

9.6.2022 Evropská centrální banka (ECB) od 1. července ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny. Uvedla to dnes v tiskové zprávě. Základní úrokovou sazbu nechala na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zatím na rekordním minimu nula procent, ale naznačila, že od července zahájí její zvyšování. Základní úrok ECB naposledy zvýšila v roce 2011.

• Centrální banka se snaží bojovat s vysokou inflací, která v květnu v eurozóně vystoupila na rekordních 8,1 procenta. ECB nakupovala aktiva, zejména dluhopisy, po většinu minulého desetiletí.

• ECB nyní přestane využívat svůj Asset Purchase Programme (APP), což byl hlavní podpůrný nástroj od začátku dluhové krize v eurozóně. V červenci má v úmyslu zvýšit sazby o 25 bazických bodů a pak je znovu zvýšit v září, možná výrazněji.

• Depozitní sazbu má teď centrální banka na minus 0,50 procenta a šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že do konce třetího čtvrtletí by tato sazba mohla být zpět na nule nebo mírně nad ní. Finanční trhy ale očekávají výraznější zvyšování sazeb, do konce roku o 135 bazických bodů, uvedla agentura Reuters. To by znamenalo, že sazby se od července zvýší na každém zasedání, v některých případech i o více než čtvrt procentního bodu.

• Evropská centrální banka sazby nezvýšila už 11 let a depozitní sazbu má od roku 2014 zápornou. To znamená, že komerční banky musejí za uložení peněz v ECB platit.

• https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/evropska-centralni-banka-ukonci-nakupy-aktiv-urokova-sazba-zustane-na-nule-1390768?

9.6.2022 Rada guvernérů ECB na svém dnešním zasedání pravděpodobně oznámí ukončení podpůrných opatření a potvrdí záměr začít od příštího měsíce zvyšovat úrokové sazby. Banka už dala finančním trhům několikrát zřetelně najevo, že léta nákupů dluhopisů, kterými podporovala ekonomiku eurozóny, budou minulostí. Nutí ji k tomu především vysoká inflace (ČTK)

23.5.2022 Prezidentka ECB Lagardeová říká, že ECB pravděpodobně v červenci začne zvyšovat úrokové sazby a do konce září vystoupí ze záporného teritoria (Bloomberg)

23.5.2022 Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Obává se, že lidé, kteří nerozumějí riziku, mohou přijít o všechno a být velmi zklamaní. Proto se domnívá, že by měly být kryptoměny regulovány (ČTK)

28.3.2022 ECB zahájí likviditní swapovou linku s Polskem v řádu 10 mld. EUR a obnoví stávající repo linky s Maďarskem, Albánií, Severní Makedonií a San Marinem, aby pomohla uvolnit zátěž způsobenou válkou na Ukrajině (Bloomberg). 

16.2.2022 ECB dává podle hlavního ekonoma francouzské investiční banky Natixis Patricka Artuse jasně najevo, že evropské země podle ní vyřeší své vysoké zadlužení vyšším ekonomickým růstem. Tedy, že se o snížení míry zadlužení nebudou pokoušet restriktivní fiskální politikou, tak, jak se o to s nevalnými výsledky pokoušely v letech 2011 až 2013. Podle ekonoma se v této souvislosti dá uvažovat o dvou hlavních scénářích.

Nedojde-li ke zvýšení potenciálu, ECB bude podle Artuse tlačena do nízkých sazeb kvůli udržitelnosti vládních dluhů, které nebude snižovat vyšší tempo ekonomického růstu. Navíc jí bude k uvolněné politice dál motivovat snaha o zvýšení potenciálu. Rozhodující přitom nemusí být situace v celé eurozóně, ale v nejslabších zemích.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4912544/ecb-veri-ve-snizovani-dluhu-rustem-muze-k-nemu-dojit.html

11.2.2022 Prezidentka ECB Christine Lagardeová varovala, že Rada guvernérů by poškodila zotavování eurozóny z pandemie, kdyby uspíšila svoje utahování měnové politiky. S jinými velkými jurisdikcemi podle ní nelze eurozónu srovnávat (Bloomberg). 

7.2.2022 Šéfka ECB Lagarde: Inflace pravděpodobně zůstane v blízké době vysoká. Současné cenové tlaky ustoupí než se stihnou zakořenit, což nám ve střednědobém období umožní splnit 2% cíl. Nárůst cen energií v minulosti oslabil výdaje domácností a střednědobě snížil inflaci. Současná vlna pandemie a s ní spojené restrikce budou mít nadále negativní dopad na růst začátkem tohoto roku, tento dopad ale bude nižší než v předchozích vlnách (Reuters).

21.1.2022 Prezidentka ECB Lagardeová zopakovala svoje stanovisko, že ECB nemůže stahovat svoje pandemickou podporu stejným tempem jako americký Fed, který se připravuje na možné březnové zvýšení sazeb. Zotavování ekonomik USA a eurozóny podle ní probíhá různým tempem.

(Bloomberg) 

20.1.2022 Prezidentka ECB Lagarde očekává, že inflace se letos stabilizuje a pak postupně zpomalí. Sníží se sice o méně, že se předpovídalo loni, "ale sníží se" (Bloomberg).

• Cyklus hospodářského oživení v USA je o něco dál, než je tomu v Evropě. My proto máme pádné důvody k tomu, abychom nejednali tak rychle a tak rázně, jako to můžeme teď očekávat od Fedu," poznamenala šéfka ECB. Upozornila také, že i míra inflace je v USA vyšší než v Evropě. V USA v prosinci vystoupila na sedm procent, což je maximum za téměř 40 let. V eurozóně byla v listopadu na pěti procentech, což byla nejvyšší hodnota za 20 let, respektive od zavedení eura.
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4890988/inflace-se-bude-letos-v-eurozone-postupne-snizovat-rika-prezidentka-ecb.html 
  

6.12.2021 Evropská centrální banka (ECB) chce mít novou podobu eurobankovek, rozhodnutí učiní do roku 2024. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Než ke změně přistoupí, vyžádá si ale mimo jiné i názor veřejnosti. V otázkách spojených s novými motivy bude Radě guvernérů radit víceoborová skupina (ČTK)

26.11.2021 Šéfka ECB Lagardeová pro FAZ: Inflace od ledna začne zpomalovat, zasáhneme v případě potřeby. Za současných podmínek nebudeme potřebovat nákupy dluhopisů v programu PEPP počínaje jarem (2022)

4.11.2021 Podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové je velmi nepravděpodobné, že ECB v příštím roce zvýší úrokové sazby. Inflace totiž bude opět nízká, řekla dnes Lagardeová. Trhy přitom sázely na to, že ECB zvýší úroky příští rok v říjnu.

"V našem výhledu úrokových sazeb jsme jasně formulovali tři podmínky, které musejí být splněny dřív, než se začnou sazby zvyšovat," řekla šéfka ECB. "Navzdory současnému prudkému růstu inflace zůstává inflační výhled ve střednědobém horizontu utlumený, a proto je velmi nepravděpodobné, že by tyto tři podmínky byly v příštím roce splněny."
Komentář Lagardeové přichází poté, co se jí minulý týden nepodařilo odsunout očekávání trhu na zvýšení úroků. Investoři dokonce na krátkou dobu sázeli na to, že sazby se příští rok zvýší dvakrát, než později ustoupili k očekávání jednoho zvýšení úroků, a to příští rok v říjnu.
Lagardeová dnes také varovala, že ECB bude i nadále využívat nouzové nákupy aktiv k udržení nízkých výpůjčních nákladů.
"V době, kdy je kupní síla omezena vyššímu účty za energie a pohonné hmoty, není nepřiměřené zpřísnění podmínek financování žádoucí. Představovalo by neoprávněný protivítr pro oživení," prohlásila. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4836837/je-velmi-nepravdepodobne-ze-ecb-pristi-rok-zvysi-sazby-rekla-dnes-lagardeova-vyhled-inflace-zustava-utlumeny.html<br>

13.7.2021 Evropská centrální banka zřejmě přehodnotí měnovou politiku. Prezidentka ECB Lagardeová uvedla, že nadcházející jednání bude klíčové. Změny se dotknou především nákupu dluhopisů, pravděpodobně skončí současné masivní nákupy dluhopisů především od států eurozóny a informace o podmínkách pro příští zvednutí základní úrokové sazby.

• Kromě nového inflačního cíle rozhodla, že v měnové politice více zohlední boj proti změnám klimatu a v budoucnu začlení do výpočtu míry inflace i náklady na užívání vlastního bydlení.
• Lagardeová poté uvedla, že nákupy vládních dluhopisů v rámci nouzového programu za 1,85 bilionu eur (zhruba 48 bilionů Kč), kterými se Evropská centrální banka snaží podpořit evropskou ekonomiku, budou pokračovat podle plánu "nejméně" do března 2022. 
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prezidentka-ecb-vyhlizi-cervencove-jednani-menova-politika-projde-zmenou-169486#   
  

8.7.2021 Mandát Evropské centrální banky udržovat cenovou stabilitu v eurozóně dnes doznal zásadní změny. Centrální banka eurozóny přijala nový 2procentní inflační cíl pro střednědobý horizont, a opustila tak dosavadní příslib udržovat růst cen v zemích s eurem těsně pod 2 procenty. Nový inflační cíl je symetrický, což znamená, že záporné i kladné odchylky inflace od něj bude centrální banka eurozóny považovat za stejně nežádoucí. ECB to uvedla v dnešním sdělení k přezkumu své měnové strategie. Na dosavadní cíl ECB po skoro deset let nedosáhla a úprava může být spojena s nadějí, že banka tím posílí svoji důvěryhodnost. ECB dnes rovněž uvedla, že se bude podílet na boji proti změnám klimatu.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4723576/ecb-zveda-inflacni-cil-na-dve-procenta-a-chce-vic-prihlizet-ke-zmene-klimatu.html

23.6.2021 Člen výkonné rady ECB říká, že digitální euro ochrání EU před hrozbou jiných kryptoměn. Kompletní digitalizace finančních služeb a měn je další velká věc, která se ve fin-tech světě v příštích několika desetiletích stane. Prozatím téměř dvě třetiny světových centrálních bank provádějí praktické experimenty s tím, zda zavést digitální měny centrálních bank (CBDC) či nikoli.

Totéž je však hlavní příčinou znepokojení komerčních bank. Jednomyslně se shodují na obavách, že by CBDC potenciálně mohly narušit jejich vklady. Mezi spoustou zemí, které jsou ve fázi zkoušení a testování, dosáhla Evropa v poslední době působivého pokroku.

• Jedním z klíčových cílů projektu digitálního eura bylo bojovat proti šíření digitálních měn vytvořených společnostmi. Zavedení digitálního eura by posílilo soukromí spotřebitelů a dále by je chránilo před hrozbou jiných konkurenčních kryptoměn na trhu.  
  
• Pokud se centrální banka zapojí do digitálních plateb, bude soukromí lépe chráněno, protože nejsme jako soukromé společnosti. Nemáme žádný komerční zájem na ukládání, správě nebo monetizaci dat uživatelů.
• V našich testech jsme experimentovali se dvěma systémy. Jedním z nich je centralizovaný systém známý jako TIPS. Pak jsme se také podívali na technologii distribuované účetní knihy. Experimentovali jsme také s kombinací těchto dvou, protože neexistuje žádný důvod, proč by jeden měl vylučovat druhý.

ECB dokončí nový rámec dohledu nad soukromými digitálními měnami a poskytovateli kryptoměn do konce tohoto roku. Navíc většina centrálních bank jedná o zajištění toho, aby jejich digitální měny byly udržovány "interoperabilní" a aby byly přeshraniční platby ještě efektivnější a levnější. 

https://www.kurzy.cz/zpravy/598924-clen-vykonne-rady-ecb-rika-ze-digitalni-euro-ochrani-eu-pred-hrozbou-jinych-kryptomen/<br>

21.6.2021 Prezidentka ECB Lagardeová: Nákupy aktiv a program výhodnějších půjček bankám TLTRO kumulativně zvýší inflaci mezi lety 2020 a 2023 o zhruba 1,2 procentního bodu a reálný růst HDP o zhruba 1,8 procentního bodu. Na zvyšování úrokových sazeb v eurozóně je ještě čas, předčasné utahování by představovalo riziko pro pokračující zotavování a vyhlídky inflace (Reuters)

Kistine Lagardeová z ECB říká, že ECB bude 14. července jednat o digitálním euru (Reuters). 

23.4.2021 ECB podle očekávání ani na dubnovém zasedání nezařadila nižší rychlost v nákupech dluhopisů a hodlá tak pokračovat v tisku eur i nadále. Jen v případě nouzového pandemického programu PEPP s rámcem 1,9 bilionů hodlá pokračovat až do března příštího roku. Od loňského začátku až do poloviny letošního dubna jen v rámci tohoto nástroje již nakoupila papíry za téměř bilion eur, přičemž jen v březnu objem těchto nákupů překročil hodnotu 73 mld.

Vedle toho dál fungují i předchozí programy vykupování dluhopisů, v rámci kterých v březnu přikoupila papíry za 23 mld. eur, takže rozsah těchto operací se v předchozím měsíci přiblížil hranici 100 mld. Ve své bilanci tak už ECB nashromáždila bondy za téměř 4 biliony eur, a to zdaleka ještě není všem dnům konec. A vlastně ani nástrojům, protože vedle výše uvedených nákupů ECB pumpuje do finančního sektoru další miliardy prostřednictvím střednědobých půjček pro banky.
Prostor nakupovat ECB rozhodně má, jak ostatně ukazují statistiky dluhu jednotlivých zemí eurozóny zveřejněné včera dopoledne. Jen za loňský rok se zadlužení zemí eurozóny zvýšilo o rekordní 1,1 bilionu eur a v poměru k HDP se přiblížilo hranici 100 %. Jde samozřejmě především o důsledek pandemie, která srazila ekonomiky zemí eurozóny do nebývalé recese, nicméně tak úplně přehlédnout nejde ani vysokou míru zadlužení řady zemí ještě před krizí nebo nepříznivý vývoj strukturálních schodků některých z nich. V každém případě s ECB za zády to nebudou zatím zprávy, které by si vyžádaly razantnější úpravu rizikových prémií dluhopisů dotčených zemí.
Klub zemí EU s více než stoprocentním zadlužením se v loňském roce rozšířil ze tří rovnou na šest zemí a asi nikoho nepřekvapí, že jsou to shodou okolností všechno členské země eurozóny. Nejzadluženější zemí bylo i v loňském roce Řecko, jehož dluh překonal hranici 200 % HDP, nicméně čtyři pětiny tohoto dluhu představují dlouhodobé půjčky, které země získala v rámci řešení dluhové krize. Druhou nejzadluženější v pořadí byla loni Itálie s dluhem 156 % HDP následovaná Portugalskem se 134 %. Prudký růst dluhu se tentokrát nevyhnul ani ČR, která ovšem i tak zůstala čtvrtou nejméně zadluženou zemí unie.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4658040/rozbresk-dluh-zemi-eu-se-priblizil-hranici-100-hdp.html

16.3.2021 Elderson z ECB říká, že inflace v lednu a v únoru prudce zrychlila a v příštích měsících půjde pravděpodobně ještě nahoru. Děje se tak hlavně kvůli přechodným faktorům, na které se díváme (Reuters). 

11.3.2021 Evropská centrální banka (ECB) v příštím čtvrtletí výrazně zrychlí tempo dalšího tištění peněz. Banka po zasedání Rady guvernérů oznámila, že za tímto účelem bude rychleji nakupovat dluhopisy. Objem peněz, který má pro tento program k dispozici, však nezměnila. Trhy nyní čekají na tiskovou konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové. Současný nouzový pandemický program nákupů aktiv, označovaný jako PEPP, má k dispozici 1,85 bilionu eur (48,4 bilionu korun). Platit má nejméně do března 2022.

Oznámený krok přichází po stabilním růstu výnosů státních dluhopisů od začátku letošního roku, který byl spíše odrazem podobného pohybu u amerických státních dluhopisů než odrazem výhledu lepšího vývoje ekonomiky eurozóny. Urychlením plánovaného tištění peněz chce ECB dosáhnout toho, že velmi nízko nadále zůstanou i tržní úrokové sazby. Cílem je zmírnit obavy, že by růst výnosů dluhopisů mohl podkopat oživení ekonomiky 19 členských zemích eurozóny, uvedla agentura Reuters.

Hlavní úrokovou sazbu ponechala ECB beze změny na nula procentech. Také další dvě okrajové sazby jsou beze změny.

https://www.e15.cz/koronahelpdesk-e15/evropska-centralni-banka-zvysi-tempo-tisteni-penez-1378662 

9.3.2021 ECB minulý týden navýšila tempo nákupů dluhopisů v rámci nouzového programu. Hrubé nákupy vypořádané v rámci programu PEPP dosáhly 18,2 mld. EUR. Splacen byl dluh za 6,3 mld, což napomohlo relativně skromnému tempu čistých nákupů (Reuters). 

3.3.2021 Viceprezident ECB Luis de Guindos: Inflace v eurozóně bude letos "jasně" nad prognózou ECB, velká část tohoto nárůstu však bude dočasná a v nadcházejících letech bude cenový růst slabý (Bloomberg).

25.2.2021 Hlavní ekonom ECB Philip Lane: ECB pozorně sleduje nárůst nominálních výnosů dlouhodobých dluhopisů, primárně se ale soustředí na dva ukazatele: Křivku OIS (ukazatel bezrizikové výnosové křivky v eurozóně) a výnosovou křivku státních dluhopisů s převážením podle HDP (Reuters).

16.2.2021 Nejhorší scénář ECB týkající se nesplácených úvěrů v bankách EU, podle kterého na konci pandemie dosáhnou 1,4 bil. eur, "je méně pravděpodobný", řekla členka dozorčí rady Elizabeth McCaul pro Il Sole 24 Ore (Reuters).

12.2.2021 ECB vydala důrazné varování před zapojením velkých technologických společností do projektů okolo kryptoměn. Varovala, že tento krok by mohl ohrozit soukromí, vytvořit další rizika pro hospodářskou soutěž a dokonce "ohrozit měnovou suverenitu" (The Capitals) 

27.1.2021 Představitelé ECB se podle včerejších spekulací shodli, že se hlouběji podívají na zhodnocování eura vůči dolaru od začátku pandemie (Bloomberg) 

21.1.2021 ECB potvrzuje velikost pandemického programu nákupů aktiv (PEPP) na 1,85 bilionu EUR. ECB dle očekávání ponechává hlavní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,0 %, sazba depozitní facility zůstává na -0,50 % (Bloomberg).

14.1.2021 Hlavní ekonom ECB Philip Lane na posledním setkání čelil odporu dalších tvůrců měnové politiky, když představil nová opatření na podporu ekonomiky eurozóny. Lane chtěl nechat banky půjčovat si ještě víc se záporným úrokem od ECB. Jeho plán byl ale zeštíhlen, což je podle Reuters vzácnou ukázkou narůstajícího skepticismu na vrcholu ECB ohledně některých apektů své extrauvolněné měnové politiky (Reuters). 

13.1.2021 Pokud do konce března neskončí restriktivní opatření a lockdowny v zemích eurozóny, bude to důvod k obavám. Ve středu to podle agentury Reuters uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Prosincová předpověď ECB počítá s růstem HDP eurozóny o šest procent v mírném scénáři.

Ve snaze ekonomiku co nejvíce podpořit ECB prohloubila kvantitativní uvolňování měnové politiky a programy nákupů dluhopisů prodloužila až do roku 2022. Ale vzhledem k tomu, že náklady na úvěry jsou už na rekordních minimech a v některých zemích jsou úroky i záporné, příliš možností k další podpoře už centrální bance nezbývá.
Lagardeová řekla, že pokud se to ukáže jako nezbytné, je ECB připravena program nákupů dluhopisů opět rozšířit. Stejně tak ale nemusí využít všech parametrů, které jí program dává, pokud krize skončí dříve. ECB má nyní na nákupy dluhopisů celkem 1,85 bilionu eur (48,4 bilionu Kč). 

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/pokud-lockdowny-neskonci-v-breznu-bude-to-duvod-k-obavam-rekla-sefka-ecb-lagardeova-40347739

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4583367/lagardeova-pokud-uzavery-do-dubna-neskonci-bude-to-problem.html

18.12.2020 Měnová politika Evropské centrální banky prošla během pandemie zvláštní proměnou. Celkový přístup banky jako by se řídil něčím jiným než cílem stability cen, což naznačuje, že přijala nový mandát, aniž by to veřejně ohlásila.

Od počátku krize covidu-19 se ECB daří zužovat rozdíl mezi výpůjčními náklady severních a jižních členských států a severo-jižní spread výnosů se tak posouvá na historická minima. Evropa pohlédla do tváře řadě hrozeb pro svou jednotu (od administrativy Donalda Trumpa, přes revanšistický Kreml Vladimira Putina, po čím dál průbojnější Čínu a populisty domácí provenience), a tak tvůrci politik v zásadě přijali "zužování spreadů" jako nový mandát.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová a její kolegové si zřejmě uvědomují, že nejdůležitější metou, o jejíž dosažení může instituce jako ECB v tomto mezním okamžiku usilovat, je zajištění evropské jednoty a solidarity. Ač to patrně nikdo v bance nepřizná, není mnoho pochyb o tom, že teď drží spready dole.

Lagardeové vůdčí tým má víc úspěchů v zužování severo-jižního rozpětí úrokových sazeb než v plnění mandátu ECB na poli cenové stability, vymezeného roční inflací "mírně pod 2 %". To je snad odrazem uznání Rady guvernérů ECB, že bez silnější fiskální stimulace je inflační cíl nedosažitelný.
Samozřejmě že i pokud ECB s ohledem na inflační cíl přijala přístup založený na otázce "k čemu je to dobré?", nevysvětluje to její vytrvalé odmítání snížit diskontní sazbu také tváří v tvář jednomu z největších šoků pro ekonomickou aktivitu, co paměť sahá. Na posledním zasedání Rady guvernérů odmítla snížit diskontní sazbu z -0,5 %, čímž vyvolala účinek kontraproduktivního zvýšení měr. Ve výsledku tento přístup vymrštil euro na nejvyšší hladiny od roku 2018 a během teď už čtvrtého měsíce nepřetržitě klesajících cen zapříčinil ještě hlubší pokles inflace eurozóny oproti cíli ECB.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4567116/novy-utajeny-mandat-ecb.html

14.12.2020 Fabio Panetta, člen Výkonné rady ECB: ECB je v případě potřeby připravena navýšit svůj nouzový program nákupů aktiv (PEPP), pokud to bude vyžadovat prognóza inflace (Bloomberg) 

10.12.2020 Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek rozšířila program nákupů dluhopisů o půl bilionu na 1,85 bilionu eur (48,7 bilionu korun) a prodloužila i jeho platnost. Chce tak podpořit ekonomiku, která se potýká s dopady pandemie způsobené šířením nového koronaviru. ECB také uvedla, že hlavní úroková sazba zůstává na nula procent a zveřejnila nový hospodářský výhled. Platnost programu ECB prodloužila nejméně do března 2022, zatímco dosud počítala s jeho trváním do poloviny roku 2021.

Nákupy dluhopisů, na které banka použije nově natištěné peníze, snižují dlouhodobé náklady na úvěry. Pomáhají také zajistit bezproblémový tok peněz a jejich dostupnost spotřebitelům, firmám i vládám. To je nezbytné, pokud mají firmy přežít současnou pandemii a vyrovnat se s dopady uzávěry ekonomiky.

Lagardeová uvedla, že spotřebitelé zůstávají nervózní a že na možný pokles důvěry by mohly zareagovat i podnikové investice. ECB proto očekává, že ekonomické oživení v příštím roce bude pomalejší, ale v roce 2022 by mohlo zrychlit více, než se mělo za to. Zejména proto, že vakcína proti COVID-19 by měla už v té době zajistit kolektivní imunitu. ově očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny příští rok vykáže růst o 3,9 procenta, zatímco v srpnu ještě ECB počítala s pětiprocentním růstem. Odhad na rok 2022 ale o jeden procentní bod zlepšila - nyní očekává růst o 4,2 procenta oproti dříve uváděným 3,2 procenta.

"Existují dobré důvody věřit tomu, že do konce roku 2021 ... získáme dostatečnou kolektivní imunitu, abychom mohli doufat, že ... ekonomika začne fungovat za normálnějších okolností," dodala Lagardeová.

ECB také upravila odhad vývoje inflace. Na příští rok jej ponechala beze změny na jednom procentu, v roce 2022 by inflace podle aktualizovaného výhledu měla přidat 1,1 procenta místo dříve uváděných 1,3 procenta.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4562688/ecb-navysila-nouzove-nakupy-dluhu-i-pomoc-bankam.html<br>

https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/evropska-centralni-banka-rozsiri-nakupy-dluhopisu-kvuli-koronakrizi-o-dalsich-500-miliard-eur-1376159?<br>

2.12.2020 Podle guvernéra řecké centrální banky a člena ECB Yannise Stournarase je nyní hlavním rizikovým faktorem pro ekonomické oživení zpoždění v dodávkách covidové vakcíny. Guvernér nicméně uvedl, že z dostupných informací nepočítá s tím, že by ke zpožděním mohlo nebo mělo docházet.

V závěrečné fázi klinických testů jsou aktuálně 3 přípravky od 3 různých firem. Vakcína od Pfizeru, která je jednou z nich, byly dnes schválena k mimořádnému použití v Británii. 

Šéfka ECB Christine Lagardeová nedávno varovala, že nehledě na progres v hledání a schvalování vakcíny, ekonomiky budou i nadále čelit negativním vlivům cyklicky se vracejících období šíření nákazy a z toho pramenících restriktivních opatření jednotlivých států a vlád. To bude i nadále působit ekonomické škody. Očekává se, že HDP eurozóny ve 4Q roku opětovně klesne do minusu a za celý rok odepíše 8%. ECB by v reakci příští týden měla představit další stimulační kroky. 

Podle analýzy od společnosti Goldman Sachs by mohlo být do podzimu příštího roku očkováno až 70 % lidí ve vyspělých zemích. První dávky vakcíny by pak měly být nejrizikovějších skupinám ve Spojených státech doručeny už koncem toho měsíce. FDA bude mimořádně zasedat už 10. prosince, kdy by mohly být vakcíny schváleny. I v Evropě by mohly být vakcíny schváleny už koncem tohoto roku. Ekonomové z Velké Británie pak očekávají, že do března bude v zemi očkováno 50 % populace. Zbytek EU, Japonsko a Austrálie by podobných hodnot mohly dosáhnout v květnu. Postupný návrat k normálnímu životu tak můžeme očekávat už létě 2021, ačkoliv jsou zde možná rizika, které mohou celý proces výrazně zabrzdit, či dokonce vrátit zpět některé přísné restrikce. 

30.11.2020 MMF vybídl ECB, aby v rámci své odpovědi na zhoršující se ekonomické vyhlídky navýšila program nákupů aktiv a uvažovala o snížení úrokových sazeb (Bloomberg)  

3.11.2020 Isabel Schnabelová z ECB pro list Handelsblatt: Naše analýzy ukazují, že bychom mohli dál snižovat úrokové sazby, aniž bychom se dostali do bodu, kdy to už nebude efektivní nebo škodlivé. Po krizi musíme opět používat běžné nástroje (Reuters) 

• Lagardeová z ECB: Přicházející údaje naznačují, že zotavení ztrácí na dynamice.

• Je patrné jasné zhoršení krátkodobého výhledu, viditelně zpomaluje aktivita v sektoru služeb, investice tíží nejistota ohledně výhledu. Aktuální data a výzkumy ukazují na významné oslabení aktivity ve 4Q 

• Lagardeová (ECB): Rada guvernérů se zcela shodla na analýze a dohodla se, že na příštím zasedání bude konat a "překalibruje" svoje nástroje. Půjde o všechny nástroje ECB, nejen PEPP, který je již tak podle ní velmi instrumentální (ECB)

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4529843/ecb-sazby-nemeni-rizika-jsou-ale-podle-ni-jasne-vychylena-dolu.html

12.10.2020 Evropská centrální banka se vydala ve stopách Federálního rezervního systému USA a zahájila hloubkovou revizi své strategie měnové politiky. V úvahách o zásadních změnách svého přístupu by ale centrální banky měly mít na paměti možná narušení prostředí, v němž působí. Nikde to neplatí víc než u strategií řešení změny klimatu, jednoho z nejdůležitějších problémů naší doby. Evropské země se zavázaly, že do roku 2050 promění své ekonomiky v uhlíkově neutrální, a proto teď ECB musí přemýšlet, jak by její měnověpolitický rámec mohl s touto transformací pomoci. 

Jednou z nejúčinnějších cest k tomuto cíli - a možná cestou jedinou - je zvyšovat cenu uhlíku a zároveň zrychlovat tempo technologických inovací. Tento přístup by však nevyhnutelně vyvolával podstatné nabídkové šoky. Jak by cena uhlíku stoupala a obnovitelné zdroje postupně nahrazovaly fosilní paliva, kolísala by nákladnost vstupů, zejména energie. Kromě energetiky by se rozsáhlé, potenciálně disruptivní změny relativních cen dotkly také přepravy a zemědělství.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4515701/jadro-nove-strategie-ecb.html

Digitální euro má být elektronickou podobou peněz centrální banky a k dispozici pro všechny občany a podniky, podobně jako bankovky a mince, avšak v digitální podobě. Díky němu by bylo možné provádět běžné platby rychle, snadno a bezpečně. Hotovostní peníze by mají digitální euro doplňovat, ale ne nahrazovat. S vydáváním hotovosti ECB počítá i nadále, uvádí zpráva. Na ní se podílela pracovní skupina tvořená zástupci ECB a centrálních bank zemí používajících euro a schválila ji Rada guvernérů ECB.
"Evropané při utrácení, spoření a investování stále více používají digitální prostředky. Naší úlohou je zajistit důvěru v peníze. To znamená zajistit, aby euro bylo na digitální věk připraveno," uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. "Měli bychom být připraveni digitální euro vydat, pokud by taková potřeba nastala.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4509121/ecb-zintenzivnuje-praci-na-digitalnim-euru.html<br>

21.9.2020 Do čela snah vypořádat se s novou realitou se postavila prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Prosazuje zahrnutí změny klimatu do strategické revize měnověpolitického rámce ECB. Tato revize může dospět k závěru, že by ECB měla brát ohledy na životní prostředí, když se rozhoduje, která aktiva přijme jako zástavu za své měnové operace a jak by je měla hodnotit.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4495921/zlomovy-okamzik-pro-centralni-banky.html 

24.7.2020 ECB už dříve stala největším věřitelem jednotlivých členských zemí eurozóny. Třeba na konci června měla v portfoliu dluhopisy v hodnotě 2,8 bilionů eur, k nimž navíc můžeme připočítat další dluhopisy v hodnotě 236 mld. (na konci května) v rámci programu nouzových nákupů odstartovaných v březnu.

23.7.2020 ECB říká, že se dohodla na vytvoření repo linky s maďarskou centrální bankou. Velikost byla nastavena na 4 miliardy EUR, v platnosti zůstane do června 2021. ECB v rámci repo linky dodává eurovou likviditu výměnou za adekvátní kolaterál denominovaný v eurech (Reuters) 

6.7.2020 Hospodářská krize vyvolaná pandemií nemoci covid-19 povede k zásadním změnám světové ekonomiky, které budou zahrnovat zvýšení důrazu na ekologii a digitalizaci a také transformaci systému práce. Uvedla to v sobotu podle agentury AFP šéfka ECB Christine Lagardeová. Dodala, že Evropa se v této souvislosti nachází ve "skvělé pozici", a poukázala mimo jiné na vedoucí postavení kontinentu v oblasti ekologických inovací

18.6.2020 Dnes vydala Evropská centrální banka ekonomický bulletin, který zevrubně analyzuje aktuální ekonomický vývoj a shrnuje důvody pro měnové rozhodnutí přijaté radou guvernérů na posledním zasedání 4. června. Zpráva potvrzuje, že hospodářství eurozóny se nachází uprostřed nebývalého poklesu, kdy v důsledku koronavirové pandemie a karanténních opatření proti jejímu šíření došlo k prudkému propadu hospodářské aktivity. I přesto, že výsledky průzkumů a předstihové ukazatele naznačují odražení ode dna, zlepšení je zatím slabé v porovnání s razancí, s níž ukazatele klesaly v březnu a dubnu. Pro druhé čtvrtletí se proto očekává nebývalý pokles HDP. Ten bude následován jen pozvolným oživením ve druhém pololetí za přispění fiskální i měnové politiky. Cenové tlaky by měly zůstat slabé v důsledku prudkého poklesu ekonomické aktivity. Za této situace pak Rada guvernérů rozhodla o zvýšení a prodloužení krytí v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP). Zároveň bude ECB pokračovat v programu nákupu aktiv (APP), základní úrokové sazby se nezměnily. 

9.6.2020 Globální používání eura se po letech poklesu způsobeného dluhovou krizí loni stabilizovalo blízko rekordního minima. Ve svém ročním hodnocení měny to dnes uvedla ECB. Naději na vyšší poptávku po eurech se tak nepodařilo proměnit ve skutečnost (ČTK)

4.6.2020 ECB je připravena upravit všechny své nástroje, jak bude třeba, aby zajistila, že se inflace bude udržitelně posouvat k jejímu cíli (Reuters) 

2.6.2020 Očekává se, že ve čtvrtek přijde další salva - Evropská centrální banka předvídá posílení svého balíčku nouzových stimulů. Prezidentka Christine Lagarde v březnu předsedala zavedení programu nouzového nákupu aktiv v hodnotě 750 miliard EUR a ekonomové předpovídají, že na zasedání 4. června se ještě přifoukne

26.5.2020 Zpráva ECB o finanční stabilitě: Pandemie koronaviru výrazně umocnila již existující citlivá místa finančního sektoru, firem i států. Komerční banky budou čelit významným ztrátám a dalšímu tlaku na už tak nízkou ziskovost. Vážnější ekonomický pokles může poslat veřejný dluh na neudržitelnou trajektorii (Reuters) 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4414154/ecb-se-pry-chysta-na-nejhorsi-zivot-bez-bundesbanky.html

I přes nejistoty spojené s koronakrizí zájem investorů více než dvakrát převýšil objem nabízených cenných papírů. Část emise navíc koupila i Evropská centrální banka (ECB) v rámci programu na pomoc epidemií ochromenému evropskému hospodářství. CPI je tak zatím první a jedinou tuzemskou firmou, jejíž obligace ECB pro program využila.

https://archiv.ihned.cz/c1-66761950-vitkova-cpi-vydala-eurove-dluhopisy-cast-jich-koupila-evropska-centralni-banka

26.3.2020 Evropská centrální banka (ECB) zrušila limit pro nákup dluhopisů z jednotlivých zemí eurozóny, čímž si připravila cestu k potenciálně neomezenému tištění peněz na boj s koronavirem. ECB to uvedla v noci na dnešek. Nově už nebude uplatňovat limit 750 miliard eur (20,6 bilionu Kč), který si pro nákupy dluhopisů kvůli pandemii způsobené koronavirem sama stanovila. Měl by platit do konce roku a zahrnovat i dluhopisy řecké vlády.

18. března 2020 Šéfka ECB byla za pár dnů nucena změnit postoj přišla 18. března s Pandemickým programem nákupů cenných papírů (Pandemic Emergency Purchase Programme). "Mimořádné časy vyžadují mimořádná opatření. Co se týče našich závazků vůči euru, neexistují hranice, jsme odhodláni využít plný potenciál našich nástrojů," citovala šéfku ECB agentura Reuters. "Toto prohlášení ve skutečnosti ukazuje, že i ona je ochotna učinit pro záchranu eurozóny vše, co je v silách ECB,"

11.2.2020 Prezidentka ECB Lagardeová říká, že banka chce vyhodnotit, zda by digitální měny vydávané centrálními bankami mohly sloužit veřejnosti k jasnému účelu a podporovat cíle ECB (Reuters)

12.9.2019 Byla snížena depozitní sazba (o 10bb na -0,50 %), zároveň byl zaveden tzv. tiering, aby se zmírnil dopad negativních sazeb na bankovní sektor. Od listopadu pak ECB opět spouští program nákupu aktiv ve výši 20 mld. EUR. ECB se zároveň zavázala provádět ho do té doby, než bude situace taková, že umožní úrokové sazby zvyšovat. Pochybujeme, že by toto samo o sobě stačilo k dosažení inflačního cíle.

4.8.2019 pokud se čísla nezlepší, bude se Evropská centrální banka muset vrátit k pumpování peněz do ekonomiky - tedy k nouzovému řešení, jež nasadila na konci dluhové krize a s kterým skončila až loni.

Týdeník Der Spiegel v rámci popisu nynějšího dění uvádí příklady konkrétních bank, které si od klientů za vklady nad půl milionu eur účtují stejně jako ECB, tedy 0,4 procenta.

Vývoj depozitních úrokových sazeb 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového