Chudoba

Většinová populace (7,6 miliardy) obyvatel vlastní přibližně polovinu světového majetku, druhou polovinu vlastní úzká skupina cca 22 milionů dolarových milionářů (to je pouze 0,2 % populace).

• V roce 2015 byla stanovena hladina "extrémní chudoby" pro příjem na osobu menší než 1,9 USD (cca 44 kč,) na den, za posledních 30 roků klesl počet lidí v extrémní chudobě z 1,9 miliardy na cca 650 milionů (nyní 30 % z tohoto počtu žije v Indii) a současně za posledních 35 roků (od roku 1980 do 2015) vzrostl počet osob s příjmem do 10 USD na osobu na den z 2,6 miliardy na cca 6,6 miliardy lidí.
• Instituce jako OSN, Světová banka a Mezinárodní měnový fond udávají několik tak zvaných hranic chudoby. Jedna z nich platí pro nejchudší země v případě, že lidé žijí za 1,90 dolaru nebo méně na den. Hranici 3,20 dolaru na den stanovily pro země s nižšími středními příjmy a hranici 5,50 dolaru na den pro země s vyššími středními příjmy (7.7.2022). 
  

Chudoba a blahobyt jsou dvě strany jedné mince (podobně jako povodně a sucho) a jsou součástí vývoje civilizace. Pokud dojde k extrémům (tlakuje se papinův hrnec), dochází k transformačnímu vývojovému procesu (metamorfóza s transformační pulsovou změnou). 

Bída (zchudnutí) je součástí současného transformačního procesu čištění, nastavení a fungování, kdy se zbavujeme závislosti hmotě (orientace na zisk), hrozí i pád měny a jejich hodnoty (zhroucení komplet celého systému celosvětově). Nic nebude mít hodnotu, ale proti tomu přichází prozření (velké množství lidí si uvědomuje, co je správná hodnota života, tak to dále nejde a každý se nemůže hrabat na svém písku, je to neudržitelné)

• bohatství
• koncentrace majetku
• krachy firem
• Dluhy občanů
  
• Dluhy a nerovnost (příjmová nerovnost)
  

Chudoba v západním světě

Vládnoucí elity našli další způsob, jak vyřešit současné problémy: "Vrtulníkové peníze", záporné úrokové sazby, nekonečné dluhopisy. To vše je zajištěné vytištěním peněz centrálními bankami, které se nebudou pravděpodobně nikdy splácet (centrální banky za tyto vytištěné peníze nakupují dluhy zpět). Tyto finanční nástroje jsou jen náplastí na starý zrezivělý chladič jménem "rostoucí nebo udržitelná spotřeba". Bohužel tento model "nesplácení půjček" nebude uplatněn zatím pro obyvatelstvo, zejména to zadlužené a v rozvojových zemích. Pokud nedojde ke změně, předluženým národním státům hrozí kolaps a postupný rozvrat.

Nesplatitelné dluhy států

• 40 % Američanů, kteří by podle šetření z minulého roku měli problém s jednorázovým výdajem 400 dolarů (2019), přesto Američané v roce 2019 kontrolovali téměř 30 % světového bohatství (globálního bohatství je definovaného jako hodnota všech finančních aktiv po odečtení dluhů), to je cca 106 bilionů dolarů, přestože tvoří cca 4,5% světové populace, Číňané kontrolují pouze cca 18 % (64 bilionů USD)
• Po roce 2008 ztratilo domov přibližně 10 milionů Američanů, nyní se čeká, že do konce září 2020 to bude 20 - 28 milionů Američanů. 
  
• Cca 600 milionu Číňanů má příjem nižší jak 4 500kč na měsíc (leden 2021)
• Ve firmách podnikajících mimo finanční sektor připadají na jeden dolar krátkodobých závazků aktiva (hotovost a cenné papíry) za 1,53 dolaru (2019). V září 2008, kdy zkolabovala investiční banka Lehman Brothers, to bylo 1,80 dolaru, uvádí společnost Moody's Analytics. https://archiv.ihned.cz/c1-66737700-strach-z-matky-vsech-recesi
• Ohrožení příjmovou chudobou se týká 9,6 % Čechů. "Hranice příjmové chudoby se liší podle typu domácností. Pro domácnost jednotlivce činí 11 963 korun za měsíc, u rodičů se dvěma menšími dětmi jde o 25 122 korun na domácnost," (březen 2019)
  
• Míra ohrožení chudobou: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?
• Na základě této definice bylo v roce 1999 v Evropské unii 15 % obyvatel ohroženo chudobou. 
  
• Nástup digitální globalizace zvýšilo a zrychlilo majetkovou nerovnost na globální úrovni
• Finanční majetek je rozdělen čím dál nerovnoměrněji, úzké skupině 22,1 milionu dolarových milionářů (jeden dolar je zhruba 23 korun) loni patřila více než 50 % soukromých světových financí. O druhou polovinu se dělilo zbývajících 7,6 miliardy obyvatel planety (2019). 
  

Zajímavost: přečetl jsem si, že vláda USA potřebuje ušetřit, a proto chce omezit vydávání tzv. potravinových lístků, dotovaných poukázek "FOOD STAMPS", jimiž stát ulehčuje situaci nemajetným. Program využívá 40 mil. Američanů, což je zhruba 12 % americké populace (také jsme měli potravinové lístky, ale v minulém století). A to je obraz nejvyspělejší země světa? To je náš vzor? To chceme mít i v Evropě? (2019)

Američané kontrolují téměř 30 % světového bohatství, to je 106 bilionů dolarů (globálního bohatství je definovaného jako hodnota všech finančních aktiv po odečtení dluhů), přestože tvoří cca 4,5% světové populace, Číňané pouze cca 18 % (64 bilionů USD), 500 nejbohatších lidí světa disponuje majetkem v hodnotě 5,9 bilionu dolarů. Stav k 31.12.2019 

S rostoucí globální chudobou současně také roste koncentrace majetku (majetková a příjmová nerovnost. Stále užší skupina osob vlastní většinu světového majetku. Oba extrémy vedou ke kolapsu společnosti a civilizace prostřednictvím transformačního bodu zlomu a nalezení nové dynamické rovnováhy.

Hranice chudoby

• Mizí tzv. střední vrstva (která zajišťuje rovnováhu ve společnosti), problém mezi bohatými a chudými (zvyšuje se polarizace ve společnosti a koncentrace majetku) má celoplanetární charakter a tempo se zrychluje. V roce 2015 byla stanovena hladina "extrémní chudoby" pro příjem na osobu menší než 1,9 USD (cca 44 kč,) na den, za posledních 30 roků klesl počet lidí v extrémní chudobě z 1,9 miliardy na cca 650 milionů (nyní 30 % z tohoto počtu žije v Indii) a současně za posledních 35 roků (od roku 1980 do 2015) vzrostl počet osob s příjmem do 10 USD na osobu na den z 2,6 miliardy na cca 6,6 miliardy lidí.

Důsledkem rostoucí chudoby je polarizace ve společnosti kterou provází migrace, nedostatek potravin a vody, růst nemocí, válečné konflikty a občanské války.

Polarizace společnosti (konflikt chudých a bohatých) a její projevy:

• "Chudina má dnes hlas (i volební) a internet", dvě páky, které problematizují moc těch, kteří jsou tam nahoře... říká komentátor a politolog Petr Robejšek.

• Roste polarizace ve společnosti, jak finanční, sociální, mocenská a další (i možností) - výsledkem (neřešením problému) bude vojenský konflikt (Prof. Staněk) nebo občanské války, které se budou šířit do různých zemí.

• Populace se stěhuje do měst (do roku 2050 bude žít  ve městech až 75% obyvatel) na malou plochu a venkov se vylidňuje a chudne.

• Nástup moderních technologií a robotizace znamemná úbytek pracovních míst. Bude zdaněna práce robotů a těžba surovina na dně oceánů a ve vesmíru?

• Společnost není připravena na rychlé technologické změny (elektromobilita, virtuální realita, robotizace, digitalizace, umělá inteligence) - čeká nás střet generací.

• Omezování svobody slova (jiný názor), šíření dezinformací, propaganda, manipulace, přepisování minulosti, ovlivňování mínění lidí i voleb.

• Rozklad rodiny, změna pohlaví.

• Neřešení problémů vede společnost ke kolapsu systému a k nástupu "kontrolované společnosti", která se nabízí jako možné řešení.

• Vrtulníkové peníze, záporné sazby, další zadlužování států a jejich globální aplikace dále zvětšuje propast mezi chudými a bohatými, dojde ještě k větší koncentraci majetku.

• Virtuální realita a sociální sítě se stávají novým domovem pro mladou populaci.

• Přechod z globalizace na lokalizaci výroby, zemědělské produkce atd.

• Koncentrace majetku

Chudoba zprávy z tisku:

20.2.2023 83 % českých domácností má obavy z aktuální inflace. Vedle rostoucích nákladů na bydlení Čechy nejvíce pálí i znehodnocování úspor (59 %) nebo větší výdaje za spotřební zboží a služby (58 %). 25 % z dotázaných domácnosti současně uvedlo, že kvůli inflaci už museli sáhnout do vlastních úspor nebo si dokonce peníze vypůjčit, vyplývá to z průzkumu pro ČSOB

10.2.2023 Více než čtvrtina domácností v Česku nyní svými příjmy sotva pokryje výdaje a úspory nemá na více než dva měsíce. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu. I domácnosti řadící se příjmy do nižší střední třídy nedokážou výdělkem pokrýt rostoucí inflaci, tedy růst cenové hladiny, a přicházejí tak o úspory (ČTK)

2.2.2023 Téměř třetina Čechů žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost v ČR žije bez jakékoli finanční rezervy, dvě třetiny z nich přitom v minulosti byly schopné finanční rezervu tvořit. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví Čechů, který dnes představila Česká spořitelna se Sociologickým ústavem AV ČR a portálem Evropa v datech (ČTK)

17.1.2023 Jmění miliardářů prudce vzrostlo v roce 2022 díky větším ziskům z potravin a energií. Současně však narůstá i extrémní chudoba obyvatelstva. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě více, zatímco extrémně chudých lidí ve světě přibývá. Vyplývá to ze zprávy organizace Oxfam, zveřejněné ještě před zahájením výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu.

" Přežití nejbohatších " vychází v 16.1.2023 den zahájení Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Elity se shromažďují ve švýcarském lyžařském středisku, protože extrémní bohatství a extrémní chudoba se poprvé za 25 let současně zvýšily.

• Více než 95 potravinářských a energetických korporací loni zdvojnásobilo své zisky. Vydělaly 306 miliard dolarů v neočekávaných ziscích a z toho vyplatily 257 miliard dolarů (84 procent) bohatým akcionářům. Dynastie Waltonů, která vlastní polovinu Walmartu, získala za poslední rok 8,5 miliardy dolarů. Indický miliardář Gautam Adani, vlastník velkých energetických korporací, zaznamenal jen v roce 2022 nárůst tohoto bohatství o 42 miliard dolarů (46 procent). Nadměrné zisky podniků způsobily nejméně polovinu inflace v Austrálii, USA a Spojeném království.
  

• Nejbohatší 1 % má za poslední dva roky téměř dvojnásobek bohatství než zbytek světa dohromady. Nejbohatší 1 procento ukořistilo téměř dvě třetiny veškerého nového bohatství v hodnotě 42 bilionů dolarů vytvořeného od roku 2020, tedy téměř dvakrát více peněz než spodních 99 procent světové populace.

• Během poslední dekády získalo 1 procento nejbohatších zhruba polovinu (54%) veškerého nového bohatství. V posledních dvou letech se to zrychlilo na 63 procent. Mezi prosincem 2019 a prosincem 2021 bylo vytvořeno nové bohatství ve výši 42 bilionů dolarů. 26 bilionů dolarů (63 procent) získalo 1 procento nejbohatších, zatímco 16 bilionů dolarů (37 procent) šlo na dno 99 procent. Podle Credit Suisse jsou jednotlivci s majetkem vyšším než 1 milion dolarů v horním 1 procentu.
  

• "Zdanění superbohatých a velkých korporací je bránou z dnešních překrývajících se krizí. Je načase, abychom zbořili pohodlný mýtus, že daňové škrty pro nejbohatší mají za následek, že jejich bohatství nějak "prosákne" ke všem ostatním. Čtyřicet let snižování daní pro superbohaté ukázalo, že stoupající příliv nezvedne všechny lodě - jen superjachty.
  

• Zároveň nejméně 1,7 miliardy pracovníků nyní žije v zemích, kde inflace převyšuje mzdy, a více než 820 milionů lidí - zhruba každý desátý člověk na Zemi - hladoví. Ženy a dívky často jedí nejméně a poslední a tvoří téměř 60 procent světové hladové populace. Světová banka říká, že pravděpodobně vidíme největší nárůst globální nerovnosti a chudoby od druhé světové války. Celé země čelí bankrotu, přičemž nejchudší země nyní vydávají čtyřikrát více na splácení dluhů bohatým věřitelům než na zdravotnictví. Tři čtvrtiny světových vlád plánují v příštích pěti letech úsporné škrty ve výdajích veřejného sektoru - včetně zdravotnictví a školství - o 7,8 bilionu dolarů.
  

• Na celém světě nyní pocházejí z daní z bohatství pouze čtyři centy z každého daňového dolaru. Polovina světových miliardářů žije v zemích bez dědické daně pro přímé potomky. Svým dědicům předají nezdaněnou truhlu s pokladem v hodnotě 5 bilionů dolarů, což je více než HDP Afriky, což požene budoucí generaci aristokratických elit. Příjmy bohatých lidí jsou většinou nezasloužené, odvozené od výnosů z jejich majetku, přesto jsou zdaněny v průměru 18 procenty, tedy o něco málo více než poloviční, než je průměrná nejvyšší sazba daně z mezd a platů.
  

• Zpráva ukazuje, že daně těch nejbohatších bývaly mnohem vyšší. Během posledních čtyřiceti let vlády v Africe, Asii, Evropě a Americe snížily sazby daně z příjmu nejbohatším. Zároveň zvýšily daně na zboží a služby, které neúměrně dopadají na nejchudší lidi a prohlubují genderovou nerovnost. V letech po 2. světové válce se nejvyšší federální sazba daně z příjmu v USA udržela nad 90 procenty a v letech 1944 až 1981 dosahovala v průměru 81 procent. roli při rozšiřování přístupu k veřejným službám, jako je vzdělávání a zdravotní péče.
  

• Zdanění superbohatých je strategickým předpokladem pro snížení nerovnosti a oživení demokracie. Musíme to udělat pro inovace. Pro silnější veřejné služby. Pro šťastnější a zdravější společnost. A vypořádat se s klimatickou krizí investováním do řešení, která bojují proti šíleným emisím těch nejbohatších.

• Roční daň z bohatství ve výši až 5 procent pro světové multimilionáře a miliardáře mohla vynést 1,7 bilionu dolarů ročně, což je dost na to, aby vybralo 2 miliardy dolarů. lidi z chudoby, plně financovat nedostatky stávajících humanitárních výzev, předložit 10letý plán na ukončení hladomoru, podpořit chudší země zpustošené klimatickými dopady a zajistit všeobecnou zdravotní péči a sociální ochranu pro každého, kdo žije v nízkých a středních oblastech. příjmové země. Hranice chudoby 6,85 USD byla použita k výpočtu toho, kolik lidí (2 miliardy) by roční daň z bohatství ve výši až 5 procent na světové multimilionáře a miliardáře mohla vymanit z chudoby.

Oxfam vyzývá vlády, aby:

• Zaveďte jednorázové solidární daně z bohatství a neočekávané daně, abyste ukončili krizové zisky.
  
• Trvale zvyšte daně pro 1 procento nejbohatších, například alespoň na 60 procent jejich příjmu z práce a kapitálu, s vyššími sazbami pro multimilionáře a miliardáře. Vlády musí zejména zvýšit daně z kapitálových zisků, které podléhají nižším daňovým sazbám než jiné formy příjmu.
  
• Zdaňte bohatství nejbohatších 1 procentem dostatečně vysokými sazbami, aby se výrazně snížil počet a bohatství nejbohatších lidí, a přerozdělte tyto zdroje. To zahrnuje zavedení dědických, majetkových a pozemkových daní, jakož i daní z čistého bohatství.

• https://www.oxfam.org/en/press-releases/richest-1-bag-nearly-twice-much-wealth-rest-world-put-together-over-past-two-years

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-nejbohatsi-lide-propast-mezi-chudymi-a-bohatymi-se-zvetsila-223579#

16.1.2023 Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to dnes uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji (ČTK) 

27.12.2022 Téměř třetina Čechů letos musela omezit výdaje nebo sáhnout do úspor. Více než polovina lidí v končícím roce řešila nedostatek peněz šetřením na běžných výdajích, zejména při nákupu potravin či oblečení. Vyplývá to z prosincového průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi tisícovkou respondentů (ČTK)

26.9.2022 Pokles své životní úrovně vnímá sedm lidí z deseti. Každý druhý Čech začal kupovat levnější zboží. Podle reálných dat Češi omezili výdaje například na oblečení ve prospěch výdajů na jídlo, energie či dopravu. Vyplývá to z dat Banky Creditas o reálných finančních tocích klientů a z průzkumu agentury Ipsos (ČTK)

24.9.2022 Podle oficiálních údajů Hlavního statistického úřadu (GUS) žijí z celkového počtu 37,5 milionu Poláků více než dva miliony lidí v extrémní chudobě, včetně 410 tisíc dětí. Jen od roku 2020 se armáda nejchudších v zemi rozrostla o téměř půl milionu lidí a mezi nimi je 98 tisíc dětí. Do této kategorie patří také rodiny se dvěma dětmi do 14 let, jejichž měsíční příjem je nižší než 1727 zlotých (méně než devět tisíc korun).

Podle představitelů Polského výboru pro boj s chudobou se v zemi dosyta nenají dalších více než 900 tisíc lidí, především seniorů. "Často jim po zaplacení nájmu, elektřiny a vody, většinou v těch nejskromnějších příbytcích, nezbývá víc než 120 zlotých (624 korun) měsíčně, což nestačí ani na rohlíky, mléko, nemluvě o botách a oblečení na zimu nebo lécích. Již čtyři zloté (21 korun) na den jsou pod hranicí lidské důstojnosti, což lidem způsobuje psychické trauma.

• Podle tohoto kanálu 15,7 milionu (asi 40 procent) z 37,5 milionu Poláků žije pod sociálním minimem, tj. jejich příjem je nižší než 1251 zlotých (6,5 tisíce korun) měsíčně.
• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-kaczynskemu-podrazi-nohy-drahota-40409432# 
  

5.9.2022 Počty exekucí na americkém realitním trhu jsou na vzestupu. Může za to především konec moratoria, které znemožňovalo zabavit dům těm, kteří měli problémy splácet hypotéku. Olej do ohně ale začíná přilévat také zrychlující inflace, která zhoršuje ekonomickou situaci amerických domácností.

Poslední dva roky dozadu spadly počty exekucí nemovitostí v USA na rekordní minima. Nezpůsobila to ale lepšící se platební morálka dlužníků, ale vládní moratorium, které věřitelům - až na výjimky - zakazovalo zabavení domu i v případě, že dlužník nezvládal splácet hypoteční úvěr.

• V prvních šesti měsících roku 2022 se do procesu exekuce, který je poměrně složitý a zdlouhavý, dostalo 117,4 tisíce nemovitostí.
  
• Celkově se míra zabavení domů v celé zemi v červenci zvýšila o 143 procenta ve srovnání se stejným měsícem roku 2021. 
  
• https://www.newstream.cz/reality/o-dum-by-mohly-prijit-miliony-americanu?
  

7.7.2022 Celosvětový nárůst životních nákladů vrhá dalších 71 milionů lidí v nejchudších zemích světa do extrémní chudoby. S odkazem na zprávu Rozvojového programu OSN (UNDP) to píše agentura Reuters.

• "Tato krize životních nákladů závratnou rychlostí vrhá miliony lidí do chudoby a dokonce do hladomoru," řekl Steiner. "Každým dnem tak roste hrozba četnějších sociálních nepokojů". 
  
• Instituce jako OSN, Světová banka a Mezinárodní měnový fond udávají několik tak zvaných hranic chudoby. Jedna z nich platí pro nejchudší země v případě, že lidé žijí za 1,90 dolaru nebo méně na den. Hranici 3,20 dolaru na den stanovily pro země s nižšími středními příjmy a hranici 5,50 dolaru na den pro země s vyššími středními příjmy, píše Reuters. 
  
• Předpokládáme, že současná krize životních nákladů by mohla uvrhnout do extrémní chudoby dalších více než 51 milionů lidí (žijících z) 1,90 dolaru denně, a dalších 20 milionů (žijících z) 3,20 dolaru na den," uvedla zpráva. S novým nárůstem počtu lidí žijících v extrémní chudobě by se jejich celkový počet podle zprávy mohl celosvětově přehoupnout přes 1,7 miliardy.
  
• https://www.newstream.cz/money/osn-zdrazovani-vrha-celosvetove-dalsi-desitky-milionu-lidi-do-extremni-chudoby-roste-riziko-nepokoju?
  

27.6.2022 Hodnocení ekonomické situace domácností se za poslední rok prudce zhoršilo. Jedná se o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatné ČR v roce 1993. Češi a Češky nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG. Jako špatnou hodnotí ekonomickou situaci v zemi 83 procent dotázaných, před rokem to bylo 68 procent. Celkem 85 procent lidí pohlíží na další vývoj s obavami a nejistotou. Polovina mluví o zhoršení své finanční situace. Stejný podíl uvádí, že má potíže vyjít s příjmem. Ještě prudší růst cen pak očekává 43 procent dospělých

17.4.2022 Konflikt na Ukrajině je "tichým útokem" na rozvojové země a hrozí, že uvrhne 1,7 miliardy lidí do chudoby. Tento názor vyjádřil generální tajemník OSN António Guterres v exkluzivním komentáři pro českou online publikaci Seznam Zpravy.

• Od začátku roku 2022 vzrostly ceny pšenice a kukuřice na světovém trhu o 30 %. Zároveň, jak poznamenal Guterres, za poslední rok vzrostly náklady na ropu Brent o 60 %, zatímco ceny plynu a hnojiv se více než zdvojnásobily. Konflikt na Ukrajině podle generálního tajemníka ohrozil humanitární programy prováděné OSN na pomoc hladovějícím obyvatelům Země. 
  
• https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/14397731

31.3.2022 Je to málo, ale alespoň něco. Tak se dá shrnout reakce odborníků na zvýšení životního a existenčního minima o 10 % od dubna. Zdražování jídla a energií nejvíce ohrozí nižší střední třídu, až 1,5 milionu domácností.

• Zdražování je podle něj tak radikální, že by se měla minima upravit spíše o 20 procent. Navíc varuje, že aktuální zdražování se může dotknout široké škály lidí v nižší střední třídě. Odhaduje to až na 1,5 milionu domácností, které se mohou dostat do finančních potíží. 
  
• Jsou to věci, které děláme na dluh. Proto jsme velmi obezřetní," vysvětloval ministr, proč se snaží o cílenou podporu nejohroženějších občanů. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-financni-potize-hrozi-az-15-milionu-domacnosti-rika-expert-196185#

19.1.2022 Skupina více než 100 miliardářů a milionářů především ze Spojených států se obrátila na politiky a podnikatele, kteří se sešli virtuálně na Světovém ekonomickém fóru (WEF), s výzvou "nechte nás platit vyšší daně". Skupina, která si říká vlastenečtí milionáři, uvedla, že extrémně bohatí nejsou v současnosti nuceni platit svůj podíl na celosvětové obnově hospodářství po pandemii.

• Studie organizace Oxfam zveřejněná tento týden ukázala, že za dva roky pandemie se majetek deseti nejbohatších jednotlivců světa zvýšil na 1,5 bilionu USD (32,3 bilionu Kč).
  

• Za dobrý model pro zavedení ve světě považuje daň z majetku, jaká je ve Švýcarsku, kde WEF sídlí. Ve většině zemí nemusí bohatí platit roční daň z majetku, jako jsou nemovitosti, akcie nebo umělecká díla. Tento majetek je zdaněn jen při jeho prodeji.

• Progresivní daň z majetku začínající na dvou procentech u těch s majetkem přes pět milionů USD a končící na pěti procentech pro miliardáře, mohla přinést 2,52 bilionu USD (54,2 bilionu Kč). To by stačilo na to, aby se 2,3 miliardy lidí na světě vymanilo z chudoby, a pro zajištění zdravotní péče a sociálního zabezpečení pro osoby v zemích s nižšími příjmy.
  

• https://echo24.cz/a/SRLaP/nechte-nas-platit-vyssi-dane-miliardari-vyzvali-ke-zdaneni-bohatych?

19.8.2021 Hlava Čínské lidové republiky Si Ťin-pching se patrně vydal na cestu boje s bohatými lidmi a prosperujícími podniky. Na finančním a ekonomickém mítinku představil plán "společné prosperity", který má snížit nerovnost příjmů v zemi. Šéf tamní komunistické strany také upozornil bohaté obyvatele, že by měli začít dávat více ze svého do společnosti.

• Zhruba pětina nejbohatších Číňanů vydělává desetkrát více než pětina těch nejchudších. Právě tuto nerovnost hodlá Si Ťin-pching odstraňovat.

• "Vyzýváme k rozumné úpravě nadměrných příjmů u nejbohatších osob. Vydělávající společnosti a osoby by měly peníze více vracet do společnosti."

• Čína chce rozšířit především skupinu se středními příjmy a více podporovat nejchudší skupiny žijící vesměs na venkově. V následujících letech by mělo být v Číně vytvořeno prostředí, ve kterém by měl kdokoli možnost si finančně přilepšit.

• Zavedení daně z kapitálových zisků čínských společností by mohlo být řešením k odstranění finanční nerovnosti čínských občanů. Zlepšit situace podle ní mohou i nová opatření týkající se rozdělování příjmů, posílení programu sociálního zabezpečení či více peněžních dotací pro méně rozvinuté oblasti.
  

• Pro uskutečnění svých záměrů v menším měřítku si čínské vedení zvolilo jihovýchodní provincii Če-ťiang, kde sídlí například skupina Alibaba. Do roku 2025 by tam měl vzrůst průměrný disponibilní příjem na 75 tisíc jüanů ročně, zhruba 250 tisíc korun. Představuje to vzestup o 45 procent oproti nynějšímu stavu, na mzdy má do té doby připadat více než polovina HDP.
  

• https://www.e15.cz/zahranicni/bohatstvi-pro-vsechny-cinsky-prezident-nastolil-myslenku-spolecne-prosperity-1382917?

6.1.2021 Dánsko, země s nejdelší historií záporných úrokových sazeb centrální banky, si připíše další unikát. Banka Nordea nabízí domácím klientům dvacetiletou hypotéku s fixním nulovým úrokem. Další dánské banky slibují, že konkurenta budou následovat. Totalkredit, odnož největší dánské hypoteční banky Nykredit Realkredit, oznámil, že nabídne hypotéku se stejnými parametry. Přidat by se mohl i tamní největší finanční dům Danske Bank, píše Bloomberg. Dánské domácnosti si tak budou půjčovat s nižším úrokem než například americká vláda v případě desetiletých dluhopisů.

Nízkým úrokům u hypoték nahrává politika dánské centrální banky. Ta ve snaze udržet stabilní kurz dánské koruny k euru zavedla v roce 2012 negativní úrokové sazby a od té doby se této politiky drží. Hypoteční úroky jsou tedy v Dánsku velmi nízké dlouhodobě.

https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/hypoteka-zadarmo-danska-banka-pujcuje-na-bydleni-s-nulovym-urokem-1376737

30.12.2020 Zdá se, že ve Spojených státech jsme konečně pochopili, že ekonomická nerovnost představuje reálný problém. Po několika recesích, které zanechaly řadu lidí v chudobě, již nezní moc důvěryhodně rčení, že "příliv zvedá všechny lodě". A ekonomové chápou, že pokud vládne velká nerovnost, poškozuje to i ekonomický růst. Na stránkách Bloombergu to tvrdí ekonom Noah Smith, podle kterého v USA začínají o problému hovořit i doposud odmítaví republikáni a trhliny získává rovněž "morální pohled na nerovnost, podle kterého jsou bohatí lidé prostě odměňováni za vytváření obrovské hospodářské hodnoty". Podle Smithe míří pozornost zejména k obrovskému majetku lidí jako Jeff Bezos, Mark Zuckerberg či Elon Musk a k tomu, že pár Američanů má pod kontrolou nemalou část bohatství celé země. "Ti nejznámější křižáci táhnoucí proti nerovnosti pak volají po mnohem vyšším zdanění, které by stáhlo megaboháče zpět k zemi," píše ekonom. Podle jeho názoru si ale pozornost zaslouží možná hlavně to, k jakému rozdělení došlo na úrovni střední třídy.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4573800/smith-nejde-jen-o-bezose-ci-zuckerberga.html<br>

29.12.2020 Logika mediálního zpravodajství má jeden výrazný nedostatek. Soustředí se na "události", tedy konkrétní, zřetelně viditelné novinky. Mnohem méně pozornosti je věnováno dlouhodobým drobným posunům, které samy o sobě působí málo spektakulárně, ale jak probíhají setrvale, měsíc co měsíc, rok co rok, přinášejí v dlouhodobějším horizontu velkou změnu. Jedním z takových velkých trendů byl posledních více než dvacet let pokles světové chudoby.

Zatímco v roce 1990 žilo 36 procent světové populace, celkem zhruba dvě miliardy lidí, pod hranicí absolutní chudoby, tak nyní je to "jen" osm procent lidstva, asi 630 milionů jedinců. Za posledních 20 let klesala podle agentur OSN bída ve světě každým rokem, a to i v subsaharské Africe, kterou v 90. letech zasáhl vír mnoha krizí a konfliktů. Rok 2021 ale tento pozitivní trend, zdá se, prozatím zvrátí. "Podle OSN se do různých forem chudoby - jež mohou mít podobu hladu dětí nebo chybějících prostředků pro zaplacení bydlení - propadne 240 až 490 milionů lidí v sedmdesáti zemích,"

https://www.respekt.cz/agenda/svetova-chudoba-20-let-klesala-pandemie-tento-trend-zvratila?

26.11.2020 Lidí, kteří se ocitli pod hranicí chudoby, v Německu nebývale přibývá. Oficiální údaje o chudobě jsou tak nejhorší od znovusjednocení země před třiceti lety. Vyplývá to z pravidelné zprávy německé Asociace dobročinných organizací.

• počet lidí v úředním pásmu chudoby se v Německu vyšplhal na 13,2 milionu, což je 15,9 procenta obyvatelstva. Slovo chudoba, které se tu používá, je však velmi relativní nejen ve vztahu k domácím německým poměrům, ale i vzhledem k zahraničí. 
• Za chudé jsou v Německu v souladu s evropskou metodologií považování lidé, kteří dosahují méně než 60 procent mediánu příjmů v Německu, což v současnosti odpovídá 1074 eur měsíčně (tedy kolem 30 tisíc korun). U rodin se dvěma dětmi tato měsíční částka dosahuje 2256 eur. 
  
• Nejvíce ohroženi chudobou jsou lidé, kteří mají nepravidelné zaměstnání a práci hledají na sezonní bázi. Druhou nejohroženější skupinou jsou pak mladí lidé, kteří přicházejí ze škol. Mezi chudými je dále velká skupina dlouhodobě nezaměstnaných, samoživitelek a vícečetných rodin. Skoro třicet procent těch, kteří žijí pod hranicí chudoby, tedy skoro čtyři miliony lidí, pobírá nějakou formu starobního důchodu. 
  

Nejnovější zpráva o chudobě v Německu narušuje zaběhnutou představu o chudém východu a bohatém západu. Nejvíce lidí pod úřední hranicí chudoby bydlí v okolí Brém, kde je to dokonce každý čtvrtý člověk. V celém Porúří, kde je největší hustota obyvatelstva v Německu, spadá pod hranici chudoby 21,6 procenta lidí. Naopak v Mnichově je to jen 8,7 procenta, v širším okolí města pak 9,4 procenta. Například Sasko, bývalá země NDR, má kvótu chudoby 17,2 procenta, Brandenbursko 15,2 procenta. Další bývalá východní země, Durynsko, vykazuje 17 procent lidí pod šedesátiprocentním příjmovým průměrem. 

https://www.e15.cz/zahranicni/rostouci-chudoba-v-nemecku-byvale-hranice-neresi-nejvice-ohrozeni-jsou-sezonni-pracovnici-1375664?<br>

25.11.2020 Ve Spojených státech roste počet lidí, které trápí nedostatek jídla. Na vině je i pandemie. Z dat podle WP vyplývá, že s nedostatkem jídla se v USA potýká skoro 26 milionů dospělých. Experti prý mají za to, že hlad je nyní v zemi více rozšířený než v kterémkoli momentě od roku 1998, kdy USCB v tomto směru začal shromažďovat data srovnatelná s těmi aktuálními.

Mnozí lidé se v USA na začátku období svátků obracejí na potravinové banky či charitativní "spižírny", kde dobrovolníci vydávají základní zboží jako je rýže, ovoce, zelenina nebo vajíčka. "Strašně moc lidí v Americe žije od výplaty k výplatě nebo je dělí jedna nucená dovolená od finanční krize, a toho momentálně vidíme hodně,

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/ve-spojenych-statech-roste-pocet-lidi-ktere-trapi-nedostatek-jidla-na-vine-je-i-pandemie.A201125_210057_ln_zahranici_lihem

16.10.2020 Pokračující šíření nemoci covid-19 a současný končící přísun federální podpory ve Spojených státech provází nárůst míry chudoby. Podle BBC to ukazují dvě nové studie amerických výzkumníků mapující letošní vývoj. Jedna z nich dospěla k závěru, že v nejbohatší zemi světa od května spadlo pod hranici chudoby osm milionů lidí. Pokračující šíření nemoci covid-19 a současný končící přísun federální podpory ve Spojených státech provází nárůst míry chudoby. Podle BBC to ukazují dvě nové studie amerických výzkumníků mapující letošní vývoj. Jedna z nich dospěla k závěru, že v nejbohatší zemi světa od května spadlo pod hranici chudoby osm milionů lidí. Tým expertů z Chicagské univerzity a University of Notre Dame ve svém výzkumu použil jinou definici chudoby a dospěl k tomu, že počet lidí splňujících daná kritéria za poslední tři měsíce narostl o šest milionů. Míra chudoby se údajně v září dostala nad 11 procent.

https://www.e15.cz/zahranicni/ve-spojenych-statech-se-pod-hranici-chudoby-behem-nekolika-mesicu-propadly-miliony-lidi-1374229

8.10.2020 Pandemie nemoci covid-19 může uvrhnout do konce roku 2021 do extrémní chudoby až 150 milionů lidí. Smazal by se tak pokrok učiněný ve snižování chudoby za poslední více než tři roky. Uvedla to ve své pravidelné dvouleté zprávě o chudobě a sdílené prosperitě Světová banka

5.10.2020 Chudé státy čeká kvůli koronaviru hladomor, bohaté boj s obezitou, varuje OSN. Až 822 milionů lidí může letos čelit nedostatku základních potravin. To je o 132 milionů více než loni. Zároveň je to nejprudší meziroční nárůst v tomto století. K nejohroženějším patří obyvatelé Latinské Ameriky. S odvoláním na novou studii Organizace pro výživu a zemědělství OSN o tom píše agentura Bloomberg. A podle výzkumníků je svět teprve na začátku dlouhého hladomoru.

Ta odhaduje, že koncem roku 2020 bude globálně umírat až dvanáct tisíc osob denně na následky hladu. To je výrazně více, než kolik lidí zemře na samotný virus. Miliony lidí na celém světě přišly kvůli pandemii o práci nebo střechu nad hlavou. Těžké hladomory lze prý v blízké budoucnosti očekávat zejména v Jižní Americe a Karibiku. Vlády zemí, jako jsou Haiti, Guatemala, Ekvádor nebo Venezuela, nemají prostředky na podpůrné programy jako evropské země či Spojené státy.

V době pandemie tam tudíž raketově rostl počet obyvatel bez zaměstnání a bez domova. Tyto země se navíc potýkaly s hospodářskými a politickými problémy už předtím. Studie OSN odhaduje, že počet lidí ohrožených hladem tam v nadcházejících měsících vyroste ze 4,3 milionu na 16 milionů.

Ve státech, jako je například Velká Británie, se v průběhu pandemie zvýšil počet lidí trpících nadváhou, nebo dokonce obezitou, lidé jsou kvůli restrikcím častěji doma, mají méně pohybu a kvůli úspoře peněz si kupují nezdravé potraviny. Ty jsou v USA a Británii zpravidla výrazně levnější než zdravá strava, navíc kultura rychlého občerstvení je tam velmi populární. OSN varuje, že globální nárůst pacientů s obezitou zvýší v následujícím desetiletí náklady ve zdravotnickém systému až o 1,3 bilionu dolarů, tedy skoro o třicet bilionů korun ročně.

Konzumace nezdravého jídla se stává pandemií vyspělých národů. Celosvětový počet osob s nadváhou je nyní vyšší než těch, kteří trpí hlady. Na čele žebříčku států s občany nejvíce postiženými obezitou jsou Spojené státy. V Evropě jsou to Velká Británie a Malta. Nadváhou v těchto zemích trpí téměř dvě třetiny všech obyvatel.

Studie připomíná, že obézní lidé jsou zranitelnější méně odolní vůči zdravotním problémům, jako jsou cukrovka, srdeční potíže či rakovina. Je u nich rovněž vyšší riziko úmrtí na covid-19.

https://www.fao.org/3/ca9692en/online/ca9692en.html#chapter-1_1

https://www.e15.cz/zahranicni/chude-staty-ceka-kvuli-koronaviru-hladomor-bohate-boj-s-obezitou-varuje-osn-1373765?

29.9.2020 Světová banka: Hospodářství východní Asie a Pacifiku i Číny poroste kvůli pandemii nemoci covid-19 nejpomaleji za posledních 50 let a 38 milionů lidí se zde ocitne v chudobě. Ekonomika regionu tento rok vzroste pouze o 0,9 %, což je nejméně od roku 1967 (ČTK) 

22.9.2020 Čisté jmění amerických domácností vzrostlo ve 2Q o rekordních 7,61 bilionu USD (Bloomberg) 

28.8.2020 Celková hodnota pěti největších společností S&P 500 (Apple, Amazon.com, Microsoft, Facebook a Alphabet) nyní dosahuje více než 7 bilionů dolarů, což představuje téměř 25 % tržní kapitalizace indexu. Před pandemií to bylo méně než 20 % (Reuters) 

25.8.2020 Prezident Donald Trump v pondělí řekl, že jeho administrativa poskytne další miliardu dolarů na jídlo americkým rodinám s ekonomickými problémy způsobenými pandemií. Program Food Box Farmers to Families má za cíl nakupovat potraviny od zemědělců, kteří je původně dodávali pro restaurace, ale nyní kvůli omezením ztratili odbyt

30.7.2020 Většina velmi bohatých Američanů, kteří se v rámci kampaně Giving Pledge zavázali k darování většiny svého jmění na dobročinné účely, hromadí stále větší bohatství. Řada z nich také věnované peníze posílá do svých rodinných nadací a fondů, které prostředky rozdělují pomalu a dárci díky nim rovněž požívají značných daňových výhod. Podle nadace Thompson Reuters to uvádí studie ústavu Institute for Policy Studies 

29.7.2020 Taková situace nemá v historii obdoby. V šest hodin středoevropského času předstoupí před americký Kongres nejdůležitější lidé technologického světa. Šéfové Amazonu, Applu, Facebooku a Googlu budou muset vysvětlovat antimonopolnímu výboru, že jejich firmy nezneužívají dominantního postavení na trhu. Pro nejbohatšího muže planety a zakladatele Amazonu Jeffa Bezose to bude vůbec první takové setkání s americkými zákonodárci. Celé slyšení se podle BBC bude točit kolem otázky, zda nejsou jmenované společnosti "příliš velké". To, jak si Bezos a spol. povedou, bude mít určující vliv na nastavení vztahů mezi vládou a technologickými korporacemi. "Ve třicátých letech minulého století by v USA takové firmy byly již dávno rozděleny,

Výlučnost jejich postavení ještě umocnila koronakrize. Hodnota technologických firem během ní výrazně vzrostla a v případě uvedené čtveřice dosahuje pěti bilionů dolarů
Více na https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/kongres-bude-grilovat-sefy-technologickych-obru-poprve-to-prozije-sef-amazonu-bezos-1371958?

14.7.2020 Organizace spojených národů varuje před skokovým zvýšením počtu podvyživených lidí ve světě v důsledku koronavirové krize. Nedostatkem potravin trpí 690 milionů obyvatel planety, tedy každý jedenáctý člověk

13.7.2020 Desítky milionářů ze Spojených států a šesti dalších zemí vyzvaly vlády, aby zvýšily zdanění bohatých a získané peníze využily k financování programů, které si vyžádala pandemie nemoci covid-19. Informovala o tom agentura Bloomberg. Za výzvou stojí skupina, která se označuje jako "Milionáři pro humanitu" a zahrnuje přes 80 bohatých lidí, včetně dědičky společnosti Walt Disney Abigail Disneyové či bývalého šéfa investiční společnosti BlackRock Morrise Pearla (ČTK)

18.6.2020 Social Watch: Ženám v Česku hrozí mnohem víc chudoba než mužům. Důvodem jsou nižší výdělky a pak i penze. Ženy mají dál také malý podíl na rozhodování v zemi. Nedostatečná je podpora rodičů, chybí školky a částečné úvazky. Nerovnosti mezi muži a ženami se projevily i při nedávné koronavirové epidemii (ČTK) 

18.6.2020 Ratingová agentura Moody's říká, že šok z koronaviru může zanechat některé trvalé rány na globální ekonomice, vč. dlouhodobého zpomalení růstu v mnoha zemích. Příjmová nerovnost se rozšíří, stejně jako ekonomický nepoměr mezi rozvíjejícími se a rozvinutými ekonomikami. Světový obchod bude fragmentovanější, trend směruje k protekcionismu (Reuters) 

8.6.2020 Ekonomické dopady pandemie způsobené novým typem koronaviru budou možná patrné až 10 let. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí BBC Radio 4 to řekl prezident Světové banky David Malpass. Pandemie podle něj zasadila globální ekonomice zničující ránu, po které se více než 60 mil. lidí ocitne v extrémní chudobě. Až miliardy lidí pocítí dopady na své životní úrovni 

22.4.2020 Svět čelí nebezpečí rozsáhlého hladomoru biblických rozměrů, řekl ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley. Ohroženo je hladem 256 milionů lidí (což je dvakrát tolik než před pandemií), k čemuž přispěla koronavirová pandemie, jak plyne z úterní zprávy vypracované OSN a dalšími organizace. Pandemie umocnila stávající hrozby, které vytvářejí především neobvykle početná hejna kobylek. Už jsem na základě předpovědi z konce loňského roku říkal, že rok 2020 by mohl být nejhorším rokem od druhé světové války." A na začátku tohoto roku byla východní Afrika zasažena největšími hejny kobylek za dlouhá desetiletí, což vedlo k tomu, že je ohroženo 70 milionů lidí. je potřeba co nejrychleji dát dohromady asi dvě miliardy dolarů na samotnou pomoc. Dalších 350 milionů je potřeba na vytvoření zásobovací sítě, aby se potraviny, léky a taky ochranné pomůcky dostaly k potřebným. To znamená mimo jiné vytvořit letecké mosty.

https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/kvuli-pandemii-je-svet-na-pokraji-hladomoru-biblickych-rozmeru-40321467?

17.4.2020 Hospodářská komise OSN pro Afriku upozorňuje na ekonomické problémy související s koronavirovou nákazou. "Odhadujeme, že pět až 27 milionů lidí bude v důsledku dopadu nemoci covid-19 uvrženo pod hranici extrémní chudoby, kdy budou mít 1,90 dolaru na den," píše se ve zprávě. Ekonomika Afriky by se mohla propadnout až o 2,6 procenta. "Rozpadlé podniky se nikdy nemohou zotavit. Bez rychlé reakce hrozí vládám, že ztratí kontrolu a budou čelit nepokojům," uvádí se ve zprávě. V současné chvíli je na kontinentu kolem 20 tisíc potvrzených případů nákazy, což je zlomek světové bilance více než dvou milionů infikovaných. Odborníci ale varují, že má Afrika za pandemií v Evropě zpoždění a počty nakažených začnou během několika týdnů růst. Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že za tři až šest měsíců může být v Africe nakaženo až deset milionů lidí.

https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/koronavirus-muze-v-africe-zabit-pres-tri-miliony-lidi-poslete-penize-vyzvalo-svet-osn-40320910?

9.4.2020 Ekonomické dopady koronavirové krize by mohly uvrhnout zhruba půl miliardy lidí do chudoby. Vyplývá to ze studie Organizace spojených národů (OSN). Chudoba tak podle expertů zaznamená první celosvětový vzestup za 30 let, studie předpokládá nárůst počtu lidí žijících v chudobě o 400 až 600 milionů (ČTK)

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového