Antarktida

Ledová pokrývka Antarktidy, která má rozlohu zhruba jako celá Severní Amerika a tloušťku téměř 5 kilometrů, obsahuje více než polovinu sladké vody na Zemi. Antarktický ledovec existuje ve své současné podobě přibližně 34 milionů let, o jeho budoucí podobě se ale rozhoduje právě teď (31.11.2020). Od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu, což zvedlo hladinu oceánů o téměř 1,8 centimetru.

• Arktida
  

Antarktida podle vědců je zaledněna více jak 25 milionů roků. Antarktida, neležela na stejném místě vzhledem k rovníku jako dnes (docházelo k přepólování planety), na Antarktidě jsou zkamenělé pralesy.

Na počátku druhohor (Mezozoikum je geologické období přibližně před 252 až 66 miliony let) totiž Antarktida není tou mrazivou pustinou, jak ji známe dnes. Oplývá bujnými lesy, živými řekami, a minimální teploty klesají jen něco málo pod bod mrazu. Nabízí tedy ideální podmínky pro život.  

• Vědci již zjistili, že před 100–65 miliony let bylo v Antarktidě velmi teplo, nebyly zde žádné ledovce a na celém kontinentu rostly tropické pralesy. V sedimentárních ložiskách tohoto věku geologové všude nacházejí zbytky zkamenělých stromů a teplomilných zvířat, včetně dinosaurů. Přibližně před 40 miliony let začalo globální ochlazování a před 34 miliony let byla hlavní část Antarktidy pokryta ledovci. Postupem času se jejich objem měnil.
  

Letní sezona trvá v Antarktidě od listopadu do března. Podle Pelota je však tak masivní tání sněhu a ledu pro Antarktidu velmi vzácné, a to i s přihlédnutím k letnímu období. Kontinent je totiž jedním z nejchladnějších míst na planetě. Antarktida je z 98 % pokrytá ledovým štítem a celý kontinent, obklopený oceány, představuje 90 % pevninských ledovců planety. Antarktida je také největším rezervoárem sladké vody. Kdyby všechen tamní led roztál, stoupla by hladina oceánů téměř o 60 metrů.

• O Antarktidě je známo, že obsahuje více než polovinu sladké vody na planetě, která je tisíce let zmražena v několik kilometrů silném ledovém příkrovu. 
  

Klimatologové upozorňují, Antarktida se otepluje rychleji než zbytek světa. Od roku 2012 se rychlost tání ledu ztrojnásobila. Od roku 1992 pak roztály v Antarktidě tři biliony tun ledu, což je množství schopné zvednout hladiny oceánů o téměř osm milimetrů.

Antarktida, zprávy z tisku:

21.4.2024 Pokud roztaje Antarktida se všemi svými ledovci, dojde k zaplavení velkých přímořských metropolí. Lidstvo bude čelit významným změnám klimatu. Zasáhne úplně všechny. Vědci udávají, že kdyby roztály všechny ledovce na Antarktidě, hladina moří se zvedne až o 60 metrů. To by znamenalo zaplavení několika velkých měst s miliardami obyvatel, jako je Londýn, New York, New Orleans, Hong Kong, Tokyo a podobně.

https://vedazive.cz/planeta-zeme/roztaje-antarktida-a-ledovce/?

30.7.2023 Zatímco severní polokouli sužují rekordní letní vedra, mnohem jižněji, v hloubi zimy, padá další děsivý klimatický rekord. Antarktický mořský led dosáhl pro toto roční období nevídaně nízkého množství. V polovině července mořský led v Antarktidě zaostával o 2,6 milionu kilometru čtverečního pod průměrem z let 1981 až 2010. To je plocha téměř stejně velká jako Argentina.

• Mořský led se ani zdaleka nevrátil na očekávanou úroveň. Ve skutečnosti je na nejnižší úrovni pro toto roční období od začátku vedení záznamů před 45 lety.
• V roce 2016 zaznamenala Antarktida první velký pokles mořského ledu. Od roku 2016 zůstává nízký a nyní se propadl na dno. Něco zásadního v obrovské části planety se najednou chová jinak, než jsme viděli za posledních 45 let.
  
•  https://www.wn24.cz/antarktide-chybi-mnozstvi-morskeho-ledu-o-velikosti-argentiny-vedci-nevi-proc/?
  

2.6.2023 Vědci již zjistili, že před 100–65 miliony let bylo v Antarktidě velmi teplo, nebyly zde žádné ledovce a na celém kontinentu rostly tropické pralesy. V sedimentárních ložiskách tohoto věku geologové všude nacházejí zbytky zkamenělých stromů a teplomilných zvířat, včetně dinosaurů. Přibližně před 40 miliony let začalo globální ochlazování a před 34 miliony let byla hlavní část Antarktidy pokryta ledovci. Postupem času se jejich objem měnil.

• Dnes je až 90 procent veškeré sladké vody dostupné na planetě doslova zamrzlé v antarktickém ledovém příkrovu. Vědci naznačují, že útroby jižního kontinentu mohou díky bohaté geologické historii obsahovat další minerály.
  
• Geologové naznačují, že v Antarktidě, analogicky s jinými částmi Gondwany - Austrálií, Indií a Jižní Afrikou - by mělo být nahromadění zlata, platiny, cínu, mědi, niklu, molybdenu, berylia, prvků vzácných zemin, diamantů.
  
• https://ria.ru/20230602/antarktida-1875361410.html
  

18.5.2023 Mezinárodní tým oceánologů a geologů našel v Rossově moři důkazy, že rozsáhlé podvodní sesuvy půdy na území této nádrže v dávné minulosti způsobily silné tsunami.

• Vědci nečekaně narazili na stopy několika obřích sesuvů půdy najednou, které zasáhly celkem přes 6 tisíc metrů čtverečních. km dna.
  
• Měření a výpočty výzkumníků ukázaly, že sesuv byl způsoben dvěma faktory. První z nich je, že půda na dně Rossova moře obsahuje několik měkkých a nestabilních vrstev organických sedimentárních hornin, které vznikly před 3, 13 a 15 miliony let, kdy bylo antarktické klima mnohem teplejší než nyní. Druhým je, že tyto vrstvy půdy se nacházejí v blízkosti zóny seismické aktivity.
  
• Jak vědci naznačují, její aktivace v minulosti v důsledku rychlého zmizení značné části ledové pokrývky Antarktidy již vedla k destabilizaci vrstev organických sedimentů a sesouvání obrovských mas půdy po šelfu. V důsledku toho vznikly obří tsunami, jejichž vlny mohly mít podle oceánologů výšku i několik desítek metrů. Dostali se nejen na břehy Antarktidy, ale i na sousední kontinenty Země.
  
• https://nauka.tass.ru/nauka/17781145
  

17.2.2023 Kolem antarktického kontinentu je nyní méně mořského ledu než kdykoli od konce 70. let 20. století, kdy se začaly k měření používat družice. Rekordní data překvapila i odborníky.

Na jižní polokouli je léto. Dalo by se tak očekávat méně mořského ledu. Letošní rok je ale podle amerického Národního centra pro údaje o sněhu a ledu výjimečný. Větry a teplejší vzduch a voda snížily už ke 13. únoru pokrytí ledu na pouhých 1,91 milionu kilometrů čtverečních, což je nejméně od začátku měření. Vědci proto mluví o tom, že "takhle extrémní situaci ještě nikdy nezažili". Už loňský rok byl rekordní. Tehdejší minimum 1,92 milionu kilometrů čtverečních ale odborníci naměřili až 25. února. "Rychlý úbytek mořského ledu za posledních šest let je pozoruhodný, protože v předchozích 35 letech se ledová pokrývka téměř nezměnila."

Počítačové modely předpovídaly, že pokrytí moří okolo Antarktidy bude dlouhodobě klesat, podobně jako jsme to viděli v Arktidě, kde se rozsah letního mořského ledu v důsledku globálního oteplování zmenšuje o 12-13 % za desetiletí. Antarktida se ale nechová podle predikcí.

• Je velmi důležité, aby led začal se začátkem zimy znovu dorůstat. Mrznoucí mořská voda na hladině vypuzuje sůl, tím se voda pod ní stává hustší a klesá její objem. To je součástí motoru, který pohání takzvaný velký oceánský výměník - masový pohyb vody, který pomáhá regulovat teplo v klimatickém systému. 
  
• Mořský led je také nesmírně důležitý pro život na pólech. V Antarktidě jsou řasy, které se drží na ledu, zdrojem potravy pro malé korýše. Těmi se zase krmí velryby, tuleni, tučňáci a další ptáci. Bez mořského ledu by tak chyběla v oceánu potrava pro širokou škálu dalších živočichů. Kromě potravy zajišťují ledové kry i bezpečné místo k odpočinku.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-morsky-led-okolo-antarktidy-rekordne-taje-ohromeni-jsou-i-odbornici-225905#
  

27.10.2022 Na západě Antarktidy byla objevena velká subglaciální řeka pokrytá ledem o délce 460 km, která délkou i objemem přepravované vody přesahuje mnohé velké evropské vodní tepny. Tato řeka urychluje tání jižního ledovce.

• Klimatologové naznačují, že polární oblasti Země a horské ledovce budou jako první postiženy změnou klimatu. V posledních letech je na jejich území teplota o 4-9 stupňů Celsia vyšší než v minulých staletích, což nenávratně povede k znatelnému zmenšení jejich plochy a tání ledu v rozsáhlých oblastech Antarktidy a Arktidy.
  
• Výzkumníci identifikovali jeden možný zdroj tohoto zrychlení studiem struktury, rychlosti a směru toků ledu v západních oblastech Antarktidy, které sousedí s Weddellovým mořem. Tým mapoval průtoky ledových mas. 
  
• Identifikovali anomálie, kde byla rychlost ledových masivů vysoká. Studium jejich struktury ukázalo, že tyto oblasti sousedily s velkou subglaciální řekou, srovnatelnou délkou a objemem přepravované vody s Temží, Sprévou, Scheldou, Onegou a dalšími velkými evropskými vodními tepnami.
• Stejné oblasti ledovců ztrácejí ročně více hmoty než sousední oblasti ledových masivů s nízkou rychlostí pohybu. Takové rozdíly podle vědců naznačují, že antarktické řeky pod ledem urychlují proces "klouzání" ledovců do oceánu, což zvyšuje rychlost jejich tání. 
• https://nauka.tass.ru/nauka/16175375? 
  

16.1.2022 Vědci na palubě ledoborce Polarstern objevili na dně Weddellova moře v Antarktidě desítky milionů rybích hnízd. Objev, který výprava považuje za mimořádný, představuje největší pozorovanou chovnou kolonii ryb na světě. Pozorování učinili vědci na palubě ledoborce Polarstern na dně Weddellova moře. Studovali zde vzestupný proud, v němž je voda oproti okolí o 2 stupně Celsia teplejší. "Našim cílem bylo zjistit, jak z povrchu na mořské dno přechází uhlík a jaké komunity se ve vodním sloupci vyskytují.

Posádka náhodou na dně narazila na obrovské množství hnízd Neopagetopsis ionah patřících do skupiny takzvaných ledových krokodýlích ryb (Channichthyidae), které žijí v Jižním oceánu. Je známo, že tyto ryby stavějí svá hnízda ve skupinách. Nanejvýš jich ale byly pohromadě pozorovány desítky. Posádka Polarsternu s tunovou podvodní kamerou vlečenou za lodí odhadla, že je na dně moře rozprostřeno 60 milionů hnízd.

https://veda.instory.cz/zeme-priroda/1909-vedci-v-antarktide-pozorovali-60-milionu-rybich-hnizd-nic-takoveho-jeste-nevideli.html?  

11.10.2021 Naše planeta se otepluje. Někde víc, jinde míň. Jsou ale místa, kde se také ochlazuje. Například v Antarktidě, kde letos zaznamenali nejchladnější zimu od počátku měření v padesátých letech minulého století.

V éře globálního oteplování padá na severní polokouli jeden teplotní rekord za druhým. A všechny s plusovým znaménkem. Letos v srpnu například naměřili meteorologové na Sicílii 48,7 stupně Celsia, což je dosud nejvyšší zaznamenaná teplota v Evropě. A výrazně rostou teploty také v jiných částech Evropy, na Sibiři, anebo v oblasti severního pólu.

Antarktida však jde proti proudu.

https://nedd.tiscali.cz/globalnimu-oteplovani-navzdory-antarktida-se-ochlazuje-520500?

20.8.2021 Ztráty ledu v západní Antarktidě odborníci přisuzovali klimatickým změnám. Včera zmíněným autorům časopis Nature otiskl výsledky jejich studie. Podle mnohých odborníků jde o hlavní oblast na Zemi vhodnou pro testování hypotézy o interakčním vztahu mezi pevninou a kryosférou. Podívejme se, co se v jejich díle píše. Nejprve ale malé vysvětlení, co autoři publikace míní sektorem, když mluví o Amundsenově moři. Ve skutečnosti si všímají hlavně oblasti zvané ASE (Amundsen Sea Embayment). V podstatě jde o plát ledu vysouvající se do Amundsenova moře. Ledová vrstva má v průměru tloušťku přibližně 3 km. Je rovněž dobré si uvědomit, že tu hovoříme o mase ledu se zhruba desetkrát větší rozlohou, než má Česká republika. Proto také takové obavy ze zrychlujícího se sesuvu a následného tání s dopadem na zvyšování mořské hladiny.

Oblast ASE náleží k hlavním ledovcovým povodím Antarktidy. Jak se ukazuje, tak právě pod tuto oblast zasahují větve "West Antarctic Rift System". Přeloženo do lidštiny: má pod sebou oslabené zóny zemské kůry, na kterých se od sebe oddělují pevninské bloky. Pro taková místa na Zemi jsou jsou typická tenká a elastická litosférická kůra s magmatickými rysy s častým vytvářením trhlin. To vedlo výzkumníky k tomu, aby se pokusili zjistit, do jaké míry probíhající děje pod Antarktidou promlouvají do největší masové ztráty antarktického ledu.

To, co nazýváme Antarktidou, jsou ve skutečnosti dva zcela rozdílné "světy". Na rozdíl od východní Antarktidy je západní Antarktida geologicky mladým regionem. Nemá, tak jako její východní část, zemskou kůru silnou 40 kilometrů. Tvoří ji několik malých a relativně tenkých bloků oddělených příkopy. V těch je zemská kůra silná pouze 17 kilometrů. Právě na tom vědci staví kritiku stávajících představ, že tání tamního ledu má na svědomí lidská činnost. Viníkem se jim jeví spíš množství tepla stoupající z nitra Země. Výsledky měření distribuce toku geotermálního tepla (GHF) a nová mapa geotermálního tepelného toku dané oblasti, tento jejich předpoklad potvrzují.

https://www.osel.cz/11892-ztraty-ledu-v-zapadni-antarktide-odbornici-prisuzovali-klimatickym-zmenam.html?

Z vyjádření Ricardy Dziadek (první autorky studie) vyplývá, že pod ledovcem Thwaites může momentální geotermální tok tepla dosahovat až 150 miliwattů na metr čtvereční (hodnota charakteristická pro východoafrický rift). Není proto divu, že na rozdíl od východní Antarktidy, v té západní ubývá ledu tak rychle. V řadě míst je tam pod ledem jen tenká slupečka zemské kůry náchylné ke geotermální aktivtě a prostupem tepla odpovídajícím tomu v africké Velké příkopové propadlině. Zjednodušeně řečeno, i malé pohnutí desek tam stačí k tomu, aby v oblasti výrazně vzrostl tepelný tok, zahřál spodní vrstvu ledu a dal tím vznik kluzké vrstvě měnící třecí síly. Právě to se jeví být příčinou toho, že se pomalý proces sesouvání ledových mas mění v nyní pozorovaný "kvapík".

18.4.2021 Vědci našli důkazy o tom, že nad Antarktidou se vypařil během letu meteorit a shořel v obrovském oblaku žhavého plynu. Stalo se to zhruba před 430 000 lety a v současnosti našli vědci malé kousky trosek ovlivněné právě tímto dopadem. Tým prozkoumal minerální částice z Rondanských hor v Queen Maud v Antarktidě, které se nachází jižně od Afriky na východní straně kontinentu. Antarktida má obecně vynikající podmínky pro pátrání po meteoritech.

Dávný dopad se stále patrným vlivem

Antarktida je suchá, studená a prakticky bez lidské přítomnosti, takže cokoli se tu nachází z minula, má velmi dobrou šanci se zachovat nepoškozené. Vědci k vlastnímu překvapení našli částice, které nevypadaly jako pozemské, ale ani jako mikrometeority. Mikrometeority připomínají prášek, tohle vypadalo jako několik malinkých kamínků spojených dohromady. Některé na sobě měly stopy dalších materiálů vtisknutých do jejich povrchu.

Chemické složení částic naznačilo, že se zformovaly před stovkami tisíc let během výbuchu v nižší atmosféře. K tomu dochází, když se dopadající meteorit vypaří ještě před tím, než zasáhne pevný povrch planety. Nálezy více takových unikátních úderů a tím pádem ještě dalších a starších částic nám mohou pomoci porozumět složení a charakteristice atmosféry dávných stádií Země. Stejně tak mohou znalosti povahy těchto dopadů pomoci připravit se na další dopady.

Podrobná rekonstrukce dopadu

Dopad sám byl jen začátkem příběhu a podrobného rozboru, při kterém tým pátral po složení a zkoumal prameny, zda se někde neobjevily podobné částečky. Tohle všechno bylo vedeno snahou vytvořit model původního asteroidu, který částečky vytvořil. Částečky samy měly rozměry asi 100 - 300 mikrometrů a obsahovaly částečky olivínů a železných spinelidů, které vytvořily vzory podobné vločkám.

Minerály byly spojené dohromady drobnými částmi skla a toto složení potvrdilo, že jde o materiál pocházející z asteroidu. Koncentrace niklu taky poukázala na vnější původ, protože v zemské kůře se nikl moc nevyskytuje. Splývající podoba částic naznačila, že žhavý oblak, kde vznikly, byl velký a velmi hustý, což dovolilo roztavení a smíchání. Originální asteroid tak byl podle odhadů velký asi 100 -150 metrů.

https://vedazive.cz/planeta-zeme/pred-skoro-pul-milionem-let-dostala-antarktida-mohutny-zasah-o-kterem-skoro-nikdo-nevi/

20.5.2021 Od Antarktidy se odlomil obrovský kus ledu o rozloze Pardubického kraje a vznikl tak největší ledovec na světě, informovala Evropská kosmická agentura (ESA). Vědci ledovec označili jako A-76, ve Weddellově moři ho zachytily satelitní snímky evropské družice Sentinel-1. Obří kus ledu je 170 kilometrů dlouhý a 25 kilometrů široký.

3.4.2021 Před bezmála půl miliardou let explodoval nad Antarktidou meteorit. A vědci to zjistili díky unikátnímu objevu: v antarktickém ledovci se jim totiž podařilo najít drobounké, kdysi roztavené kousky dávné vesmírné horniny. Výbuch, k němuž v onom dávnověku nad Antarktidou došlo, byl poměrně zvláštní - nebyl dost silný na to, aby vytvořil impaktní kráter, ale nebyl ani nijak malý. Proud roztaveného a odpařeného materiálu, který při něm vytryskl do vzduchu, byl nebezpečnější než tlaková vlna, jež se prohnala sibiřskou tajgou po dopadu tunguzského meteoritu v roce 1908.

Vesmírným horninám, které explodují po vstupu do pozemské atmosféry, se říká bolidy a jsou poměrně časté. Od roku 1988 až do vydání aktuální studie o současném antarktickém nálezu jich americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) zaznamenal již 861. Superbolidy - jako byl třeba čeljabinský meteorit v roce 2013 nebo kamčatský v roce 2018 - se objevují méně často, zhruba jen několikrát za sto let.

Vzdušné exploze, které by byly silnější než tunguzská událost, jsou ještě vzácnější, ale i tak vědci předpokládají, že k nim dochází častěji, než k dopadům vesmírných těles schopných vytvořit dopadový kráter.

Podle van Ginnekenova týmu musela být antarktická událost jež silnější než exploze tunguzského meteoritu z roku 1908, jež mohla činit podle různých odhadů od tří do 10 megatun TNT (pro srovnání, síla atomové bomby vypuštěné nad Hirošimou odpovídala asi 15 tisícům tun). Sto třináct let starý meteoritický výbuch přitom prokazatelně srovnal se zemí 2150 kilometrů čtverečních lesa a pokácel odhadem 80 milionů stromů. Pokud byla antarktická událost opravdu ještě silnější, měla by věda podle van Ginnekena věnovat superbolidům větší pozornost.

Zdroj: https://www.denik.cz/veda-a-technika/antarktida-meteorit.html?

14.3.2021 Do Antarktidy narazila částice antihmoty a spustila reakci, na kterou vědci čekali šedesát let. Autor předpovědi, nobelista Sheldon Lee Glashow, úspěšné ověření ani neočekával, neboť lidé nejsou pomocí svých přístrojů schopni vytvořit klíčové antineutrino o vysoké energii - částici antihmoty. Pomohla ale příroda.

K detekci došlo už v roce 2016, teprve tento týden byl ale výsledek zveřejněn v odborném časopise Nature. Elektronové antineutrino řítící se téměř rychlostí světla narazilo do elektronu v ledu antarktického detektoru neutrin IceCube. Vyvolalo přitom reakci, při níž vznikl takzvaný W-boson, což je jedna z částic zodpovědná za slabou jadernou sílu - stojí například za radioaktivním rozpadem.

Nám známý svět se skládá z částic, které mají jasně dané místo ve vědci vytvořené teorii standardního modelu. Patří sem takzvané kvarky, které jsou základními stavebními kameny, z nichž se skládají protony a neutrony. Dalšími členy rodiny jsou leptony, kam patří elektrony nebo právě neutrina. Platí, že leptony i kvarky mají své antipříbuzné.

Například k elektronu tak existuje antielektron, kterému se říká pozitron. Liší se opačným elektrickým nábojem. A k elektronovému neutrinu existuje elektronové antineutrino. Neutrina a antineutrina nemají náboj, ale liší se tím, že jsou levotočivá a pravotočivá. Představit si to lze na výstřelu dělové koule. Neutrina se chovají, jako kdyby byla vypálena z pomyslných děl s levotočivým drážkováním a antineutrina s pravotočivým.

Kromě kvarků a leptonů existují ještě takzvané polní částice, což jsou částice, které zprostředkovávají působení síly. Foton je například polní částicí elektromagnetické síly a W-boson jednou z částic slabé jaderné síly. Na konci článku je přehledná tabulka této částicové zoo. Částice spolu vstupují do vzájemných interakcí a vytváří náš svět, který vidíme, když ráno otevřeme oči.

https://zahranicni.ihned.cz/c1-66895570-do-antarktidy-narazila-castice-antihmoty-spustila-reakci-na-kterou-vedci-cekali-sedesat-let

28.2.2021 Od antarktického Bruntova šelfového ledovce se tento týden v pátek nedaleko britské polární stanice Halley odlomila kra, jejíž plocha má být kolem 1270 kilometrů čtverečních, tedy výrazně více než dvě Prahy.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/na-antarktide-se-odtrhla-kra-vetsi-nez-dve-prahy-40352466#

8.1.2021 Nad Antarktidou se v posledních prosincových dnech zacelila ozonová díra, která patřila k největším za posledních 40 let. V minulém roce se ozonová díra rozrostla kvůli velmi nízkým teplotám ve stratosféře, ze stejného důvodu se vyskytla i nad Arktidou.

• V roce 2020 se ozonová díra začala výrazně otevírat v polovině srpna a na začátku října její velikost zaznamenala nejvyšší hodnotu, když dosáhla rozlohy 25 milionů kilometrů čtverečních. 
  

Vývoj ozonové díry nad Antarktidou má sezonní charakter. Díra se nejvíce otevírá během australského jara (od srpna do října) a zaceluje se během australského léta - na konci kalendářního roku. Narušení ozonové vrstvy totiž souvisí s teplotami ve stratosféře, tj. ve výšce deseti až 50 kilometrů od zemského povrchu, kde se ozonová vrstva nachází. Když teplota ve stratosféře klesne pod -78 stupňů, začínají se vytvářet tzv. perleťová oblaka, díky kterým se uskutečňují chemické reakce, které ozon ničí. V roce 2020 byly dlouhodobě zaznamenány ve stratosféře nízké teploty, což napomáhalo vzniku těchto mraků.

Na pólech nastal v 80. letech minulého století obzvlášť rychlý úbytek ozonu. Situace se ale zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí. Hlavně zmíněné freony se masově používaly třeba jako nosné plyny v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách. V posledních letech vědci zaznamenali posílení ozonové vrstvy ve stratosféře. 

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/nad-antarktidou-se-zacelila-obri-ozonova-dira-40347311#

12.11.2020 Poprvé se vynořila v roce 1973. Zdánlivě odnikud. Prostě najednou zela v mořském ledu obepínajícím bílým pásem pobřeží Antarktidy. Díra, ale ne jenom tak ledajaká. Byla tak obrovská, že by se v ní mohla ztratit celá Kalifornie. Tajemný otvor zůstal na svém místě během následujících tří zim, a pak se znovu z velké části zacelil. Jenže ne navždy. V roce 2017 se objevil znovu. A vědce zajímá, jak to s ním je.

• při formování Wedellovy polynie hrály pravděpodobně právě tyto "řeky na obloze", a to jak v roce 1973, tak v roce 2017. V obou případech totiž byly ve dnech předcházejících oběma událostem v ovzduší patrné - a byly silné.
• Překvapilo mě, když jsem uviděla, že mořský led, který pokrývaly atmosférické řeky, začal během nejchladnějších měsíců v roce v Antarktidě téměř okamžitě tát 
  
• Podle vědců vyvolal tání fakt, že atmosférická cirkulace přenášela pás teplého a vlhkého vzduchu od pobřeží Jižní Ameriky až do polární oblasti. Vliv na to mělo několik jevů, jimiž atmosférické řeky působí na své okolí: za prvé se z jejich vzduchové masy uvolňuje teplo, za druhé přenášejí vodní páru, která pod sebou vytváří omezený skleníkový efekt, a konečně do třetice posilují dynamiku 
• Atmosférické řeky zesilují intenzitu bouří, protože poskytují více vodní páry. Všechno je to propojeno, nejde o nezávislé jevy, cyklónu. 
  
• A protože vědci předpokládají, že cyklóny i atmosférické řeky budou s globálním oteplováním přibývat a sílit, je možné, že se takové podivné obří otvory začnou vyskytovat v antarktickém ledu častěji. 
  
• https://www.denik.cz/veda-a-technika/antraktida-led-dira-ozon.html?<br>

28.10.2020 Vědci nyní zveřejnili novou simulaci, která naznačuje, že velké potíže s rostoucí hladinou oceánu mohou mít světové metropole, jako je New York, Londýn nebo Tokio. Simulace tak ukazuje děsivé následky teplotního růstu o čtyři stupně Celsia oproti teplotám, které byly na počátku dvacátého století. Pokud dojde k tomuto teplotnímu nárůstu, hladiny moří se zvýší až o šest a půl metru.

Podle vědců je ztráta ledu na Antarktidě již nevratná a brzy dosáhne bodu, odkud již není návratu. O Antarktidě je známo, že obsahuje více než polovinu sladké vody na planetě, která je tisíce let zmražena v několik kilometrů silném ledovém příkrovu. Díky vypouštění emisí skleníkových plynů, které se stalo neúnosné během průmyslové éry dvacátého století, se však tento příkrov stává nestabilní a taje. Změny v Antarktidě jsou podle vědců nevratné a jednou roztátý led se již nikdy nevrátí do původní podoby. Tající antarktický ledový příkrov přitom může způsobit milionům lidí velké problémy, zejména pak ve velkých přímořských městech. Pokud se oteplí Antarktida o šest stupňů Celsia, stoupne hladina moře až o neuvěřitelných dvanáct metrů.

https://technika.magazinplus.cz/1884-antarktida-ohrozuje-svetove-metropole-vedci-zverejnili-velmi-znepokojivou-zpravu.html

6.10.2020 Nad Antarktidou se nyní nachází jedna z největších a nejhlubších ozonových děr za posledních patnáct let. Informovali o tom v úterý vědci evropské služby Copernicus. Díra podle nich už ale dosáhla maximální velikosti. "Vývoj a rozsah ozonových děr se rok od roku liší. Letošní ozonová díra je podobná té z roku 2018, která byla také poměrně rozsáhlá," uvedl ředitel evropské služby sledování atmosféry Copernicus Vincent-Henri Peuch. "Rozhodně patří mezi největší za posledních zhruba patnáct let," dodal.

Podle Peucha aktuální vývoj nad Antarktidou potvrzuje důležitost takzvaného Montrealského protokolu z roku 1987, který zastavil výrobu látek ohrožujících ozonovou vrstvu. Týkalo se to zejména freonů, které se masově používaly jako nosné plyny v tlakových sprejích nebo jako chladicí média v ledničkách.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci ale doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/vedci-nad-antarktidou-je-nejvetsi-ozonova-dira-poslednich-let.A201006_102430_ln_veda_ceh

10.9.2020 Systematickému měření tání ledu v pevninských oblastech se vědci intenzivně věnují od počátku devadesátých let 20. století. Za tuto dobu přišla Antarktida a Grónsko nejméně o 6,4 bilionu tun vody, která se nyní nachází v oceánu.

V současnosti tak hladina oceánu roste přibližně o čtyři milimetry ročně, což je mnohem více, než předpokládaly modely z přelomu milénia. Podle studie Evropské vesmírné agentury (ESA) tento trend znamená, že do konce století vzroste hladina oceánu o 17 centimetrů, což už je viditelné pouhým okem.

https://technika.magazinplus.cz/1832-rozsahla-vedecka-studie-upozornuje-na-chmurnou-budoucnost-vykresluji-se-ty-nejhorsi-scenare.html

30.7.2020 Místo na mořském dně, kde vědci objevili unikající metan, se nachází v oblasti Antarktidy. Přítomnost bakterií, které běžně metan využívají, je naopak velmi řídká, a tak dochází k jeho úniku do atmosféry. Podle dostupných informací se pod mořským v oblasti Antarktidy nachází velké množství metanu, který by mohl v důsledku oteplení oceánů, ke kterému dochází v souvislosti se změnami klimatu, začít unikat. Tento možný scénář považují vědci za značně znepokojující.

https://udrzitelnyzivot.cz/v-antarktide-se-objevilo-prvni-misto-kde-z-morskeho-dna-unika-do-atmosfery-metan/?

15.5.2020 V dávné minulosti naší planety panovaly v oblasti kolem zemských pólů zcela odlišné podmínky, upozorňuje nová studie publikovaná v odborném časopise Nature. Podle ní se zhruba v polovině období druhohorní křídy, tedy asi před 90 miliony let, globálně zvýšila teplota v důsledku hustých koncentrací CO2 v atmosféře, takže se polární led rozpustil a hladiny moří zvedly až o 170 metrů výše než dnes. První analýzy vrtů ukázaly, že jsme v hloubce 27 až 30 metrů pod mořským dnem našli vrstvu, jež vznikla původně na pevnině, nikoli v oceánu, pomocí rentgenové počítačové tomografie (CT) zjistili, že našli složitou síť zkamenělých rostlinných kořenů. Mikroskopické analýzy jim pak poskytly důkaz o výskytu pylů a rostlinných výtrusů.

• to vše poukazovalo na to, že pod mořským dnem nalezli dochované zbytky pradávného deštného pralesa, který existoval v Antarktidě v období přibližně před 90 miliony let
• pobřeží západní Antarktidy tehdy tvořil hustý bažinatý les, podobný lesům na dnešním Novém Zélandu 
  
• Podle těchto simulací byly hladiny CO2 v atmosféře během období křídy výrazně vyšší, než se vědci domnívali. V takto přehřátém prostředí (s roční průměrnou teplotou vzduchu v Antarktidě kolem 12 stupňů Celsia) by hustá vegetace pokryla celý antarktický kontinent a ledové plochy, jaké zde známe dnes, by ani se svým přidruženým ochlazovacím účinkem neexistovaly.
  
• https://www.sciencealert.com/discovery-of-ancient-rainforest-in-antarctica-is-a-grim-warning-of-earth-s-future
  
• https://www.nature.com/articles/s41586-020-2148-5
  

15.5.2020 Za krále mezi dinosaury je bezesporu považován predátor Tyrannosaurus rex, který otřásá naší planetou před 68 až 66 miliony let. Na jeho post se ale dere někdo úplně jiný - předchůdce dinosaurů, který obývá Antarktidu ještě o skoro 200 milionů let dříve! Jde o ještěra Antarctanax shackletoni (jde o masožravce, který se živí hmyzem, předchůdci savců a obojživelníky) velikosti leguána, který na Antarktidě žije před 250 miliony let. 

• Objev je významný především proto, že vysvětlí proces repopulace Země po nejrozsáhlejším hromadném vymírání organismů, tzv. permském vymírání, ke kterému dochází před 252 miliony let a během něhož klimatické změny zabijí asi 83 % živočichů! 
  
• Původně se totiž vědci domnívají, že trvá několik desítek milionů let, než nové organismy vyplní prázdná místa. Antarctanax však dokazuje, že se archosaurové začínají rozčleňovat do dalších druhů již během 2 milionů let. 
  
• "Antarktida je podobně jako oceánské dno jedním z míst na Zemi, kde jsme stále ještě na samém počátku průzkumu 
  
• https://epochaplus.cz/antarctanax-250-milionu-let-stary-vladce-antarktidy/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
  

8.5.2020 Asi před 15 miliony lety vystřelil z povrchu Marsu kus skály a nakonec přistál v Antarktidě, kde ji průzkumníci našli v roce 1984. Od té doby byly organické sloučeniny nalezené v tomto meteoritu zdrojem diskuse. Nakonec ale po letech zkoumání vědci v mimozemské skále našli vodu. Nyní však vědci mají jasno. Jejich výsledky naznačují, že organické sloučeniny pocházejí skutečně ze samotného Marsu, a také poprvé ukazují, že nalezený kus skály obsahuje organické látky, zejména pak dusík. Většina dusíku, který lidstvo objevilo na Marsu, i ten, jež obsahují organické látky z meteoritu naznačují, že kdyby na Marsu existoval život, pak by měl přístup ke stejným formám dusíku, na které spoléháme tady na Zemi.

Vědci tvrdí, že tato zjištění znamenají, že na Marsu jsou podzemní vody se spoustou potenciálně životodárných organických materiálů.

https://veda.instory.cz/1176-vedci-objevili-dukazy-o-tom-ze-se-v-antarktide-skryva-prastara-podzemni-voda-z-marsu.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

3.4.2020 Rozbory vrtů u pobřeží Antarktidy odhalily pozůstatky po deštném pralese s bažinatou půdou, plný rozmanitých rostlin i živočichů, který se rozkládal v polární oblasti před 90 miliony let. Na Zemi panovalo mimořádně teplé období. Vysoké koncentrace atmosférického oxidu uhličitého přispěly k tomu, že se roztavily polární ledové štíty a hladiny oceánů vystoupily až o 170 metrů výše, než jsou dnes.

• v hloubce 27 až 30 metrů pod mořským dnem jsme našli vrstvu původně vytvořenou na pevnině, ne v oceánu a nalezly stopy po pylech a výtrusech - pozůstatky po deštném pralese, který pokrýval Antarktidu před 90 miliony let
  
• les přirovnává k deštným pralesům, jejichž zbytky se dochovaly na Severním ostrově Nového Zélandu. 
  
• Koncentraci skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, tehdy zvýšila silná vulkanická činnost. Nejen povrchové, ale i podmořské sopky, chrlily do ovzduší velké množství CO2, který planetu ohříval a zvyšoval asimilační schopnost zelených rostlin, a tím množství biomasy. 
  
• Zjistili, že průměrná teplota převyšovala 12 stupňů Celsia (v Česku je 5,5 až 9 stupňů) a v ovzduší bylo 1120 až 1680 částeček CO2 z milionu - ppm (nejvyšší naměřená hodnota na planetě v posledních desetiletích dosáhla 409,73 ppm)
  
• Střední Křída je známá zlatým věkem dinosaurů a byla také nejteplejším obdobím za posledních 140 milionů let s teplotami v tropických oblastech okolo 35°C a hladinou moře o 170 metrů vyšší než dnes.  pokud na Antarktidě bylo dosahováno takovýchto teplot, musela koncentrace CO2 atmosféře činit 1 120 až 1 680 ppm,"
  
• https://www.czechsight.cz/na-antarktide-byval-prales-teple-klima/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
  

1.3.2020 teploty. Nové fotografie Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) ukazují, že během tohoto období roztála téměř čtvrtina sněhu na jednom z tamních ostrovů. Meteorologové na Antarktidě v polovině února poprvé v historii naměřili teplotu přesahující dvacet stupňů Celsia. V důsledku toho se na Eagle Island objevila jezírka roztátého sněhu. Podle NASA stojí za únorovým zvýšením teplot v Antarktidě především vysoký tlak vzduchu nad mysem Horn v souostroví Ohňová země. Antarktický poloostrov tak nebyl před vyššími teplotami chráněn silnými větrnými proudy, které obvykle křižují jižní polokouli. "Tyto větrné proudy byly neobvykle slabé a nemohly zabránit vysokým teplotám v proniknutí na severní špičku kontinentu," uvedla NASA.

14.2.2020 Teplota v Antarktidě přesáhla 20 stupňů Celsia. Je to rekord dosavadního měření, říkají vědci. Podle expertů podílejících se na brazilském projektu je to zřejmě způsobeno klimatickým jevem El Niňo a změnami mořských proudů.  

Led na Antarktidě odtává mimořádně rychle, odhalily nové snímky NASA

https://www.denik.cz/veda-a-technika/antarktida-globalni-oteplovani-nasa-20200227.html

21.1.2020 Pozemský život vůbec nemusel vzniknout na naší planetě. Mohl k nám být zavlečen jako infekce, například z Marsu. Hypotéza postavená na nálezu kamene v Antarktidě vypadá divoce, ale poutavě.  https://denikn.cz/273287/mozna-jsme-martane-kteri-spadli-na-zemi-ukazuje-nalez-z-antarktidy/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového