Milton Friedman

Za TEZÍ: maximalizace krátkodobého zisku za jakoukoliv cenu bez ohledu na ztráty ve společnosti a v přírodě (tzv. ekonomika smrti, kapitalismus 21. století) stojí nobelista z roku 1976 Milton Friedman (1912 - 2006) - na těchto základech se vybudoval ekonomický systém, který nyní selhává, systém, který drancuje zdroje naší planety na kterých jsme závislí. Maximalizace zisku byznysu je jenom to, jak realitu vnímáme, to není objektivní fakt. Jediné co je potřeba udělat, je změnit vnímání a říci NE! CÍLEM BYZNYSU JE TVOŘENÍ DLOUHODOBÝCH VÝHOD PRO všechny. Tím se tvoří ekonomika života. To je ekonomický systém založený na odstraňování znečištění, regeneraci zničené krajiny, využití nových technologií, recyklace, využít slunce, větru a další možnosti. (3.9.2020 Perkins John)

V polovině osmdesátých let začal v akademickém prostředí i ve firemním sektoru dominovat názor Miltona Friedmana, podle kterého je jedinou zodpovědností podniků zvyšovat zisky. Po finanční krizi roku 2008 ale tento pohled čelí stále větší kritice. Nyní tomu bude padesát let, co Friedman svou teorii sdělil veřejnosti na stránkách The New York Times.

  • v osmé kapitole knihy Kapitalismus a svoboda. Zde totiž stojí, že firmy nemají žádnou odpovědnost ke společnosti pouze tam, kde panuje vysoce konkurenční prostředí. Takové firmy jsou samy o sobě bez síly a moci, kterou by mohly na trhu využívat. Nemohou si diktovat žádné podmínky, "jsou jen těžko rozpoznatelné jako oddělené entity." Takže ani nemohou mít žádnou zodpovědnost vůči společnosti. 
  • Pokud má ale firma pozici monopolu, má moc a i taková firma by neměla jednat jen ve svém zájmu, ale měla by podporovat i celou společnost. Takže "je naprosto v souladu s Friedmanovým pohledem požadovat společenskou odpovědnost třeba po digitálních monopolech, jakými jsou Facebook či Google". A i když na firmy hledíme jako na soubor smluv a kontraktů mezi různými stranami, neplatí, že by firma neměla žádnou zodpovědnost. Takto vnímaná firma pro nás bude jen skupinou jednotlivců navzájem provázaných různými smlouvami, ale i takový podnik se musí držet "pravidel hry". Což podle Friedmana znamená držet se "svobodné konkurence bez podvodů a porušování zákona" 
  • Friedman tedy podle ekonoma nebyl proti myšlence, že jednotlivci či firmy mohou sledovat společenské cíle, které se mohou dotýkat schopnosti generovat zisky. Nicméně vystupoval proti názoru, že tyto cíle mohou být na společnost uvaleny a následně po ní vyžadovány zvenčí. Tedy někým jiným než jejími akcionáři a vlastníky. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4488928/zingales-friedmanuv-klicovy-princip-po-50-letech.html<br>

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...