Meliorace

Termín "meliorace" označuje různá opatření, která mají za cíl zvýšení úrodnosti půdy. V Česku se pak v souvislosti s melioracemi hovoří zejména o budování odvodňovacích systémů pomocí tzv. drenáží.

Jedná se o podzemní potrubí zakopané přibližně jeden metr pod povrchem. Rozchod mezi jednotlivými rameny potrubní sítě bývá deset až 15 metů. Na jednom hektaru pole se tak může nacházet až jeden kilometr drenáží. Pole se na našem území začala tímto způsobem odvodňovat v druhé polovině 19. století. Nejvíce odvodňovacích systémů pak bylo zbudováno v 60. a 70. letech minulého století.

Stavby zemědělského odvodnění patří v ČR k nejrozšířenějším hydromelioračním stavbám, odvodněno je přes 1,1 milionů hektarů (při rozchodu drénů 10 až 15 m je na každém hektaru odvodnění 667 až 1000 m trubek v hloubce kolem 1 m), což je přibližně 25 % zemědělské půdy.

"Stavby zemědělského odvodnění byly v minulosti budovány za účelem podpory a rozvoje zemědělství. Jejich tradice v ČR sahají do konce 19. století, nejintenzivněji však byly realizovány v období let 1935-1940 a 1965-1990.

• Mapování meliorací: https://meliorace.vumop.cz/?core=account (https://meliorace.vumop.cz/?core=app)

Jak využít meliorace (odstranit, využít, přebudovat)?

• úprava těchto systémů se jeví jako jedna z nejúčinnějších opatření proti suchu. Problém je, že často neexistují ani žádné mapy a část meliorační sítě je zanesena (protože v drenážní vodě odtékají také sediment)
• alespoň v některých částech lze meliorace využít k zasakování vody do půdy a zdržení odtoku srážek bez nutnosti výstavby povrchových nádrží či mokřadů. Takové využití stávající meliorační stavby lze vhodně kombinovat a vytvářet systémy navazujících opatření 
  
• pro novou výstavbu meliorací mluvíme o částkách cca 300 tisíc Kč/ha; cena za odstranění při stejném objemu zemních prací se bude lišit jen málo
• o stávající meliorace bychom se měli starat a přizpůsobovat ji novým podmínkám (nebudeme chtít odvádět přebytky vody, které na pozemek spadnou během přívalových srážek, se kterými současné klimatické scénáře počítají, a praxe to potvrzuje? Chceme každou lokální poruchu stavby odvodnění převádět na mokřad s nejistou zabezpečeností vodou a živelným vývojem jeho rozsahu?)
• náprava je nutná neboť stávající řešení není zpravidla vybaveno mechanismy k regulaci odtoku a k retenci drenážních vod
• koncem 20. století se u nás i ve světě začaly navrhovat drenážní stavby s regulací odtoku a řízením úrovně hladiny podzemní vody, hladina se cíleně udržovala v hloubkách 60-100 cm pod terénem (v závislosti na půdním druhu), kapilární zdvih byl schopen realizovat závlahu kořenového balu pěstovaných plodin a současně bylo možné akumulovat vodu v půdních pórech (ty větší, gravitační, fungují analogicky jako vodní nádrže - v tomto případě však pod povrchem a neomezují provoz na pozemku) a to umožnilo zkrátit období sucha až o několik desítek dní. Pokud se do drenážního systému voda uměle přiváděla (nejčastěji čerpáním z vodní nádrže), nazýval se tento závlahově-odvodňovací systém "regulační drenáží" - u nás se stihlo v těch letech postavit několik staveb v zemědělsky produkčních oblastech Polabí a Jižní Moravy. Pokud se pouze reguloval odtok a zdrojem vody byly srážky, spadlé na pozemek, jednalo se o různé technické varianty "regulace drenážního odtoku". V 90. letech byly vydány návody na modernizace stávajících jednofunkčních systémů na systémy s regulací. Vždy však byla prvotním cílem závlaha (tzv. drenážním podmokem).
• Podzemní rezervoáry tak mohou pro zemědělské potřeby plnit stejnou úlohu jako povrchové vodní nádrže. Výrazně se přitom prodlužuje doba odtoku vody z povodí. 
  
• Hydrologové, zatím zejména v zahraničí, se dnes snaží odvodňovací systémy přetvořit tak, aby naopak vodu v sušších obdobích zadržovaly. "Úpravy ve smyslu zadržování vody spočívají například v zaslepení páteřních kanálů a výstavbě kaskády tůní a mokřadů v jejich původní linii, jednotlivé meliorační větve už pak nemají kam odtékat. 
  
• zvažuje regulace odtoku, t.j. přidání uzávěrů (klapek) , které by bránily odtoku v době sucha, ale umožnili ho v době přívalů a mokra. V žádném případě se trubky nevyndavají, to je zbytečné a příliš nákladné 
  

O suchu mluvíme už od roku 2015. Za poslední dva roky je velký problém hlavně ve spodních vodách, kdy jednou z příčin současného stavu jsou i meliorace.

Co všechno drenáže ovlivňují?

Mezi nejčastější projevy odstranění stavby zemědělského odvodnění patří (některé lze v kontextu vývoje klimatu považovat za pozitivní, jiné za negativní):

• zvýšení vlhkosti půdy,
• zlepšení tepelné bilance území snížením přehřívání povrchu půdy,
• snížení retenčního potenciálu pro přívalové srážky současně se zvýšením dlouhodobé akumulace vody v povodí,
• snížení infiltrační schopnosti povrchu půdy a zvýšení podílu povrchového odtoku s důsledky na vodní erozi (zejména v zimním a jarním období),
• zvýšení úrovně hladiny podzemní vody první zvodně (zóny nasycení),
• zvýšení intenzity filtrace vod do nižších zvodní (hydrogeologický aspekt),
• zvýšení podílu evapotranspirace s projevy na mikroklima území,
• zvýšení rozmanitosti vodních režimů povodí s dopady na zvýšení biodiverzity (zejména např. s podporou existence cenných mokřadních společenstev),
• snížení složky hypodermického (podpovrchového) odtoku, který významně ovlivňuje/urychluje existence drenáží,
• snížení stability svážných území či jednotlivých svahů,
• zvýšení stupně podmáčení v blízkosti situovaných staveb pozemního a dopravního stavitelství, případně vodních staveb; zvýšením vztlaku na stavební objekty,
• zvýšení intenzity anaerobních procesů v půdě a vytvářením glejových půdních horizontů s destrukcí sorpčního komplexu,
• tvorba kyselého humusu a rašelinění organické hmoty, snížení procesů mineralizace organické hmoty v půdě,
• zvýšení denitrifikace půdní a podzemní vody (redukce dusičnanů na oxidy dusíku a vzdušný dusík),
• snížení intenzity vyplavování dalších nutrientů (fosforu, uhlíku a draslíku) z půd,- změna poměru produkčních a mimoprodukčních funkcí území směrem k posílení ekologických hodnot území,
• snížení tržní ceny pozemku s ohledem na nižší zemědělsko-produkční potenciál.

7.5.2023 Boj se suchem v Česku značně komplikuje rozsáhlý systém potrubí, který z krajiny ve velkém odvádí vodu. Statisíce kilometrů melioračního potrubí jsou zakopány zhruba pod čtvrtinou polí. Vykopat je není reálné.

• Vodu by to chtělo zadržet v krajině tam, kde napršela. Ne ji poslat okamžitě pryč. Spousta meliorací je naprosto zbytečných a celou situaci sucha zhoršují.
• Rozloha odvodňovaného území se za posledních 30 let téměř nezměnila – jedná se zhruba o čtvrtinu veškeré zemědělsky využívané půdy (v české krajině se nachází zhruba 1,2 milionu kilometrů potrubí).
  
• Podle poslední Situační a výhledové zprávy o půdě, kterou ministerstvo vydalo v roce 2021, se odvodňovací systémy nacházejí na 5 až 35 % plochy okresů v Česku. Největší rozlohy dosahují v okresech Hradec Králové, Nymburk a České Budějovice.
  
• Existují podle něj ale řešení, která umožňují potrubí ucpat a potenciálně i využít k zadržování vody a její odtok regulovat – například pomocí instalace záslepek a speciálních systémů regulujících odtok.
• To vše ale z velké části závisí na změně legislativy. Odvodňovací systémy jsou chápány jako vodohospodářské stavby, které připadají vlastníkovi pozemku. Zemědělci mají svázané ruce při údržbě nebo obnově těchto systémů z důvodu nevyjasněných vlastnických vztahů, případně rozdělení jednotlivých systémů mezi velký počet vlastníků.
  
• Toky by se podle něj měly začít zase přibližovat přirozeným tvarům, což ale naráží na údaje v katastrech. I když se potok nebo řeka začnou rozšiřovat či meandrovat, bývají opět napřímeny, aby odpovídaly katastrálnímu zaznačení. "Podle úřadů je to takhle správně, protože takhle to mají ve svých plánech
  
• Mapový přehled meliorací: https://meliorace.vumop.cz/?core=app
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-vodu-z-krajiny-odvadi-pres-milion-kilometru-potrubi-poradne-se-nevi-kde-lezi-229859#

14.7.2020 Zhruba 1,2 milionu hektarů české zemědělské krajiny je odvodněno melioracemi, skoro půl milionu hektaru bylo odvoděno do roku 1945. Na některých místech je toto dědictví po našich předcích užitečné

Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací se zabývá příštími deseti lety. V jejich průběhu se budou meliorace mapovat a může se změnit jejich využití, a to prostřednictvím takzvaných komplexních pozemkových úprav. Nová opatření by měl v provádět především Státní pozemkový úřad s podporou Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP).

Knihovna článků a metodických návodů k tématice hydromeliorací www.hydromeliorace.cz/sw/knihovna/
Kvítek T. (2020): Opatření v krajině ke snížení důsledků sucha a povodní, zvýšení hladin podzemní vody a zlepšení jakosti vody 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového