Historie planety Země

Na naší planetě je potvrzeno přes 170 impaktních kráterů různých velikostí a stáří, rovněž kolem 600 objektů, které by krátery být mohly. Za dosud největší se považoval Vredefort v Jihoafrické republice o průměru asi 250 km. Známý je další velký kráter Chicxulub na severu Yucatánu či Popigaj na Sibiři. Impaktní kráter je prohlubeň většinou kruhového tvaru na povrchu těles v planetární soustavě, tedy planet, měsíců a planetek. Vzniká nárazem jiného tělesa (asteroidu) a může mít průměr od několika mikronů do tisíce kilometrů. Dno typického impaktního kráteru leží níže než jeho okolí. Jeho vyvýšený okraj se prudce svažuje do středu kráteru a pozvolna vnějším směrem.

Před asi 66 miliony lety do místa dnešního Mexického zálivu dopadl meteorit, který zanechal 180 kilometrů široký kráter. Kvůli srážce na Zemi vyhynulo 76 % živočichů včetně dinosaurů (zapříčinil konec éry plazů a počátek éry savců ). Vědci ale zjistili, že už krátce po katastrofě v kráteru dobře prospívaly sinice.  více

  • zhruba desetikilometrová planetka tehdy do povrchu Země do oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu narazila 24krát vyšší rychlostí, než má vystřelený náboj. Vyprodukovala ničivou tlakovou vlnu.
  • V kráteru, který zanechal asteroid, byla tma a extrémní horko, zatímco jinde panoval mimořádný chlad - tedy podmínky, které většině života znemožňovaly prosperovat. Jenže po dnech, týdnech, spíše letech, možná až desetiletích po katastrofické události se mikrobakterie začaly dostávat zpět do kráteru. více

před 790 tisíci lety zasáhl Zemi původní asteroid, který při nárazu roztavil pozemský materiál, který se tak proměnil v přírodní sklo. Takzvané gravitační anomálie odhalené v oblasti Bolavenu navíc naznačují, že se tam nachází kráter o délce sedmnáct a šířce třináct kilometrů. více

Kráter ve Wilkesově zemi o průměru asi 550 km je pod ledem východní Antarktidy a má pokračování v jižní Austrálii," popsal vedoucí výzkumného týmu Jaroslav Klokočník. Pro srovnání: Česká republika měří od nejzápadnějšího k nejvýchodnějšímu místu 493 kilometrů. 

  • kráter, vyvolal i oddělení Antarktidy od Austrálie na rozhraní prvohor a druhohor, což je jistě provokativní názor, více

1.3.2023 Uvnitř zemského jádra je pevná kovová koule o poloměru asi 650 kilometrů – k tomuto závěru vědci dospěli analýzou rychlosti seismických vln ze zemětřesení. Tím dochází k významným úpravám představ o fungování planety.

https://ria.ru/20230301/yadro-1854898036.html

3.2.2020 Před téměř osmi sty tisíci lety dopadl na dnešní Laos velký meteorit, který rozhodil po jihu Asie, po Austrálii a po Antarktidě tzv. tektity, kousky přírodního skla vzniklé při nárazu. Ve sborníku Americké národní akademie věd to oznámil mezinárodní tým vědců. více

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...