Jedlá lesní zahrada

V případě jedlého lesa je třeba se soustředit především na správné výškové sestavení skupiny dřevin - vysoké nebo polovysoké druhy (třešeň, hrušeň, lísku nebo muchovník) doplňte druhy podrostovými (jako jsou rybíz, angrešt či borůvky). Nebojte se kombinovat druhy kulturní a přírodní. Vždy se zaměřte na výběr druhů podle typu vybraného místa (kvality půdy, pH, oslunění, směru větru) než na samoúčelnou druhovou bohatost. 

Ovocnými druhy, které se mohou stát kostrou jedlého lesa, jsou také méně prošlechtěné dřeviny pocházející z našich i zahraničních lesů. Některé se díky propagaci staly už známějšími, jiné na větší rozšíření teprve čekají.

• Rakytník řešetlákový - hit posledních let. Snese i sušší místa, nemá velké nároky na půdu, ale spíš na prostor. Je dvoudomý, takže potřebujete vysadit samčí i samičí rostliny v poměru 1:5. Při výsadbě zohledněte směr větru, samčí rostlina by měla být první, samičí po větru za ní. Pozor, samčí a samičí odrůda mají vždy jiný název! Samčí bývá 'Pollmix', samičí třeba 'Leikora'.
• Bez černý je tradiční dřevinou venkova, která potřebuje hodně místa a kyprou čerstvou půdu s dostatkem živin. Kvete a plodí i na stinných místech, využití mají květy i plody.
• Dřín obecný roste pomalu a vytváří keře nebo malé stromy s chutnými plody. Vysazujte ho na teplejší slunné místo, nemá rád zamokřená stanoviště.
• Zimolez kamčatský - abyste sklidili dost ovoce, potřebuje tento keř dost vody. Je odolný, bez vody sice nezahyne, ale ovocná dřevina z něj Jeřáb černoplodý nikdy nebude.
• Růže dužnoplodá, růže svraskalá - veliké šípky různého tvaru se dobře zpracovávají, keře dorůstají asi do dvou metrů.
• Aronie - černý jeřáb - z hlediska výživy jsou její plody zdraví prospěšné a mají široké využití. Malý strom nebo keř plodí jen na slunečném místě, na půdu není náročný. Roste pomalu a vydrží plodit řadu let.
• Muchovníky - všechny druhy (kanadský, Lamarkův, oválný) vytvářejí chutné plody připomínající borůvky, které se využívají syrové i zpracované. Košaté vysoké keře se vysazují na slunná nebo polostinná místa, nerostou jen na zamokřených nebo příliš suchých místech.

Ovocné dřeviny podle vzrůstu

• vysoké stromy - ořešák, jabloň, hrušeň, třešeň, švestka, jedlý kaštan
• polovysoké dřeviny - višeň, broskvoň, meruňka, muchovník, rakytník, bez, mirabelka, kdouloň, jeřáb moravský sladkoplodý, líska, dřín, hlošina okoličnatá
• křoviny - aronie, maliník, dřín, zimolez, rybíz, angrešt, kustovnice čínská
• podsadba - jahodník, brusinka, borůvka, klikva
• pnoucí druhy - vinná réva, aktinidie, ostružiník, růže šípková

Síla jedlého ovocného lesa spočívá v propojení všech rostlinných pater. Z podzemí až nahoru, s příklady jejich poživatelných a léčivých zástupců:

1) kořeny, hlízy cibule (křen, topinambur, cibule zimní, sevlák, groundnut, pampeliška...)

2) nízké byliny a půdní pokryv (mařinka, máta, mateřídouška, čechřice vonná, merlík všedobr...)

3) vyšší trvalky a nízké keře (rybíz, aronie, zimolez kamčatský, udatna lesní, oman pravý...)

4) nízké stromy a vysoké keře (broskvoně, lísky, dříny, mišpule, višně...)

5) středně a hodně vysoké stromy (jabloně, hrušně, slivoně, kaštanovníky, ořešáky...)

6) popínavky, liány (vinná réva, actinidie, klanopraška, akébie,...)

Nemusíme vysadit vše najednou, trvalky obvykle přidáváme až v dalších letech do vznikajícího mikroklimatu.

23.10.2023 Jedlé lesní zahrady – Katka Horáčková v Žít udržitelně (říjen 2023) a pozvánka na PK konferenci

1.11.2020 Přednáška Jedlé lesní zahrady EVOLUTION 2020

Jedlý živý plot

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového