NATO (North Atlantic Treaty Organization)

Podpisem Washingtonské smlouvy 4 dubna 1949 o vzniku Severoatlantické aliance vytvořilo deset evropských států spolu se Spojené státy americkými a Kanadou (Belgie , Velké Británie , Dánska , Islandu , Itálie , Kanady , Lucemburska , Nizozemska , Norska , Portugalska , USA a Francie) společný bezpečnostní systém založený na partnerství. V březnu 1999 byla do Severoatlantické aliance přijata Česká republika. V současné době má NATO 30 členských států. Začátkem června 2017 byla přijata Černá Hora. 27. března 2020 se 30. členskou zemí Aliance stala republika Severní Makedonie. Vojáci Armády České republiky se účastní dvou operací NATO: Resolute Support Mission v Afghánistánu a KFOR v Kosovu. Mise v Mali není pod taktovkou NATO, ale EU. 

• Nato se během 30 roků (1991 - 2021) transformovalo z obranné aliance na ofenzivní alianci (bojujeme s terorismem a autoritářskými režimy). (1999 - Srbsko, Libye, Afghánistán, Mali atd.)

• NATO v roce 1999 umožnilo vstup Polsku, Maďarsku a České republice, v roce 2004 je pak následovaly Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko. Tyto země, které čelily poválečné sovětské nadvládě, se dychtivě připojily k západní obranné alianci a západnímu tržnímu hospodářství, aby si zajistily nezávislost a prosperitu po pádu železné opony. Ze stejných důvodů chce vstoupit také Ukrajina a Gruzie a NATO je uznalo za aspirující členy aliance (2021). Rusko tvrdí, že rozmach NATO je porušením závazků, které dostalo po pádu berlínské zdi výměnou za souhlas se sjednocením Německa. Američtí činitelé popírají, že by takové sliby kdy učinili.

• Východní křídlo NATO tvoří země (9 států se vstupem od roku 1999), které byly součástí Sovětského svazu nebo Varšavské smlouvy. Tyto státy citlivěji vnímaly ruskou anexi Krymu a podporu separatistických republik na východě Ukrajiny. Důsledkem zmíněných událostí bylo zahájení užší spolupráce v regionu a zformování tzv. Bukurešťské devítky (B9). Platforma vznikla v roce 2015 z iniciativy Polska a Rumunska. Hlavním cílem B9 se stalo zlepšení bezpečnostní situace v oblasti a prohloubení spolupráce při vyjednávání s ostatními členy NATO i EU. 
  

• Izrael sice není členem NATO, Spojené státy mu ale ročně dodávají vojenskou pomoc ve výši čtyř miliard dolarů. Výše pomoci je stanovena ve společném memorandu, které se vždy po deseti letech obnovuje. Memorandum nicméně neobsahuje alianční pátý článek o tom, že napadenému státu musí ostatní země přijít na pomoc. 
  

Aliance zažila už v roce 1956 Suezskou krizi, kdy USA stály proti Francii a Británii, Evropané zase odmítli v 60. letech podpořit Američany ve Vietnamu, a další vrcholně nepříjemná situace přišla i v roce 2003 za George Bushe kvůli válce v Iráku, kdy americký ministr obrany Donald Rumsfeld rozštěpil spojence na "starou a novou Evropu". 

Země NATO se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu. Tento cíl podle aliančních dat splnily v loňském roce z 28 zemí NATO vedle USA jen Řecko, Británie, Polsko, Estonsko a Litva s Lotyšskem. Česko v roce 2018 utratilo za obranu 1,11 procenta HDP. Více

• Základní princip NATO: všichni členové respektují hlavního politického, vojenského a ekonomického hegemona, tedy Spojené státy. 
  
• V roce 2020 Jens Stoltenberg, hovořící o nové strategii NATO do roku 2030, zdůraznil že se již nejedná pouze o evropskou vojenskou alianci. Zástupci Tchaj-wanu, Jižní Koreje, Japonska a Austrálie pravidelně jezdí na summity do Bruselu. 
  

Rozpačité výročí: NATO si ve "stavu mozkové smrti" připomíná 70. výročí a hledá společný pohled na svět více

• Poprvé jako možná vojenská hrozba jw uvedena Čína. Rusko podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga NATO nepovažuje za nepřítele, je však připravená odpovědět, pokud Rusko napadne Polsko a pobaltské státy.  
  
• Obranu pobaltských států Severoatlantickou aliancí ale komplikuje chování a přístup Turecka. Jeho prezident Recep Tayyip Erdogan opakovaně požaduje, aby Západ uznal syrské kurdské oddíly YPG za teroristické. 
  
• Macron vyzval ke strategickému dialogu s Ruskem, ke kterému by ale NATO mělo přistupovat "bez naivity". Podle Trumpa je možné s Ruskem vycházet. 
  

AUKUS (jakési tichomořské NATO, jde o zárodek protičínské koalice) je namířen proti Číně.

NATO - historie:

V současnosti tvoří Severoatlantickou alianci 31 členských zemí.

Zakládajícími členy aliance bylo v roce 1949 dvanáct států: Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, USA Velká Británie.

V padesátých letech se přidaly další tři země: Řecko, Turecko, Německo

V roce 1982 se Aliance rozšířila o Španělsko. To svoje vojenské síly do integrovaného vojenského systému ale zařadilo až v listopadu 1996.

V roce 1999 se novými oficiálními členy staly: Česká republika, Maďarsko, Polsko

V roce 2004 do NATO vstoupilo dalších sedm států: Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko

V roce 2009 smlouvu podepsaly také Albánie a Chorvatsko, v roce 2017 Černá Hora a v roce 2020 Severní Makedonie. Zatím nejmladším členem je Finsko, které se přidalo v roce 2023. V roce 2024 by se k němu mělo přidat Švédsko. S NATO spolupracuje v různých otázkách také přes čtyřicet nečlenských zemí.

• Washingtonská smlouva je zakládajícím a hlavním dokumentem Severoatlantické aliance. Jméno nese podle místa podepsání, hlavního města Spojených států amerických Washingtonu, kde ji 4. dubna 1949 podepsalo dvanáct zakládajících členů. Při vstupu do NATO ji podepisuje každá členská země a dává tím najevo souhlas s principy v ní zakotvenými. Česká republika tak učinila v roce 1999. 
  

Nato, zprávy z tisku:

24.3.2024 Byla středa 24. března 1999. Ten den zahájila bojová letadla Severoatlantické aliance (NATO) pod vedením Spojených států amerických vzdušné údery proti srbským cílům v rozpadající se Jugoslávii. Deklarovaným cílem bylo zastavit etnickou čistku albánských muslimů v Kosovu, páchanou srbskými silami. Akce, jež byla prvním leteckým úderem proti evropské zemi od druhé světové války, ale neměla mandát Rady bezpečnosti OSN. Prvními cíli byly Bělehrad, Priština v Kosovu, Podgorica v Černé Hoře a několik dalších měst. Národní televize o den dřív oznámila, že Jugoslávie vyhlásila výjimečný stav," popsaly před pěti lety začátek vzdušné kampaně proti bývalé Jugoslávii novinářky Maja Živanovičová a Serbeze Haxhiajová v článku 78 dní strachu: Vzpomínka na bombardování Jugoslávie NATO.

• Americký prezident Bill Clinton naproti tomu nálety podle serveru Politico zdůvodnil úsilím zastavit etnické čistky albánských muslimů v Kosovu, páchané srbskými silami. S tím, že o etnickém vraždění existuje řada důkazů – některé z těchto důkazů jsou však dodnes zpochybňovány.
• Letecké údery skončily po 10 týdnech, v červnu 1999, kdy Srbové souhlasili s mírovou dohodou, požadující stažení srbských sil z Kosova a jejich nahrazení mírovými jednotkami NATO. 
• Útok schválilo všech 19 tehdejších členů aliance, včetně tří nováčků přijatých do NATO krátce předtím: Česka, Maďarska a Polska. Část bombardérů startující z německých letišť musela proletět českým vzdušným prostorem, což schválil tehdejší premiér Miloš Zeman.  
  

https://www.denik.cz/historie/vzdusne-udery-nato-jugoslavie-kosovo-belehrad-novi-sad-valka-bombardovani-nalet.html?

• "Na suverénní evropskou republiku byly vypáleny 3 tisíce řízených střel a bylo svrženo 80 tisíc tun leteckých bomb," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
• Kromě toho, používání munice s ochuzeným uranem ze strany NATO vedlo ke kontaminaci rozsáhlých oblastí a bezprecedentnímu nárůstu rakoviny, uvádí zpráva.
• "Žádný z představitelů Severoatlantické aliance nebyl potrestán. Na druhé straně se jednoduše rozhodli nazývat oběti agrese "vedlejšími ztrátami", tedy ztrátami, které "doprovázejí" realizaci geopolitických ambicí Spojených států, Velká Británie a jejich satelity," poznamenalo diplomatické oddělení. Otázka odpovědnosti severoatlantických spojenců za škody, které způsobili mezinárodním vztahům a přímo zemi samotné, zůstává otevřená."
• https://tass.ru/politika/20339573 
  

4.3.2024 Členské státy NATO: Mapa, počet vojáků a srovnání s Ruskem

https://www.e15.cz/nato-clenske-staty-vs-rusko?

26.2.2024 Maďarský parlament schválil vstup Švédska do NATO. Historický okamžik, okomentoval to premiér Kristersson.

https://www.e15.cz/zahranicni/madarsky-parlament-schvalil-vstup-svedska-do-nato-historicky-okamzik-okomentoval-to-premier-kristersson-1413876

15.2.2024 Pokračující podpora Ukrajiny je investicí do vlastní bezpečnosti zemí Severoatlantické aliance, řekl dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Bruselu při příchodu na jednání ministrů obrany zemí bloku. Podle Stoltenberga je proto třeba jistota, že Ukrajinci, kteří se už dva roky brání ruské ozbrojené agresi, mají k dispozici potřebné zbraně. Šéf NATO také zdůraznil význam navýšení produkce munice. Česko na jednání v Bruselu zastupuje ministryně obrany Jana Černochová

13.2.2024 Evropská unie (EU) se již nemůže spoléhat na to, že Spojené státy zajistí vlastní bezpečnost, výsledek amerických prezidentských voleb bude určovat pouze to, jak rychle se NATO rozpadne. Tento názor vyjádřil Matthew Karnichnig, korespondent evropské verze deníku Politico . Poukazuje na to, že princip MAGA (Make America Great Again, Trumpův hlavní politický slogan v jeho volební kampani v roce 2016) "zůstane po nějakou dobu významným faktorem v americké politice", což zvyšuje nebezpečí, že "Trumpův republikánský dědic bude pokračovat v anti -Linie NATO." "Toto je riziko, které si Evropa nemůže dovolit ignorovat," uzavírá novinář.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/19968325

7.2.2024 V Dánsku, další členské zemi NATO, zazněl veřejně názor, že vojenská konfrontace s Ruskem Vladimira Putina (71) už nepatří do sféry hypotéz. Rusko podle dánských představitelů nepůjde do otevřené války s NATO, vojenské operace s cílem západní blok oslabit jsou ale pravděpodobné. Švédsko a Norsko už v předchozích týdnech varovaly občany, aby se připravili na ozbrojený konflikt s Ruskem, a německý ministr obrany Boris Pistorius (63, SPD) hovoří o možné válce s východoevropskou mocností "za pět až osm let".

K těmto upozorněním se přiřadilo Dánsko. Jeho vojenská zpravodajská služba FE předpokládá, že Rusko "velmi pravděpodobně" použije vojenskou sílu, aby "vyzvalo státy NATO". Ministr obrany Troels Lund Poulsen (47) to oznámil parlamentu v Kodani. Rusko by mohlo vyvíjet nátlak na země Aliance například tím, že by pravidelně vysílalo letadla a válečné lodě k narušování státních hranic. Putin může dokonce rozmístit svou armádu podél hranic některé ze zemí NATO, píše FE.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-moskva-sahne-po-konfrontaci-varuji-dansti-zpravodajci-40459708#

31.1.2024 Nizozemsko, Německo a Polsko podepsaly deklaraci o vytvoření koridoru pro pohyb vojáků a vojenské techniky, informovala na sociální síti X nizozemská ministryně obrany Kaisa Ollongrenová. Myšlenku vytvoření "vojenského Schengenu" prosazovali bývalý vrchní velitel americké armády v Evropě Ben Hodges a šéf Společného logistického velitelství NATO Alexander Solfrank. Představitel NATO v listopadu 2023 vysvětlil, že je zapotřebí režim, v jehož rámci se jednotky zemí aliance mohou volně pohybovat, protože nyní čelí překážkám v podobě národních předpisů.

https://ria.ru/20240131/koridor-1924541628.html

16.1.2024 Severoatlantická aliance zůstane regionální a nechystá se expandovat do Asie, ale musí reagovat na to, co se v tomto regionu děje. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Máte pravdu, že NATO je transatlantická aliance, zůstaneme regionální aliancí. Ale transatlantický prostor čelí hrozbám, bezpečnost není regionální, bezpečnost je globální. Co se děje v Asii, záleží na Evropě a naopak," řekl Musíme pochopit, že nejde o přesun NATO do Asie, ale o to, aby se Čína přiblížila k našim dveřím.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/19741013

16.1.2024 Více než 400 satelitů NATO pracuje proti Rusku během speciální vojenské operace na Ukrajině. Pouze 70 z nich je oficiálně vojenských, zbytek je komerční, řekl poradce ruského ministra obrany Andrej Ilnickij.

https://tass.ru/armiya-i-opk/19737755

15.1.2024 Německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář konfliktu mezi NATO a Ruskem, ve kterém by Moskva hybridně zaútočila na východní křídlo Severoatlantické aliance (NATO). Podle dokumentu, ke kterému získal přístup německý deník Bild, by vše mělo začít letos v únoru ruskou mobilizací 200 tisíc vojáků a skončit bezprostřední hrozbou vypuknutí války v létě roku 2025.

Podle dokumentu německé armády by byl ruským cílem Suvalský koridor, který představuje strategickou oblast podél polsko-litevské hranice, která odděluje Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu. V této oblasti by podle scénáře v prosinci 2024 začal uměle vytvořený pohraniční konflikt a nepokoje, které by si vyžádaly mnoho mrtvých.

• O možné válce mezi Západem a Ruskem hovoří například i Švédsko, které o vstup do NATO usiluje. Mluvil o ní i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka, který uvedl, že válka Západu s Ruskem sice nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná. "Válka s Ruskem není nepředstavitelná, byť nyní hodnotíme, že v tuto chvíli není pravděpodobná," uvedl v prosinci Řehka. Nastat může podle něj kvůli nechtěné eskalaci nebo například v okamžiku, kdy protivník nabude přesvědčení, že střet je nevyhnutelný. "Může nastat příležitost, kdy si řekne teď, nebo nikdy," konstatoval Řehka. Řehka dále varoval, že nebude možné vyhnout se konfliktu diskusí, nýbrž pouze odstrašením. "Rusko musí reálně vidět, že máme schopnosti a vůli se bránit. Není to o nějaké deklaraci, musí vidět, že to reálně nemá cenu.

• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-nemecky-scenar-valky-nato-s-ruskem-zacne-to-v-pobalti-a-v-polsku-40457274#
  

3.1.2024 Severoatlantická aliance dnes oznámila, že členským zemím pomůže nakoupit až 1000 raket pro systém protivzdušné obrany Patriot. Chce, aby spojenci mohli lépe chránit své území v době, kdy Rusko stupňuje vzdušné údery proti Ukrajině, informovala tisková agentura AP (ČTK)

25.10.2023 Předseda Velkého národního shromáždění (parlamentu) Turecka Numan Kurtulmuş podepsal zákon o ratifikaci členství Švédska v NATO, informovaly noviny Aksam ."Návrh zákona schvalující ratifikaci Protokolu o přistoupení Švédska k Severoatlantické smlouvě podepsal předseda parlamentu Numan Kurtulmuş a byl předložen zahraničnímu výboru," píše se v publikaci. Dříve v pondělí prezidentská administrativa republiky informovala RIA Novosti, že Recep Tayyip Erdogan předložil zákonodárnému orgánu odpovídající návrh k posouzení.

https://ria.ru/20231025/nato-1905183407.html

16.9.203 Severoatlantická aliance uspořádá v roce 2024 (únor, březen) největší cvičení po studené válce ve své historii. Uvedl to šéf Vojenského výboru Aliance admirál Rob Bauer na tiskové konferenci na okraj výroční konference náčelníků generálních štábů NATO v Oslu. Odvysílala to tisková služba aliance. "V roce 2024 NATO uskuteční své největší cvičení po studené válce Steadfast Defender," řekl.

Cvičení v Německu, Polsku a pobaltských zemích se podle Bauera zúčastní více než 40 tisíc lidí. Již dříve deník Financial Times (FT) s odkazem na zdroje uvedl, že se očekává, že do manévrů, nazývaných Steadfast Defender, se zapojí nejméně 41 000 vojáků a více než 50 lodí a během cvičení se uskuteční 500 až 700 bojových letů. V plánu je použít "reálná geografická data k vytvoření realističtějších scénářů pro vojáky".

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/18767577

11.9.2023 NATO se připravuje na největší vojenské cvičení od studené války. Očekává se, že do manévrů nazvaných "Staunch Defender" se zapojí nejméně 41 000 vojáků a více než 50 lodí a během cvičení bude provedeno 500 až 700 bojových letů. V plánu je použít "reálná geografická data k vytvoření realističtějších scénářů pro vojáky".

Účelem cvičení je podle publikace "nacvičit pokus o odražení ruské agrese namířené proti jedné z členských zemí aliance". Cvičení se podle FT uskuteční v Německu, Polsku a pobaltských zemích v únoru a březnu 2024. Kromě 31 členských zemí NATO se jich zúčastní Švédsko, které ještě čeká na schválení vstupu do aliance od Turecka a Maďarska. 

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/18705129

16.8.2023 Ukrajina by podle Stiana Jenssena, šéfa kanceláře generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, mohla postoupit Rusku okupovaná území výměnou za členství v Alianci. Jensen to řekl v panelové debatě v norském Arendalu s tím, že už běží diskuse o možném statusu Ukrajiny po válce.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-ukrajina-by-se-mohla-vzdat-uzemi-vymenou-za-vstup-do-nato-zminil-sef-stoltenbergovy-kancelare-40440752#

11.7.2023 Do poslední chvíle se nevědělo, zda vůbec dorazí. Lavírování ohledně účasti prezidenta Volodymyra Zelenského bylo součástí ukrajinské taktiky, jak ze summitu NATO v Litvě vytěžit pro Kyjev maximum.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-nazlobeneho-zelenskeho-privitaly-ve-vilniusu-ovace-233886#

11.7.2023 Lídři NATO se v úterý ve Vilniusu shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci, což tento proces zkrátí ze dvou na jeden krok, oznámil generální tajemník bloku Jens Stoltenberg. NATO ovšem podle něj Ukrajinu formálně pozve do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členské země budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky.

• Nová strategie, kterou spojenci připravili pro případ ruského útoku a případně teroristické hrozby, počítá mimo jiné s dramatickým zvýšením počtu vojáků připravených rychle nastoupit do akce. Ve vysoké pohotovosti chce mít blok až 300 tisíc vojáků.

• Stoltenberg uvedl, že plány vyžadují vyšší investice členských zemí do obrany. Spojenci se podle něj na summitu zavázali, že budou na armády každoročně vynakládat částky nejméně na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Jedenáct spojenců už podle Stoltenberga tento závazek dodržuje.

• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-nato-souhlasilo-se-zkracenim-cesty-ukrajiny-ke-clenstvi-v-alianci-40437446#
  

11.7.2023 Východní křídlo NATO: Organizace, bojové skupiny, a kde se angažuje česká armáda.

https://www.e15.cz/zahranicni/vychodni-kridlo-nato-organizace-bojove-skupiny-a-kde-se-angazuje-ceska-armada-1399265?

9.7.2023 Japonsko a členové NATO vstoupili do závěrečné fáze shody na čtyřletém plánu spolupráce ve více než 10 oblastech, včetně vesmíru, boje proti dezinformacím a vývoje pokročilých technologií. Informoval o tom v neděli list Yomiuri s odvoláním na zdroje .

Plán může být podle ní schválen při účasti japonského premiéra Fumia Kishidy na aliančním summitu ve Vilniusu 11. až 12. července. Strany se dohodnou zejména na spolupráci v oblasti ochrany kyberprostoru a vesmírných družic. Mohou se také dohodnout na společném vývoji pravidel pro používání technologií umělé inteligence pro zbraně, pokud jde o předcházení nouzovým situacím. Kromě toho mohou Japonsko a NATO iniciovat výměnu informací o akcích Ruska a Číny.

13. června noviny Nikkei uvedly, že členové NATO mají v úmyslu letos posílit spolupráci s úřady Japonska, Austrálie, Korejské republiky a Nového Zélandu. Centrem koordinace interakce se může stát kancelář NATO v Tokiu, o jejímž otevření členové aliance jednají. Organizace tak očekává, že zvýší míru odporu vůči aktivitě Číny v regionu, uvedl list.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/18226763

8.7.2023 Ukrajina si podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zaslouží stát se členem NATO. Erdogan to řekl v pátek večer po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyslovil se také pro prodloužení dohody o vývozu ukrajinského obilí a poznamenal, že Turecko příští měsíc navštíví ruský prezident Vladimir Putin.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-ukrajina-si-zaslouzi-clenstvi-v-nato-rekl-zelenskemu-erdogan-40437112#

1.6.2023 Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že Rusku do přístupových rozhovorů s Ukrajinou nic není a v Alianci ji chtějí, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

• Všichni členové Severoatlantické aliance se shodují, že Moskva nemá právo veta v případě rozšiřování NATO.
• Generální tajemník NATO ve čtvrtek rovněž dodal, až válka skončí, je potřeba zajistit, aby "se podobná ruská agrese již neopakovala".  
  
• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-staty-nato-souhlasi-se-clenstvim-ukrajiny-40433317#
  

1.6.2023 Na summitu NATO ve Vilniusu ve dnech 11. až 12. července, poprvé od studené války, se budou zvažovat plány reakce na ruský útok. Na červencovém summitu ve Vilniusu budou političtí vůdci [zemí] NATO požádáni, aby schválili tisíce stránek tajných vojenských plánů, které budou poprvé od studené války podrobně popisovat, jak bude aliance reagovat na ruský útok," publikace říká: "Většinu těchto plánů vypracovali za zavřenými dveřmi stálí vojenští představitelé v ústředí NATO v Bruselu a další členové aliance a národních obranných agentur, bez jakéhokoli předchozího přezkoumání parlamenty nebo nezávislými odborníky."

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/17898427

30.5.2023 Severoatlantická aliance (NATO) pošle do Kosova dalších 700 vojáků. Prohlásil to v úterý šéf NATO Jens Stoltenberg v reakci na střety v severním Kosovu, při nichž byly zraněny tři desítky příslušníků mezinárodní mise KFOR, jež tam má za úkol přispívat k vytváření a udržování bezpečného prostředí.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-nato-posle-do-kosova-dalsich-700-vojaku-40433152#d

24.5.2023 Japonsko neplánuje vstoupit do NATO, citovala agentura Reuters premiéra Fumia Kishidu.Kishida komentoval záměr Japonska poté, co velvyslanec země ve Spojených státech začátkem tohoto měsíce oznámil, že NATO plánuje otevřít první asijskou kancelář v Tokiu, aby usnadnila konzultace v regionu. Zároveň poznamenal, že jeho země hodlá rozvíjet spolupráci se členy aliance. Již dříve odborníci z čínského listu Global Times uvedli, že otevření styčného úřadu NATO v Tokiu by poškodilo všechny země v regionu, včetně Japonska. Podle nich je to pro alianci zásadní krok k vytvoření takzvaného bezpečnostního systému kolem Číny .

https://ria.ru/20230524/yaponiya-1873774222.html

21.5.2023 Bývalý velitel NATO v Evropě generál Richard Shirreff varoval, že pokud Západ nezvýší svou podporu Ukrajiny, existuje riziko, že NATO bude muset do tří let vstoupit do přímého konfliktu s Ruskem. Britský generál, autor knihy Válka s Ruskem, to řekl tento týden v rozsáhlém rozhovoru pro gruzínské vysílání Rádia Svoboda s tím, že evropské země musí zvýšit zbrojení na 5 procent HDP a přejít na válečnou ekonomiku, aby mohly nyní Ukrajinu zásobovat zbraněmi a připravit se na tuto válku.

• Buď Západ dá nyní Ukrajině všechny potřebné "nástroje", které skutečně potřebuje k provedení práce v sérii trvalých protiofenziv, nebo bude Západ čelit – myslím NATO – velmi reálné možnosti, že za dva až tři roky bude muset potenciálně zasáhnout na podporu Ukrajinců k dosažení konečného vítězství.
• Výsledek podle něj může být jen jeden a to vítězství. Toto je válka Ruska nejen s Ukrajinou, ale je to válka se Západem. 
  
• Současnou situaci v Evropě přirovnal k situaci před vypuknutím druhé světové války a Vladimira Putina přirovnal k Adolfu Hitlerovi. "V Evropě se znovu objevil krvavý autokrat, připravený způsobovat nevýslovné utrpení mírumilovným demokratickým sousedům, aby uspokojil své mocenské ambice," řekl Shirreff a dodal, že se opakuje to, co se stalo v letech 1939-1945.
  
• Takže spíše předpokládám, že nedojde k jediné protiofenzivě a než Ukrajina dosáhne všech svých vojenských cílů – do Vánoc to neskončí – myslím, že se zde potenciálně díváme na dvou nebo tříletou kampaň. 
  
• Generál, který stále poukazuje na nutné "zdvojnásobení" pomoci. To podle něj také znamená dát Ukrajině letouny F-16 a munici, kterou potřebují. "A to znamená zavést válečnou ekonomiku u každého západního partnera, aby se zvýšily zásoby munice a schopnosti a dalšího vojenského vybavení. A také "zdvojnásobení" znamená vybudování vlastních vojenských sil NATO. Takže bych viděl, aby se výdaje na obranu zvýšily na 4 nebo 5 procent HDP.
  
• Západ přitom podle něj nekončí na hranicích Polska a Pobaltí, ale patří do něj Ukrajina, Moldavsko i Gruzie, proto by všechny tyto tři země měly být členy NATO. Od letošního summitu NATO ve Vilniusu Shirreff očekává, že země aliance poskytnou Ukrajině dvoustranné bezpečnostní záruky, což by podle něj mohlo vést k tomu, že Kyjev by se mohl stát členem NATO už i v roce 2024. 
  
• https://echo24.cz/a/HSVa5/zpravy-svet-nato-bojovat-primo-rusko-ukrajina-zvysit-pomoc--shirreff?
  

13.4.2023 NATO se může stát světovou organizací spojením dalších tří zemí, napsal v článku pro Wall Street Journal John Bolton, bývalý poradce prezidenta Spojených států pro národní bezpečnost ." "Potřebujeme realizovat myšlenku Jose Maria Aznara (bývalého premiéra Španělska. - Přibližně red.) udělat z NATO globální organizaci tím, že do aliance pozveme Japonsko, Austrálii a Izrael.

https://ria.ru/20230413/rasshirenie-1864937036.html

19.2.2023 Válečný stroj NATO udržuje život z jedné války za druhou. Na mnichovské bezpečnostní konferenci (MSC) v sobotu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prodával obavy a spojoval pokračující rusko-ukrajinský konflikt s Čínou. "To, co se dnes děje v Evropě," varoval, "se zítra může stát v Asii," což mnozí věří, že to byl náznak obav z války na ostrově Tchaj-wan.

• Stoltenberg řekl, co mají USA na mysli. Jako politický stoupenec USA plní NATO vůli USA. Také na konferenci americká viceprezidentka Kamala Harrisová tvrdila, že čínská podpora Rusku v konfliktu odmění agresi. Je zřejmé, že Washington se nejen snaží vysát geopolitickou hodnotu ukrajinské krize, ale také nazývá bílé černé, aby svalil vinu na Čínu. NATO a USA tančí stejným tónem, aby posílily takzvanou hrozbu z Ruska a Číny, ve snaze přimět členské státy NATO, aby věřily, že pouze USA jim mohou poskytnout bezpečnostní deštník. Únos bezpečnosti členských států NATO byl vždy cílem USA a generálního tajemníka NATO.
• Jediným nástrojem, kterým válečný stroj udržuje svůj život, je válka. Stoltenberg považuje MSC za platformu pro rozdmýchávání plamenů. Při ročním výročí rusko-ukrajinského konfliktu nejsou na bojišti žádné známky polevování. Stoltenberg naznačil, že riziko eskalace konfliktu na Ukrajině je nesrovnatelné s nebezpečím, které by mohlo nastat v případě ruského vítězství.
  
• Song Zhongping, čínský vojenský expert a televizní komentátor, řekl Global Times, že USA doufají, že NATO může rozšířit svou stopu po celém světě, nejen že zůstane transatlantickou vojenskou organizací. USA proto musí neustále propagovat vnější hrozby, sjednocovat členské státy, jejichž zájmy se ne vždy shodují, a nutit je více utrácet ze svého vojenského rozpočtu. Právě ve středu americký ministr obrany Lloyd Austin v ústředí NATO v Bruselu řekl, že země NATO budou letos v létě souhlasit s novým závazkem zvýšit výdaje na obranu nad jejich předchozí cíl.
• "Cílem USA je ovládnout NATO a Evropu a přeměnit NATO na globální vojenskou alianci. Slova Stoltenberga lze považovat za dláždění cesty pro zapojení NATO do asijsko-pacifických záležitostí," poznamenal Song. 
  
• https://www.globaltimes.cn/page/202302/1285755.shtml
  
• https://ria.ru/20230219/nato-1852993794.html
  

13.2.2023 Ministři obrany NATO na plánované schůzce v Bruselu ve dnech 14. až 15. února budou jednat o dalších vojenských dodávkách Ukrajině, včetně možnosti poskytnutí vojenských letadel. Před generálním ministerským zasedáním v úterý ráno uspořádají ministr obrany Spojených států Lloyd Austin a generál Mark Milley, předseda Sboru náčelníků štábů ozbrojených sil Spojených států, samostatné setkání kontaktní skupiny zřízené Washingtonem a jeho spojenci poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc. Zúčastní se jí šéf vojenského oddělení Ukrajiny Oleksiy Reznikov.

• Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí v Bruselu uvedl, že ministři obrany aliance budou diskutovat také o plánech mobilizace západního vojensko-průmyslového komplexu k výraznému zvýšení výroby munice. Podle něj se v tuto chvíli na Ukrajině munice spotřebovává rychleji, než se stihne vyrobit, což vede k vyčerpání zásob. Ministři rovněž rozhodnou o zřízení nového kontaktního místa v sídle NATO, které bude zajišťovat ochranu kritické infrastruktury aliance, včetně podmořských potrubí a kabelů, včetně transatlantických.

• Generální tajemník uvedl, že Severoatlantická aliance schválí rozhodnutí o vytvoření virtuální sítě, která kombinuje data z komerčních a státních civilních a vojenských satelitů pro zpravodajské potřeby, mimo jiné pro potřeby strategické obrany, a detekci odpalů raket.

• Stoltenberg označil současnou fázi konfliktu na Ukrajině za "válku logistiky", válku o rychlost výroby, dodávek, dodávek, údržby a dodávek zařízení. V krátkodobém horizontu může průmysl rozšířit výrobu zvýšením počtu pracovních směn, ale také musíme postavit nové továrny na munici, provést nové investice, abychom dosáhli výrazného zvýšení výroby. 
  

• Podle Bruselu takové dodávky neudělají z NATO účastníka války na Ukrajině. Alespoň v případě, že letadlo bude předáno Ukrajincům a nedodáno spolu s piloty. Zároveň zdůraznil, že řešení této otázky si vyžádá značný čas, takže nyní není prioritou.

• Stoltenberg zdůraznil, že aliance "neustále diskutuje o tom, které vojenské složky Ukrajina nejvíce potřebuje". "Zpočátku jsme se soustředili na Javeliny, lehké protitankové zbraně, pak jsme viděli naléhavou potřebu dělostřelectva a začali jsme dodávat nejmodernější dělostřelectvo. Pak protivzdušná obrana, pak těžké zbraně, bojová vozidla pěchoty Stryker a Bradley, "na začátku jsme se zaměřili na oštěpy, lehké protitankové zbraně, pak jsme viděli naléhavou potřebu dělostřelectva a začali jsme dodávat nejmodernější dělostřelectvo. hlavní bojové tanky.

• Podle Stoltenberga plánuje NATO po skončení konfliktu na Ukrajině, ať už bude jakýkoli, znovu vytvořit ukrajinskou armádu a učinit ji ještě silnější, než byla před konfliktem, převést ji do vojenské doktríny a vybavení NATO a zajistit plnou kompatibilitu s aliancí armád. 

• Generální tajemník NATO také uznal, že konflikt na Ukrajině alianci nezměnil. "Věděli jsme, že se blíží konflikt a připravovali jsme se na něj," řekl. Aliance se podle něj domnívá, že válka na Ukrajině začala v roce 2014 a od té chvíle začaly její obranné přípravy. Stoltenberg také uvedl, že ukrajinský konflikt "pouze potvrdil důležitost NATO".

• https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/17040513
  

13.2.2023 Státy Severoatlantické aliance musí urychlit dodávky zbraní a munice Ukrajině, která je naléhavě potřebuje kvůli očekávané ruské ofenzivě. Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který chce o této věci v úterý jednat s aliančními ministry obrany. Zbrojařské závody v členských zemích by podle něj měly kvůli naléhavé ukrajinské potřebě zvýšit zejména produkci munice, aby mohly armády doplnit zásoby a poslat jí dostatek Kyjevu (ČTK)

29.1.2023 Předseda vojenského výboru NATO Rob Bauer řekl, že Severoatlantická aliance je připravena na přímou konfrontaci s Ruskem. Uvedl to v rozhovoru pro portugalský televizní kanál RTP .Bauer na otázku hostitele řekl: "Jsme připraveni." Zároveň vyslovil výhradu, že NATO bude připraveno reagovat pouze v případě, že Ruská federace překročí červenou linii invazí do některé z členských zemí aliance.

Bauer zdůraznil, že členské státy NATO by měly být lépe připraveny, protože vojenská iniciativa nyní patří Rusku. "Fakt, že váš nepřítel má lepší zbraně, není problém vašeho nepřítele. Je to váš problém," řekl.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/16910973

29.1.2021 Předseda Vojenského výboru NATO viceadmirál Rob Bauer prohlásil, že aliance je připravena na přímou konfrontaci s Ruskem. Současně je podle jednoho z nástupců generála Petra Pavla nutné, aby země NATO přešly "v době míru na válečnou ekonomiku". Nizozemský viceadmirál Bauer to řekl v pátek v exkluzivním rozhovoru pro portugalskou veřejnoprávní televizi RTP. Nejvyšší vojenský představitel NATO také uvedl, že jaderný konflikt není pravděpodobný, jelikož ruský prezident Vladimir Putin "není blázen."

• Během loňského summitu NATO v Madridu se aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu rozhodla zřídit čtyři další mnohonárodní bojové skupiny v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. "Je to důležitý signál pro Rusko... Že jsme připraveni, pokud se rozhodnou jít po NATO. Toto je červená čára. Pokud tam je červená čára, pak jsou to Rusové, kteří překračují naše hranice.
• Riziko jaderné konfrontace mezi Ruskem a NATO je však podle něj nízké. "Myslím, že Vladimir Putin není blázen, a to je dobrá zpráva.
• Bauer také nevidí, že by se Bělorusko přímo chystalo zapojit do konfliktu na Ukrajině. Nizozemský viceadmirál rovněž uvedl, že NATO nevěří, že z dlouhodobého hlediska bude vztah mezi Ruskem a Čínou strategicky silný.
  
• https://echo24.cz/a/HKBU5/zpravy-svet-bauer-nato-pripraveno-valka-rusko-valecna-ekonomika?

23.1.2023 Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Severoatlantické aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Prohlásil to v pondělí turecký prezident Recep Tayiip Erdogan v reakci na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí, která stále neratifikovala vstup Finska a Švédska do NATO. Šéf švédské diplomacie Tobias Billström nechtěl Erdoganova slova komentovat.

• Kritizoval švédské úřady, jež podle něj umožnily "takové rouhání před naším velvyslanectvím (ve Stockholmu)" a volnou aktivitu teroristických organizací. Těmi Ankara míní například kurdské organizace, jako jsou Strana kurdských pracujících (PKK) nebo milice YPG ze severní Sýrie, či příznivce klerika Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016.

• V sobotu před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu spálil korán dánský protiislámský aktivista Rasmus Paludan. Ten pálí korán na veřejných prostranstvích opakovaně. Ve švédské metropoli se v sobotu také konala prokurdská demonstrace.

• Švédská vláda se od Paludanova gesta distancovala, v souvislosti s kritikou od Ankary však tvrdí, že svoboda projevu je ve Švédsku chráněná ústavou a je zásadní součástí demokracie.

• Švédsko potřebuje souhlas Turecka s žádostí o vstup do NATO. Země požádala o vstup do Severoatlantické aliance společně s Finskem loni v květnu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Obě země Ankara kritizuje od jara loňského roku, že nedostatečně bojují proti skupinám, které turecké úřady považují za teroristické, a že zamítly mnoho žádostí o vydání do Turecka těch lidí, kteří podle Ankary působí v teroristických strukturách či takové skupiny podporují. Vstup obou severských zemí do Aliance musí schválit všech 30 členských zemí NATO, z nichž 28 tak již učinilo.  
  

• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-nemate-respekt-k-islamu-nepodporime-vas-vstup-do-nato-vzkazal-erdogan-svedsku-40420805#
  

30.12.2022 Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval členské země aliance, aby zesílily dodávky zbraní Ukrajině. Vojenská podpora země bránící se ozbrojené agresi sousedního Ruska je nejrychlejší cestou k ukončení konfliktu, řekl dnes v rozhovoru s agenturou DPA (ČTK)

30.12.2022 Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg věří, že dodávky zbraní Ukrajině ze strany zemí aliance rychle povedou k uzavření příměří. "Může to znít jako paradox, ale vojenská podpora Ukrajiny je nejkratší cestou k míru," argumentoval v rozhovoru pro DPA zveřejněném v pátek. Moskva musí podle Stoltenberga pochopit, že na Ukrajině nebude schopna dosáhnout svých cílů. Poté, jak věří generální tajemník NATO, budou prý možná mírová jednání.

Zároveň dal jasně najevo, že útoky Kyjeva na vojenská zařízení v Rusku považuje za zcela legální. "Každá země má právo se bránit. Včetně Ukrajiny," odpověděl Stoltenberg na související otázku. Když se dotkl možnosti poskytnout Kyjevu rakety středního doletu, poukázal na to, že spojenci NATO vedou neustálý dialog o dodávkách "specifických bojových systémů".

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/16719081

28.12.2022 NATO prostřednictvím Ukrajiny ve skutečnosti nekontrolovatelně distribuuje digitální zbraně, což je plné nepředvídatelných důsledků pro celý svět, řekl náměstek ruského ministra zahraničí Oleg Syromolotov v rozhovoru pro RIA Novosti. "Je nutné jasně pochopit: hrozby, které Ukrajina představuje v informačním prostoru, jsou univerzální povahy.

• Po zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině výrazně vzrostl počet kybernetických útoků proti ruským informačním zdrojům a infrastrukturním zařízením. Jsou zaznamenány především ze zemí Severní Ameriky a Evropské unie.
  
• https://ria.ru/20221228/nato-1841795322.html

10.12.2022 Severoatlantická aliance plánuje rozšířit své hranice o balkánské státy a Zakavkaz. Svědčí o tom podle Özdemira dva důležité nedávné summity NATO-EU. První se konal minulý týden v Bukurešti . Kromě zástupců z Ukrajiny se ho zúčastnili také představitelé Moldavska , Gruzie , Bosny a Hercegoviny. Přijetí těchto států do řad Severoatlantické aliance a EU je jedním z nejdůležitějších bezprostředních cílů Západu. Tuto strategii potvrdil i druhý summit, který se konal začátkem týdne v Tiraně, domnívá se pozorovatel. K účasti byly pozvány nečlenské země EU Srbsko , Bosna a Hercegovina, Albánie , Severní Makedonie a Černá Hora . Přítomnost lídrů zemí EU a států Balkánského poloostrova na akci se podle Ozdemira měla stát "signálem jednoty".

• Moskva opakovaně poznamenala, že cílem Západu je konfrontace a expanze do postsovětského prostoru začleněním nových zemí do Severoatlantické aliance a destabilizací hranic.
• https://ria.ru/20221210/nato-1837741871.html  
  

2.11.2022 Ruský prezident Vladimir Putin vyzval ke zlepšení zbraní a zajištění konkurence mezi výrobci techniky a vybavení pro armádu. Téhož dne ministr obrany Sergej Šojgu na schůzce společné rady vojenských oddělení Moskvy a Minsku oznámil, že NATO vytváří systém kolektivní obrany poblíž našich západních hranic. Podle ruského vojenského oddělení tam síly Severoatlantické aliance letos vzrostly 2,5krát. Odborníci poznamenávají, že Rusko a Bělorusko jsou na takový vývoj událostí připraveny - naše země již vytvořily společné seskupení vojsk. V zóně speciální operace ozbrojených sil RF ve středu odrazili všechny útoky ukrajinských sil na hlavních strategických směrech.

• Počet skupin NATO na hranici Ruska a Běloruska se podle něj od února 2022 zvýšil 2,5krát a činí více než 30 tisíc lidí a v blízké budoucnosti se může ještě zvýšit. 
  
• https://iz.ru/1420095/andrei-fedorov-bogdan-stepovoi/na-granitcakh-tuchi-gruppirovka-nato-v-evrope-uvelichilas-v-25-raza

17.10.2022 S vysokou inflací a znehodnocující se lirou by se turecké jednotky "mohly jedné noci náhle objevit" v Řecku, řekl Stephen Erlanger, hlavní diplomatický zpravodaj listu The New York Times v Evropě.Zatímco Erdogan čelí narůstajícím politickým a ekonomickým výzvám před jarními volbami, od léta zesiluje hrozby vůči svému spojenci v NATO a používá jazyk, který obvykle zanechávají vojenští jestřábi a ultranacionalisté. Podle článku někteří diplomaté a analytici dokonce předpovídají rozsáhlou válku mezi těmito zeměmi NATO, zatímco mnozí evropští představitelé poznamenávají, že hrozba je stále vážnější a mohla by vést k významným důsledkům.

• ,Turecko se již stalo problematickým a nepředvídatelným spojencem svých partnerů v NATO. Navzdory aktivní účasti Ankary jako prostředníka mezi Ruskem a Ukrajinou , zejména v dohodě o povolení vývozu obilí z Ukrajiny, Erdogan odmítl uvalit sankce na Rusko a přiblížil se ještě blíže k Putinovi, což vyvolalo obavy ze Spojených států .
  
• https://ria.ru/20221017/nato-1824750486.html

11.10.2022 Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a její úspěšné obrany proti Rusku, v ukrajinském zájmu jedná o navýšení výroby zbraní a munice. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož jsou ruské vzdušné útoky proti civilním cílům známkou slabosti a důsledkem neschopnosti udržet pozice vůči ukrajinské protiofenzivě (ČTK)

5.10.2022 Linie pro prosazování potenciálu NATO v asijsko-pacifickém regionu za pomoci jakýchkoliv nástrojů se již jasně formuje. Pokud vyjdeme z rozhodnutí červnového summitu aliance v Madridu ohledně globalizace "zóny odpovědnosti" organizace, je jasné, že linie prosazování jejího potenciálu v asijsko-pacifickém regionu za použití jakýchkoli nástrojů je už jasně nabývá obrysů.

• ento proces je podle něj založen na regionálních "focus" partnerech - Austrálii, Japonsku , Jižní Koreji a Novém Zélandu , které Washington, Londýn a NATO Brusel považují za spojující prvky architektury globálního bloku, které navrhují podle Euro- atlantické standardy.
  
• https://ria.ru/20221005/nato-1821593248.html
  

30.9..2022 Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Reaguje tak na ruské stvrzení anexe okupovaných ukrajinských území. Prezident Volodymyr Zelenskyj dal dopředu najevo, že na ukrajinské válečné strategii anexe nic nezmění.

• Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal smlouvy o připojení těchto ukrajinských území k Ruské federaci. Západ anexi odmítá.
  

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-kyjev-o-putinove-projevu-mel-by-si-vzit-prasky-215780#

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5166439/rusko-anektuje-ctyri-ukrajinske-oblasti-zelensky-podava-zadost-o-urychlene-prijeti-ukrajiny-do-nato.html

29.9.2022 NATO říká, že po každém útoku na kritickou infrastrukturu zemí aliance bude následovat silná reakce, uvedla aliance ve čtvrtečním prohlášení v souvislosti s incidenty na plynovodech Nord Stream. "Jako spojenci jsme odhodláni připravit se na použití síly silou a jinými hybridními taktikami ze strany státních a nestátních aktérů, odrazovat je a bránit proti nim. Jakýkoli záměrný útok proti kritické infrastruktuře spojenců dostane jednotný a rozhodný odpověď.

https://ria.ru/20220929/nato-1820290168.html

9.9.2022 NATO rozmisťuje nové síly na východních hranicích, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Výrazně posilujeme naši přítomnost ve východní části aliance," řekl generální tajemník a dodal, že blok vysílá Moskvě "jednoznačný signál, že NATO bude bránit každý centimetr spojeneckého území".

• Jens Stoltenberg.vyzval, aby se připravil na dlouhou konfrontaci s Ruskem a dodal Kyjevu zbraně i na úkor jeho vlastní obranyschopnosti. 
  
• Americký prezident Joe Biden podepsal návrh zákona o přidělení vojenské, ekonomické a humanitární pomoci Kyjevu. Zahrnuje také různé příděly související tak či onak se situací na Ukrajině. Kongres zvýšil částku na téměř 40 miliard dolarů z původně požadovaných 33 miliard dolarů hlavou státu. Později státy oznámily nový balíček pomoci pro Kyjev. 
  
• https://ria.ru/20220909/nato-1815698920.html

9.9.2022 USA zůstávají nezlomné v závazku bránit svobodu a suverenitu svých spojenců, řekl dnes po jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) v Praze americký ministr obrany Lloyd Austin. Severoatlantická aliance podle něj nevyhledává konfrontaci s Ruskem a ani pro něj nepředstavuje hrozbu, ale jako obranná aliance bude jako vždy chránit každý centimetr území NATO (ČTK) 

16.8.2022 Západ se snaží rozšířit model obdobný Severoatlantické alianci i do Asie a Tichomoří, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na moskevské konferenci o mezinárodní bezpečnosti. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na téže konferenci obvinil NATO, že usiluje o nadvládu nad světem (ČTK) 

27.7.2022 Odcházející šéf britské vlády Boris Johnson může převzít funkci generálního tajemníka NATO poté, co jeho křeslo příští rok v září opustí současný šéf aliance Jens Stoltenberg. Informoval o tom ve středu list The Daily Telegraph .

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/15319115

4.7.2022 Na 300 tisíc vojáků ve vysoké pohotovosti připravených přispěchat neprodleně na pomoc napadené členské zemi. A další statisíce jako posily. Ruská invaze na Ukrajinu donutila spojence z NATO vrátit se k obrannému modelu, který velmi připomíná doby studené války se Sovětským svazem. Vyžádá si splnění slibů členských zemí a konkrétně od Čechů vybudování těžké bojové brigády.

• Už od roku 2023 chce mít proto Aliance ve stavu vysoké pohotovosti na 300 tisíc vojáků místo dosavadních 40 tisíc.
• Jde o zásadní změnu v naší obraně a odstrašování, abychom reagovali na novou bezpečnostní realitu," konstatoval šéf NATO Jens Stoltenberg.
• Spojenci vytvoří třístupňový systém připravenosti: 100 tisíc vojáků bude schopno přesunout se na místo konfliktu či krize do 10 dnů; dalších 200 tisíc vojáků pak může být nasazeno do boje do 30 dnů a následně 500 tisíc vojáků pak do 180 dnů.
• Cíl je jasný: maximálně zvýšit počet vojáků, kteří jsou připraveni k boji a ve vyšší pohotovosti, což znamená, že jsou schopni rychle vyrazit na obranu aliančních hranic v případě konfliktu v Evropě. Tyto síly již v rámci NATO existují, ale potřebují více investic, výcviku a vybavení, aby požadavek na rychlé nasazení splnily.
• Nový obranný model připomíná způsob, jakým byly síly NATO organizovány během studené války se Sovětským svazem. Tehdy byly konkrétní spojenecké země pověřeny obranou určitých úseků hranice mezi západním a východním Německem.
• Podle velvyslance Landovského se to pochopitelně týká i České republiky. K dispozici pro nový systém pohotovostních sil má Praha vyčleňovat asi 4 500 vojáků. "Počet 4 500 vojáků je už poměrně podstatný příspěvek, když vezmeme v úvahu velikost naší armády a velikost bojového jádra české armády

Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/nato-sily-rychle-reakce-armada-rusko-brigada-bvp-landovsky-konflikt.A220704_223639_ln_domov_kov?

28.6.2022 Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil večer před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země "pozve", aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států (ČTK)

28.6.2022 Evropští členové NATO se zaváží k tvrdšímu postoji vůči Číně, skepse ohledně britsko-amerických snah dostat Peking do hledáčku aliance ale přetrvává. Ještě vloni vyznávali členové NATO umírněný přístup vůči Číně a nepovažovali za příliš důležité se na ni blíže zaměřit. Nedávný průzkum napříč všemi členskými státy však ukázal, že Peking považuje za bezpečnostní hrozbu 52 % respondentů, což je o 11 procentních bodů více než v roce 2021 (The Capitals)

27.6.2022 NATO posílí počet vojáků v nejvyšší pohotovosti více než sedminásobně na více než 300 000, řekl v pondělí jeho generální tajemník, když se spojenci čtyři měsíce chystají přijmout novou strategii popisující Moskvu jako přímou hrozbu. do ukrajinské války.

Únorová ruská invaze na Ukrajinu vyvolala na Západě velký geopolitický posun a přiměla kdysi neutrální země Finsko a Švédsko požádat o vstup do NATO a Ukrajinu, aby si zajistily status kandidáta na vstup do Evropské unie.

https://www.reuters.com/world/europe/nato-massively-increase-high-readiness-forces-300000-stoltenberg-2022-06-27/

26.6.2022 NATO se na nadcházejícím madridském summitu přizpůsobuje novému scénáři a mohlo by rozhodnout o největším vojenském nasazení od konce studené války. Informoval o tom v neděli španělský list El País . Spojenci NATO jsou podle ní připraveni pustit se do intenzivních závodů ve zbrojení, aby proměnili východní Evropu v pevnost s tisíci vojáky a spoustou vojenské techniky. Aliance chce podle deníku dát jasně najevo, že je v pohotovosti a připravena reagovat na agresi proti kterémukoli členskému státu.

NATO na summitu v Madridu ve dnech 28. až 30. června hodlá dát impuls k navýšení vojenských rozpočtů spojenců. Zdroje deníku poznamenávají, že "některé země chtějí přejít ze současné přítomnosti na východě aliance, sestávající z bojových skupin, k brigádám". Formace v tuto chvíli čítají od 1 tisíce do 1,6 tisíce vojáků, přičemž transformace na brigády by tento počet mohla minimálně zdvojnásobit. Také navrhuje poslat pokročilejší zbraně. Podle deníku někteří spojenci dokonce nastolují otázku rozmístění divizí pod velením generálů, z čehož vyplývá přítomnost až 15 000 vojáků. 

• Rusko bude v konceptu označeno jako přímá hrozba. Pokud jde o Čínu, evropští spojenci jsou pro to, aby se napětí s Pekingem neeskalovalo. Čína tak nebude vnímána jako hrozba, ale jako geostrategická a systémová výzva.  
  
• https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/15035505

13.6.2022 Bývalý americký prezident Bill Clinton porušil svůj slib Rusku nerozšiřovat NATO na východ , řekl Massachusetts Peace Action Noam Chomsky, americký historik, filozof a lingvista .George W. Bush se podle něj dohodl s Michailem Gorbačovem, že Severoatlantická aliance se výměnou za vstup sjednoceného Německa do bloku nepohne "o píď" na východ.

• "George Bush starší dodržel svůj slib, v prvních letech ho následoval i jeho nástupce Bill Clinton, ale v polovině 90. let začal říkat opačné věci. <...> V roce 1997 Clinton porušil svůj slib a pozval Visegrádskou skupinu do NATO, nástupce George W. Bush otevřel dveře všem a pozval do aliance dokonce i Ukrajinu."  
  
• Bill Clinton uvedl v omyl bývalého ruského vůdce Borise Jelcina tvrzením, že tato prohlášení používá pro domácí publikum ve Spojených státech. Svému příteli Borisi Jelcinovi řekl prostým textem: 'Neboj, tohle potřebuji k vítězství v prezidentských volbách.
• Chomsky také připomněl, že mnoho amerických představitelů už 35 let varuje Bílý dům před nebezpečím ignorování bezpečnostních zájmů Ruska .  
  
• https://ria.ru/20220613/obman-1794972750.html

16.5.2022 Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svým postojem k možnému členství Švédska a Finska v Severoatlantické alianci rozehrál další hru, v níž mu vůbec nejde o vstup těchto dvou zemí do NATO. Jeho cílem je posílení vlastní pozice na domácí politické scéně či snaha přimět Washington, aby mu mimo jiné umožnil nákup nových stíhaček F-16. Napsal to v pondělí turecký opoziční server Ahval.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/o-co-erdoganovi-jde-o-svedsko-a-finsko-v-nato-ne-pise-opozicni-server-40397215#

16.5.2022 Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv už před několika týdny prohlásil, že by případné rozšíření NATO o Švédsko a Finsko mohlo vést k rozmístění jaderných hlavic v Kaliningradu, tedy ruské exklávě v Evropě mezi Litvou a Polskem.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/rusko-hrozi-finsku-a-svedsku-na-zakladny-nato-u-vas-namirime-jaderne-hlavice-40397140#

13.5.2022  Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí do Severoatlantické aliance bylo chybou, protože obě země na svém území hostily "velký počet teroristických organizací", uvedla agentura Reuters. Erdogan dodal, že Turecko udělalo chybu, když v minulosti souhlasilo se vstupem do NATO svého regionálního rivala Řecka (ČTK)

13.5.2022 v roce 2020 Jens Stoltenberg, hovořící o nové strategii NATO do roku 2030, zdůraznil, že se již nejedná pouze o evropskou vojenskou alianci. Zástupci Tchaj-wanu, Jižní Koreje, Japonska a Austrálie pravidelně jezdí na summity do Bruselu. Ani je nenapadne skrývat, že chtějí rozšířit sféru svého vlivu na všechny kontinenty. to dělá Pekingu starosti."

Leonkov dodal, že Čína považuje expanzi NATO také za ekonomickou hrozbu. Peking bedlivě sleduje, jak Spojené státy pod záminkou vojenské pomoci Ukrajině nutí evropské spojence, aby se vzdali sovětských zbraní, a slibují, že na oplátku pošlou ty americké. 

Vladimir Putin a Si Ťin-pching v Pekingu 4. února potvrdili strategické partnerství obou supervelmocí, koordinaci úsilí na mezinárodní scéně a označili Spojené státy za hegemona a globální menšinu. NATO vidí Čínu jako potenciálního protivníka. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před dvěma lety upozornil, že úzká spolupráce mezi Moskvou a Pekingem je vážnou hrozbou pro Brusel. 

https://ria.ru/20220513/nato-1788155883.html

12.5.2022 Rozšiřování a přibližování NATO k ruským hranicím nedělá euroasijský kontinent stabilnější a bezpečnější, vstup Finska do NATO jistě ohrožuje bezpečnost Ruska, řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov."Opakovaně jsme říkali, že rozšiřování NATO a přiblížení vojenské infrastruktury aliance k našim hranicím nečiní svět, a hlavně náš euroasijský kontinent, stabilnější a bezpečnější. To je jednoznačné," řekl.

https://ria.ru/20220512/nato-1788089803.html

8.5.2022 NATO plánuje obklíčit Rusko a Čínu pomocí nových vojenských dohod se zeměmi asijsko-pacifického regionu (APR). Píše o tom multipolaristický novinář Benjamin Norton .Jak uvádí článek, Severoatlantická aliance zničila Jugoslávii , Libyi a Afghánistán a nyní se zaměřila na Moskvu a Peking . Blok vedený Spojenými státy zaplavil Ukrajinu zbraněmi a vycvičil krajně pravicové militanty a zároveň expandoval do Asie , aby obléhal své dva protivníky. Norton poznamenal, že ve dnech 6. až 7. dubna na schůzce ministrů zahraničí členských států aliance v Bruselu byli zástupci několika evropských zemí, které nejsou členy NATO ( Gruzie , Finsko a Švédsko ). Ještě pozoruhodnější však byla přítomnost úředníků z Japonska , Jižní Koreje , Austrálie a Nového Zélandu.

https://ria.ru/20220508/nato-1787542307.html

5.5.2022 Opakovaný postup NATO na východ po studené válce nejenže neudělal Evropu bezpečnější, ale zasel semena konfliktu," řekl Zhang Jun .Samotný blok je podle něj podněcovatelem konfliktů proti suverénním státům.

• Severoatlantická aliance se staví jako "obranná" aliance, ale zároveň intenzivně rozšiřuje a rozpoutává vojenské konflikty. 
  

Na konci roku 2021 Rusko zveřejnilo návrhy smlouvy se Spojenými státy a dohody s NATO o bezpečnostních zárukách. Zejména Moskva od západních partnerů požadovala právní záruky odmítnutí dalšího rozšiřování aliance na východ, připojení k ukrajinskému bloku a vytvoření vojenských základen v postsovětských zemích. Návrhy dále obsahují klauzuli o nerozmístění úderných zbraní vojenskou organizací poblíž hranic Ruska a stažení aliančních sil ve východní Evropě na pozice z roku 1997. 

https://ria.ru/20220505/kitay-1787107995.html

https://ria.ru/20220501/nato-1786497152.html

11.4.2022 Švédsko a Finsko hodlají vstoupit do NATO letos v létě, píše britský list Times s odkazem na zdroje.

https://ria.ru/20220411/nato-1782826122.html

4.3.2022 Podle generálního tajemníka NATO budou nadcházejí dny ruské invaze na Ukrajinu horší než doposud. Očekává "více obětí, více utrpení a více ničení". Uvedl to v pátek na tiskové konferenci po schůzce ministrů zahraničí NATO.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg zároveň po pátečním zasedání prohlásil, že NATO bude Ukrajinu dále podporovat, nevyhlásí ale nad ní bezletovou zónu, neboť by to vedlo k rozšíření konfliktu za její hranice. Ministři podle něj diskutovali o posílení stálých jednotek ve východních zemích NATO, ke konečnému rozhodnutí ale nedospěli.

https://echo24.cz/a/Sz5gM/to-nejhorsi-teprve-prijde-varuje-sef-nato-stoltenberg?

4.3.2022 Severoatlantická aliance nechce konflikt s Ruskem, ale pokud to bude nutné, je připravena bránit své členy. Před jednáním ministrů zahraničí NATO to dnes řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga svědčí noční útok na ukrajinskou jadernou elektrárnu o bezohlednosti ruské agrese, kterou musí Moskva okamžitě ukončit. Podle britského ministra obrany Bena Wallace si ruský prezident Vladimir Putin útokem na jadernou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny zahrává s ohněm.

"Naše aliance je obranná, nevyhledáváme konflikty. Ale pokud konflikt přijde k nám, jsme připraveni bránit každý metr našeho území," řekl Blinken novinářům. NATO v reakci na ruskou hrozbu posiluje přítomnost svých jednotek na východním křídle, vyslat stovky svých vojáků na Slovensko je připravena i Česká republika.

Ruský prezident Vladimir Putin porušuje válkou na Ukrajině společné principy demokratických společností a Spojené státy učiní ve spolupráci s Evropou vše, aby válku zastavily.

Rusové bombardují a ostřelují všechno, nemocnice, obytné domy, školy, je mnoho civilních obětí. Je to barbarský způsob vedení války," prohlásil Borrell, podle něhož musí Putin válku zastavit.

Maďarský premiér Viktor Orbán ale neočekává, že by jeho zemi chránila Severoatlantická aliance, pokud Maďarsko nebude připravené bránit se samo. Maďarsko se podle něho na válku na Ukrajině musí dívat z pohledu vlastních zájmů, protože prioritou je mír a bezpečí jeho obyvatel.
Blinken dodal, že spojenci zareagovali na "promyšlenou ruskou agresi" velmi rychle a všichni bez výjimky přispěchali Ukrajině na pomoc. Alianční země, z nichž řada ještě minulý týden před začátkem ruské invaze váhala s přímou vojenskou podporou Kyjeva, začaly rychle dodávat Ukrajině zbraně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom spojence žádá také o vyhlášení bezletové zóny, k tomu však aliance nechce přistoupit kvůli obavám z přímého konfliktu s Ruskem. Země NATO také zatím odmítají poskytnout Ukrajině požadované stíhačky.

USA i EU dodávají Ukrajině zbraně a na Rusko uvalily již několik vln sankcí, které mají výrazně omezit přístup ruské vlády k penězům a potrestat lidi napojené na Kreml či odpovědné za válku. Jednou z náplní ministerského jednání mělo být zhodnocení důsledků dosavadních sankcí pro Moskvu, ale i pro EU.

Nynější bilance na obou stranách

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu 24. února přišlo o 9166 vojáků, 251 tanků a 939 dalších obrněnců, 105 děl, 50 raketometů, 18 kompletů protivzdušné obrany, 33 letadel, 37 vrtulníků, 404 kusů automobilové techniky, dva čluny, 60 cisteren a tři drony, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Dodal, že údaje se upřesňují a že sčítání ztěžuje vysoká intenzita bojů.
Ruské síly zničily na Ukrajině 1812 vojenských objektů, jakož i 49 letadel na zemi a 13 ve vzduchu, 635 tanků a dalších obrněnců, 56 kompletů protiletadlových raket S-300, Buk M-1 a Osa, 67 raketometů, 252 děl a minometů, 442 kusů speciální vojenské techniky a 54 bezpilotních strojů, ohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS.
Uvedená čísla nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Moskva ve středu poprvé od začátku invaze přiznala 498 zabitých a 1597 zraněných ruských vojáků. Skutečný počet zabitých a zraněných příslušníků ruských sil je ale podle britského ministerstva obrany téměř jistě podstatně vyšší.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4932941/nato-nechce-konflikt-ale-je-pripraveno-branit-sve-cleny-orban-pochybuje-kyjev-a-moskva-zatim-zvysuji-udaje-o-ztratach.html

4.2.2022 Současný šéf NATO Jens Stoltenberg (62) se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank se ujme po ukončení svého působení v NATO. Místo guvernéra se uvolní 1. března. Stoltenberg však nejdříve dokončí svoje funkční období v čele NATO, které mu vyprší 30. září (ČTK).

21.10.2021 Kyjev od svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexe Krymu a od vypuknutí povstání proruských separatistů na východě země na jaře 2014, které označuje za ruskou agresi, usiluje o vstup do NATO. Zatím však od aliance nezískal ani akční plán otvírající cestu k budoucímu členství.

"Tato hrozba má pro nás zásadní význam. Formálně se (Ukrajina) nemusí stát členem NATO, ale vojenské ovládnutí území se již děje. A reálně to vytváří hrozbu pro Ruskou federaci," prohlásil Putin podle agentury Interfax během dnešního jednání diskusního klubu Valdaj v černomořském letovisku Soči na jihu Ruska.

Putin nynější situaci přirovnal ke sjednocování Německa na konci 80. let minulého století, "kdy ze všech stran ujišťovali (Sovětský svaz), že po sjednocení Německa se infrastruktura NATO v žádném případě nepohne na východ, ale v praxi (Moskvu) podvedli, a teď se ptají, kde jsou papíry (s tehdejšími sliby)".

Infrastruktura NATO se po dvojím rozšíření ustavičně přibližuje k Rusku; momentálně v Rumunsku a v Polsku zřídili systémy protiraketové obrany s odpalovacími zařízeními, ze kterých lze odpalovat i střely s plochou dráhou letu Tomahawk, tedy útočné zbraně, tvrdil ruský prezident.

Ministři obrany NATO dnes schválili nový plán, jak čelit ruským hrozbám. Aliance vylepší svůj arzenál i obranu proti raketovým i hackerským útokům.

Americký ministr obrany Lloyd Austin v úterý ujišťoval v Kyjevě, že Rusko nemá právo vetovat ukrajinské přání stát se součástí aliance. Austin také v Kyjevě označil Rusko za překážku míru na Ukrajině. USA podle ministra hodlají pokračovat v podpoře obranné reformy, která povede k tomu, že Ukrajina splní kritéria členství v NATO.

• Kdosi je v západních zemích přesvědčen, že agresivní vymazávání celých stránek vlastních dějin, obrácená diskriminace většiny v zájmu menšin či požadavky zřeknout se tak základních věcí, jako je matka, otec, rodina či rozdílná pohlaví, představují podle jejich názoru pohyb k obrodě společnosti. Je to jejich právo, ale my je prosíme, aby s tím k nám nechodili. Máme jiný názor," dodal ruský prezident. 
  

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/putin-broji-proti-nato-podvedli-nas-s-nemeckem-ted-je-na-rade-ukrajina-178550#d

12.1.2021 Severoatlantická aliance by podle srbských médií mohla do konce tohoto týdne čelit žalobě kvůli použití uranem mírně obohacené munice při bombardování v bývalé srbsko-černohorské Jugoslávii na jaře 1999. Nálety zastavily operaci srbské armády a policie proti ozbrojené vzpouře albánských separatistů v Kosovu. Operace se ale zvrhla v etnickou čistku. Žaloba se týká obvinění, že tato munice způsobila u lidí onemocnění rakovinou. Advokát rovněž uvedl, že do konce ledna by měly následovat obdobné žaloby u soudů v Novém Sadu, Kragujevaci, Niši a ve Vranji.

Aleksić sdělil, že tyto první žaloby se budou týkat výhradně příslušníků ozbrojených sil, kteří se v roce 1999 nacházeli v bombardovaných oblastech bez odpovídající ochranné výbavy a rovněž konzumovali kontaminované jídlo a vodu. Teprve po nich mají následovat žaloby nemocných civilistů z Kosova a jihu Srbska.

Schválit bombardování Jugoslávie byla chyba, připouští Zeman. Operaci odsouhlasila jeho tehdejší vláda. https://www.lidovky.cz/domov/zeman-je-proti-dohode-s-talibanem-podporil-by-pry-posileni-mise-nato-v-afghanistanu.A190311_160825_ln_domov_form

Srbský advokát žaloby připravil ve spolupráci s Italem Tartagliou. Ten u italských soudů vyhrál několik takových soudních sporů jménem ochořelých italských vojáků, kteří byli po válce v letech 1998-1999 v Kosovu nasazeni v rámci mezinárodních sil. Bělehradskému soudu bude podle Aleksiče předloženo více než 70 rozsudků italských soudů a na 180 důkazních prostředků, včetně posudků italské expertní komise.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/v-srbsku-se-chysta-zaloba-na-nato-kvuli-munici-s-uranem-zpusobovala-rakovinu.A210112_142947_ln_zahranici_lihla

17.8.2020 Masové povolební protesty v Bělorusku vyvolávají obavy z prohloubení nestability regionu, který je rozkolísaný od ukrajinské krize a začátku konfliktu v Donbasu v roce 2014. Umocňují je zprávy o běloruském cvičení nedaleko polské a litevské hranice a příslibu pomoci ruského prezidenta Vladimira Putina svému běloruskému protějšku Alexandru Lukašenkovi.

Bělorusko je podobně jako Ukrajina jakýmsi nárazníkovým pásmem mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. Jakýkoli jeho jednoznačný příklon na jednu stranu tak může u té druhé vzbudit pocit bezprostředního ohrožení. Lukašenko strategické polohy své země využíval a dlouhá léta lavíroval mezi Východem a Západem. Pokud se však bude chtít udržet u moci, větší naděje na pomoc mu plynou z Moskvy. Není proto divu, že situace znervózňuje především Polsko a pobaltské země, které ruskou hrozbu vnímají velmi citlivě. Nelze totiž vyloučit, že Putin by za případnou pomoc se zkrocením protestů mohl požadovat spojení obou zemí, kterému Lukašenko dosud vzdoroval. Polsko, a především Litva by se tak ocitly v částečném ruském obklíčení a neustále by musely žít v obavě, zda Moskva nebude chtít z Běloruska získat spojnici do Kaliningradu.
Více na https://www.e15.cz/zahranicni/cerny-scenar-pro-nato-slouceni-beloruska-s-ruskem-a-odriznuti-pobalti-1372471

10.6.2020 Šéf NATO Stoltenberg k Huawei a britské síti 5G: Je důležité, aby zde nyní proběhla nová revize. Nemůžeme ignorovat důsledky vzestupu Číny. Čína se přibližuje Západu. Pozorujeme to v oblasti severního pólu, v infrastruktuře a v kybernetickém prostoru (Reuters) 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového