Metan

Metan je produkován zejména tzv. metanogeny, tedy mikroorganismy (prokaryotickými archebakteriemi), které za nepřítomnosti vzduchu rozkládají polysacharid celulózu, jež je základním stavebním kamenem buněčných stěn rostlin.

• Obecný princip: metan neprodukují krávy, ale mikroorganismy, které žijí v prostředí bez kyslíku a živí se organickými zbytky, a proto největšími producenty metanu nejsou krávy, ale místa s organickou hmotou a s nízkou hladinou kyslíku t.j. největšími producentem metanu je tundra, hluboké jezera a mořské dno s tím, že i geologické procesy produkují metan (možná ve větším množství než předchozí zdroje společně).
• Metan by se měl ve větším množství vyskytovat v trávicím traktu býložravých druhů organismů. K největším producentům metanu mezi hmyzem patří především všekazi (termiti), kteří mají ve střevech symbiotické prvoky i prokaryota, napomáhající s trávením celulózy.
• Velkými producenty metanu jsou i příbuzní všekazů, švábi, ale také třeba brouci zlatohlávci. Na druhou stranu však existuje řada skupin hmyzu, kteří se živí rostlinnou potravou a podle měření neprodukují praktiky žádný metan.
• Metan ohřívá planetu 25-28 (80x) krát intenzivněji než oxid uhličitý. Ve vzduchu však zůstává kratší dobu. Rozpadá se do devíti let, zatímco oxid uhličitý může vydržet až celá staletí. Kromě toho, podíl metanu v atmosféře je dvěstěkrát menší než podíl oxidu uhličitého. Jeho skutečný vliv na globální teplotu je tak zhruba desetkrát nižší. 
• Během roku 2020 se jeho koncentrace zvýšila o 14,7 ppb, což je největší roční nárůst. V roce 2018 metanu přibylo o 8,5 ppb a v roce 2019 o 10,7 ppb.
  

• Metan na Zemi vylučují mikroorganismy v prostředí bez kyslíku. Vzniká také v rýžových polích, v trávicím traktu dobytka a uniká ze skládek. Podstatná část tohoto plynu v ovzduší - zhruba třetina - pochází z ropného průmyslu a z uhelných dolů.

• Na koncentraci metanu ve vzduchu se podílejí také sopky i tající permafrost, tedy 'věčně' zmrzlá půda, ve které se plyn unikající ze zemského jádra nastřádal. 

• Závlahové zemědělství v jihovýchodní Asii (pěstování rýže, počátek pěstování začal před cca 6 000 lety) přispělo 17 % metanu (antropogenní skleníkový plyn) v atmosféře.

• 1 kráva vytvoří za rok přibližně stejné množství uhlíkových plynů jako auto, které ujede 18 000km. Celosvětová spotřeba masa se od roku 1950 do roku 2019 zvýšila 6x a tím i produkce metanu (v USA je to cca 120 kg na osobu masa za rok, v Africe je to jen 14kg masa na osobu za rok).

V chladných polárních a subpolárních oblastech s permafrostem neboli věčně zmrzlou půdou se vyskytují zvláštní kopce, nazývané pingo. Některé jsou až 60 metrů vysoké, 300 metrů široké a často vznikly v místech rozsáhlých jezer, která časem vyschla. V podloží však voda mnohdy zůstala a postupně se - působením permafrostu zezdola, půdy shora a při teplotě pod bodem mrazu - proměnila v ohromné ledové koule. A ty se vlivem tlaku okolních hornin zvedají do výše.

Pokud se v důsledku tání led v pingu rozpustí, hrozí útvaru kolaps - asi jako když promáčknete prázdnou skořápku. Může to být nebezpečné? Ano, ale nestojíte-li přímo na zmíněném kopci, nic vám nehrozí. Problém nastane, když se do hry zapojí metan.  

Arktická krajina ukrývá v zamrzlé půdě jeden z největších přírodních rezervoárů organického uhlíku. Jakmile země ovšem roztaje, mohou půdní mikrobi v permafrostu proměnit uhlík na skleníkové plyny oxid uhličitý a metan, jež pak pronikají na povrch v tzv. metanových kapsách. Ty bývají spíš menší, ale pokud se utvoří pod odtávajícím pingem, může se v něm nahromadit obrovské množství plynů a začne připomínat papiňák. Ne každé pingo přitom skrz průduchy či trhliny najde svůj "bezpečnostní ventil" k jejich uvolnění.  

• Fenomén vybuchujících vrcholků pingo se objevil až v posledních letech a mohou za to globální klimatické změny.

Exploze metanu s sebou nese několikeré nebezpečí, a to i v opuštěných oblastech. Při výbuchu totiž unikají do atmosféry metanové emise a mají vliv na ohřívání planety. Jde přitom o začarovaný kruh: Skleníkové plyny mohou za oteplování, to pak vede k uvolňování metanu z půdy do ovzduší, a tak stále dokola. A pokud zmíněné kapsy vybuchnou například pod plynovými vrty a plynovody či poblíž průmyslových zařízení na výrobu zemního plynu, může to mít dalekosáhlé následky.  

Metan zprávy z tisku:

7.12.2023 U pobřeží Mauretánie byly zjištěny velké úniky metanu z hlubin atlantického dna. Zdrojem úniků jsou zásoby permafrostu, které vznikly během nedávno skončené doby ledové. Profesor Berndt a jeho kolegové k tomuto závěru dospěli analýzou seismických dat, která byla získána při studiu struktury dna Atlantského oceánu asi 100 km západně od pobřeží Mauretánie. Vědci pomocí otřesů rekonstruovali a podrobně studovali trojrozměrný tvar povrchu dna v této oblasti Atlantiku, která je ponořena do hloubky přibližně 400–1,9 tisíce m od hladiny oceánu.

Oceánologové na těchto snímcích objevili 23 obřích kráterů, které, jak ukazují jejich výpočty, vznikly v důsledku destabilizace ložisek hydrátů metanu ukrytých na dně Atlantiku pod permafrostem, které vznikly v mořské půdě v době zalednění. Tyto zmrzlé zásoby zemního plynu zůstaly donedávna stabilní, ale rostoucí teploty na Zemi způsobily, že se začaly rozpadat a explozivně se uvolňovat.

• Jak poznamenávají profesor Berndt a jeho kolegové, klimatologové a oceánografové se v minulosti domnívali, že k takovým procesům dochází pouze v relativně mělkých oblastech Světového oceánu u pobřeží Arktidy, kde jsou také soustředěny velké zásoby hydrátů metanu. Jejich destabilizace v ruských a zahraničních polárních oblastech již vedla ke vzniku velkého množství kráterů na dně Severního ledového oceánu a k uvolnění velkých objemů metanu.

• Objev takových struktur ve velkých hloubkách u pobřeží severní Afriky, poznamenávají vědci, naznačuje, že na Zemi je podstatně více nestabilních mořských ložisek hydrátů metanu, než si vědci dříve mysleli. Jejich další ničení by mohlo vést k prudkému zrychlení globálního oteplování, což je třeba vzít v úvahu při vytváření prognóz a vypracovávání opatření pro boj proti změně klimatu, uzavřeli oceánologové.

• https://nauka.tass.ru/nauka/19468189
  

8.4.2023 Metan je skleníkový plyn, který planetu otepluje rychleji než oxid uhličitý. A současně ji ochlazuje, zjistili v překvapivé studii američtí vědci. Vliv tohoto uhlovodíku na klimatickou změnu je menší, než se myslelo. Napsal o tom web Tech Explorist. Metan svůj příspěvek k oteplování snižuje o 30 procent. V atmosféře totiž vytváří ochlazující mraky, které tlumí jeho vlastní účinky. Metan mění vysoko v atmosféře strukturu oblačnosti. Když pohlcuje krátkovlnné záření ve střední a horní troposféře, ohřívá okolní vzduch.

• To vede k menší tvorbě mraků v horních vrstvách atmosféry. Nižší vrstvy atmosféry jsou však díky tomu chladnější a dochází v nich k větší oblačnosti. Vzniklé hustší mraky pak odrážejí více krátkovlnného záření zpět do vesmíru. Na zemský povrch díky tomu dopadá méně slunečního záření pohlcovaného atmosférou, které přispívá k oteplování klimatu. Mraky ve vyšších vrstvách atmosféry pohlcují dlouhovlnné záření. Jejich menší podíl však znamená, že více tohoto záření uniká do kosmu.

• Tohle odražené záření tedy nepřispívá k oteplování. Metan rovněž způsobuje blokací tepla dopadajícího na Zemi menší odpařování vody, což vede k úbytku srážek. Tím, že metan energii ze Slunce v atmosféře zadržuje, také kondenzuje méně vody. Při kondenzaci vodní páry se rovněž uvolňuje teplo.

• Jejich studie však nenaznačuje, že metan k oteplování nepřispívá. 
  

• https://www.wn24.cz/prekvapiva-studie-metan-otepluje-a-ochlazuje-klima-soucasne/?  
  

18.4.2022 Celkové množství metanu v atmosféře se nyní tedy pohybuje v průměru kolem 1 895,7 ppb, což je o 163 % více než v předindustriálním období (1850-1900) a o 15 % více než v letech 1984 až 2006. Uvedla to nová studie, jejíž výsledky jsou nesmírně znepokojivé. Metan je totiž jedním z nejsilnějších skleníkových plynů, který by mohl způsobit vymření lidstva. Vlastně, už se na něm pracuje!

• Nejvíce metanu přitom uniká jen ze šesti zemí: Turkmenistánu, Ruska, Spojených států, Íránu, Kazachstánu a Alžírska.
• Metanové klatráty, což jsou molekuly tvořené vodou a metanem, pracují. Občas se stane, že se odlomí z kontinentálních šelfů. Následkem toho dojde k erupci metanu, která vystřelí do atmosféry obrovské množství skleníkového plynu. Nebylo by to poprvé, co k takové události došlo - na konci permu a mezi paleocénem a eocénem tak docházelo k vymírání již v prehistorii. 
  
• https://www.dotyk.cz/magazin/oceany-metan-30000412.html
  

6.2.2022 Poměrně malý počet zdrojů, které nejvíce produkují metan z těžby ropy a zemního plynu, se každoročně podílí až 12 procenty na emisích tohoto skleníkového plynu do atmosféry. Podle portálu Science News vědci nyní vědí, kde se mnohé z těchto zdrojů nacházejí. Analýzy satelitních snímků z let 2019 a 2020 odhalily, že většina z 1 800 největších zdrojů metanu pochází ze šesti hlavních zemí, které těží ropu a zemní plyn. V čele stojí Turkmenistán, následovaný Ruskem, Spojenými státy, Íránem, Kazachstánem a Alžírskem.

• Metan má asi 80krát větší potenciál oteplovat atmosféru než oxid uhličitý, i když jeho životnost v atmosféře je obvykle mnohem kratší, a to zhruba 10 až 20 let ve srovnání se stovkami let. Tento skleníkový plyn může do atmosféry pronikat jak z přírodních, tak z lidmi způsobených zdrojů. 
  
• Letecké studie mohou pomoci určit některé velké zdroje, jako jsou skládky, mléčné farmy a producenti ropy a zemního plynu, ale takové lety jsou omezené tím, že jsou jednak regionální a jednak krátkodobé. 
  
• https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/satelity-lokalizovaly-odkud-unika-nejvice-metanu-do-atmosfery/filipleksa/

2.2.2022 Spojené státy patří mezi největší producenty emisí metanu. Proto chce prezident Joe Biden poskytnout více než miliardu dolarů na to, aby se v jednotlivých státech ucpávaly staré a opuštěné ropné vrty, ze kterých metan uniká.

• Bílý dům loni pomohl posunout Global Methane Pledge, pakt o snížení emisí metanu, o 30 procent do konce dekády. K závazku se připojilo více než 100 zemí, včetně 15 z 30 největších světových producentů metanu, jako jsou právě Spojené státy, Brazílie či Indonésie.

• Bílý dům také oznámil, že bude chtít po provozovatelích potrubí, aby minimalizovali úniky metanu. Spojené státy se zároveň chtějí zabývat emisemi i v ostatních odvětvích průmyslu, například v masném či mléčném.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-obri-spunty-za-15-miliardy-dolaru-biden-chce-zabranit-unikum-metanu-187297#

4.11.2021 Způsob, jak může svět nejrychleji zpomalit globální oteplování, a získat tak čas na složitější snižování emisí oxidu uhličitého, je radikálně snížit emise metanu. Shodli se na tom světoví lídři v Glasgow. A my jsme hledali jak.

Metan, o němž se často mluví v souvislosti s plynatostí hovězího dobytka, je mnohem silnějším znečišťovatelem ovzduší než oxid uhličitý.

Asi 40 procent tohoto plynu se sice uvolňuje z přírodních zdrojů, jako jsou mokřady, stále více se ale na jeho uvolňování podílí lidské aktivity. I proto se na možnosti snížení množství vypouštěného metanu zaměřili státníci na klimatickém summitu v Glasgow.

Rekordních objemů dosáhly emise metanu před dvěma lety, prudce ale stoupají už od roku 2008. Vědci se domnívají, že to souvisí s rozmachem těžby plynu frakováním ve Spojených státech. Molekuly tohoto plynu přitom oteplují planetu během stoleté periody 28-34krát více než oxid uhličitý.

• Americká vláda se chce zaměřit i na skládky, z nichž se uvolňuje metan z vyhozených zbytků jídla. Bidenova vláda proto plánuje, že do roku 2030 sníží množství potravin končících na skládkách na polovinu. Jak toho chce dosáhnout, není zatím jasné.

• Další problémovou oblastí z pohledu emisí je chov dobytka. Tam je možné snížit emise metanu změnou používaného krmiva, ale také projekty na využívání hnoje pro výrobu elektřiny. Bidenova administrativa chce farmářům nabídnout granty a půjčky, aby se k těmto změnám odhodlali.

•  Způsoby, jak emise metanu ne úplně zastavit, ale omezit. Způsobem krmení a chovu, výběrem plemen dobytka. Rozhodně to neznamená žádné drastické omezení chovu skotu," vysvětluje. Další cestou může být snižování úniků u plynovodů a zařízení na zpracování plynu. 
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/svet-chce-snizovat-emise-metanu-zmeni-to-mnohe-treba-i-pristup-k-jidlu-179467#<br>

7.8.2021 Vědci se už dlouhou dobu obávají nového fenoménu, který začal ohrožovat život na daleké Sibiři. Vlivem vysokých teplot z minulého i letošního roku v těchto končinách Ruska totiž odtává dříve tisíce let zmrzlá půda, která obsahuje obrovské množství metanu. Tento vysoce explozivní plyn se nyní v obrovském množství uvolňuje a vědci se obávají takzvané metanové bomby. Fenomén s sebou přináší cenné objevy, ale také značné problémy, které mohou způsobit obří propady půdy a hlavně metan, kterého se vědci obávají nejvíce.

• V některých oblastech se tak vyprazdňují velké rezervoáry metanu a vznikají rozsáhlé propady půdy. Nový výzkum však naznačuje, že došlo i k něčemu, s čím vědci uplně nepočítali, a to k roztávání skalních arktických útvarů.
• Permafrost obsažený v půdě je především mikrobiálního původu. Tento plyn je sice nebezpečný, ale zdaleka ne tolik jako ten, který se uvolňuje ze skalních ložisek. Při rozmrzání vápence, tedy uhličitanové horniny, se uvolňují uhlovodíky a hydráty metanu z rezervoárů zpod permafrostu, ale také přímo z něj. Tento fakt představuje podle vědců mnohem větší nebezpečí, než se v minulosti domnívali.  
  

• Jedná se o pás, který se rozkládá na severu Sibiře a je dlouhý více než 600 kilometrů. Podloží v tomto dlouhém pásu je tvořeno převážně vápencem, který vznikl již před 541 miliony lety, v období takzvané paleozoické éry.

• Metan je nejvíce nebezpečný nejen kvůli tomu, že je explozivní, ale především kvůli jeho skleníkovému efektu. Vysoké koncentrace metanu v atmosféře jsou totiž mnohem vážnější než vysoké emise CO2, proti kterým lidstvo neúspěšně bojuje již mnoho let. Metan má podle statistik až 80krát vyšší schopnost oteplovat naši planetu než CO2.

• Tající permafrost způsobuje masivní propady půdy. V současné době se předpokládá, že na věčně zmrzlé půdě žije více než 35 milionů lidí, a v ohrožení se tak nacházejí celá města, která jsou na permafrostu vybudována. Těmto oblastem totiž hrozí kolapsy budov, nestabilita půdy, propady komunikací a další potíže s táním spojené.  
  

• https://technika.magazinplus.cz/2149-obri-metanova-bomba-pod-sibiri-vedci-objevili-dalsi-potencialni-zdroj-mohutneho-uniku-nebezpecneho-plynu.html?
  

24.6.2021 Z rozvodných sítí zemního plynu v Evropské unii uniká do atmosféry velké množství metanu, který jako skleníkový plyn významně přispívá ke globálnímu oteplování. Vyplývá to ze studie neziskové organizace Clean Air Task Force (CATF), o níž dnes informovala agentura Reuters. Odborníci letos měřili úniky metanu pomocí infračervené kamery ve více než dvou stovkách plynárenských zařízení v Česku, Itálii, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku a Rumunsku. Metan je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem a je minimálně dvacetkrát účinnější než oxid uhličiý.

25.4.2021 Množství metanu - plynu, který otepluje Zemi intenzivněji než oxid uhličitý - se v ovzduší rychle zvyšuje. Vědce to znepokojuje. Nemají pro nárůst jasné vysvětlení.

V ovzduší Země je nejvíc metanu od doby, kdy se začala měřit jeho koncentrace. Hladina plynu, k jehož koncentraci přispívá průmysl, je zhruba na 260 % předprůmyslové úrovně. A byť podstatná část světové populace strávila rok 2020 v karanténách a lockdownech, úroveň metanu ve vzduchu se výrazně zvýšila.

Americká Národní agentura pro oceány a atmosféru (NOAA) ve své nové zprávě píše, že globální množství atmosférického metanu vzrostlo na 1892,3 částic na miliardu (ppb). Z dat Global Monitoring Laboratory, která spadá pod NOAA, vyplývá, že během roku 2020 se jeho koncentrace zvýšila o 14,7 ppb, což je největší roční nárůst. V roce 2018 metanu přibylo o 8,5 ppb a v roce 2019 o 10,7 ppb.

Z dat NOAA vyplývá, že nejvíc znečišťují ovzduší metanem Čína, následuje zbytek Asie a Afrika. Dohromady vypustí do ovzduší 40 milionů tun metanu rok co rok. Spojené státy ho mají na svědomí čtyři až pět milionů tun, Evropa necelé čtyři miliony tun. 

"Neočekávali jsme, že emise metanu tak prudce vzrostou," cituje deník Financial Times klimatoložku Lori Bruhwilerovou z NOAA. "Loni to byl pro nás překvapivý a znepokojivý skok."

https://nedd.tiscali.cz/metanu-v-ovzdusi-pribyva-cim-dal-rychleji-vedci-nevi-proc-509406?

5.12.2020 Metan jako vedlejší produkt trávicího procesu hovězího dobytka je významným skleníkovým plynem. Do dvou let se má na evropský trh dostat aditivum do krmiva, od kterého se očekává snížení emisí metanu v trávicím traktu o třicet procent, píše Bloomberg.

Přídavek Bovaer do krmných směsí pro dobytek vyvinula nizozemská firma Royal DSM. Prošel jejími interními zkouškami a teď čeká na schválení v institucích Evropské unie. "Proces jednání s regulátory je sice poněkud dlouhý, ale na jeho pozadí si všímáme rostoucí podpory pro přípravky jako Bovaer," uvedla Geraldine Matchettová, jedna z ředitelek DSM.

Chov skotu na mléko a maso má patnáctiprocentní podíl na globálních emisích skleníkových plynů. Metan, který vzniká v trávicím traktu hovězího dobytka a uvolňuje se do okolí, je totiž třicetinásobně účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý, se kterým si lidé zpravidla spojují globální změny klimatu.

https://www.e15.cz/byznys/potraviny/nizozemci-nasli-recept-na-snizovani-emisi-kravam-davaji-specialni-krmivo-1375964?<br>

Vědci zkoušejí různá řešení. Někteří šlechtí nová plemena skotu, jiní vyvíjejí masky pro krávy, které by unikající metan zachycovaly. Zkouší je britská firma Zelp, která očekává snížení emisí metanu z chovu skotu o šedesát procent.

30.7.2020 Místo na mořském dně, kde vědci objevili unikající metan, se nachází v oblasti Antarktidy. Přítomnost bakterií, které běžně metan využívají, je naopak velmi řídká, a tak dochází k jeho úniku do atmosféry. Podle dostupných informací se pod mořským v oblasti Antarktidy nachází velké množství metanu, který by mohl v důsledku oteplení oceánů, ke kterému dochází v souvislosti se změnami klimatu, začít unikat. Tento možný scénář považují vědci za značně znepokojující.

https://udrzitelnyzivot.cz/v-antarktide-se-objevilo-prvni-misto-kde-z-morskeho-dna-unika-do-atmosfery-metan/?

27.7.2020 Nová mezinárodní studie zveřejněná v žurnálu Copernicus zjistila, že emise metanu se v poslední dekádě zvýšily o 10 %, oproti předindustriální době je tohoto skleníkového plynu v atmosféře téměř dvaapůlkrát víc.

To je alarmující poznatek, protože metan ohřívá planetu 28krát víc než oxid uhličitý.

Do ovzduší ho uvolňují živé bytosti, zemské jádro, aktivní sopky i tající permafrost, tedy 'věčně' zmrzlá půda, ve které se plyn unikající z jádra nastřádá.

To vše jsou zdroje přirozené. K nim ale musíme připočíst metan z lidské činnosti. Kolem 60 procent ho pochází ze zemědělství a skládek. U prvního se nejčastěji skloňuje krkající skot. Významné jsou však i rozkladné procesy v odpadu. Zhruba 22 metanu procent pochází z ropného průmyslu, 11 procent z úniků metanu v uhelných dolech.

Patří se upozornit, že největšími metanovými znečišťovatel jsou Čína, zbytek Asie a Afrika. Každý z nich vyprodukuje 10 až 15 milionů tun metanu rok co rok. Spojené státy znečišťují méně, také jejich emise metanu ale narůstají - ročně vypustí 4 až 5 milionů tun. Jedinou oblastí, kde emise klesají, je Evropa s dvěma až čtyřmi miliony tun ročně.

Zvyšující se teploty však můžou přivodit stav, kdy nastane poměrně rychlé uvolnění dalších milionů tun metanu uvězněných v permafrostu a pod zamrzlým mořským dnem. Metan uskladněný v půdě se však může dostat do ovzduší také důsledkem jiných jevů, o který jsme dosud neměli tušení. 

Podle vědců se neuvolňuje v důsledku oteplování. Příčinou je rozklad řas, uvězněných pod dnem. Mikroby na mořském dně mohou metan konzumovat, a tak zabránit jeho cestě do ovzduší.

Pod mořským ledem v oblastí pólů jsou přitom obrovské zásoby metanu. To navozuje otázku, zda se neblížíme k bodu zvratu, ze kterého není cesta zpátky. 

https://essd.copernicus.org/articles/12/1561/2020/ 

https://nedd.tiscali.cz/nezvratny-bod-zlomu-metanu-unika-do-ovzdusi-cim-dal-vic-493392?

25.7.2020 Katastrofu už možná nezvrátíme. Vědci našli obrovský únik metanu pod mořským dnem u pobřeží Antarktidy. Permafrost daleko na severní polokouli Země totiž pod ledem ukrývá miliony tun metanu, který při tání půdy samovolně uniká do ovzduší, čímž opět přispívá k ohřívání atmosféry a celý proces tak v zásadě akceleruje i bez přispění člověka. Původ úniku zatím není jasný, dokonce vůbec nemusí souviset s oteplováním oceánů. Možná jde spíše o aktivní vulkán. "Nejsou to dobré zprávy. Trvalo více než pět let, než se zde metan pohlcující mikroby začaly objevovat a dokonce i tak metan stále rapidně uniká z mořského dna

• Metan z permafrostu, ale nyní i z podmořské hladiny tak přispívá k oteplování planety i bez toho, aby se o další emise musel starat sám člověk
  
• Podle vědců se klima v případě zdvojnásobení objemu CO2 na Zemi oproti dnešku může oteplit o 2,6 až 3,9 °C, což by v příštích desetiletích udělalo mnohé oblasti neobyvatelnými, roztálo ještě více ledovců a uvolnilo další množství metanu.
  
• Existují tedy obavy, že zpomalení oteplování už nemusí být zvratitelné ani při extrémním snížení lidmi produkovaných emisí. Museli bychom přistoupit k mnohem kreativnějším řešením, jako je recyklace plynů nebo stínění oblohy.
  
• https://refresher.cz/86962-Katastrofu-uz-mozna-nezvratime-Vedci-nasli-obrovsky-unik-metanu-pod-morskym-dnem-ktery-take-prispiva-ke-globalnimu-oteplovani?

28.6.2020 Obzvláště metan hraje zásadní roli při oteplování planety. Produkují ho například i hospodářská zvířata, skládky nebo ropný a plynárenský průmysl. Podle některých modelů je metan odpovědný až za čtvrtinu oteplování způsobeného člověkem, uvádí Reuters. Mezi lety 2013 a 2018 se jeho množství v atmosféře zvýšilo o 50 procent oproti předcházejícím pěti rokům.

V zahřáté a vlhké půdě se přemnožují mikroby, které metan produkují, a emitují více plynu do ovzduší. Přestože produkci metanu způsobuje i průmysl, jedněmi z jeho největších zdrojů jsou podle vědců pravděpodobně mokřady v Africe a Jižní Americe. Z dlouhodobého hlediska může být Arktida stejně riziková. Když permafrost roztaje, dosud zamrzlí mikroby se ocitnou v teplých a vlhkých podmínkách a budou tak moci produkovat tolik metanu jako ty, které se vyskytují v tropech.

Přestože je metanu v atmosféře mnohem méně než oxidu uhličitého, molekula metanu může ve srovnání s molekulou CO2 způsobit až osmdesátkrát víc oteplování. Teplejší počasí pak přispívá k tání permafrostu a k dalšímu uvolňování metanu. Jedná se tak o cyklus, který prakticky nemá konce.

https://zahranicni.ihned.cz/c1-66783530-za-polarnim-kruhem-zuri-pozary-a-taje-permafrost-na-sibiri-se-propadaji-kusy-zeme

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového