Dluhy a nerovnost (příjmová nerovnost)

Současný vývoj (koronavirová pandemie 2020) totiž tyto dvě oblasti ještě více polarizuje: Dluhy začínají růst prudším tempem (jak u státu, firem i obyvatel), pandemie, energetická krize a inflace dopadají zejména na ty nejchudší.

Příjmová nerovnost: nejbohatší část společnosti vydělává stále více a spoří, příjmy té chudší zaostávají a narůstají dluhy (chudší si půjčují od bohatých a současně platí vyšší úrok než bohatí).

• Dluhy států, dluhy občanů, Dluhy firem
• Nesplatitelné dluhy, Věčné dluhopisy
• Polarizace ve společnosti Dolaroví jednorožci, Disruptoři, start-upy

Příjmová nerovnost, některé příčiny:

• Národní elity nejsou odpovědné vlastním občanům, ale zájmům koloniálních elit (globální firmy, vyspělé západní státy atd.).
• Koronavirová krize je dalším článkem v řetězci, který zvyšuje příjmovou a majetkovou nerovnost a také koncentraci bohatství.
• Vše se měří penězi: základní zákon kapitalismu 21. století "HONBA ZA ZISKEM", který se stal celosvětovou drogou a likviduje současnou civilizaci a Přírodu. 
• Ekonomika digitálních platforem (globální korporace, zejména digitální). 
• Podmínky pro globální firmy: daňová globální optimalizace, daňové ráje, dotace, investiční pobídky, daňové prázdniny atd.
• Příčinou příjmové nerovnosti může být rostoucí tržní síla velkých korporací, celkově vyšší koncentrace firem na trzích, či třeba robotizace, nebo globalizace a také koncentrace majetku fyzických osob.
  
• Rentiérský kapitalismu, který je součástí kapitalismu 21. století, který exportuje dluhy, ekologické problémy, odpadky a importuje levné výrobky, přidanou hodnotu (koloniální kapitalismus, rentiérský kapitalismus - parazituje na veřejných zdrojích).
• Vysávání zejména rozvojových států (intelektuální, ekonomické, surovinové, potravinové, pracovních zdrojů atd.). 
  
• Globalizace umožňuje import levné pracovní síly (výroba se přesunula do rozvojových zemí - zdroj levné pracovní síly) i zboží z rozvojových zemí.
• Korupce, složité zákony a jejich nevymahatelnost, byrokracie, patentové ochrany, lobbing, zákony na míru, daňový systém, agenturní zaměstnanci atd.
• Neokolonialismus (neofeudalismus).
• Kingstonský měnový systém (1976) - tento systém zlikvidoval střední vrstvu a umožnil rostoucí koncentraci majetku, (zvýhodňuje hlavní světovou rezervní měnu USD - strategické suroviny se musí platit v USD).
• Guvernér ČNB Rusnok říká, že další snížení úrokových sazeb z již tak nízkých úrovní by mohlo podkopat stabilitu finančního systému (15.6.2020, Reuters). Platí tento názor i pro ECB a další banky? Příjmová nerovnost, růst dluhů a koncentrace majetku může být příčinou kolapsu. 
  

Koncentrace bohatství

Chudoba

Dluhy a nerovnost, zprávy z tisku:

19.8.2021 Hlava Čínské lidové republiky Si Ťin-pching se patrně vydal na cestu boje s bohatými lidmi a prosperujícími podniky. Na finančním a ekonomickém mítinku představil plán "společné prosperity", který má snížit nerovnost příjmů v zemi. Šéf tamní komunistické strany také upozornil bohaté obyvatele, že by měli začít dávat více ze svého do společnosti.

• Zhruba pětina nejbohatších Číňanů vydělává desetkrát více než pětina těch nejchudších. Právě tuto nerovnost hodlá Si Ťin-pching odstraňovat.

• "Vyzýváme k rozumné úpravě nadměrných příjmů u nejbohatších osob. Vydělávající společnosti a osoby by měly peníze více vracet do společnosti."

• Čína chce rozšířit především skupinu se středními příjmy a více podporovat nejchudší skupiny žijící vesměs na venkově. V následujících letech by mělo být v Číně vytvořeno prostředí, ve kterém by měl kdokoli možnost si finančně přilepšit.

• Zavedení daně z kapitálových zisků čínských společností by mohlo být řešením k odstranění finanční nerovnosti čínských občanů. Zlepšit situace podle ní mohou i nová opatření týkající se rozdělování příjmů, posílení programu sociálního zabezpečení či více peněžních dotací pro méně rozvinuté oblasti.
  

• Pro uskutečnění svých záměrů v menším měřítku si čínské vedení zvolilo jihovýchodní provincii Če-ťiang, kde sídlí například skupina Alibaba. Do roku 2025 by tam měl vzrůst průměrný disponibilní příjem na 75 tisíc jüanů ročně, zhruba 250 tisíc korun. Představuje to vzestup o 45 procent oproti nynějšímu stavu, na mzdy má do té doby připadat více než polovina HDP.
  

• https://www.e15.cz/zahranicni/bohatstvi-pro-vsechny-cinsky-prezident-nastolil-myslenku-spolecne-prosperity-1382917?

14.5.2021 Celosvětové zadlužení se v letošním prvním čtvrtletí snížilo o 1,7 bilionu dolarů na 289 bilionů dolarů (6,1 biliardy Kč). Zaznamenalo tak první pokles za dva a půl roku. Vládní zadlužení však pokračovalo v růstu a dluhy v rozvíjejících se ekonomikách se vyšplhaly na nový rekord. Vyplývá to podle agentury Reuters z nové studie Institutu pro mezinárodní finance (IIF) (ČTK)

15.3.2021 Pandemie nemoci covid-19 výrazně posílila dominantní postavení velkých podniků, což by mohlo ve středně dlouhém období brzdit hospodářský růst a podkopat inovace a investice. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (ČTK).

11.3.2021 Dluhy se po celém světě emitují nebývalým tempem, což může vyvolat nejvyšší nárůst nesplácejících společností za více než deset let. To je názor společnosti S&P Global Ratings, která odhaduje, že světový dluh dosáhl na konci loňského roku rekordních 201 bilionů dolarů, což odpovídá neuvěřitelným 267 % HDP.

Vyšší globální páka znamená i vyšší riziko nesplácejících společností, kdy se defaulty mohou vyšplhat až na nejvyšší hodnotu od roku 2009, uvedla ve čtvrtek ve zprávě S&P . Rizika plynoucí z masivní akumulace dluhu se na dluhopisovém trhu projevila již tento měsíc. Nárůst výnosů amerických státních dluhopisů a obavy z inflace otřásly korporátními dluhopisy po celém světě.

S&P uvedla, že 12měsíční míra korporátních defaultů u společností s junk ratingem v USA se může do konce roku 2021 vyšplhat na 7 % z 6,6 % o rok dříve. V Evropě se podle ní může zvýšit na 6,5 % z 5,3 %.

Vysoký korporátní dluh může znamenat, že se úvěrové zdraví těžce zasažených sektorů, jako jsou letecké společnosti a volný čas, podle S&P do roku 2022 nezlepší. Přesto tato ratingová společnost očekává, že oživení globální ekonomiky pravděpodobně dluhovou krizi brzy odvrátí, i přes rekordně vysoký poměr půjček k HDP.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4625951/bloomberg-cim-dal-vyssi-hora-svetoveho-dluhu-vyvolava-obavy-z-nesplaceni.html

28.1.2021 Globální veřejný dluh na konci loňského roku dosáhl 97,6 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžného odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF). Údaj je mnohem vyšší, než MMF původně očekával, kvůli pandemii nemoci covid-19, která přiměla vlády přijmou fiskální opatření na podporu ekonomik za téměř 14 bilionů dolarů (ČTK)

30.12.2020 Zdá se, že ve Spojených státech jsme konečně pochopili, že ekonomická nerovnost představuje reálný problém. Po několika recesích, které zanechaly řadu lidí v chudobě, již nezní moc důvěryhodně rčení, že "příliv zvedá všechny lodě". A ekonomové chápou, že pokud vládne velká nerovnost, poškozuje to i ekonomický růst. Na stránkách Bloombergu to tvrdí ekonom Noah Smith, podle kterého v USA začínají o problému hovořit i doposud odmítaví republikáni a trhliny získává rovněž "morální pohled na nerovnost, podle kterého jsou bohatí lidé prostě odměňováni za vytváření obrovské hospodářské hodnoty". Podle Smithe míří pozornost zejména k obrovskému majetku lidí jako Jeff Bezos, Mark Zuckerberg či Elon Musk a k tomu, že pár Američanů má pod kontrolou nemalou část bohatství celé země. "Ti nejznámější křižáci táhnoucí proti nerovnosti pak volají po mnohem vyšším zdanění, které by stáhlo megaboháče zpět k zemi," píše ekonom. Podle jeho názoru si ale pozornost zaslouží možná hlavně to, k jakému rozdělení došlo na úrovni střední třídy.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4573800/smith-nejde-jen-o-bezose-ci-zuckerberga.html<br>

10.12.2020 Artus: Příčina nízkých sazeb a pravděpodobnost dluhových problémů. Dlouhodobé reálné sazby míří ve vyspělých zemích již od počátku osmdesátých let směrem dolů. Nyní dosahují negativních hodnot, což má mimo jiné významný dopad i na vývoj dluhů. Poukazuje na to hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus a ptá se, kam se sazby pravděpodobně pohnou v budoucnu a zda by jejich změna mohla přinést vážnější ekonomické problémy.

Artus míní, že pro popsaný vývoj mohou existovat tři hlavní důvody. Prvním z nich je klesající produktivita kapitálu, která může sama o sobě vyústit v pokles reálných sazeb. Druhým důvodem může být uvolněná politika centrálních bank. A třetím převis zamýšlených úspor nad investicemi. Ten by pak mohl pramenit z očekávaného stárnutí populace, z rostoucí nejistoty a rizika a následně vysoké poptávky po vládních dluhopisech nebo z posunu v rozdělení příjmů směrem od nižších příjmových skupin, které mají vyšší sklon ke spotřebě. K tomu je možné, že úspory táhne nahoru klesající cena investičního zboží či nižší potřeba investovat daná tím, jak v ekonomice klesá váha průmyslu a roste podíl služeb. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4559843/artus-pricina-nizkych-sazeb-a-pravdepodobnost-dluhovych-problemu.html<br>

14.10.2020 Globální veřejný dluh se letos v důsledku rozsáhlých vládních výdajů souvisejících s pandemií covidu-19 vyšplhá na rekord, který dosáhne téměř 100 % ročního výkonu světové ekonomiky. Předpověděl to dnes MMF. Rozpočtové deficity vlád se letos podle fondu zvýší na 12,7 % HDP z loňských 3,9 %. Vidíme teď jednorázový nárůst zadlužení. Po roce 2021 bude následovat stabilizace a v roce 2025 už mírný sestupný trend," řekl agentuře Reuters ředitel MMF pro rozpočtové záležitosti Vítor Gaspar. Měnový fond v úterý zlepšil výhled globální ekonomiky na letošní rok. Nyní čeká pokles o 4,4 procenta, zatímco v červnu počítal s propadem o 5,2 procenta. Upozornil ale, že proces zotavení z pandemie bude proti původním předpokladům složitější a potrvá déle. Odhad globálního růstu na příští rok fond snížil na 5,2 procenta z dříve předpokládaných 5,4 procenta.

Minulý týden MMF vyzval vlády, aby využily současných nízkých úrokových sazeb k investicím do infrastruktury, a podpořily tak oživení ekonomiky z útlumu způsobeného pandemií. Zvýšení veřejných investic o jedno procento HDP ve vyspělých a rozvíjejících se zemích by podle fondu zvýšilo HDP o 2,7 procenta a přímo vytvořilo sedm milionů pracovních míst. Po zohlednění nepřímých makroekonomických dopadů by pak mělo vzniknout celkem 20 až 33 milionů nových pracovních míst. 

9.10.2020 Pandemie koronaviru a zejména nástup její druhé vlny polarizovala bankovní financování českých firem. Zatímco velký a pro banky důvěryhodný byznys se těší historicky nejlevnějším půjčkám, rizikovější podniky bez státních záruk od přepážek často odcházejí s nepořízenou. Právě útlum výše úročeného financování nejistého byznysu přispěl podle analytiků k tomu, že se průměrný úrok z firemních úvěrů koncem prázdnin propadl z letošního únorového maxima 3,37 procenta na rovných 1,5 procenta. To je nejnižší úrok přinejmenším za posledních šestnáct let, po která ČNB tyto statistiky publikuje. Nejvýrazněji přitom zlevnily velké půjčky. "Banky zareagovaly na pokles bezrizikových sazeb a nárůst rizika. Klientům s nižším rizikem půjčují levněji a klientům s vyšším rizikem půjčují buď se zárukou z podpůrných programů, nebo vůbec," říká bankovní expert poradenské společnosti PwC Petr Kříž. Tak nízké úročení úvěrů podle něho odráželo fakt, že na rizikovější podniky, které si půjčují dráže, se v bankách jednoduše nedostalo.

Jak ukazují statistiky ČNB, průměrná sazba větších firemních půjček nad třicet milionů korun spadla koncem srpna na rekordně nízkých 1,23 procenta z únorových 3,22 procenta. Například v případě menších firemních úvěrů do 7,5 milionu korun naopak průměrná sazba klesla z letošního maxima 4,61 na 3,66 procenta, tedy jen o necelou pětinu.

https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/firmy-nabiraji-superlevne-uvery-vitezi-velci-hraci-a-podniky-se-statem-v-zadech-1373883?

14.7.2020 The Economist poukazuje na známou knihu Thomase Pikettyho Kapitál ve dvacátém prvním století, ve které ekonom popisuje, jak došlo ke snížení vysoké příjmové nerovnosti z konce devatenáctého století. K tomuto poklesu došlo v letech 1914-1945. Například podíl nejbohatšího 1 % na celkových příjmech se snížil z 19 % na 14 %. Došlo k tomu vlivem kombinace ekonomické deprese, války, inflace a změn v daních, které vyvolaly pokles příjmů a propad cen aktiv.

Historik Walter Scheidel tvrdí něco podobného, když říká, že v historii byly jen čtyři faktory, které dokázaly dlouhodobě snížit příjmovou nerovnost. Jsou jimi válka, revoluce, bankrot státu a pandemie. The Economist k tomu dodává, že nelze přímo srovnávat současný vývoj s minulými krizemi. Například středověké epidemie moru snížily příjmovou nerovnost tím, že zmenšily počet pracovníků k obdělávané zemědělské půdě. Akciový trh může opět klesnout, "ale je velmi nepravděpodobné, že zkolabuje o téměř 90 %, tak jako mezi lety 1929-1932".

13.7.2020 Desítky milionářů ze Spojených států a šesti dalších zemí vyzvaly vlády, aby zvýšily zdanění bohatých a získané peníze využily k financování programů, které si vyžádala pandemie nemoci covid-19. Informovala o tom agentura Bloomberg. Za výzvou stojí skupina, která se označuje jako "Milionáři pro humanitu" a zahrnuje přes 80 bohatých lidí, včetně dědičky společnosti Walt Disney Abigail Disneyové či bývalého šéfa investiční společnosti BlackRock Morrise Pearla (ČTK)

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4450904/the-economist-covid-19-a-opakovani-historie.html

11.7.2020 Majetek generálního ředitele automobilky Tesla Elona Muska v pátek vzrostl o 6,1 miliardy dolarů poté, co akcie Tesly vystřelily o 11 procent. Na žebříčku nejbohatších lidí světa agentury Bloomberg mu tak patří sedmá příčka. Musk přeskočil i legendárního investora Warrena Buffetta a technologické titány Larryho Ellisona z Oraclu a Sergeje Brina z Googlu.

Naprostá většina Muskova jmění je přímo navázána na jeho dva největší byznysové projekty: Teslu a SpaceX. Devětačtyřicetiletý Musk vlastní asi pětinu akcií Tesly, jež tvoří podstatnou část jeho bohatství ve výši 70,5 miliardy dolarů.

Mike Novogratz z Galaxy Digital Holdings ovšem připomněl, že ohodnocení technologických společností roste do astronomických výšin, které nemají racionální opodstatnění. "Jde o klasickou spekulativní bublinu,
Více na https://www.e15.cz/tema/miliardari/elon-musk-stoupa-v-zebricku-miliardaru-je-bohatsi-nez-warren-buffett-1371438?

9.7.2020 Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.

• začíná se vážně diskutovat o možnosti mimořádné monetizace koronavirového dluhu, kdy by centrální banka pokryla dodatečné výdaje státního rozpočtu tiskem nových peněz. Rozdíl oproti dnešnímu QE je zásadní - centrální banka by nakupovala státní dluh napřímo (nikoli skrze sekundární trh) a hlavně by nikdy nevyžadovala jeho splacení.
  
• Monetizace státního dluhu však rozhodně není bezproblémová a mezi ekonomy je všeobecně považována za absolutní tabu. Přímé financování státního rozpočtu mělo historicky za následek řadu hyperinflačních epizod, příkladem budiž Výmarská republika nebo Zimbabwe.
  
• problematičtějším aspektem je legálnost monetizace dluhu - primární právo Evropské unie tuto operaci explicitně zakazuje, což má garantovat nezávislost centrální banky. Na druhou stranu, v průběhu euro krize a také v pozdějších letech to byla právě ECB, jež významně ohnula vlastní pravidla, aby pomohla nejvíce zadluženým státům a plnila roli věřitele poslední instance.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4448458/Rozbresk-Svet-po-koronaviru---jak-se-vyporadat-s-monstroznimi-dluhy.html?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového