Čechy historie

Čechy, časová osa

Čechy od starší doby kamenné (paleolitu) obývají evropští lovci a sběrači• cca 5400 př. n. l. příchod neolitické (neolit - mladší doba kamenná) populace z turecké Anatolie, která do Evropy přinesla zemědělství a DNA z Blízkého východu• cca 5400 př. n. l. a následující staletí obě populace spolu na území Čech koexistují; zemědělci jsou mnohem početnější, ale do jejich genofondu postupně proniká menší podíl (deset až třicet procent) místní "lovecké" DNA

• cca 2900 př. n. l. migrační vlna ze severovýchodní Evropy k nám vůbec poprvé přináší "stepní" DNA. Stepní složka v DNA se u nás vůbec poprvé objevila a to v souvislosti s lidmi, které archeologové řadí ke kultuře se šňůrovou keramikou (podle zvyku zdobit hliněné výrobky otisky šňůry). V minulosti vysvětlovaly její vznik různé teorie - třeba že vznikla u nás ve střední Evropě nebo že se k nám rozšířila z jihoruských stepí -, ovšem ty studium DNA jasně vyvrátilo a podle autorů studie k nám její nositelé dorazili nejspíš ze severovýchodní Evropy: z lesů a lesostepí Ukrajiny a Běloruska.
• cca 2900 př. n. l. až cca 2350 př. n. l. kultura se šňůrovou keramikou
• cca 2500 př. n. l. ze západní Evropy k nám pronikají lidé s kulturou zvoncovitých pohárů, tato kultura musela zavést obdobná omezující pravidla sexuálního chování, kvůli nimž zanechali potomky opět jen někteří muži, protože jak Ernée vysvětluje, "všichni muži kultury zvoncovitých pohárů sdílejí jen jeden Y chromozom prakticky v celé Evropě, takže by se s trochou nadsázky dalo říci, že všichni mužští nositelé této kultury byli potomci jednoho jediného předka".
• cca 2500 př. n. l. až cca 2200 př. n. kultura se zvoncovitými poháry. Tradičně se mělo za to, že se kultura zvoncovitých pohárů někdy kolem roku 2200 př. n. l., tedy na samém sklonku eneolitu (doby měděné), poklidně přeměnila v únětickou kulturu. Není to pravda. I v tomto případě byl hybatelem, který vedl k zásadní proměně hmotné kultury tehdejších obyvatel Čech, příchod nového obyvatelstva. "Toto pro nás bylo asi tím nejzásadnějším překvapením. Nejenže byla rozmanitost Y chromozomů najednou nesrovnatelně větší než dřív, ale ukazuje se, že v té době muselo odněkud zvenku přijít až osmdesát procent mužské populace. Podezřelé jsou opět lesy a lesostepi severovýchodu Evropy.
• cca 2200 př. n. l. do Čech začíná pronikat další migrační vlna ze severovýchodní Evropy
• cca 2300 př. n. l. až cca 1700 př. n. l. únětická kultura

Čechy ve 3. tisíciletí př. n. l. zažily během pouhých několika set let tři velké migrace. Na jejich konci stála únětická kultura, která pak v době bronzové příštích 500 let dominovala střední Evropě. Genetická mapa Evropy tím byla v hrubých rysech dotvořena a na jejím základním složení - lovci, zemědělci a lidé ze stepi - už nic podstatného nezměnila ani následující tisíciletí. "Prakticky všechny evropské populace se dodnes pohybují mezi třemi vrcholy tohoto pomyslného trojúhelníku.

Svatý Václav: Kdo byla tajemná žena, se kterou ho donutili zplodit dítě více

Čechy mají zvláštní úděl. Nejpozději od konce 7. století hrají opakovaně roli strategicky důležité periferie. Tuto důležitost si Západ střídavě uvědomoval a střídavě na ni zapomínal, aby mu ji pak vývoj událostí mnohokrát důrazně připomněl. Pro Čechy tato poloha zase znamená šanci se přimknout k civilizovanému světu. A to zde také nepochopili všichni. Kníže Václav však ano. 

• Strategický význam Čech si uvědomil poprvé Karel Veliký během svých bojů s Avary v 8. století. 
• Západní vliv je ovšem v české kotlině také doložen hned na začátku, a to na základě zápisu, podle něhož bylo v roce 845 v Řezně pokřtěno čtrnáct českých předáků. Tedy více než 20 let před příchodem učených bratří Cyrila a Metoděje na Moravu. V Čechách v 9. a 10. století panovala kulturní rozmanitost, která tuto oblast výrazně obohatila a dala ji do vínku nezaměnitelnou identitu. 
  
• Pojem "Slovan" se tak do mnoha jazyků dostal jako označení otroka. 
  
• Václav založil svůj hlavní chrám jako symbol česko-saského spojenectví, protože král Jindřich věnoval Václavovi nesmírný dar: kus ruky svatého Víta, patrona Saska. Naše katedrála je tedy pomníkem přátelství se saským králem. Václav byl jeho manem. Nešlo však o vazalství vůči Němcům, protože Němci tehdy ještě nebyli jednotným národem a nebyl tu ani jednotný německý stát.
  

28. září - na den, kdy byl roku 935 svým bratrem Boleslavem zavražděn kníže Václav.

Po roce 1948

23. února 1949 schválili komunističtí poslanci zákon o Jednotných zemědělských družstvech. Ten legitimizoval násilné odebírání pozemků a majetku soukromým zemědělcům po vzoru Sovětského svazu. Provedení kolektivizace dostal Klement Gottwald od Sovětů za úkol již v červnu 1948. Trvala přes deset let a měla katastrofální dopad na životy tisíců rodin, úroveň zemědělství, krajinu a vztahy mezi lidmi na venkově. Více: https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/specialy/zacala-nasilna-kolektivizace?

9.12.2023 Mimořádný objev se podařil archeologům z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v lokalitě Lány u Břeclavi, která se již proslavila nálezem zvířecího žebra s vyrytým nápisem ve starobylých germánských runách. Jedná se o bronzové kování opasku z 8. století n. l. s vyobrazením hada požírajícího tvora podobného žábě. Boj s drakem nebo hadem je jedním ze základních motivů kosmogonického mýtu o stvoření světa. Interakci žáby a hada lze dle webu Masarykovy univerzity spojovat i s kultem plodnosti.

• Artefakty s identickým vyobrazením byly identifikovány na různých místech střední Evropy, vzdálených od sebe stovky kilometrů. Dokládají existenci dosud neznámého pohanského kultu, který na počátku středověku propojoval populace různého původu.
• Podle archeologů patří lánský nález do skupiny tzv. avarských opaskových kování, která se ve střední Evropě vyráběla v 7. a 8. stol. n.l. a byla součástí kroje Avarů, původně nomádského národa, který se usadil v Karpatské kotlině, tedy v oblasti dnešního Maďarska. Jejich módu přebíraly i okolní národy, např. Slované. 
• Větší část těchto bronzových kování byla silně pozlacena a vyráběna odléváním do tzv. "ztracené" formy s využitím voskového modelu.  Vůbec poprvé se tak zjistilo, že měď používána pro výrobu avarských bronzů byla těžena ve Slovenském rudohoří. 
• https://techfocus.cz/veda-vesmir/5192-archeologove-objevili-u-breclavi-bronzove-kovani-opasku-odkazujici-k-neznamemu-pohanskemu-kultu.html? 
  
• https://www.muni.cz/pro-media/tiskove-zpravy/archeologove-z-masarykovy-univerzity-objevili-bronzove-kovani-opasku-odkazujici-k-neznamemu-pohanskemu-kultu?fbclid=IwAR3tdJbo-xjuRmX5HdZ5YbHtiheIgPsK3Rh-eSlIsDDOZQLpwIAxNm6KnR4
  

3.10.2021 Základem studie, která je výsledkem několikaleté spolupráce Archeologického ústavu AV ČR a několika dalších českých institucí s Institutem Maxe Plancka pro výzkum dějin lidstva, je porovnání DNA, kterou se podařilo extrahovat z 271 koster lidí obývajících Čechy zhruba v letech 4900 až 1600 př. n. l. Obzvláště divoké bylo 3. tisíciletí př. n. l. V Čechách té doby žila pozoruhodná směsice lidí, kteří se od sebe lišili nejen geny a kulturou, ale zřejmě také jazykem a sociálním uspořádáním. Migrace střídala migraci, starousedlíci se sžívali s nově příchozími, ovšem už po několika generacích zase všechno měnila další migrační vlna. Když toto divoké období - někdy kolem roku 2200 př. n. l. - skončilo, dotvořil se genetický mix, který ve střední Evropě vydržel bez větších změn dodnes.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/cechy-v-pohybu-migracni-vlny-historie?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového