Co může způsobit rozpad EU?

Projekt integrace Evropských států ztrácí atraktivitu a přesvědčivost, unie je v permanentní krizi (již min. 15 roků), vypařuje se z ní demokracie, říká právní filozof Jiří Přibáň, profesor Univerzity v Cardiffu .

Co jsou možné příčiny rozpadu EU podle Jiřího Přibáně?

• Již v letech 2005-6 se začal objevovat omezující nesouhlas s procesem integrace.
• Koronavir a zástupný konflikt na Ukrajině mohou být klíčové impulzy na rozpad zevnitř nebo vystoupení některých zemí z EU.
• Nyní (2022) prochází Evropa nevyřešenými krizemi a jejich kumulací: ekonomickou (Euro je jedním z viníků ekonomických potíží EU), ústavní (zamrzla shoda pro další prohlubování integrace), uprchlickou (narušila princip volného pohybu osob v rámci tzv. Schengenu), krizi rozvodovou (Brexit), energetickou, sankční (sankce vůči Rusku rozdělují EU) a dluhovou (vysoké zadlužení států a firem).
• Růst sociální a ekonomické nerovnosti (polarizace společnosti a nečinnost řídících orgánů).
• Spory mezi EU a USA (geopolitika, Obchodní válka, 5G sítě, NATO, vztahy s Čínou a Ruskem, atd.).
• Vícerychlostní Evropa (střed mezi jižním a severním křídlem, V4, projekt Trojmoří, atd.).
• Pnutí mezi severem a jihem EU a také mezi západem a východem.
• Vnitřní problémy, hrneme problémy před sebou a čekáme až se to tzv. "ZADRHNE"! 

Pokud přijde krize (po roce 2008 ekonomika byla stimulována tištěním peněz - problém se pouze oddálil), nebo recese, Brexit byl jen dalším oslabením pozice Evropy. Evropa není na další ať ekonomickou, energetickou nebo migrační krizi (blízký východ, Afrika) připravena, zejména pokud se budou kumulovat problémy.

• více

Co rozděluje Evropskou unií a může způsobit její rozpad?

Rozpad EU spustil BREXIT a následovat díky koronavirové epidemii a energetické krizi může například Itálie, Španělsko, Maďarsko, Polsko atd. Celý systém je založen na důvěře, rostoucím dluhu, spotřebě a dotacích, to může být hlavní příčinou jeho pádů.

• Snižování objemu peněz v Evropském rozpočtu (Brexit)  - NOREXIT (přidružený stát k EU, chtějí stejný model jako má Kanada), případně odchod Dánska z EU.  Pokles příjmů do rozpočtu EU díky Brexitu, ZVÝŠENÝ PLATEB, odvodů z 1 % na 1,4- 1,5% z HDP jednotlivých členských států a koronavirová krize (omezení obchodu, pohybu obyvatel atd.) a zástupný konflikt na Ukrajině (migrace, energetická krize, růst inflace atd.). Vyšší spoluúčast členských států na kofinancování projektů z 15% na 20-40% Bude potřeba větších vlastních zdrojů na projekty).
• Rostoucí zadlužení některých zemí může způsobit razantní zvýšení nákladů (díky růstu úrokových sazeb a rizikové přirážky u dluhopisů) nejen na obsluhu státních dluhů - růst cen dluhopisů, ale na penzijní a sociální systém! Další růst nesplatitelných dluhů starých členských zemí (Francie, Itálie, Španělsko...) a Řecka. Za nesplatitelné dluhy ručí všichni (všichni ručí za všechny). Situace se vyostřuje díky dlouho uplatňovaným záporným sazbám na podporu ekonomiky, které dynamicky rostou společně s inflací. probléme může být i spor, jak řešit splácení dluhů jednotlivých států.
• Velký Reset, The Great Reset - energetická, ekonomická a finanční krize.
  
• Hlasování kvalifikovanou většinou.
• Sankce vůči Rusku a Číně.
• DEFINICE PRÁVNÍHO STÁTU A HODNOT EU.
• Nastupující ekonomická, finanční, zdravotnická (koronavirus), energetická a sociální krize. 
• Řízená migrace a uprchlíci.
• Misí základy ekonomického systému : tržní prostředí (regulace, dotace, atd.) a nedotknutelnost soukromého majetku.
• Vztah k Rusku (izolace Ruska, okamžitý odchod od ruského plynu), Číně a USA.
• "Dvourychlostní Evropa", ekonomická, majetková a sociální nerovnost (polarizace) uvnitř EU.  Tomse projevuje např. v dvojí kvalitě potravin (východní blok zemí) a zdražování potravin v důsledku koronaviru, energetické krize, inflace atd.
• Obchodní válka EU a USA (globální korporace), sankce vůči třetím zemím (Rusko, Irán, Čína a další).
• Eskalace obchodního napětí mezi USA a Čínou, která by mohla ohrozit růst evropské i světové ekonomiky (cla, geopolitika, Huawei, ropa, sankce atd.).
• Neofeudalismus vyspělejších zemí.
• "Polarizace společnosti" - finanční, ekonomická, sociální, atd.
• Nárůst protekcionismu a nacionalismu - nárůst populistických stran jako důsledek polarizace ve společnosti a neřešení problémů.
• Tlak na užší integrace členů EU (finanční, vojenská atd.) a federalizaci EU.
• Válečné reparace z 2. světové války - důsledek polarizace ve společnosti (Polsko, Řecko atd.).
• Válečný konflikt v Evropě (Balkán, Ukrajina, Bělorusko) i ve světě.
• Změny zákonů omezující práva jednotlivých členských zemí směrem k integraci (nadřazenost práva EU se stále rozšiřuje nad rámec původně přijatých záměrů v Maastrichtské smlouvě).
• Nárůst byrokracie a nařízení.
• Energetika (obnovitelné zelené energie - fotovoltaika, větrné elektrárny atd. a proti tomu tzv. špinavé zdroje jádro a uhelné elektrárny). Zdražování energie v důsledku Elektromobility a odchodu od fosilních paliv urychlil konflikt na Ukrajině.
• Změny klimatu.
• Demografická křivka, Evropa stárne a vymírá. Nedostatek mužské pracovní síly.
• Rovnostářská politika mezi mužem a ženou (LGBT, gender, dítě si může svobodně vybrat své pohlaví atd.).
• Ideologie anglosaského civilizačního modelu, většinové západní populace, která je na konci svého vývojového cyklu.

Co může dále vyhrotit napětí v EU - vojenské reparace z 2. světové války

Řecko žádá o válečné reparace ve výši 290 miliard EUR - 7,5 bilionu kč  (172 miliard za zničenou infrastrukturu, 10,3 za vynucené úvěry, 33,9 ztráty strategických komodit,53,8 ztráty v průmyslové výrobě). Podle Německé vlády je otázka reparací z právního i politického hlediska uzavřena. Zejména také proto, že by to byl precedent pro jiné státy např. Polsko.

Polsko, někteří politici v Polsku požadují válečné reparace po Německu, částka se pohybuje okolo 1,3 bilionu eur.

• Polsko
• Itálie
• Řecko
• atd.

Rozpad EU, zprávy z tisku:

21.10.2023 Rozpad Evropské unie by měl značné hospodářské dopady na členské státy, nejvíce by utrpěly malé ekonomiky, jako je Malta a Lucembursko, kde by se hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele propadl takřka o 20 procent. Uvádí to dnes zveřejněná studie německého hospodářského institutu Ifo a hospodářskopolitické platformy EconPol Europe. Velké následky by zhroucení bloku mělo i pro Českou republiku a Slovensko (ČTK)

4.10.2022 Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau podepsal v pondělí (3. října) diplomatickou nótu, v níž Polsko oficiálně požaduje po Německu válečné reparace za škody způsobené během druhé světové války. Částka se pohybuje okolo 1,3 bilionu eur (The Capitals)

23.8.2021 V Maďarsku podle všeho odstartovala vážná diskuze o tom, zda by nebylo lepší opustit Evropskou unii. Startovním výstřelem se stal článek v jednom z největších maďarských deníků Magyar Nemzet, který bývá někdy označován jako oficiální vládní médium, v němž vláda Viktora Orbána často nastiňuje vlastní program.

"Je čas začít mluvit o huxitu," zní titulek komentáře listu Magyar Nemzet. Pokud by toto téma přitom ve společnosti nerezonovalo, těžko by vyvolalo tak masivní odezvu. Článkem se začala zabývat prakticky všechna média v zemi, ať už provládní či opoziční.

"Nastal čas, abychom vážně zvážili možnosti našeho vystoupení z unie států, která má tisíc krvácejících ran, projevuje imperiální znaky a chová se neuvěřitelně arogantně vůči zemím středí a východní Evropy," je možné si přečíst v oficiální anglické verzi textu. "Naše cesty se rozešly, protože Západ se teď vědomě rozchází s křesťanskou morálkou a hodnotami. Namísto toho se pokouší vybudovat kosmopolitní světovou společnost bez tváře, která je založena na nekonečném potěšení a sebedestrukci jednotlivce. Oproti tomu my Maďaři, Poláci a lidé ze středí a východní Evropy se držíme svých kulturních a náboženských základů."

https://www.mix24.cz/cas-odejit-z-eu-odpalili-bombu-madari-v-nemecku-to-vyvolalo-znepokojeni/?

10.3.2021 Pro budoucnost Evropské unie bude rozhodující, jak zvládne ekonomickou obnovu po pandemii koronaviru. Pokud se to Evropanům nepovede, opustí unii další státy, podobně jako loni Velká Británie, upozorňuje britský politolog a historik Timothy Garton Ash z Oxfordské univerzity.

"V sázce je dnes mnohem více než před pandemií," prohlásil s tím, že řešení covidové nákazy a jejích dopadů je pro unii největší výzvou od finanční krize z let 2008 až 2009. Případné potíže s restartem ekonomiky prohloubí už nyní viditelné rozdíly mezi státy.

• Zamezit problémům může především rychlé a efektivní využití peněz z fondu obnovy, především na pomoc nejhůře zasaženým ekonomikám na jihu. "Pokud se země jižní Evropy, hlavně Itálie, nedostanou do další dluhové krize, budou moci historici říci, že dopad pandemie byl pozitivní," řekl Ash.
• Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru, k němuž se sbírala data loni v říjnu a listopadu, se na Evropskou unii pozitivně dívá 47 % obyvatel členských zemí a jen 14 % negativně. Pro 26 procent oslovených se pohled na unii za půlrok pandemie zhoršil. V Česku vidí unii pozitivně 40 % dotázaných a negativně 29 %. 60 % Evropanů v průzkumu uvedlo, že je pandemie donutila zamyslet se nad budoucností společného svazku.
  

https://archiv.ihned.cz/c1-66894010-evropa-musi-zvladnout-obnovu-po-covidu-jinak-hrozi-rozpad-unie-varuje-oxfordsky-politolog-ash

12.4.2020 Současná krize způsobená pandemií nebezpečného koronaviru naplno ukázala, jak obtížné je najít řešení, má-li se na něm shodnout hned několik stran současně. Zejména když každá hájí především svůj vlastní zájem, ale navenek musí vystupovat jednotně. Je o tom přesvědčen i Guiseppe Conte, premiér Itálie, která je co do počtu obětí nejpostiženější zemí celé EU. Pakliže se lídři sedmadvacítky nedomluví, jak společnou ekonomiku podpořit, může to mít pro celou Unii fatální následky. https://www.euro.cz/politika/pokud-evropskou-unii-neozivime-hrozi-ji-zanik-tvrdi-italsky-premier-conte?

12.4.2020 Epidemie koronaviru a její následky jsou velkou výzvou nejen pro Evropskou unii, ale i pro vnitřní soudržnost národních států. "Například u Itálie jsou již nyní patrné nějaké odstředivé snahy některých regionů, k něčemu podobnému možná dojde i ve Španělsku," říká v rozhovoru pro INFO.CZ Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen ekonomického poradního panelu Ústředního krizového štábu.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového