Meteority

• Tunguzský meteorit
  

Meteority, zprávy z tisku:

29.3.2023 Meteorit schopný zničit lidskou civilizaci spadne na Zemi dříve, než se myslelo. Na čem jsou založeny nové výpočty a co o tom říká vědecká komunita - v materiálu RIA Novosti.

Malé krátery nevykazovaly žádné anomálie. A kolem čtyř velkých asi milion let starých - Zhamanshin ( Kazachstán ), Pantasma ( Nikaragua ), Bosumtwi ( Ghana ) a Itturalde (Mexiko) - jich bylo v jednom prstenci odhaleno dvakrát tolik. Konkrétně kráter Zhamanshin je dlouhý 13 kilometrů. Garvin však zjistil, že má vnější ráfek o průměru 30 kilometrů. Pantasma v Nikaragui "narostla" ze 14,8 na 35,2 kilometru.Došlo tam k výbuchům - od 300 do 700 megatun. To je řádově více než u nejsilnější jaderné zbraně na světě - sovětské carské bomby AN602 (50-60 megatun)."Dost na to, aby vyvrhla část zemské atmosféry do vesmíru. I když tyto dopady nebyly tak destruktivní jako dopad meteoritu, který zabil dinosaury, mohly ovlivnit globální klima a způsobit místní vymírání.

• Podle předchozích výpočtů, které kromě pozemských dat braly v úvahu i počet velkých kráterů na Měsíci a velikost potenciálně nebezpečných asteroidů na nízké oběžné dráze Země, se s planetou srazí každý kilometr a více meteorit. 600-700 tisíc let. Podle Garvina se jen za poslední milion let zřítily na kontinenty čtyři takové objekty (tedy jednou za 250 tisíc let). Ale dvě třetiny planety jsou pokryty vodou. Takže ve skutečnosti na Zemi dopadly mnohem nebezpečnější meteority.
  
• Lidstvo je staré asi 200 tisíc let. Jiné druhy homininů (jako Homo erectus a Homo habilis) žily podle různých odhadů 620 až 970 tisíc let. K hromadnému vymírání docházelo zhruba jednou za 100 milionů let, k rozsáhlým sopečným erupcím – 20–30 milionům, ke srážkám Země s velkým nebeským tělesem – 15 milionům. Na základě toho spočítali, že šance na zmizení lidstva v blízké budoucnosti jsou nižší než jedna ku 14 tisícům. A s největší pravděpodobností ještě méně - jeden z 87 tisíc. A to jsou, jak říkají autoři výpočtů, "konzervativní odhady".
  
• https://ria.ru/20230329/meteorit-1861307810.html
• https://ria.ru/20221113/prognozy-1830927122.html
  

15.3.2022 Nový výzkum naznačuje, že Sodoma a Gomora, dvě biblická města známá také jako města hříchu, byla srovnána se zemí kvůli výbuchu obřího meteoru nad městem před 3 650 lety, píše deník Express.

Vědci se domnívají, že k tomu, co popisuje Bible, skutečně v té době došlo. K "nebeské události", která způsobila nevýslovnou zkázu. Výbuch meteoru zdevastoval severní pobřeží údolí řeky Jordán a srovnal se zemí velká města. Tato událost také zničila starobylý palác té doby spolu s dalšími městy a několika malými vesnicemi. Vědci se domnívají, že by tuto katastrofu nepřežili žádní lidé. K výbuchu došlo asi 4 km nad zemí. I na tuto vzdálenost výbuch vytvořil tlakovou vlnu o rychlosti 1 200 km/h. Lidské pozůstatky naznačovaly, že byly vyhozeny do povětří nebo spáleny.

"Viděli jsme důkazy pro teploty vyšší než 2000°C", řekl profesor James Kennett z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře v USA. Mezinárodní tým také našel stavební materiály a keramické střepy roztavené do skla. Všechno to svědčí o neobvykle vysokých teplotách podobně jako v biblické zprávě o zničení Sodomy a Gomory. V té době neexistovala žádná umělá technologie, která by mohla způsobit tak ohromující škody.

Mimořádnou událost profesor přirovnal k "Tunguzské události" z roku 1908, kdy 12 megatunový meteor zničil 80 milionů stromů na ploše 1 300 čtverečních kilometrů na východní části Sibiře. Bylo by to také podobné nárazu, který odstranil dinosaury, ale v mnohem menším měřítku. Další důkaz přinesla identifikace roztavených kovů, včetně železa a oxidu křemičitého, ve vzorcích půdy a sedimentů.

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/vedci-zjistili-jak-byla-znicena-staroveka-biblicka-mesta-sodoma-a-gomora/lukaskabourek/?

16.1.2022 Ve čtvrtek 13. ledna 2022 večer krátce po osmnácté hodině středoevropského času proletěl podél česko-slovenské hranice velmi jasný meteor - bolid. Jeho jasnost byla natolik vysoká, že i přes značný svit Měsíce, který byl čtyři dny před úplňkem a svítil vysoko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Býka, se tento bolid na několik sekund stal nejnápadnějším objektem na obloze. Bolid byl velmi dobře viditelný na velkém území i několik set kilometrů od jeho dráhy a tak v místech, kde bylo jasno (bohužel nejblíže dráze bolidu, tedy po obou stranách společné česko-slovenské hranice však v tu dobu bylo zataženo a bolid tedy přímo nebyl vidět), upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků, z nichž někteří nám nahlásili svá pozorování.

• Přesně v 18 hodin 8 minut a 17 sekund středoevropského času vstoupilo do zemské atmosféry pod relativně malým úhlem malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti 3 kg a průměru kolem 10 cm. V důsledku tření s atmosférou se jeho povrch nahřál a začal svítit natolik, že byl detekovatelný našimi přístroji. Tento počáteční bod byl ve výšce 96 km nad zemí nad Beskydami právě v blízkosti Lysé hory. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 32 km/s a po dráze skloněné k zemskému povrchu 23 stupňů pokračovalo v letu přibližně JZ směrem. Jeho jasnost rychle narůstala a po dobu asi 2 sekund dokonce dosahovala téměř jasnosti Měsíce v úplňku. Během letu bolid několikrát zjasnil a maximální jasnosti dosáhl právě v jednom z těchto krátkých zjasnění, kdy těleso v atmosféře fragmentuje. Bylo to ve výšce 59 km nad zemí krátce za polovinou jeho světelné dráhy poblíž Starého Hrozenkova.

• V této fázi letu se již také meteoroid v atmosféře začal významně brzdit. Celou světelnou dráhu dlouhou téměř 150 km uletěl za 5.2 sekundy a pohasl ve výšce necelých 38 km při rychlosti necelých 10 km/s nedaleko jižně od slovenské Senice (viz obrázek 2). Během průletu atmosférou se celá původní hmota tohoto poměrně soudržného meteoroidu spotřebovala, a tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl.

• https://techfocus.cz/veda-vesmir/3966-nad-cesko-slovenskou-hranici-proletel-jasny-a-velmi-dlouhy-bolid.html<br>

18.12.2021 Fatální dopad meteoritu? Velikost nerozhoduje, hrozba je jinde, zjistili vědci. Katastrofické filmy s tématem pozemské apokalypsy v důsledku dopadu meteoritu ztvárňují takový meteorit prakticky vždy jako obří vesmírné těleso, jež působí hrůzně již svými rozměry. Jak ale ukazuje nová vědecká studie, velikost meteoritu ve skutečnosti nerozhoduje o tom, jak moc smrtící jeho náraz bude. Daleko důležitější je podle vědců to, do jakého materiálu meteorit při dopadu udeří.

• Za fakt, že právě Homo sapiens opanoval Zemi, vděčí lidé mimo jiné právě meteoritům, které v daleké minulosti způsobily svými dopady několik hromadných vymírání, včetně zániku neptačích dinosaurů, představujících někdejší vládce planety.
• Náhlé zimy vyvolané meteoritickým dopadem trvají obvykle jenom několik let, ale lehčí prach vyvržený do vzduchu může přetrvat v atmosféře až 100 tisíc let. Geochemik Matthew Pankhurst ze španělského Technologického ústavu obnovitelné energie proto analyzoval spolu se svými kolegy prach pocházející celkem ze 44 dopadů meteorů během 600 milionů let.
• "Pomocí nové metody pro hodnocení obsahu minerálů v prachových pokrývkách vyvržených meteority můžeme dokázat, že hromadné vymírání pokaždé koreluje s tím, když meteorit, ať už velký nebo malý, narazí na horniny bohaté na draselné živce.
• Živce jsou hlinitokřemičité horniny, krystalizované z magmatu, jež tvoří asi 60 procent zemské kůry. Draselné živce jsou běžné v mnoha půdách a na rozdíl od jiných látek, které se během těchto meteorických dopadů dostaly do naší atmosféry - jako jsou kyselé deště vytvářející uhlovodíky - představují bezpečnou a nereaktivní chemikálii.
• Současně jsou ale silným aerosolem, vyvolávajícím v oblacích vznik ledových částic, což znamená, že mohou výrazně změnit složení oblačnosti.
• Tým se proto domnívá, že ve chvíli, kdy odezní okamžité účinky dopadu mimozemského tělesa na pozemskou atmosféru (tedy když skončí vliv "meteoritické zimy"), začne do hry vstupovat chemie, respektive chemické působení částic, jež zůstaly ve vzduchu. Pokud to byl normální jílový prach, pak se klima na planetě znovu srovná. Ale pakliže šlo o draselné živce, pak je dynamika pozemských mraků narušována dál, a to dvěma klíčovými způsoby.
• Více minerálů tvořících led ve vzduchu znamená, že v oblacích vzroste podíl ledových krystalů na úkor vodních kapiček, které se obvykle nacházejí v nižších a teplejších oblastech oblohy. Mraky budou díky tomu průhlednější, a tím se sníží jejich odrazový efekt, který mraky tvořené vodními kapičkami obvykle mají. To pak umožní průchod většímu množství světla k zahřátí planety.
• https://www.denik.cz/veda-a-technika/smrtici-meteorit-nova-teorie.html?
  
• 
  

21.3.2021 Fosfor pro nejstarší život Země mohl být vytvořen bleskem. Prvek, o kterém se dlouho myslelo, že byl dodán meteority, je zásadní pro DNA a RNA.

Předpokládá se, že fosfor, který se dostal do stavby prvních molekul DNA a RNA, pochází z minerálu zvaného schreibersit, který se obvykle nachází v meteoritech ( SN: 9/7/04 ). Nová analýza minerálů vytvořených úderem blesku však naznačuje, že blesk mohl na rané Zemi vyprodukovat dostatek schreibersitu, který by pomohl nastartovat život, uvedli vědci 16. března v Nature Communications .

To znamená, že "vznik života nemusí nutně souviset s dopady meteoritů," říká Sandra Piazolo, geologka z University of Leeds v Anglii. Zdroj fosforu, který je napájen počasím, by mohl rozšířit okno příležitostí pro život, jak víme, že vzniká na planetách podobných Zemi v celém vesmíru.

Piazolo a kolegové analyzovali hromadu sklovitého materiálu zvaného fulgurit , který se vytvořil, když v roce 2016 v Illinois zasáhl blesk ( SN: 2/14/07 ). Výstřelem laserů, rentgenových paprsků a elektronů na fulgurit a pozorováním interakce těchto paprsků s materiálem byli vědci schopni zkoumat jeho složení. Zjistili, že fulgurit byl posetý drobnými jádry schreibersitu, které dohromady tvořily asi 100 gramů - neboli asi 0,4 procenta - materiálu vyrobeného bleskem.

Pomocí těchto pozorování, spolu s odhady povětrnostních podmínek na rané Zemi, Piazoloův tým vypočítal množství schreibersitu, který mohl úder blesku vytvořit před miliardami let. Tým dokonce počítal s faktory, jako je raná zemská atmosféra bohatá na oxid uhličitý, která mohla podnítit další bouřky.

Před asi 4,5 až 3,5 miliardami let mohl blesk každoročně vytvořit 110 až 11 000 kilogramů sloučenin obsahujících fosfor, aby pomohly životu semen.

To, zda byly blesky nebo meteority hlavním zdrojem fosforu pro první formy života Země, závisí na tom, kdy vznikl život, říká Matthew Pasek, geochemik z University of South Florida v Tampě, který se do práce nezapojil.

Život na Zemi pravděpodobně začal nejméně před 3,5 miliardami let , ale je těžké přesněji určit datum ( SN: 1/24/14 ). Asi před 3,5 miliardami let mohly meteority dodávat asi tolik fosforu jako úder blesku. Ale asi před 4,5 miliardami let byla Země zasypána tolika meteority, že vesmírné horniny mohly každý rok dodat asi 100 000 až 10 milionů kilogramů sloučenin obsahujících fosfor.

"Pokud je život o něco mladší, pak je blesk fantastickým zdrojem fosforu," říká Pasek. "Pokud je starší, pak byly meteority mnohem hojnějším zdrojem."

https://www.sciencenews.org/article/phosphorus-earth-earliest-life-forged-lightning-chemistry?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového