Mochyně peruánská, Physalis

Physalis, jinak také mochyně peruánská, je nenáročná, ale u nás poměrně neznámá rostlina (dorůstá výšky až 1,2 m), která na podzim plodí zdravé a velmi chutné plody. Malé lampiónky s bobulí uvnitř jsou však velmi často používány jen jako dekorace, což je velká škoda! Mochyně peruánská je sice tropická rostlina, ale pěstovat ji lze i u nás. Jelikož je však zvyklá na teplo a dostatek světla, lze ji pěstovat jen jako letničku. Naši vlhkou a chladnou zimu nezvládá a vymrzá.

• Patří mezi lilkovité, stejně jako rajčata, lilek nebo brambory. 

Mochyně se pěstuje podobně jako rajčata. Ideální doba pro výsev je od druhé poloviny března. Ven ji pak můžete vysazovat v druhé polovině května, kdy už nehrozí přízemní mrazíky. Rostlině vždy však dopřejte půdu s dostatkem živin a najděte jí slunné stanoviště a humózní a výživná půda, které bude chráněné před větrem! Rostlina zároveň potřebuje dostatek závlahy a prospívá jí rovněž pravidelné přihnojování.

• Vyštipují se boční výhony podobně jako u rajčat.

Plod: bobule dozrávají během podzimu, když uschne ochranný obal a uvnitř se objeví sytě žlutá až oranžová kulička  

• Nezralé plody jsou jedovaté! (podobně jako rajčata.) 
  
• Po odkvětu se na rostlinách vytváří v kalichu vždy po jedné bobuli a z jedné rostliny lze sklidit 30 až 60 plodů.
• Plody mochyně je třeba nechat pořádné vyzrát a sklízejí se až v plné zralosti, která nastává od konce léta až do října. Plody nesmíme nechat přezrávat, protože pak praskají a jsou napadány hnilobami.  
  
• Zralé plody (září - říjen) poznám to tak, že kalich neboli lampionek, ve kterém jsou plody uzavřeny, šustí.
• V srpnu zaštípne horní výhony podobně jako u rajčat.

Chuť plodů: je velmi specifická a jen těžko se dá popsat. Někomu vzdáleně připomínají jahody a ananas, jinému zase svou chutí připomínají mandarinku a kiwi. Celkově jsou však plody velmi osvěžující a mají sladkokyselou chuť.  

Signatura: kvete v noci.

Množení: z přezrálých kuliček mochyně se dají usušit semena a uschovat je do příštího jara.

Záměna: Mochyni peruánskou můžete velmi snadno zaměnit s mochyní židovskou, které se běžně vyskytuje ve volné přírodě v křovinách, v rumištích i kolem zahrad. Na rozdíl od mochyně peruánské jsou však její plody jedovaté a používají se pouze k dekorativním účelům! Při pěstování a samotném sběru si proto všímejte barvy květů, barvy ochranného obalu i barvy bobulí.

Zatímco lampiónek i plod u dekorativní mochyně je výrazně oranžový, u mochyně peruánské má ochranný obal nevýraznou šedozelenou barvu a plod je spíše žlutooranžový. 

Začátkem podzimu začnou žloutnout listy a na keři je ještě spousta nezralých plodů, při prvních mrazících listy nevydrží, ale plody ano. Doma ji dozraje málo.

Mochyně ojíněná

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového