Udržitelný ekonomický růst

Žijeme na planetě Zemi, které má omezené zdroje, s rostoucí populací a spotřebou není možné zajistit "udržitelný růst", ani strom neroste do nebe (Herakleitův princip). Můžeme žít nějakou dobu na dluh Přírody a Planety (děláme to již minimálně 60 roků), který budeme muset současná splatit, protože porušujeme a nerespektujeme přírodní zákony. Pokud škodíme a ničíme planetu, ničíme tím i sami sebe (vidíme to na otrávené vodě, potravinách, vymírání živočichů, erozi půdy, suchu, požárech, kůrovcové kalamitě, civilizačních nemocech atd.).

Kladu si otázky o smyslu udržitelného ekonomického růstu a zamýšlím se jako laik:

• Máme omezené zdroje na planetě Zemi, proto chceme kolonizovat Měsíc a Vesmír?
• Chápeme dynamickou rovnováhu dávaní a braní (koloběh života - zrození - růst a smrt)?
• Pochopily ekonomové přirozený koloběh v přírodě (základní zákon Univerza, rození - růst, udržování a plody - zánik)? Klíčové nejsou plody, ale celý koloběh (je to jednotný provázaný celek, který nelze dělit, aniž by se narušil koloběh) s nepředvídatelným výsledkem (někteří to nazývají černou labutí)
• Jak můžeme mít udržitelný ekonomický růst, když žijeme na máme nesplatitelné dluhy" a žijeme na ekologický dluh přírody?
• Zisk již není na prvním místě, důležitý je "udržitelný růst" - nová teorie ekonomů nejenom v Česku (slovo "neomezený" je pouze nahrazeno slovem "udržitelný", jinak se nic nemění, dluhy se nesplácí ani vůči přírodě).
• Existuje termín "udržitelné zadlužení" a nepřekročili jsme již "bod zlomu" (dluhy jsou již nesplatitelné)?
• Přísloví říká: jen blázen očekává jiný výsledek, pokud stále opakuje stejný postup (v tomto např. případě dluh vůči přírodě a budoucím generacím).... 
  

Prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D (květen 2020): ukazuje se, že ekonomická teorie neomezeného hospodářského růstu, která je uplatňovaná od druhé světové války, se vyčerpala (HDP je je špatný ukazatel ekonomického růstu). Koronavirová krize je druhou šancí, kterou nám dává příroda, měli bychom směřovat k jiné ekonomické teorii - teorie udržitelného ekonomického růstu (i podpora udržitelného hospodaření v krajině) 

Ing. Helena Horská PhD: dochází k velké změně, přecházíme z exponenciálního růstu (tento trend kritizuje kanadský akademik prof. Václav Smil) na udržitelný zisk, už ne zisk za každou cenu

Česká Národní rozpočtová rada bije už nějaký ten čas na poplach, že české veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné. Často čelí marginalizaci či nařčením, že zbytečně straší. Jenže demografie je neúprosná. Pokud nedojde k výraznému nárůstu porodnosti či prozření politiků a urychlenému řešení penzí a zdravotnictví, tak do dvaceti let čeká prudký náraz i českou zemi (15.7.2020) 

Ing. Aleš Michl: současnou situaci spojenou s globálním oteplováním (změny životního prostředí s cílem zpomalit oteplování) vyřešíme "prachama" a "ekonomickým růstem" (klíčová je přeměna z průmyslové země, na zemi s velkým podílem služeb, myslím např. Čínu a Indii) a časem, protože Asie je největším znečišťovatelem CO 2 atd., růst musí i celosvětová ekonomika a důležité je odbourat regulace. Tam, kde dnes jsme, vděčíme penězům a ekonomickému růstu, také proto nám ekonomický růst a peníze pomohly problém vyřešit (na úrovní obci, státu, EU atd.) (2019)

• Udržitelné investice
  

Ivan Rynda, zakladatel katedry sociální a kulturní ekologie na Univerzitě Karlově (10.7.2020): Klasická ekonomická věda je postavena na modle eko­nomického růstu a HDP je jeho měrnou jednotkou. V uzavřeném systému konečných zdrojů, což je naše planeta, však není možný trvalý růst libovolného typu. To jsem nevymyslel já, to uznává třeba každý kybernetik. A bylo to zveřejněno ve studii Massachusettského technologického institutu o environmentálních problémech už v roce 1970. Trvalý kvantitativní růst jednoduše není možný. 

Ekonomika bez vody nemůže existovat a udržitelná ekonomika nemůže existovat bez řádného zpracování odpadu, prohlásil Saurabh Sharma, CAIA, MBA působí jako Associate Investment Director v akciovém týmu společnosti Fidelity. 26.5.2020

Graeme Maxton: Není možné žít na ohraničené planetě a současně donekonečna zvětšovat ekologickou stopu (malá menšina, která se hromaděním vlastního bohatství postavila nad zájmy většiny, tím uvrhla do krize ostatní většinu a všechnu živou přírodu), byl narušen a selhal demokratický proces.

Jde o udržitelný růst nebo udržitelnost dluhů, které jsou již dnes nesplatitelné (problém přesouváme na další generace, podobná situace se životním prostředím atd.)? Vyřeší to tzv. Věčné dluhopisy? Nebo je to je jen iluze (bublina ve které žijeme) a nepochopení komplexního problému, který můžeme nazvat "krysím závodem" (točíme se v kruhu stále rychleji a rychleji a jen roste naše zadlužení, přestáváme vnímat realitu ve které žijeme) - Robert Kiyosaki

• Může nějaká ekonomika dlouhodobě existovat na dluh a přitom měla udržitelný růst? USA žijí na dluh již cca 60 roků (jak funguje vztah viru a hostitele? Se smrtí hostitele umírá i vir), proces se zrychluje v současném světovém měnovém systému - (Kensingtonský měnový systém)
• Dění v roce 2020 nám ukázalo, že udržitelný růst je pouze spojení dvou slov, z nichž jedno i druhé je součástí většího provázaného přírodního systému, která má své zákony
• Problém není v "růstu" (to je přirozený děj), ale v myšlení člověka a jeho konání v reálném prostředí na planetě Zemi i mimo ni

Je ekonomický růst udržitelný?

Současný ekonomický model vytváří pyramidové struktury, které zrychlují koncentraci majetku (Herakleitův princip) a tím vytváří nerovnováhy v celé společnosti. Jediný způsob a jak dokáže současná civilizace růst je umožněna růstem dluhů a jejich růst je již větší než růst HDP.

• Existuje perpetuum mobile? Člověk to zatím nedokáže a přesto usiluje o udržitelný ekonomický růst (investuje do tohoto procesu miliardy USD a EUR, které jsou na dluh, důsledkem je kolaps civilizace)!

Je možný udržitelný ekonomický růst, když současná společnost je založená na dluhu (vůči přírodě - Ekologická stopa planety, vršíme dluhy - žijeme na dluh budoucích generací, vyčerpáváme neobnovitelné přírodní zdroje, atd.)? Žijeme na omezené planetě, kde s omezenými zdroji surovin, energie atd.)

• Vychází udržitelný ekonomický růst z přírodních zákonů?
• Pokud jsou lidské zákony nadřazeny přírodním (které porušuje a vytváříme umělé bypassy v přírodě), může se taková civilizace dále rozvíjet nebo jí hrozí kolaps?
• Kdo zaplatí a napraví dluhy, které jsme působili (vůči přírodě, budoucím generacím atd.)?
• Když člověk svou činností (např. exponenciální růst po 2. světové válce) způsobuje nerovnováhy, ve všech oblastech své činnosti a tento proces se dále zrychluje (Herakleitův princip), je možný udržitelný ekonomický růst?
• Změnili jsme myšlení (Příroda je živý organismus a vše je propojené ve vzájemných souvislostech v dynamické rovnováze, člověk má zisk na prvním místě a tomu podřizuje téměř vše) a konzum, pokud očekáváme změnu Kapitalismu 21. století? Přísloví říká: jen blázen očekává jiný výsledek, pokud stále opakuje stejný postup....
• Roste devastace přírody, koncentrace majetku, rostou dluhy a zvyšuje se celosvětová chudoba (cca miliarda lidí trpí nedostatkem vody a jídla), lze při takových dlouhodobých globálních nerovnováhách zajistit  udržitelný ekonomický růst?
• Můžeme mít udržitelný ekonomický růst, když jsme nesplatitelně zadlužení, máme omezené zdroje na planetě a očekáváme, že dalším zadlužováním (stimulace ekonomiky) se dostaneme k udržitelnému ekonomickému růst?
• Popírá udržitelný ekonomický růst přírodní zákony (žádný strom neroste do nebe a na jeho pozůstatcích vyrůstá nový strom) a Herakleitův princip?
• Jsou příčinou udržitelného ekonomického růst i přežívající zombie firmy?

Bohatí hromadí hotovost (současně se zrychluje koncentrace majetku), chudší většina je stimulována k neustále spotřebě (konzumnímu způsobu života) bohatou menšinou! Kdo tedy narušuje růst a stabilitu ekonomiky (bohatá menšina nebo chudší většina - "Věž nebo náměstí" - Niall Ferguson)?

• Evropští spotřebitelé hromadí úspory (květen 2020)
  

Plasty a udržitelný růst: Roční celosvětová produkce plastů se od roku 1950 zvýšila ze 2 na 380 milionů tun (2019) a předpokládá se, že se do roku 2035 zdvojnásobí a do roku 2050 se téměř zečtyřnásobí (podle některých zdrojů výroba plastů se v celosvětovém měřítku zvýšila od šedesátých let 20. století do dneška z 1,5 milionu na zhruba 400 milionů tun ročně)

Proč například potřebujeme mít udržitelný růst?

• již nyní dluhy státu rostou rychleji než HDP (díky koronakrizi se proces exponenciálně zrychluje) a hrozí že může dojít k zhroucení současného světového měnového systému, bankroty států, hyperinflace atd.
• neřešení podstaty problémů, ale pouze důsledků ve formě záplat a oddalování systémové a koncepčního řešení ve prospěch obyvatel
  
• aby bylo na důchody, zdravotnictví a sociální služby, po roce 2030 nás čeká demografický šok - odchod silných ročníků do penze 
• abychom se mohli dále zadlužovat a prodlužovat současný model kapitalismu 21. století, aby se oddálilo zjištění, že současný stát a jeho instituce jako řádní hospodáři selhali
• mandatorní výdaje státu dosahují cca 90 %, znemožňují manévrovatelnost státu bez růstu zadlužení, podvazují investice, růst mezd zdravotníků, učitelů atd.
• aby byla nízká nezaměstnanost
• náš rozpočet by se stal trvale deficitní a neufinancovatelný
• současná krize spotřeby, pokles HDP, vlna masového zadlužování států tento problém odkrývá v plné nahotě
• díky poklesu HDP - nižší výběr daní (snižují se příjmy rozpočtu) a růstu dluhů a povinných výdajů státu se zvyšuje zadlužení států (rostou výdaje rozpočtu) - zvyšuje se extrémně dynamika zadlužení ve vztahu k HDP
• aby rostla spotřeba, HDP, byrokracie a příjmy bohaté menšiny
• atd.

Příčiny krize západního civilizačního modelu

Digitální globalizace

Digitální virtuální státy

Nesplatitelné dluhy

Evropský zelený úděl

Udržitelný růst, zprávy z trhu:

23.1.2024 Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, uvedl dnes úřad vlády v tiskové zprávě (ČTK). Zavedení zaměstnaneckých akcií, nastavení příznivějších podmínek pro takzvané private equity a venture capital fondy v ČR či revize penzijního systému patří mezi návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV) k podpoře kapitálového trhu. (...) Ke zrychlení komerční a individuální výstavby v Česku by přispěla revize několika současných norem, jako jsou zákon o oceňování majetku či takzvaný liniový zákon. Zároveň by se ČR měla ve změnách zákonů spojených s výstavbou inspirovat Německem a Rakouskem a začít ponechávat větší zodpovědnost na lidech. 

6.9.2023 Současné chápání ekonomie a její výkonnosti se točí kolem pojmu "růst," ale čemu vlastně pojem hospodářský růst reálně odpovídá? Fyzicky tento jev, který měříme slavným indikátorem hrubý domácí produkt (HDP), přímo souvisí s produkcí emisí skleníkových plynů, odlesňováním a snižováním fotosyntézy rostlin, vyčerpáváním půdy a snižováním výnosů. Všechno jevy, které mají mimořádně negativní dopad právě na blahobyt a ekonomiku, logicky, pokud vypěstuji méně jídla, dřeva, krmiv apod. kvůli degradaci půdy, vydělám méně peněz a chudnu. Dnes existují snílkové, kteří věří, že ekonomický růst lze od degradace přírody oddělit – je to nesmysl, ekonomický růst a HDP je indikátorem spotřeby zdrojů, nelze jej oddělit od produkce odpadu (CO2) nebo odlesňování, protože se jedná o jeden a tentýž proces. Pojem "růst" je tedy primárně spojen s poklesem zdrojů, nejedná se tedy o žádný růst ale o spotřebu, respektive růst spotřeby.

To, že naše ekonomické aktivity vedou ke snižování produktivity naší biosféry, je dnes snadno prokazatelným faktem, tento proces lze sledovat s využitím dlouhodobých měření satelity. Indikátory výkonnosti ekonomiky měří jen spotřebu, přeměnu energie na entropii (entropie = energie, kterou nelze dál využít), neříkají nic o tom, kolik bohatství skutečně máme. A ano, růst jako spotřeba je důležitým faktorem ekonomické výkonnosti, ale bez znalosti aktuálního stavu zdrojů, třeba v podobě hodnocení zdraví a produktivity ekosystémů, je tato rovnice jen poloviční. My nepotřebujeme přestat růst, růst musí všechno, představte si, že by vaše malé děti přestaly růst a vy byste museli utírat pozadí na věky! Říkejte tomu spotřeba, protože tím to doopravdy je – HDP je indikátor produkce entropie, ať už v podobě odpadů jako jsou skleníkové plyny nebo tepla, které vzniká během veškeré lidské ekonomické aktivity a spolupodílí se na oteplování planety. Spotřeba není nijak pozitivní jev, jenže aby existovala civilizace, spotřebu potřebujete – spotřebou přírodního bohatství vznikají zdroje, díky kterým může existovat něco tak skvělého jako satelity měřící zdraví vegetace naší planety, díky kterým můžeme zhodnotit kolik přírodního kapitálu nám ještě zbývá.  Když už chceme mluvit o růstu, mluvme o růstu zásob přírodních zdrojů, zdraví ekosystémů a jejich schopnosti produkovat statky a blahobyt. Objevíme něco, o čem ekonom ani neví že existuje – že totiž bohatství a blahobyt není jen produktem lidské práce, ale také práce ekosystémů, symbiózy rostlin, hub a zvířat. Buďte ti, kdo jsou propagátory růstu, skuteční kapitalisté, a o ekonomech říkejte, že si přejí chudobu, protože to, čemu říkají ekonomický růst je ve skutečnosti hospodářský propad, ztráta zdojů a schopnosti biosféry nás živit.

https://medium.seznam.cz/clanek/jakub-zeleny-uz-tomu-nerikejte-ekonomicky-rust-19898#

13.6.2023 V české intelektuální kotlině začal doutnat spor mezi stoupenci udržitelného růstu a nerůstu. Podstatou celé hádky je jednoduchá myšlenka – můžeme zachránit planetu, pokud světu bude nadále vládnout tržní kapitalismus? Udržitelný růst tomu věří, nerůst k tomu potřebuje změnu systému. Je to stará dobrá velká debata o tom, který systém lépe vede k cíli, který si vytyčíme.

• Nekonečný růst na konečné planetě není možný. Zní to pochopitelně, protože přece nelze zvyšovat náš ekonomický růst, když nám začnou docházet jeho zdroje. Jakkoli dobře to zní, je to ekonomicky absolutně nesmyslné. Růst se totiž dá i jinak než jen plundrováním planety. Nemusíte kácet, těžit a lovit, ale lépe organizovat to, co už je vykácené, vytěžené a vylovené. Anebo hledat alternativy. Inovovat, abychom nemuseli tolik plundrovat. 
  
• Pokud máte něco, co chci já, zatímco já mám něco, co chcete vy, tak směna těchto dvou věcí vede k růstu, aniž bychom jakkoli ublížili planetě. Anebo pokud mi poskytnete službu, která není závislá na ničem jiném než na vaší energii. Plyne z toho pro někoho možná znepokojující závěr, že čím více umožníme a usnadníme právě takovou směnu, tím udržitelnější bude náš růst. 
  
• Je to otázka co nejsvobodnější organizace výroby, otevřených hranic pro zboží, služby, práci i kapitál, specia­lizace, vlády práva a svobodného podnikání. Samozřejmě pokud někdo ignoruje všechno, co věda za poslední staletí zjistila o co nejlepší organizaci ekonomických mezilidských vztahů, může věřit, že k tomu všemu povede násilná socializace ekonomiky. 
  
• Samozřejmě je mnohem jednodušší něco získat skrze omezené zdroje planety než hledat mezi těmi neomezenými, zejména v lidské kreativitě a inovativnosti. Je snazší pokácet strom, ulovit rybu a vytěžit uhlí než vymyslet jejich alternativy.
• Pokud bychom od výrobců či poskytovatelů služeb důsledněji chtěli, aby se udržitelnosti věnovali, pak jim nezbyde nic jiného než naše přání reflektovat. To je obrovská síla trhu, ale je pochopitelné, že takovou budoucnost vidí mnozí jako příliš idealistickou a naivní. Lidé se zpravidla rozhodují na základě ceny a plundrování planety je často levnější než inovativní a kreativní alternativa.  
  

• Na druhou stranu ne vždy jde udržitelnost ruku v ruce s vyššími cenami a složitostí. Skutečné zázraky dělají ti, kdo přicházejí na trh s něčím, co je udržitelnější a zároveň jednodušší a levnější. Takových inovací je kolem nás celá řada. Výrobci hledají levnější zdroje energie, levnější baterie, tenčí obaly, udržitelnější oblečení a spoustu dalších věcí, které umějí právě tuto trojkombinaci zázraku, tedy levnější, jednodušší a udržitelnější. Občas je něco levnější a udržitelnější, ale je obrovsky obtížné to používat. Třeba chodit pro vodu do potoka. Jednodušší a udržitelnější, zatímco dražší, je velmi časté – třeba udržitelné potraviny nebo móda.

• Nekonečný růst na konečné planetě je možný. Jde to. Není v tom žádný matematický či logický rozpor. Jen to není nic jednoduchého. Musíme inovovat a hledat nové cesty. A k tomu potřebujeme co nejpříznivější ekonomické prostředí, tedy co nejsvobodnější.

• https://www.e15.cz/nazory-a-analyzy/nekonecny-rust-je-mozny-i-na-jedne-planete-potrebujeme-k-tomu-ale-svobodne-prostredi-1398788?
  

6.9.2020 31. nejbohatší Čech (Martin Voháňak, majetek v hodnotě 7,5 mld. Kč) se zamýšlí nad tím, že mantrou 21. století by neměl být růst, ale sociální férovost a udržitelný rozvoj. Již dnes můžeme hovořit o druhé a třetí dekádě 21. století jako o transformační. Celá řada dříve nedoceňovaných fenoménů se projevila v plné síle a naráz, přičemž každý z nich má potenciál vyvolat ve společnosti zásadní změny. Co ale chceme? O jaké hodnoty a nové přístupy stojíme? Jak vyhovět emancipovanému člověku 21. století a současně efektivně řešit nastalé globální problémy?

• Podtrženo a sečteno, mantrou 21. století by neměl být růst, ale sociální
  férovost a udržitelný rozvoj. Současně nesmíme zavřít dveře inovacím a osobní iniciativě a odpovědnosti. 
  

• S rostoucím očekáváním na transformační funkci regulace se však musí ruku v ruce zvyšovat rozsah odpovědnosti firem a investorů.
  Již dávno neplatí: akcionář, případně zákazník, na prvním místě.

• Odpovědnost firem 21. století je závazkem k vytváření dlouhodobého pozitivního efektu směrem k podstatně širšímu počtu účastníků, nebo jak se říká stakeholderů. Ten zahrnuje rozvoj místních komunit, od péče o životní prostředí, které dosud sloužilo jako bezedný pohlcovač nákladů průmyslové a intenzivní zemědělské výroby, až po aktivní podporu sociálně či kulturně prospěšných iniciativ.

https://forbes.cz/dopis-kapitalisty-vohanky-kapitalismus-je-unaveny-mantrou-by-nemel-byt-rust-ale-udrzitelny-rozvoj/

10.7.2020 Boháči po celém světě vynakládají čím dál více peněz na sociálně, eticky a ekologicky zaměřené podniky (ESG), což by mohlo růst těchto udržitelných investic ještě více podnítit. Ve zprávě Capgemini World Wealth Report 2020 stojí, že více než čtvrtina (27 %) jednotlivců, kteří mají investovatelná aktiva ve výši 1 milionu dolarů a více, má zájem o udržitelné produkty. U jednotlivců se jměním k investování ve výši 30 milionů USD nebo více toto číslo vzrostlo na 40 %. A co je důležité, tento zájem se promítá i do akce. Bohatí investoři uvedli, že do konce roku plánují alokovat 41 % svého portfolia do podniků, které jsou aktivní v oblasti životního prostředí, sociální správy a řízení společností. Do konce roku 2021 se toto číslo pravděpodobně zvýší na 46 %.

Mezi jejich hlavní motivace patří vyšší výnosy (39 %), lepší porozumění produktům ESG (29 %) a touha udělat něco pro společnost (26 %). Přitom se soustřeďují na životní prostředí a změnu klimatu (55 %), systémy etického řízení (54 %) a společensky uvědomělé obchodní praktiky (52 %). Podle Tonomury mají mileniálové mezi 26 až 40 let věku tendenci být si "více vědomi udržitelnosti a udržitelné spotřeby". Více než dvě pětiny (41 %) bohatých investorů ve věku do 40 let přitahují udržitelné investice ve srovnání s pouhými 16 % lidí ve věku nad 60 let, zjistila zpráva Capgemini. Bank of America Merrill Lynch loni předpověděla, že mileniálové by mohly v příštích 20 až 30 letech investovat do investic ESG v USA 15 až 20 bilionů dolarů.

https://worldwealthreport.com/

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4449373/rostouci-poptavka-bohatych-investoru-po-udrzitelnosti-znaci-novy-trend.html

26.6.2020 Neudržitelné finance: Seznam.cz poukazuje na to, že podle Národní rozpočtové rady jsou "české veřejné finance neudržitelné". "Toto základní konstatování zůstalo ve srovnání s loňskou zprávou stejné, řada dalších parametrů se však znatelně zhoršila...klíčem k řešení problému je rychlá reakce. Čas, který zákonodárci mají k úpravám daňových a výdajových politik, než zadlužení země dosáhne úrovně dluhové brzdy, se však povážlivě zkracuje. A čím později se ke změnám přistoupí, tím budou bolestivější," uvedla rada. A dodala: Nárůst projektovaného dluhu naznačuje, že systém je v dlouhodobé nerovnováze, jež se za poslední rok ještě prohloubila. Bez zásadních změn, provedených pokud možno co nejdříve, ponesou zátěž budoucích úprav prakticky pouze generace narozené po roce 1980. 

4.6.2020 V důsledku pandemie COVID-19 se zhroutila produkce, a tak si mnozí kladou otázku, kam až lze na podporu ekonomiky napnout měnovou politiku. Pro Federální rezervní systém USA zřejmě představují účinnou mez záporné úrokové sazby, nejen proto, že je taková politika technicky neproveditelná, ale i proto, že by byla politicky nepřijatelná. Přesto se zdá, že pro Evropskou centrální banku (ECB) a její protějšky v Británii (BOE) a Japonsku (BOJ) žádná mez neexistuje.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4419736/meze-extremni-koronavirove-menove-politiky.html

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového