Jsme v planetární nouzi." Lidské činnosti destabilizují naše podnebí a potravinové systémy a ničí přírodní ekosystémy, na kterých jsme závislí, rychleji, než se dokážou sami doplnit.   

• Uhlíková neutralita 2050, Změny klimatu, Ekologická stopa planety
  

Země Pařížské dohody neberou klimatické změny vážně, uvádí zpráva OSN. Největší znečišťovatelé by před konferencí o klimatu, která se má konat v listopadu 2021 v Glasgow (COP 26), měli zavést ambicióznější cíle snižování emisí. Mnoho zemí odložilo své podání poté, co byl COP26 odložen o jeden rok kvůli pandemii koronaviru. Ze čtyř největších znečišťovatelů uhlíku stanovila nový cíl do roku 2030 pouze EU. Neomluvitelná je skutečnost, že nejbohatší země světa, které představují 75% celosvětových emisí, neudělaly potřebné kroky." Největší producenti emisí na světě - mezi nimi Čína, Indie a USA - dosud nepředložili své národní klimatické plány.

• Sliby před světovým klimatickým summitem "prostě nejsou dost dobré," příliš málo zemí mělo plány, které by zabránily nebezpečnému oteplování: "Společně putujeme do minového pole se zavázanýma očima, další krok by mohl znamenat katastrofu." říká Patricia Espinosa. 
  
• Zpráva "je výstrahou pro naši planetu," řekl generální tajemník OSN António Guterres. 
  
• Podle vědců by globální emise měly být do roku 2030 sníženy na polovinu a do poloviny století by měly být čisté nulové. 

• Klimatický orgán OSN zmírnil kumulativní účinek těchto nových příslibů - které pokrývají přibližně třetinu celosvětových emisí - a zjistil, že tyto země budou v roce 2030 emitovat o 2,8 procenta méně než podle starých plánů.
  

Šéf OSN Guterres vyzval největší producenty emisí, aby "zavedly ambicióznější cíle snížení emisí do roku 2030". Upozornil rovněž na fakt, že peníze investované do zotavení ekonomik poznamenaných pandemií koronaviru pořád častěji míří do odvětví spojených se spotřebou fosilních paliv a nikoli tam, kde se využívají obnovitelné zdroje energie. 

Dosavadní plány zatím nejsou dostačující, většina ze 75 zemí, které aktualizované NDC předložily, své individuální závazky zvýšila. Jejich kombinovaný dopad ale do roku 2030 podle zprávy OSN povede pouze k 1% snížení globálních emisí. K dosažení požadovaného cíle, jímž je maximální nárůst globálních teplot o 1,5 °C, by přitom bylo nutné emise globálně snížit o 45 %. Do roku 2020 OSN obdržela pouze 45 NDC, což představuje přibližně 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů a pouze 40 % zemí, které Pařížskou dohodu podepsaly.

• Japonsko, Kanada, Korea, Nový Zéland a Čína, se zavázali k dosažení nulových cílů do poloviny století, ale stále nám chybí jejich slíbené nové krátkodobé plány, jak se tam dostat.
• Plány předložené Japonskem, Jižní Koreou, Ruskem, Novým Zélandem, Švýcarskem, Austrálií, Mexikem a Brazílií nevykazují žádné zvýšené ambice. Kvůli metodickým problémům by plány z Brazílie a Mexika mohly vést dokonce k dalším emisím. 
  
• USA se nedávno znovu připojily k Pařížské dohodě a svět tleskal. "Nyní potřebujeme, aby USA i nadále předváděli skutečné vedení v oblasti klimatu. USA tento týden uvedly, že předloží nový plán na klimatickém summitu 22. dubna 2021. 
  
• Hostitelé COP26 ve Velké Británii zvýšili svůj cíl ze 40% na 68 % pokles do roku 2030 z úrovní roku 1990. Cíl EU se zvýšil ze 40 % na 55%.
  

Je neuvěřitelné si myslet, že i když národy čelí mimořádné situaci, která by nakonec mohla ukončit lidský život na této planetě, navzdory každé studii, každé zprávě a jasným varováním vědců z celého světa se mnoho národů drží svého obvyklého stavu. Před listopadovým mítinkem OSN zveřejní ještě jednu zprávu. "To poskytne opozdilcům čas, aby stihli své NDC předložit. Je na čase, aby všechny zbývající strany splnily to, co v rámci Pařížské dohody slíbily. Pokud byl tento úkol dříve naléhavý, nyní je zásadní," dodala Espinosová.

• Nové závazky jsou součástí mezinárodního úsilí sladit národní závazky s cíli Pařížské dohody - udržet oteplování pod 2 stupně a ideálně na 1,5 stupně - před listopadovou konferencí COP26 v Glasgow. Stávající sliby nastavily svět na cestě k oteplení přibližně o 3 stupně. 
• Cokoli s oteplením o více než 2 stupně představuje pro nízko položené ostrovní státy existenční riziko.  
  
• Pokud se má planetární oteplování udržovat pod 1,5 stupně - což je úroveň relativní bezpečnosti ve srovnání s katastrofou na 2 nebo více stupních - Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu uvedl, že je během tohoto dvacetiletého období u všech zemí zapotřebí pokles o 45 %. 
  

https://time.com/5942546/un-emissions-targets-climate-change/

https://www.politico.eu/article/un-climate-chief-patricia-espinosa-emissions-reduction-failure/

ttps://unfccc.int/process-and-meetings/the-paris-agreement/nationally-determined-contributions-ndcs/nationally-determined-contributions-ndcs/ndc-synthesis-report

https://wwf.panda.org/wwf_news/?1586966/UNFCCC-Synthesis-Report%E2%80%9C%20target=

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/svetu-zbyva-deset-mesicu-na-odvraceni-klimaticke-katastrofy-tvrdi-osn-144683#

Politici, ekonomové a dokonce i někteří přírodovědci mají tendenci předpokládat, že body zvratu 1 v systému Země - například ztráta amazonského deštného pralesa nebo západoantarktického ledovce jsou málo pravděpodobné a málo pochopené. Stále přibývá důkazů, že tyto události mohou být pravděpodobnější, než se předpokládalo, mají velký dopad a jsou vzájemně propojeny napříč různými biofyzikálními systémy, což může svět zavázat k dlouhodobým nezvratným změnám.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) představil myšlenku zlomových bodů před dvěma desetiletími. V té době byly tyto "velké diskontinuity" v klimatickém systému považovány za pravděpodobné, pouze pokud globální oteplování přesáhlo 5 ° C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Informace shrnuté ve dvou nejnovějších zvláštních zprávách IPCC (zveřejněných v roce 2018 a v září letošního roku) 2 , 3 naznačují, že lze překročit body zvratu i mezi 1 a 2 ° C oteplení (viz "Příliš blízko pro pohodlí").

Pokud budou zavedeny současné národní závazky ke snížení emisí skleníkových plynů je pravděpodobné, že povedou k nejméně 3 ° C globálního oteplování. A to i přes cíl Pařížské dohody z roku 2015 omezit oteplování na výrazně pod 2 ° C. 

• Ledový kolaps, rychlost tání závisí na velikosti oteplování nad bodem zlomu. Při teplotě 1,5 ° C může rozložení trvat 10 000 let ; nad 2 ° C to může trvat méně než 1 000 let. Vědci potřebují více pozorovacích údajů, aby zjistili, zda ledové příkrovy dosahují bodu zlomu.
• Vlny oceánu vedly k masovému bělení korálů a ke ztrátě poloviny mělkých vodních korálů na australském Velkém bariérovém útesu. Předpokládá se, že ohromujících 99 % tropických korálů bude ztraceno, pokud globální průměrná teplota vzroste o 2 ° C v důsledku interakcí mezi oteplováním, okyselováním oceánů a znečištěním.
• Kromě podkopávání našeho systému podpory života mohou body zvratu biosféry vyvolat náhlé uvolnění uhlíku zpět do atmosféry. To může zesílit změnu klimatu a snížit zbývající emisní rozpočty.  
  
• Odlesňování a změna klimatu destabilizují Amazonku - největší deštný prales na světě, který je domovem jednoho z deseti známých druhů. Odhady, kde by bod zlomu Amazonky mohl ležet, se pohybují od 40% odlesňování po pouhých 20% ztráty lesního porostu. Od roku 1970 bylo ztraceno asi 17%. 
  
• Vzhledem k tomu, že arktické oteplování je nejméně dvakrát rychlejší než celosvětový průměr, je boreální les v subarktické oblasti stále zranitelnější. Oteplování již vyvolalo rozsáhlé poruchy hmyzu a nárůst požárů, které vedly k odumírání severoamerických boreálních lesů, což by mohlo některé regiony změnit z uhlíku na zdroj uhlíku 9 . Permafrost v Arktidě začíná nevratně tát a uvolňovat oxid uhličitý a metan - skleníkový plyn, který je po dobu 100 let přibližně 30krát účinnější než CO 2 .
  
• Zbývající světový rozpočet na emise s pravděpodobností 50:50, že zůstane při oteplení o 1,5 ° C, je pouze asi 500 gigaton (Gt) CO 2 . Emise permafrostu by z tohoto rozpočtu mohly snížit odhadem o 20% (100 Gt CO 2 ) 10 , a to bez zahrnutí metanu z hlubokého permafrostu nebo podmořských hydrátů. Pokud jsou lesy blízko bodu zlomu, mohla by odumírání Amazonky uvolnit dalších 90 Gt CO 2 a boreální lesy dalších 110 Gt CO 2 11 . Vzhledem k tomu, že celkové emise CO 2 na celém světě stále přesahují 40 Gt ročně, zbývající rozpočet mohl být již téměř vymazán.
• Tvrdíme, že kaskádové efekty mohou být běžné. Výzkum v loňském roce 14 analyzoval 30 typů posunu režimu zahrnujících fyzické klima a ekologické systémy, od zhroucení západoantarktického ledového příkrovu po přechod z deštného pralesa do savany. To naznačovalo, že překročení bodů zlomu v jednom systému může zvýšit riziko jejich překročení v jiných. Takové odkazy byly nalezeny u 45% možných interakcí.  
  

Atmosférický CO 2 je již na úrovních naposledy viděných před zhruba čtyřmi miliony let, v období pliocénu. Rychle směřuje k úrovním naposledy pozorovaným před asi 50 miliony let - v eocénu - kdy byly teploty až o 14 ° C vyšší než v předindustriální době.

Pokud může dojít k poškození klopných kaskád a nelze vyloučit globální bod zlomu, pak jde o existenční hrozbu pro civilizaci. Žádné množství ekonomických analýz nákladů a přínosů nám nepomůže. Musíme změnit náš přístup k problému klimatu. 

https://www.nature.com/articles/d41586-019-03595-0#correction-0

1.3.2021 Vědci Evropské unie spustili velmi ambiciózní projekt Destination Earth (DestinE), který by měl vést k vytvoření detailní digitální simulace celé planety Země. Jeho hlavním účelem bude modelovat budoucí klimatické trendy a hodnotit rizika možných katastrofických událostí, k nimž by mohlo dojít právě kvůli klimatu.

Projekt Destination Earth by měl přispět k úsilí Evropy stát se k roku 2050 uhlíkově neutrální. Digitální dvojče Země by mělo být spuštěno do deseti let. Umožní digitální modelování rozmanitých prostředí a procesů, které v nich probíhají, stejně jako vývoj a dopady změn klimatu. Badatelé si hodně slibují také od možnosti analyzovat budoucí environmentální katastrofy a plánovat možná řešení.

Aby bylo možné vytvořit a provozovat model Destinaton Earth, bude nutné zapojit mohutnou výpočetní sílu superpočítačů a cloudových systémů. Digitálně Země totiž bude modelována rozlišením na 1 kilometr, což znamená přímo apokalyptické nároky na výpočty. Bude to chtít "exascale" superpočítače, které zvládnou 10¹⁸ FLOPS, čili operací v pohyblivé řádové čárce za sekundu. Takové superpočítače je ale nejprve nutné postavit, což má Evropská unie v plánu, i díky projektu Projekt Destination Earth.

https://www.stoplusjednicka.cz/evropsti-vedci-stvori-digitalni-verzi-zeme-kvuli-priprave-na-budouci-katastrofy 

14.2.2021 Vědci vydali zásadní varování. Katastrofa ohrožující lidstvo je mnohem blíže, než se dosud zdálo, udeřit může už za pár let. Dosud přitom vědcům z jejich výpočtů vycházelo, že k větší změně na Zemi dojde až v polovině tohoto století, za předpokladu, že by se nic nedělalo. Tehdy se měla průměrná teplota zvýšit v průměru o 1,5 stupně Celsia, což už je hodnota ohrožující život na planetě tak, jak ho známe. Také proto alespoň někteří politici začali jednat a směřují své snahy k tomu, aby tato situace nenastala.

Teď se však ukazuje, že to nemusí stačit. Nová studie, kterou publikoval odborný časopis Climate Dynamics, totiž kritickou hranici dosud stanovenou na rok 2052 posouvá o pořádný kus dopředu. Podle nejnovějších poznatků dojde k oteplení o tuto hodnotu už v letech 2027 až 2042. Pokud by se naplnily nejčernější prognózy, znamenalo by to, že nevratné změny na planetě započnou už za několik málo let.

https://www.aazdravi.cz/vedci-vydali-zasadni-varovani-katastrofa-ohrozujici-lidstvo-je-mnohem-blize-nez-se-dosud-zdalo-uderit-muze-uz-za-par-let/

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového