CO2

Pozitivní vlivu oxidu uhličitého na rozvoj života na Zemi je nepopiratelný. Bez něj by neprobíhala fotosyntéza, nevznikaly by organické látky a ani by se do vzduchu neuvolňoval kyslík.

• 11.5.2019 byla zaznamenána hodnota 415,26 ppm (průměr za květen 2019 činí 414,7 ppm). 7. února 2021 416,91 ppm https://www.theguardian.com/environment/ng-interactive/2020/oct/05/climate-data-dashboard-carbon-atmosphere-sea-level-arctic-ice
• Od roku 1800 stoupla roční produkce emisí CO2 z 28 milionů tun na 36 bilionů tun.
• NOAA měření ukazují, že míra zvýšení atmosférického CO 2 se zrychluje. Zatímco v 80. letech to bylo v průměru okolo 1,6 ppm ročně a v 90. letech 1,5 ppm ročně, průměrná míra růstu se v letech 2009-2018 v průměru zvýšila na 2,3 ppm ročně. V roce 2018 se oxid uhličitý zvýšil o 2,5 ppm. Více
  
• Velryby podporují růst fytoplanktonu, který ukládá 40% veškerého vyrobeného uhlíku, zvýšení produktivity fytoplanktonu o 1 % odpovídá až 2 miliardám zralých stromů.
• Jeden strom za celý svůj život průměrně pohltí 1- 3,8 tun oxidu uhličitého.  
• Čína totiž jen za pouhé tři týdny vyprodukuje spalováním fosilních paliv více CO2 než veškerá evropská automobilová doprava za rok. Největší trh světa přitom hlásá, že hodlá být klimaticky neutrální, ovšem až v roce 2060. Než se tak ovšem stane, Čína hodlá do roku 2030 emise dokonce zvyšovat. (2020). 
• V současnosti je ve vzduchu nejvíce CO2 za poslední 3 miliony let.
  
• Cyklus uhlíku.
  
• Mapa, která monitoruje výrobu či spotřebu elektřiny a emise s ní spojené: https://app.electricitymaps.com/zone/CZ

Globální emise CO 2 související s energií vzrostly v roce 2017 o 1,4% a dosáhly historického maxima 32,5 gigatun (Gt), což je obnovení růstu po třech letech, kdy globální emise zůstaly na stejné úrovni.  

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře nyní dosahuje 415,25 ppm (11.5.2019). Takové výše naposledy dosáhla v době, kdy byla teplota asi o 3 °C nad úrovní z konce devatenáctého století (tedy z doby, která obvykle slouží jako měřítko teplotních změn). V době tak vysoké koncentrace oxidu uhličitého se hladina moří a oceánů nacházela o 10 - 20 metrů výš než dnes. Bylo tomu tak před třemi miliony lety, homo sapiens tu je asi 250 000 let. Posledních 10 000 let docházelo k výkyvům teplot v rozmezí plus minus 1 °C, nyní se nalézáme na hranici tohoto limitu. S tím, jak moc rychle roste koncentrace zplodin v atmosféře, pak pravděpodobně směřujeme k tomu, že teplota v následujících sto letech stoupne asi o 3 °C. Pokud ovšem neučiníme razantní změny jak na straně výroby, tak na straně spotřeby. Následující graf ukazuje dlouhodobý vývoj globálního teplotního indexu:

Jestliže má být růst teploty menší než 2 °C, musíme snížit emise asi o 40 %, a to v následujících dvou desetiletích. Tato jednoduchá čísla podle ekonomů ukazují, jak rozsáhlý a urgentní celý problém je. To, jak budeme v následujících dvaceti letech investovat, rozhodne o budoucnosti našich dětí a vnuků. O těchto investicích se přitom bude rozhodovat v následujících několika letech a jejich základem by měla být dobrá ekonomická analýza. více

V roce 2018 z Číny pocházelo 31,6 procenta světových emisí oxidu uhličitého.  

Fytoplankton (rostlinné mikroorganismy, které jsou základem potravinového řetězce, přenáší minerály země přímo k živým organismům v oceánech) ve vodě bohaté na živiny za přítomnosti slunečního světla spotřebovává CO2 ze vzduchu pro svůj život. Fytoplankton zbarvuje vodu do zelena a pokrývá až 20 % oceánů. Plankton, který nikdo nespotřeboval klesá na dno oceánu. Plankton se podílí na koloběhu života na zemi. více

Spolková republika Německo původně plánovala, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už nyní je ale jasné, že se jí to nepodaří. Do konce loňského roku totiž emise klesly jen o 30,6 procenta. Zdaleka nejmenší pokles zaznamenala oblast dopravy (0,6 procenta), následovaná zemědělstvím (18,8 procenta), průmyslem (30,7 procenta), energetikou (33,4 procenta) a oblastí bydlení (44 procent). V dalších oblastech emise klesly o 75 procent.

Do roku 2030 chce Německo ve srovnání s rokem 1990 snížit emise o 55 procent. Do roku 2023 chce Německo investovat cca 40 miliard EUR.

Konec využívání fosilních paliv jak v domácnostech, tak v průmyslu, jinak nebude možné splnit cíl stanovený na rok 2050 - snížení emisí o 95 procent, jak se vláda zavázala.

GRAF: Vývoj objemu emisí skleníkových plynů v Německu
Od roku 1850 do roku 2050, pro období 2019-2050 jde o výhled s plánovanou redukcí emisí, v mil. tun ekvivalentu CO2.

Masivní snižování emisí uhlíku znamená, že každým rokem musí být postaveny mimo moře větrné turbíny (30 000 turbín do roku 2030) o instalovaném výkonu 4,5 gigawattu (GW). Jedině tak je možné zvýšit do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 65 procent. 

• Německé reaktory

V Německu vyprodukovalo 866 milionů tun ekvivalentu CO2 (meziročně o 4,5 procenta méně), což je stále o 116 milionů tun více, než je stanovený cíl pro rok 2020. Pokud by tempo snižování emisí zůstalo stejné jako dosud, cíle pro rok 2020 by nabraly zpoždění 8 let a závazek pro rok 2030 dokonce 16 let.

• "V následujících deseti letech zmizí ze sítě 43 procent instalovaného výkonu z roku 2018."
  
• Do roku 2030 by německá ekonomika měla postavit dodatečných 17 gigawattů energetických zdrojů, aby pokryla odstavené jaderné a uhelné zdroje a měla i záložní kapacity pro zajištění bezpečných dodávek elektřiny. To by znamenalo postavit 4857 větrných turbín o výkonu 3,5 MW.
  
• Riziko výskytu výpadků elektřiny (blackout) hrozí zejména v období mezi lety 2025 až 2030.
  

5.12.2019 Německo v dopravě ročně vyprodukuje přes 160 milionů tun CO2. Podle plánů vlády má tento objem do roku 2030 klesnout na 98 milionů tun. Současná opatření ale podle Spolkového úřadu pro životní prostředí povedou ke snížení, které za tímto plánem zaostane o 20 až 30 milionů tun CO2. Aby Německo splnilo své klimatické cíle v dopravě pro rok 2030, musela by cena jednoho litru nafty stoupnout o 70 centů (18 Kč). Rychlost na dálnicích by se navíc musela omezit na 120 kilometrů v hodině. Ukazuje to analýza Spolkového úřadu pro životní prostředí, o níž informoval deník Süddeutsche Zeitung.

Doprava a její emise

Článek: Nejlepší a nejlevnější řešení na problémy s CO2? Stromy. Hodně stromů

Fotosyntéza

Činnost sopek rovněž přispěl ke zvýšení hladiny oxidu uhličitého v ovzduší, což vedlo k oteplování Země, a tím i k rychlejšímu zvětrávání hornin. "Před tímto obdobím dominovaly podmořské vulkány, při jejichž činnosti jsou materiály vyvrhovány za nižší teploty, chemické reakce s mořskou vodou spotřebovávaly kyslík, 

Ze zvětralých hornin se navíc do světového oceánu dostávalo zvýšené množství minerálů a dalších živin, což prospívalo fotosyntéze, při níž se díky světlu přeměňuje oxid uhličitý na jednoduché sacharidy a kyslík. Evoluce tak dostala do ruky nástroj na vytvoření organismů, které spotřebovávají kyslík. 

• Lesy totiž alespoň zatím pokrývají téměř třetinu povrchu pevniny a díky fotosyntéze velkou část uhlíku. 
  
• Největší význam pro Zemi mají lesy tropické, ale důležité jsou i ty boreální. Záleží také na stáří lesa, protože čím je starší, tím se snižuje i jeho schopnost oxid uhličitý vázat. 
• Ten však neváže jen vegetace, ale i lesní půda. Neukládá se do ní plyn, ale samotný uhlík, který se tam dostane díky sekvestraci (přeměně) oxidu uhličitého na stabilní uhlík. 
• Podle odhadů je v lesních půdách Evropy, Asie a Severní Ameriky uloženo třikrát víc uhlíku, než se ho formou oxidu vyskytuje v atmosféře.  
  
• Mapy lesů.

Zprávy z tisku:

14.1.2024 Německá energetická revoluce zatím nevede ke kýženým cílům. I přes obrovské náklady Energiewende patří Němci pořád k těm větším evropským producentům skleníkových plynů. Německo loni poprvé v historii vyrobilo více než polovinu své elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle německého regulátora Bundesnetzagentur pokořila země historický rekord v budování solárů a větrníků. Jejich instalovaný výkon meziročně stoupl o 12 procent na celkových 170 gigawattů. V Německu prostě za jediný rok vyrostla kapacita solárů a větrníků čtyřikrát převyšující výkon všech českých jaderných bloků.

• Německá agentura pro obnovitelnou energii uvádí, že jen do roku 2021 přišlo Němce budování obnovitelných zdrojů na 319,6 miliardy eur (přes osm bilionů korun). Jaké toto úsilí nese ovoce? Zdánlivě sladké. Podle think tanku Agora Energiewende loni klesly emise skleníkových plynů v Německu na 673 milionů tun ekvivalentu CO2, což je nejnižší úroveň za posledních 70 let.
• Dobře to ukazuje web elektricitymaps.com, který monitoruje výrobu či spotřebu elektřiny a emise s ní spojené. Podle něj vykazuje v zimě německá energetika třetí nejhorší emisní stopu v Evropě. https://app.electricitymaps.com/zone/BG
  
• Jenomže i když se podíváme na celý rok, nejsou Němci premianty: V emisích jsou na deváté příčce. Většími znečišťovateli jsou Poláci, Estonci, my a pak několik balkánských států.
  
• I v době rozesílání tohoto newsletteru, tedy v pátek, dosahuje uhlíková intenzita v Německu 707 gramů ekvivalentu CO2 na vyrobenou kilowatthodinu proudu. Špinavější je jen Polsko (974 gCO2eq/kWh) a Estonsko (737 gCO2eq/kWh). Češi drží pátou příčku (538 gCO2eq/kWh), před námi jsou ještě Irové.
• Zelenými premianty Evropy jsou Švédsko, Island a Norsko, i teď v zimě s 25 až 28 gramy emisí na kilowatthodinu, následuje Švýcarsko, Francie a Portugalsko. I Francouzi, jejichž energetika stojí takřka ze tří čtvrtin na jádru, mají momentálně desetkrát nižší emise než Němci, kteří své poslední jaderné bloky zavřeli v loňském roce.

• Má-li Energiewende pokračovat, bude si i nadále žádat astronomické částky. Podle Handelsblatt Research Institute (HRI, česky o jeho zprávě informuje web kurzy.cz) budou Němci muset na dosažení svých klimatických cílů vynaložit do roku 2050 zhruba 1,1 bilionu eur. Z toho si zelená energetika jen do roku 2045 vyžádá 440 miliard eur, největší balík na ni půjde ve 30. letech. Různé další studie odhadují celkové náklady na německý dekarbonizační plán v rozmezí jednoho až tří bilionů eur do roku 2050.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-ocima-byznysu-cash-only-nemecka-energiewende-prinasi-obri-naklady-a-skromne-vysledky-243571#

4.12.2023 Astronomové zjistili, že jedna z nejtmavších oblastí ve středu Galaxie je tvořena nečekaně velkým množstvím zmrzlých částic oxidu uhelnatého. Jejich objev naznačuje, že existují významné rozdíly v chemickém složení centrálních a okrajových oblastí Mléčné dráhy, uvedla tisková služba Floridské univerzity (UFL). "Až do našich pozorování s observatoří Jamese Webba nikdo nevěděl, kolik ledových částic je přítomno ve středu Mléčné dráhy. Naše data jasně naznačují, že v centrálních oblastech Galaxie je spousta ledu ze zmrzlého oxidu uhelnatého, takže se nám to podařilo." a jeho číslo je tak velké, že se musí brát v úvahu při provádění pozorování," řekl docent UFL Adam Ginsburg, jehož slova cituje univerzitní tisková služba.

• Měření provedená Jamesem Webbem ukázala, že "cihla" je obří ledový mrak, který absorbuje asi 80 % záření z hvězd a dalších objektů, které jím procházejí, a skládá se téměř výhradně ze zmrzlých částic oxidu uhelnatého. Objev byl pro astronomy překvapením, protože stávající teoretické modely neumožňují existenci tak velkých akumulací oxidu uhelnatého v centru Mléčné dráhy.

• Z tohoto důvodu vědci předpokládají, že periferní oblasti Galaxie a její centrální oblasti se od sebe výrazně liší chemickým složením, včetně poměru podílů oxidu uhelnatého a vodíku ve hmotě plynných oblaků. To je třeba vzít v úvahu při studiu Mléčné dráhy, stejně jako při posuzování, jak složení plynu a akumulace prachu ovlivňuje proces vzniku hvězd na okrajích a ve středu Galaxie.

• https://tass.ru/kosmos/19450885
  

17.7.2023 Přední dodavatelé fosilních paliv jako BP, Shell a ExxonMobil letos ustupují od svých dřívějších slibů kolem snižování uhlíkových emisí a omezování produkce ropy a zemního plynu. Upozornil na to deník The Guardian, podle kterého se velké energetické společnosti snaží blokovat odklon lidstva od fosilních paliv, jejichž spalování způsobuje globální klimatické změny (ČTK)

17.7.2023 Americký vědec, jeden z předních světových autorit na kvantovou mechaniku a nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2022 John F. Clauser se minulý týden stal členem správní rady vědecké koalice CO2 a vědu o klimatu označil za "masivní a šokující novinářskou pseudovědu". "Příběh o klimatické krizi je podvodem globální elity a nebezpečnou korupcí vědy, která ohrožuje světovou ekonomiku a blahobyt miliard lidí," uvedl Clauser ve svém prohlášení s tím, že se věda o klimatu stala "obětním beránkem" pro celou řadu nesouvisejících neduhů.

• "Příběh o klimatické krizi" propagují po celém světě vlády a jejich mediální spojenci ve snaze vyhovět cílům zelené agendy Světového ekonomického fóra (WEF), Organizace spojených národů (OSN), Světové zdravotnické organizaci (WHO) a dalším globalistickým organizacím.
• Populární vyprávění o změně klimatu odráží nebezpečnou korupci vědy, která ohrožuje světovou ekonomiku a blahobyt miliard lidí. Chybující klimatická věda se stala masivní a šokující novinářskou pseudovědou.
  
• Kvůli "záchraně planety" veřejnost musí počítat se zvýšením daní a snížením kvality života, dodává Clauser. "Mezitím bude hrstka mocných elit prosazujících zelenou agendu stále létat v soukromých tryskáčích a jíst maso, jelikož jsou součástí celého řešení.
• Podle mého názoru žádná skutečná klimatická krize neexistuje," doplnil Clauser s tím, že tuto "pseudovědu" propagují podobně pomýlení obchodní a marketingoví agenti, politici, vládní agentury a ekologové. "Zato ale existuje velmi reálný problém se zajištěním slušné životní úrovně největší světové populace a s tím související energetická krize.
• Clauser není prvním držitelem Nobelovy ceny, který zpochybňuje ustálený vědecký a politický narativ o změně klimatu. Světovou klimatickou deklaraci podepsalo přes 300 profesorů a vědců, kteří se zabývají klimatem. "Neexistuje žádná klimatická nouze," píše slogan dokumentu, jehož hlavním signatářem je nositel Nobelovy ceny za rok 1973, profesor na Univerzitě v Oslu a norský fyzik Ivar Giaever.
• Manifest uvádí, že klimatické modely "nejsou ani vzdáleně věrohodné jako nástroje globální politiky" a vliv skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, se přeceňuje. Věda o klimatu se změnila v "diskusi o vlastním přesvědčení a aktivismu" a vzdaluje se od "solidní a sebekritické vědní disciplíny.
• https://echo24.cz/a/Hz3s5/zpravy-panorama-vedec-drzitel-nobelova-cena-pribeh-klimaticka-krize-podvod-globalni-elita?

18.12.2022 Evropská unie se v neděli nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom dnes české předsednictví a Rada EU.

• Systém obchodování s povolenkami se nyní bude vztahovat i na vytápění a na silniční dopravu, neunikne mu ale ani námořní doprava. Unie zároveň zrychlí tempo, jakým firmy z různých odvětví - od výroby elektřiny až po ocelárny - budou muset snižovat škodlivé emise. Ekonomické dopady přechodu na čistší energetiku má spotřebitelům pomoci mírnit nově zřízený klimatický fond.
  
• Hluboké reformy tvoří plán EU na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) do roku 2030 minimálně o 55 procent proti úrovni z roku 1990. Do roku 2050 chce EU dosáhnout uhlíkové neutrality, což znamená, že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat. 
  
• Pokud firmy vypouštějí CO2, musejí si teď kupovat povolenky, což je má motivovat k tomu, aby vypouštěly méně škodlivin. Do roku 2034 se nyní postupně zruší bezplatné certifikáty.
• Dopady na spotřebitele, jako je například růst nákladů na vytápění, by měl kompenzovat klimatický sociální fond, pro který se počítá s 86 miliardami eur (téměř 2,1 bilionu Kč). Má financovat například investice do energeticky efektivnějších budov.  
  
• https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-za-vypousteni-co2-se-bude-platit-vic-eu-se-dohodla-na-zprisneni-40417774#

12.12.2022 Letecké společnosti a vědci se shodují na tom, že stopy vodních par, které letadla vytvářejí ve velkých výškách, mohou hrát roli v globálním oteplování. Tyto kondenzační stopy totiž vytvářejí mraky, které v kritické výšce zadržují teplo v atmosféře. Informoval o tom zpravodajský server Phys.

Podle studie Evropské unie, která více než deset let měřila lety aerolinek, mohou být mraky vznikající ve stínu letadel významnějším faktorem globálního oteplování než emise oxidu uhličitého či jiných paliv. Jedná se o součást nově vznikajícího oboru klimatické vědy, který se nazývá "efektivní radiační působení". Tento obor měří celkový efekt oteplování namísto staršího standardu spočívajícího v součtu emisí oxidu uhličitého.

• Letecká doprava má na globální oteplování téměř dvojnásobný vliv, než jsme si mysleli dříve," řekl Andrew Chen, odborník na letectví z neziskové organizace Rocky Mountain Institute, která se zabývá čistou energií. "Nejzajímavější dynamikou je, že se letecké společnosti nevyhýbají problematice vodních par."
  
• Letecký průmysl si v posledních letech stanovil ambiciózní cíle v oblasti ochrany životního prostředí. Dodatečně však přiznal, že většina technologií pro jejich dosažení ještě neexistuje. Letecké firmy American Airlines a Southwest Airlines si stanovily termín pro úplné snížení emisí do roku 2050. 
  
• https://www.wn24.cz/letecke-spolecnosti-konecne-priznavaji-ze-stopy-vodnich-par-jsou-problemem-pro-zivotni-prostredi/?

14.10.2021 Ukážeme, že to umíme". Češi chtějí uložit uhlík pod zem a stát se vzorem. Projekt má být hotový v roce 2024. Projekt by mohl skutečně fungovat jako vzor, že i v našem regionu jsou tyto technologie realizovatelné," říká v rozhovoru pro SZ vedoucí projektu přípravy pilotního podzemního úložiště CO2 Vít Hladík.

Česká geologická služba koordinuje projekt s názvem CO2 SPICER, který nemá v celé střední a východní Evropě obdoby. Ve spolupráci s Norskem a společností MND druhého nejbohatšího Čecha Karla Komárka usiluje o přípravu pilotního úložiště CO2 na dotěžovaném ložisku ropy a plynu na území České republiky. Přesná lokalita úložiště ještě není potvrzená.

Pokud vše půjde dobře, za několik let se začne budovat úložiště pro zachycený oxid uhličitý a pilotní projekt tzv. CCS (Carbon capture and storage) technologie bude uveden do provozu. Co přesně se na ložisku děje, co bude následovat a jaký má CCS celosvětový význam, Seznam Zprávám přiblížil vedoucí projektu CO2 SPICER z České geologické služby Vít Hladík.

Co je to CCS?

• CCS je zkratka z anglického carbon capture and storage, což znamená zachytávání a ukládání oxidu uhličitého.
• Termínem se označuje obecně řečeno jakýkoliv proces, v jehož rámci dojde k zachycení CO2 a následnému uložení na místo, odkud už nemůže vstoupit do atmosféry.
• Většinou se oxid uhličitý ukládá pod zem nebo například pod mořské dno. Zachytit je ho možné přímo u zdroje emisí (například v cementárnách nebo elektrárnách), nebo pomocí zařízení schopného odsát CO2 přímo ze vzduchu.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ukazeme-ze-to-umime-cesi-chteji-ulozit-uhlik-pod-zem-a-stat-se-vzorem-179717#<br>

25.8.2021 Plnění vlastních ambiciózních emisních cílů bude zřejmě ještě mnohem náročnější pro Čínu než pro Evropskou unii. Asijská velmoc, která vypouští nejvíce skleníkových plynů na světě, chce dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality v roce 2060 - tedy jen o deset let později než Evropská unie. Od roku 2008 přitom nabral růst čínských emisí prudké tempo, které prozatím nezpomaluje. Podrobnosti najdete v interaktivní infografice serveru E15.cz z miniseriálu zaměřeného na trend boje s CO2.

 Více než polovina elektrické energie vyrobené z uhlí loni připadla na Čínu. Její produkce dokonce vzrostla o téměř dvě procenta.

https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/emise-co2-v-grafech-smele-cile-ma-krome-evropy-i-cina-presto-stavi-nove-uhelne-elektrarny-1383039? 

10.5.2021 Nizozemská vláda poskytne 2 mld. EUR na projekt, který se má stát jedním z největších na zachycování a skladování uhlíku (CCS) na světě. Oznámil to dnes provozovatel přístavu v Rotterdamu. Projekt chystá konsorcium, které zahrnuje firmy Royal Dutch Shell a ExxonMobil (ČTK)

8.3.2021 Pandemie pomohla snížit množství emisí. Aby se ochránilo klima, musel by ale podobný pokles přijít každé dva roky následujících deset let.

https://www.nature.com/articles/s41558-021-01001-0

Za celý loňský rok, kdy většina států zavedla během jara tvrdý lockdown a na podzim se k němu v mírnější podobě vrátila, kleslo množství oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší o 7 %, tedy o zhruba 2,6 miliardy tun. Aby se nárůst teploty planety udržel mezi 1,5 a 2 stupni, je podle autorů nutné každý rok v následujícím desetiletí snižovat množství vypouštěného oxidu uhličitého o jednu až dvě miliardy tun.

• Emise v roce 2020 byly nižší z toho důvodu, že došlo k omezení podniků a dopravy, které stále využívají fosilní paliva. Ne kvůli tomu, že by od nich státy zcela upustily. Když se vrátí do provozu stejně, jako tomu bylo před pandemií, je tu riziko, že dojde k velkému nárůstu vypouštěných emisí.
• Z výsledků výzkumu je patrné, že 64 zemí snížilo během let 2016 až 2019 svou uhlíkovou stopu oproti předchozím pěti rokům. Problémem ale je, že ve 150 zemích množství vypouštěných emisí za posledních pět let naopak narostlo.
  

https://zahranicni.ihned.cz/c1-66891790-pandemie-pomohla-snizit-mnozstvi-emisi-aby-se-ochranilo-klima-musel-by-ale-podobny-pokles-prijit-kazde-dva-roky<br>

11.2.2021 Cena evropských uhlíkových povolenek roste na burze ICE na rekordních 40,05 EUR / tunu (Bloomberg).

10.2.2021 České lesy jsou v nejhorším stavu ve střední Evropě. Jako jediné už nevážou oxid uhličitý. Podle dat OSN jsou jediné v regionu, které přestaly jako celek vázat oxid uhličitý a přispívat tím k lepší bilanci skleníkového plynu. V posledních třech letech dokonce začaly být vlivem masivního kácení a větší krátkodobé spotřeby dřeva zdrojem skleníkového plynu.

Kvůli lesní kalamitě se české emise CO2 zvýšily v roce 2019 podle předběžných odhadů o celých 15 milionů tun ročně (emise státy vykazují zpětně se zpožděním dva roky). Celkově přitom země do roku 2018 vypouštěla skleníkových plynů 130 milionů tun za rok. Česku za to hrozí nákup emisních povolenek v rozmezí od 350 milionů do 2,1 miliardy eur (devět až 55 miliard korun). Ty jsou vlastně pokutami za nadměrné vypouštění skleníkových plynů a mají bránit změně klimatu. Výjimečnost Česka potvrzují nejnovější čísla o emisích skleníkových plynů z databáze OSN. Podle posledních dat z roku 2018 české lesy vyprodukovaly 7,32 milionu tun skleníkového plynu, zatímco u údajů všech našich sousedů je opačné znaménko. Tady lesy jako celek CO2 vázaly. Například Slováci si díky svým zdravějším hvozdům mohli odečíst od celkové bilance skoro 3,8 milionu tun skleníkového plynu, Němci dokonce 67 milionů tun.

• Německé podniky využívaly ve větší míře vlastní dřevorubce a přešly v řadě polesí na přírodě blízké hospodaření už před deseti či dvaceti lety. Při něm nevznikají paseky a lesníci více využívají přirozenou schopnost lesa se obnovit.
  
• Les musí přestat být jen továrnou na dřevo. "Nejdůležitější je pěstovat do budoucna takové porosty, které budou odolné proti pokračujícím změnám klimatu.
  
• Část odborníků navíc kritizuje státní dotace podporující masivní kácení často uschlých stromů, ze kterých už dávno kůrovec vylétl. Subvencemi kolem pěti miliard korun podle nich stát jen podporuje těžbu už téměř bezcenného dříví. Těžba navíc zhoršuje bilanci oxidu uhličitého. "I kvůli půdě a vodě by bylo lepší ty kmeny nechat na místě.
  
• Zanechání velké části vyschlých kmenů v lese by podle něho omezilo přístup do lesů pro veřejnost a zvýšilo riziko požárů. Klasický způsob výsadby nových stromků na pasekách podle něho zajistí obnovu lesa dříve než spolehnutí se na přírodní proces. "Ponechání dřeva v lese vede v určitém nadhledu k tomu, že společnost je nucena hledat jiný zdroj materiálu pro svoji spotřebu. Jiným zdrojem je především plast.
• https://archiv.ihned.cz/c1-66880030-ceske-lesy-jsou-v-nejhorsim-stavu-ve-stredni-evrope-jako-jedine-uz-nevazou-oxid-uhlicity 

28.1.2021 Zdecimované lesy přestaly vázat CO2. Česku hrozí, že zaplatí desítky miliard za emisní povolenky. Tuzemské lesy vždy jako celek skleníkový plyn vázaly, a zlepšovaly tak jeho českou bilanci. V posledních třech letech ale začaly být vlivem masivního kácení jeho zdrojem. Stromů výrazně ubylo, což snížilo množství vázaného CO2. Na druhé straně se zvýšila spotřeba dřeva, a to zrychlilo uvolňování skleníkového plynu.

• Roční objem emisí České republiky je 129,39 mil. tun CO2 (údaj z roku 2018). V přepočtu na obyvatele to je 12,19 t CO2 ekv./obyvatele.
• Energetika: 51,07 milionu tun CO2 (39,5 % celkových emisí)
• Doprava: 20,3 mil. tun CO2 (15,7 % celkových emisí)
• Průmyslové procesy: 16,26 mil. tun CO2 (12,6 % celkových emisí)
• Spalování v průmyslu: 9,96 mil. tun CO2 (7,7 % celkových emisí)
• Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství: 13,15 mil. tun CO2 (10,2 % celkových emisí)
• Odpadové hospodářství: 5,7 mil. tun CO2 ročně (4,4 % celkových emisí)
• Zemědělství: 8,61 mil. tun CO2 (6,7 % celkových emisí)
• K tomu lesy v roce 2019: 15 milionů tun CO2 (10,3 procenta z celkových emisí)

Podle dokumentu, který loni v prosinci v Bruselu projednávali zástupci českých ministerstev zemědělství a životního prostředí (HN ho má k dispozici), se kvůli lesní kalamitě zvýšily české emise CO2 v roce 2019 o celých 15 milionů tun ročně. Celkově přitom země do roku 2018 vypouštěla skleníkového plynu 130 milionů tun za rok. "Nárůst představuje stejné množství jako emise CO2 elektráren Počerady, Prunéřov a Tušimice dohromady. Nebo jako emise ze skoro celé dopravy," poznamenal profesor Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Za proměnu může zejména zvýšená těžba dřeva. Ta činila předloni 33 milionů kubíků a vloni je odhadována na 40 milionů, což je oproti průměru z let 2000 až 2015 více než dvojnásobek. Kácí se tak o hodně více kmenů, než stačí dorůst. "Snížilo se vázání CO2 živými stromy, kterých ubylo, a na druhé straně se zrychlilo uvolňování CO2 z těch vytěžených. Z nich se vyrábí třeba balicí či toaletní papír, odkud se oxid uhličitý rychle vrátí do atmosféry. Ještě rychlejší to je, pokud se dřevo spálí. Plyn se navíc uvolňuje i z plochy kvůli odlesnění a zahřívání odlesněných ploch," vysvětlil profesor Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze Miroslav Svoboda.

Schodek v bilanci CO2 pak podle ministerského dokumentu zřejmě nezbude než pokrýt nákupem emisních povolenek od jiných členských států. "V současné době je velmi těžké spekulovat, jaká by byla jejich cena. Odhadujeme možné celkové náklady na nákup emisních povolenek k pokrytí schodku v rozmezí od 350 milionů do 2,1 miliardy EUR (devět až 55 miliard korun)," píše se v materiálu. Autoři se však v textu přiklánějí spíše k vyšší ceně. Ve druhé polovině současného desetiletí, kdy by Česko muselo zaplatit, se podle nich očekává nedostatek povolenek, a tím i růst jejich ceny.

Mnozí z expertů z akademické sféry, ale i z praxe navíc kritizují státní dotace podporující masivní kácení už často uschlých stromů, ze kterých už dávno kůrovec vylétl. Za ně už stát vyplatil kolem pěti miliard korun. "Dotace jen podporují těžbu už téměř bezcenného dříví. Například Lesy České republiky dostaly vloni dvě miliardy, aby mohly vyschlé kmeny vytěžit, a nyní velká část z nich leží na skladě, protože to dřevo nikdo nechce. A samozřejmě jen zhoršují naši bilanci oxidu uhličitého. Lepší pro přírodu i vzhledem k bilanci CO2 by bylo ty kmeny nechat na místě," uvedl profesor Miroslav Svoboda.

https://archiv.ihned.cz/c1-66874760-zdecimovane-lesy-prestaly-vazat-co2-cesku-hrozi-ze-zaplati-dve-miliardy-eur-za-emisni-povolenky

11.1.2021 Celosvětové emise oxidu uhličitého se v loňském roce v důsledku pandemie covidu-19 snížily o 7 % a vrátily se na úrovně z období před deseti lety. Uvedl to dnes podle agentury Reuters šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Varoval však, že globální emise se opět začnou zvyšovat, pokud proti tomu vlády nepodniknou rychlá opatření (ČTK)

5.10.2020 Uniklé dokumenty odhalily plán Exxon Mobil ročně zvyšovat emise CO2 o takové množství, které vyprodukuje Řecko (Bloomberg) 

16.7.2020 Tým odborníků britské University of Sheffield navrhuje využívat metodu "zesíleného zvětrávání horniny", která zařídí významné zvýšení schopnosti půdy, například na polích a na farmách, pohlcovat atmosférický oxid uhličitý. Některé horniny - především čedič a některé křemičitany, samovolně pohlcují oxid uhličitý v průběhu svého zvětrávání, když se drolí na stále menší a menší kousky. Reagují přitom s oxidem uhličitým a vytvářejí uhličitany, které dále pohlcují oxid uhličitý. Tento proces je známý jako vázání (sekvestrace) uhlíku.

• koncept jako takový úplně nový není. Zemědělci již dlouho znají například přidávání vápencového prachu do půdy kvůli snížení její acidifikace. 
• Rozprášený substrát, bohatý na křemičitany (velmi pravděpodobně pak čedičová drť, ale možné je i zužitkování betonu či odpadů z demolic) by na sebe během degradace navázal skleníkové plyny, a vytvořil uhličitany. Oxid uhličitý z atmosféry by díky tomu v řádu měsíců přešel do půdního rezervoáru. Škodní by na tom nebyli zemědělci, protože by se touto cestou zlepšily produkční vlastnosti půdy. A pozitivní vliv by pocítily i oceány, které by nakonec byly vystaveny menší acidifikaci. 
  

Zesílené zvětrávání horniny spočívá v tom, že se dotyčná hornina nejprve rozdrtí na prach, aby se co nejvíce zvýšila plocha povrchu této horniny. Následně se prach z horniny rozptýlí do půdy, například na pole, a tím se dále urychlí proces zvětrávání horniny. Britští badatelé odhadují, že metodou zesíleného zvětrávání horniny by bylo možné odebrat z atmosféry kolem 2 miliard tun oxidu uhličitého ročně. To je zhruba polovina současných emisí uhlíku celé Evropy. 

https://www.stoplusjednicka.cz/prach-z-nekterych-hornin-mohl-vyznamne-snizit-mnozstvi-co2-v-atmosfere?

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-dostat-oxid-uhlicity-z-atmosfery-zacneme-praskovat-pole-kamennou-drti?

9.6.2020 V červnu 2020 nahlásila americká meteorologická observatoř na Havaji, že koncentrace CO2 v atmosféře dosáhla 418,32 ppm (miliontin), nejvíce v historii měření. A díky pokročilým technologiím rekonstrukce klimatu z ledovcových vrtů také víme, že to je největší koncentrace v historii lidstva, respektive alespoň za posledních 800 tisíc let. Květen 2020 byl nejteplejším květnem na Zemi v historii měření, přičemž už teď je zřejmé, že letošní léto se zařadí mezi nejteplejší v historii a naváže na nejteplejší dekádu lidstva. Nejvyšší výchylky nad normál byly naměřeny na Sibiři, Aljašce a v Arktidě, tedy v místech klíčových pro ochlazování zeměkoule.

https://archiv.ihned.cz/c1-66774650-klima-co-by-se-vlastne-mohlo-stat

30.11.2019 Do roku 2050 má Česko podle závěrů Pařížské konference snížit emise o 80 procent (Přechod na nízkoemisní zdroje bude Českou republiku stát 25 miliard eur, což je zhruba 625 miliard korun). Podle premiéra Andreje Babiše musí ale snižovat emise celý svět, ne jen Evropa. "Evropská unie produkuje jen devět procent emisí, v roce 2018 snížila emise o 20 milionů tun, ale zbytek světa je navýšil o 1 020 tun," 

26.11.2019 Celosvětové emise skleníkových plynů vzrostly v roce 2018 na rekordních 55,3 gigatun ekvivalentu CO2. Při pokračování stávajícího trendu se globální průměrná teplota zvýší během 21. století o 3,2 °C, což bude mít "širokosáhlé a destruktivní klimatické dopady". Pro dosažení cíle oteplení pouze o 1,5 °C by státy musely snížit své emise mezi lety 2020-2030 o 7,6 % ročně. Vyplývá to ze zprávy OSN (Reuters)

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového