Panenská příroda

Existuje ještě někde na světě místo, které se dá nazvat panenskou přírodou??

Už dnes se ve světě spotřebovává více vody, než je příroda schopna doplnit.  

  • V Africe mizí tisícileté baobaby, které zadržují vodu... (2018).
  • Veškeré části světa včetně nepřístupných míst na Antaktidě, jsou zaplavovány částečkami mikroplastů, které roznáší vítr, voda, živočichové a člověk po celé planetě.
  • Kromě solárních elektráren a vražedných šeredných větrníků je řepka další ekologická pohroma devastující krajinu v Evropě.  
  • Rumunský prales.
  • Moravská amazonie.
  • Regenerace přírody.

Divoká příroda:

Ing.Juraj Lukáč (1955 Bratislava, nyní žije ve vsi Osadné u polské hranice v Prešovském kraji), dříve kybernetik v Prešově, nyní "pravicový ekolog", který se svými příznivci skupuje slovenské lesy, v nichž pak nejsou povoleny žádné zásahy člověka, ale pouze vlků, medvědů a další divoké zvěře či "rozmarů" přírody. Máme pět zaměstnanců, 800 členů a 15 tisíc podporovatelů, kteří nám posílají peníze a přijdou pomoct i fyzicky. Vlastní cca 300 ha lesů, státní správa vyhlásila v roce 2004 první soukromou rezervaci na Slovensku - Vlčí v pohoří Čergov. více

Česká republika, divočina 2020

V Česku stále najdeme kusy opravdové divočiny. Jsou to lesy, které rostou přirozeně, bez zásahu člověka. Nevypadají jako krajina, do které jsme zvyklí chodit na houby. Jsou nehostinné, zarostlé, těžko přístupné, ale také rozmanité a plné života. Přesně takové by byly i ostatní české lesy, kdyby se v nich nehospodařilo. V Česku jde hlavně o bezzásahové lokality v národních parcích, tedy o divočinu, kterou postihla nějaká přírodní pohroma a lidé jí dali prostor na přirozenou obnovu. 

Kousky divočiny najdeme i mimo národní parky. Přirozená obnova lesa v meandru Vltavy u Orlické přehrady je dostupná po turistické cestě.  Obnova divoké krajiny je důležitá nejen pro přírodu, ale i pro člověka. Je to účinná zbraň proti klimatické krizi. Jde o jeden z nejúčinnějších a nejlevnějších způsobů, jak ukládat oxid uhličitý, který otepluje atmosféru.

Šumava

V roce 2007 zasáhl Šumavu orkán Kyrill. Zničil a polámal lesy, oslabené stromy pak ve velkém napadl kůrovec. Část lesa u hranic s Německem a Rakouskem se nachází v bezzásahové zóně národního parku. Už třináct let se les sám obnovuje, vrací se sem život včetně tetřeva, rysa a mnoha druhů hub a brouků.

Mezi holými kmeny mrtvých smrků roste nové lesní patro. Živiny získávají stromy, hmyz i houby v tlejícím nevytěženém dřevě. 

České Švýcarsko 

Nepřijde mi to jako smutný pohled. Smrk uhyne. Budu mít radost, když se nevytěží," prohlíží si Dana Vébrová z Národního parku České Švýcarsko les na hranicích s Německem napadený kůrovcem. 

V Českém Švýcarsku vypukl v roce 2006 požár, který spálil asi 18 hektarů převážně borového lesa. I oheň do přírody patří a nemusí přinést jenom zkázu, když nejde o systematické vypalování lidmi jako v Amazonii. Po požáru zůstane půda obohacená o živiny. Do lesa se pak dostane více slunečního světla. Bez požáru jsou lesy temné.

Podyjí 

Aby les správně fungoval, musí mít dynamiku. Musí se někde polámat, pak se tam dostane světlo a teplo," říká Jaroslav Ponikelský z Národního parku Podyjí. Před šesti lety postihl lesy v Podyjí mráz a ledovka. Stromy se obalily ledem a pak je polámal vítr. Dřív by se polámané stromy vytěžily, stejně jako se to dělá v hospodářském lese. Ale tady se mrtvé dřevo nechalo v lese.

Žofínský prales 

Bouře Kyrill v roce 2007 poničila i Žofínský prales, do kterého člověk nezasahuje už od 18. století. Rostou tu i 400 let staré stromy. 

Krkonoše

Dříve v nižších polohách rostl všude smrk, ale nikdo se tu o něj nestará, a tak v přirozené obnově prohrává. Buku se tu daří lépe.

Divoká nebo panenská příroda, zprávy z tisku:

14.1.2021 EU chce divočinu rozlohou větší než Česko. Místa už má vytipovaná: Šumava, Delta Odry, Karpaty na pomezí Slovenska, Polska a Ukrajiny, ale i Apeniny ve střední Itálii nebo území na hranicích Portugalska a Španělska, to jsou překvapivá území "evropské divočiny". Míst, jejíž ochrana už je nyní i cílem EU. Dnes existuje vlivná nevládní iniciativa Wild Europe, společenství organizací usilujících o ochranu a návrat divoké přírody.

Dvě procenta divočiny

Nejdříve bylo třeba zmapovat, kde původní divočina v Unii stále ještě je. Ukázalo se, že dvě procenta území EU (84 000 km2, více než je rozloha ČR) jsou stále civilizací nedotčenou divočinou a 5 % území by se do stavu divočiny mohlo při důsledné ochraně vrátit. Důležitá je ale určitá velikost, za spodní hranici se považuje pět tisíc hektarů území.

  • V unijní Zelené dohodě se státy EU zavázaly "k přísné ochraně" desetiny evropských lesů, což je přibližně rozloha stávající a obnovitelné divočiny. "Lesní ekosystémy jsou v důsledku změny klimatu vystaveny rostoucímu tlaku," uvádí v Zelené dohodě Evropská komise. "Je třeba zlepšit jak kvalitu, tak kvantitu plochy lesa v EU."
  • Nejvýznamnějším územím v Česku s potenciálem divočiny je Šumava, ale i tundrové partie Krkonoš, lesy v Podyjí, prales u Žďáru nad Sázavou, či rašeliniště v Krušných horách. 

Ve filozofii divočiny jde o to, nedělat za přírodu něco, co může udělá sama. To neplatí jen pro pralesy, ale klidně i na panelákovém sídlišti," uvádí. "My v mnoha případech v krajině a přírodě děláme věci, které dělat vůbec nemusíme". 

Někdy se ale musí odstranit nevhodné lidské zásahy, například ty vzniklé odvodněním mokřadů, která pak neumožňují přirozeně fungovat rašeliništi. "Stačí zrušit odvodnění a nechat to být," uvádí Miko jeden příklad "návratu divočiny". Tímto obnovením původních podmínek se dává šance k návratu mnoha organismů.

Někdy se ale začne ze špatného konce. To je příklad návratu zubrů, koní a praturů do krajiny v okolí Milovic. "Tato zvířata pomáhají vytvářet a udržovat přirozenou bezlesní krajinu, která bývala v Česku rozšířenější, než si myslíme." "Aby ale byl obnoven celkový přirozený stav, museli by se tam žít i velcí predátoři," vysvětluje Miko o asi nejznámějším projektu "návratu divočiny" v Česku. Právě návrat velkých predátorů do krajiny, například vlků naráží podle něj na největší odpor.

https://www.denik.cz/cesko-a-eu/eu-divoka-priroda-2021.html

22.4.2020 Globální plán, o kterém se jedná, předpokládá, že 30 % souše a moře bude chráněno do roku 2030 - a 50 % do roku 2050 - s cílem oživit ekosystémy a chránit rozmanitost druhů na Zemi, podle návrhu textu dohody podle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti.

https://www.sciencenews.org/article/nature-will-protecting-30-percent-earth-prevent-extinction-crisis

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů. Rozšíření NATO na východ se stalo jedním z důvodů konfliktu mezi...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...