Nesplatitelné dluhy

Jak řešit současné (které jsou již nesplatitelné) a budoucí koronavirové dluhy? Pokud by dluhy financovala centrální banka, v některých případech je jejich konečným limitem inflace. Nastat může v extrému i inflační "odpouštění". Či odpouštění přímé, které můžeme nazývat státním bankrotem. V uzavřeném systému nejde v jádru o nic jiného, než že si doslova odpustíme sami sobě. Jak bolestivé by to bylo, to by záleželo jen na nás (v takové situaci je např. Japonsko). 

Nárůst nesplatitelných dluhů států díky pandemii koronaviru, snižování úrokových sazeb do záporu společně s obchodními válkami a s omezením spotřeby obyvatel vytváří smrtící elixír, který podkopává stabilitu světového měnového systému.

  • Guvernér ČNB Rusnok (15.6.2020)  říká, že další snížení úrokových sazeb z již tak nízkých úrovní by mohlo podkopat stabilitu finančního systému (Reuters).  

Kouzlo, když jsou dluhy nesplatitelné: MMTjiž byla fakticky uvedena do praxe tím, jak mohutně se nyní v některých zemích monetárně a fiskálně stimuluje (2020). 

Jak řešit nesplatitelné dluhy?

Nepřímá cesta, vysokou inflací (hyperinflace)

Z pohledu udržitelnosti dluhů je pak namístě hovořit o inflačním umoření dluhů. Vysoká (nečekaně) inflace a rostoucí množství peněz v ekonomice (nad rámec její produkční kapacity) totiž zlehčují splácení dluhů - snižují jejich reálnou zátěž a také hodnotu) Čímž se dostávám k tomu, co jsem tu zmiňoval již před časem. Je také možné, že míříme k velkému odpouštění a Odpuštění (protože děje ekonomické jsou jen symbolem dějů mezi námi a v nás). Toto dluhové odpouštění by tedy mohlo mít formu inflační - dluhy si odpustíme fakticky tím, že se smíříme (dovolíme) vysokou inflaci. Je to takové skryté a pro někoho tudíž možná méně bolestné.

Přímá cesta:

Druhá verze velkého odpouštění je samozřejmě ta přímá. Zde je pak dobré mít na paměti zase následující: Celosvětově (a v zemích, kde vládě půjčují zejména vlastní občané - třeba Itálie, či Japonsko) jsou vládní dluhy přendáním peněz z jedné kapsy do kapsy druhé (ty klasické, většinové - nefinancované emisí nových peněz). Jak to? Pokud půjčím vládě (banka z mého vkladu nakoupí vládní obligace), vláda mi z těch peněz něco koupí (třeba vzdělání pro děti). A ještě se zaváže, že mi peníze v budoucnu vrátí. Jenže to by bylo perpetum mobile. 

Další možnosti:

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4376635/o-pandemii-a-udrzitelnosti-vladnich-dluhu.html

Řecko, Japonsko, Itálie, USD atd.  tyto země nejsou pravděpodobně schopny nikdy splatit svoje dluhy. Stav dluhů vůči HDP k prosinci 2017 (18) pro jednotlivé země.

"Odhadujeme, že celkový globální dluh, poháněný nízkými úrokovými sazbami a uvolněnými finančními podmínkami, v první čtvrtině 2020 přesáhne 257 bilionů dolarů (5,8 trilionu Kč)." (9.2019 253 bilionů USD) víceGlobální zadlužení se podle některých zdrojů šplhá namkonci roku 2020 až k 300 bilionům dolarů. 

  • Celosvětové omezení korupce by mohlo zvýšit globální roční daňové příjmy o zhruba bilion dolarů, to by mohlo zvýšit globální roční daňové příjmy téměř o 23 bil. Kč. Vyplývá to podle agentury Reuters z nové analýzy MMF (ČTK 5.4.2109) .
  • Globální dluh nefinančních korporací v roce 2017 přesáhl rekordních 75 bilionů dolarů a odpovídá více než 90 % světového HDP. (28.4.2019 levicový teoretik Michael Hauser).

Pokles úrokových sazeb přispěl v prvním čtvrtletí 2019 po celém světě k prudkému růstu poptávky po úvěrech. Globální dluh se díky tomu zvýšil proti předchozím třem měsícům o tři biliony USD a dluh rozvíjejících se zemí vzrostl na rekordních 69,1 bilionu USD. Dostal se tak na 216 % hrubého domácího produktu. Ve své zprávě to dnes uvedl Institut pro mezinárodní finance (ČTK). 

V roce 2008 dosahovala hodnota světového dluhu "pouze" 173 bilionů dolarů. Hodnota dluhu bank se za poslední desetiletí do roku 2018 navýšila jen o zhruba tři biliony dolarů, zatímco hodnota vládního dluhu narostla o zhruba 30 bilionů dolarů. Roste však také zadlužení firem mimo finanční sektor, to se za posledních deset let zvýšilo o přibližně 28 bilionů dolarů. Zadlužení domácností se pak zvýšilo o zhruba 10 bilionů dolarů. Více

Nevyřešením krize z roku 2008, hrozí propuknutí nové krize s možností vypuknutí světové války (velká polarizace společnosti a jejich segmentů), podobně jako v roce 1929 a následně propuknutí 2. světové války. Více 

Svět má za sebou desetiletí nepřetržitého růstu. Ten ale doprovází rekordní růst zadluženosti, která loni dosáhla 169 bilionů dolarů, což je 236 procent celosvětového HDP.  (Vyšehradské fórum 2018 Praha, ekonom Štěpán Pírko), v ČR je podle údajů Bank for International Settlements tento poměr 132 procent. Nejvíce roste zadlužování domácností, a to průměrným tempem 13,4 procenta ročně.  

  • Podle Lenky Zlámalové může přechod na elektromobilitu v Evropě vyvolat tvrdý náraz do zdi! (Je to drahé, nemáme na to peníze a neřeší to jádro problémů 17.3.2019).
  • Doc. Ilona ŠvihlíkováNe, proškrtat se k prosperitě opravdu nejde (Německo zvolilo špatnou strategii, jejíž cílem bylo snižování dluhu k poměru k HDP) . K prosperitě se jde jen chytře proinvestovat. A bez podpory státu to nepůjde. V tom je šance i pro nás. Ze všeho toho škrtání a úspor je Německo ve stavu zhoršující se infrastruktury a digitálního zaostávání. (poněkud zajímavý názor doc. Švihlíkové, který však zapomíná na zadní kolečka v době recese!!!).

České veřejné finance nejsou i přes očekávaný růst ekonomiky a daňových příjmů dlouhodobě udržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dosáhl v roce 2068 až 230 % hrubého domácího produktu 30.10.2018 (ČTK). 

Výdaje na obsluhu státního dluhu by se měly v roce 2019 proti letošnímu schválenému rozpočtu zvýšit o 1,3 miliardy na 46,5 miliardy korun. Počítá se s nárůstem výdajů na úroky o 1,3 miliardy.


  • ČR: Státní dluh ke konci března 2019 mírně vzrostl na 1745,7 mld. Kč (tj. cca 166 000kč na obyvatele).
  • ČR: Státní dluh ke konci června 2018 mírně vzrostl na 1713,5 mld. Kč z 1712,1 mld.Kč na konci března 2019.
  • Státní dluh v pololetí vzrostl proti konci roku 2017 o zhruba 89 miliard korun na 1,714 bilionu korun (na každého Čecha tak připadá hypoteticky dluh 161 500 korun).

VÝŠE DLUHŮ JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ

Jen v období prezidenta Baracka Obamy (2009 - 2017) došlo ze zvýšení dluhu USA z cca 10 bilionů USD na 20 bilionů USD, tedy o % 100%!!!

  • On - line, stav dluhů jednotlivých zemí . nebo také Eurostat,
  • Japonsko 256% HDP,
  • Soukromý dluh Číny za posledních 10 let narostl téměř dvojnásobně na více než 210 %HDP, a to při vysokém podílu investic kolem 45 % HDP uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš  (25.10.2018) na Jubilejní 10. investiční konferenci Patria Finance. 
  • Řecko 184% HDP.
  • Itálie 136% HDP.
  • Portugalsko 139% HDP.
  • Belgie 110 % HDP.
  • Francie 103% HDP.
  • Španělsko 107% HDP.
  • Kanada 100% HDP.
  • On - line veřejný dluh Česka, do roku 2024 Česko plánuje zvýšit výdaje na zbrojení na 2 % HDP což je cca 104 -120 miliard kč, tj, 6-7 % našeho rozpočtu).
  • USA 106 % HDP,  v roce 2018 je deficit USA na úrovni 77 % celkového HDP, což je téměř dvojnásobek úrovně v roce 2007, navíc Fed v případě krize bude mít výrazně menší manévrovací prostor, protože jeho sazby se nyní pohybují pod 2 % oproti 5,25 % v roce 2007.
  • více
Megalomanské investice v Česku
  • Vysokorychlostní železnice: páteřní síť spojující Prahu s Brnem a navazující na zahraniční tratě v Německu přes Drážďany a Mnichov, v Polsku přes Katowice a Wroclaw a na jihu přes Břeclav do rakouské Vídně a slovenské Bratislavy by měla vyjít podle předběžných odhadů na 650 miliard korun. (SŽDC předpokládá, že od roku 2025 začne s výstavbou pilotních úseků z Prahy-Běchovic do Poříčan a z Přerova do Ostravy) .více
  • Přemístění nadraží v Brně, investice cca 50 - 100 miliard kč.
  • Budování metra trasy D v Praze a navazující infrastruktury vyjde na cca 70 miliard.
  • Budování nových atomových reaktorů - investice v řádu 160 - 350 miliard kč s nejistou návratností (jaderný reaktor v Dukovanech) díky tomu že Evropský parlament schválil nařízení, podle nějž energie z jádra patří mezi špinavé zdroje (2.5.2019).
  • Elektromobilita a budování páteřní sítě rychlonabíjecích nabíjecích stanic pro elektromobily - cca 1500, pravděpodobně v místech současných čerpacích stanic, nutno vybudovat novou rozvodnou síť i trafostanicemi - investice v řádu stovek miliard kč. V roce 2040 se předpokládá konec výroby spalovacích a vznětových motorů.
  • V roce 2030 bude v Česku chybět až 20.000 dobíjecích stanic pro elektromobily. O pět let dříve bude deficit 3000 stanic. Na dnešním kolokviu zástupců automobilek a vlády to uvedl prezident Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar. Jedna dobíjecí stanice by měla podle expertů obsluhovat zhruba deset elektromobilů. V současnosti jich funguje v ČR zhruba 300 (ČTK). 
  • Plavební kanál Labe-Odra-Dunaj: varianta Odra-Dunaj s využitím řeky Moravy předběžně přijde na 281 miliard korun. Propagátorem kanálu byl ve 30. letech i známý průmyslník Tomáš Baťa a nyní prezident Zeman, Celá výstavby vodního spojení Dunaj-Odra-Labe je podle studie vyjde na 610 miliard kč (propojení s Labem by vyšlo na dalších 301 miliard. Investice do této části by se však nemusela vrátit). Podle studie by kanál tří cest odvedl každý den cca  16 050 těžkých aut ze silnic. Podle jiné studie by vodní spojnice Odra a Dunaj by mohla ulevit českým silnicím až o 5000 nákladních aut denně. To by znamenalo pokles silniční dopravy až o 2 procenta. Vodní doprava by naopak posílila o 8 procent.  Pokud by se však 281 miliard využilo na stavbu nových dálnic, mohlo by jich vzniknout až 1850 kilometrů. Jeden kilometr nové dálnice stojí podle ministerstva dopravy 152 milionů korun. Česká dálniční síť má v současnosti 1234 kilometrů.  více
  • Nákup vojenské techniky v objemu 53 miliard kč.
  • Nákup 12 vrtulníků za 12 miliard kč, Česko by tedy nakupovalo stroje nikoliv od výrobců, ale od vlády jako balíček včetně výcviku pilotů, náhradních dílů na první dva roky provozu nebo technické podpory  dodávka v roce 2022. více
  • Splnění podmínky NATO, 2 % HDP na armádu, Česká republika by od roku 2021 měla přispívat do rozpočtu NATO nově o asi 43,9 milionu korun více než dosud. (30.5.2020 ČTK) 

27.12.2020 Globální zadlužení se podle některých zdrojů šplhá až k 300 bilionům dolarů. Za normálních okolností by takto prudký růst dluhu na finančních trzích vedl ke značnému zvýšení nervozity a k silnému růstu úrokových sazeb jako důsledek stahování peněz z trhu a růstu rizika.

Při silném růstu zadlužení hrozí nebezpečí nadměrného růstu dluhu, což vede k tomu, že za běžných podmínek úrokové sazby rostou a přirozeně tržním způsobem zdražováním dluhu a ekonomických transakcí dalšímu zadlužování brání. Za současné situace je tomu ale jinak, protože na finanční trhy ve velké míře vstupují centrální banky světa, které nakupují dluhopisy. Skupují jak soukromý dluh, tak i dluh státní. A díky této umělé poptávce je umožněno, že sazby se drží na velmi nízkých úrovních. Díky centrálním bankám mají státy zadlužení stále relativně levné.

https://faei.cz/kde-lezi-bod-zlomu-rustu-globalniho-dluhu/?

15.1.2020 Globální dluh tak jen za prvních devět měsíců loňského roku vzrostl o devět bilionů dolarů (204 bil. Kč) na téměř 253 bilionů dolarů (5,7 trilionu Kč). Poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu (HDP) tím vystoupal na 322 %. Nadpoloviční většinu dluhů nadělal vyspělý svět, kde poměr činí 383 procent. Dluhy domácností výrazně rostou např. ve Švýcarsku, Norsku či na Novém Zélandu, zatímco se rekordně zadlužují vlády v USA a Austrálii. Podle listu The New York Times vzrostl rozpočtový schodek Spojených států za první tři měsíce fiskálního roku meziročně o 11,8 procenta a USA jsou tak po osmi "tučných letech" na cestě k deficitu ve výši bilionu dolarů (22,7 bil. Kč). Pro srovnání, schodek státního rozpočtu České republiky činil loni 28,5 miliardy korun.

"Odhadujeme, že celkový globální dluh, poháněný nízkými úrokovými sazbami a uvolněnými finančními podmínkami, v první čtvrtině 2020 přesáhne 257 bilionů dolarů (5,8 trilionu Kč)." 

14.4.2019 Vláda vylepšila bilanci státního rozpočtu převodem 18 miliard korun (zrušen účet FNM) z privatizačního účtu, uvedla Česká televize. Schodek rozpočtu tím ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun, zatímco bez rozpuštění peněz z privatizačního účtu by průběžný schodek rozpočtu byl téměř 28 miliard korun (ČTK)

12.4.2019 Stát v roce 2018 slíbil 77 investorům pobídky (např. společnost Varroc Lighting Systems 480 milionů korun, papírny Mondi Štětí a 467 milionů korun získají kladenské pekárny La Lorraine) za deset miliard korun, vznikne 4700 nových míst (většina bude ve výrobě) 

Nepříznivé faktory, které mohou ovlivnit rozpočet ČR po roce 2020

  • Pokles výběru HDP, pokles výběru všech daní (omezení spotřeby, pokles výroby, dopravy, turismu, Brexit, recese, růst nezaměstnanosti...).
  • Zvýšení výdaje na armádu ve výši 2 % DPH do roku 2025, jednorázová investice - -nákup vojenské techniky v hodnotě 53 miliard kč.
  • Výpadek příspěvků Velké Británie do evropského rozpočtu (pokles příjmů z EU o 15%).
  • Zvýšení platu učitelů na průměr 45 000 do konce roku 2021,, nebo 1,5 násobek průměrné mzdy.
  • Garance růstu důchodů (na rok 2020 a dále).
  • Vyčerpání a zrušení privatizačního účtu FNM (18 miliard kč), který vláda rozpustila v březnu 2019 do rozpočtu, přesto na konci roku 2019 bude deficit rozpočtu ve výši 50 - 100 miliard (již v březnu 2019 je schodek proti loňskému roku vyšší o cca 40 miliard, reálně cca 22 miliard), z tohoto účtu pravidelně přesunuje do rozpočtu cca 7-9 miliard kč), v roce 2018 ne nepřesunovalo nic.
  • Růst mandatorních výdajů státu (kompenzace, Kurzarbeit, zdravotnictví, sociální systém atd.).
  • zrušení daně z převodu nemovitostí.
  • Česko tak v příštích devíti letech přijde o více než 80 miliard korun (16.4.2019), důvodem je že EU výrazně sníží dotace na výstavby dálnic a železnic. 
  • Koronavir obrátil svět doslova na ruby (nastal blackout ekonomiky a omezení pohybu osob), můžeme počítat, rozpočet bude deficitní několik roků a pandemie spustila globální multi krizi.

Dluhy domácností 

  • Každý druhý Čech má půjčené peníze, jde o hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření tvoří třetinu celkového dluhu, nejzadluženější jsou lidé ve věku 35 až 44 let (3.2019).
  • Dluhy domácností u bank a družstevních záložen se v únoru 2019 zvýšily proti lednu o 3,8 miliardy Kč na 1,657 bilionu Kč. Meziročně bylo jejich zadlužení vyšší o 110 miliard Kč.
  • Celková výše dluhu obyvatel ČR činil koncem roku 2018 celkem 2,32 bilionu korun a meziročně vzrostl o 177 miliard Kč, tedy o 8,3 %. Zároveň opět klesl objem nespláceného dluhu, a to o 4,5 miliardy na 34,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací ( 13.3.2019 ČTK). 
  • Hypotéky se na celkovém dluhu podílejí 65 %. Jejich objem od loňského druhého čtvrtletí vzrostl o 115 miliard korun, což představuje nárůst o 8,7 procenta. 
  • Celkový dluh všech obyvatel České republiky ke konci druhého čtvrtletí 2018 činil 2,23 bilionu korun, na jednoho obyvatele včetně nemluvňat tak vychází dluh asi 210 tisíc korun. Meziročně vzrostl celkový dluh Česka o 175,1 miliardy. U dlouhodobého dluhu je to průměrně 1,58 milionu korun na klienta, u krátkodobého dluhu pak 190 tisíc korun. V srpnu 2018 to uvedl Bankovní a Nebankovní registr klientských informací. 
Dluh dommácností k 30.6.2018
Dluh dommácností k 30.6.2018

Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Pavla Kysilky (2018) přijde větší krize, než v roce 2008 a bude překvapivá svou hloubkou, tak i prudkostí.

  • Krize vždy potřebuje výbušninu a roznětku.
  • Je otázkou, zda roznětkou bude Itálie a výbuch jejich zhrouceného bankovního systému nebo zda to bude Francie a její exploze sociálního řádu (žluté vesty).
  • Výbušninou může být opět přehřátý realitní trh, přehřáté úvěrování, přehnaně optimistická očekávání některých firem, předimenzované projekty.
  • Výbušnina je u bank, ale u té roznětky nikdy nevíte, odkud přijde.
  • více

Stárnutí populace v Česku

Na konci června 2017 ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení)  vyplácela 2,4 miliony starobních důchodů a 425 400 invalidních a 71 400 pozůstalostních penzí.

  • Ke konci roku 2018 žilo Česku cca 10, 514 miliónů lidí, z toho 2 414 000 důchodců, mladistvých do 15 roků 1 655 600, zaměstnaných v produktivním věku 5 215 000 obyvatel.
  • Po roce 2030 (odchod silných ročníků do důchodu) ale možná i dříve nás čeká kolaps důchodového, sociální a zdravotního systému.

Největší hospodářské krize:

  • Krach na vídeňské burze byl velký burzovní krach, ke kterému došlo 9. května 1873 , byla důsledkem příjmu z reparací po vyhrané válce nad Francií (Německo a Rakousko - uhersko).
  • Velká hospodářská krize 1929, Newyorská burza nucena v pátek 25. října oznámit krach, znamenal pokles výroby ve světě až o 40%, zhroucení obchodu, krize v zemědělství, prudký růst nezaměstnanosti, pokles mezd - nepokoje demonstrace, stávky.
  • "Black Monday" říjen 1987.
  • Tržní krize v roce 1998.
  • Dot.com bublina 2000 (USA).
  • Hypoteční krize 2007 (USA) přerostla ve finanční krizi 2008 (cena ropy propadla ze 147 dolarů do konce roku na 40 dolarů.
  • Robert Kiyosaki (2018), 4. krize přichází, můžeme ji vidět během 2-3 roků (2020-2021) - končí průmyslová doba nastává doba informační, doporučuje učit se stát se podnikateli, abychom mohli přežít. 
  • Koronavirová krize 2020 (blackout ekonomiky a cestování v globálním měřítku).
  • více

Energie = Peníze

  • Zlatý standard 1871 - 1914 (1USD = 1/20 unce zlata )
  • 1913 založen FED
  • 1933 zrušen zlatý standard 
  • 1945 - 1971 Brettonwoodský měnový systém (1USD = 1/35 unce zlata)
  • 1971 (USA = 1/38 unce zlata)
  • 1973 Smithsoniánský systém se zhroutil
  • 1976 KENSINGTONSKÝ SVĚTOVÝ MĚNOVÝ SYSTÉM
  • více

FED - Federální rezervní systém

  • Je centrální bankou USA, která byla založena 23.12.1913.
  • FED řídí sedmičlená radu guvernérů, v jejím čele je předseda (od 5.2.2018 Jerome Powell).
  • Členy rady guvernérů navrhuje prezident USA a schvaluje senát.
  • Funkční období člena rady guvernérů je 14 roků.
  • FED nastavuje základní úrokové sazby, čímž ovlivňuje tržní úroky, ale i kurs USD vůči jiným měnám.
  • více

Graf ukazuje vývoj globální inflace od roku 1900 (konkrétně jde o medián inflace z 24 zemí, pro které byla dostupná data pro celé toto období). 

Nesplatitelné dluhy, zprávy z tisku

11.3.2021 Dluhy se po celém světě emitují nebývalým tempem, což může vyvolat nejvyšší nárůst nesplácejících společností za více než deset let. To je názor společnosti S&P Global Ratings, která odhaduje, že světový dluh dosáhl na konci loňského roku rekordních 201 bilionů dolarů, což odpovídá neuvěřitelným 267 % HDP.

Vyšší globální páka znamená i vyšší riziko nesplácejících společností, kdy se defaulty mohou vyšplhat až na nejvyšší hodnotu od roku 2009, uvedla ve čtvrtek ve zprávě S&P . Rizika plynoucí z masivní akumulace dluhu se na dluhopisovém trhu projevila již tento měsíc. Nárůst výnosů amerických státních dluhopisů a obavy z inflace otřásly korporátními dluhopisy po celém světě.

S&P uvedla, že 12měsíční míra korporátních defaultů u společností s junk ratingem v USA se může do konce roku 2021 vyšplhat na 7 % z 6,6 % o rok dříve. V Evropě se podle ní může zvýšit na 6,5 % z 5,3 %.

Vysoký korporátní dluh může znamenat, že se úvěrové zdraví těžce zasažených sektorů, jako jsou letecké společnosti a volný čas, podle S&P do roku 2022 nezlepší. Přesto tato ratingová společnost očekává, že oživení globální ekonomiky pravděpodobně dluhovou krizi brzy odvrátí, i přes rekordně vysoký poměr půjček k HDP.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4625951/bloomberg-cim-dal-vyssi-hora-svetoveho-dluhu-vyvolava-obavy-z-nesplaceni.html

27.12.2020 Globální zadlužení se podle některých zdrojů šplhá až k 300 bilionům dolarů. Za normálních okolností by takto prudký růst dluhu na finančních trzích vedl ke značnému zvýšení nervozity a k silnému růstu úrokových sazeb jako důsledek stahování peněz z trhu a růstu rizika.

Při silném růstu zadlužení hrozí nebezpečí nadměrného růstu dluhu, což vede k tomu, že za běžných podmínek úrokové sazby rostou a přirozeně tržním způsobem zdražováním dluhu a ekonomických transakcí dalšímu zadlužování brání. Za současné situace je tomu ale jinak, protože na finanční trhy ve velké míře vstupují centrální banky světa, které nakupují dluhopisy. Skupují jak soukromý dluh, tak i dluh státní. A díky této umělé poptávce je umožněno, že sazby se drží na velmi nízkých úrovních. Díky centrálním bankám mají státy zadlužení stále relativně levné.

Zadlužení tak neustále roste. Centrální banky a státy stále slibují pokračující podporu oslabené světové ekonomice. Je zajímavé si uvědomit rozdíl oproti světové finanční a hospodářské krizi v roce 2008. Tehdy státy řešily podobný velký problém jako v současnosti, a sice jak pomoci ekonomikám v těžké recesi. Tehdy ale byla vyšší inflace. To je alfa a omega možností státních autorit - státu a centrálních bank, jejich možností pomáhat hospodářství. Silnější inflace by omezila mantinely podpory veřejných autorit hospodářství a vedla by k růstu úrokových sazeb. Momentálně ale žijeme ve světě, kdy je inflace už řadu let velmi nízká. Centrální banky se ji dlouhodobě snaží zvýšit velmi silnou expanzivní monetární politikou. Když do toho přišel koronavirový šok, tak centrální banky pouze zesílily podporu, kterou už dříve ekonomikám poskytovaly, a díky tomu, že je inflace stále nízká, pomoc neustává.

Objevují se názory a hlasy některých ekonomů o tom, že dluhy by měly být státům odpuštěny. Tomu se státní autority hlavně vzhledem k udržení disciplíny a morálky brání, morální hazard a nadměrný růst půjček mohou narušit finanční stabilitu ekonomik, penězi zaplavená ekonomika může srazit hodnotu peněz a zvýšit inflaci a destabilizovat tak makroekonomickou rovnováhu. Dluh, který by měl stát splácet, centrální banky jen "rolují" do budoucna. Světové centrální banky znovu nakoupí nový objem dluhopisů, které nahrazuje předešlé, jimž se blíží splatnost.

https://faei.cz/kde-lezi-bod-zlomu-rustu-globalniho-dluhu/?

18.12.2020 Možná, že vláda ve Washingtonu se bude schopná zadlužit ještě více a poměr dluhů k HDP vzroste ze 100 % na 150 %. I kdyby dluhy potom zůstaly na stejné úrovni, při průměrných sazbách ve výši 1% a 2% růstu produktu by poměr dluhů k HDP klesal a za pár desetiletí by se dostal zpět na výchozí úrovně. Tento scénář ale předpokládá, že sazby skutečně zůstanou nízko, a to i poté, co vláda zvýší své deficity. K tomu je nutné, aby se tempo růstu drželo nad sazbami. A hlavně, aby deficity jednou klesly na nulu. Poukazuje na to ekonom John Cochrane ve své úvaze o udržitelnosti amerických vládních dluhů a tvrdí, že popsaný scénář platí tak maximálně pro jednorázové zvýšení deficitů či pro umělé soustavné deficity kolem 1 % HDP. 

  • momentálně ale není konec vysokých deficitů v dohledu, nyní na ně tlačí pandemie, vysoké byly již před ní a po ní se zase začne projevovat potřeba vyšších výdajů v oblasti sociální a zdravotní péče.  
  • dluhovou udržitelnost a důvěru trhů by mohly podkopat politické spory, které snižují pravděpodobnost smysluplné a ucelené reformy vládních výdajů a daňového systému. 
  • Spojené státy si tisknou vlastní peníze, zatímco Řecko ne. To ale znamená pouze to, že krize může skončit vysokou inflací namísto toho, aby přišel chaotický default. A není jasné, že americká vláda by si vybrala inflaci před defaultem 
  • americký Kongres by měl skutečně vážil, zda dá přednost výplatě vysokých úroků lidem z Wall Street, zahraničním centrálním bankám a bohatým subjektům, které drží americké vládní dluhopisy, či zda upřednostní běžné Američany. 
  • Podle ekonoma bude muset snížení deficitů proběhnout přes nižší vládní výdaje, protože zvyšování daní výrazně poškozuje ekonomický růst (což podle něj dokazuje srovnání evropských zemí a Spojených států). 
  • je pak lepší vydávat dlouhodobé dluhopisy. Ty sice ve srovnání s krátkodobými vyžadují vyšší návratnost, ale z hlediska krize nesou menší riziko. "Vyhnout se krizi během následující generace skutečně stojí za procentní bod vyšších úrokových nákladů 
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4565318/cochrane-americke-dluhy-a-jedna-rada-ministryni-financi.html<br>

11.12.2020 Výnos španělského 10letého dluhopisu klesá poprvé na 0 % (Bloomberg)  

4.9.2020 Deficit rozpočtu USA pro tento rok je vyčíslen na 3,3 biliónu USD. Takový deficit je téměř trojnásobný oproti loňskému deficitu a zároveň dvojnásobně převyšuje deficit rozpočtu z krizových let 2008-9. Plánované výdaje rozpočtu budou kvůli koronavirové pandemii na celkových cca 6,6 biliónu USD, což bude o 2 bilióny nad úrovní roku 2019. Zmíněné navýšení odpovídá doposud odsouhlasené fiskální podpoře určené pro boj s negativními projevy pandemie.

Plánovaný deficit operuje s poklesem výběru daní. Výběr daně z příjmu fyzických osob vykazuje pokles o 11%, výběr firemních daní se snížil o plných 34%.
Růst vládních výdajů způsobí, že celkové zadlužení země v příštím roce překoná hranici celkového HDP. První náznaky v tomto duchu ekonomika přinesla už v polovině letoška. Do konce letošního roku objem veřejně drženého US dluhu dosáhne úrovně 98% celkového HDP. V roce 2019 to bylo jen 79% a v roce 2007 jen 35%. V roce 2021 je úroveň odhadována na 107% celkového HDP. Odhaduje se, že během následující dekády se deficit dále rozroste až směrem ke 13 biliónům USD.

https://www.kurzy.cz/zpravy/556000-us-vladni-deficit-narostl-na-3-3-bilionu-usd/

29.7.2020 Další vlna COVID-19 v USA "dláždí cestu k dluhovému rekordu, a to i pokud vezmeme v úvahu výši vládních dluhů na konci druhé světové války". Spojené státy reagovaly na pandemii pozdě a ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi dělaly chyby. A i to se projevuje tím, jak prudce nyní v této zemi rostou vládní dluhy. "Ještě před dvěma čtvrtletími byly federální dluhy na 23 bilionech dolarů, což představuje 106 % HDP. Za pouhá dvě čtvrtletí se zvedly na 27 bilionů dolarů. Navíc prudce klesl produkt a zadlužení se tak v poměru k HDP pohybuje na 133 %. Zadlužení USA bude navíc dále růst a ve srovnání s Řeckem a Itálií je tu jeden podstatný rozdíl: Tyto dvě země nefungují jako kotva globálního finančního systému.

"Na konci druhé světové války byl poměr federálních dluhů k HDP na téměř 120 %. Díky dlouhodobému růstovému potenciálu a globálnímu oživení míra zadlužení rychle klesla. Dnes zadlužení překročilo poválečný rekord, a to se nacházíme v období míru. Americká ekonomika se už před recesí vyvolanou pandemií nacházela v dlouhodobém útlumu a nyní nemá potřebný potenciál k růstu, jako tomu bylo po válce,

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4460614/steinbock-dluhy-na-rekordech-ekonomika-padajici-o-9-a-za-vsim-ideologicka-slepota.html

9.7.2020 Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.

  • začíná se vážně diskutovat o možnosti mimořádné monetizace koronavirového dluhu, kdy by centrální banka pokryla dodatečné výdaje státního rozpočtu tiskem nových peněz. Rozdíl oproti dnešnímu QE je zásadní - centrální banka by nakupovala státní dluh napřímo (nikoli skrze sekundární trh) a hlavně by nikdy nevyžadovala jeho splacení.
  • Monetizace státního dluhu však rozhodně není bezproblémová a mezi ekonomy je všeobecně považována za absolutní tabu. Přímé financování státního rozpočtu mělo historicky za následek řadu hyperinflačních epizod, příkladem budiž Výmarská republika nebo Zimbabwe.
  • problematičtějším aspektem je legálnost monetizace dluhu - primární právo Evropské unie tuto operaci explicitně zakazuje, což má garantovat nezávislost centrální banky. Na druhou stranu, v průběhu euro krize a také v pozdějších letech to byla právě ECB, jež významně ohnula vlastní pravidla, aby pomohla nejvíce zadluženým státům a plnila roli věřitele poslední instance.
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4448458/Rozbresk-Svet-po-koronaviru---jak-se-vyporadat-s-monstroznimi-dluhy.html?utm_source=TOP_EVENTS&utm_medium=e-mail&utm_campaign=Trhy_data_vysledky_PD

15.6.2020 Nárůst nesplatitelných dluhů států díky pandemii koronaviru, snižování úrokových sazeb do záporné oblasti společně s obchodními válkami a s omezením spotřeby obyvatel vytváří smrtící elixír, který podkopává stabilitu světového měnového systému

Guvernér ČNB Rusnok říká, že další snížení úrokových sazeb z již tak nízkých úrovní by mohlo podkopat stabilitu finančního systému (Reuters).  

29.3.2019 Basilej III, v Basileji se konalo setkání světových finančních elit, kde bylo rozhodnuto o zpětném přechodu na zlatý standard na úkor amerického dolaru (dolar je svázaný s ropou, bude mít růst ceny zlata za následek růst ceny ropy) a to může způsobit krizi světové ekonomiky. 

Bitcoin

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...

Šípky

11.10.2020

Podle všeho nás všechny čeká náročný podzim a zima a ještě teď je čas co nejvíce posílit naši imunitu, kterou čeká těžká zkouška. Šípky, tenhle zázrak zvyšuje imunitu a pomáhá chránit před viry i covidem. Máme ho na dosah ruky. A zadarmo říká Jan Tuna.