Globalizace

Globalizace posloužila jako nástroj, jak kolonizovat méně vyspělé země (díky levné pracovní síle zde vyráběly a současně těmto zemím prodávali západní životní styl a drahé západní výrobky a služby).

Z historického hlediska už tu globalizace byla v 19. století a skončila s první světovou válkou v roce 1914 (Petr Robejšek 18.11.2022), popsal to Naill Ferguson a psal, jak je podobná té, co tu máme nyní. Globalizace tady není na věky.

• Západní banky nabídly rozvojovým zemím půjčky na stavbu infrastruktury a západní státy získaly také levné zdroje surovin pro svoje výrobky a levnou pracovní sílu.
• Globalizace je postavená levné dopravě (zdražování dopravy je koncem globalizace).
  
• Globalizace (Digitální globalizace) vstupuje do poslední fáze: Digitálního imperialismu = poslední fáze kapitalismu 21. století (Metaverze). DVS nepotřebují vlastnit jednotlivé země, mohou obchodem, službami a digitálním prostředím ovládnout populaci žijící v těchto zemích, jejich svět nemá hranice, je omezen pouze připojením k internetu (to řeší i satelitní internet). Ohrožením tohoto procesu je fenomén (efekt) vyššího muže.

Roky 1986-2008 byly skutečně výjimečné, co se týče vývoje mezinárodního obchodu relativně ke světovému produktu. Tuto "hyperglobalizaci" podpořily následující hlavní faktory: 

• Prvním z nich byl pád Sovětského svazu, ke kterému došlo během krátkého časového období. Asi 2 % světové populace během něj náhle získala přístup na světové trhy včetně možnosti migrace. 
• Navíc došlo k rozvoji Číny a Indie a dohromady již hovoříme o 38 % světové populace roku 1990. 
• Firmy tak v té době získaly přístup k levné pracovní síle, k tomu se přidala revoluce v komunikačních technologiích a v neposlední řadě několik obchodních dohod. To vše bylo receptem na hyperglobalizaci.
• S nástupem pandemie covidu a 24.2.2022 (konflikt na Ukrajině, izolace Ruska, polarizace světa) se dostáváme do konečné fáze globalizace (kolapsu).
• Rok 2022+ je mezníkem, kdy končí globalizace vedená USA, svět se stává multipolární (svět bude mít několik center, které nebudou na sobě závislé a některé budou spolupracovat), např. BRICS, G7 atd..
• Zdražování cen dopravy je dalším hřebíčkem do rakve globalizace.
• Klimatické změny (růst teploty a sucha) znamená růst migrace a s tím spojená napětí v Evropě a dalších bohatších vyspělých částech světa, např. USA. Japonsko je specifické a před migrací se uzavřelo, z pohledu hospodářského růstu stagnuje, je nejzadluženější zemí na světě z pohledu HDP a současně vymírá.
  

I nyní dochází k prudkému technologickému rozvoji, který se mimo jiné týká automatizace, která snižuje výhodu plynoucí z přístupu k levné práci. Podle vědce Pola Antrase z Harvard University ale již provedené investice budou u firem fungovat jako bariéry pro změny a proto nečeká prudké změny a přesuny. Na politické rovině ale může být situace jiná. Ve Spojených státech dosáhla nerovnost v příjmech a bohatství velkých rozměrů právě v době otevřeného světového obchodu. Obchod sice nemusí být pravou příčinou, tou může být stále regresivnější daňový systém. Nicméně zmíněné načasování vytváří dojem, že otevřený obchod chudší části společnosti neprospívá.

Čína se snaží zvýšit v ekonomice význam domácí spotřeby, která stále tvoří jen asi 40 % celkové poptávky a to je hluboko pod standardem zemí typu Spojených států či Velké Británie. Tento posun směrem k domácí poptávce navíc souvisí se snahou o zvýšení významu služeb a jak podotýká FTAlphaville, u nich jsou bariéry obchodu vyšší než u výrobního zboží.

Trendem po roce 2020 díky koronakrizi bude Lokalizace výroby.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4554275/antras-co-prijde-po-hyperglobalizaci.html

Globalizace, zprávy z tisku:

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

• Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
• Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
• Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
• https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

9.6.2022 V příštích letech čeká svět okleštění globalismu a "ostrovizace" a Rusko v těchto podmínkách potřebuje dosáhnout technologické suverenity, vyjádřil tento názor prezidentův zvláštní zástupce pro digitální rozvoj Dmitrij Peskov.

• Nejpravděpodobnějším scénářem v příštích letech je 'islandizace'. Téměř zaručeno - kolaps globalismu a konec globálního bezpečnostního systému 20. století. Restart globálních technologických trhů, znárodnění technických norem, relokace výroby kritické zboží," napsal Peskov ve svém sloupku pro RBC.
  
• V takové situaci budou podle zvláštního zmocněnce chtít všechny velké ekonomické bloky vyrábět potraviny a léky doma. "To se právě teď děje. 
  
• Peskov také poznamenal, že v příštích 10 letech bude muset Rusko vytvořit "technologickou suverenitu" jako součást scénáře výstavby vlastního "ostrova", totéž čeká Spojené státy a Čínu.
  
• Rusko nyní čelí několika velkým výzvám, včetně reakce na zelenou agendu, vytvoření vlastního technicko-ekonomického bloku, exportního balíčku zemědělských produktů, nové generace dopravních logistických koridorů s Asijské země , stejně jako export globální bezpečnosti a řešení problému lidského kapitálu.
  
• V dnešní realitě nemá smysl zabývat se technologií bez vyřešení problému kognitivní suverenity, která implikuje přítomnost vlastních analytických schopností, "oddělit to, co skutečně potřebujete, od toho, co vám vnucují ostatní.
• Technologická suverenita by měla pomoci zajistit bezpečnost, energetiku, potravinovou nezávislost, dostupnost základního zboží, dopravní konektivitu, produkci informací a přístup k výrobním prostředkům. 
  
• https://ria.ru/20220609/ostrovizatsiya-1794135891.html

6.6.2022 Prezident Si dospěl k závěru, že globalizace, jež čínským firmám otevřela zahraniční trhy a významně přispěla ke zvýšení životní úrovně v zemi, nyní představuje riziko. Čína podle něj hospodářsky příliš závisí na liberálních demokraciích, včetně Evropy a Japonska, ale hlavně na USA, které jsou jejím největším odbytištěm (loni s více než 17procentním podílem na exportu).

Čínský lídr se také obává, že na Západě propukne hospodářská recese, která značně oslabí poptávku po čínském zboží a službách. Straší ho také tvrdé západní sankce vůči Rusku zavedené po jeho invazi na Ukrajinu. Co kdyby vyspělé země v čele s USA uplatnily své ekonomické a finanční svaly také vůči Číně?

Čína patří k zemím, jejíž hospodářství mělo velký prospěch z globalizace, která jí otevřela trhy se zbožím i službami a uvolnila kapitálové toky. Díky tomu v zemi výrazně stoupla životní úroveň a objevila se početná střední třída poptávající západní zboží, včetně aut a luxusních předmětů.

Když v prosinci 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO), byla šestým největším exportérem zboží. Ale už v roce 2009 zaujala v globálním vývozním žebříčku podle zemí první místo, a od roku 2014 dokonce vyváží více zboží než celá Evropská unie.

Hodnota čínského exportu loni meziročně stoupla zhruba o čtvrtinu na 2,85 bilionu eur a obchodní bilance skončila v přebytku 583 miliard eur. Evropská unie zvýšila vývoz o 12,8 procenta na necelých 2,2 bilionu eur a vykázala přebytek 61,8 miliardy eur, vyplývá z údajů Eurostatu.  Integrace Číny do světového hospodářství se neobešla bez problémů. Západ od ní po jejím vstupu do WTO očekával, že rychle otevře svůj trh dovozu zboží i přílivu kapitálu, což se stalo jenom částečně, nemluvě o účinné ochraně duševního vlastnictví v Číně. Silné napětí vzniklo hlavně v hospodářských vztazích s USA, které se staly největším odbytištěm čínských firem. Ty v obchodu s USA soustavně dosahují obrovského přebytku, který jenom za uplynulé tři roky (2019-2021) kumulovaně dosáhl více než bilion dolarů. Právě hluboká nerovnováha v čínsko-americké směně posloužila bývalému prezidentu USA Donaldu Trumpovi v březnu roku 2018 jako záminka k zahájení jeho prvního "obchodního útoku" na Čínu, kdy uvalil dodatečná sankční cla na dovoz jejího četného zboží.

I když Peking vyhlašuje "novou rozvojovou koncepci", nic se nemění na jeho strategickém záměru, aby se Čína do roku 2049 stala nejsilnějším hráčem na globální scéně z hospodářského, politického i vojenského hlediska. Ve zmíněném roce bude její komunistická strana slavit sté výročí svého vzniku.

Dosažení tohoto dlouhodobého cíle slouží také již v roce 2013 ohlášená iniciativa nazvaná "Jedno pásmo, jedna cesta" nebo také "Nová hedvábná stezka pro 21. století". Peking tvrdí, že chce její výstavbou podpořit všestrannou spolupráci se zeměmi, jimiž bude tato cesta procházet. Je jich něco přes 60, žije v nich zhruba polovina obyvatel světa a vytvářejí asi čtvrtinu globálního HDP. Čínské firmy ve spolupráci s lokálními partnery podél Nové hedvábné stezky staví například železnice a silnice, elektrárny, ropovody, námořní přístavy, bezdrátové telekomunikační sítě, ale také zdravotnické, školské a sociální objekty.

Západ ale pojal podezření, že Pekingu vůbec nejde o "vyváženější rozvoj světového hospodářství", jak deklaruje, nýbrž o výrazné posílení čínského vlivu ve světě.

https://archiv.hn.cz/c1-67078610-si-tin-pching-otaci-kormidlo-cinske-ekonomiky-snazi-se-zbavit-silne-zavislosti-na-zapadu

23.5.2022 Invaze Ruska na Ukrajinu by mohla způsobit roztříštěnost globální ekonomiky, varovala na svém blogu šéfka MMF Kristalina Georgievová. Zrušení desítky let trvající integrace by podle ní znamenalo, že svět by se stal chudším a nebezpečnějším (ČTK)

8.5.2022 V principu se dá říct, že pád berlínské zdi byl počátkem období, kdy se po celém světě hledalo, kde se dá nejlevněji vyrábět, aby se pak toto zboží exportovalo do celé globální ekonomiky. Makroekonomický vývoj poslední doby ale vede k přehodnocení tohoto přístupu. Jinak se uvažuje třeba o strategickém významu komodit a energií, o tom, od koho jsou nakupovány a jaká to nese rizika.

• Určitě nastal posun k regionalizaci a nacionalizaci, ale nehovořil bych o konci systému, který jsme vytvořili. Stále jsme hodně propojeni," uvedl Solomon. S tím, že "dochází k určitému rebalancování a změnám, ale nenazval bych to obratem.
• Podle Solomona nemá moc smysl spekulovat o tom, jestli je pravděpodobnost recese v následujících několika letech 30 % či třeba 45 %. Smysl má spíše si uvědomit, že inflace se nachází vysoko, dochází k výraznému obratu v monetární politice, a to prostě pravděpodobnost recese zvyšuje. Což se následně projevuje na trzích a na averzi k riziku. Goldman Sachs v tomto smyslu komunikuje se svými klienty, kteří by měli brát na vědomí, že ve srovnání s předchozími lety tu je vyšší pravděpodobnost hospodářského útlumu.
• https://www.kurzy.cz/zpravy/650214-solomon-o-americke-ekonomice-vrcholu-globalizace-a-zlomu-v-monetarni-politice-vikendar/  
  

25.3.2022 Invaze ruských vojsk na Ukrajinu znamená konec trendu globalizace z posledních desetiletí. V dnešním dopise akcionářům to uvedl šéf společnosti BlackRock Larry Fink. Upozornil také, že firma pozastavila nákupy ruských cenných papírů. BlackRock je světově největší podnik pro správu majetku.

• "Ruská invaze na Ukrajinu přinesla konec globalizace, jakou jsme zažívali v posledních třech desetiletích," uvedl Fink. "Propojení mezi státy, podniky i lidmi už narušily dva roky pandemie. Řada komunit a lidí se začala cítit izolovaně," upozornil.
• Fink dopis napsal měsíc po začátku invaze. "Brutální ruský útok na Ukrajinu zvrátil světový řád, který fungoval od konce studené války před více než 30 lety (pozn. opomněl válku v Jugoslávii v roce 1999, humanitární bombardování). Útok na suverénní stát je něčím, co jsme v Evropě neviděli téměř 80 let. A většina z nás si nikdy nepředstavovala, že za svého života uvidí takovouto válku, rozpoutanou jadernou supervelmocí," uvedl.
• Fink rovněž upozornil, že důsledky této války se neomezují pouze na východní Evropu. "Rusko se (po skončení studené války) propojilo se světem a vytvořilo si hluboké vazby se západní Evropou. Svět těžil z globálního míru a z rozšiřování globalizace," dodal. Válka na Ukrajině podle něj ovlivní následující desetiletí způsobem, který zatím nelze předpovědět.
• "Invaze přiměla státy a vlády k přerušení finančních a obchodních vztahů s Ruskem. Ve svém společném a pevném odhodlání podpořit ukrajinský lid zahájily ekonomickou válku proti Rusku," uvedl rovněž Fink. Poukázal také na rázné kroky, kterými na ruskou invazi reagovaly kapitálové trhy, finanční instituce a podniky. 
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4951282/utok-na-ukrajinu-znamena-konec-globalizace-mysli-si-sef-blackrocku-larry-fink.html

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového