BIG pharma, farmaceutická lobby

Farmaceutická lobby - v anglofonních zemích též zvaná Big Pharma - je označení pro placené zástupce velkých farmaceutických a biomedicínských společností, kteří se snaží ovlivnit rozhodování zejména vlád tak, aby byla legislativa výhodná pro jejich obchodní činnost. Snaha ovlivnit rozhodování může být akceptovatelná, jako například snaha ovlivnit legislativu tak, aby zajišťovala dostatečnou ochranu duševního vlastnictví farmaceutických firem, nebo snaha o legislativní usnadnění spolupráce s vysokými školami. Některé snahy farmaceutické lobby však mohou být značně kontroverzní, například snaha o zahrnutí nového léku do široce hrazené terapie např. na základě veřejného zdravotního pojištění zejména v případě, kdy k léku existuje podstatně levnější plnohodnotná náhrada, nebo snaha o omezení odpovědnosti při neočekávaném poškození pacienta lékem. Velký objem financí ve farmaceutickém průmyslu a kontroverze kolem některých cílů farmaceutické lobby vedly ke vzniku řady konspiračních teorií ve kterých hraje farmaceutická lobby ústřední roli.

11-3-2024 Velké farmaceutické firmy ve Spojených státech se bouří proti plánu administrativy prezidenta Joea Bidena regulovat ceny léků, především těch běžně užívaných seniory. Právní spory si velmi pravděpodobně najdou cestu až k nejvyššímu soudu, píše dnes deník The Washington Post (WP). Pro Bidena, který se už v roce 2020 zavázal snížit finanční tlak na Američany vyššího věku, je v sázce mnoho, stejně jako pro budoucí legislativu USA - potenciální rozhodnutí nejvyššího soudu by mohlo ovlivnit širší schopnost vlády regulovat ceny léků (ČTK)

13.2.2024 Rapidní růst dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk nepřestává udivovat burzovní analytiky. Výrobce "zázračného" léku na obezitu se nedávno stal už 14. nejhodnotnější firmou světa. Jeho tržní kapitalizace přesáhla 540 miliard dolarů, tedy zhruba 12,7 bilionu korun. Přeskočil tak třeba největší americkou banku JPMorgan Chase nebo obchodní řetězec Walmart a dotahuje se na vydavatele platebních karet Visa. Letos navíc chystá výrazné rozšíření výroby. 

https://www.e15.cz/byznys/burzy-a-trhy/lek-na-hubnuti-prinesl-danum-tucne-zisky-novo-nordisk-je-14-nejhodnotnejsi-firmou-sveta-1413595?

15.8.2023 V úterý začal v Düsseldorfu soud mezi dvěma velikány farmaceutického průmyslu kvůli patentovým právům v souvislosti s výrobou vakcín proti covidu-19. Tübingenská společnost Curevac podala začátkem července 2022 žalobu proti konkurentovi z Mohuče, Biontechu. Informoval o tom německý deník Bild.

Rozsudek se neočekává dříve než v říjnu. Curevac podle tiskové zprávy požaduje "spravedlivou kompenzaci" za porušení řady svých duševních vlastnických práv, která měla být Biontechem a jeho americkým partnerem Pfizerem použita při výrobě a prodeji očkovací látky proti covidu-19 Comirnaty.

https://echo24.cz/a/HsAJw/zpravy-svet-hadka-o-penize-z-pandemie-giganti-farmacie-miri-k-soudu?

11.5.2022 Joe Biden koordinoval práci vykonavatelů amerického vojenského biologického programu na Ukrajině, řekl Igor Kirillov, šéf Síly radiační, chemické a biologické obrany ruských ozbrojených sil. Bývalý americký prezident Barack Obama tak "v roce 2005 uzavřel s Ukrajinou partnerské dohody o zahájení realizace vojenských biologických programů v zemi". Na druhé straně bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová "iniciovala přijetí americké strategie proti biologickým hrozbám a přispěla k legalizaci výzkumu dvojího užití".

Současný šéf Bílého domu Joe Biden jako viceprezident za Obamy "koordinoval aktivity vojenského biologického programu a podílel se na finančních podvodech na Ukrajině". A investor George Soros se ukázal jako "hlavní sponzor vojenského biologického výzkumu na Ukrajině a lobbista Big Pharma".Kromě toho se tohoto schématu účastní farmaceutické společnosti, včetně Pfizer, Moderna a American Merck, stejně jako Gilead, společnost přidružená k americkému vojenskému oddělení, vysvětlil Kirillov.

To umožňuje americkým expertům obejít mezinárodní bezpečnostní standardy při testování nových léků. Západní společnosti tak vážně snižují náklady na realizaci výzkumných programů a získávají významné konkurenční výhody, uzavřela armáda. Již dříve navštívili specialisté z ministerstva obrany dvě biologické laboratoře v Mariupolu a našli tam stopy po nouzovém zničení dokumentů. Podle agentury se na Ukrajině vytvořila síť více než 30 biologických laboratoří, které pracovaly v zájmu Spojených států, ale vše potřebné k pokračování vojenského biologického programu bylo po zahájení ruské speciální operace odstraněno. Ministerstvo dospělo k závěru, že Ukrajina se vlastně stala testovacím místem Pentagonu pro vývoj komponent biologických zbraní a testování nových vzorků léčiv. 

https://ria.ru/20220511/bayden-1787978202.html 

11.5.2022 Ministerstvo obrany obdrželo nové informace o nelidských experimentech Spojených států v biolaboratořích na Ukrajině, uvedl Igor Kirillov, šéf jednotek radiační, chemické a biologické obrany ozbrojených sil RF. "Obdrželi jsme nové informace odhalující podrobnosti o nelidských experimentech Pentagonu na ukrajinských občanech v psychiatrické léčebně č. 1 (obec Strelechie, Charkovská oblast). Hlavní kategorií pokusných osob byla skupina pacientů mužského pohlaví ve věku 40-60 let. let s vysokým stupněm fyzického vyčerpání," řekl Kirillov. Aby zakryli svou příslušnost ke Spojeným státům, odborníci, kteří prováděli biologický výzkum, dorazili přes území třetích zemí, poznamenal.Dnes, 

Veterinární laboratoř v Mariupolu by se mohla podílet na americkém vojenském biologickém programu. Svědčí o tom přítomnost v její sbírce patogenů, které jsou pro veterinární medicínu necharakteristické - břišní tyfus, paratyfus, plynová gangréna, uvedl Igor Kirillov, náčelník jednotek pro radiační, chemickou a biologickou ochranu ozbrojených sil RF. "V hygienicko-epidemiologické laboratoři byl zjištěn akt zničení sbírky patogenních mikroorganismů ze dne 25. února 2022, v souladu s nímž byly prováděny práce s původci cholery, tularémie, antraxu," uvedl Kirillov na brífinku.

https://iz.ru/1332669/izvestiia/spetcoperatciia-v-donbasse-11-maia-tekstovaia-transliatciia

29.12.2021 Zisky z pandemie si mezi sebou farmaceutické společnosti rozdělují velmi nerovnoměrně. V oboru díky tomu roste nová jasná jednička. Další hvězdnou společnost čeká boj s těžkým soupeřem, který může ovlivnit celý obor. V srpnu 2019 průzkum společnosti Gallup mezi obyvateli USA dospěl k závěru, že farmaceutické firmy mají nejhorší pověst ze všech průmyslových odvětví ve Spojených státech.

Lidé je vnímali daleko hůře než banky a o něco negativněji než právníky - dokonce hůře než americkou federální vládu, která ve stejném žebříčku bývá pravidelně na jednom z posledních míst. Žádný jiný obor, včetně federální vlády, neměl tolik oponentů - negativní názor na farmaceutické firmy mělo 58 procent respondentů.

Zdálo se, že farmaceutické společnosti mají jedinečnou příležitost napravit si pověst pošramocenou léty skandálů. V podstatě všechny velké firmy v oboru za sebou měly nějaký problém, často spojený s velmi vysokými peněžitými tresty (Johnson & Johnson, Pfizer, GSK).

Návrat negativních postojů k odvětví může souviset i s tím, jak některé firmy z tohoto odvětví na pandemii profitují. Nezisková organizace Oxfam, která se věnuje otázce rovného přístupu ke zdravotní péči a k velkým firmám má velmi ambivalentní vztah, na základě veřejně dostupných údajů spočítala, že společnosti Moderna, BioNTech a Pfizer z prodejů vakcíny proti SARS-CoV-2 během roku 2022 utrží zhruba 34 miliard dolarů, tedy kolem 750 miliard korun.

Tržby mohou být ještě vyšší, pokud se firmám podaří navyšovat kapacity a získají další zákazníky.

Pfizer má podle všech indicií v rukávu ještě další trumf, konkrétně přípravek Paxlovid, tedy "pilulku" proti nemoci covid. Ta dosáhla v klinických zkouškách velmi dobrých výsledků. Společnost v roce 2022 nejspíše dokáže dodat léky pro řádově desítky milionů pacientů.

Podle analytiků investiční banky SVB Leerink by celkové tržby za tento lék mohly v roce 2022 firmě přinést přes 24 miliard dolarů (530 mld. Kč). Do roku 2024 by pak celkové tržby mohly za prodej Paxlovidu dosáhnout zhruba 67 miliard dolarů, odhaduje banka.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-kdo-vydelava-na-pandemii-ne-vsechny-farmaceuticke-si-vedou-stejne-184176# 

1.3.2021 FT: Britsko-švédská farmaceutická firma AstraZeneca prodala svůj podíl 7,7 procenta v americké biotechnologické společnosti Moderna za více než jednu miliardu USD (21,6 miliardy Kč). Akcie Moderny v poslední době výrazně rostly díky její vakcíně proti covidu-19. AstraZeneca byla druhým největším akcionářem Moderny.

AstraZeneca je jednou ze dvou velkých farmaceutických firem v Británii. Její tržní hodnota je 91 miliard liber (2,8 bilionu Kč). Zaměřuje se hlavně na onkologické přípravky a léky na respirační a kardiovaskulární nemoci. Na vakcíny se před pandemií nesoustředila.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4618295/astrazeneca-prodala-svuj-podil-ve-firme-moderna-vyuzila-prudkeho-rustu-jejich-akcii-na-vakcine.html 

20.1.2021 Mezi deseti největšími farmaceutickými společnostmi světa je hned pět amerických. Zbývající sídlí ve Švýcarsku, Francii a Velké Británii. Ačkoli každý rok vydělávají desítky miliard dolarů ročně a jejich tržby mnohdy převyšují roční výkon středně velké ekonomiky, málokdo ví, kam tyto peníze plynou. Komu tedy patří společnosti, které stojí za lukrativním byznysem s naším zdravím?

Mnozí z nás mají představu, že za společnostmi jako Johnson & Johnson, Pfizer či Novartis stojí farmaceutičtí mogulové. Není na tom nic divného, téměř každá úspěšná globální společnost je spojena s konkrétním jménem. Jenže spojení jako Elon Musk - Tesla, Jeff Bezos - Amazon nebo Bill Gates - Microsoft v případě obřích farmaceutických společností nenajdeme.

Ve všech pěti, které jsou v top ten globálních hráčů, je největším akcionářem investiční fond The Vanguard Group. Největší podíl (8,4 procenta) mu patří ve společnosti Bristol-Myers Squibb. Přes osm procent vlastní také v Johnson & Johnson a necelých osm procent pak zaujímá ve společnostech Merck, AbbVie a Pfizer.

U evropských farmaceutických společností je akcionářská struktura ještě rozmělněnější. S výjimkou již zmíněné skupiny Roche najdeme jen málo firem, jejichž největšímu akcionáři patří více než jednoprocentní podíl. I zde ale hrají prim investiční fondy. Například AstraZenecu vlastní z téměř dvou procent fond Wellington Management.

Může se zdát, že pestrá vlastnická struktura je přesně to, k čemu by tržní hospodářství mělo v ideálním případě směřovat. Tedy aby velcí hráči nebyli v rukách dalších velkých hráčů, kterých je navíc jen malý počet. Jenže jak už bylo uvedeno, někteří akcionáři figurují jako ti nejvýznamnější hned v několika farmaceutických společnostech naráz.

Vědci koncem loňského roku vydali studii, v níž mapovali vlastnickou strukturu amerických farmaceutických firem mezi lety 2004 a 2014. Zjistili, že mezi nimi existuje výrazné majetkové propojení právě skrze investiční fondy. 

https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3738575

https://cnn.iprima.cz/vydelavaji-desitky-miliard-dolaru-kam-plynou-zisky-nejvetsich-farmaceutickych-firem-17313

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového