Roger Penrose

Roger Penrose (8.8.1931 - ) je to anglický matematický fyzik a matematik, znám především svými příspěvky k obecné relativitě, kosmologii a k teorii zobecněných inverzí matic. Mezi jeho přínosy patří např. spolupráce na objevu Hawkingova záření. Je také rekreačním filosofem. V roce 2020 obdržel Nobelovu cenu za fyziku, za predikci vzniku černých děr na základě obecné teorie relativity.

  • V 60. letech 20. století se věnoval obecné teorii relativity a jejím důsledkům na astrofyziku a kosmologii.
  • Roku 1988 získal spolu se Stephenem Hawkingem Wolfovu cenu za fyziku. Rok poté vydal svoji první knihu s názvem Císařova nová mysl, roku 1994 vydal Stíny mysli a roku 1997 konečně Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl, ve které se zabývá svou teorií, která pracuje s myšlenkou, že lidská mysl je jev na rozhraní mezi kvantovou fyzikou a fyzikou makrosvěta.
  • Rovněž je autorem tzv. Penroseova dláždění. Jde o geometrickou konstrukci, kterou lze vydláždit rovinu pomocí malého počtu druhů dlaždic, a to tak, aniž by se vzorek dláždění kdekoli opakoval.
  • Byl učitelem fyzika Stephena Hawkinga, ten však některé jeho teorie odmítal a označoval je za "kacířské" 
  • "Roger Penrose napsal, že fyzika se neposune dál, dokud nepochopí, co je to vědomí, a dokud se fyzikům nepodaří nějakým způsobem zaintegrovat pojem vědomí do svých rovnic a popisu toho, jak svět funguje".  

10.3.2021 89letý nositel Nobelovy ceny za fyziku Roger Penrose prohlásil, že předtím, než ve Velkém třesku vznikl náš známý vesmír, existoval tu jiný, přičemž důkazem by mohly být černé díry. A ani tímto vesmírem nic nekončí - po něm pak přijde další. 

  • Hawkingovy body pojmenované podle profesora Stephena Hawkinga, který se domníval, že černé díry propouštějí záření a za delší čas se vypaří do nicoty. Penrose říká, že jsou to zbytky vesmíru, který existoval před Velkým třeskem. Tyto body jsou prý důkazem teorie "konformní cyklické kosmologie", podle které vesmír stále dokola expanduje, poté se zhroutí a ve velkém třesku se zrodí nový vesmír. 
  • Vesmír tak prochází nekonečným cyklem eonů, nesmírně dlouhých období od velkého třesku po zcela netečný vesmír vyplněný jenom zářením.
  • Penrose sice připouští, že jde o kontroverzní teorii, ale také zdůrazňuje, že i myšlenka černých děr byla kdysi kontroverzní, ale nyní je uznávanou součástí vědy.
  • Podle Penroseovy teorie jsou Hawkingovy body závěrečným vyloučením energie - známé jako Hawkingovo záření -, které je přenášeno černými dírami z předchozího vesmíru. Ačkoliv tedy většina předchozího vesmíru vždy nenávratně zanikne, část jejich informace se dostane skrze velký třesk do dalšího vesmíru a otiskne se do reliktního záření.
  • Není přesně známo, jak dlouho se hmota těchto černých děr odpařuje, předpokládá se, že podstatně déle než 13,8 miliard let existence našeho vesmíru, a proto to nelze detekovat. "Tvrdím, že existuje pozorování Hawkingova záření. Velký třesk nebyl začátek. Před Velkým třeskem bylo něco a to něco je to, co budeme mít v naší budoucnosti". "Máme vesmír, který se rozpíná a rozpíná a veškerá hmota se rozpadá, a v této mé šílené teorii se tato vzdálená budoucnost stává velkým třeskem dalšího eonu.
  • Velký třesk začal něčím, co bylo vzdálenou budoucností předchozího eonu, a podobné černé díry by zmizely prostřednictvím Hawkingova odpařování, a tím by vznikly Hawkingovy body. "Vidíme je. Body jsou asi osmkrát větší než průměr Měsíce a jsou mírně zahřáté. Pro nejméně šest z těchto bodů existují docela dobré důkazy 
  • https://www.extrastory.cz/pred-velkym-treskem-existoval-jiny-vesmir-tvrdi-nobelista?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...