Zemědělství, agrární sektor

Honbu za co nejvyššími výnosy a minimalizací nákladů ale provází i devastace přírodních zdrojů a začínají se projevovat i negativní dopady na lidské zdraví. Z globálního hlediska se projevuje značné množství vlivů, a to nejen v oblasti zemědělství. Ale všechno to můžeme shrnout pod pojem takzvaného druhého antropocénu.

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ ZAUJÍMÁ cca 12 % ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A PRODUKUJE POUZE 1 % BIOPOTRAVIN, NENÍ SCHOPNÉ SE ANI NA VELKÝCH PLOCHÁCH DOSTAT NA SROVNATELNOU ÚROVEŇ (cena produktů, efektivita, produktivita práce) SE SOUČASNÝM INTENZIVNÍM TYPEM OBHOSPODAŘOVÁNÍ PŮDY

Soběstačnost Česka v pěstování zeleniny je 35 % (2020). Podle zemědělců je to málo. Ministerstvo zemědělství chce tento podíl do roku 2030 navýšit na 75 %. V Česku se rovněž vyrobí pouze 55 % tuzemské spotřeby vepřového masa, drůbežího pak 70 %. Ministerstvo se chce dostat alespoň na 80 %. 

Ze statistik Evropského statistického úřadu Eurostat vyplývá, že v ČR činí průměrná spotřeba pesticidů 1,9 kilogramu na hektar, zatímco třeba v sousedním Rakousku je to 3,1 kilogramu, v Německu 3,4 kilogramu, v Itálii 7,7 kilogramu a v Belgii dokonce 8 kilogramů pesticidů na hektar. Více na: 

České zemědělství v číslech

• 2,13% podíl na HDP
• 29 tisíc zemědělských subjektů
• 4,9 milionu hektarů zemědělské půdy
• 63 % půdy obhospodařují velké podniky
• +60 % tvoří rostlinná výroba
• 159,8 mld. Kč produkce zemědělství
• 121 (130)hektarů průměrná velikost farmy (v EU 28 ha). Průměrná velikost českých farem je více než desetinásobná oproti Polsku. Na konferenci o budoucnosti českého zemědělství v Senátu to řekla analytička polské Federace chovatelů skotu a producentů mléka Dorota Grabarczyková. V Polsku je průměr 11,42 hektaru, zatímco v ČR 130 hektarů (1.2024)
• Polské zemědělství má výrazně jinou strukturu, je podstatně méně koncentrované. Má 1,2 milionu zemědělců, kteří hospodaří v průměru na 11 hektarech. Oproti Česku má 4× vyšší rozlohu obhospodařované půdy, ale počet zemědělců je v Polsku 40× vyšší než v České republice (v ČR je 30 tisíc, z toho 26 tisíc jsou rodinné farmy). I tam však existují obří agrokomplexy. Dnes obecně platí, že na každých 100–150 hektarů je v zemědělství potřeba jeden zaměstnanec. (9.2.2024). https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-nedari-se-a-mezi-zemedelci-to-vre-nejde-vsak-jen-o-dotace-245310#
  

Zemědělství 4.0, bude možné včas a pouze lokálně reagovat na reálnou situaci, tím snížit i nadužívání pesticidů a herbicidů, aby se nemusely stříkat plošně. stávající výnosy v zemědělství krátkodobě udržitelné jen za cenu další nenávratné devastace zdrojů. Znáte to rčení, že "tady ani tráva neroste"? Tohle se nám může stát - taková místa už pozorujeme i v mnohdy učebnicových úrodných lokalitách v Česku. Musíme se vrátit k rozumné míře opotřebení půdy, zpomalit drancování, protože limity v oboru už není kam dál posouvat. Naopak bude nutné udělat krok zpět, ostatně není dobré balancovat nad propastí na jedné noze.

• Podle FAO (12.1.2021) je dnes téměř polovina celosvětové sklizně nutná ke krmení populace hospodářských zvířat, kterou tvoří přibližně 1,4 miliardy skotu, 1 miliarda prasat, 20 miliard drůbeže a 1,9 miliardy ovcí.
  
• Ekologické havárie - jde o samotný stav půdy (půdní mikrobiom, nedostatek statkových hnojiv v půdě, snižuje se schopnost zadržovat vodu v půdě), likvidaci širokého spektra organismů od půdních bakterií přes hmyz až po ptactvo.
  
• Roky tvrdily odpovědné úřady, že DDT nebo glyfosát jsou zcela bezpečné (glyfosátu se v Česku (jediného z desítek užívaných herbicidů) v roce 2017 spotřebovalo 751 tisíc litrů. V roce 2012 to bylo přes milion litrů.
  
• Nadužívání chemie (a rezignace na některé ověřené a tradiční zemědělské postupy) je ale celosvětový a aktuálně už obří problém. 
  
• Podle FAO (Organizace pro výživu a zemědělství při OSN) se v roce 2016 spotřebovaly celosvětově čtyři miliony tun pesticidů - dvakrát více než v roce 1990. V porovnání s předcházejícími desetiletími je to ještě znatelně více.
  
• Zaměstnanost v zemědělství (efektivita zemědělství) klesla za 100 let ze 70 % na 1,9 %. Přitom ještě v roce 2003 to bylo 11 %. Ale nízká zaměstnanost je taky pastí, každého chybějícího (obzvlášť kvalifikovaného) pracovníka je těžké nahradit. Důsledkem bude významný zásah do produktivity i funkčnosti zemědělství. 
  
• Návrat k tradičnímu a odpovědnému hospodaření (s nižší efektivitou) je tak zase o něco složitějším. Řešením je další vývoj automatizace, která nahradí expertní znalosti a zvládne rozhodovací mechanismy (sběr a interpretace vstupů získaných ze senzorových modulů nebo analyzátorů na polích a u zvířat. strojové vidění a navigace zemědělských strojů, které v budoucnu umožní plnohodnotnou autopilotáž. 
• Ve zdravotnictví se vědci obávají vzniku superodolné bakterie (rezistence antibiotikům), v zemědělství pak může vzniknout superodolný plevel (rezistence protiherbicidům).
  

Změny v zemědělství:

• Průměrná dojivost (holštýnské mléčné plemeno skotu) je přes devět tisíc litrů mléka ročně, což je šestkrát víc, než byla průměrná dojivost krav před 100 lety, předpokládá se, že dojivost půjde zvednout ještě o čtvrtinu. "náramky" pro mléčná plemena krav a analýza acidity mléka jsou dnes již běžnou součástí farem.
  
• Obdobná situace panuje prakticky ve všech odvětvích rostlinné a živočišné výroby
  
• Plodiny jsou silně šlechtěny a nově i geneticky upravovány pro větší odolnost i pro vyšší výnosy. 
  
• Dosažením těchto dvou věcí se vytratí jiná klíčová vlastnost, třeba u rajčat. Jejich moderní odrůdy šlechtěním přišly o potřebný gen chuti. 
  
• Lze inovovat i proces ochrany rostliny a zvýšení její odolnosti, můžeme posuzovat aktuální stav rostlin a díky tomu cílit řešení, nemusíte na ni naslepo sypat chemii, která vám sice zajistí výnos, ale krátkozrace devastuje půdu. Umělá inteligence pak může sloužit jako nástroj nahrazující záplavu pesticidů a predikuje vývoj i na několik dní dopředu  (Když máte data a jejich interpretaci, zbývá naučit neuronovou síť správně nakládat s dalšími vstupy a daty, jež už má analyzovat sama, v reálném čase).  
• Kamery dokážou lokalizovat původ nákazy, nemusíte tak plošně ošetřovat celou úrodu, stačí jen to konkrétní místo. 
  
• Domácí růst bylinek - pěstební boxy s automatizovaným systémem a aplikací, která rostliny snímá i vyhodnocuje, jestli je potřeba zakročit a jak.
• Prognózy primárně naznačují snižující se cenu výživových proteinů - již v roce 2030 by tedy "maso" mohlo dle analýzy think tanku RethinkX být až o 70 % levnější co do produkce. Spolu s tím lze očekávat i snížení ceny rostlinných produktů až o 80 %. Jedním z faktorů podporujících toto snížení je i úbytek obdělávané půdy až o 60 procent - méně zvěře znamená více půdy pro plodiny putující přímo k lidem. více
  
• Spolu s tím se v příští generaci očekává značný ústup zemědělského chovu - a ruku v ruce s tím i rapidní snížení environmentální náročnosti.
  
• Bez geneticky upravených plodin (novými metodami - "staré" modifikování skrze šlechtění je povolené) mají však organické farmy o 50 % nižší efektivitu proti farmám běžným. Organické farmy jsou však přesto výhodnější pro biodiverzitu, zřejmě především pro své limitování syntetických pesticidů. 
  
• Díky klimatickým změnám se dá očekávat rozvoj GMO ( transgenní plodiny), poskytnou konkurenční výhodu (sucho).
• Americká firma Root AI vytvořila robota schopného ve sklenících šetrně trhat jahody, rajčata i okurky. Pozná i to, které jsou zralé (21.8.2020).
  
• Zemědělská půda, kde se cíleně nic nesklidí, má podle cílů Zeleného údělu pro Evropu tvořit v roce 2030 desetinu orné půdy. O to, zda je to správné, se vedou spory. 
  
• Novým trendem je precizní zemědělství (smart farming).
• Regenerativní zemědělství
  

Zdroj: https://www.forbes.cz/agrokalypsa-prichazi-honba-za-vynosy-ohrozuje-krajinu-i-lidi/

Nové inspirativní technologie

Místo přidávání kávové sedliny do půdy (nebo kompostu) formou biosložky, která dodává do půdy živiny a obohacuje ji, BRITSKÝ STARTUP VYMYSLEL, JAK VYUŽÍT KÁVOVÝ ODPAD (ve světě vypijí zhruba dvě miliardy šálků kávy denně). BUDE Z NĚJ PALIVO. Když kávový odpad putuje na skládku, při rozkládání se do atmosféry uvolňuje velké množství skleníkových plynů. A i to přispívá ke globálnímu oteplování. Bio-bean dokáže každý rok přeměnit sedm tisíc tun tohoto odpadu na biopaliva. Pozor, ani metoda Bio-bean se neobejde bez skleníkových plynů. Ale podle odhadů firmy je při recyklaci do atmosféry vypouštěno o 80 procent emisí méně ve srovnání s běžným odesláním odpadků na skládku.

Samotný proces zpracovávání odpadu vypadá tak, že jsou nejprve dekontaminovány kávové sedimenty. Pak se odstraní papírové kelímky a plastové sáčky. To, co zůstane, pak prochází sušárnou a procesem prosévání. Nakonec vznikají pelety. "Káva je vysoce kalorická a může se stát výborným palivem. Produkuje asi o 20 procent více tepla a spaluje se déle než dřevo. Bio-bean nevzdal plánů na expanzi do celé Evropy. Mělo by se tak stát v následujících pěti letech. (17.6.2020)

https://techfocus.cz/gadgets/2140-britsky-startup-vymyslel-jak-vyuzit-kavovy-odpad-bude-z-nej-palivo.html

VARISTAR, nová komplexní technologie používaná v zemědělství s využití dostupných dat (satelitní snímky, rozbory půdy, online data, historické informace od majitelů atd.) umožňuje dosahovat až o 50% větší výnosy s využitím aplikačních map, internetu, satelitní aplikace přímo automaticky on-line řídí množství semen, hnojiv a postřiků na konkrétní místo půdy.

• Na pěstované plodiny je používáno menší množství chemie, tím je tato technologie efektivnější a šetrnější k životnímu prostředí, protože respektuje podle získaných dat odlišnosti v půdě a krajině s využitím moderních technologií se současnou technikou

SOLEIN, elektrické jídlo

Jeho produkce začíná elektřinou, která se pouští do vody a vytváří bublinky oxidu uhličitého a vodíku. Do vzniklé tekutiny se přidají mikroorganismy, které se bublinkami nakrmí a vyprodukují látku Solein. Ta se následně vysuší a vznikne prášek připomínající pšeničnou mouku. Dochází v podstatě k přírodnímu procesu podobnému kvašení.

"Jedná se o naprosto nový druh jídla a nový druh proteinu, který se svou výrobou a tím, že nepotřebuje zemědělství ani vodní hospodářství, odlišuje od všeho ostatního, co na dnešním trhu známe," říká doktor Pasi Vainikka, výkonný ředitel Solar Foods Finsko. více

SENS, výrobky z cvrččí mouky, cvrčci přeměňují krmivo na jídlo efektivněji než kuřata. Z 450g krmiva je to u cvrčků 260g a u kuřat pouze 190g.

Umělé maso (Laboratorně pěstované maso)

dnes existují přesvědčivé náhražky masa a očekává se, že jeho podíl na trhu poroste. bude stačit "přidat pár kmenových buněk" a steak doroste do kýžené velikosti za přidání dostatečného množství dalších živin, podobně jako stejně doroste zelenina či ovoce. Nebude třeba již chovat dlouhé roky zvíře před jeho porážkou, takže i vyšší vstupní investice můžou vést k dramatickému snížení nákladů.

Hydroponie (urbanizované farmy)

Hydroponie je způsob pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Oporu pro kořeny poskytuje substrát, nejčastěji se používá expandovaný jíl - keramzit.

Hydroponicky lze v současné době pěstovat jenom nízko rostoucí. Někdy mají formu takzvaných vertikálních farem na bázi hydroponie - zjednodušeně mrakodrapu (ale může jít i o jinou budovu), jehož jednotlivá patra jsou osázena plodinami. Idea je, že díky konstantnímu hnojení a svícení by takové vertikální farmy mohly nést úrodu několikrát ročně. V dlouhodobém trendu by se tak měly vyplatit.

Základy hydroponie se objevují už ve starém Egyptě a jiných dávných kulturách.

Vůbec první pokus pěstovat rostliny ve vodních roztocích bez půdy je v západním světě datován do doby před 250 lety. Úspěšně se o něj pokusil profesor lékařství John Woodward v Londýně. 

Aquaponie

Aeroponie

Vertikální farmy

Anglická společnost Huel, která vyrábí kompletně vyváženou stravu v prášku s proteiny, karbohydráty, tuky, minerály i vitamíny.  "Naše výrobky balíme tak, abychom zabránili vlhkosti, světlu a kyslíku," říká Rebecca Williams, nutriční specialistka v Huel. "Balení musí být také sterilní, takže k odstranění mikrobů na obalu, používáme páru nebo kyselinu." A tento způsob konzervace má skutečný úspěch - podle Michaela Sulu by toto práškové jídlo mohlo vydržet až sto let.

https://www.bbc.com/future/article/20200330-which-foods-are-best-to-eat-after-the-apocalypse 

Spolu s manželkou Lenkou vyvinuli dvě progresivní webové aplikace. První, MyCookAround, propojuje pěstitele, výrobce potravin a farmáře se zákazníky. Druhá, SwapAround, je pro lidi, kteří chtějí něco vyměnit. Obě pracují na lokálním principu a na technologii získal česko-syrský pár patent.

https://archiv.ihned.cz/c1-66842900-alaadin-z-boretic-syran-zalozil-farmu-na-breclavsku-i-aplikaci-ktera-propojuje-farmare-se-zakazniky-pouziva-ji-3000-lidi

Postupy precizního zemědělství (smart farming)

Myšlenka precizního zemědělství pochází ze Spojených států amerických, kde se v 90. letech poprvé objevily na sklízecích mlátičkách monitory výnosu."Do Česka se první výnosové monitory dostaly kolem roku 2000, především pro výzkumné účely," přibližuje František Kumhála, koordinátor Centra precizního zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. Dodává, že neexistuje jednodušší cesta, jak zemědělskou produkci zlevnit a přitom vyhovět zvyšujícím se tlakům ohledně ekologie, bezpečnosti potravin a řešení problémů se suchem.

Technologie precizního zemědělství například dokážou do značné míry nahradit funkci pesticidů, tedy chemických přípravků na tlumení chorob rostlin a hubení plevelů. Robotické systémy se totiž umějí dostat až na úroveň jednotlivých rostlin a stroj pak ošetří pouze ty napadené. V uplynulých pěti letech se také rozmohlo automatické navádění strojů s přesností na centimetry. Díky němu se nepřekrývají pracovní záběry při aplikaci hnojiv a chemických ochranných látek. Zemědělská technika také dokáže pracovat v noci, kdy je výhodné aplikovat chemické ochranné látky, protože nefouká tolik vítr a včely jsou v úlech.

Česko na tom s používám precizního zemědělství v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie podle profesora Kumhály není vůbec špatně. "V rámci Visegrádské skupiny patříme k pokročilejším státům."

• Ochrana rostlin podle úrovně výskytu škodlivého organismu v jednotlivých částech pozemku, kterou by se dosáhlo výrazného snížení spotřeby agrochemikálií, je teprve ve fázi vývoje a v České republice ani jinde v Evropě se zatím běžně v praxi nevyužívá. 
  
• Jednou z možností je právě VARISTAR.
• Zákaz předsklizňové aplikace kontroverzního glyfosátu u plodin, které jsou určené pro potravinářské využití platí od sklizně 2019.
  
• glyfosát je látka s nejvyšší spotřebou ze všech přípravků na ochranu rostlin - tvoří zhruba 15 až 17 % jejich celkové spotřeby.
  

26.3.2021 Martin Ullmann a jeho tchán Jindřich Ullmann z Opavy společně vytvořili a vloni představili Newman − řádkový plečkovací stroj, který díky strojovému učení během několika desítek milisekund rozezná plodinu od plevele. Newman jezdí připojený za traktor a v každém řádku má umístěné kultivační těleso. To obsahuje kameru a počítač, jenž ovládá okopávací nože kypřící půdu a likvidující plevel. Software tohoto chytrého stroje pak vyhodnocuje obraz z kamery.

"Díky tomu, že Newman dokáže plevel likvidovat bez chemie, je vhodný pro ekologické a udržitelné zemědělství," říká Martin Ullmann. Hodí se třeba na cukrovou řepu, zelí nebo saláty. Ullmannovi si teď svůj nápad nechávají patentovat.

Českých inovací na poli precizního zemědělství je více. Další je například projekt Starfos, který testuje systém přizpůsobivé aplikace postřiků, zejména kapalných hnojiv. "Vychází z diagnostiky stavu porostu zemědělských plodin pomocí senzorů přímo na postřikovači a z podkladových map produktivity jednotlivých částí pozemku. Pomůže to upravit aplikační dávky podle potřeby rostlin," popisuje Vojtěch Lukas, vědec Mendelovy univerzity v Brně, která se na projektu podílí. Tento přístup je známý jako precizní zemědělství nebo také smart farming. Je to pokročilý způsob hospodaření v zemědělské krajině, který využívá umělou inteligenci, pracuje se senzory, družicovým navigačním systémem, internetem věcí, softwarovou analýzou a velkým množstvím dat. V Česku se precizní zemědělství začalo využívat zhruba před 20 lety a od té doby se mezi zdejšími zemědělci výrazně rozmohlo. Některé jeho postupy se už na českých polích používají úplně běžně.

Myšlenka precizního zemědělství pochází ze Spojených států amerických, kde se v 90. letech poprvé objevily na sklízecích mlátičkách monitory výnosu.

"Do Česka se první výnosové monitory dostaly kolem roku 2000, především pro výzkumné účely," přibližuje František Kumhála, koordinátor Centra precizního zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. Dodává, že neexistuje jednodušší cesta, jak zemědělskou produkci zlevnit a přitom vyhovět zvyšujícím se tlakům ohledně ekologie, bezpečnosti potravin a řešení problémů se suchem.

Technologie precizního zemědělství například dokážou do značné míry nahradit funkci pesticidů, tedy chemických přípravků na tlumení chorob rostlin a hubení plevelů. Robotické systémy se totiž umějí dostat až na úroveň jednotlivých rostlin a stroj pak ošetří pouze ty napadené. V uplynulých pěti letech se také rozmohlo automatické navádění strojů s přesností na centimetry. Díky němu se nepřekrývají pracovní záběry při aplikaci hnojiv a chemických ochranných látek. Zemědělská technika také dokáže pracovat v noci, kdy je výhodné aplikovat chemické ochranné látky, protože nefouká tolik vítr a včely jsou v úlech.

Česko na tom s používám precizního zemědělství v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie podle profesora Kumhály není vůbec špatně. "V rámci Visegrádské skupiny patříme k pokročilejším státům."

https://archiv.ihned.cz/c1-66900370-cesi-inovuji-precizni-zemedelstvi-dokaze-usetrit-pres-polovinu-nakladu-na-pripravky<br>

Plodiny pro dobytek

• Čirok či vojtěška. 
• Zvířata si musí na změnu stravy zvykat včetně bakterií a mikrobů.

Zemědělství a potraviny, zprávy z tisku:

12.1.2024 Průměrná velikost českých farem je více než desetinásobná oproti Polsku. Na konferenci o budoucnosti českého zemědělství v Senátu to řekla analytička polské Federace chovatelů skotu a producentů mléka Dorota Grabarczyková. V Polsku je průměr 11,42 hektaru, zatímco v ČR 130 hektarů. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha je přesvědčen o tom, že výhodou českého zemědělství je právě velikost v kontextu EU. Podniky díky tomu mohou vyrábět potraviny levněji.

21.11.2023 Zemědělská půda, kde se cíleně nic nesklidí, má podle cílů Zeleného údělu pro Evropu tvořit v roce 2030 desetinu orné půdy. O to, zda je to správné, se vedou spory. Kvalitní orné půdy každý den ubývá, v Česku je jí přibližně 2,5 milionu hektarů. Nebýt výjimky, letos by se už minimálně na 4% nesměly pěstovat plodiny, jako jsou pšenice, ječmen, kukuřice či řepka, ale tato půda měla odpočívat. Má sloužit jako úhor, na kterém by rostly zpravidla traviny nebo nektarodárné plodiny, či ke krajinným prvkům, jako jsou remízky a ochranné pásy. Opatření, které povede ke zvýšení druhové rozmanitosti a navrátí do přírody hmyz a drobné živočichy, jsou zemědělci nuceni plnit, aby získali základní dotace v plné výši.

• Prakticky to pro nás znamená nižší osevy běžných plodin, nižší výrobu a tržby, horší ziskovost či vyšší ztrátovost produkce. V kombinaci s rostoucími náklady 'na všechno' to není dobrá kombinace. 
  
• Podle Agrární komory dojde kvůli opatření už v příštím roce k úbytku přibližně 86 tisíc hektarů produkční zemědělské plochy. Hrozí prý, že na 47 tisících hektarech nebudou zasety obiloviny, jako jsou pšenice a ječmen. 
  
• Zemědělci přijdou o 185 tisíc tun pšenice, 70 tisíc tun ječmene, 46 tisíc tun řepky, 160 tisíc tun pícnin, 22 tisíc tun kukuřice na zrno a 150 tisíc tun cukrové řepy, vypočítala analýza Agrární komory, která odhadla, že čeští zemědělci kvůli zpřísnění podmínek přijdou o 2,7 miliardy korun ročně. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-az-deset-procent-pudy-se-nebude-sklizet-plan-eu-desi-cast-zemedelcu-240069#
  

19.11.2023 Přistoupení zemědělské velmoci Ukrajiny k Evropské unii by mělo za následek "smrt" rodinného zemědělství, varoval německý svaz farmářů uprostřed rostoucích obav o budoucí směřování programu zemědělských dotací EU. Poté, co Evropská komise doporučila zahájit formální přístupové rozhovory s Ukrajinou, Joachim Rukwied, prezident Svazu německých farmářů (DBV), varoval před důsledky tohoto kroku pro zemědělský sektor. Informoval o tom server Euractiv.

• Rukwied poukázal na velký zemědělský sektor Ukrajiny a na to, že průměrná farma v zemi je mnohonásobně větší než v EU. Přijetí by tedy znamenalo "začlenit do EU zemědělský sektor se zcela odlišnými strukturami, až po farmy o rozloze několika 100 000 hektarů.
• Mezi politickými představiteli a zemědělskými organizacemi panuje široká shoda, že CAP by nemohl pokračovat ve své současné podobě, pokud by se Ukrajina připojila. Zejména takzvané přímé platby vyplácené farmám na hektar zemědělské půdy by pravděpodobně nebyly kvůli velkým zemědělským rozlohám na Ukrajině finančně únosné. 
• https://echo24.cz/a/Hw2na/zpravy-ekonomika-nemecti-farmari-pristoupeni-ukrajina-eu-povede-smrti-rodinnych-farem? 
  

6.9.2023 Státy V4, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, chtějí vyzvat Evropskou komisi, aby zavedla vratnou kauci na export ukrajinského obilí. Kauce má přimět obchodníky, aby nenechávali ukrajinskou zemědělskou produkci na evropském trhu. Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po dnešním jednání s resortními kolegy ze států V4 ve Znojmě (ČTK)

26.8.2023 Desetinu půdy musí zemědělci podle EU nechat ladem. "Určitě to ovlivní cenu potravin".

Neprodukční zemědělské plochy mohou v budoucnu způsobit nárůst cen potravin, řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Zatím se podle něj jedná o čtyři procenta zemědělské půdy v ČR, ale do roku 2030 to bude deset procent. Sníží se tak produkce zemědělských produktů, což ovlivní cenu potravin, uvedl Doležal.

Současná čtyři procenta představují podle něj plochu zhruba 100 000 hektarů. "Jen pro představu – na 100 000 hektarech (v republice) pěstujeme všechnu cukrovou řepu, konzumní brambory a mák. Všichni to pak pocítíme v cenách potravin," řekl Doležal.

• Smyslem nařízení je obnovit biodiverzitu a druhovou rozmanitost v krajině. 
  

Celková výměra současného půdního fondu v republice je 7,88 milionu hektarů z toho 4,2 milionu hektaru je využíváno k zemědělské činnosti. Orná půda zaujímá 37,5 procenta z půdního fondu, což znamená 2,95 milionu hektaru. 

https://echo24.cz/a/HSNVf/zpravy-domov-neprodukcni-zemedelske-plochy-mohou-zpusobit-zdrazeni-potravin-tvrdi-sef-agrarni-komora?

7.7.2023 Evropský úřad pro bezpečnost potravin oznámil, že se s používáním glyfosátu v zemědělství nepojí žádné "kritické oblasti ohrožení" pro zdraví lidí, zvířat ani životního prostředí. O jeho budoucnosti letos rozhodnou členské státy. Evropský úřad pro bezpečnost potravin ve čtvrtek prohlásil, že je používání glyfosátu v zemědělství bezpečné a neexistují podle něj žádné "kritické oblasti ohrožení" pro zdraví lidí, zvířat ani životního prostředí.

Podle serveru Politico jeho stanovisko, které je vítězstvím lobby pesticidového průmyslu, vyvolalo vlnu kritiky z řad ekologických aktivistů.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-sok-pro-vedce-i-ekology-glyfosat-je-bezpecny-usoudil-kontrolni-organ-eu-233664#

16.2.2023 Neorali, šetřili chemií a zaseli meziplodiny. Teď za uhlíkové kredity farmáři dostanou zaplaceno. Několik desítek českých farmářů si rozdělí finanční odměnu v celkové výši 12 milionů korun za to, že hospodařili regenerativním způsobem. Do půdy nachytali tuny oxidu uhličitého. První uhlíkové kredity "od nich" kupují firmy jako O2 či Deloitte. Pomocí regenerativních metod hospodaří na svých polích i farmáři v Česku, které často trápí eroze, sucho a klesající kvalita půdy. Za loňský rok se jim díky novým postupům podařilo v půdě zachytit přes 49 tisíc tun oxidu uhličitého.

Přírůstek pro ně měří společnost Carboneg, která se zaměřuje na takzvaný carbon farming. Zemědělcům nyní postupně vyplatí 12,3 milionu korun. Průměrná odměna v prvním roce fungování projektu činila 6123 korun na hektar. Odměny financuje firma z prodeje uhlíkových kreditů firmám z jiných odvětví, které ke splnění svých klimatických cílů potřebují část své uhlíkové stopy kompenzovat nákupem takzvaných offsetů. V rámci konvenčního zpracování půdy dochází dlouhodobě k uvolňování CO2 do ovzduší. Naopak přechodem na regenerativní zemědělství a díky postupům, jako jsou neustálý pokryv půdy, přímé setí, pěstování meziplodin a regenerativní pastva, dochází k takzvané sekvestraci uhlíku. Tímto způsobem může být do půdy uloženo až několik miliard tun uhlíku ročně. Půdy jsou kvalitnější, úrodnější, schopné zadržovat více vody a bohaté na humus, což ve výsledku znamená kvalitnější potraviny.

Na nedávné konferenci Carboneg si farmáři první zkušenosti s regenerativním zemědělstvím pochvalovali, systém je podle nich ziskový. Při regenerativním hospodaření farmáři ušetří na hnojivech a naftě pro zemědělské stroje. Mají ale i menší ztráty například v případě přívalových dešťů či sucha. Plodiny jsou kvalitnější, i když výnosy mohou být zejména v prvních letech nižší.

Smlouvu se zemědělci Carboneg uzavírá na pět let, přičemž podle Kurela je zhruba 20 procent odměny navázáno až na ukončení tohoto období, aby farmáři měli motivaci u regenerativního zemědělství zůstat.

https://www.ekonews.cz/neorali-setrili-chemii-a-zaseli-meziplodiny-ted-za-uhlikove-kredity-farmari-dostanou-zaplaceno/?

4.12.2022 Víc půdy ladem, boj proti erozi a méně peněz pro agrární obry. To jsou některé změny, které české zemědělce čekají od příštího roku. Řada z nich s tím ale nesouhlasí. Tuzemští zemědělci se musí připravit na nová ekologická opatření. Vyplývají z tzv. Strategického plánu, dokumentu, který bude od 1. ledna určovat podobu zemědělství v Evropské unii, a to až do roku 2027. Podle Ministerstva zemědělství ale zásadní změny Strategického plánu už nejsou ve hře. Kromě Evropské komise dokument rovněž schválila také česká vláda a resort zemědělství některá opatření vnímá jako velmi důležitá - například boj s erozí.

• Ideální velikost farmy od příštího roku? 150 hektarů. Větší totiž musejí počítat s krácením dotací. Někteří zemědělci se s tím nechtějí smířit a uvažují, že své farmy rozdrobí. Takový krok ale může být považován za dotační podvod.
• Podle dat je eroze v české krajině rozsáhlý problém. Jako ohrožená erozí bude nově označena většina orné půdy, a to až 65 %. Na tomto území budou zemědělci muset hospodařit erozně šetrnějším a také dražším způsobem.  
  
• Agrární komora varuje, že tam nebude možné pěstovat plodiny jako brambory, kukuřici nebo slunečnice. Požaduje proto, aby protierozní opatření fungovala spíš jako doporučení.
• Máte třeba 100hektarové pole, kde na 10 procentech je svah, který způsobuje erozi a celé to 100hektarové pole je označeno jako erozně ohrožené. 
  
• Nově by zemědělci měli také zanechat část obdělávané plochy ladem. Celkem se jedná o 3 procenta půdy a toto číslo by mělo v budoucnu růst.
• Primární přínos je pro biodiverzitu, protože dneska jsme tyto prvky z krajiny odstranili a chybějí tam. Krajinu to dělá méně odolnou vůči dopadům klimatické změny.
• Když se stane to, že každý zemědělec si dá ta 3 procenta někam na jednu stranu, na jeden roh farmy, a ten zbytek zůstane stejný, efekt samozřejmě nebude takový, jako kdyby se půda využila tak, aby v krajině vznikla nějaká kostra - různé biokoridory a podobně. Celkem se jedná o 40 tisíc hektarů, jejichž vyčlenění mimo zemědělskou produkci nedává při současném zdražování potravin smysl. 
  

https://echo24.cz/a/SWYxV/zpravy-zahranici-nizozemsko-chce-vykoupit-farmy-znecisteni-ovzdusi-dusik-kravy-protest?

17.11.2022 FDA poprvé schválila maso vypěstované v laboratoři vyvinuté kalifornským start-upem jako bezpečné pro lidskou spotřebu, což představuje klíčový milník pro buněčně kultivované maso, které bude nakonec dostupné v amerických supermarketech a restauracích (CNBC)

16.11.2022 Nizozemský start-up dokazuje, že v halách může růst i pšenice. Vypěstoval ji s enormními výnosy.

Nejen bylinky, saláty nebo rajčata. Pod střechou mohou růst také obilniny. Nizozemskému start-upu Infarm se podařilo v uzavřených prostorách, bez půdy, chemických pesticidů a s menším množstvím vody než na poli vypěstovat pšenici. V moderním farmaření zaměřeném na produkci ovoce a zeleniny se jedná o průlom, který má podle jeho aktérů v budoucnu zásadně přispět ke globální potravinové bezpečnosti.

• Abychom mohli i nadále živit rostoucí světovou populaci, musíme dosahovat vyšších výnosů plodin, což jsme nyní dokázali u pšenice," uvedl na webu Infarmu jeho technologický ředitel a spoluzakladatel Guy Galonska. "Jsme přesvědčeni, že pšenici lze úspěšně pěstovat ve velkém měřítku v uzavřených prostorách jako alternativu odolnou vůči klimatickým změnám. Náš rekordní výnos by se mohl v příštích letech potenciálně zvýšit o dalších 50 % pomocí kombinace vylepšené genetiky, hardwaru a optimalizovaného růstového prostředí. 
  
• Podle společnosti, kterou v roce 2013 založili Osnat Michaeli a bratři Guy a Erez Galonskové, je předpokládaný roční výnos u pšenice pěstované v halách 117 tun z hektaru. Průměr v Evropské unii se pohybuje okolo 5,6 tuny z hektaru. Důvodem takto enormního výnosu je, že v hale lze za jeden rok zvládnout šest vegetačních cyklů, přičemž na poli je možný jen jeden. Rostlinám pěstovaným v uzavřených prostorách lze snadno obstarat dostatek světla, vlhkosti, tepla i živin a netrápí je nemoci či škůdci. 
  
• Lidé ze start-upu připouštějí, že jsou teprve na začátku a než se takto vypěstovaná pšenice dostane na trh, budou čelit ještě řadě vědeckých i technologických výzev. Zásadní bude snížit náklady tak, aby výsledná cena pšenice mohla konkurovat té konvenčně vypěstované. Kolik by pšenice z hal mohla stát, Infarm neuvádí. Otázkou jsou energie, jelikož celoroční pěstování ve sklenících se v současnosti výrazně prodražuje.
  
• Technologie je dle mého názoru mimo ekonomickou realitu. Produkce z jednotky plochy je samozřejmě nesrovnatelně vyšší než z běžné zemědělské půdy, ale také náklady na jednotku produkce jsou mnohem vyšší, tržby za zrno nepokryjí investice. "Tyto technologie se vyplácejí pouze u produkce s vysokou přidanou hodnotou, jako je zelenina a ovoce.  
  
• https://archiv.hn.cz/c1-67138400-nizozemsky-start-up-dokazuje-ze-v-halach-muze-rust-i-psenice-vypestoval-ji-s-enormnimi-vynosy
  

31.10.2022 Ve střední Číně poblíž města Wu-chan vyrostl patrně největší vepřín na světě, do provozu byl uveden tento měsíc. Stavba má 26 pater a pojme až 650 tisíc zvířat, napsal server stanice franceinfo. Stavba vepřína, kde je většina úkonů automatizovaná, vyšla v přepočtu na 14,2 miliardy korun.

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-cina-zprovoznila-nejvetsi-veprin-na-svete-ma-26-pater-a-obri-vytah-40413080#

23.8.2022 Polská chemická společnost Grupa Azoty kvůli výraznému nárůstu cen zemního plynu dočasně zastavuje výrobu ve svých závodech na dusíkatá hnojiva, kaprolaktam a nylon 6. S odvolám na sdělení polského státního podniku o tom dnes informovala agentura Reuters. Grupa Azoty je v Polsku největší chemickou skupinou a patří k předním evropským výrobcům umělých hnojiv (ČTK)

4.7.2022 Sklizeň základních obilovin by podle prvních odhadů statistiků měla být letos srovnatelná s loňskou. Očekává se, že klesne o 0,9 procenta na 7,161 milionu tun. Odhadovaný hektarový výnos bude meziročně o 5,7 procenta nižší. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Během léta údaje o sklizni ještě několikrát zpřesní.

Očekávaná úroda základních obilovin, tedy bez kukuřice na zrno, má dosáhnout 7,161 milionu tun. Ve srovnání s loňskou nadprůměrnou sklizní je o 64 000 tun nižší, tedy o necelé procento. Osevní plochy se rozšířily meziročně rozšířily o 5,1 procenta, což znamená o 64 000 hektarů na 1,299 milionu hektarů. Odhadovaný hektarový výnos 5,51 tuny na hektar je meziročně o 5,7 procenta nižší.

Nejpěstovanější plodinou na českých polích zůstává pšenice ozimá, která letos zabírá téměř třetinu celkové osevní plochy. Odhadovaná úroda 4,709 milionu tun je meziročně o 2,6 procenta vyšší. Ječmene ozimého se sklidí zhruba 675 000 tun, což je meziroční nárůst o 3,6 procenta, a tritikale 201 000 tun, což je o 3,9 procenta více. 

Celková osevní plocha v Česku činí tento rok 2,456 milionu hektarů, meziročně o tři tisíce hektarů (0,1 procenta) víc. Plocha úhoru se rozšířila o 3,5 procenta na 26 000 hektarů. Čtyři nejpěstovanější plodiny - pšenice, řepka, ječmen a kukuřice - pokrývají téměř tři čtvrtiny celkové osevní plochy v zemi. 

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/obili-se-sklidi-podobne-jako-loni-repky-bude-vic-40402047#

26.4.2022 Dvojnásobný i výraznější nárůst cen obilí proti sobě postavil tuzemské producenty potravin a stát. Skupování obilí a budoucí úrody zahraničními nákupčími za přemrštěné ceny je trnem v oku některým tuzemským výrobcům, kteří musí zvýšené ceny promítnout do svých cen a přispět tak k razantnímu růstu cen potravin. Volají proto po zákazu vývozu, jak už učinila kvůli válečnému konfliktu Ukrajina. Zatím ale mají smůlu - ministerstvo zemědělství je proti.

• Obilí zdražovalo už od začátku roku. "Když to srovnáme s podobným obdobím loni, tedy s březnem a dubnem, tehdy obilí stálo kolem pěti, pěti a půl tisíce korun za tunu. Co nastalo po začátku války na Ukrajině - to je raketový nárůst, který si tady v Česku nepamatuje snad nikdo. Během krátkého období několika týdnů se cena obilí dostala k devíti, deseti tisícům a nyní se obchoduje někde mezi deseti a 11 0000 korunami za tunu. 
  
• Popíšu, co se stane, když budeme nadále liberální: Budou sem jezdit obchodníci z Blízkého východu či Afriky a skupovat obilí. My budeme muset vysoké ceny přenést do cen našich výrobků. A pak se může stát, že rohlík bude stát pět, sedm, deset korun a chleba sto.
  
• Jenže pro vývoz obilí platí pravidla EU o volném vnitřním trhu. "Volný pohyb zboží patří mezi základní pilíře EU. Státy toto pravidlo nemohou měnit o své vlastní vůli. Ministři zemědělství se nedávno na svém jednání shodli, že je důležité vnitřní trh a volný pohyb zboží v EU zachoval.
• Pro ministerstvo zemědělství, stejně tak celou EU, není regulace vnitřního trhu vyhovující řešení, protože by mohla fungovat jako opatření všech členských států proti sobě navzájem. Zadržování a regulace obchodu by vedlo ještě k větší eskalaci cen na trhu.
• Důvodem aktuálních vysokých cen je podle Agrární komory především obava z budoucího nedostatku s ohledem na situaci na Ukrajině, nižší výnosy způsobené vysokými cenami hnojiv, ale také pravděpodobná nižší produkce Evropské unie, která bude od příštího roku zavádět nová dotační pravidla. Hovoří se také o lokálním suchu, a to nejen v Evropě.  
  
• Na základě informací z Ukrajiny to podle něj vypadá, že by mohla zůstat třetina osevních ploch v následujícím období nevyužitá. Otázkou zůstává, jaká bude zbývající úroda a hlavně jaká bude letošní úroda v Evropě a v hlavních produkčních oblastech, jako jsou Kanada, Spojené státy, Austrálie, Rusko, Jižní Amerika nebo Čína. 
  
• Evropa jako taková se surovinami a potravinami nebude mít zásadní problém, nehrozí zde nedostatek, spíše lokální výpadky. Nicméně očekáváme možné problémy v Africe či na Blízkém východě. Tato situace pak může mít pro Evropu následky ve formě migrační vlny či dalších lokálních konfliktů.
  
• https://www.newstream.cz/money/boj-o-ceske-obili-zakazte-vyvoz-volaji-potravinari-zemedelci-a-stat-jsou-proti?
  

10.3.2022 Rusko zastavilo vývoz hnojiv! Pesimismus může přidat i špatná půdní vlhkost v Evropě a špatné předpovědi na další dva týdny.

Rusko se rozhodlo pozastavit vývoz hnojiv. Toto rozhodnutí má obrovské důsledky na světové ceny obilí, které již silně zareagovaly na nejistotu kolem války na Ukrajině. Další napětí přidalo Putinovo prohlášení, že spojenecké země Ruska vyjádřily podobný názor na vývoz hnojiv. Stojí za připomenutí, že Bělorusko je zodpovědné za téměř polovinu světového exportu draslíku. Pesimismus může přidat i špatná půdní vlhkost v Evropě a špatné předpovědi na další dva týdny. Na zákaz vývozu hnojiv silně zareagovaly firmy vyrábějící hnojiva. Nutrien (NTR.US), CF Industries (CF.US) a Mosaic (MOS.US) dnes rostou o více jak 6 %.

https://www.kurzy.cz/zpravy/639404-rusko-zastavilo-vyvoz-hnojiv-pesimismus-muze-pridat-i-spatna-pudni-vlhkost-v-evrope-a-spatne/

15.10.2021 Zemědělské a potravinářské organizace svorně varují před dopady strategií Evropské komise zaměřených na udržitelnou produkci potravin a ochranu biodiverzity. Odborné studie podle nich opakovaně ukazují, že povedou k nižší produkci potravin, jejich následnému zdražení a zvýšení dovozu ze třetích zemí, které nekladou takový důraz na ochranu životního prostředí. Po Evropské komisi pak požadují zpracování kumulativní dopadové studie všech unijních strategií na ochranu klimatu a apelují na europoslance, aby je v jejich postoji podpořili.

• Cíle Evropské komise obsažené ve strategiích zaměřených na udržitelnou produkci potravin Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork Strategy) a ochranu biodiverzity budou mít zásadní dopady na produkci potravin v Evropě. U některých plodin se sníží až o 30 procent, hovězí zdraží o 60 procent. Taková čísla ohrožují podle něj životaschopnost celého evropského zemědělství. 
• Kladou si za cíl například obhospodařovat 25 procent zemědělské plochy v režimu ekologického zemědělství, dosáhnout 10 procent přírodních prvků na zemědělských plochách, snížit spotřebu hnojiv o 20 procent a pesticidů o 50 procent nebo prodej antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata o 50 procent. Toto vše do roku 2030. Tyto cíle nicméně nejsou zatím nikde legislativně zakotveny. Zároveň není ani zcela zřejmé, jak se mají o naplnění těchto čísel země EU vzájemně podělit. Například ČR patří, na rozdíl od jiných evropských zemí, mezi premianty v plošném snižování spotřeby pesticidů.  
  
• https://ekonomickydenik.cz/dopadne-to-jako-s-elektrinou-a-plynem-varuji-zemedelci-pred-dopady-strategii-eu-na-ochranu-klimatu/?

10.10.2021 Pasení ovcí a výroba elektřiny ze solárních panelů zvyšují produktivitu půdy, uvádí výzkum publikovaný v časopise Frontiers in Sustainable Food Systems. Jde o studii, jež proběhla na Oregon State University v Corvallisu a zkoumá chov hospodářských zvířat v rámci agrivoltaických systémů.

Největšího agrivoltaického areálu na světě, který se nachází v Číně na polích s goji (ovoce goji neboli kustovnice čínská se podobá šípku), ukázaly, že fotovoltaické panely pomohly snížit odpařování vlhkosti půdy o 30 až 40 procent. Pravidelným střídáním slunečního svitu a stínu vytvoří panely příhodné mikroklima - vzduch se lépe ochlazuje, vlhkost zůstane v půdě.

V Evropě mají zatím agrivoltaické systémy největší uplatnění v Itálii a ve Francii. Tam jsou například nad vinicemi v Tresserre. Projekt na rozloze 4,5 hektaru vinic používá algoritmus umělé inteligence, který dokáže nastavit ideální sklon panelů podle slunečního záření. Panely, které jsou tak vysoko, že pod nimi mohou jezdit traktory, pro agrivoltaiku jsou kromě vinné révy nejvhodnější rajčata a papriky, protože ke svému růstu vyžadují stín. V Česku je agrivoltaika zatím v plenkách. "Zahraniční zkušenosti ale ukazují, že solární panely a celá řada plodin mohou žít v úžasné symbióze

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/solarni-panely-agrivoltaika-energie-slunce.A211004_104920_eko-zahranicni_ven

21.8.2021 Ve skleníku na Farmě Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku hraje rádio, jsou slyšet bzučící čmeláci, kteří opylují rostliny. Prolétnou kolem lidí a vletí do jednoho ze svých domků pod rajčatovými řádky. Ano, rajčata tady nekoření v zemi, ale několik desítek centimetrů nad ní, v matraci z drcených kokosových vláken.

Jde o takzvané hydroponické pěstování, tedy bez půdy. K rostlinám je zavedena závlaha s mixem vody a potřebných živin a u přívodu vody ke každé rostlině roste mech. "Ve skleníku vzniká vlastní ekosystém, i když umělý," komentuje dění pod skleněnou střechou Jiří Stodůlka, který farmu spoluvlastní a vede. Rajčata tady pěstují celoročně na 11,5 hektaru, což z Farmy Bezdínek dělá největší pěstírnu této zeleniny v Česku. Denně zde sběrači utrhnou až sedm tun rajčat.

https://archiv.hn.cz/c1-66963890-reportaz-z-nejvetsi-pestirny-rajcat-v-cesku-skleniku-s-touto-zeleninou-rychle-pribyva-uz-zabiraji-65-hektaru?

24.5.2021 Proč dovážíme cibuli a mrkev? Česká pole jsou vyhrazena pro něco jiného. Evropské i národní dotace ve výši 30-40 miliard korun vláda přednostně posílá velkým podnikům, přitom nehledí ani na to, co příjemce pěstuje, chová a vyrábí. Velké farmy proto dávají přednost obilí a řepce. Na nepřehledné lány stačí jednou za rok vypustit pár kombajnů a snadný výdělek doplnit dotacemi. Nejvýhodnější je řepka, jejíž cenu stát ročně dotuje navíc dvěma miliardami přes daňové slevy na bionaftu, která se z řepky vyrábí.

Z celkové produkce sedmi milionů tun obilí je nutné tři miliony tun prodat v cizině. Pšenice a ječmen však zabírají polnosti, proto je třeba naopak dovézt brambory a zeleninu. Česko dnes kryje importem polovinu spotřeby cibule, mrkve a zelí, pět šestin poptávky po okurkách, devět desetin po rajčatech. Pro vepře není dost krmných směsí, protože stále víc kukuřice žádají státem dotované bioplynové stanice. Patová situace se prohlubuje deset let.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/proc-dovazime-cibuli-a-mrkev-ceska-pole-jsou-vyhrazena-pro-neco-jineho-155407#<br>

9.5.2021 Spotřeba biopotravin v Česku by měla do roku 2027 stoupnout na čtyři procenta celkové spotřeby potravin a nápojů. Plánuje to ministerstvo zemědělství v akčním plánu rozvoje ekologického zemědělství, který v pondělí projedná vláda.

Podle posledního plánu se mělo tří procent dosáhnout již v roce 2016, což se však nepodařilo. Následně se mělo uvedené hodnoty podle plánu dosáhnout do roku 2020. Podle posledních údajů však činila spotřeba biopotravin předloni pouze 1,52 procenta celkové spotřeby potravin a nápojů.

Podle výkonné manažerky PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřiny Urbánkové je plán jako celek kvalitní, bohužel cíle spotřeby biopotravin jsou málo ambiciózní. Svaz podle ní navrhoval do plánu šestiprocentní spotřebu biopotravin v roce 2027, ministerstvo ale podle ní nevzalo tuto připomínku v potaz. V posledních třech letech rostla spotřeba biopotravin o několik desítek procent ročně, pokud bude tento trend pokračovat, bylo by správných právě šest procent v roce 2027.

Ministerstvo také chce, aby zemědělské plochy v ekologickém režimu do roku 2027 činily 22 procent celkové výměry. Tento cíl je podle Urbánkové správný, navíc odpovídá evropským strategiím, podle kterých má být do roku 2030 v ekologickém režimu 25 procent ploch. Podle posledních dat jich bylo v ČR 15 procent. Navíc by na nich mělo být méně trvalých travních porostů, kterých je v současnosti přes 82 procent. V cílovém roce by mělo být 30 procent ekologických ploch zaplněno ornou půdou, v současnosti jde o 16,7 procenta. 

https://www.e15.cz/byznys/potraviny/ministerstvo-zemedelstvi-do-roku-2027-by-mela-stoupnout-spotreba-biopotravin-na-ctyri-procenta-1380342<br>

27.3.2021 Pěstování zemědělských plodin je víc než kdykoliv jindy sužováno plevely. A to dokonce natolik, že by to mohlo ohrozit potravinovou bezpečnost. Podle studie Rothamstedského výzkumného centra za tím stojí čím dál větší odolnost vůči herbicidům v kombinaci se změnou klimatu. Kombinace oteplování a odolnosti plevelů vůči herbicidům vytvořila pro budoucí pěstování zemědělských plodin velice nebezpečný koktejl.

Tvrdí to studie nyní zveřejněná v odborném časopise Global Change Biology, o které informoval britský deník Telegraph. Studie Rothamstedského výzkumného centra je založená na jednom z nejdéle trvajících experimentů. Už od konce šedesátých let minulého století porovnává sklizeň pšenice z polí ošetřených herbicidy se sklizní z polí uměle neošetřovaných.

Plevely zničí polovinu úrody pšeniceData ukazují, že v prvních deseti letech experimentu byla zničena zhruba třetina úrody kvůli plevelu, v letech 2005 až 2014 to však byla již celá polovina. Plevely poškozují zemědělské plodiny jednak tím, že jim ubírají v půdě živiny a vodu, zastiňují je a utlačují, případně přispívají k šíření škůdců a chorob. Některé jsou navíc jedovaté či alergenní. Pokud se tak smíchají se sklizenými obilninami, mohou například vyvolat otravy hospodářských zvířat, případně způsobit nepříjemnou pachuť mouky či jinak snížit kvalitu zemědělských produktů. V ČR je například takto nebezpečný lilek černý, blín černý či bažanka.

Zdá se tedy, že řešením jsou tedy herbicidy, které plevel ničí. Jenže plevely jsou vůči herbicidům (tedy přípravkům na hubení nežádoucích rostlin) stále odolnější. Jde o obdobnou situaci jako v případě bakterií a jejich neustále se zvyšující resistence vůči antibiotikům. Ve zdravotnictví se vědci obávají vzniku superodolné bakterie, v zemědělství pak může vzniknout superodolný plevel.

Plevel se mnohem lépe přizpůsobuje vzrůstajícím teplotám, nemůžeme se spoléhat čistě na herbicidy a pokud se nebudeme moci spolehnout na herbicidy, můžeme říct, že z hlediska plevele je nynější situace horší, než jaká byla před začátkem jejich masového využívání v šedesátých letech," uvádí studie.

Plevelům hrají do karet ještě další dva faktory. Tím prvním je, že profitují z používání dusíkatých hnojiv. Ty podporují růst rostlin obecně, ať už jde o zemědělské plodiny či rostliny nežádoucí. Druhým pak je globální změna klimatu, zjednodušeně označovaná jako globální oteplování. Na výzkumných polích se průměrná teplota od roku 1969 zvýšila o dva stupně. Plevelům se přitom podařilo na zvyšující se teplotu mnohem lépe adaptovat než obilí. V budoucnosti tak lze očekávat další nápor nežádoucích rostlin, které budou sklizeň ovlivňovat stále více.

Potravinová bezpečnost je už nyní ohrožena v celé řadě zemí z různých důvodů. Bez ohledu na debaty, kým je zaviněná, je globální změna klimatu a s ní spojená rostoucí teplota většinově přijímaným faktem. Stále odolnější plevely tak podle vědců budou další těžkou překážkou, se kterou bude nutné se co nejdříve vypořádat.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/plevel-se-muze-brzy-stat-jednou-z-nejvetsich-hrozeb-pro-lidstvo-40355138#<br>

28.1.2021 S pěstováním rajčat jedné z největších farem u Velkých Němčic na Břeclavsku je zřejmě konec. Ve sklenících u Velkých Němčic od přelomu roku sklízejí až šest tun cherry rajčat denně. Rostliny napadl nebezpečný virus. Plody jsou znetvořené a špatně dozrávají. Rajčata jsou tak neprodejná. Po dezinfekci skleníků plánuje firma pěstovat okurky.

Jedna z největších farem na pěstování rajčat v republice plánuje rozšířit produkci. Ve sklenících firmy Agro Maryša u Velkých Němčic tak možná už příští rok v lednu budou stát další skleníky. Pěstovat se v nich mají okurky. Ve Velkých Němčicích se připravuje výstavba na asi čtyřech hektarech půdy. Agro Maryša dosud na necelých pěti hektarech půdy ve Velkých Němčicích vypěstovalo více než milion sto tisíc tun rajčat. "Nedá se říct, že bychom měli stejný výnos po celý rok. Odvíjí se to od ročního období a faktu, jak která ze dvou částí skleníku plodí. Začátkem ledna 2020 došlo ve sklenících, které aktuálně zaměstnávají na pětašedesát lidí, i na novou výsadbu. "Vysazovali jsme v menší části, která má rozlohu 1,6 hektaru. Celkem šlo o dvacet tisíc nových rostlin rajčat," prozradil Karpíšek.

• Rozloha: necelých 5 hektarů (letošní plán: rozšíření o 4 hektary k produkci okurek)
• Dosavadní produkce: 1 100 000 tun rajčat
• Nová výsadba: 20 tisíc rostlin
• Nočet zaměstnanců: 65 

Z původně českých rajčat se těší také v Mutěnicích na Hodonínsku. Pěstují je tam na ploše téměř dvou a půl hektaru.  

https://breclavsky.denik.cz/podnikani/rajcata-z-velkych-nemcic-maji-uspech-farma-se-rozsiri-oblibene-jsou-i-mutenice-20190201.html

https://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/konec-pestovani-rajcat-u-velkych-nemcic-rostliny-napadl-nebezpecny-virus-2021012.html

20.1.2021 Aby mohly být biopotraviny dostupné pro každého, je potřeba snížit náklady na jejich produkci. Jak na to? Odpovědí je použití inteligentních plecích strojů, které mohou nahradit ruční okopávání. Opavský rodinný start-up začíná s jedním takovým dobývat Evropu.

Unikátní plečkovací stroj rozezná pomocí kamery a softwaru plevel od úrody, a to během několika desítek milisekund. Plevelné rostliny následně z pole vyřadí - stačí jej jednoduše připojit za traktor. Výsledkem je větší objem práce za mnohem kratší dobu a s menším lidským úsilím. Zároveň se minimalizuje množství použitých pesticidů. Stroj označovaný jako WORM (zkratka z Weeding Organic Robotic Machine) se nejvíce hodí pro okopaniny, jejichž výsadba tvoří jakousi mřížku, tedy například pro cukrovou řepu, zelí nebo saláty.

Největší přínos slibuje revoluční vynález firmy Ullmanna ekologickému zemědělství, kde výrazně snižuje závislost na lidské práci. Při takřka bezobslužném pěstování plodin v bio kvalitě je zisk na hektar až třikrát vyšší. Co nabídnout má ale také konvenčnímu nebo takzvanému udržitelnému zemědělství. Díky mechanickému systému pletí zde dokáže snížit množství pesticidů až o 40 procent. V dlouhodobém horizontu by tak podle opavských inovátorů mělo dojít k výraznému poklesu ceny biozeleniny. 

https://pozitivni-zpravy.cz/zbavi-se-plevelu-bez-prace-i-chemie-v-opave-vznikl-stroj-ktery-slibuje-revoluci-v-zemedelstvi/

19.1.2021 Číňané spustili největší kruhovou dojírnu, obslouží 10 000 dojnic. V Číně se nachází přes 6,2 milionu kusů dojnic, které vyprodukují miliony litrů čerstvého mléka. Přibližně 70 % mléka spotřebovaného v Číně je ultra tepelně ošetřeno, což zvyšuje jeho trvanlivost. Chuť takového mléka je ale ve srovnání s čerstvým mlékem odlišná.

Jednou z největších farem v zemi je farma Lvyuan Animal Husbandry v provincii Jiangsu. Považována je za předního čínského producenta syrového mléka. Na farmě je ustájeno 10 000 krav. V roce 2019 farma objednala novou kruhovou dojírnu GEA DairyRotor T8900, která je první svého druhu v asijsko-pacifickém regionu. Od roku 2020 je dojírna v provozu. Dojírna byla za pomocí Číňanů a Němců spuštěna za pouhý měsíc. Je speciálně vyvinuta pro střední a velké komerční farmy. V provozu může být 22 hodin a disponuje 80 dojicími boxy. Všechny komponenty kruhové dojírny jsou extrémně odolné a jsou navrženy tak, aby odolaly požadavkům nepřetržitého provozu. Kromě toho je dojírna vyrobena z nerezové oceli, která se snadno čistí.

https://www.agroportal24h.cz/clanky/cinane-spustili-nejvetsi-kruhovou-dojirnu-obslouzi-10-000-dojnic

15.1.2021 Do ekologického zemědělství šli Horáčkovi i za cenu, že omezí rostlinnou výrobu. Nedávno ve Lhotách u Potštejna otevřeli nový kravín se stájovými technologiemi od firmy Lely. "Pokud chceme kvalitní bio mléko, musíme mít kvalitní dojicí techniku," řekl nám při návštěvě chovatel. Díky novým prostorům, robotickému dojení a čištění podlah šla kvalita ustájení rapidně nahoru. Lukáš Horáček spolu s otcem hospodaří na sto hektarech zemědělské půdy. Kromě toho na certifikované bio-farmě ve Lhotách u Potštejna chová 100 kusů krav - 70 kusů dojnic a zbytek tvoří mladý skot. Hlavním finančním přínosem pro farmu je produkce bio mléka. 

Stájové technologie Lely (robotická stáí) . Kravín již vyhovuje novým požadavkům na volné ustájení krav a telat. Nachází se v něm krmiště, hnojná chodba a řady volných boxů se stájovými matracemi pro dojnice. V cirkulačních podroštových kanálech je skladována kejda produkovaná ustájenými dojnicemi. "Pod podlahou se nachází dvě nádrže s celkovou kapacitou zhruba 900 m3. Čerpadlo s míchadlem je ponořené uvnitř. Kejdu pak vyvážíme na louky a ornou půdu, všechny živiny tak vracím zpět. Díky tomu je ve stájí pořád čisto," uvedl chovatel. Zaroštované podlahy v nastavených intervalech umývá mobilní čistič Lely Discovery, díky kterému mají dojnice čisté paznehty. Ve stáji je určena plocha pro dobíjení tohoto stroje. Robot od člověka vyžaduje pouze občasné očištění od nečistot. Pohybuje se po hnojných chodbách samostatně, kdykoliv je ale možné zvolit manuální režim a ovládat ho dálkově. 

Krmná dávka je složena z travní a vojtěškové senáže, žita, pšenice a sóje. Robot dojnicím podává i granule (vedle stáje se nachází zásobník jádra). Granule mimo jiné krávy motivuje k návštěvě robota. "Do budoucna bych chtěl automatickou krmnou linku s přihrnováním krmiva. Díky plné robotizaci by mohly krávy žrát celý den a mohly by se střídat - první část by ležela a druhá část by žrala," prozradil plány chovatel a uvedl, jaká byla letošní úroda: "Letošní rok byl deštivý a co se týče výnosů, dobrý. Krmiva máme dostatek a zkoušíme nové plodiny. Díky ekologii mají dojnice pestřejší stravu a výběh na pastvu."

https://www.agroportal24h.cz/clanky/horackovi-postavili-novou-staj-pro-dojnice-pro-produkci-kvalitniho-bio-mleka-zvolili-technologie-lely

https://www.agroportal24h.cz/clanky/co-zohlednit-pri-stavbe-kravinu-s-dojicimi-roboty-a-zkusenosti-s-jejich-provozem

11.1.2021 Čeští cvrčci míří do Japonska. Potravinový startup Sens začíná globální expanzi. V Thajsku mají největší hmyzí farmu na světě. Z cvrččí mouky vyrábějí tyčinky, krekry i těstoviny a se svými produkty se snaží o revoluci na poli udržitelné výroby jídla. Teď český startup Sens míří do japonských obchodů. Ve spolupráci s thajským podnikem NSL Foods vytvořil speciální řadu produktů pro asijský trh, kterou časem plánuje uvést i v dalších zemích.

"Japonsko jsme si vybrali i díky tomu, že místní televize a čtvrtý největší deník v zemi dělaly reportáže na naší farmě. Zároveň je tam poptávka po udržitelném proteinu. A v neposlední řadě je to země, kam se obvykle jako první v Asii dostávají západní trendy," popisuje Radek Hušek, který Sens před pěti lety založil spolu s Danielem Vachem. A později se k nim přidal ještě Francouz Nicolas Bery.

Firma začala nabídkou proteinových tyčinek a cvrččí mouky, kterou postupně rozšířila o krekry, proteinový shake a těstoviny. Do budoucna plánuje prodávat i krmivo pro zvířata obohacené o cvrččí protein a také náhražky masa. "Hmyzí burger nemá být určený pro vegetariány, ale pro lidi, kteří chtějí mít menší dopad na životní prostředí," vysvětluje Hušek.

Pro tyto účely ale firma musí nejprve vyvinout strukturovaný protein a na to potřebuje další kapitál. I proto nyní začíná jednat se zahraničními investory o dalším kole fundraisingu. Loni také dělala společně s thajskou univerzitou výzkum na využití odpadu z farmy.

Když cvrčci rostou, shazují svůj exoskeleton, který obsahuje chitin a je díky tomu ceněný jaké prémiové hnojivo. V ředěné formě se dá využít například na hydroponických farmách, což je laboratorní způsob pěstování rostlin. "S kombinací hmyzích a hydroponických farem počítají i některé vesmírné projekty. 

https://forbes.cz/cesti-cvrcci-miri-do-japonska-potravinovy-startup-sens-zacina-globalni-expanzi/

10.1.2021 Budeme mít potíže s vodou. Nevypěstujeme brambory a začneme mít potíže i třeba s pšenicí a ječmenem, varuje český polárník Daniel Nývlt před následky oteplování. Rok 2020 byl přitom nejteplejším Evropě v dějinách měření.

"Byl to výjimečný rok. Začalo to už zkraje února nejvyššími teplotami naměřenými v Antarktidě. Víc než 20 stupňů Celsia bylo naměřeno na Seymourově ostrově. To je asi jen 70 kilometrů na východ od české stanice Johana Gregora Mendela a i na našich meteorologických stanicích jsme v tomto období naměřili 17 až 18 °C. Tohle byla v Antarktidě zcela výjimečná událost," uvádí vedoucí českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt výčet hlavních událostí loňského roku. Ten se podle páteční zprávy unijní služby Copernicus celosvětově vyrovnal dosud nejteplejšímu roku 2016.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/za-30-let-v-cesku-nevypestujeme-ani-brambory-rika-expert-136759#

6.1.2021 Preferujete lokálně pěstované potraviny, které k nám necestují přes půl světa? Budoucnost pěstování tkví právě ve vertikálním farmaření. Díky němu lze pěstovat na malém prostoru velké množství plodin v přesně regulovaných podmínkách.

V Dánsku vznikla největší vertikální farma v Evropě, za níž stojí tchajwanská společnost Yes Health Group. Novinka povede k větší soběstačnosti a podpoří lokální produkci. Ročně by měla vyprodukovat až tisíc tun rostlin. Běžně by pro takovou produkci bylo nutné zabrat rozsáhlou zemědělskou plochu. Jedinečnost tohoto projektu spočívá právě v tom, že se celý proces růstu rostlin odehrává v jedné hale, která se rozprostírá na ploše necelých sedmi tisíc metrů čtverečních.

V tamních regálech probíhá proces takzvané hydroponie. Tento způsob pěstování oproti klasickým formám vyžaduje minimální množství vody a není při něm potřeba užívat pesticidy. Semena nejprve klíčí v gelu a po vytvoření kořenového systému rostou ve vodě s přídavkem biohnojiva vyrobeného ze zbytků dříve vypěstovaných rostlin. Rostliny, které rostou přibližně dva až tři týdny, dostanou naprosto vyváženou dávku živin a světla produkovaného více než dvaceti tisíci LED zdroji. Elektřina je proto v případě vertikálních farem jedním z největších nákladů. I z toho důvodu byla tato farma navržena zároveň jako větrná elektrárna. Novinka tedy podporuje i větší udržitelnost.

https://pozitivni-zpravy.cz/novy-zpusob-pestovani-zeleniny-podpori-lokalni-produkci-potravin-a-sobestacnost/<br>

13.12.2020 Největší vertikální farma v Evropě vzniká nedaleko Kodaně. Vyprodukuje až 1000 tun jídla. Lešení sloužící jako pulty pro pěstování salátů, bylinek a zelí sahá uvnitř průmyslové budovy bez oken od země až skoro ke stropu. Z půdy rostlinám pomáhá umělé osvětlení, které dodává prostoru podivný vzhled, takže má člověk skoro pocit, jako by se díval do útrob jakési vesmírné lodi. Ve skutečnosti právě takto vypadá největší interiérová vertikální farma v Evropě. Vzniká nedaleko dánské Kodaně.

Dánska firma Nordic Harvest buduje vertikálně orientovanou interiérovou farmu v průmyslové hale o ploše 7000 čtverečních metrů nedaleko metropole. Zakladatel společnosti, Anders Riemann, nový způsob zemědělství srovnává s tím tradičním:

"Neničíme životní prostředí a neprodukujeme žádný uhlík. Využíváme ze sta procent větrné mlýny, které jsou z hlediska produkce CO2 neutrální, a protože produkujeme vše ve vnitřních prostorách, nekontaminujeme vodní zdroje hnojivy."

• Umístění pěstebních ploch fungujících na hydroponickém principu do interiéru umožňuje kromě jiného pěstovat plodiny, jako jsou nejrůznější druhy bylinek, salátů či zelí nepřetržitě po celý rok. To vše v blízkosti, či dokonce uvnitř velkých aglomerací, takže odpadá nutnost nákladné a neekologické přepravy. 
  
• Na stejné ploše můžete sklízet i patnáctkrát v porovnání s tradičním farmářem, který z jedné plochy sklidí úrodu jen dvakrát do roka. Tou druhou je obrovská úspora vody, a tudíž aplikovatelnost tohoto systému do míst, která trpí akutním nedostatkem vláhy. 
  
• Prvním cílem pro příští rok je objem produkce 1000 tun. Do dvou let pak chtějí rozšířit nabídku o bobule (rozuměj rajčata apod.), během pěti až deseti dalších let by měli být schopní nabídnout i kořenovou zeleninu. 
  
• https://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/clanek/nejvetsi-vertikalni-farma-v-evrope-vznika-nedaleko-kodane-vyprodukuje-az-1000-tun-jidla-40344821#<br>

3.12.2020 Singapur patrně jako první země na světě schválil prodej laboratorně vytvořeného kuřecího masa. Kuřecí nugetky, kvůli kterým nemusela na porážku žádná drůbež, může zákazníkům v městském státě nabídnout kalifornská společnost Eat Just. Informovala o tom agentura Reuters 

30.11.2020 Izraelská startupová firma Remilk přichází s inovativní metodou v potravinářském průmyslu. Hodlá v nedaleké budoucnosti nabízet na trh mléčné výrobky, k jejichž produkci nebude třeba "služeb" žádných živočichů. Informoval o tom server The Times of Israel.

Izraelci hlásí, že jsou průkopníky v tvorbě a využití mléčných bílkovin, které jsou podle nich "chemicky shodné" s těmi obsaženými v kravském mléce. 

Remilk doufá, že bude první společností na světě, která přinese na trh skutečné mléčné výrobky, "aniž by při tom potřebovala jedinou krávu". "Spoléhat se na to, že zvířata budou vyrábět naše jídlo, již není udržitelné, 

Rozhodli se tedy znovu vytvořit proteiny tím, že vezmou geny, které je kódují, a vloží je do jednobuněčného mikrobu, kterým geneticky manipulovali, aby protein účinně tzv. exprimovali. Pomocí procesu mikrobiální fermentace pak zvýšili počet proteinů, které pak sušili na prášek. 

Na světě je navíc zhruba 270 milionů krav, které produkují mléko - spolu s emisemi skleníkových plynů, které přispívají ke změně klimatu. Chov těchto hospodářských zvířat a výroba krmiv mohou dále vést ke ztrátám ekologicky důležitých oblastí, jako jsou mokřady, lesy a prérie. Podle odhadů je k výrobě jednoho litru mléka je zapotřebí 1020 litrů vody.

Nový model výroby potravin bude podle Wolffa až 100krát efektivnější z hlediska využití půdy než stávající systém, 25krát účinnější jako surovina, 20krát účinnější z hlediska času a 10krát z hlediska spotřeby vody.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/k-cemu-krava-izraelska-firma-umi-vyrobit-mleko-i-bez-ni-40343728#<br>

12.11.2020 Alaadin z Bořetic: Syřan založil farmu na Břeclavsku i aplikaci, která propojuje farmáře se zákazníky. Ahój, já su Alaadin z Bořetic," vítá nás před malým domkem s nápisem Alaadinova farma lámanou češtinou usměvavý urostlý čtyřicátník. V Česku žije necelý rok a do malé vesnice na okraji Slovácka se dostal víceméně omylem − na jaře, když zde u manželčiných rodičů trávili několikatýdenní dovolenou, je na místě zamkla koronavirová situace. Původně byla jejich dalším cílem Itálie, kde chtěli rozjet podnikání v gastronomii. Jenže když se zavřely hranice a krátce předtím jeho tchýně ovdověla, už nikam neodjeli.

"Museli jsme se rozhodnout, zda budeme s babičkou v Itálii, nebo s babičkou tady. Ale ta v Itálii má kolem sebe dost lidí, tak jsme zůstali v Bořeticích," vysvětluje Alaadin Ibo, Syřan původem z Damašku. Má švédský pas − azyl a občanství v severské zemi získal poté, co z vlasti uprchl před válkou. A protože za domem jeho tchýně v Bořeticích byla velká zahrada, rozhodl se začít farmařit a založil Alaadinovu farmu. Dnes, po pouhých osmi měsících, je už v okolí vyhlášená.

Manželé prodávají svou úrodu prostřednictvím aplikace MyCookAround, kterou sami vyvinuli. Propojuje drobné pěstitele, výrobce potravin či farmáře se zákazníky. Stojí na unikátní technologii, kterou si pár nechal patentovat. "Funguje na základě lokalizace. Když chcete vajíčka, najde vám aplikace jejich producenta podle vzdálenosti," popisuje Alaadin. Po dvou měsících už má novinka přes tři tisíce uživatelů. "Průměrný poskytovatel služeb má nyní dvě objednávky týdně, ale poroste to," věří si. 

Alaadin Ibo mluví sedmi jazyky. Perfektně anglicky, arabsky a francouzsky. Plynně se ale domluví i švédsky a norsky. S češtinou je to zatím horší, žena mu tlumočí. "Baví mě fyzická práce, baví mě vidět, jak ze semínka vyroste meloun nebo dýně," říká a ukazuje pyšně kolem sebe. Úrodu také zpracovává do širokého sortimentu. Vedou Alaadinovy nakládačky podle tradiční syrské receptury. Základem je zelí a trocha červené řepy se syrským octem. Na policích ve sklepě vedle zhruba stovky sklenic s nakládačkami v různém stadiu zralosti − ke konzumaci jsou vhodné až zhruba po dvou měsících − jsou i sklenice s marmeládami, čatní, kečupy či ovocnými přesnídávkami. 

Spolu s manželkou Lenkou vyvinuli dvě progresivní webové aplikace. První, MyCookAround, propojuje pěstitele, výrobce potravin a farmáře se zákazníky. Druhá, SwapAround, je pro lidi, kteří chtějí něco vyměnit. Obě pracují na lokálním principu a na technologii získal česko-syrský pár patent.

https://archiv.ihned.cz/c1-66842900-alaadin-z-boretic-syran-zalozil-farmu-na-breclavsku-i-aplikaci-ktera-propojuje-farmare-se-zakazniky-pouziva-ji-3000-lidi

14.10.2020 Česká Agdata nabídne farmářům "Apple Watch" pro krávy. Pomohou i peníze od Barty či Hlavenky. Svými nápady už start-up zaujal i známé investory. Předloni do společnosti Agdata vstoupil fond Pale Fire Capital, který vlastní zakladatelé ePojištění.cz Jan Barta, Dušan Šenkypl a David Holý. Za třicetiprocentní podíl ve start-upu tehdy fond zaplatil 4,5 milionu korun. Dalších pět milionů pak do firmy Agdata vložil formou půjčky. Před 14 dny Pale Fire svůj podíl navýšil na třetinu. Přes 13 procent firmy nově patří i skupině investorů Garage Angels. Do ní se řadí třeba Jiří Hlavenka, známý svou úspěšnou investicí do rozjezdu letenkového srovnávače Kiwi.com.

Agdata ročně utrží jednotky milionů korun a zůstávají ve ztrátě. Nyní ovšem firma od investorů dostala slušný balík peněz, který jí pomůže v dalším růstu. Podle Jiřího Musila jde o nižší desítky milionů korun, které start-upu pomohou upevnit pozici v tuzemsku a umožní také expanzi za hranice. V příštích letech chce společnost své technologie nabídnout i farmářům z Německa, Francie či Polska.

Teď se ale Agdata snaží hlavně zvýšit počet zařízení a služeb, které nabízejí tuzemským klientům. Společnost své digitální technologie zatím dodává hlavně k analýze rostlinné výroby. Nově ale začne pracovat i pro farmáře chovající dobytek či jiná hospodářská zvířata. "Řada z nich se zabývá oběma druhy činností, takže chceme naši působnost mezi těmito zákazníky rozšířit a k tomu nabrat i nové klienty," říká obchodní ředitel společnosti Agdata Lukáš Musil.

Firma už vyvíjí chytré obojky pro dobytek. "Na jaře dokončíme vývoj takzvaného trackeru. Ten se dá do obojku a farmář pak přes něj bude sledovat polohu zvířete," upřesňuje Jiří Musil. Zemědělci se potýkají i s opakovanými krádežemi dobytka ze vzdálených pastev. "Běžné se stává, že jim ukradnou i 40 krav. Každá má cenu desítek tisíc korun, pro farmáře tak jde o velkou finanční ztrátu. Nově by mohli podle dat z obojku zjistit, kam lupiči dobytek odvezli,"

https://archiv.ihned.cz/c1-66829740-ceska-agdata-zemedelcum-nabidnou-apple-watch-pro-kravy-pomohou-jim-penize-od-barty-ci-hlavenky

8.10.2020 Světové ceny potravin v září pokračovaly v růstu, zaznamenaly tak už čtvrtý měsíční růst v řadě. Oznámila to dnes FAO. Její cenový index ukazuje za září u potravin meziroční nárůst o 5 %, zvyšovaly se hlavně ceny obilovin a rostlinných olejů.

FAO uvedla, že letošní sklizeň obilovin bude ve světě zřejmě rekordní, i když o trochu nižší, než činily dosavadní odhady. Cenový index u obilovin se v září proti srpnu zvýšil o 5,1 procenta, meziročně pak vykazuje růst o 13,6 procenta.
"Za růstem jsou vyšší ceny pšenice, k čemuž přispěla svižná obchodní aktivita kvůli obavám kolem vyhlídek produkce na jižní polokouli, stejně jako sucho, které ovlivňuje ozimou pšenici v Evropě," uvádí se ve zprávě FAO. Zvýšily se i ceny kukuřice, čiroku a ječmene, naopak rýže kvůli slabší poptávce o 1,4 procenta zlevnila.
O šest procent se proti srpnu zvýšila cena v kategorii rostlinné oleje, zejména kvůli růstu cen palmového, slunečnicového a sójového oleje. Tato kategorie se ocitla na nejvyšší cenové úrovni za osm měsíců. Naopak index mléčných výrobků se změnil pouze nepatrně, mírný růst zaznamenalo máslo, sýr a odstředěné sušené mléko. Zlevnilo naopak plnotučné sušené mléko.
Průměrná cena cukru za měsíc klesla o 2,6 procenta, což odráží předpoklady, že cukru bude ve světě v nadcházející sezoně 2020/2021 nadprodukce. Index cen masa klesl proti srpnu o 0,9 procenta a meziročně je nižší o 9,4 procenta. Klesla i cena vepřového, kde mělo vliv rozhodnutí Číny zakázat dovoz tohoto masa z Německa, kde se objevil africký mor prasat.
FAO nyní předpokládá, že v letošním roce se v celém světě sklidí rekordních 2,762 miliardy tun obilovin, což by proti loňsku znamenalo nárůst o 2,1 procenta. Organizace ale svůj dosavadní odhad sklizně o 2,5 milionu tun snížila.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4514751/fao-ceny-potravin-v-zari-ctvrtym-mesicem-pokracovaly-v-rustu.html<br>

22.92020 Rajčata se stala nejvyhledávanější zeleninou (ovocem) tuzemských prodejen a rozhodují také o dalším nákupu zákazníků. Obchodníci to vědí, jejich vystavení je tak přednostní. Projděte si vše o byznysu s rajčaty v číslech.

Rajčata jsou nejoblíbenější českou zeleninou. V roce 2018 jí podle Českého statistického úřadu snědl každý obyvatel téměř 12 kilogramů, což je zhruba sedmina celkové produkce zeleniny v Česku. Víc se koupí jen brambor, ty ale statistický úřad jako takzvanou škrobnatou zeleninu eviduje zvlášť. Rajčata konzumuje 98 lidí ze sta. Tři čtvrtiny obyvatel je kupují buď v kamenném v obchodě nebo na tržišti či ve stánku. Čtvrtina lidí si rajčata pěstuje sama nebo je dostává od známých či sousedů.

Více než polovina z těch, kteří si rajčata kupují, za ně utrácí peníze minimálně jednou týdně, čtvrtina respondentů si je kupuje jednou za dva týdny, desetina obyvatel je kupuje jednou za měsíc a 13 procent obyvatel si je do košíku dává méně častěji.

"Zatímco obvykle vařením a konzervováním ovoce a zeleniny ochranných látek ubývá, v případě rajčat je tomu naopak. Například dušená nebo na malém množství kvalitního oleje osmahlá rajčata dodají našemu tělu více lykopenu (antioxidant) než rajčata syrová," vysvětluje Hlavatá.

Rajčata obsahují důležité antioxidanty (lykopen, betakaroten), vitaminy (C, B1, B2, B6, niacin, kyselina listová, provitamin A) i minerální látky (draslík, železo, hořčík a fosfor). Obsahují vlákninu a jsou nízkoenergetická (94 kJ/100 g), proto se objevují v různých očistných dietách.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ja-jsem-rajce-kdo-je-vic-oblibena-zelenina-rozhoduje-take-o-vasem-nakupu-120808#

9.9.2020 Skleník plný chytré technologie vymysleli studenti brněnského VUT. Chytré technologie jsou nedílnou součástí našich životů již několik let. Už jsme si zvykli na chytré telefony, náramky nebo domácnosti. Nyní ale dva studenti Vysokého učení technického v Brně přišli s Chytrým skleníkem. V čem se liší od obyčejného skleníku a jaké výhody přináší? Pojďme se na to společně podívat.

Jádrem chytrého skleníku je řídicí jednotka. Do ní jsou zapojeny senzory teploty a vlhkosti vzduchu, vlhkosti půdy a další pomocná zařízení. Řídicí jednotka je připojena k Wi-Fi, díky které získává uživatel vzdálený přístup odkudkoliv na světě. Nejedná se ale o nic složitého. Pomocí počítače, tabletu nebo telefonu se v přehledném uživatelském rozhraní zorientuje i začátečník.

https://www.bydlet.cz/556626-sklenik-plny-chytre-technologie-vymysleli-studenti-brnenskeho-vut/

8.9.2020 Sóju zkusil Roman Koutek poprvé zasít na svém hospodářství v olomouckých Topolanech před 13 lety. "Dnes ji mám téměř na třetině ze sedmdesáti hektarů," říká. Rostlina ukrývající lusky s oválnými sójovými boby je cílem stále většího počtu českých farmářů, osevní plochy této plodiny rostou. Může za to mimo jiné i tlak potravinářů na to, aby plodiny nebyly geneticky modifikované. Většina této plodiny se do Česka dováží, kromě jiných zemí i ze Spojených států, kde bylo loni podle datového serveru Statista 94 %vypěstované sóji GMO. 

Letos sója zabírá podle Českého statistického úřadu přes 14 tisíc hektarů, což znamená zvýšení o 50 % oproti stavu před deseti lety. Navzdory tomu, že je pěstování této teplomilné plodiny původem z Asie komplikované. Naučit se s ní zacházet v českých podmínkách a dosáhnout požadovaných výnosů může trvat i deset let.

Podle agrárního analytika Petra Havla však směřuje většina české sóji na výrobu krmiv pro zvířata. To je i případ výrobce krmiv, společnosti Primagra z koncernu Agrofert, která se do pěstování sóji před několika lety také pustila. Tato firma a několik dalších z koncernu letos zasely sóju na více než 750 hektarech. 

https://archiv.ihned.cz/c1-66812650-farmari-se-uci-pestovat-soju-dotlacili-je-k-tomu-producenti-mleka<br>

21.8.2020 Americká firma Root AI vytvořila robota schopného ve sklenících šetrně trhat jahody, rajčata i okurky. Pozná i to, které jsou zralé. Sklízení ovoce a zeleniny je namáhavá a obvykle špatně placená práce, kterou zpravidla vykonávají jen mladí brigádníci nebo zahraniční dělníci. Takových lidí ale mají farmáři v rozvinutých zemích setrvalý nedostatek. Zčásti mohou pomoci speciální zemědělské stroje, ty však umí sklízet jen například brambory či jablka. Se sběrem plodin rostoucích ve sklenících si většina současných zařízení neporadí.

V posledních letech se tímto problémem začaly zabývat firmy vyvíjející roboty. Jejich roboti se však obvykle specializují jen na určitý typ plodin − jeden tak umí sbírat výhradně rajčata, jiný zase pouze jahody. Americký výrobce Root AI se nyní pochlubil vylepšenou verzí svého stroje jménem Virgo, která dovede ve sklenících sklízet rajčata, jahody i salátové okurky.

"Jde o prvního robota na světě, který napodobuje lidskou schopnost sklízet různé druhy plodin," chlubí se dva roky stará firma z Bostonu. A investoři jí věří, před pár dny hned od několika získala na svůj další rozvoj celkem 7,2 milionu dolarů, tedy téměř 160 milionů korun.

https://vikend.ihned.cz/c1-66805130-na-brigadu-na-jahody-mozna-uz-brzy-minulosti-robot-spolecnosti-root-ai-sklizi-setrne-ovoce-i-zeleninu

13.8.2020 Čína zavádí tvrdší opatření proti plýtvání jídlem. Prezident Si Ťin-pching totiž tento týden označil množství potravinového odpadu za šokující a uvedl, že pandemie nemoci covid-19 v tomto ohledu vyslala varovný signál. Kampani nazvané "Čistý talíř" zároveň předcházely několikatýdenní záplavy v jižní Číně, které zničily tuny sklizně i farmy, informuje dnes BBC 

11.8.2020 Zemědělci na jižní Moravě v boji se suchem usilují o závlahový systém, který obhospodaří okolo 10 tisíc hektarů půdy. Vodu vezme z Novomlýnských nádrží.

Rozlehlé lány řepky nebo pšenice. To jsou nejčastější obrázky zemědělské krajiny v Česku. V produkci náročnějších plodin pěstitelům brání také stále častější období sucha. Zemědělci na jižní Moravě teď chtějí oživit více než třicet let starý plán na rozlehlý závlahový systém v okolí Novomlýnských nádrží. Má dodat vodu do 10 tisíc hektarů polí, sadů nebo vinic, a pomůže tak suchem nejvíce zasaženému kraji.

Plán je uskutečnitelný. Počítá se čtyřiceti kilometry závlahových řadů. V první fázi by pokryly zemědělskou plochu 2500 hektarů, v další fázi až čtyřnásobek. Optimistická varianta počítá s počátkem stavby v roce 2026

• Je třeba také navýšit hladinu nádrží o 35 centimetrů, což bude znamenat 9 milionů kubíků vody navíc.
• Počítáme s cenami mezi dvěma a třinácti korunami za kubík v závislosti na množství odběru.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jak-na-pole-vratit-zeleninu-zemedelci-chteji-prosadit-predrevolucni-napad-115607#
  

4.8.2020 Místo pro svůj obchod a botanickou zahradu vybíral zahradní architekt Radim Slabý důkladně. Objížděl lokality na Hané, až se mu zalíbil bývalý čedičový lom u vesnice Paseka poblíž Uničova. I přesto, že byl zavezený odpadem. "Místo jsem vybral pro jeho mikroklima, které je tady, na jižním svahu Nízkého Jeseníku, opravdu teplé. Má vlastně středomořský charakter," ukazuje na čtyřmetrový fíkovník, který před lety dovezl z Albánie. "Nečekal jsem, že tu vydrží, ale už roste 12 let," říká a nabízí čerstvě utržený fík. "Kdo by tomu věřil. V Nízkém Jeseníku, ve výšce 400 metrů nad mořem − fíky, a už zralé," usmívá se. Na dvouhektarovém území s názvem Makču Pikču, které před 14 lety zbavil skládky a proměnil v ojedinělý přírodní park, jich v posledních letech z několika stromů sklízí 20 až 30 kil ročně.

Fíkovník ale není jediná teplomilná rostlina, jíž se tu mimořádně daří. "Máme tady jehličnan araukárii, keře středomořských chvojníků, keře cistů s bílými květy, mandloně, klerodendron z teplých oblastí Asie a také lotos indický nebo například albízie, které také patří na jih," vyjmenovává Slabý. Upozorňuje i na pestrost hmyzu. "Jsou tu otakárci, babočky, kudlanky, cikády, úžasné mikroklima jim přeje," 

https://archiv.ihned.cz/c1-66798380-v-cesku-jako-u-more-v-podhuri-jeseniku-rostou-fiky-dovezene-z-albanie

2.8.2020 Velmi dobrou úrodu kanadských borůvek letos očekává jejich jediný velkopěstitel na Plzeňsku, Sady Nebílovy firmy Lukrena a.s. Na hektarovém pozemku, který sady osázely několika odrůdami keřů kanadských borůvek koncem roku 2017, se letos sklízí úroda druhým rokem. Zatímco loni zde nasbírali kolem tuny borůvek, letos jich bude podle odhadu kolem 2,5 tun

• 1700 rostlin kanadských borůvek. Zatím mají na výšku půl až tři čtvrtě metru, dorostou zhruba až do výšky kolem 1,5 metru, sklizeň by se pak měla pohybovat kolem pěti až šesti kilogramů borůvek na jeden keř. 
• Jeden člověk za den sklidí kolem 30 kilogramů borůvek. Vše je pouze ruční sběr, plody i keře jsou křehké a ani nevím, jestli nějaké strojové sklízení je vůbec možné. 
  
• Nemalá část se prodá přímo v sadech, kam každé všední odpoledne, kdy je otevřen prodej do veřejnost, přijede kolem 30 lidí. Kilogram borůvek stojí stejně jako loni 160 korun. 
  
• https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nebilovsky-pestitel-boruvek-letos-ocekava-dobrou-urodu?
  

5.7.2020 Mutěnice (Hodonínsko) - Kdo si koupí v českých obchodech kanadské borůvky vypěstované v Česku, bude je mít s velkou pravděpodobností z největší české farmy, která loni vznikla mezi Mutěnicemi a Hovorany na Hodonínsku. Firma Farmarket zde obhospodařuje keříčky na 25 hektarech. Prodává nejen ze dvora, ale také v řetězcích či přes stále oblíbenější internetové obchody, řekl ČTK vedoucí farmy Jakub Láčik.

Letos, tedy ve druhém roce sklizně, by mělo na každé rostlině průměrně vyrůst 1,5 kilogramu borůvek. "Plné plodnosti dosahují po pěti letech a každá by měla dát pět kilo. Rostlin máme 105.000 a šest odrůd, abychom pokryli co nejdelší časové období," řekl Láčík. Lidé borůvky najdou v obchodech pod značkou Čerstvě utrženo, což je odbytové družstvo zajišťující prodej ovoce a zeleniny z několika farem.

Sbírat se letos začalo minulý týden a konec sběru se očekává koncem srpna. "Každá odrůda se sbírá zhruba tři týdny a do zralosti nabíhají dva týdny po sobě. Denně se nyní sklízí zhruba 2,5 tuny. "Ze dvora jsme loni prodali 300 kilo denně a někdy jsme to museli krotit, aby nám zbylo pro obchodníky. Letos bude sklizeň vyšší

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/na-hodoninsku-vznikla-nejvetsi-boruvkova-farma-sklidi-2-5-t-denne/1909617?

30.6.2020 Mendelova univerzita v Brně investovala do nového kravína. Vyrostl v areálu školního zemědělského podniku (ŠVP) v jihomoravských Žabčicích a podle školy patří k nejmodernějším v ČR. Hlavní devízou stavby za 19,5 milionu Kč je izolace střechy, která v letních měsících nepustí dovnitř horko. "Kravín 21. století" poslouží dalšímu chovu skotu v Žabčicích, kde zemědělci chovají hned 16 plemen.

ŠZP Žabčice hospodaří celkově na 2334 hektarech zemědělské půdy a chová přibližně 1200 kusů skotu. Největší část z nich tvoří 600 kusů mléčného skotu, plemene holštýn, s užitkovostí 11 300 litrů mléka. 

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/mendelova-univerzita-nechala-postavit-kravin-21-stoleti-40329244#

30.6.2020 Rozšiřování měst zmenšuje množství úrodné půdy, nové způsoby pěstování rostlin jsou tedy vysoce žádoucí. Francouzská firma Agripolis na problém vyzrála zcela ekologickým projektem. Zeleninu a ovoce pěstuje na střechách Paříže.

Střešní farmy fungují na principu uzavřeného vodního oběhu s příměsí živin. Ten brání rostlinám absorbovat těžké kovy ze vzduchu a zvyšuje tak jejich kvalitu. "Systém produkuje nízkou uhlíkovou stopu a minimalizuje plýtvání vodou. Zároveň pětinásobně rozšiřuje množství dostupné úrodné půdy. V sezóně taková farma vyprodukuje až třicet tisíc kusů ovoce a zeleniny, a to bez užití pesticidů. Produkty jsou dostupné v obchodech a restauracích po celém městě. Firma Agripolis nabízí výukové programy a prohlídky, lidé si dokonce na některé ze střech mohou založit vlastní zahrádku. 

https://agripolis.eu/ 

17.6.2020 Bayer zruší projekt na výrobu chemického herbicidu dicamba v USA za téměř 1 mld. USD. Firma se snaží šetřit hotovost na nákladnou právní bitvu v boji proti jeho dalšímu produktu Roundup, který údajně způsobuje rakovinu. Bayer toto tvrzení popírá (Reuters)

14.6.2020 Zahrádky našich předků: jaká zelenina se u nás pěstovala v pravěku a středověku

11.6.2020 Společnost Amazon.com ve středu uvedla, že zavádí jednoleté moratorium na policejní použití svého softwaru pro rozpoznávání obličeje (Reuters). První zemědělci se na naše území dostali přibližně před 7 tisíci lety. Ze své "pravlasti" v oblasti Blízkého východu si přinesli nejenom obilí (konkrétně pšenici a ječmen), ale také luštěniny: hrách a čočku. 

https://www.ceskestavby.cz/clanky/zahradky-nasich-predku-jaka-zelenina-se-u-nas-pestovala-v-praveku-a-stredoveku-28238.html?

1.6.2020 Udržitelné zemědělství - budoucnost zemědělství: čmeláci přes wifi a zelenina bez pesticidů. Česká rajčata na pultech obchodů v kvalitě bez pesticidů po celý rok. Tuto vizi se povedlo naplnit. Největší skleník v Česku (investice 600 milionů kč na 11 ha v blízkosti tepelné elektrárny, kde čerpají teplo) je nyní díky hi-tech technologiím schopný pěstovat šetrně k půdě i lidskému zdraví. Farma Bezdínek v Dolní Lutyni (2018) produkuje zeleninu 12 měsíců v roce bez použití pesticidů. Denně se na farmě sklidí cca 30 tun zeleniny. V jednosměnném provozu zde pracuje cca 250 zaměstnanců

• Technologie hydroponického pěstování v kokosovém substrátu (slupky kokosových ořechů) umožňuje vypěstovat 1kg rajčat za využití 15 litrů dešťové vody (v polním zemědělství jsou to stovky litrů vody), které se zachytává ve venkovních nádržích.
• O opýlení rostlin se starají čmeláci, výstup z včelína (letová aktivita čmeláků) je řízena WIFI.
• Je zajištěn i odchyt škůdců prostřednictvím přirozených nepřátel klopuška skleníková, mšicovník, savečka oranžová.
• Aby bylo Česko soběstačné, musela by se plocha skleníků zvýšit na 200 ha.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/budoucnost-zemedelstvi-cmelaci-pres-wifi-a-zelenina-bez-pesticidu-107971#
  

28.5.2020 Před rokem jsme v Zemědělské společnosti Sloveč na Nymbursku absolvovali první předvedení robota Roboti od dánského výrobce Agrointelli. Letos do České republiky robot přijel opět, ale v inovované podobě a historicky poprvé byl již naplno nasazen na setí kukuřice. Roboty Agrointelli dováží a provozuje společnost Leading Farmers CZ, která se zabývá prodejem a servisem precizních navigačních systémů pro potřeby zemědělství.

Před rokem jsme v Zemědělské společnosti Sloveč na Nymbursku absolvovali první předvedení robota Robotti od dánského výrobce Agrointelli. Letos do České republiky robot přijel opět, ale v inovované podobě a historicky poprvé byl již naplno nasazen na setí kukuřice. Roboty Agrointelli dováží a provozuje společnost Leading Farmers CZ, která se zabývá prodejem a servisem precizních navigačních systémů pro potřeby zemědělství. 

27.5.2020 Obchodní řetězce jsou stejně jako Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR proti pozměňovacímu návrhu k novele zákona o potravinách, kterou by měla projednat dnes ve třetím čtení Poslanecká sněmovna. V návrhu poslankyně Margita Balaštíková (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) spolu s dalšími dvěma desítkami poslanců z různých stran požadují zavedení povinného podílu 55 % českého zboží na pultech od příštího roku, následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent (ČTK)

22.5.2020 Čelíme masivnímu vymírání živočišných druhů a naše zemědělství by se mělo od základů proměnit. Abychom životní prostředí dostatečně uchránili, maso a mléko by v obchodech mělo stát výrazně víc, tvrdí ve své analýze vědci z německé Akademie věd Leopoldina. Podle přírodovědců z vědecké akademie v příštích desetiletích akutně hrozí vyhynutí asi milionu druhů zvířat a rostlin po celém světě, a to "víc než kdy v lidské historii". Nejohroženější jsou obojživelníci, mořští koráli a savci. Od začátku 20. století přitom druhů ubylo už přes 80 procent, jen hmyzu za poslední tři dekády třetina. A z planety mizí nejen vlhké tropické lesy, ale také travnaté savany v Severní a Jižní Americe a Rusku nebo evropské mokřady. Za takových okolností ztrácí  půda schopnost snášet zemědělskou produkci, která je nezbytná i pro uživení lidského druhu. Za poslední dekády například v oblasti střední Evropy zmizelo z polí asi 90 % všech rostlin, které zde dřív volně a v hojné míře rostly. Mizení druhů a druhů krajin se pak spojuje s emisemi skleníkových plynů, vysycháním a erozí půdy, která ztrácí živiny, a naopak se v ní i ve vodě v přírodě hromadí hnojiva a pesticidy. Vědci navrhují:

• Roční spotřeba masa by se tak podle nich měla snížit ze stávajících 80 kilogramů na osobu v bohatých státech světa na méně než polovinu, tedy jen asi 300 až 600 gramů týdně.  
  
• Zvýšit by se podle nich měla daň z přidané hodnoty na maso a mléko ze stávajících sedmi na 19 %. Pokud to jejich spotřebu nesníží dostatečně, měli by výrobci být zatíženi stejnými poplatky, jaké musí odvádět například elektrárny za emise oxidu uhličitého. 
• Bavoři navrhují také zakázat obchodníkům lákat nakupující na nízké ceny masa. Ty by tak musely zmizet například z letáků supermarketů. 
  
• Současná praxe intenzivní zemědělské výroby i vytváření zemědělské plochy ze savan, pastvin a lesů" musí zásadně proměnit. 
  
• https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zdrazte-maso-a-mleko-vyzyvaji-nemecti-vedci/r~65f3f7169bfc11eaa7deac1f6b220ee8/?
  

21.5.2020 Libanon stojí na prahu potravinové krize, což je situace, napsal premiér Hasan Dijáb pro dnešní list The Washington Post. Mnoho Libanonců už podle něj přestalo kupovat maso, ovoce a zeleninu a brzy možná nebudou mít ani na chleba. Dijáb se odvolává také na zjištění organizace Human Rights Watch a na Světovou banku, které varovaly, že více než polovina libanonských domácností bude mít letos problém zajistit si jídlo. 

20.5.2020 Evropská komise (EK) plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou EK ve středu zveřejnila.

V rámci strategie se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci. 

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ek-chce-omezit-pesticidy-i-hnojiva-a-posilit-organickou-prod/r~7a8dfe169a9311eaa25cac1f6b220ee8/

4.5.2020 Příští týdny budou klíčové pro zemědělce, kteří se chystají zasít polní plodiny. Ministerstvo kvůli suchu předpokládá propad úrody a zemědělské produkce o 20 až 40 procent, kvůli nedostatku potravy to zřejmě nejvíce poznamená chovy zvířat určených na produkci masa. Ministerstvo zemědělství navrhuje 31 nových lokalit pro budoucí výstavbu přehrad. Starostové jednotlivých obcí s těmito lokalitami souhlasili, řekl Toman. Resort životního prostředí ale podle něj dal souhlas pouze třem z nich. O dalších chce Toman jednat, seznam chce zveřejnit v následujících dnech. Stát nyní počítá s 65 budoucími přehradami. Aktivně se připravuje stavba šesti přehrad - Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále Nových Heřminov na Bruntálsku, Skaličky na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/v-rekach-neni-ani-tretina-vody-obce-uz-omezuji-odber-103951?

22.4.2020 Svět čelí nebezpečí rozsáhlého hladomoru biblických rozměrů, řekl ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley. Ohroženo je hladem 256 milionů lidí (což je dvakrát tolik než před pandemií), k čemuž přispěla koronavirová pandemie, jak plyne z úterní zprávy vypracované OSN a dalšími organizace. Pandemie umocnila stávající hrozby, které vytvářejí především neobvykle početná hejna kobylek. Už jsem na základě předpovědi z konce loňského roku říkal, že rok 2020 by mohl být nejhorším rokem od druhé světové války." A na začátku tohoto roku byla východní Afrika zasažena největšími hejny kobylek za dlouhá desetiletí, což vedlo k tomu, že je ohroženo 70 milionů lidí. je potřeba co nejrychleji dát dohromady asi dvě miliardy dolarů na samotnou pomoc. Dalších 350 milionů je potřeba na vytvoření zásobovací sítě, aby se potraviny, léky a taky ochranné pomůcky dostaly k potřebným. To znamená mimo jiné vytvořit letecké mosty.

https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/kvuli-pandemii-je-svet-na-pokraji-hladomoru-biblickych-rozmeru-40321467?

Varoval, že odvrácení hladomoru může trvat měsíce a nestačí jen okamžitá pomoc. Obává se, že za tři čtyři měsíce, kdy skončí epidemie covid-19 ve vyspělých zemích, mohou dojít peníze. Loni WPF pomohl asi stu milionů strádajících, což si vyžádalo 7,5 miliardy dolarů. "Viděl bych, že je to potřeba zdvojnásobit," řekl k odhadovanému objemu peněz.

21.4.2020 Počet lidí, kteří čelí akutní potravinové nejistotě, by se letos mohl téměř zdvojnásobit na 265 milionů kvůli hospodářskému dopadu COVID-19, uvedl v úterý Světový potravinový program OSN (Reuters)

17.4.2020 Zemědělci žádají, aby se Česko více zaměřilo na potravinovou soběstačnost. Opakují to již několik let a nyní, v souvislosti s pandemií koronaviru se podle nich tato potřeba projevila ještě více. "Největší problémy se soběstačností má Česko s ovocem, zeleninou a bramborami, a to i přesto, že v minulosti jsme patřili k jejich velkým producentům," upozorňuje Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

• Každý den dovezeme do ČR více než sto kamionů zeleniny. V jarních měsících jsme zcela odkázáni na dovoz základních druhů, jako je cibule, mrkev, zelí, ale i brambor. Je to problém nejen naší potravinové závislosti, ale i problém ekologický," 
  
• https://archiv.ihned.cz/c1-66751790-brigadnici-zemedelstvi-nezachrani
  

15.4.2020 Pandemie by mohla omezit dostupnost banánů v Asii. Pěstitelé na Filipínách již upozornili, že jejich dodávky do zahraničí mohou kvůli opatřením, která omezují pohyb a stanovují odstupy mezi lidmi, letos klesnout o téměř 40 %

15.4.2020 Ceny potravin, zejména ovoce a zeleniny, rostou a v nadcházejících týdnech se zřejmě budou dále zvyšovat. Důvodem je pokles kurzu koruny vůči euru i dolaru a u ovoce a zeleniny také nedostatek pracovníků. Agrární analytik Petr Havel očekává i v následujících měsících zdražování, a to dramatické. "Ke zdražení určitě dojde, do léta předpokládám meziroční zvýšení cen o desítky procent. Potkalo se totiž několik nepříznivých faktorů. Kromě nákazy je to nedostatek pracovníků a také nepřízeň počasí. Nejen sucho v posledních deseti dnech, ale také razantní výkyvy teplot. Třeba meruňky z tuzemské produkce jsou letos v podstatě ztracené. chybějící zaměstnance, kteří by úrodu sklidili. "Ve Španělsku byli zvyklí, že jim tam jezdili lidé z Afriky. Farmáři teď musí zaplatit lokální lidi, ti jsou dražší, a tak rostou náklady. Zboží nyní musí prodávat dráž," řekl Právu Tomčiak.

• Potraviny zdražovaly už v březnu, když ceny ovoce meziročně stouply o 16 procent, a třeba vepřové maso dokonce o více než pětinu. 

14.4.2020 Ministerstvo zemědělství navyšuje národní dotace, chce (znovu) zvýšit soběstačnost. O dalších 600 milionů korun zvyšuje ministerstvo zemědělství letošní národní zemědělské dotace, které původně vláda schválila ve výši 3,8 miliardy korun. Stovky milionů korun mělo ministerstvo nalézt ve svých vnitřních úsporách a chce je zaměřit mimo jiné na podporu zpracování potravin a zvýšení soběstačnosti České republiky v živočišné výrobě. Ale právě to se opakovaně každým rokem i přes miliardové dotace nedaří. České zemědělce a potravináře navíc ještě podpoří další čtyřmiliardová "koronavirová" vládní injekce. Není však jisté, zda peníze skutečně zamíří k malým a středním podnikatelům, jak prohlašuje ministr zemědělství.

https://ekonomickydenik.cz/ministerstvo-zemedelstvi-navysuje-narodni-dotace-chce-zvysit-sobestacnost/?

31.3.2020 Pandemie koronaviru by mohla vážně narušit globální potravinové dodavatelské řetězce a prudce zvýšit ceny, zejména v ekonomikách se zranitelnými dodavatelskými strukturami, pokud hlavní produkující země zvýší vývozní omezení, varovaly mezinárodní agentury a odborníci na potraviny (SCMP)

25.3.2020 Ministerstvo zemědělství by chtělo úvěry u Evropské investiční banky, které by mohly dosáhnout až osmi miliard korun. Peníze by použilo na pokrytí části nákladů u financování vodních staveb, jako je výstavba malých rybníků, ale také u protipovodňových opatření. Možnost půjčky projedná v pondělí vláda (ČTK) 

24.3.2020 Francouzská vláda dnes vyzvala občany, aby podpořili zemědělce, na které dopadla opatření proti šíření koronaviru. Podle ministrů zemědělství a financí mohou Francouzi pomoci tím, že nakoupí domácí potraviny, ale i tím, když se zapojí do prací přímo na polích, na kterých chybí pracovníci z ciziny 

19.7.2019 Zemědělci se obávají, že suché léto výrazně poškodí úrodu a začínají sčítat první škody. Za nejvíce postižené plodiny považují brambory, kukuřici nebo řepu. Pro zemi je to citelný problém, Francie se podílí zhruba pětinou na celkové zemědělské produkci Evropské unie a je v tomto směru nejvýznamnějším státem společného svazku. 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového