Trojmoří, Intermarium

Iniciativu Trojmoří v roce 2015 navrhl polský prezident Andrzej Duda jako způsob, jak podpořit společné energetické či dopravní projekty mezi chudšími zeměmi východní části EU. Mezi uvažované počiny této iniciativy patří vedle dálničního propojení Via Carpatia z Litvy do Bulharska například i kanál Dunaj−Odra−Labe prosazovaný českým prezidentem Milošem Zemanem.

• Tato iniciativa má hlavně podpořit ekonomiku zemí, které stále dohánějí západoevropské státy v kvalitě silnic, železnic, v hustotě propojení plynovody nebo datovými sítěmi. Právě provázanost severojižním směrem je jedna z největších slabin zemí mezi Baltem a Balkánem. 
  
• Trojmoří - skupina dvanácti států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Od Estonska až po Bulharsko, společně chtějí tyto země překonat propast mezi západem a východem Evropské unie (EU).
  
• Iniciativa Trojmoří (3SI) se skládá ze 13 členských zemí, které jsou zároveň součástí Evropské unie: Jde o baltské státy, státy Visegrádské skupiny, Rakousko a státy Balkánského poloostrova. Partnerskou silou je Evropská komise a Německo, strategickým partnerem ještě Spojené státy. 
  
• V Americe se pojem Intermarium objevil v roce 2009 v útrobách analytické agentury Stratfor v souvislosti s polskou podporou Gruzie po gruzínském dobrodružství 8. srpna 2008. Mezi lety 2009 a 2011 bylo Intermarium zmíněno ve 394 e-mailech, podle WikiLeaks . A od roku 2012 začal Stratfor tento koncept používat veřejně.
  
• Jedná se o neformální organizace dvanácti zemí střední a východní Evropy. Základní kameny uskupení položili v roce 2015 dva konzervativní politici: polský prezident Andrzej Duda s chorvatskou prezidentkou Kolindou Grabarovou-Kitarovićovou.
• Z geografického hlediska mezi účastníky patří ještě Bulharsko, Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. První formálnější obrysy nabralo Trojmoří po summitu v Lublani 2019, kdy také vznikla zatím jediná jeho instituce - Investiční Fond Iniciativy Trojmoří (3SIIF).

Vlajkové projekty Iniciativy Trojmoří:

• Severo-jižní dálnice Via Carpathia vedoucí z litevské Klaipédy do řecké Soluně
• Infrastruktura pro zkapalněný zemní plyn (LNG) - plynovody propojující terminály v Polsku a Chorvatsku.

USA projekt podporují, protože v něm vidí možnost, jak vybalancovat rostoucí vliv Ruska a Číny hlavně v ekonomické oblasti. Deklaraci na podporu Trojmoří přijala v polovině listopadu i americká Sněmovna reprezentantů a hlasovali pro ni republikáni i demokraté. Končící americký ministr zahraničí Mike Pompeo letos v únoru 2020 slíbil, že americká vláda může do fondu Trojmoří poslat až miliardu dolarů. Pozitivně o něm hovoří také poradci nového amerického prezidenta Joea Bidena.

Investiční fond Trojmoří vznikl v roce 2019 jako součást stejnojmenné iniciativy a jednotlivé vlády členských států do něj slibují vložit své příspěvky, jejichž minimální výše je 20 milionů eur (526 milionů korun). Polsko a Rumunsko ale daly podstatně více. Prvně jmenovaná země například na summitu Trojmoří v polovině října slíbila 250 milionů eur (6,5 miliardy korun). 

Trojmoří, zprávy z tisku:

11.4.2024 Původní česká skepse k iniciativě Trojmoří vycházela z názoru diplomatů, že jde o projekt polských konzervativců proti Německu a Francii ve stylu "mocnářského nápadu Józefa Piłsudského". Litevské hlavní město ve čtvrtek přivítalo zástupce 13 států Iniciativy Trojmoří, zejména zemí z východního křídla EU. Mezi "přidruženými" účastníky summitu je i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož speciál dorazil na letiště jen krátce po českém letadle s prezidentem Petrem Pavlem.

• Iniciativa Trojmoří (3SI) se skládá ze 13 členských zemí, které jsou zároveň součástí Evropské unie: Jde o baltské státy, státy Visegrádské skupiny, Rakousko a státy Balkánského poloostrova. Partnerskou silou je Evropská komise a Německo, strategickým partnerem ještě Spojené státy.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-cesko-vzali-dudovo-trojmori-na-milost-zelenskyj-na-nem-dekoval-pavlovi-249613#
  

6.11.2022 Energetická bezpečnost, propojená doprava, digitální infrastruktura. To jsou hlavní priority Iniciativy Trojmoří. Navzdory svému programovému prohlášení zatím česká vláda ohledně spolupráce v rámci projektu váhá. V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině přitom nabývá na relevanci. Trojmoří je vlastně takový polokomerční projekt. Disponuje investičním fondem, do kterého kromě jednotlivých států mohou vstupovat také soukromé společnosti. Výsledkem by tak neměla být pouze zlepšená infrastruktura v regionu, ale také výnos pro investory.

• Ambice nejsou malé, odhaduje se, že fond bude mít nakonec k dispozici 3 až 5 miliard eur a bude investovat do projektů v celkové hodnotě až 100 miliard eur.  
  
• Za největší přínos Trojmoří považuji sblížení zemí regionu střední a východní Evropy a jeho propojení s USA. Od vstupu do NATO jde o největší a konkrétní euroatlantický projekt v Trojmoří, je zde potenciál, který by bylo škoda nevyužít. 
  
• Statistiky za posledních deset let ukazují, že export a investice českých podniků do zemí Trojmoří rostou rychleji než výměna se západní Evropou. Regionální konektivita dopravní, energetická, digitální mohou mezi Baltem, Jadranem a Černým mořem a snad brzy po válce i ve vztahu k ukrajinské státnosti vytvořit nové předpoklady k růstu a k prosperitě.
  
• https://www.novinky.cz/clanek/domaci-nejvetsi-euroatlanticky-projekt-od-vstupu-do-nato-vlada-ho-zatim-ignoruje-40413707#

24.6.2022 Mezi některými politiky v Polsku přibývá názorů, že by měla vzniknout polsko-ukrajinská konfederace. Je to důsledek ruské invaze na Ukrajinu a toho, že Polsko přijalo čtyři miliony uprchlíků. Podobné úvahy mohou hrát do karet propagandě Kremlu. "Poláků a Ukrajinců je celkem 80 milionů, tedy stejně jako Němců. Nejen naše dva národy, ale i naše ekonomiky mají stále více společného, což je předpokladem pro správné uvažování v tomto směru," uvedli ve vyjádření na závěr kongresu. "Obě země sdílejí nejen historii, kulturu, blízký jazyk, vzájemně se doplňující ekonomiky, ale také společného nepřítele - Putinovo Rusko.

• V souvislosti s válkou na Ukrajině se mění vztah Ukrajinců k Polsku a tuto šanci nelze promarnit. Jsme svědky historických změn, a proto musíme připravit půdu pro vznik nového polsko-ukrajinského federativního státu.
  
• Ukrajinců, kteří přišli do Polska po 24. únoru, plus přes milion těch, kteří už v Polsku žili, a jejich zapojení do pracovního, sociálního, zdravotního a školského systému jasně ukazují, že není třeba se bát nahlas hovořit o vytvoření federace.
  
• https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/polaci-koketuji-s-ideou-konfederace-s-ukrajinou-40400869#

13.6.2022 Charakter a hustota zpráv z Varšavy ve vztahu ke Kyjevu naznačuje, že Polsko vstoupilo do aktivní fáze vývoje Ukrajiny. Pro koho je krize a pro koho příležitosti a Polsko vidí současnou situaci rozhodně pozitivně. Varšava má jedinečnou šanci převzít ukrajinské země pod svou kontrolu v rámci konceptu Intermarium. Jedná se o geostrategický projekt, který má pod polským vedením sjednotit státy mezi Baltským mořem na severu a Černým a Jaderským mořem na jihu. Myšlenku navrhl před sto lety maršál Jozef Piłsudski a Polsko se celé století snažilo realizovat své ambice pro východní Evropu a Ukrajinu s Běloruskem .I kdyby tyto aspirace skončily nezdarem, imperiální chiméry z minulosti stále neumožňují dnešním polským národním konzervativcům žít v míru.

• Bez vnější pomoci nelze projekt Intermarium realizovat. Není však divu, že se o tuto myšlenku zajímají Spojené státy: s Intermariem má Amerika ve východní Evropě hluboce loajálního a zadluženého regionálního partnera, jehož imperiální ambice dokonale zapadají do zájmů USA. Polsko vybuduje svou sílu a vliv, bude tlačit a dráždit Rusko ze Západu a nahradí "starou" nespolehlivou Evropu svým protiruským zápalem . 
  
• V roce 2015, za prezidenta Obamy, se Intermarium začalo realizovat ve formátu "Budapešťské devítky". A prezident Trump upustil od eufemismů a vrátil se do Intermaria: nacionálně-konzervativní Polsko pro něj bylo ideologickou oázou v "liberální" Evropě a nejlepším vstupním bodem na energetický trh, z něhož bylo nutné vytlačit Rusko. Washington a Varšava zahájily projekt infrastruktury Iniciativa tří moří neboli Trimorie, zejména pro dodávky amerického zkapalněného zemního plynu. S deklarovanou "sociálně-ekonomickou" povahou Trimorye byl jedním z architektů projektu bývalý vrchní velitel sil NATO v Evropě, čtyřhvězdičkový americký generál James Jones.
  
• Intermarium se tak stalo společným polsko-americkým projektem. O to užitečněji vypadá Intermarium v ​​kombinaci s podobným a ještě větším novoosmanským projektem Turecka , které bude tlačit na Rusko z jihu. Obě regionální centra jsou poháněna imperiálním revanšismem a snaží se získat maximální užitek z přerozdělení Evropy a Eurasie , které začalo společně s ruskou speciální vojenskou operací na Ukrajině. 
  
• Zelenskyj zopakoval Dudu v zásadní otázce: "Jsme příbuzní. A neměly by mezi námi být žádné hranice ani bariéry. Ukrajinský a polský národ už dávno mentálně neoddělují hranice." Řekl to 22. května spolu se zprávou, že ukrajinské ministerstvo zahraničí připravuje zákon, který dá Polákům zvláštní postavení a umožní jim zastávat veřejné funkce. A nezvykle vřelé objetí Zelenského a Dudy v parlamentu jen potvrzuje absenci aspirací na suverenitu. 
  
• Začátkem letošního roku přišel na post amerického velvyslance v Polsku nejmladší syn Mark Brzezinski (nar. 1965) - a ve Varšavě se z Marka proměnil v Marka. Velvyslanec Brzezinski předal své pověřovací listiny prezidentu Dudovi 22. února tohoto roku - ano, dva dny před zahájením vojenské operace. Mark sloužil v Národní bezpečnostní radě v dobách Billa Clintonav letech 1999-2001: ve věku 34 let již nastoupil na post ředitele pro rusko-euroasijské záležitosti a poté ředitele pro jihovýchodní Evropu. Rychlá kariéra by neměla být překvapivá: pokud váš otec vedl Národní bezpečnostní radu (za Cartera, 1977-1981), kam jinam by měl váš syn jít: jeho spolehlivost a kompetence jsou zajištěny. V roce 2008 se Mark Brzezinski oženil s Ukrajinkou Natalyou Lopatnyuk - takové svazky pouze přidávají osobní motivaci v životním poslání.
  
• Málo známá skutečnost ze života rodiny: manželka Zbigniewa a matka Jana a Marka za svobodna je Beneš. Ano, je praneteří Edvarda Beneše, prezidenta Československa v letech 1935-1948 (v letech 1938-1945 exilového prezidenta v Londýně ). Byl to on, kdo se nezúčastnil protihitlerovské koalice se SSSR a zaplatil svou zemí: v důsledku Mnichovské dohody v září 1938 přešly československé Sudety pod Třetí říši a poté byl celý stát rozdrcen.
  
• A ještě jeden dotyk k portrétu. Exilový prezident Beneš měl poradce Josefa Korbela. Po válce se stal československým velvyslancem v Jugoslávii , ale když země v roce 1948 přešla do sovětského tábora, odešel jako politický uprchlík do Spojených států. Korbel měl dceru jménem Madeleine. Následně se z ní stala stejná Madeleine Albrightová .Tak vznikla východoevropská lobby v americkém systému. Fungovalo to po celou dobu studené války a funguje dodnes, bez ohledu na stranickou příslušnost prezidentů. 
  
• Zatímco prezidenti Polska a Ukrajiny se objímají, jen každý sedmý Polák je připraven souhlasit pro Ukrajince se stejnými rodinnými a sociálními dávkami, jaké oni sami pobírají. Podle OSN přijalo Polsko více než 3,5 milionu uprchlíků, ale polská štědrost stačila sotva na tři měsíce: dávky jsou zrušeny, cestovní výhody jsou odebrány. Poláci v žádném případě nepovažují Ukrajince za "své": mají zájem o západoukrajinská území, o ekonomické vykořisťování, jejich použití proti Rusku, ale v žádném případě o Ukrajince jako takové. Každodenní šovinismus je velmi vysoký: historický stereotyp o Polácích-pánech a Ukrajincích-nevolech je stále živý, i když Zelenskij prohlašuje, že "současná situace nevědomky přinutila Polsko a Ukrajinu zapomenout na spory o společnou minulost."
  
• Převzetí Ukrajiny Polskem se tedy přesunulo do aktivní fáze. Mělo by se předpokládat, že celá zbývající část Ukrajiny bude spadat pod polskou kontrolu, která nepůjde do Ruska, kdekoli hranice procházejí - a nejen Lvovská oblast. Na konci speciální vojenské operace se Rusko ocitne tváří v tvář radikalizované ukrajinsko-polsko-americké a vojensko-politické alianci NATO. V tuto chvíli neexistují žádné předpoklady pro to, aby tato aliance souhlasila s mírem, proto bychom také měli očekávat pravidelné bombardování východních regionů a ruské reakce na ně v rámci konfliktu nízké intenzity. Na druhou stranu vnitřní problémy Polska podkopou stabilitu a sníží chuť na vojenská dobrodružství. V současné situaci je však možné iracionální jednání, zejména přehlušení problémů v zemi. Budoucí západní hranice Ruska proto pravděpodobně zůstanou v příštích letech "horká". 
  
• https://ria.ru/20220613/polsha-1794906232.html

9.6.2022 Během konference "Tři moře: Inovace a energetická bezpečnost", která se konala v Sofii, padl návrh na zahrnutí Ukrajiny a Moldavska do "Iniciativy tří moří", píše Dir.bg.Organizace sdružuje Polsko , Českou republiku , Slovensko , Maďarsko , Litvu , Lotyšsko , Estonsko , Chorvatsko , Rakousko , Slovinsko , Bulharsko a Rumunsko a pokrývá území mezi Baltským, Černým a Jaderským mořem . Stanoveným cílem je posílení spolupráce především pro rozvoj infrastruktur v energetice, dopravě a digitálním sektoru.

"Jedním z cílů Iniciativy tří moří je energetická bezpečnost, nyní je toto téma mnohem akutnější než před pár lety. Dalším cílem je vytvoření infrastruktury a konektivity a do tohoto cíle se musí zapojit Ukrajina . Není pro aby Američané diskutovali o tom, zda zahrnout Ukrajinu do "Tří moří" - to je na rozhodnutí účastníků iniciativy. Ukrajina potřebuje alternativní infrastrukturu, včetně pozemních koridorů do Polska, Rumunska a Slovenska. A případně i námořní koridor do Bulharska "Iniciativa tří moří" se může stát součástí těchto strategických změn," řekl Fried.

https://ria.ru/20220609/troemore-1794340164.html

5.4.2022 Spojené státy podněcují nepřátelství vůči Rusku, aby udržely Evropu pod kontrolou a zabránily jejímu sblížení s Ruskou federací. Tento názor vyjádřil Che Jianxin , sloupkař pro čínské noviny Huanqui .Jak poznamenává novinář, bezprostředně po rozpadu Sovětského svazu se Washington pokusil úplně zničit ruskou ekonomiku. Spojené státy podle něj vnutily Rusku sen o integraci do západního světa, ale Rusko se nikdy nestalo součástí Západu. Poté, zdůraznil autor článku, ve snaze zahnat Moskvu do kouta Washington inicioval expanzi NATO na východ. Ale jejich cílem [USA] není jen rozdrtit Rusko, ale také získat kontrolu nad Evropou," píše pozorovatel.

Jak Jianxin zdůraznil, pokud se vztahy mezi Ruskem a Evropou zlepší, zmizí celý smysl existence Severoatlantické aliance a americké vojenské přítomnosti na pevnině. Připomněl také úzké rusko-evropské ekonomické vazby: Moskva má energetické zdroje, Evropa technologie. Spuštění plynovodu Nord Stream 2 by proto podle novináře bylo pro Spojené státy katastrofou a ostře se proti projektu postavily.

Spojené státy také vidí hrozbu v evropské měně: euro tvoří 19 % světových devizových rezerv a jako platební prostředek téměř dohnalo dolar. "Pokud euro v budoucnu předběhne dolar a ostatní měny jeho podíl ještě více absorbují, zásadně to otřese současnou situací, kdy Spojené státy používají dolar k zisku, aniž by hnuly prstem," vysvětlil pozorovatel.

• Jianxin označil dolar, technologie a vojenské operace za "hlavní zbraň" Spojených států. Zároveň upozornil na skutečnost, že proces opuštění americké měny již byl zahájen. 
  

• Již dříve, 2. dubna, ředitel Franklin Roosevelt Foundation for the Study of the United States, doktor historických věd Jurij Rogulev poznamenal, že po rozpadu SSSR se ve Spojených státech rozproudily diskuse o tom, zda se zapojit do světového dění, resp. snížit vojenský rozpočet a řešit své vlastní problémy. Již na konci prvního funkčního období prezidenta Billa Clintona však "přešli zpět do aktivní politiky".

• Rogulev zároveň zdůraznil, že v současné době se hegemonie Spojených států postupně ztrácí , ale snaží se všemi prostředky udržet si vedoucí pozice.

• 31. března, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že hlavní příčinou krize kolem Ukrajiny je politika Spojených států a NATO. Poznamenal, že po zániku SSSR pokračovali v tlačení vojenské infrastruktury dále na východ, napumpovali Ukrajinu zbraněmi a vytvořili tam vojenskou infrastrukturu.

• https://iz.ru/1315636/2022-04-05/v-kitae-raskryli-istinnuiu-tcel-napadok-ssha-na-rossiiu
  

21.9.2021 Nejambicióznější projekt v historii střední Evropy. Tak hovoří polští politici o Iniciativě Trojmoří - skupině dvanácti států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Od Estonska až po Bulharsko, společně chtějí tyto země překonat propast mezi západem a východem Evropské unie (EU).

Mezi cíle iniciativy patří dobudovat a propojit infrastrukturu, zajistit energetickou bezpečnost a dosáhnout stejné kvality života jako v původních státech EU. Náklady ambiciózních plánů se odhadují na neuvěřitelných 570 miliard eur (14,4 bilionu Kč). 

Lepší porozumění a užší spolupráce mezi participujícími státy byly jedním z hlavních motivů sobotní konference "Generace Budoucnost", kterou Iniciativa Trojmoří (3SI) uspořádala ve Varšavě.

Základní kameny uskupení položili v roce 2015 dva konzervativní politici: polský prezident Andrzej Duda s chorvatskou prezidentkou Kolindou Grabarovou-Kitarovićovou. Z geografického hlediska mezi účastníky patří ještě Bulharsko, Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

S výjimkou Rakouska jde o země, které se po druhé světové válce ocitly za železnou oponou. Rozvoj jejich infrastruktury tak za zbytkem kontinentu zaostal. "Cestování po silnici a železnici tu trvá dvakrát až čtyřikrát déle než ve zbytku Evropské unie.

• Základní kameny uskupení položili v roce 2015 dva konzervativní politici: polský prezident Andrzej Duda s chorvatskou prezidentkou Kolindou Grabarovou-Kitarovićovou. Z geografického hlediska mezi účastníky patří ještě Bulharsko, Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

• S výjimkou Rakouska jde o země, které se po druhé světové válce ocitly za železnou oponou. Rozvoj jejich infrastruktury tak za zbytkem kontinentu zaostal. "Cestování po silnici a železnici tu trvá dvakrát až čtyřikrát déle než ve zbytku Evropské unie

• https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/stredni-evropa-se-sjednocuje-chceme-stejnou-kvalitu-zivota-jako-na-zapade-eu-burcuje-40372623#<br>

14.12.2020 Miliardy z USA mají střední Evropě pomoct stavět silnice i plynovody. Vyvážit vliv Ruska a Číny ve střední Evropě a přitáhnout k ní pozornost hlavně velkých amerických investičních fondů mají peníze americké vlády zaslané do investičního fondu Trojmoří. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa jimi podpořila společný projekt dvanácti zemí střední Evropy od Estonska po Bulharsko, jehož členem je i Česko, které potřebují desítky až stovky miliard na stavbu nové infrastruktury. Konkrétně jde o příspěvek vládní rozvojové banky DFC schválený minulý týden. Ačkoli jde "jen" o 300 milionů dolarů (cca 6,5 miliardy korun), mají sloužit právě k přilákání pozornosti dalších velkých investorů z USA. Spolu s příspěvky členských států by americké peníze měly vytvořit základní balík tří až pěti miliard eur, z něhož budou financovány první investice.

"Trojmoří je nástroj pro zúčastněné země, jak si pomoci samy sobě," řekl Ian Brzezinski, analytik amerického think-tanku Atlantic Council, který se podílí na podpoře myšlenky iniciativy Trojmoří. Česko, Slovensko nebo Rakousko ale ještě nedaly své příspěvky do investičního fondu.

V Česku je Trojmoří spjato hlavně s projektem zmiňovaného kanálu Dunaj−Odra−Labe. Česko podobně jako třeba Slovensko vůči iniciativě Trojmoří přistupovalo dosud opatrně v obavách, aby její projekty neoslabovaly spolupráci v rámci EU. Panují také jisté obavy z polské dominance v regionu.

Hlavní zastánci Trojmoří jako polský prezident Duda, jeho estonská kolegyně nebo analytici jako Ian Brzezinski zdůrazňují, že tato iniciativa má hlavně podpořit ekonomiku zemí, které stále dohánějí západoevropské státy v kvalitě silnic, železnic, v hustotě propojení plynovody nebo datovými sítěmi. Právě provázanost severojižním směrem je jedna z největších slabin zemí mezi Baltem a Balkánem.

Dalším velkým stoupencem Trojmoří je Chorvatsko, které v těchto týdnech slaví velký úspěch právě v energetickém propojení severojižním směrem. K ostrovu Krk začátkem prosince připlul plovoucí terminál a takzvaná regazifikační jednotka LNG Croatia, tedy loď, která by měla z kapalného zemního plynu dovezeného tankery odkudkoli na světě opět udělat plyn a předávat ho do léta budovaného plynového napojení, které umožní prodej plynu všem středoevropským státům.

"Dodávky plynu začnou 1. ledna 2021," hlásil už v létě chorvatský ministr energetiky a životního prostředí Tomislav Ćorić s tím, že kapacita terminálu, která čítá 2,5 miliardy krychlových metrů plynu ročně, je vyprodána do října 2023 a na další čtyři roky jsou objednávky plné zhruba z osmdesáti procent.

Vybudování dalších plynových propojení patří mezi priority některých států Trojmoří. Sníží se tak opět závislost na ruském plynu, což se ukázalo, když svůj plovoucí LNG terminál zprovoznila v roce 2014 Litva. Do té doby monopolní ruský dodavatel plynu Gazprom tehdy litevským odběratelům snížil cenu plynu o dvacet procent.

https://archiv.ihned.cz/c1-66857880-miliardy-z-usa-maji-stredni-evrope-pomoct-stavet-silnice-i-plynovody<br>

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového