Španělská chřipka

Před sto lety udeřila (počátek na konci 1917, propuknutí v březnu 1918 -1920, kmen H1N1) na svět pandemie španělské chřipky (původem z Číny). Byla to událost, kterou lidé od morových let nezažili. Počet obětí se uvádí mezi 20 až 50 miliony osob, o život přišlo asi 5 % světové populace (v Indii 5,2 %) , kteří tehdy na Zemi žili (zahynulo tedy cca 10- 20% z nakažených lidí). Přitom mrtvých z první světové války bylo "jen" 10 milionů.

  • španělská chřipka nakazila odhadem 30 % celosvětové populace, zemřelo asi 675.000 Američanů

Tak jako španělská chřipka se i koronavirus mezi lidmi šíří kapénkově během kašlání či kýchání, zároveň se také v obou případech objevují lidé, kteří jsou infikováni, ale nemají žádné příznaky daného onemocnění. 

  • index nakažlivosti (toto číslo známe jako hodnotu R0) průměrný člověk s nemocí covid-19 totiž nakazí přibližně 2 další, u španělské chřipky bylo 1,3

Je potřeba připomenout, že v roce 12.10.1918 vybuchla sopka Katla na Islandu.

Španělská chřipka byla při vzniku Československa v roce 1918, co způsobí koronavirová pandemie v roce 2020? Dojde k transformační globálnímu bodu zlomu v průběhu dalších roků?

Španělská chřipka, stručné informace:

  • Pandemie španělské chřipky přišla ve třech hlavních vlnách. První z nich nastala na jaře roku 1918, druhá (nejsmrtelnější) začala v září 1918 a skončila v lednu 1919. Třetí pak začala v únoru 1919 a trvala po celý zbytek roku. Některé země podle ekonomů prošly ještě čtvrtou vlnou v roce 1920.  
  • postihovala zejména mladou populaci (20 -40 roků), zatímco lidé ve věku nad 65 let byli před španělskou chřipkou v podstatě v bezpečí, nejčastěji umíraly těhotné ženy: u nich se úmrtnost pohybovala mezi 23-71 %
  • vůli masivním přesunům obyvatelstva na konci války se nemoc mohla rychle šířit světem - pomohla k tomu i železnice a doprava po silnicích, tedy faktory, které se při dřívějších epidemiích chřipek ještě nemohly projevit
  • nemoc se potom během jednoho roku rozšířila i po zbytku světa - do Ameriky i do Asie. Například v Íránu této chorobě podlehlo asi 21,7 % populace
  • Nemoc přišla ve třech vlnách, vyvolávala v obětech pocit, že nikdy neskončí - další vlny byly navíc ještě více smrtící než ta první. Na konci roku 1919 naštěstí nemoc ztratila sílu, lidé, kteří chřipku přežili, si vytvořili dostatek obranných látek
  • Celkově španělské chřipce podlehlo 20 až 50 milionů pacientů po celém světě a nebezpečným virem se nakazilo více než 500 milionů lidí. 

Dříve lidé umírali na bakteriální choroby (mor) a nyní to jsou zejména virové choroby (Sars, Mers, koronavir atd.)

Cowan cituje Rudolf Steinera, který již v roce 1924 řekl - "Viry vznikají jednoduše vylučováním z toxické buňky." Viry se vytvářejí, když je buňka otrávena. Viry nejsou příčinou ničeho, jsou reakcí na náš špatný životní styl.
V roce 1918 došlo k první velké změně elektrického pole země, došlo k zavedení rádiových vln. Vznikla tzv. Španělská chřipka, centrum chřipky bylo na vojenské základně, kde byl tehdejší nejsilnější vysílač, mezi Evropou a Amerikou. Mikrovlnná nemoc má stejné i jiné příznaky jako chřipka. Více o tom píše Arthur Firstenberg v knize THE INVISIBLE RAINBOW, nebo video "The Hidden Dangers of Wireless & Cell Phone Radiation"

Po pandemii španělské chřipky z roku 1918 Steiner přemýšlel, o co šlo. Steiner řekl, že viry jsou jednoduše výměšky toxické buňky. Virus je neživý, nemá orgány. Tělo samo si vyrobí virus, když je tělo natolik toxické, že selže čistící mechanismus těla. Pak nastává fáze rozkladu těla, tkáně pomocí rozpouštědla, tedy pomocí viru, který si tělo samo vyrobí. Všechny viry jsou dobré, špatný je náš přístup k životu. Viry jsou kousky DNA nebo RNA s jinými proteiny, vzniknou, když je buňka otrávena. Současná teorie o virech se nazývá exosomy (exosomes).

Španělská chřipka, ekonomika

  • Pokud data očistíme od efektu první světové války, pak spotřeba poklesla v průměru o 8 % a HDP o 6 %, k velkým propadům došlo na kapitálových trzích. 
  • Tehdejší pandemie španělské chřipky (pokles HDP o 6%) mohla být "čtvrtým nejhorším ekonomickým šokem od roku 1870". Před ní by se dostala jen druhá světová válka, Velká deprese a první světová válka (pokles HDP o 8,4 %). 

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2412412-spanelska-chripka-vypukla-pred-100-lety-zabila-vic-lidi-nez-prvni-svetova-valka

25.10.2020 v Evropě se totiž objevila mutace španělské chřipky, která měla sílu zabít jinak zdravé a mladé lidi během 24 hodin od prvních příznaků. Virus se rychle šířil celým světem. Jen za měsíc říjen zaznamenaly Spojené státy téměř 200 tisíc mrtvých. Problémem byla velmi mírná či žádná omezení.

  • Tehdejší zdravotnictví nebylo na takové úrovni, jako je dnes, což bylo také jedním z důvodů, proč španělské chřipce podlehlo takové množství lidí. Druhá vlna skončila v prosinci roku 1918. Svět ovšem zdaleka neměl vyhráno. 
  • Třetí vlna začala v lednu roku 1919 v Austrálii a virus si opět našel svou cestu do Evropy. Přestože i toto období čítá miliony mrtvých, chřipka se již nešířila tak rychle, a to hlavně kvůli konci války, který umožnil nařízení nejrůznějších opatření.¨

  • Celkově španělské chřipce podlehlo 20 až 50 milionů pacientů po celém světě a nebezpečným virem se nakazilo více než 500 milionů lidí.

  • Stejně jako COVID-19, i španělská chřipka patrně pocházela z Číny. Obě nemoci mají stejné příznaky - suchý kašel, horečka a dušnost. K jejich přenosu dochází kapénkami. Základním opatřením pro zmírnění rychlosti šíření tak jsou u obou nemocí roušky.

  • https://www.dotyk.cz/magazin/spanelska-chripka-koronavirus-covid-druha-vlna.html?

29.8.2020  Akciový index Dow Jones rostl i během epidemie španělské chřipky − o 10,5 % v roce 1918, a dokonce o 30 % v roce 1919. předpokládá se, že pandemie španělské chřipky srazila globální HDP minimálně o deset procent, podobně jako koronavirus.

  • V roce 1919, rok po pandemii, španělská chřipka zabila 675 000 Američanů. 

https://vikend.ihned.cz/c1-66808300-a-co-kdyz-jsme-na-prahu-boomu-jako-pred-sto-lety-po-spanelske-chripce

27.3.2020 Pandemie španělské chřipky v letech 1918-1919, recese tehdy trvala pouze sedm měsíců, i když druhá vlna infekcí, která začala na podzim 1918 byla mnohem smrtelnější než ta první. Během pandemie v letech 1918-1919, v době, kdy se svět zotavoval z první světové války, zemřelo 5 % světové populace a jedna třetina se nakazila. 

Ekonomická data z té doby jsou vzácná, ale studie, kterou vytvořil St. Louis Fed roku 2007 o pandemii v roce 1918, zmiňuje novinové články z Little Rock, Arkansas. Ty reportují, že podle obchodníků se jejich byznys během vypuknutí pandemie snížil o 40-70 %, zatímco u maloobchodních prodejen potravin klesl jen o jednu třetinu. Jediným obchodem v Little Rock, který v tom roce zaznamenal nárůst aktivity, byla lékárna.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/rok-2020-s-covidem-vypada-jako-rok-1918-navzdory-pokroku-vedy-105738#

Epidemie zprávy z tisku:

5.11.2020 Pokud naše civilizace nepřejde na udržitelnější životní styl, bude pandemií přibývat, upozorňuje zpráva expertů. Čeká nás budoucnost plná pandemií, které zabijí víc lidí a způsobí větší škody v ekonomice než současný covid-19. Takovou chmurnou prognózu předkládá ve své nové zprávě Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Experti v dokumentu připomínají, že covid vyvolal šestou globální pandemii od španělské chřipky z roku 1918. Jeho původcem je virus přenášený zvířaty a stejně jako všechny dřívější pandemie stála za jeho vznikem lidská činnost. Dokument upozorňuje, že u savců a ptáků se vyskytuje kolem 1,7 milionu dosud nepopsaných druhů virů, z nichž až 850 tisíc může nakazit lidi. Je tedy jen otázkou času, kdy náhodná mutace dalšího viru vytvoří smrtící kmen, jehož dopad bude znásoben globalizovanou společností. Riziko takového scénáře je tím vyšší, čím budou přirozená místa výskytu volně žijících zvířat roztříštěnější. Je to vlastně jednoduchá závislost: Viry mutují a je jasné, že v přírodě vznikají i viry, které jsou s to zabít větší počet lidí než koronavirus SARS-CoV-2. Jenže mnohé kmeny vzniklé náhodnými mutacemi se nikdy nepotkaly s lidskými hostiteli, a tak zanikly, nebo se další mutací proměnily ve viry, které nám neškodí.

  • Čím víc ale rozbíjíme přírodní celky ke svému obrazu a čím více se z někdejších lesů stávají ostrůvky klidu v oceánech urbanizovaných celků, tím více se populace setkává s přenašeči. Smrtící viry se proto do lidské populace budou dostávat častěji než v minulosti.
  • Můžeme uniknout éře pandemií, ale to vyžaduje, abychom se zaměřili na prevenci místo na reakci, k tomu by ovšem bylo nutné zastavit rozbíjení přírodních sídel zvířat a vrátit přírodě pevnější hranice. To by vyžadovalo úspornější hospodaření na zemědělské půdě, racionálnější nakládání s vodou a omezení při expanzi lidských sídel.
  • Autoři navrhují vládám, aby k se snažily dosáhnout těchto cílů zdaněním produkce i spotřeby masa a omezením dalších rizikových činností z hlediska vzniku virových epidemií, například obchodu s divokými zvířaty a lovu volně žijících živočichů. Zpráva odhaduje, že pandemie covidu způsobila do července 2020 škody osm až šestnáct bilionů dolarů. Odborníci přitom upozorňují, že budoucí ještě závažnější epidemie mohou vést k ještě větším ekonomickým, ale i lidským ztrátám.
  • https://nedd.tiscali.cz/uderi-horsi-zabijaci-nez-covid-varuje-zprava-expertu-498774?<br>

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...