Glaciál a interglaciál

Střídání geologických epoch s periodou kolem 96-140 tisíc let (možná v rámci cyklu  405 000 roků).

• glaciály (perioda 40 - 120 000 roků) - pomalejší nástup, kulminace ke konci období, teplota o 5 -6 C nižší než dnes (hromadění ledu, chlad a sucho, ústup vegetace), díky zalednění docházelo k poklesu hladiny oceánů o 120 -140 m (Severní Amerika Euroasie)
• interglaciály (perioda 10 -15 000 roků) - kratší, teplota o 2 -5 C vyšší než dnes (vlhko, vegetace pohlcuje teplo, růst vegetace, meandrující toky, různorodá příroda)
• interstradiál (cca před 14 000 roky, doba meziledová cca 10 880 - 12700 př. kr. v období Pleistocénu) je teplejší období v glaciálu, mezi dvěma interstadiály starším a mladším probíhalo období studeného podnebí, stadiál

Kvartér (čtvrtohory, 2,588±0,005 miliónů let až současnost) je nejmladším a současně nejkratším obdobím v historii Země. Kvartér je primárně chladné období s několika krátkými teplejšími výkyvy. Kvartér se dělí na starší pleistocén (nejstarší období a dělí se na spodní- gelas a calabr střední - ion a svrchní - tarant), mladší holocén a antropocén (od roku 1800 - intenzivní činnost člověka). V pleistocénu dochází ke třídání chladných období "glaciál" (doby ledové) s velkým rozšířením ledovců a mnohem teplejšími a vlhčími odbobími "interglaciál" (meziledová doba). Cyklické střídání klimatu vedlo k migraci fauny, flóry a odlišným krajinotvorným procesům. V Kvartéru (zalednění dosahovalo až 30 % pevniny) dosáhlo zalednění až hranic Česka (během předposledních dvou glaciálů riss a mindel), krajina zde vypadala jako tundra na Sibiři. Na konci glaciálu 20 000 - 19 000 př.n.l. byla hladina oceánů byla o cca 120 - 140 metrů nižší a v posledním interglaciálu cca 123 000 př.n.l. byla hladina asi o 10 -20 m vyšší než dnes. více

• Střídání glaciálů a interglaciálů prostřednictvím "bodu zlomu" je ovlivněno tzv. Milankovičovými cykly - cyklus s periodou cca 405 000 roků (kombinace periodických cyklů excentricita - 96 až 127 tisíc roků, náklon zemské osy - 41 000 roků a precese cca 26 000 roků). Střídání glaciálů a interglaciálů je jeden z mnoha cyklů (pulsování Země), kdy ze zvětšuje, nebo zmenšuje zalednění planety (od pólů k rovníku a zpět), současně se mění vegetace i hladina oceánů (mění se skupenství vody a přesouvá se mezi pevninou a oceány) a to ovlivňuje klima na planetě, růst populace a migraci obyvatel, fauny a flóry.
• Cyklus s periodou přibližně 405 000 let díky gravitačnímu působení Jupiteru a Venuše (existuje i dlouhý cyklus 2,4 milionů roků). Tento cyklus ovlivňuje globální podnebí, podílí se na střídání dob ledových a teplejších epoch. Co víc, nové poznatky naznačují, že měnící se dráha měla a má vliv také na biologickou evoluci, a možná i na vývoj nás - lidí.
• Na základě Milakovičovy teorie jsme na sešupu do dalšího glaciálu - pokles teploty (prof. Petr Pokorný), nyní jsme v neoglaciálu
• Lidská populace Evropy se před 24 - 14,5 tisíci lety (poslední fáze Pleistocénu před nástupem holocénu) během posledního glaciálu snížila až o 90 % a lidské osídlení se udrželo jen v nejjižnějších částech kontinentu
• V kvartéru bylo cca 50 glaciálů a interglaciálů (dob meziledových) prof. Petr Pokorný.

Před 39 280 roky Campi Flegrei (VEI 7), Neapol, Itálie, sopečného materiálu se nacházejí od Grónska až po Kavkaz, výbuch nepochybně měl dalekosáhlé následky v podobě dlouhodobých klimatických změn, došlo k výrazném ochlazení se změnilo i zastoupení rostlinstva a živočišných druhů v celé Evropě. Před cca 42 000 lety probíhala Laschamp Event, došlo na Zemi k výrazným klimatickým změnám, na jihu nynější Itálie explodoval supervulkán Campi Flegrei a vyhynuli neandertálci.

LGM (last glaciál Maximum) před cca 20 000 roky

• Hladina oceánu byla nižší o cca 125 m než dnes, zalednění pevniny bylo 25 %, dnes pouze 10%.

Středozemní moře během posledního ledového maxima (16000 př. n. l.) 

Interstradiál, Bøllingovo oteplování 12 700 - 12 500 př.nl., kdy teploty severní polokoule vzrostly během několika desetiletí o 4-5 ° C (Lea et al., 2003; Buizert et al., 2014) jedná se o hemisférickou rychlost oteplování přibližně 2,0 ° C za desetiletí , což je 40krát rychlejší než 0,05 ° C za desetiletí globální oteplování od roku 1850 (a 1998), které se časově shoduje se stoupáním hladiny moře o 12-22 m za méně než 340 let [5,3 metrů za století], nedošlo k růstu CO2, Ivanovic et al., 2017, Během tohoto časového období (před 14 700 lety na 14 500 let) vzrostly povrchové teploty Středního Grónska až o 12 ° C. V důsledku toho se ledovce a ledové pláty rychle rozpadly a hladina moří vzrostla.

• Doggerland.
  

2.1.2024 Jezero Parathetys se podle vědců kdysi rozkládalo od Středozemního moře na západě až po Černé a Kaspické moře daleko na východě. Jeho severozápadní břehy dosahovaly až do oblasti dnešního Česka. V době své největší rozlohy mělo toto prehistorické jezero rozlohu zhruba 2,8 milionu kilometrů čtverečních.

Původně se zformovalo jako moře asi před 34 miliony let a rozkládalo se od Balkánu až po dnešní Kazachstán a Turkmenistán. Přibližně před 11 miliony let vznikla v důsledku střetu desek zemské kůry středoevropská pohoří – Balkán, Alpy a Karpaty. Tyto změny odřízly Paratethys od Středozemního moře a otevřeného oceánu a změnily ho v jezero.

V období před 9,75 až 7,65 miliony let došlo k sérii vysychání, což vedlo ke ztrátě více než dvou třetin rozlohy jezera a třetiny jeho objemu. Na některých místech klesla hladina vody až o 250 metrů.

S úbytkem vody se v Parathetysu zvýšila koncentrace soli natolik, že se jeho obyvatelé nedokázali přizpůsobit a tato změna zahubila velkou část tehdejší jezerní fauny a flóry. Časový průběh těchto událostí je zaznamenán v horninách a vědci mohou tyto záznamy číst pomocí techniky známé jako magnetostratigrafie, mapující přirozené změny (obraty) magnetického pole Země.

Přibližně před 6,7 a 6,9 miliony let se po jednom z těchto cyklů jezero Parathetys znovu propojilo s dnešním Středozemním mořem a definitivně tak ztratilo status jezera.

https://www.nature.com/articles/s41598-021-91001-z

https://www.stoplusjednicka.cz/novy-rekord-obri-prehistoricke-jezero-ktere-omyvalo-i-dnesni-cesko?

26.7.2020 Vědci z Kansaské univerzity tvrdí, že našli důkazy pro velkou globální katastrofu, která se měla odehrát před necelými 13 tisíci lety. Byla způsobena dopadem částí komety a odstartovala další dobu ledovou. Před 13 000 lety se Země probírala z doby ledové a podnebí se zvolna oteplovalo. Pak se na nebi objevilo několik velkých ohnivých těles. Vzápětí následovaly výbuchy a tlakové vlny. Na Zemi dopadly velké úlomky komety. Vědci publikovali rozsáhlou studii o této katastrofě. Její závěry vycházely z měření, která byla provedena na 170 místech po celém světě. Kometa měla podle jejich zjištění 90 kilometrů v průměru, za letu se začala rozpadat na menší části, které dopadaly na Zemi. Ty pak způsobily rozsáhlou katastrofu doprovázenou změnami klimatu. Katastrofa byla opravdu masivní a vzplálo při ní přibližně deset procent povrchu Země. Spálené části borovicových lesů byly postupně kolonizovány topoly, což jsou stromy, které dobře rostou v oblastech bez původní vegetace.

https://www.extrastory.cz/pred-12800-lety-se-zeme-srazila-s-castmi-komety-byla-z-toho-obri-katastrofa.html

Obrázek 1 je graf za posledních 21 000 let. Těžké fialové a zelené stopy jsou na hladině moře s měřítkem na pravé straně. Tenké rezy a modré stopy jsou teplota z ledového jádra Grónska a ledového jádra Antarktidy Dome C, s měřítkem vlevo. Tři další časové linie jsou: tlustá modrá, doba posledního severoafrického pluviálního období, kdy Sahara byla pastvina; tmavě oranžová, doba záplav Perského zálivu; a světle oranžová časová osa, několikrát přerušená, byly doby recese alpských ledovců. Krátké chladné období EVENT 8 200 je označeno světle modrou barvou. V legendě jsou označeny různé výškové úrovně mořské hladiny těsně nad stopou zelené hladiny moře. Šedá časová linie je časem kultury Clovis Amerindian. Růžová časová osa je časem kultury Folsom Amerindian. 

Upozorňuji na několik věcí na obrázku 1. Zprava doleva, stará až novější: Konec doby ledové začal asi před 20 000 lety, kdy se severní polokoule náhle zahřála o 5 ° C, jak je vidět na zdroji Grónský led, severní Atlantik. Jižní oceán, jak je vidět na Dome C, se nezahříval dalších 2000 let. K Böllingovu interstadiálnímu oteplování však došlo současně, globálně, před 14 500 let 

V severní Africe a jihozápadní Asii, počínaje před 15 000 lety, protože náklon zemské osy začal v létě upřednostňovat severní polokouli, byly pouště upřednostňovány dalšími letními monzunovými srážkami. To umožnilo větší migraci lidí ze severní Afriky do Levantu. V této době byl Perský záliv nízkým údolím napojeným řekami Tigris a Eufrat a několika dalšími, některé nyní suchými wadis , spojujícími se do řeky Ur Schott a před Last Glaciál Maximum (LGM), nejméně dvěma velkými jezery. Prameny čerstvé vody, nyní 4 nebo 5 sáhů pod zálivem mimo Bahrajn, dodávaly další vodu 

https://notrickszone.com/2014/06/05/holocene-cold-spells-brought-drought-and-famine-sea-levels-were-often-much-higher-than-today/

https://notrickszone.com/2017/04/13/new-paper-northern-hemisphere-temperatures-rose-4-5c-within-a-few-decades-14700-years-ago/

6.1.2021 Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více. Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11.700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více. Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/alpy-pred-6000-lety-mely-zrejme-mene-ledovcu-nez-dnes.A210105_090255_ln_veda_ape

7.12.2020 Vědci objevili na náhorní plošině Altiplano v Peru obrovskou fosilii stromu, který v této oblasti rostl před 10 miliony lety. Tento objev nutí vědce přehodnotit současné paleoklimatické modely, neboť vypovídá o extrémních změnách klimatu, k nimž na naší planetě během její dlouhé historie došlo.

Altiplano, v Peru nazývané puna, je druhá největší náhorní plošina světa, dlouhá 960 a široká 190 km, ležící v nadmořské výšce okolo 3800 m n.m. Dnes jde o chladnou a suchou oblast, ale před 10 miliony let zde převládalo teplo a vlhko. Vědci to vědí díky fosilii stromu, která se tam nedávno našla. Fosilní záznam obsahuje podrobnosti o dramatických klimatických změnách v pohoří And.

"Tento strom a stovky vzorků fosilního dřeva, listů a pylu, které jsme nasbírali při naší expedici, ukazují, že když tyto rostliny byly naživu, ekosystém byl vlhčí - dokonce vlhčí, než předpovídaly klimatické modely minulosti," říká paleobotanistka Camila Martinez ze Smithsonian Tropical Research Institute (STRI) v Panamě. Podle ní neexistuje žádný srovnatelný moderní ekosystém, protože v době, kdy se tyto rostliny ukládaly, tedy před 10 miliony let, byly teploty vyšší.

Za těch 10 milionů let se toho hodně změnilo. Anatomie zkamenělého dřeva fosilního stromu naznačuje, že strom pravděpodobně rostl v nadmořské výšce kolem 2 000 metrů nad mořem, místo současných 4 000 metrů, kde byl nalezen. To znamená, že za posledních 10 milionů let náhorní plošina výrazně vzrostla.

"Fosilní nálezy v této oblasti nám říkají dvě věci: jak nadmořská výška, tak vegetace se během relativně krátké doby dramaticky změnily, což podporuje hypotézu naznačující, že tektonický zdvih této oblasti nastal rychlými pulsy," vysvětluje Carlos Jaramillo, jenž celý projekt řídí.

Zdá se, že pozvednutí And hrálo důležitou roli při utváření klimatu v Jižní Americe, i když vědci ještě zcela nerozumí vazbám mezi tektonikou, klimatem a vegetací. Pochopení této souhry je zásadní pro předvídání naší budoucnosti. Podle klimatických modelů můžeme do roku 2100 očekávat, že se teploty i koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přiblíží podmínkám před 10 miliony lety. A právě rostlinné fosilie nám mohou pomoci pochopit hnací síly, které utvářejí ekosystémy.

https://www.extrastory.cz/obri-fosilie-10-milionu-let-stareho-stromu-prinesla-prekvapiva-fakta-o-davne-minulosti?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového