Dřevěné uhlí, biouhel (biochár)

Biouhel se od dřevěného uhlí liší tím, že je drobnozrnný a nepoužívá se jako palivo. Biouhel i dřevěné uhlí jsou fyzikálně i chemicky to stejné. Dřevěné uhlí je pomocná půdní látka, není hnojivo.

• 1 tuna biouhlu = 2,7 (některé zdroje uvádí 5tun) tun CO2. 1 litr dřevěného uhlíku zapraveného do půdy (tím ho vyjmeme z uhlíkového cyklu) je ekvivalentem CO2 vyprodukované automobilem, které ujede cca 6km.

Dřevěné uhlí

Kdysi tím lidé v Jižní Americe vytvářeli velmi úrodné tmavé půdy, kterým se dnes říká Terra preta, neboli černozem indiánů. Dávali do půdy vše organické, včetně kostí, výkalů i keramických střepů, ale jednou z hlavních komponent bylo dřevěné uhlí. Jeho tajemství spočívá ve faktu, že je velmi porézní, a i malý kousek má v sobě tolik prostůrků a chodbiček, že vytváří obrovskou plochu pro život půdních mikroorganismů a váže do sebe cenné látky. Samotné dřevěné uhlí není hnojivem, ale dá se aktivovat mnoha způsoby. V půdě se to postupně stane samo, urychlením je nechat ho nasáknout něčím výživným v kbelíku nebo staré vaně na zahradě. Výživná lázeň je jícha, což je 2-3 týdenní zákvas z kopřiv, kostivalu nebo libovolných plevelů. Alternativou je lidská moč, výluh zvířecích trusů, kompostu atd. Fantazii se meze nekladou, v rámci ekologicky neškodných složek. Dřevěné uhlí se dá mělce zarýt (záhonky), nebo jen rozházet a něčím přemulčovat (jedlý les, stávající dřevinné výsadby). Dřevěné uhlí (nepoužívejte jiné uhlí!) lze již koupit po pytlích v různých frakcích přímo určené pro zahrádkářské potřeby. Ne vždy je ho ale dost k sehnání, poptávka často převyšuje nabídku.

• Očkované dřevěné uhlí posílí kondici záhonů ještě o něco lépe, než popel ze dřeva, a to díky obsahu nejen draslíku, vápníku, hořčíku, ale i fosforu a síry. 
• Porézní uhel navíc dodává půdě schopnost zadržovat vlhkost i živiny, podporuje její provzdušnění i přítomnost půdních mikroorganismů. 
  
• Nejvhodnější pro výrobu dřevěného uhlí je tvrdé dřevo z listnatých stromů (dub, buk atd.), méně vhodné jsou jehličnany, jejichž dřevo obsahuje pryskyřice. Takové dřevo by bylo možné použít jako surovinu na kovářské uhlí. 
  
• Zvyšování podílu biouhlí (dřevo spálené bez přístupu vzduchu) v půdě pomáhá zadržovat vodu, biouhel vytváří v půdě malé chodbičky a tunýlky, čímž ji zlehčuje, navíc má výhodu v tom, že je to taková houba, kterou když hodíte do vody, nasaje ji, dřevěné uhlí je schopné vodu zadržet a postupně uvolňovat do půdy tak, jak rostliny pro svůj růst potřebují, je také ideální pro žížaly, které se v něm rády rochní a urychlují tvorbu kompostu, čímž pomáhají k provzdušněné a lehčí půdě.
• Dřevěné uhlí není vhodné při výsadbě stromků, protože do sebe natahuje (jako houba) živiny z okolní půdy a po 2 -3 letech je uvolňuje zpět. Dřevěné uhlí je vhodné při dávat do poškozené půdy, která například obsahuje hodně dusíku. Ve zdravé půdě nepřináší dřevěné uhlí téměř žádný užitek.
• Dřevěné uhlí zastupuje v kompostu uhlíkatou složku. Můžeme tak střídat uhlíkaté (1 díl) a dusíkaté vrstvy (10 dílů).
• Biouhel urychluje zrání kompostu, zadržuje unikající plyny a zlepšuje mikrobiální procesy. Je ovšem nutné dodržet několik jednoduchých zásad, zejména správné dávkování v rozmezí mezi 5 až 10 procenty objemu a přiměřenou vlhkost. 
  
• Účinnost biouhlu stoupá, když se smíchá s kompostem. Takto lze zušlechtit i nekvalitní půdu, která byla poškozena erozí či znečištěním. Efekt tohoto zušlechtění je navíc dlouhodobý.
• 1m3 biouhlu zadrží cca 750litrů vody. Přidává se ho do půdy cca 5 -10 % objemu zeminy (max. 15% objemu, (potom se mění fyzikálně chemické vlastnosti půdy, výjimky mohou být u hydroponií). Na 1 m2 můžete přidat cca 10 litrů biouhlu, ale musíte ho zapravit do půdy (např rytím, rotavátorem atd.) ke kořenům rostlin. V jednom kile biouhlu je zhruba tolik energie, jako v jednom litru benzínu. Biouhel má největší význam u kořenů rostlin, nemá téměř žádný praktický význam na povrchu půdy.

Srovnání vlastností dřeva, popele a biouhlu

https://www.deblicelesy.cz/cz/sortiment/#drevene-uhli

https://www.lamiaceae.cz/product/drevene-uhli-pro-zlepseni-kvality-pudy-agro-protect-soil-50-litru-150/

https://www.holon.se/folke/carbon/simplechar/simplechar.shtml

Biouhel kladně ovlivňuje úrodnost půdy. V surové zrnitosti se hodí především pro zemědělství:  

• Zlepšuje strukturu půdy (léčí poškozenou půdu a zlepšuje podmínky pro půdní život), je elektricky vodivý.
• Pomáhá zadržovat vodu a živiny, vydrží v půdě velmi dlouhou dobu a tisíce roků.
• Působí příznivě na organismy v půdě.
• Zvyšuje pH půdy.
• Zadržuje biogenní prvky z hnojiv.
• Kypří půdu.
• Zvyšuje mikrobiální aktivitu v půdě a podporuje šíření signálů v půdě (houby atd.), zabraňuje vyplavování živin do spodních vrstev půdy.
• Podporuje růst rostlin a stromů.
• Absorbuje chemikálie a těžké kovy.
• Zkracuje dobu kompostování a snižuje zápach kompostu.
• Pomáhá udržovat výživné prvky v hnoji a kompostu.
• Přídavek do mulčovacích materiálů.
• Důležitý komponent do strukturních substrátů.
• V půdě "zamyká" velké množství uhlíku, který neputuje do atmosféry.
• Dočasně ochuzuje půdu (přidáním do půdy na sebe váže, jako houba, disponibilní živiny a minerály (cca 2 roky), pak postupně je uvolňuje a ony dočasně chybí v půdě).

Biouhel a jeho použití (má až 200 různých použití):

• polymery
• zemědělství
• filtrace vody (sorbent při ekologických haváriích)
• stavebnictví (při výrobě asfaltu, lehčeného betonu)
• dekontaminace půd (váže na sebe těžké kovy, imobilizuje ho v půdním profilu)
• potravinářství (zubní pasta, mýdlo) a kosmetika

Výroba dřevěného uhlí v jámě ve tvaru obráceného kužele, hloubka 50 -60 cm, průměr 100 - 120 cm.

Jak vyrobit dřevěné uhlí?

V kovové nádobě, jámě nebo staré vaně rozděláme oheň, a jakmile hoří (teplota min. 350°C), je třeba ho pořád krmit přidáváním další biomasy (nejvhodněji po vrstvách a kontinuálně). Každé dřevo by mělo zůstat v kontaktu s plamenem cca 20 min, když začne popelnaťet. Tím, že svrchu přidáváme další větve, dřevo oxiduje jenom na povrchu a spodní části se zahřívají bez přístupu vzduchu. Odpařují se vodní páry, dřevoplyn a postupně vytváříte velkou masu dřevěného uhlí. Na závěr je potřeba už jenom oheň zadusit. K tomu používáme opravdu velké množství vody, dřevěné uhlí vyhrabeme ven a ještě zaléváme vodou.

• Biouhel má svou roli i v půdách, které jsou relativně úrodné. Dodávám ho i na Břeclavsko, kde je půda sice úrodná, ale nedostatek organického hnojení ji dělá tvrdou a těžkou.
• Biouhel je ideální do půdy zarýt nebo ho s ní promíchat. Je poměrně lehký, takže na povrchu by ho mohl rozfoukat vítr.
• Půl kubíku biouhlu (500l) by mohlo stačit na záhonek deset krát deset metrů (100m2), tj. na 1m2 je to cca 5l.

Tomáš Blaha vystudoval environmentalistiku, na pozemcích kláštera Porta coeli u Tišnova zkouší výrobu biouhlí.

• Starám se o osmnáct hektarů sadů, které patří ke klášteru Porta coeli v Předklášteří u Tišnova. V Brně je celá řada mých kamarádů, kteří pracují v kulturních institucích, a teď kvůli koronaviru nemají co dělat. Tak jsem vymyslel, že budeme společně pálit biouhel a čistit sady. Není to žádná biouhelna, ale alespoň nemusíme hledět doma do zdi a můžeme být i v těchto časech spolu.

Terra Preta - dřevěné uhlí v půdě https://denikn.cz/346401/koronavirus-zmizi-ale-sucho-tady-zustane-pude-muze-pomoci-zapomenute-biouhli/?

Komponenty Terra Preta v oblasti Amazonie:

• biouhel
• hnůj
• kompost
• kuchyňské zbytky, jako jsou rybí kosti nebo zvířecí kosti
• lidské výkaly
• střepy

Materiál na 100 litrů Terra Preta

• 10 litrů biouhlu
• 0,5 litru rostlinného hnoje (jícha) nebo 1 litru účinných mikroorganismů
• 20 litrů zvířecího hnoje (např. koňský)
• 60 litrů kompostu
• 1,5 kg silikátové a jemné kamenné moučky (15 kg / m³)

Postup

1. Biouhel a zvířecí hnůj se dobře promíchají ve velkém kbelíku. Pozitivním vedlejším účinkem dřevěného uhlí je vázání nepříjemných pachů. Je v podstatě jedno, který zvířecí hnůj se použije.
2. EM nebo rostlinný hnůj se přidává do směsi biouhlu a zvířecího hnoje.
3. Na řadu přichází kompost. To se na velké ploše promíchá se směsí na rovném povrchu. Přidává se také kamenná mouka. Poté se vše dobře promíchá a v případě potřeby dále zředí EM nebo rostlinným hnojem, pokud je hmota příliš suchá.
4. Hromadu zakryjte plachtou; ale zemní kontakt by měl zůstat. V noci by teplota neměla 
5. https://www.gartenjournal.net/terra-preta
   

Jak amatérsky vyrobit dřevěné uhlí v plechovce:

Do nádoby naskládáme hranolky dřeva, uzavřeme ji a vložíme do rozpáleného topeniště. Uvnitř nádoby nastane takzvaná suchá destilace, dřevoplyn začne unikat otvory ven, což signalizují modravé plamínky.

• Přeměna dřeva v dřevěné uhlí trvá v kamnech asi 15-30 minut, na otevřeném ohni déle. Obecně platí, že je tato doba přímo úměrná teplotě, jakou je dřevo v nádobě zahříváno.
• Po vychladnutí a otevření víka nádoby můžeme vysypat kvalitní dřevěné uhlí.

Materiál:

• Dřevo. Nejvhodnější je tvrdé dřevo z listnatých stromů, nevhodné jsou jehličnany, jejichž dřevo obsahuje pryskyřice. Takové dřevo by bylo možné použít jako surovinu na kovářské uhlí.
• Dřevo nařežeme a naštípáme na hranolky o rozměrech 4x4x4 cm nebo 4x4x8 cm.
• Topeniště. Nejjednodušší jsou klasická kamna nebo kotel na uhlí, lze využít i venkovní otevřené ohniště.
• Plechovka. Uzavíratelnou plechovou nádobu nebo více nádob o objemu asi 1-5 litrů vybíráme podle velikosti topeniště. Do něj se plechovka musí vejít.

Kdybychom otvory neudělali, nádoba by vybuchla! Nádobu na pěti až deseti místech proděravíme (otvory o ∅ 3-5 mm), tudy totiž bude ucházet dřevoplyn. Nejvhodnější je vymytá plechovka od vodou ředitelné barvy nebo taková, ve které nebyl hořlavý obsah.

Dřevěné uhlí z ohniště, místo milíře sud

Menší množství dřevěného uhlí uspokojivé kvality lze získat ze zbytků ohniště, zejména pokud v závěru uhasíme žhavé uhlíky vodou.

Můžeme také směs z ohniště nasypat do vody a kousky dřevěného uhlí, které vyplavou na hladinu, proprat a usušit na slunci.

Pro pálení většího množství dřevěného uhlí vyrobíme jednoduchou retortu, například ze starého kovového sudu, v jehož dně prorazíme několik otvorů.

1. Sud naplníme dřevem, které stabilizujeme klíny tak, aby se nevysypalo, sud totiž otočíme dnem vzhůru a postavíme ho na cihly nebo na kameny.
2. Zespodu dřevo zapálíme a až začne prohořívat, odstraníme podpěry, takže sud propadne na zem a dovnitř přestane proudit vzduch.
3. Okraje sudu můžeme obsypat pískem, rovněž otvory nahoře je vhodné zasypat vrstvou písku nebo zakrýt něčím prodyšným, aby mohl unikat dřevoplyn.

Dřevěné uhlí vznikne zpravidla do 15 až 24 hodin. Pokud po této době samo neuhasne, pokropíme sud vodou. Tento způsob výroby však produkuje značné množství dýmu, proto ho lze v zásadě doporučit spíše jednorázově na odlehlé lokalitě, kde neobtěžuje sousedy.

https://www.ireceptar.cz/hobby/domaci-vyroba-dreveneho-uhli.html

Jak známo, dřevěné uhlí se v minulosti získávalo v milířích. V nich se zažehlo dřevo zakryté zeminou, po rozhoření se přístup vzduchu omezil na minimum. Dřevo tak zůstalo vystaveno vysoké teplotě a desítky hodin doutnalo − karbonizovalo. Uvnitř milíře probíhal fyzikálně-chemický děj nazývaný nízkoteplotní pyrolýza: Při teplotách zhruba do 500 °C a bez přístupu vzduchu dřevo uhelnatí.

https://stezka-milire-vodnimlyny.webnode.cz/ns-milire/uhlirstvi/

https://www.koliba-os.cz/news/20/59/Ohlednuti-za-akci-Salajka-na-Salajce.html

Popel

Popel raději uskladňujte, abyste ho měli dost na sezónu. Je totiž mimořádně užitečný, jelikož se jedná se o univerzální hnojivo vhodné pro všechny plodiny. Nese s sebou několik předností, díky kterým ho jistě oceníte a začnete v zahrádce používat taky. Kvalita popela se časem nijak nezhoršuje. Popel obsahuje velkou dávku vápníku, draslíku, hořčíku i fosforu, a proto bychom si ho měli opravdu cenit. Popel v zahrádce:

• Zvyšuje úrodnost půdy,
• zlepšuje odolnost rostlin vůči chorobám,
• zlepšuje chuť ovoce a zeleniny.

Obecně platí, že popel se zapravuje do zryté půdy na podzim, případně brzy na jaře. Důležité je, aby se do půdy dostal alespoň dva týdny před výsadbou. Ideální množství je zhruba 50 gramů popela na metr čtvereční. Při práci na zahradě můžete popel kombinovat s rašelinou, humusem a kompostem. Jediné, co se nedoporučuje, je jeho kombinace s čerstvým hnojem. Popelem se nemusíte bát posypat celou zahradu, od cibulovin až po ovocné stromy. Jediné, čemu je třeba se vyhnout, jsou rostliny milující kyselé prostředí, jako třeba borůvky. Popelovou péči ocení i samotný trávník, který díky popelovému poprašku bude na jaře ještě zelenější a taky o něco zdravější.

Více zde: https://permakultura2.webnode.cz/puda/drevene-uhli/

Dřevěné uhlí a zdraví:

 Dřevěné uhlí zbavuje tělo zánětů, a především byl ceněn pro své účinky detoxikační. Dřevěné uhlí zbavuje tělo jedů a nejrůznějších nahromaděných látek, které do těla nepatří. To lidé v dřívějších dobách chápali a proto využívali nejrůznější detoxikační prostředky od půstu přes byliny a dřevěné uhlí. Dnešní moderní člověk jen zřídkakdy chápe to, že je potřeba se omezit a umožnit tak svému tělu zbavit se nahromaděných škodlivin.

Když požijete dřevěné uhlí, jeho částečky vtahují skrze elektrostatický náboj dovnitř jedy. Jeho tajemstvím je tedy adsorpce. Jedy se přichycují na jeho povrchu, a tak jsou bezpečně z těla odstraněny. Tak může v těle pokračovat proces léčení, aniž by byl napadán škodlivými chemikáliemi nebo farmaky. Hlavní schopností uhlí je tedy adsorpce toxinů, a toto uhlí je tak ideálním činitelem v potlačování intoxikace těla. Většina lékařských pohotovostí v USA používá roztok aktivovaného dřevěného uhlí jako první pomoc při předávkování nebo náhodných otravách.

Na jakém principu tedy čárkl funguje? Adsorbce není totéž co absorbce. Definice adsorpce je: "přichycení látky k povrchu jiné látky." Toto "navázání" zabraňuje následnému uvolnění toxinů, ke kterému by mohlo někdy později dojít, pokud by jed byl pouze vsáknut nebo absorbován. Dřevěné uhlí adsorbuje mnoho škodlivých chemických sloučenin, ale je dokázáno že neadsorbuje například vitamíny a jiné pro tělo důležité látky. Má ale tendenci redukovat cukr a cholesterol, což lze využít spíše pozitivně. Můžeme říci, že je čárkl tím nejsilnějším a uvážíme-li že je možná i domácí výroba, tím nejlevnějším adsorbentem z přírodních prostředků. Mnoho jiných dostupných adsorbentů má cenu minimálně o třetinu ne-li o polovinu dražší. Dřevěné uhlí je složeno z téměř čistého uhlíku, a s jeho užíváním nejsou krom zácpy spojená žádná rizika. Samozřejmě pokud užíváte pravidelně nějaké důležité léky , musíte dát pozor, protože i tyto léky může čárkl vstřebat. Studie a anamnézy, jak u živočichů, tak u lidí, ukázaly, že pravidelné užívání velkého množství dřevěného uhlí nezpůsobilo žádné rozpoznatelné vedlejší účinky. Zároveň také studie toxicity při kontaktu s kůží nebo inhalaci neukázaly žádné vedlejší účinky. Je jisté, že čárkl nedokáže vyléčit každou chorobu či problém, je ale výrazným pomocníkem při problémech, prevencí a v mnohých případech se osvědčil skutečně zázračně. Není náhodou že se v přírodě dá najít takovýto jednoduchý a účinný lék. Svědčí to o velké Boží moudrosti a lásce k nám lidem.

Text: ZiskejZdravi.cz

9.3.2022 Malá Duše K - tentokrát o biouhlu a jeho výrobě s PRAuhlířem Martinem Pospíšilem 4.3.2022

Pyramidové ohniště má objem 80 litrů a je rozebíratelné, váží to asi 30kg. Za 2 hodiny při pravidelném přikládání se dá vyrobit 80 litrů bio uhlí (to je na úpravu asi 800 litrů půdy (kompostu).

• Dřevěné uhlí se dá použít do kompostovacích záchodů.
• Jako podestýlka slepic, mohou to i zobat.
• Biouhel je vše co je organické, protože obsahuje uhlík.
• Pomocí biouhlu se ukládá CO2 ze vzduchu (prostřednictvím spálení stromu, rostlin) do půdy. 100 litrů uloží asi 100kg CO2.
• Terra preta, obsahuje až 13 % uhlíku.

KON-TIKI PEC 

• je otevřená kónická pec pro výrobu biouhlu, 
• patří mezi pyrolýzní zařízení pracující s plamennou frontou, 
• doplňuje se přikládáním shora jak materiály postupně uhelnatí, 
• má nízké emise díky efektivnímu spalování, • je bezpečný způsob pálení v suchém období. 
• Celková cena Kon-Tiki pece 220l s pevným podstavcem, včetně balného a dopravy je 13.500,- Kč s DPH.
  
• stabilizuje a chrání plamen před poryvy větru, • napomáhá předehřevu vzduchu a dynamice spalování • tepelně izoluje nádobu a chrání obsluhu před popáleninami 
• https://www.facebook.com/profile.php?id=100063908629018 
  

Pyramidové ohniště o osmi bocích

Nejen na výrobu biouhlu, které má dno z materiálu silného 4mm a bočnice 3mm. Váha je kolem 50kg. Na jeden výpal se do něj vejde pohodlně 200 l biouhlu a ještě zbude okraj, aby nevypadával při přendávání.

Návod - Pyramidové ohniště; osm boků, 200 l Cena Pyramidového ohniště osm boků, 200l: 16.005 Kč včetně DPH bez dopravy.

Oregonská pec. Možnost jejího nákupu je podmíněna zaškolením od PRAuhlíře

Oregonská pec je určena lidem, co to s výrobou biouhlu myslí opravdu vážně. Má objem přes 800l a je používána profi PRAuhlíři. Hodí se do vinic, sadů a lesů na denní používání.

Cena pece se pohybuje kolem 30 000Kč, včetně jednodenního zaškolení. Zaškolení probíhá před nákupem pece. Přesná cena je určena v den závazné objednávky.

https://prauhel.cz/pece/

ViaNatura Kon-tiki 260 l 7.000 Kč bez DPH Rozměry 97 x 97 x 63 cm, váha 44 kg. Tloušťka plechu 3 mm.Možnost dopravy přepravní službou Toptrans nebo osobní vyzvednutí na adrese Skryje č. p. 7, okr. Rakovník. Též možnost zapůjčení. 400 Kč/den. 

ViaNatura Kon-tiki 800 l se šroubením pro vypouštěcí ventil 16.000 Kč bez DPH Rozměry 147 x 147 x 92 cm, váha cca 100 kg. Tloušťka plechu 3 mm.Možnost dopravy přepravní službou Toptrans nebo osobní vyzvednutí na adrese Skryje č. p. 7, okr. Rakovník. Též možnost zapůjčení. 800 Kč/den.

https://www.vianatura.cz/290-kon-tiki

Návod k použití ViaNatura Kon-tiki pece 

• metoda 1: Na dně pece rozděláte malý oheň a postupně přidáváte materiál. Když vidíte, že se na povrchu tvoří popel, přiložte další vrstvu. Je lepší, když větve netrčí mimo pec - spalování pak není tak čisté. Když vám dojde materiál, nebo když je pec plná uhlí do výšky přibližně 10 cm pod okraj, je potřeba pec uhasit - viz níže.
• metoda 2: Tato metoda je vhodná, pokud máte materiál, který dobře vyplní prostor pece už v nespáleném stavu - hrubá štěpka, špalíky, vyloupané kukuřičné klasy, atd. Naplňte pec materiálem a zapalte shora. Zkuste rozprostřít oheň po celém povrchu pece. Zpočátku to bude kouřit, ale později už bude hoření čisté. Oheň bude prohořívat dolů. Vznikající dřevoplyn zabrání tomu, aby uhlíky shořely na popel. Jakmile se dřevoplyn přestane tvořit a plameny zmizí, je potřeba pec uhasit Uhašení proveďte zalitím obsahu pece dostatečným množstvím vody. Můžete použít zahradní hadici, konev, kýbl. Vodu je možné používat opakovaně. Při nedostatečném zalití se může stát, že uhlí shoří na popel. Zalitím se voda neznehodnotí - naopak se přefiltruje (nechte uhlí třeba kompletně zalité vodou přes noc). Můžete jí tedy používat opakovaně. Jen berte na vědomí, že popel zvyšuje pH. Místo samotné vody je možné použít roztok s živinami, které rovnou osídlí póry v uhlí. Uhlí se takzvaně naočkuje, nebo alespoň částečně naočkuje, pro následnou aplikaci do půdy. Hodí se cokoliv, co obsahuje například dusík (N) a fosfor (P) (močůvka, jícha, slepičince a jiné výkaly smíchané s vodou). Draslík není třeba přidávat, jelikož je součástí popela, který vzniká hořením. Vysoké pH lze neutralizovat například přidáním kyseliny fosforečné.

Biouhel a snižování CO2 v atmosféře

Ukládání biouhlu do země je nejen dobrým prostředkem ke zúrodňování půdy, ale také může napomoci v boji s klimatickými změnami. Výrobou biouhlu totiž ve hmotě zůstává uhlík a CO2, který rostlina během svého života spotřebovala z atmosféry fotosyntézou. Kdybychom biomasu dokonale spálili, všechen CO2 se uvolní do atmosféry zpět. Podle výzkumů uloží jedna tuna biouhlu do půdy 5 (některé zdroje uvádí 2,7t) tun CO2, a pokud se vezme v úvahu i podpořený růst rostlin, je celkově uloženo za dobu životnosti biouhlu 500 let cca 12 tun CO2. 

Dřevní štěpka

Štěpka je v tomto ohledu skvělý materiál - dobře drží vláhu, je přátelská k půdním organizmům, a navíc se v ní tak snadno neuchytí plevel, takže se dá dobře plít. Navíc se časem rozpadne a zetlí a tím přirozeně pohnojí půdu, na kterou byla navrstvena. Štěpka je také královnou horkých kompostů, při své dekompozici totiž uvolňuje velké množství tepla a urychluje rozkladné procesy.

Vedle toho má ale dřevní štěpka i řadu nevýhod a vyplatí se zamyslet se, kdy a kde ji použít. Jednou z těchto nevýhod je vysoký obsah uhlíku. Všichni milovníci kompostování znají magickou formulku C:N. Ta vyjadřuje poměr uhlíku a dusíku, jež mají být v kompostové hromadě zastoupeny ideálně v poměru uhlík : dusík 30:1 (25:1). A každý materiál, který vstupuje do kompostu, přináší trochu jiný poměr těchto dvou prvků.

• Dřevo a piliny mají vysoký obsah uhlíku. Proto také kompostům založeným s velkým množstvím dřevitého materiálu trvá výrazně déle, než uzrají, a pokud je chcete dělat, je lepší je doplnit nějakým materiálem, který je bohatý na dusík (jako je třeba hnůj nebo čerstvě posekaná tráva). 
  
• Pokud potřebujeme velké množství kompostu, tak asi ano. Nicméně i pokud se potýkáte s nadbytkem odpadního materiálu bohatého na dusík (typicky hnůj ze stájí), bude lepším a elegantnějším řešením dřevní odpad zuhelnatět a potom jej ve formě stabilního biouhlu přimíchat do dusíkatých odpadů. Tím vytvoříte skvělé substrátové C/N kombo, které navíc vydrží delší dobu.
• https://www.cirkusc.cz/blog/a-nen%C3%AD-to-lep%C5%A1%C3%AD-zkompostovat-biouhel-vs-%C5%A1tepka 
  

27.3.2023 Z pohledu klimatologů je na biouhlu zajímavá jeho schopnost udržet uhlík. U elektráren na biomasu je uhlíková bilance neutrální, jelikož jejím spálením se do ovzduší uvolní stejné množství uhlíku, jaké předtím biomasa z atmosféry odebrala a využila ke svému růstu.

• Pokud se však z biomasy vyrobí biouhel, vypustí se maximálně (v závislosti na průběhu pyrolytického procesu) polovina uhlíku obsaženého v biomase, zatímco druhá se stane vysoce stabilní a zůstane v biouhlu "uvězněna" na stovky let.

Tradiční postup získávání biouhlu by si málokdo spojil s ochranou klimatu. Stejně jako k výrobě dřevěného uhlí se k jeho tvorbě dřív využívaly milíře. V případě dřevěného uhlí jde o zapálenou hranici kusového dříví pokrytou hlínou, která zamezuje přístupu vzduchu, což brání hoření. Uvnitř milíře je vysoká teplota a dřevo karbonizuje. Při výrobě biouhlu se postupovalo stejně, ale místo kusového dřeva se karbonizovala jakákoli biomasa. Nevýhodou tohoto postupu je nízká účinnost, protože část materiálu se spálí na popel, a také nepříliš přesvědčivá environmentální bilance kvůli znečištění ovzduší.

Dnes se k výrobě biouhlu využívá metoda zvaná pyrolýza. Ta se uskutečňuje v zařízeních, jež jsou hi-tech obdobou někdejších milířů. Pyrolytické reaktory či kotle mají vzduchotěsné komory, v nichž dochází za vysokých teplot k přímému tepelnému rozkladu biomasy. Vedle samotného biouhlu při procesu vzniká kapalný kondenzát a směs hořlavých plynů, které mají své další energetické využití.

• Jak to funguje? Velcí emitenti skleníkových plynů si koupí nebo zdarma obdrží (podle pravidel platných v místě jejich působnosti) emisní povolenky, které jim umožňují vypouštět do ovzduší odpovídající množství tun CO₂ či jeho ekvivalentu. Pokud nejsou schopné udržet objem emisí na uzdě, musejí v aukcích dokupovat další povolenky, nebo "se vykoupit" bohulibým projektem, za nějž nabydou uhlíkovou kompenzaci (offset). To je svého druhu povolenka, která vznikne na základě prokazatelného odstranění jedné tuny skleníkového plynu z atmosféry.
• https://native.eco/2017/12/carbon-offset-vs-carbon-credit/

Typickým takovým projektem bývá výstavba větrné elektrárny či výsadba lesa. Spolehlivým zdrojem uhlíkových kompenzací je ale také biouhel. Nárok na kompenzaci musí posvětit některé z autorizovaných těles, které vystaví adekvátní certifikát. Jakmile se tak stane, může firma nabídnout své uhlíkové offsety na trhu. Jedna kompenzace má stejnou hodnotu jako jedna povolenka, tedy jednu tunu CO₂.

• https://www.european-biochar.org/en/home
  
• Jednou z nich je kalifornská společnost Pacific Biochar. Jak uvedl web deníku The Wall Street Journal (WSJ), kšefty této firmy dlouho vázly – biouhel prodávaný za 600 dolarů (13 200 korun) za tunu nešel příliš na odbyt. Když ale firma vstoupila v roce 2020 na trh s uhlíkovými kompenzacemi, mohla z jejich prodeje dotovat snížení ceny vlastního produktu a byznys se rozeběhl.
• Přesto jsou offsety stále hlavním zdrojem jejích příjmů. Před oněmi třemi lety prodával Pacific Biochar jeden offset za zhruba 150 dolarů (3300 korun), aktuálně cena jí nabízené kompenzace na obchodní platformě Carbonfuture dosahuje 238 dolarů (5250 korun). Klimatické odpustky od ní nakupují velcí hráči globálního byznysu včetně Microsoftu či finanční společnosti JP Morgan, jimž imponuje prokazatelný environmentální přínos biouhlu, na rozdíl od některých jiných aktivit s diskutabilním dopadem.

Společnost Pacific Biochar produkuje biouhel v elektrárnách na biomasu, s jejichž provozovateli se dohodne na modifikaci procesu tak, aby vznikl biouhel. Jak přiznává její zakladatel a výkonný šéf Josiah Hunt, na prodeji samotného biouhlu zbohatnout moc nešlo. "Dokud byl jediným naším zdrojem potenciálního příjmu prodej biouhlu, za moc to nestálo," řekl WSJ. Teprve zavedení kompenzací a celospolečenské odhodlání postavit se klimatickým změnám podle něj udělaly z biouhlu dobrý byznys. Hunt očekává, že letos firma dosáhne tržeb v řádu milionů dolarů, přičemž většina vzejde z prodeje uhlíkových kompenzací.

Produkce biouhlu patří k nejefektivnějším způsobům zachytávání uhlíku. I klimatický panel OSN ji spolu se zalesňováním považuje za snadnou a vhodnou cestu k odbourávání skleníkových plynů. V porovnání s jinými technikami odstraňování uhlíku se však biouhlu věnuje jen zlomek finančních prostředků a pozornosti. Spojené státy v současné době produkují zhruba 100 tisíc tun biouhlu ročně, zatímco celkový roční objem emisí skleníkových plynů dosahuje asi šesti miliard tun.

• Už nyní se ví, že doba, po kterou zůstane uhlík vázán v biouhlu, se může lišit v závislosti na půdních a mikrobiálních podmínkách a může být kratší, než se obecně očekává. Pokud jde o trh s biouhlem i kompenzacemi, chybí nezávislý orgán, který by stanovil standardy a dohlížel na jejich dodržování.

• Další věcí je výroba biouhlu. Do jeho celkové energetické bilance je třeba zahrnout nemalé náklady na zařízení k jeho výrobě a spotřebu s výrobou spojenou, ale také to, odkud energie použitá při výrobě biouhlu pochází či z jaké vzdálenosti se sváží biomasa.

• Na opačné straně je třeba zohlednit velký zemědělský přínos biouhlu, který pomáhá výnosům rostlinné výroby a rapidně snižuje potřebu hnojiv, která jsou klimatickým strašákem jak kvůli energetické náročnosti jejich výroby, tak kvůli škodlivosti jejich pronikání do vod. Regenerativní efekt biouhlu pro půdy se často popisuje jako nevyčíslitelný.

• https://finmag.penize.cz/byznys/441055-prekvapivy-byznys-na-kterem-vydelava-i-microsoft-biouhel-prospiva-nejen-pude?
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového