ENSO, La Nina a El Nino

Cyklické střídání jevu probíhá v průběhu 3 - 12 roků, La Nina (holčička) studená a El Nino (chlapeček) teplý, které působí na AMOC (Atlantická multidekadická oscilace). Spolehlivé záznamy měření začaly v roce 1950. Existuje soubor událostí v počasí se souhrnným označením El Niño/Jižní oscilace. Jde o přírodní klimatické kyvadlo, které vychyluje teploty v tropickém Pacifiku buď do chladné (La Niña), nebo teplé fáze (El Niño). Jevy El Niño a La Niña jsou protikladné klimatické jevy, které se střídají, přičemž v mezidobích nemusí působit ani jeden z nich. Za normálních okolností vanou v Tichém oceánu pasáty západně podél rovníku a odnáší teplou vodu z Jižní Ameriky směrem do Asie. Tuto teplou vodu pak nahrazuje studená voda z větších hloubek. El Niño a La Niña tyto běžné podmínky narušují, což významně ovlivňuje počasí na celé Zemi. Nejteplejší rok v konkrétní dekádě je téměř vždy rok s výrazným vlivem jevu El Niño, naopak nejchladnější rok bývá rok s významným projevem La Niña. Změny v rozložení teplých a studených vod mění vzorce tvorby oblačnosti a míry výparu.

Lunární cyklus slapů Měsíce je cca 18,6 roků - souvisí s jevem El Nino a La Nina (ENSO), jejíž důsledkem je i nutuace Země (kolísavý nebo kývavý pohyb osy, nutuace) , která je krátkodobou změnou precese (precese má cyklus cca 26 000 roků).

• Golfský proud.

Klimatický jev ENSO má tři fáze, protilehlé fáze "El Niño" a "La Niña :

Nejvýraznějším projevem jevu El Niño je ohřev vody ve východní části tropického Pacifiku o několik stupňů. La Niña je opačnou fází a stejnou oblast ochlazuje. Hlavní hnací silou obou fází jsou změny ve větrech foukajících od východu na západ, kterým se říká pasáty. Pokud jsou slabší než normálně, jde o El Niño, pokud silnější, nastane La Niña. El Niño a La Niña jsou dvě stránky jednoho jevu. Tomu se říká El Niño – jižní oscilace (ENSO). Setkat se můžete i s označením čistě jižní oscilace, čímž se odkazuje spíš na atmosférický jev, zatímco El Niño odkazuje na oceánský jev. Obě roviny jsou ale velmi propojené, a proto se ne vždy rozlišují.

• El Niño (chlapeček): oteplování oceánské hladiny ve středním a východním tropickém Tichém oceánu. V Indonésii se mají srážky tendenci snižovat, naopak se zvyšují nad otevřeným Pacifikem. Nízkoúrovňové povrchové větry, které normálně foukají z východu na západ podél rovníku ("východní vítr"),  oslabují nebo v některých případech začnou foukat jiným směrem. Pokud je El Niño silný, může "přispět" až k oteplení globální teploty o 0,2 °C.
• La Niña (holčička): Ochlazení hladiny oceánu ve středním a východním tropickém Tichém oceánu. V Indonésii se mají srážky tendenci zvyšovat, naopak srážky klesají na otevřeném Pacifiku. Normální velikonoční větry podél rovníku jsou ještě silnější.
• Neutrální stav: je uprostřed kontinua, není ani El Niño, ani La Niña. Tropické tichomořské SST jsou často téměř průměrné. Existují však případy, kdy oceán může vypadat, jako by byl ve stavu El Niño nebo La Niña, ale atmosféra nehraje (nebo naopak). 
  
• Za normálních okolností vanou v Tichém oceánu pasáty západně podél rovníku a odnášejí teplou vodu z Jižní Ameriky směrem do Asie. Tuto teplou vodu pak nahrazuje studená voda z větších hloubek. El Niño a La Niña tyto běžné podmínky narušují, což významně ovlivňuje počasí na celé Zemi. 
  
• Nejteplejší rok v konkrétní dekádě je téměř vždy ten s výrazným vlivem jevu El Niño, naopak nejchladnější rok bývá ten s významným projevem La Niña. Změny v rozložení teplých a studených vod mění vzorce tvorby oblačnosti a míry výparu. 
  
• Magnetické pole má největší sílu v blízkosti pólů a nejslabší oblast nad Jižní Amerikou a napříč oblastí El Nino v Tichém oceánu. 

Klimatické cykly dlouhé přibližně 60 let jsou pozorovatelné v mnoha klimatických jevech.  

Cyklus AMO (Atlantická multidekadická oscilace) 

Je velice blízký celkovému globálnímu teplotnímu cyklu co se týče délky cyklu a souběhu maxim a minim. Délka cyklu je přibližně 62 let s maximy kolem let 1878, 1943 a 2004 a s minimy kolem let 1912 a 1974..2036.

[https://en.wikipedia.org/wiki/File:Amo_timeseries_1856-present.svg].

Pacifická dekadická oscilace (PDO)

Dopady variability PDO na ekosystém Kalifornského proudu a ukazuje přibližně 60-letý cyklus PDO a jemu odpovídající teplotní režimy v severním Tichém oceánu.

Teromohalinní cirkulace (THC).

60-letý cyklus termohalinní cirkulace Severního Atlantiku.

více

Následující obrázek ukazuje globální povrchovou teplotu moře ENSO v letech 1850 - 2009 s oranžovými čarami, které zvýrazňují přibližně 60letý cyklus. https://www.jisao.washington.edu/data/globalsstenso/

Korelace mezi těmito dvěma (tlustá čára) ukazuje 60letý cyklus, stejně jako počet Nino 3 AM událostí nad 28 stupňů v 21letém posuvném okně (svislé pruhy). 

Studená fáze ENSO (El Niño - Jižní oscilace) ovlivňuje od srpna loňského roku počasí na Zemi (s krátkou přestávkou letos v červnu a červenci, kdy byly podmínky blíže normálu). S odhadovanou pravděpodobností kolem 95 procent by La Niña měla pokračovat přinejmenším do jara 2022. Název La Niña pochází ze španělštiny a znamená "holčička", teplá fáze cyklu se označuje jménem El Niño, což znamená "chlapeček". Během epizod La Niñi, které mohou trvat i několik let, zesiluje studený Peruánský proud, povrchové teploty vody ve střední a východní rovníkové části Tichého oceánu klesají až o 5 stupňů Celsia pod průměr. Naopak u Austrálie a Indonésie se akumulují teplé povrchové vody hnané tlakem silnějších pasátů na západ.

• Cyklické střídání teplých a studených fází ENSO ovlivňuje i průměrnou globální teplotu na Zemi, a to až o dvě desetiny stupně Celsia. Během teplých epizod se tepelná energie z oceánu uvolňuje do atmosféry, oproti tomu ve studených epizodách nastává opačný proces a teplo z atmosféry se ukládá v oceánu.

• Obě fáze ENSO způsobují posuny tryskového proudění (jet streamu) a více či méně ovlivňují počasí v různých částech světa. V Indonésii a Austrálii se mohou během studené fáze dramaticky zvýšit srážkové úhrny. Více prší také ve Střední Americe. V části Jižní Ameriky bývá naopak srážek nedostatek. V důsledku nízkého střihu větru a vyšších povrchových teplot moře vzniká během epizod La Niñi více hurikánů v Atlantském oceánu. 

Nejvýraznější případy El Niña jsou dokumentovány z let 1891, 1925, 1953, 1972, 1982, 1986, 1992, 1993, 1997, 2009 a naposledy z let 2015 a 2016. ENSO však není ani jen. V důsledku toho, že v průběhu teplé fáze ENSO se na rozsáhlých plochách Pacifiku (několik desítek milionů km2) zvýší teplota povrchových vrstev oceánu na dobu několika měsíců io více než 5-6 °C, je jev El Niño zdrojem největší meziroční proměnlivosti globální teploty vzduchu. Ta může v případě silného El Niña vyskočit i o více než 0,3 °C nad dlouhodobý průměr (v regionu tropického Pacifiku dosahuje teplotní odchylka obvykle hodnoty od +0,5 do 1,0 °C). Vliv El Niña na teplotní poměry může být regionální i opačný, a to například v mírných šířkách, které se zvyknou ochladit i o 0,5 °C 

https://www.weather.gov/lmk/enso 

https://magazin.gnosis.cz/zeme-aktualne/klimaticke-jevy-a-anomalie/

https://www.kosmo.cz/modules.php?

https://ac24.cz/-/zpravy-ze-sveta/226-sedesatilety-klimaticky-cyklus

https://magazin.gnosis.cz/la-nina-s-nejvetsi-pravdepodobnosti-vydrzi-az-do-jara-2022/<br>

https://www.shmu.sk/sk/?page=2049&id=1085

5.4.2024 Letošní léto v Evropě i v Severní Americe budou provázet vlny extrémních veder podobných těm loňským. Signalizuje to přechod meteorologického jevu El Niňo na La Niňa, uvedl ve své sezónní předpovědi americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Dobrou zprávou pro střední Evropu je, že i při nadprůměrných teplotách mají být podle modelu Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí v nadcházejících měsících alespoň průměrné srážky.

• v Evropě má klimatizaci kolem deseti procent domácností, zatímco v USA je to zhruba 90 procent.
• Model předpokládá nadprůměrné a extrémně vysoké teploty zejména pro Středomoří. Oblast postihnou vedra podobná těm, která loni přinesla červencová vlna pojmenovaná Kerberos podle tříhlavého psa z podsvětí, strážce brány z Dantova Pekla.  
  

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-evropu-v-lete-sezehnou-pekelne-vlny-veder-el-nino-vystrida-la-nina-40466568#

21.2.2024 

• Přechod z El Niño na ENSO-neutrální je pravděpodobný do dubna až června 2024 (79% pravděpodobnost), s rostoucí pravděpodobností La Niña se vyvine v červnu až srpnu 2024 (55% šance) (8. února 2024).
• https://www.cpc.ncep.noaa.gov/
  

7.1.2024 Odborníci se obávají, že svět už brzy zažije dopady silnější a extrémnější verze klimatického jevu El Niña. Tzv. super El Niño by mohlo přinést nejen enormně vysoké teploty, ale i mimořádně silné bouře.

• Je 54% pravděpodobnost, že se do konce ledna objeví zcela výjimečně El Niño," uvedl na svém webu Národní úřad pro oceán a atmosféru. Tzv. super El Niño by mohlo ovlivnit klima až do poloviny roku 2024. "S předpokládanou budoucí podobou by se mělo zařadit mezi pět nejsilnějších od roku 1950.
• Rok 2024 bude nejteplejší v historii, připomněl web The Guardian. "Padnou bezprecedentní úrovně skleníkových plynů, očekávají se nové globální teplotní maxima, rekordně se zvýší hladiny moří a poklesne mořský led na Antarktidě,
  
• Super El Niño zvyšuje pravděpodobnost klimatických anomálií, jako jsou neobvykle suché zimy, neznamená to, že jeho dopady budou citelné na celé planetě.
  
• https://cnn.iprima.cz/super-el-nino-v-roce-2024-zasahne-svet-jev-prinese-nejen-extremni-bourky-a-deste-422007?

25.12.2023 El Niño je stále silnější. Podle meteorologů jeho současný vývoj naznačuje, že letos dosáhne historicky největší síly a jeho vliv tak bude znatelný i na jaře příštího roku. Dokonce by mohl způsobit nové teplotní rekordy.

• Meteorolog Carlo Buontempo varuje, že rok 2024 bude teplotně ještě náročnější. Vliv El Niña ve spojitosti s klimatickými změnami totiž zamává s teplotami a rtuť teploměru půjde nahoru. 
• Ocitáme se v zcela neprobádané situaci. Voda v oceánech má rekordní teplotu," řekl podle agentury AA. "Se vší pravděpodobností jsme nic takového neviděli ani za posledních tisíce let. Toto je nový svět.
• Důvodem letošních rekordních hodnot byla podle Buontempa kombinace klimatických změn a dopadů El Niña. "Když mluvíme o změně klimatu, máme pocit, že je to něco, co se teprve stane, ale letošní rok ukázal, že už je to tady.
• ​Svého vrcholu dosahuje El Niño většinou právě v zimě. "Obvykle také vede ke zvýšení teplot na celém světe, a to v průměru o 0,1 stupně Celsia.
• https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/534090-el-nino-je-historicky-nejsilnejsi-meteorolog-vysvetlil-co-se-ted-stane?
  

10.11.2023 Klimatický jev El Niňo vydrží nejméně do dubna 2024 a bude po celou dobu přispívat k nárůstům teplot. Jev, který peruánští námořníci pojmenovali kvůli jeho výskytu kolem Vánoc podle španělského výrazu El Niňo de Jesús, česky Ježíšek, tak zřejmě způsobí, že naděje na bílé Vánoce v našich zeměpisných šířkách mimo nejvyšší hory budou minimální.

• Světová meteorologická organizace (WMO) ve své tříměsíční prognóze do ledna 2024 počítá v souvislosti s jevem s nadprůměrnými teplotami pro téměř všechny pevninské oblasti Země včetně severní polokoule, tedy i Evropy. Naděje na bílé Vánoce je tak zřejmě minimální.
• Meteoroložka Dagmar Honsová potvrdila, že nynější predikce očekávají v následujících třech měsících teploty o 1 až 2 stupně vyšší, než jsou dlouhodobé průměry. 
• https://www.novinky.cz/clanek/vanoce-nadeje-na-bile-vanoce-je-minimalni-el-nino-se-protahne-az-do-jara-40450204#
  

3.10.2023 Klimatický jev El Niño pěkně zamává s počasím. Předpovědi sněhových srážek pro letošní zimu totiž naznačují, že se Evropané mohou rozloučit s teplotami, na které byli doposud zvyklí. Mezitímco většina Evropy bude moct zimní bundy nechat ve skříni, Česko zřejmě čeká extrémně silná zima.

• Pacifický jev El Niño bude podle meteorologů velmi silný a do Evropy namísto sněhu přinese oteplení. To samé ale nemusí platit pro střední Evropu – tedy i pro Česko. Tam totiž hrozí úplně opačný scénář. 
• V té době se mají totiž ve střední Evropě usadit proudy ze severu. Sněhové srážky mají setrvat i v únoru.
• ​El Niño výrazně ovlivní počasí i v Americe. Podle CNN meteorologové očekávají, že kombinace chladnějšího počasí a častějších srážek zapříčiní na velké části území Spojených států námrazy i sníh.
• https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/524539-meteorologove-upresnili-predpoved-na-zimu-uder-el-nina-bude-extremni?u
  
• https://www.severe-weather.eu/long-range-2/winter-2023-2024-seasonal-snowfall-predictions-forecast-update-united-states-canada-europe-fa/
  

27.9.2023 Počasí v zimě bude podle webu Severe Weather ovlivňovat pacifický jev El Niňo a polární vír nad Arktidou. Meteorologové očekávají, že první z jevů přinese do Evropy a Severní Ameriky spíše teplé počasí a větší množství srážek. Uprostřed zimy má ale zeslábnout polární vír, což by znamenalo "propad" ledového vzduchu od severního pólu, který by na oba kontinenty přinesl mráz.

• Průběh zimy podle portálu Severe Weather ovlivňuje také tzv. kvazibienální oscilace, která způsobuje každé dva roky střídání východních a západních větrů v tropické stratosféře. Je to jev tak pravidelný, že se mu říká tlukot srdce atmosféry. 
  
• Letos by Evropu mělo čekat kromě vlivu silného El Niňa východní proudění, což podle expertů zvyšuje šanci na oslabení, či dokonce kolaps polárního víru. Situace se tak podobá zimám v letech 2009/10 a 2014/15, během nichž Česko zažilo poměrně dlouhé mrazivé epizody. 
  
• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-o-zime-rozhodne-el-nino-propad-polarniho-viru-ma-prinest-mraz-40444907#
  

8.9.2023 Extrémní teploty a rekordy tohoto léta nejsou překvapením, ale dokladem, že varování nebyla planá. Léto 2023 bylo nejteplejší na severní polokouli v historii měření. Na začátku září to oznámila Světová meteorologická organizace i evropská služba Copernicus.

• Za jednu z příčin bývá kromě klimatické změny označován příchod cyklického jevu El Niño, který mění směr větrů a zvyšuje teplotu vody v Pacifiku. To je však podle Samanthy Burgessové, britské vědkyně ze oddělení programu Copernicus pro klimatickou změnu, zavádějící pohled. El Niño totiž teprve začíná a na teploty mimo rovníkovou oblast Pacifiku zatím nemá větší vliv. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-vedkyne-cekali-jsme-horke-leto-ale-ne-takovou-frekvenci-extremnich-udalosti-236531#
  

12.8.2023 Anomálie v počasí spojené s meteorologickým jevem El Niño zesilují. Předběžné odhady klimatologů upozorňují, že to může mít silný dopad na podzimní a zimní sezonu 2023/2024. El Niño se vyznačuje zvýšenou teplotou povrchu Tichého oceánu v rovníkové oblasti. Má však dopady na celou planetu. A ne nutně vždy oteplovací. Například z dat evropského družicového systému Copernicus o vývoji tlaku vyplynula na leden 2024 předpověď, která může vést i k anomálii chladného počasí. Může to obecně znamenat "zablokování" severních oblastí a nízký tlak s chladnějším počasím putujícím přes Spojené státy a části Evropy.

Konkrétně může anomálie přinést chladnější teploty v jižní polovině Spojených států a částech amerického východu. Severní polovina USA bude zřejmě teplejší než obvykle a teplo se bude šířit do jižní Kanady. Očekávají se tedy nižší teploty na většině jižních a středních Spojených států a teplo v Kanadě.

El Niño v zimních měsících přinese více srážek nad střední a jihozápadní Evropu. V jihovýchodní Evropě a ve Skandinávii lze naopak v zimě čekat méně srážek. Na evropský kontinent, byť nad něj může "přivanout" oblasti vysokého tlaku vzduchu, každopádně jev tak přímý vliv nemá. Samotné zahájení působení jevu El Niño v Tichém oceánu úřad NOAA oficiálně ohlásil ve čtvrtek 8. června. NOAA tak činí, když jsou teploty oceánů ve východním a středním rovníkovém Pacifiku o 0,5 stupně Celsia vyšší než v předchozím měsíci.

• El Niño nastupuje po třech letech klimatického jevu La Niña, který často globální teploty mírně snižuje. Událost El Niño je zároveň jakýmsi indikátorem, který nám říká, jaký je současný stav atmosféry, která jev vyvolala.

• V květnu Světová meteorologická organizace (WMO) varovala, že období od tohoto roku do roku 2027 bude téměř jistě nejteplejší, jaké kdy bylo na Zemi zaznamenáno, a to právě kvůli kombinaci jevu El Niño a oteplování klimatu způsobeného emisemi skleníkových plynů.

• https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-el-nino-bude-bobtnat-ovlivni-to-zimu-40440437#
  

8.6.2023 V Tichém oceánu začal meteorologický jev známý jako El Niño, který dodává teplo oceánům a atmosféře. Planeta se tak přirozeně otepluje, což může ztížit boj s klimatickými změnami. Odborníci tvrdí, že rok 2024 bude pravděpodobně nejteplejším rokem na světě. Obávají se, že El Niño posune svět za klíčový milník oteplení planety o 1,5 °C.

• Událost pravděpodobně potrvá do příštího jara, poté její dopady odezní. Ovlivní to počasí po celém světě. Jev může přinést sucho do Austrálie, více dešťů na jih Spojených států, oslabit indický monzun a zhoršit sucha v Africe.  
  
• Jižní oscilace El Niño nebo také zvané ENSO, má tři různé fáze: horkou, studenou nebo neutrální. Horká fáze přezdívaná právě El Niño nastává přibližně každé dva roky, může ale trvat i sedm let do jejího začátku. Při ní se teplé vody vynořují na povrch u pobřeží Jižní Ameriky a šíří se přes oceán a vytlačují do atmosféry značné množství tepla. Rekordně teplá léta se obvykle odehrávají rok po silném jevu El Niño.
  
• Meteorologické agentury po celém světě používají různá kritéria, aby určily, kdy nastává horká fáze. Pro vědce ze Spojených států je důležité, aby byl oceán o půl stupně teplejší než normálně po dobu jednoho měsíce a musí být zřejmé, že atmosféra na toto teplo reaguje. 
  
• Silné El Niño mezi lety 1997 a 1998 stálo svět více než pět bilionů dolarů s přibližně 23 tisíci úmrtími v důsledku bouří nebo záplav. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-el-nino-uz-podle-vedcu-zacalo-dopady-pociti-cely-svet-232285#
  

16.5.2023 Nástup teplé fáze jižní oscilace bude silnější, než meteorologové předpokládali. El Niño má udeřit v řádu týdnů a způsobit výrazné atmosférické změny. Hned několik vln nesnesitelných veder v Evropě je podle odborníků už jistých.

• Nad Evropou se utvořila vysokotlaká zóna vyvolaná kolapsem polárního víru. Nadcházející období na severní polokouli poznamená přechod mezi La Niñou a El Niñem, jehož nástup bude silný. 
• Podle dlouhodobého modelu Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) vzroste v létě na starém kontinentu průměrná teplota přinejmenším o dva stupně Celsia.
• Příští měsíce nemají být příliš bohaté na srážky. Sušší podmínky budou podle ECMWF zejména nad severní Evropou. "Více by mělo pršet v jižních částech kontinentu, model naznačuje i aktivnější bouřkovou sezónu. 
• Od oceánu se bude oteplovat také vzduch, takže se předpokládá celkové zvýšení průměrné teploty vzduchu na celé planetě.
• Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/504600-uder-el-ni-a-se-blizi-evropu-sezehne-brutalni-vedro-varuji-odbornici?

12.4.2023 Klimatologové tvrdí, že bychom se měli připravovat na oteplení způsobené klimatickým jevem zvaným El Niño. Podle některých modelů hrozí jeho silnější verze. Ta může přinést bouře, povodně, sucha, ale i epidemie různých nemocí.

• Podle úterní zprávy australského meteorologického úřadu hrozí vznik El Niño ještě před koncem tohoto roku. Některé prognózy navíc naznačují jeho extrémnější variantu, která může znamenat ještě vyšší teploty, silnější bouře, masivnější povodně i delší sucha. 
  
• Teplota hladiny moře do srpna překročí běžné hodnoty El Niña. Jeho charakteristickým rysem je zvýšení teploty hladiny moře nejméně o 0,8 °C nad dlouhodobý průměr v rovníkové oblasti Tichého oceánu. Existuje 50procentní pravděpodobnost, že se El Niño vyvine před koncem roku. Některé modely dokonce naznačují, že už v říjnu by mohl nastat tzv. super El Niño (s teplotami 2 °C nad průměrem).
• Jižní Afrika a Indie jsou ohroženy suchem a extrémními vedry, stejně jako státy v blízkosti západního Pacifiku, včetně Indonésie, Austrálie a tichomořských ostrovních států, jako jsou Vanuatu a Fidži 
  

El Niño je součástí přirozeného cyklu změny teploty v Tichém oceánu. V rozmezí každých 2 až 7 let se jeho teplota v oblasti rovníku změní až o 3 °C . Tento na první pohled nepatrný posun ale vyvolá kaskádu následků po celém světe a narušuje průběh počasí napříč světadíly.

• Velké El Niño přichází zpravidla každých 10 až 15 let, a proto by bylo "velmi neobvyklé", kdyby se jedno objevilo brzy po posledním extrémním, které nastalo v letech 2015 a 2016.  
  
• El Niño je ohřívač oceánů a teplejší voda je pro korálové útesy špatnou zprávou a podporuje také jasný trend – "celkový úbytek mořského ledu".  
  

Naproti tomu další jev – La Niña – se vyznačuje nižšími než průměrnými teplotami oceánu. Oba tyto jevy mají zásadní vliv na počasí na celém světě. Mezi teplejším a chladnějším obdobím je vždy několik měsíců, kdy panují neutrální podmínky.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-klimatologove-vyhlizeji-teple-obdobi-uz-letos-muze-prijit-super-el-nino-229239#


21.3.2023 Zvyšování globální teploty v důsledku změny klimatu už nemírní La Niña. Chladný oceánský a atmosférický jev skončil a po třech letech ho střídá neutrální období. Po něm přijde teplý jev El Niño, který může přinést nové rekordy (posledních osm let bylo horkých. Světová meteorologická organizace je z hlediska globálního průměru zařadila mezi osm nejteplejších v historii měření).

• Oficiální konec chladné fáze takzvané jižní oscilace vyhlásil kvůli pozorování růstu teplot ve východních částech Pacifiku americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) ve čtvrtek 9. března 2023. 
  
• Začátek neutrálního období znamená, že větry zvané pasáty v tropickém pásmu Pacifiku zeslábly na "normální" úroveň, což způsobuje menší přesun teplé vody na západ, a tedy i celkově teplejší vody na východě Pacifiku. Jev La Niña se vyznačuje silnými pasáty, což způsobuje zatlačení teplé vody dál do západního Pacifiku. To s sebou nese celou řadu lokálních změn v počasí a ochlazující vliv na globální teplotu.
• Při opačném jevu (chcete-li opačné fázi jižní oscilace) zvaném El Niño jsou pasáty ještě slabší než při neutrálním období, či dokonce foukají opačným směrem. Teplá voda se tak dostává dál k pobřeží Jižní Ameriky. Opět to má celou řadu různých dopadů na počasí různících se podle lokality.
• Kromě ochlazování globální teploty se jevu La Niña v posledních letech přičítala zásluha i na rekordně aktivní hurikánové sezoně v roce 2020 a třetí nejaktivnější v roce 2021. Jev se měl také podepsat i na rekordních srážkách a záplavách v Austrálii v loňském roce.  
  
• Očekává se, že normální podmínky by měly trvat nejméně do léta. Pak je jistá šance, že přijde El Niño. Například australský meteorologický úřad (BOM) podle BBC odhaduje pravděpodobnost příchodu teplého jevu už letos na konci léta na 50 %. Pokud je El Niño silný, může podle BBC "přispět" až k oteplení globální teploty o 0,2 °C.  
  
• Tohle se ale velmi pravděpodobně může týkat až roku 2024. El Niño totiž obyčejně trvá zhruba rok, a pokud přijde letos v pozdním létě či ještě později, naplno se jeho vliv do průměrných ročních teplot pravděpodobně promítne až v příštím roce.
• El Niño má lokální vlivy, mezi ně patří například silnější vlny veder v Austrálii a vyšší riziko požárů, slabší monzuny v Indii a jihovýchodní Asii, sucho v Amazonii, povodně v některých jihoamerických zemích a mnoho dalších.  
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-v-pacifiku-se-po-letech-obratily-karty-svetu-to-prinese-jeste-vetsi-teplo-227934#
  

15.3.2023 Voda v Tichém oceánu se po dlouhých třech letech přiblížila k teplotnímu průměru, což znamená oficiální konec ochlazujícího jevu La Niña. Ten částečně způsobil velké záplavy v Austrálii, rekordní sezónu hurikánů v USA a sucho ve východní Africe. Nyní se nacházíme v neutrálním stavu. Upozornila na to stanice BBC News.

Americké Centrum pro klimatické předpovědi uvedlo, že jižní oscilace ochlazující proudy v Tichém oceánu La Niña skončila. Voda tam totiž po dlouhých třech letech dosáhla průměrných teplot. Hranicí pro La Niña je teplota vody minus 0,5 stupně Celsia. Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) s Národní meteorologickou službou však neměřil teplotu povrchu moře ve středním Pacifiku pouze 0,2 stupně.

• La Niña znamená, že voda v Pacifiku je abnormálně chladná. Když je voda v Pacifiku abnormálně teplá, nazývá se tohle období El Niño. Tento opakující se klimatický jev označujeme jako ENSO (El Niño-Southern Oscillation). Pokud jsou teploty v Pacifiku průměrné, nazýváme je jako "ENSO-neutrální". Právě v takovém stavu se nyní podle meteorologů nacházíme. Počasí po celém světě by tedy mělo být průměrné.
  
• Cyklus ENSO je aktivní bez ohledu na klimatické změny. Ty však mění jeho vzorce a oba jevy činí extrémnějšími.

• Minulý rok například způsobil velké záplavy ve východní Austrálii a jihovýchodní Asii. Východní Afriku, jih a západ Spojených států a Jižní Ameriku zase zasáhla prudká sucha, která v posledních letech trápila hlavně Kalifornii. La Niña také v letech 2020 až 2021 vedl ke dvěma rekordním sezónám hurikánů na východě USA. Teplota oceánu totiž ovlivňuje i vzdušné proudy, což vede k horšímu průběhu hurikánů v Atlantiku.

• Až El Niño nastane, globální teplota vzroste o 0,2 stupně Celsia. Jakmile se totiž začne Pacifik ohřívat, bude uvolňovat do atmosféry velké množství tepla jako pánev s vařící vodou páru, která ohřívá kuchyni. Služba Met Office očekává, že pocítíme vliv efektu spíše až od příštího roku. Ale vzhledem k tomu, že fáze ochlazování skončila, meteorologové na letošek předpovídají teploty mezi 1,08 až 1,32 stupně oproti předindustriální úrovni.Austrálii místo velkých záplav čeká sušší a teplejší počasí s většími riziky lesních požárů, což platí také pro Amazonii. Jižní Amerika by se naopak měla připravit na zvýšená rizika záplav a USA se nemusejí obávat extrémní sezóny hurikánů.

• https://www.wn24.cz/co-pro-svet-znamena-konec-ochlazujiciho-jevu-la-nina/?

20.1.2023 Globální oteplování ovlivňuje koloběh vody s katastrofálními důsledky, tvrdí vědci v první výroční zprávě Mezinárodního konsorcia pro monitorování vodního prostředí.

• Zároveň existuje zpětná vazba. Koloběh vody je doprovázen přenosem energie: při vypařování se prostředí ochlazuje a při kondenzaci se zahřívá.
  

V loňském roce zahájili vědci z Australské národní univerzity (ANU) iniciativu k vytvoření globálního monitorovacího systému hydrosféry, který by na základě satelitních dat mohl shromažďovat a sumarizovat informace o srážkách, teplotě a vlhkosti vzduchu, nasycení půdní vodou, průtoku řek a čerstvém vzduchu. zásoby vody v jezerech a nádržích, zaznamenávat změny ve vodním cyklu a předpovídat budoucnost.

• Globální klimatická situace do značné míry závisí na cirkulaci vody v největší vodní ploše planety - v Tichém oceánu . Obvykle je zde hnacím motorem peruánský proud od jihu k severu podél Jižní Ameriky . V rovníkové oblasti celoroční pasáty odnášejí ohřátou povrchovou vrstvu vody do Austrálie a Indonésie . Vzniká tam takzvaná tropická teplá pánev s teplotou vody o pět až sedm stupňů vyšší než u pobřeží Peru, kde studené vody vystupují ze dna a nahrazují odcházející ohřáté vody - oceánologové tento jev nazývají upwelling. Klima na západě Jižní Ameriky je proto suché - léta zde neprší.
  
• Pasáty a peruánský proud periodicky slábnou. Teplota vody v Tichém oceánu stoupá, vzlínání se zastaví a teplá vodní masa se pohybuje opačným směrem. Západní větry přinášejí na pobřeží Peru a Chile vlhké vzdušné masy , v pouštích prší.
• Peruánští námořníci si tohoto přírodního úkazu všimli na konci 19. století. Protože byl Štědrý den, dostal jméno El Niño (ze španělského El Niño - "dítě, chlapec", nazývané také dítě Kristus). Anomálie může trvat až několik let.El Niño byl považován za epizodický regionální fenomén. Vědci ale zjistili, že jde pouze o jednu - teplou - fázi cyklu. Existuje i opak, chlad - La Niña (La Niña - "dítě, dívka"), kdy teplota vody ve střední a východní části rovníkového Tichého oceánu klesne pod normál a pasáty zesílí
• El Niño obvykle způsobuje sucho v Peru, Indii a Austrálii, zatímco prší na jihu Spojených států . La Niña naopak vysušuje americký jihozápad a deště a hurikány zasáhly Indii, Austrálii, Nový Zéland a Indonésii.
  
• La Niña pokračuje již třetím rokem v řadě. Je to poprvé v tomto století a teprve potřetí v historii pozorování.Studená fáze nejprve neutralizuje účinky teplé fáze, čímž se klima stává mírnějším a mírnějším. Ve druhém roce jsou vlny veder v některých částech planety častější a v jiných povodně. Za třetí vrcholí extrémní jevy počasí. Současná La Niña byla podle očekávání v prvním roce (v roce 2020) docela "klidná". Pak ale zasáhly Austrálii a jihovýchodní Asii silné lijáky a do zemí Afrického rohu ( Etiopie , Keňa , Somálsko ) a na jih Jižní Ameriky přišlo sucho . Na jihozápadě Spojených států, kde již několik let neprší, klesly hladiny v řekách a jezerech pod historická minima. V největších městech Kalifornie - Los Angeles a San Franciscu - došlo k přerušení dodávek vody. V roce 2022 pokračoval dlouhodobý trend zvyšování teploty vzduchu a snižování vlhkosti. V západním Pacifiku, na východě a severu Indického oceánu převládaly v cirkulaci abnormálně teplé vody, které způsobily silné vlny veder v jižní Asii a také silné monzunové deště a záplavy v Pákistánu a Austrálii. Během léta byla v Evropě a Číně extrémní vedra , v Americe se zhoršila sucha a nad Atlantikem se pravidelně objevovaly hurikány. Nezvykle horké, suché léto bylo také v evropské části Ruska.
  
• Zvláštností současné vleklé La Niña je, že je abnormálně teplá a štědrá na srážky. Souvisí to s globálním oteplováním nebo s některými dalšími faktory, zatím nelze jednoznačně říci. Jestliže se obvykle s příchodem "dívky" voda v západní části Tichého oceánu ohřeje a ve východní části ochladí, nyní celý mořský povrch od Austrálie po Peru, ve východní a severní části Indického oceánu Oceán je teplejší než normálně. Vyšší, než se očekávalo, a teplota v ostatních regionech. 

Předpovědi na rok 2023

Ke změně fází podle vědců dojde až na podzim, takže na jaře a v létě nás čekají další povětrnostní šoky. "Není pochyb o tom, že vlny veder a blesková sucha budou stále častější," řekl hlavní autor zprávy Albert van Dijk, profesor z Centra pro vodní dynamiku a krajinu na Fenner School of the Environment and Society v ANU. dopadu globálního oteplování na ledovce a koloběh vody v chladných oblastech. Tající led již přispěl k záplavám v Pákistánu - a bude tak činit, dokud ledovce nezmizí. "Je ale předčasné dělat závěry o prodlužování hydrologických a atmosférických cyklů. "Pokud je to pravda, bude mnoho problémů s delšími suchy a velkými povodněmi," poznamenává vědec. V Evropě jsou zimy teplé a vlhké. V Kanadě a na severu Spojených států La Niña zvyšuje riziko bouří, které jsou často doprovázeny sněhovými bouřemi. Suché podmínky však přetrvávají ve Střední Asii , částech Ameriky a na ostrovech v západním Pacifiku. V těchto regionech je vysoká pravděpodobnost sezónních lesních požárů, které zvyšují emise CO 2 , což zase urychluje oteplování. La Niña však postupně slábne. Je proto naděje, že se do konce roku počasí vrátí do normálu, ustanou hurikány a záplavy a suché kraje se konečně dočkají vláhy.

https://ria.ru/20230120/voda-1846011474.html

11.10.2022 V krátkodobém výhledu může Evropa podle Rabierové očekávat mírnější, vlhčí a větrnější počasí, které bude ovlivněno pozůstatky nedávných hurikánů v Atlantském oceánu. Postupem času se ale bude ke slovu dostávat jev zvaný La Niña, během kterého se ochlazuje voda v Tichém oceánu, což má vliv na proudění větru a srážky. Jde o opak známějšího jevu El Niño, který je spojen naopak s pásem teplejší vody v rovníkovém Pacifiku.

"Klimatický fenomén La Niña začal v září 2020 a počasí v mnoha částech světa ovlivňuje už tři roky po sobě, což je ve 21. století poprvé," komentovala výhled meteoroložka Dagmar Honsová.

"Tento oceánský jev je propojen s atmosférou, má dopady na počasí na mnoha místech světa. Nejvýraznější vliv je pravděpodobný v Americe - studená zima v Kanadě, teplá a suchá zima na jihu severní Ameriky. Hrozí časté deště a následně povodně na severovýchodě Austrálie a v Indonésii,

Oslabení polárního víru

V jedné věci ale podle ní La Niňa počasí v Evropě negativně ovlivnit může, a to vyvoláním tzv. stratosférického oteplování, jež mívá za následek oslabení polárního víru.

"Předpověď ECMWF ukazuje snížení síly stratosférických větrů koncem podzimu a začátkem zimy, což je signál pro oslabení polárního víru. Což by znamenalo lepší zprávy pro milovníky pravého zimního počasí,

Polární vír je proudění, které v zimním období krouží nad severní polokoulí od západu k východu a "zamyká" arktický vzduch v oblastech nad polárním kruhem. Když je polární vír oslaben, začíná meandrovat a ledový vzduch z Arktidy tak dostává možnost "vylévat" se do jižnějších oblastí Evropy a přinášet mrazivé teploty. 

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zima-za-krize-zrejme-chladnejsi-nastinila-sefka-evropskeho-meteorologickeho-sdruzeni-40410353#

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového