Zánik civilizací, 7 zákonů

Profesor Miroslav Bárta, nejvýznamnější současný egyptolog, kolaps má různých oborech a v různých kontextech různé významy, ve společenských systémech znamená kolaps až na výjimky - transformaci (populace je víceméně stejná, jenom přijala jiný civilizační charakter, jiné formy). Profesor Bárta definoval 7 zákonitostí, které provází zánik civilizaci (každá civilizace má vnitřní a vnější dynamiku), u každé civilizace je však zánik trochu jiný.

• Calhounův experiment, ačkoli se tedy lidstvo z hlediska růstu populace pomalu blíží k momentu, kdy bude Země zcela zalidněná, ještě podstatněji se ve světle tohoto výzkumu jeví udržení společenských struktur odměňujících aktivní jedince a skýtajících motivaci k účasti na společném životě. V opačném případě totiž dopadneme podobně jako Calhounova myší kolonie.
• Kolaps, podmínky pro změnu civilizace.
  
• Hroutí náš současný svět, proto vzniká Metaverse (tento svět staví pouze korporace).
• Klimatické změny, covid a konflikt na Ukrajině rozdělují jedince i společnost do nesmiřitelných pólů - polarizace ve společnosti (projevují se polarity v dualitě, to je nutný bod pro vývojovou transformaci jedinců a civilizace), vybití této energie dochází prostřednictvím konfliktů, protestů, nepokojů a válek (konec velkého cyklu).
• Exponenciální růst, růst extrémů a polarit jsou doprovodné znaky, který signalizují příchod bodu zlomu, v současné době mluvíme o Transformačním bodu zlomu, který kompletně změní podmínky pro život na planetě (probíhá proces depopulace). Tento proces též popisuje Herakleitův zákon, který je jedním ze 7 pilířů - podmínek, které při jejich naplnění, vedou k zániku civilizace. Podle Prof. Miroslava Bárty se již naplnilo všech 7 zákonů -podmínek zániku civilizací. Jakmile dosáhne exponenciální růst vrcholu a nastává bod zlomu, nebo Transformační bod zlomu, dochází k řetězení událostí (lavina, domino), které již nelze odvrátit, nastává chaos (očistný kolaps). Jde o jeden se samoregulačních principů (bezpečnostních protokolů), které fungují na planetě a jsou provázané s přírodními cykly, živly a vývojovým procesem planety.
  
• Kolaps = radikální zjednodušení a zchudnutí společnosti prostřednictvím bodu zlomu, který je spojen se změnou paradigmatu společnosti. Minimálně od roku 2020 (přechod do věku Vodnáře) probíhá v globální společnosti "Transformační bod zlomu" na jehož uskutečnění je potřeba dostatek energie, která se získává prostřednictvím polarizace ve společnosti a ta se transformuje do nového poznání - JÁ VÍM PROSTŘEDNICTVÍM, světla poznání, SVĚTELNÉHO ZÁBLESKU.
• Mirče Iliadu říká, že na začátku a na konci každé civilizace byla monstra (na půl zvířata a lidé, na půl člověk a robot - znečištění lidského rodu - Homo technologicus (digitální zombii)). Na začátku byli a konci budou (24.8.2023).
• Jsme nyní ve stádiu konce civilizace. Civilizace vždy končí rozmachem měst a městského způsobu života (koncentrace obyvatel do měst), kde dochází k efektu Babylonské věže (smíchávání všeho se vším), je to ale jen dočasná, přechodná záležitost, protože člověk takový být nemůže, nemůže být směskou, člověk potřebuje ke svému životu třetí oko (světlo poznání, potřebuje chápat pravdu, čistotu atd.) - 26.8.2023.

Zajímavost: Houby jsou hnacím prvkem evoluce na souši (rozežírají horniny ze kterých vzniká půda, vyživují rostliny a také díky nim se planeta zazelenala), houby vdechli planetě život po každé globální katastrofě (bez hub by nebyl život na planetě Zemi), houby také vydláždily cestu lidské civilizaci. Budou se houby v našem století také podílet na evoluci lidské civilizace a zajistí novou dynamickou rovnováhu na planetě společně s dalšími mikroorganismy a vodou? 

• "Civilizace se řídí zákonitostmi, které jsou univerzální".
  
• "Stejně jako na Západě i v Egyptě se tehdy dal sledovat nárůst byrokratizace společnosti, vzestup mandatorních výdajů, problémy spojené s klimatickými výkyvy," říká Miroslav Bárta a ve výčtu pokračuje. "Úpadek společenské smlouvy, zájmové skupiny snažící se kontrolovat ekonomické zdroje státu. To jsou věci, které alespoň mně znějí moderně". 
• Zánik civilizací podle Jana Pokorného: Civilizace prostě vyčerpala půdu, vznikly tenze, protože civilizace (města) zcela zapomněla na zemědělce, kteří produkují hodnoty - potraviny. Přestože staré civilizace např. Mezopotámie, Severní Afrika, údolí Indu, civilizace Mayů a Aztéků, nepálily fosilní paliva, nepoužívaly uhlí, nezvyšovaly tedy koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře. A beztak vyschly. Hlavní příčina vysychání je podle mě špatné hospodaření s vodou a s vegetací v krajině.
• Les uživí jednu až dvě osoby na kilometr čtvereční. A les mizí, jak populace roste. Nyní je nás na jednom kilometru čtverečním 100 až 200, jinde i více.
• Upřímně řečeno, devastujeme planetu a příští generace zaplatí vysokou cenu, i když nyní nevíme, jak špatné to bude. Civilizace v současné podobě se rozpadne. Klimatická změna povede k masové migraci. Chaos, kdy několik milionů lidí migrovalo v posledních letech do Evropy, nebude nic ve srovnání s tím, když se dají do pohybu lidé ze střední Afriky a jiných oblastí, ve kterých bude tak horko, že se tam nebude dát žít. Migrovat budou stamiliony, možná miliardy lidí. Kam asi půjdou? Umíte si představit ten chaos? říká David Goulson, patří mezi nejvlivnější britské ochránce přírody. 
  
• Podle rektora Prof. Ing. Petra Skleničky CSc: Kolaps krajiny předchází kolapsu společnosti. Nad suchem zvítězíme jen změnou myšlení.  
  
• Epidemie
  
• Máme zachraňovat ekonomiku po epidemii koronaviru?
• Pád světového měnového systému vytváří prostor pro vznik digitálních států (DVS) s digitálními měnami
• Klíčové faktory působící na přerozdělení světa
  
• Architektura společnosti budoucnosti prof. Staněk
  
• Potopa světa, zánik Atlantida
  
• Cyklické změny
  

Teze, nepochopení významu současné pandemie 2020 - 2021: virus jsme si přitáhli, protože nám ukazuje způsobit našeho života, tedy to, že žijeme na úkor hostitele (Planety a Vesmíru) a narůstá strach, pokud to nepochopíme, přijde další projev nerovnováhy v nás, lidské civilizaci. Zánik civilizací byl obvykle provázen extrémy, které vidíme všude kolem nás. Strach, který je ve společnosti jen podporuje extrémy a nerovnováhy včetně klimatických, staví nesmiřitelně lidi proti lidem (tento stav umožňuje duchovní růst a nové poznání, pokud jsou jednotlivci vnímaví a novému poznání otevření).

Pole Prof. Bárty civilizace podléhají zhruba 7 zákonům:

Ve společnosti nejde o dosažený stav IT a technologií, ale o mentální vývoj člověka, o jeho hlavu (klíčový je vývoj člověka nikoliv UI a IT). Každá civilizace má svou vnitřní dynamiku (nárůst byrokratického aparátu, ztráta legitimity elit, růst mandatorních výdajů) a vnější (měnící se přírodní prostředí, růst geopolitického napětí). Úspěch a neúspěch civilizace je dán tím jak se dokáže s vnitřními a vnějšími faktory vyrovnat a jako zvolí adaptaci na vypořádání s vnějšími podmínkami. Zánik civilizace je způsoben kombinací faktorů v čase.

• Všechny civilizace, nebo společnosti jsou konečné, nic netrvá věčně - když něco končí, následuje kolaps a potom následně transformace, co je velice zajímavé: na začátku i u sestupu jakéhokoliv složitého systému je obvykle válka (zákon kolapsu a regenerace).
• Ke změnám ve vnitřním vývoji civilizací, či společnosti dochází skokově, a ne lineárně (zákon skokové změny).
  
• Každá civilizace podléhá Herakleitovu zákonu: to, co ji přivede na vrchol, je obvykle to, co ji přivede do krize a platí to i naopak (Herakleitův zákon).
• Každá civilizace potřebuje pro svou existenci funkční společenskou smlouvu založenou na vzájemné interakci a respektu jednotlivých komponentů (zda řídící elity fungují nebo ne) - zákon společenské smlouvy.
• Každá civilizace je založena na sdílených hodnotách, vizích a implicitním právu a zvycích, pokud není, tak se to celé rozpadá (zákon sdílených vizí a hodnot).
• Všechny civilizace nebo společnosti jsou determinovány schopností nebo neschopností adaptace na proměny vnějšího prostředí (změny klimatu) - zákon adaptace.
• Každá civilizace je limitována objektivně levnými zdroji Energie (zákon energetické a technologické determinace).
• Jak potvrzují i Fukuyamovy teorie (o konci dějin), rozmach lobbismu a nepotismu je začátkem konce každé civilizace. 
  

• Velké i malé civilizace zanikají zevnitř! Chaos a ztráta společné víry v demokracii může naši civilizaci zahubit mnohem dřív než jakákoli vnější hrozba. Vybuchneme zevnitř. 
• Globální současná civilizace, (vše propojené se vším, vše se vzájemně se ovlivňuje), je ve vývojovém procesu, který se zrychluje v souladu s přechodem do věku Vodnáře, dochází ke kolapsu civilizace, po kterém dochází k duchovnímu obrození na základě světla poznání a tím návrat k Bohu (duchovní cesta civilizace).
• Rostoucí polarizace v lidech i ve společnosti (polarita v dualitě) vede i ke zrychlení duchovního vývoje - metamorfóze (2020 -2032, přechod do věku Vodnáře, fáze zkázy v Calhounově experimentu, hroutí se náš svět a vzniká Metaverse). Potom teprve může vzniknout "nová společnost" na duchovních základech, které vystaví nový vývojový druh člověka.
  

PŘEDPOVĚDI STEPHENA HAWKINGA PRO ROK 2022 I NA DALŠÍCH 200 LET

V jednom ze svých vědeckých článků fyzik předpověděl, že vesmír zhasne jako svíčka, protože všem hvězdám nakonec dojde energie a přestanou svítit. Stanou se z nich pouhé plovoucí kameny. Hawking trval na tom, že je zásadní započít hledání jiných vesmírů dříve, než skončí ten náš, pokud chceme přežít (je představy naplňuje Elon Musk a další vizionáři..

• Invaze mimozemských civilizací. Hawking nepochyboval o existenci inteligentního života mimo naši planetu. Podle něj při Velkém třesku, který údajně vytvořil naši sluneční soustavu, došlo také k jiným podobným explozím, jež vytvořily další reality podobné jako je ta naše. Nazval je paralelní vesmíry. Věřil, že někde ve vesmíru by se mohla vyvinout jiná civilizace schopná prozkoumat jiné světy a případně najít ten svůj, a to buď jeho dobýváním, studováním nás jako laboratorních vzorků nebo pouhým pozorováním z dálky.
• Člověka nahradí umělá inteligence. O umělé inteligenci se Hawking vyjádřil jako o nejlepším a zároveň nejhorším vynálezu lidstva. Předpovídal, že jakmile bude vyvinuta umělá inteligence, bude se vyvíjet sama o sobě, a to velice rychle. Stane se rozvinutější než lidé sami a podrobí si je nebo zcela odstraní.
• Zemi zničí jaderné zbraně. Vedle umělé inteligence představuje nebezpečí pro lidstvo i vojenský, zbrojní a technologický rozvoj. Jeho agresivita a iracionalita při vstupu do konfliktu s jinými zeměmi bude rizikem pro lidský druh i vše ostatní, co planetu Zemi obývá.
• Globální pandemie jako reálné riziko.Hawking uvedl, že viry se vyvinuly natolik, že v určitém okamžiku může dojít k další pandemii tak velké, jako byla například Černá smrt, jež drasticky sníží populaci na Zemi.
• Země bude hořet jako ohnivá koule. Vědec také předpovídal, že v důsledku nadměrného využívání zdrojů a skleníkového efektu způsobeného znečištěním se Země jednoho dne stane obrovskou ohnivou koulí.
• Najdeme si jinou planetu k životu. Dle Hawkinga bylo důležité, aby si lidská rasa začala hledat jinou planetu k životu, protože přelidnění, globální oteplování, znečištění a nadměrné využívání obnovitelných zdrojů jsou v kritické fázi, takže je třeba se zachránit dříve, než to už nebude možné.
• https://www.expres.cz/zpravy/stephen-hawking-budoucnost-lidstva.A180321_155121_dx-zpravy_neos

Pyramidy v Bosně, Visoko jsou také důkazem zániku civilizace, kterou neznáme

• Staří těchto pyramid se odhaduje na 30 - 35 000 roků, jak zanikla tato dávná civilizace, která postavila pyramidy v Bosně? To jsou otázky na které zatím neznáme odpověď a navíc je také zpochybňována pravost těchto pyramid.
  

Pyramidy na dně jezera, staré desetitisíce roků jsou nalezené v Číně.

Lidstvo čeká velká změna říká klimatolog Václav Cílek

• "Předpokládám, že vstupujeme do závěrečné fáze transformačního období, které začalo někdy koncem rozvinuté industrializace (zhruba kolem roku 1890) a v kaskádě událostí se proměnilo dvěma světovými válkami a globalizací. Současná transformace by měla být procesem dvaceti až třicetiletým, měla by představovat určitý návrat do stavu před anomálními desetiletími 1950 až 2010".
  
• Ve zmíněném procesu je možné rozeznat tři základní vrstvy. "Úplně nahoře v rychlém a proměnlivém tempu se odehrává politika a ekonomika. Je to nejviditelnější a nejreflektovanější část reality, při které se trendy často mění ve své opaky. Uprostřed vrstev je nová situace na trhu s komoditami, zejména ropou a obilovinami. A to celé podkládá systém klimatických změn a proměn přírodního, demografického i sociálního prostředí". 
• Více o klimatologovi a geologovi Václavu Cílkovi.

Může koronavirus způsobit kolaps současné civilizace?

• Ano, koronavirus může být jedním ze spouštěčů, které spustí řetězení příčin a následků, které povedou k transformační změně směrem ke vzniku kontrolované společnosti se sociálním bonusem (Technokracie).
• Sucho (negativní srážkový šok) vyvolává pokles zemědělské produkce a tím i politické změny (např. u zemí, kde panuje autoritářská vláda, roste pravděpodobnost demokratizace a naopak) v delším časovém období (nastává bod zlomu), rostoucí produkce snižuje pravděpodobnost demokratizace a naopak negativní srážkový šok ji zvyšuje. 
  
• Jak bude vypadat svět po pandemii koronaviru?
  
• Pád světového měnového systému
  
• Máme zachraňovat ekonomiku?
  
• Co nám ukázala pandemie koronaviru?
  
• Transformace, metamorfóza
  

HOMO Aquarius a Calhounův experiment

Teze: lidstvo opakuje pravděpodobně stejný model kolapsu populace (jako myši v Calhounově experimentu) -"zánik a potopení Atlantidy" (pozůstatek Bermudský trojúhelník se svými anomáliemi), který byl pravděpodobně způsoben nesprávným použitím technologií a různými experimenty, které byli důsledkem odklonu od vědomí, skončilo to potopou světa a koncem doby ledové. A nyní používáme také technologie a experimentujeme, proces se exponenciálně zrychluje, odklonili jsme se od Vědomí (Stvořitele) a také nesprávně chápeme důsledky našich činů z pohledu věčnosti, my žijeme pouze "tady a teď", důsledky svých činů nevnímáme). Je zde však určitá podobnost s minulostí v přítomnosti - "opakování zániku Atlantidy a potopy světa" - nebo nějaký ekvivalent, pokud lidstvo neudělá zásadní změnu paradigmatu myšlení, příroda nám pouze zrcadlí stav nás samých.

Zánik civilizací, zprávy z tisku:

4.8.2022 Svět se musí začít připravovat na možnost "klimatické konečné". Tvrdí to tým vědců z cambridgeského Centra pro studium existenciálních rizik ve své nové studii, kde se zabývali tím, jak moc špatně může globální oteplování dopadnout. A přišli na to, že vyloučit nejde ani ten nejhorší scénář znamenající vymření lidstva. Tím se ale dosud zabývali jen sci-fi spisovatelé, vědci skoro vůbec.

Přitom i oteplení o dva stupně může být velmi nebezpečné. Takové teploty na Zemi nebyly přes 2,6 milionu let, takže člověk neměl šanci je zažít. "I tyto optimistické scénáře vedou Zemi na nebezpečné trajektorie," uvádí vědci ve své studii. Reálné zvýšení globální průměrné teploty o tři stupně by například znamenalo, že do roku 2070 budou přes dvě miliardy lidí žít v oblasti extrémního horka, tedy s průměrnou roční teplotou přes 29 °C. Ta je nyní téměř výhradně na Sahaře, kde žije 30 milionů lidí. Navíc i mírným oteplením se může odstartovat pád domina, který problémy prohloubí. Například roztáním permafrostu se uvolní do ovzduší metan, což je skleníkový plyn silnější než oxid uhličitý. Častější požáry amazonského pralesa uvolní přímo oxid uhličitý a kvůli chybějícím stromům ho bude prales méně zachytávat.

• Extrémním příkladem je konec stratokumulů neboli slohokup. Tento druh mraků připomíná valouny a zakrývá velkou část zemského povrchu. Podle práce vědců z amerického Caltechu ale při nárůstu množství oxidu uhličitého nad 1200 částic na milion přestanou existovat vhodné podmínky pro vznik stratokumulů. Tím by se povrch ohřál rovnou o osm stupňů, v subtropech, kde jsou tyto mraky nejčastější, dokonce o deset stupňů. V současnosti je hladina CO2 třetinová, podle vědců ale takový scénář do konce století při aktuálním trendu emisí reálně hrozí.
• Vědci navíc upozorňují, že oteplováním nejvíce postižené oblasti jsou zároveň ty, které jsou dnes nejchudší či jinak nejzranitelnější. To může mít za následek další války. Spory mohou nastat také mezi velmocemi o to, kdo bude moct vypouštět více škodlivých emisí či jak se lidstvo zachrání, než bude příliš pozdě.
  
• https://archiv.hn.cz/c1-67099880-vsichni-tady-umreme-oteplovani-muze-zpusobit-zanik-lidstva-vedci-tuhle-moznost-pritom-zatim-nezkoumali

28.7.2022 Jak živé je téma změny pohlaví, se vyjevilo před několika měsíci v souvislosti s vydáním knihy Transsexualita. Co je žena? A co muž? (Transsexualität. Was ist eine Frau? Was ist ein Mann?, 2022). Alice Schwarzerová a Chantal Louisová se v ní zaobírají i neuvěřitelným nárůstem transsexuality zvlášť mezi dospívajícími dívkami. Nárůst činí v západním světě 4000 procent. Z poruchy, kterou dřív trpělo ani ne procento obyvatel, udává se 0,33-0,7 procenta, se stala diagnóza, jíž se musí zabývat každá vzdělávací instituce.

https://echo24.cz/a/SbL74/cenzura-transsexualita-4000-prednaska-pohlavi?

20.1.2022 20.1.2022 Symbolické hodiny Posledního soudu od roku 1947 ukazují, jak moc je lidstvo blízko celosvětové katastrofě a případnému zániku. Dvanáctá hodina má znázorňovat čas zániku, podle správců hodin nás od ní zatím dělí 100 sekund. Ručičky byly na tuto hodnotu posunuty v roce 2020 a dál na ní setrvávají.

https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/spravci-posunou-hodiny-posledniho-soudu-zatim-ke-konci-zbyva-100-sekund-40384630#

16.1.2022 Lidstvo má s kataklyzmaty své zkušenosti a z událostí roku 536 až mrazí. Mnozí historici se domnívají, že právě tato globální a náhlá změna životních podmínek měla za následek pád mnohých říší a jiné dramatické historické události. Následky vulkanické zimy byly v Evropě strašné a kataklyzma zaznamenal celý svět. O tom, co se v roce 536 našeho letopočtu vlastě stalo, se vedou stále debaty. Nepřehlédnutelné klimatické změny zachvátily rozhodně Evropu a Asii, ale byly znát i ve zbytku světa. Kataklyzma mělo nedozírné následky a rokem 536 to jen začalo. Evropa se zahalila do mračen, která zastřela slunce tak, že bylo ve dne s bídou vidět. Slunce bylo na obloze patrné je čtyři hodiny denně a bylo tak slabé, že nepadal žádný stín. Průměrná teplota spadla náhle o 2,5 stupně Celsia. Nepršelo, zima byla krutá a jaro s tak častými mrazy, že byla úroda zcela zničená. Sýpky se staly jediným zdrojem potravy, a to byl jen začátek. Kataklyzma trvalo 18 měsíců, ale nešťastný rok 536 následovaly další roky bídy a utrpení.

• Zdá se, že mohlo jít o sopky na Islandu, vulkán Krakatoa v Indonésii nebo možná sopky Severní Ameriky. Roku 536 bylo do atmosféry vychrleno velké množství sirnatých aerosolů, což nejlépe odpovídá teorii o sopečné činnosti, ale jiní vědci se upínají například k masivnímu dopadu meteorů či dokonce komet.
  Bohužel pro Evropu nešlo o jediný rok, kdy lidé strádali. Další erupce přišla o rok později a znovu v letech 540 i 547. K masivnímu úpadku životních podmínek přispěla i další katastrofa v podobě justiniánského moru. Pravý dýmějový mor se dostal z ohnisek v Etiopii do Egypta, odkud se rozšířil do Evropy i na Blízký východ. V dnešním Istanbulu, dříve Konstantinopoli, zahubil až třetinu obyvatelstva a celkově se odhaduje, že na mor zemřelo asi pětadvacet milionů lidí. 
  
• Ke konci světa měli asi nejblíž obyvatelé Číny. Japonsko a Čínu postihla neúroda obrovských rozměrů. Kronikáři psali o suché mlze, nepropustných či nekonečných mračnech i sněhu v srpnu. V Číně se ztráty na životech přiblížily 80 % populace. Dokonce se hovoří o kanibalismu jako jediném zdroji potravy. 
  
• Geologické výzkumy potvrzují, že šlo o nejstudenější zimu za 1500 let. Mnozí historici se domnívají, že kataklyzma roku 536 uspíšilo zkázu a zánik některých civilizací nebo například migraci Mongolů.
• https://www.dotyk.cz/magazin/536-kataklyzma-30000114.html?

31.12.2021 V létě roku 536 sněžilo, úroda byla mizerná a hladovějící obyvatele navíc sužoval mor. Obyvatelé Středomoří sužovaní hladem a zimou představovali pro dýmějový mor snadnou oběť. Nemoc jich zahubila desítky milionů. Pomyslným "vítězem" by se stal jinak nenápadný rok 536 - odstartoval totiž globální katastrofické události, z nichž se planeta vzpamatovávala celé následující století. Období temna podle něj navíc trvalo rovnou osmnáct měsíců. Podivnou "mlhu", jež bránila pronikání slunečních paprsků, si tehdy lidé zřejmě vysvětlovali jako boží trest či první náznak konce světa.

• V důsledku nastíněných událostí totiž v létě roku 536 klesla průměrná teplota o 1,5-2,5 °C. Zima a tma pak vyvolaly vlnu neúrody, jež vyústila v rozsáhlé hladomory. Světlejší zítřky přitom zůstávaly v nedohlednu, neboť temno neustupovalo a chlad přetrvával i v následujících letech. Podvyživené obyvatele Středomoří tak roku 541 snadno kosil dýmějový mor. Dokonce ani metropole Římské říše Konstantinopol nedokázala s nákazou držet tempo a odklízet mrtvoly. Těla se tak povalovala v ulicích a nemoc se skrz ně dál šířila. Císař Justinián I. tehdy přikázal zdravým a schopným, aby oběti vyváželi za město, čímž nákaze opět mimoděk pomáhal. Někteří historikové tvrdí, že v přenosu choroby sehrála roli také vojenská tažení, neboť zablešené myši cestovaly spolu s armádou. Mor, pro nějž se nakonec vžil přívlastek justiniánský, si podle odhadů vyžádal až 50 milionů životů a značně uspíšil definitivní zánik římského impéria.
• V čínských kronikách se lze dočíst, že roku 536 padal z oblohy nažloutlý popílek v množství, jež se dalo nabírat do dlaní. Tehdejší léto se změnilo v zimu, úrodu poničily mrazy, a v srpnu prý dokonce sněžilo. Kalamita vyvolala zničující hladomor a kupříkladu město Sin-čou údajně přišlo až o čtyři pětiny obyvatel.
  

• Hrůz roku 536 nebyli ušetřeni ani indiáni: Kultura peruánských Močiků platila začátkem 6. století za jednu z nejmocnějších v Jižní Americe. Svou sílu opírala o rybolov a také o zemědělství, jež prosperovalo díky vynikajícímu zavlažovacímu systému. Zánik jejich impéria se dodnes nepodařilo zcela objasnit, ale podle řady teorií za ním stálo klima: Okolo roku 536 zřejmě Močiky zasáhlo extrémně silné pásmo teplé oceánské vody El Niño a ryby v přilehlých ohřátých mořích umíraly, takže indiáni přišli o primární zdroj potravy. Silné vytrvalé deště potom způsobily prudké záplavy, jež poničily zavlažovací systém. Po lijácích zas přicházela období sucha a "klimatický teror" nakonec vedl k hladomoru. Existují sice důkazy, že lokální močické státy přežívaly ještě okolo roku 650, nicméně z jejich struktury lze usuzovat, že nevznikaly v období míru. Naopak je pravděpodobné, že vinou změny klimatu a narůstajícího hladovění docházelo k bojům o přírodní zdroje, což společnost Močiků postupně rozvracelo.

• Na základě studia stromů. Mike Baillie se zabývá datováním podle letokruhů a například z kmene letitého irského dubu odhalil, že v roce 536 se jeho růst dramaticky zpomalil. Doklady podobného fenoménu pak objevil u dřevin na Sibiři i v Americe. Změnu spojil s klimatem a pokusil se ji vysvětlit dopadem meteoritu, jenž vymrštil do atmosféry tolik horniny, že zastínila Slunce.

• Tým geologů pod vedením Michaela Sigla z Universität Bern došel díky důkazům v ledu a letokruhovým anomáliím k závěru, že každému nezvykle chladnému létu za posledních 2 500 let předcházela masivní sopečná erupce - a roku 536 tomu podle jejich studie nebylo jinak. Ochlazení, které následně nepřímo přispělo k šíření moru, navíc prodloužil druhý výbuch, zřejmě v roce 540.
  

• V ledu, který odpovídal jaru roku 536, objevila geoložka Laura Hartmanová dvě mikroskopické částice vulkanického skla. Když posléze určila jejich chemické složení, ukázalo se, že se podobný materiál vyskytl také v evropských vodách a v ledovém válci z Grónska. Strukturou se přitom nález podobal islandské vulkanické hornině. Pro Davida Loweho z University of Waikato jde o jasný důkaz, že planetární katastrofu způsobila islandská sopka.Jiní badatelé však stále zvažují i možnost, že vybuchl některý z vulkánů Severní Ameriky.
  

• Vítr roku 536 dostatečně silný, aby obří oblaka prachu a popela zavál nad Evropu i poté nad Asii, což vyvolalo období temna a klimatických anomálií. Erupce navíc skutečně nebyla jediná: Led zároveň odhalil, že k podobné události došlo také mezi léty 540 a 541, přičemž následoval teplotní pokles o dalších 1,4-2,7 °C.

• Nejhorší rok v dějinách tedy vysoce pravděpodobně způsobila erupce sopky, která šla ruku v ruce se změnou klimatu a dalšími výbuchy. Spolu pak vytvořily podhoubí pro éru nejprudšího ochlazení, jaké vědci za poslední dvě milénia na severní polokouli zaznamenali. 
  

• https://www.stoplusjednicka.cz/nejhorsi-rok-v-dejinach-lidstva-vybuch-sopky-vyvolal-globalni-katastrofu?

3.11.2021 Píše se rok 2070 a pro celou třetinu populace jsou realitou vedra odpovídající těm nejteplejším částem Sahary. Tak zní neradostný scénář, který podmínky obtížně slučitelné se životem předvídá až pro tři miliardy lidí.

Podle výzkumu vědců z Číny, USA a Evropy je jedinou šancí na záchranu alespoň poloviny ze tří miliard ohrožené populace urychlené snížení emisí skleníkových plynů. Každé zvýšení teploty o jeden stupeň by totiž znamenal podmínky téměř neslučitelné se životem pro další miliardu lidí.

• Většina lidí aktuálně obývá útlé pásmo o průměrné roční teplotě 11 až 15 stupňů Celsia. Navzdory všem inovacím a migracím jsou lidé v těchto klimatických podmínkách zvyklí žít několik tisíc let.
• Každý stupeň oteplení nad současnou úroveň znamená posunout další zhruba jednu miliardu lidí mimo klimatický výklenek," poznamenal Lenton. V současné době pouze 0,8 procenta zemského povrchu zažívá průměrné roční teploty přesahující 29 °C. Nejhorší scénář Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), vědeckého orgánu OSN, říká, že pokud budou emise růst i nadále, mohly by být tyto podmínky do roku 2070 realitou pro 19 procent planety.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/grafika-ukazuje-scenare-budoucnosti-tretina-lidstva-v-podminkach-sahary-179386#

17.10.2021 MAYSKÁ CIVILIZACE: SKUTEČNOU PŘÍČINU JEJÍHO PÁDU PROZRAZUJÍ LIDSKÉ FEKÁLIE.

Říše s 10 miliony obyvatel neměla v regionu konkurenci. Žádné epidemie nebo vpád Evropanů, vnitřní boj o moc, jen minimum válek. Přesto se tenhle mimořádný útvar sesypal, lidé odešli z velkých měst do nížin, ponořili se do zapomnění. A když v 16. století skutečně dorazili španělští conquistadoři, Mayové si už ani pořádně nepamatovali, že nějaká města, teď už zarostlá v džungli, kdysi měli. Co za tím stálo?

V časech bez uhlí, oceláren a tepelných elektráren, bez letecké přepravy, Grety i Zeleného údělu, se o rozvrat Mayské říše postarala klimatická změna. Navíc hnaná lidmi zprostředkovanou devastací životního prostředí, což křehkým dušičkám k představě o hodných indiánech také zrovna nesedí. S ne-voňavými argumenty pracuje zmíněná studie vědců, kteří tu zkoumali vzorky lidského trusu.

KOLAPS, O NĚMŽ VYPOVÍDÁ ŽUMPA

Přesněji tedy koncentrace koprostanolu, sloučeniny, doprovázející fekálie. Byť jsou mayská města a jejich obyvatelé pryč, dokáže rozbor těchto nahromaděných a v sedimentech uložených látek prozradit mnoho o počtech bobky produkujících obyvatel a jejich stravě v proměnách času. Hezky se tím doplňuje mozaika, načrtnutá o dva roky dříve jinou studií, provedenou experty Muzea přírodní historie. Ta vykresluje úpadek Mayů, akcelerovaný například masivním odlesněním. Proč? Třeba kvůli omítkám.

Byla to libůstka indiánů, přičemž na jeden metr čtvereční bělostně vápenné omítky jste potřebovali spálit 20 stromů. Stačí si to promítnout do rozlohy statisícových měst a máte jasno, že impérium brzy stálo na holině. S tím pochopitelně klesala úrodnost půdy, zvyšovala se eroze. Podle vědců dešťové srážky poklesly bez odparu na 5-15 % předchozího stavu. Dodatečné hnojení (lidskými fekáliemi) už úrodnost nezvýšilo a přineslo jen parazitární infekce. Sucho se rovnalo hlad.

HLADOVÁ MĚSTA SE BEZ PŘÍRODY NEUŽIVÍ

Metropole na zdevastovaných pasekách se už nedokázaly uživit a lidé je proto začali opouštět. Zanevřeli na život ve městech, vydali se do jimi nezničených nížin, hospodařit o poznání skromněji. Tahle soukromá apokalypsa nicméně pořád vypadala trochu neuvěřitelně, než ji Kanaďané dokázali s pomocí vzorků stanolu zdokumentovat. Zachytili pokles kvality potravin, postupný úbytek počtu obyvatel. Doložili přímý efekt onoho pozvolného kolapsu.

Nic neroste do nebe, a byť měli Mayové k nebi a hvězdám duševně blízko, jejich pád byl neodvratitelný. Poučení z toho plynou nejméně dvě. To, že by ani sebevíce vyspělá civilizace neměla zapomínat na životní prostředí, v němž existuje. A druhé? Že klimatické změny mohou mít nejrůznější příčiny, a docházelo k nim mnohem dříve, než někdo založil Stranu Zelených.

https://newtimes.cz/focus/mayska-civilizace-mayove-aztekove-kultura-zanik-kalendar-astronomie-klimaticke-zmeny-exkrementy-fekalie-paleni-odlesneni/?

1.8.2021 Nový Zéland, Austrálie, Irsko, Island a Velká Británie jsou podle studie publikované v akademickém žurnálu Sustainability nejvhodnější místa k přežití v případě kolapsu globální civilizace. Hodnoceny byly faktory jako možnost pěstování potravin pro své obyvatelstvo, ochrana hranic před masovou migrací či schopnost zachování výroby elektřiny.

• Ke kolapsu civilizace by mohlo dojít z důvodu vysoce propojené a energeticky náročné společnosti. Zažehnout by ji tak mohla třeba vážná finanční krize, dopady klimatických změn, ničení přírody či ještě horší pandemie než pandemie covidu-19.
  
• Globalizovaná společnost zaměřená na ekonomickou efektivitu odolnost zhoršuje a že v oblasti potravin a dalších životně důležitých odvětvích musí existovat rezervní kapacita.
  
• https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/kam-se-odebrat-az-se-zhrouti-civilizace-na-novy-zeland-tvrdi-studie-40367538#

24.7.2021 V sedmdesátých letech vědci předpověděli, že naše civilizace zkolabuje v tomto století. Podle nové studie se tak skutečně stane. V roce 1972 vědci předpověděli, že se průmyslová civilizace musí zhroutit, pokud budou korporace a vlády pokračovat v neustálém ekonomickém růstu bez ohledu na náklady. A nová studie bohužel jejich předpověď jen potvrzuje. Co nás tedy už za několik let čeká?

Vědci v sedmdesátých letech napsali hned 12 možných scénářů kolapsu, z nichž většina předpovídá bod, kdy se přírodní zdroje stanou tak vzácnými, že další ekonomický růst se stane nemožným a osobní blahobyt lidí poklesne. Nejznámější scénář zprávy předpovídal, že světový ekonomický růst dosáhne vrcholu kolem 40. let tohoto století, poté dojde k prudkému poklesu spolu s globální populací, dostupností potravin a přírodními zdroji. Tento kolaps by sice nebyl koncem lidské rasy, ale spíše společenským zlomem, který by způsobil pokles životních standardů po celém světě na dlouhá desetiletí.

Co předvídá nová studie?

Nová studie bohužel prakticky potvrzuje předpověď ze sedmdesátých let. Gaya Herrington, výzkumná pracovnice v oblasti udržitelnosti a dynamické systémové analýzy, zjistila, že současný stav světa, měřený prostřednictvím 10 různých proměnných včetně populace, míry plodnosti, úrovní znečištění, produkce potravin a průmyslové produkce, je velmi úzce spojen se dvěma scénáři navrženými v roce 1972, kdy zjednodušeně řečeno technologický pokrok pomáhá snižovat znečištění a zvyšovat zásoby potravin, i když dochází přírodní zdroje.

Jsou tu ale i dobré zprávy a kolapsu se lze do jisté míry vyhnout. To by ovšem populace, znečištění a ekonomický růst musely růst společně s poklesem přírodních zdrojů. Rozdíl by nastal, kdyby se lidé rozhodli záměrně omezit ekonomický růst sami, než je k tomu donutí nedostatek zdrojů.

"Tento scénář předpokládá, že kromě technologických řešení se mění i globální společenské priority," napsala Herrington. "Změna hodnot a politik se mimo jiné promítá do požadované malé velikosti rodiny, dokonalé dostupnosti antikoncepce a záměrné volby omezit průmyslovou produkci a upřednostnit zdravotnické a vzdělávací služby."

Tento scénář může vypadat jako sci-fi, obzvlášť, když hladiny atmosférického oxidu uhličitého jsou neustále nahoru. Studie však naznačuje, že záměrná změna kurzu je stále možná.

Budoucnost je nejistá

Herrington poznamenává, že rychlý vývoj a nasazení vakcín během pandemie covid-19 je důkazem lidské vynalézavosti tváří v tvář globální krizi. Je tedy možné, aby lidé reagovali podobně na probíhající klimatickou krizi, pokud se k tomu záměrně a celospolečensky rozhodneme.

"Ještě není pozdě na to, aby lidstvo záměrně změnilo směr, aby významně změnilo trajektorii budoucnosti," uzavřela Herrington svoji studii. "Lidstvo si může efektivně zvolit buď svůj vlastní limit, nebo v určitém okamžiku dosáhnout stanoveného limitu, kdy se pokles lidského blahobytu stane nevyhnutelným.

https://veda.instory.cz/1718-v-sedmdesatych-letech-vedci-predpovedeli-ze-nase-civilizace-zkolabuje-v-tomto-stoleti-podle-nove-studie-se-tak-skutecne-stane.html?

22.1.2021 Proč zanikla Římská říše: U populace došlo k plošné otravě olovem, tvrdí vědci. Nájezdy barbarů, morová epidemie, vleklá ekonomická krize. To vše mohlo přispět ke konci slavné Římské říše, která se kdysi rozpínala od Atlantiku k řece Eufrat a od Britských ostrovů až k Sahaře. Kanadský vědec Jerome Nriagu přišel ještě s jednou možností: Římané podle něho trpěli chronickou otravou olovem. 

• Zvýšený obsah olova v pitné vodě je nebezpečný hlavně pro děti, u kterých může způsobit nevratné poškození mozku, poruchy učení a problémy s chováním. Ve vyšších dávkách olovo narušuje ledviny, způsobuje záchvaty a může vést až k úmrtí. Je však možné, že tento toxický kov doslova rozvrátil celé římské impérium? 
  
• Jerome Nriagu v rámci své studie zkoumal stravu a zdravotní stav třicítky římských císařů a tyranů, kteří vládli mezi lety 30 př. n. l. a 220 n. l. Konstatoval přitom, že 19 z nich trpělo otravou olovem, a k tomu je trápila i dna.
• Římané podle vědce konzumovali olovo takřka denně. Ke slazení vína a dalších potravin používali sirupy z hroznů, které se dlouze a pozvolna vařily v olověných nádobách. Jediná čajová lžička takového sirupu prý stačila k rozvinutí chronické otravy.
• A pak tu byly samozřejmě přelomové římské vodovody, využívající olověné trubky k rozvodu vody do mnohých domácností. Moderní výzkum potvrdil, že voda vedená těmito trubkami obsahovala stokrát více olova než voda natočená přímo z místních pramenů. 

https://www.dotyk.cz/magazin/rimska-rise-zanik-olovo-30000121.html 

14.1.2021 Lidstvo nezvládá reagovat na hrozby způsobené poklesem biodiverzity a klimatickou změnou, čeká jej proto "strašlivá budoucnost". Uvedla to mezinárodní skupina vědců ve studii publikované v odborném periodiku Frontiers in Conversation Science.

"Planetě hrozí strašlivá budoucnost masového vymírání druhů, horšícího se zdraví lidské populace a klimatických rozvratů," píší vědci v nové zprávě s tím, že tyto skutečnosti výrazně ohrožují přežití lidstva jako takového. Podle nich stojí za nepěknou budoucností zejména laxní až ignorantský přístup plynoucí z nepochopení závažnosti klimatické krize. "Hrozba pro veškeré formy života včetně člověka je tak obrovská, že ji stěží chápou i dobře informovaní vědci," stojí ve zprávě.

Vědci dále varují, že blížící se klimatická katastrofa bude mít za následek hromadnou migraci, války o přírodní zdroje, ale i další celosvětové pandemie, podobné té, kterou zažíváme nyní. "Nechceme ale kapitulovat," ubezpečují experti. "Naším cílem je dát hlavám států studenou sprchu ohledně stavu planety, aby mohli učinit takové kroky, které strašlivé budoucnosti zabrání. Vzhledem k rozsahu problému je podle vědců nezbytné například vzdát se ideje neustálého ekonomického růstu. Nutné jsou změny v celkovém uspořádání globálního kapitalismu, ale i v systému vzdělávání či přístupu ke všeobecné rovnosti. Zásadní je přestat používat fosilní paliva, řádně nacenit externality týkající se životního prostředí, ale také pracovat na rovném postavení mužů a žen, říká zpráva, vycházející asi ze 150 vědeckých studií.

• Světu nepodařilo splnit jediný cíl ohledně ochrany ekosystémů z dvacítky záměrů dohodnutých v roce 2010 v japonském Aiči.
• Podle zprávy OSN hrozí nyní vyhynutí více než milionu živočišných druhů. Mnohé z nich přitom mají z planety vymizet jen v řádech desetiletí.
• "Klimatická krize je pro civilizaci nesčetněkrát nebezpečnější než trumpismus či COVID-19.
• Populační růst a obrovská míra konzumace ze strany bohatých národů je podle něj cestou do záhuby.
  
• Velké populace a jejich orientace na neustálý růst mají za následek degradaci půdy i úbytek biodiverzity. "Více lidí znamená vícero syntetických sloučenin a nebezpečných jednorázových plastů.
• Vycházíme z toho, že jakmile si uvědomíme rozměr problému, bude jasné, že potřebujeme více než odhodlání jednotlivců, kteří používají méně plastů, jedí méně masa a redukují využívání letecké dopravy. Potřebujeme velké a rychlé systematické změny
  

V posledních letech vydali vědci několik podobných varování ohledně stavu klimatu. Jedná se například o výstrahu 11 tisíc vědců, kteří předpokládají, že bez včasné a účinné akce zažije lidstvo "nevídané utrpení". V roce 2016 zase žádalo 150 australských klimatických vědců po tehdejším premiérovi, aby výrazně pokročil v redukci emisí.

https://cnn.iprima.cz/klima-cekaji-nas-dalsi-pandemie-masove-vymirani-a-valky-varuji-vedci-17025?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového