Vrba

V Česku roste druhů vrb, ale ne všechny jsou vhodné pro opakovaný řez tzv. na hlavu (pro využití dřeva jako paliva, materiálu na kompostování a na výrobu dřevní štěpky). Vrba bílá a vrba křehká jsou dostatečně produktivní na to, aby dobře snášeli pravidelný řez (forma kopicování) pro další využití dřevní hmoty. 

• Rychle rostoucí vrby pro svůj růst potřebují dostatek vody a světla, poskytují v krajině ukryt pro spoustu živočichů a také chrání vodu a okolní půdy před slunečním zářením.

Vrby dobře snášejí i střídání zaplavení vodou a sucho, zejména vrba bílá i dlouhodobě. Vrby můžete  pěstovat na pozemcích podél vodních toků, vodních příkopů, nebo na okrajích vlhkých luk, vždy je ale důležité přihlížet k diverzitě druhů stromů a keřů a zajistit jejich pestrost v krajině s ohledem na místní podmínky (to je nevytvářet monokultury v podobě výsadby pouze vrb a ve stejnou dobu). Lze tak s využitím kopicování a řezu na hlavu i na podmáčeného pozemku najít užitek v podobě rychle-rostoucího palivového dřeva, štěpky na mulčování, či materiál pro provzdušnění půdy a přísadu do kompostu).

Pěstování, tak zvaných hlavatých vrb, je vhodné i na větších podmáčených plochách v kombinaci s jinými dřevinami. Od pradávna byly hlavaté vrby běžnou součástí hospodaření v zemědělské krajině, zejména v nivách řek, okolo rybníků, tůní, mokřadů a sezónních potůčků, kde nebylo možné díky zvýšené vlhkosti a nestabilitě půdy, využívat tuto plochu k zemědělským účelům. Bylo důležité chránit vodu okolní vegetací v krajině před přímým sluncem, aby nedocházelo k rychlému vysychání a nebyl narušen malý koloběh vody (Viktor Schauberger).

• Hlavaté vrby přináší výhody nejen člověku, ale i přírodě. Pravidelně seřezávané vrby (není vhodné seřezávat všechny vrby najednou, ale postupně) se dožívají vyššího věku a díky puklinám, které se v nich řezáním a přirozeným růstem časem vytvoří, jsou důležitým úkrytem pro hmyz a ptáky. 
• Velkou předností vrb je snadné množení řízkováním v lednu až březnu. Můžete si sami nařezat asi 20 - 30 centimetrů dlouhé řízky z jednoletých výhonů, ale mohou být i výrazně delší. Důležitý je zajistit řízkům dostatek vlhkosti pro jejich růst, zejména v době dlouhodobějšího sucha.
• Množení můžete provádět tak, zapíchnete uříznutou větvičku přímo do místa (na dostatečně prosluněném místě), kde chce, aby vyrostla vrba. Průběh kořenění probíhá měsíc a je potřeba zajistit zálivku i v době sucha. Vrba nám sama ukazuje, kdy potřebuje doplnit vodu, zjistíte to podle vitality listů.
• Nejvhodnější termín pro výsadbu řízku je v dubnu, květnu (před růstem listů) a nebo po opadu listů (na podzim. Řízky vysazujeme zhruba pět metrů od sebe, stačí pouze udělat do půdy otvor zapíchnutím tyčky o trochu většího průměru do hloubky cca 20 cm (podle délky řízku), a zapíchnout řízek do půdy tak, aby se nepoškodily pupeny a současně vyčnívaly 1-2 pupeny nad terén a následně řízek obsypte půdou, ušlapte a zalijte, pokud půda není dostatečně vlhká. Důležité je řízek oplotit proti okusu zvěři, pokud jste v extravilánu, na zahrádce to není nutné.
• V dalších letech necháte kmínek vyrůst do výšky 1,5 -2 metrů tak, že několikrát ročně vylamujte, či zastřihujete mladé výhonky, které vyrůstají z kmínku. 
• Vhodný termín, kdy je vhodné začít s ořezem stromu na hlavu je při dosažení průměru 6 -10 centimetrů. Následný termín seřezávání na hlavu volíme podle rychlosti růstu v sedmi až desetiletých letých intervalech. U mladších stromů méně často, u starších silnějších stromů je růst rychlejší, proto se  doba ořezu zkracuje.
• O využití dřevin, včetně vrb, na zamokřených pozemcích píše i Jaroslav Svoboda (permakultura).
• Dřeviny a keře se kterými lze výsadbu vrb kombinovat (např. olše, líska na zpevnění prudkých svahů a hrází rybníků, střemcha, topol, bříza, černý bez, rakytnik, švestka třešňová, trnka, hloh, atd.)

Ořezávané stromy - kopicování

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového